Ch - Elektronegativita, chemická vazba

Podobné dokumenty

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Opakování

Ch - Stavba atomu, chemická vazba

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Ch - Rozlišování látek

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Ch - Složení roztoků a výpočty koncentrací

Chemické repetitorium. Václav Pelouch

3) Vazba a struktura. Na zaslal(a): Lenka

M - Kvadratická funkce

Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků

Vazby v pevných látkách

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Ch - Chemie - úvod VARIACE

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...

Jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony

Valenční elektrony a chemická vazba

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Struktura elektronového obalu

ATOM. atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře)

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Úvod do studia organické chemie

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Protonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety)

John Dalton Amadeo Avogadro

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Vlastnosti látek - příklady

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK

Ch - Hydroxidy VARIACE

Geochemie endogenních procesů 1. část

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

M - Výroková logika VARIACE

Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA

Stavba atomu. Created with novapdf Printer ( Please register to remove this message.

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Ch - Chemické reakce a jejich zápis

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek. III. využití ICT-III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Model atomu Číslo DUM: III/2/FY/2/2/2 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Elektrické a

F - Ohmův zákon VARIACE

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

Atom, chemická vazba. Histrorie, atomové jádro, radioaktivita, elektronový obal, periodický zákon, chemická vazba

5. Vedení elektrického proudu v polovodičích

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

Elektrické vlastnosti látek

Exponenciální a logaritmická funkce

Elektrické vlastnosti látek

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

Periodická tabulka prvků

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

7. Elektrický proud v polovodičích

Transkript:

Ch - Elektronegativita, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s využitím odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete na www.dosli.cz.

± Elektronegativita, chemická vazba Elektronegativita Elektronegativita vyjadřuje schopnost atomu v molekule přitahovat k sobě elektrony. Čím méně elektronů chybí atomu na uzavření vnější slupky, tím je jeho elektronegativita větší. Proto je elektronegativita u prvků 7. hlavní podskupiny v Periodické tabulce největší, u prvků 1. skupiny je naopak nejmenší. U prvků téže skupiny klesá elektronegativita ve směru od shora dolů, protože více elektronových vrstev zastiňuje působení kladně nabitého jádra. Velikost elektronegativity vyjadřujeme číslem. Ve stejnojaderných dvouatomových molekulách, jako např. H 2, N 2, atd. působí obě jádra na elektrony naprosto stejně velkou silou F. Prostorové rozdělení elektronové hustoty je v okolí obou jader stejné. Ve dvouatomových molekulách složených z různých atomů je v důsledku jejich nestejného protonového čísla (a tedy uspořádání elektronů) elektronová hustota v okolí jednoho jádra větší. Sdílené elektrony nejsou přitahovány k oběma jádrům stejnou silou. Taková molekula tvoří vlastně dipól. Je-li rozdíl elektronegativit obou vázaných prvků větší než 0,4, nazýváme vazbu mezi nimi kovalentní. 1 z 8

Extrémním případem polární vazby je vazba iontová, kdy rozdíl elektronegativit je větší než 1,7. Je možné zjednodušeně předpokládat, že sdílené elektrony patří zcela do elektronového obalu elektronegativnějšího atomu, tedy že jeden atom předal elektron druhému. Vytvořením iontové vazby vznikají opačně nabité ionty, které se navzájem přitahují. Taková sloučenina se nazývá iontová. Chemická vazba a podmínky jejího vzniku Chemické vazby jsou soudržné síly poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Ke vzniku i štěpení chemických vazeb dochází při chemických reakcích. Podle kvantově mechanického výkladu chemické vazby dochází při těsném přiblížení slučujících se atomů ke změnám rozložení elektronové hustoty, jejichž výsledkem je stálejší (s nižší energií) uspořádání atomových jader a elektronů. Elektronová struktura atomů vázaných v molekule se liší od struktury atomů volných. Atomy ve sloučenině mohou být vázány těmito druhy chemických vazeb: a) kovalentní b) kovovou c) iontovou Molekula je považována za soubor atomových jader a elektronů a stejně jako pro atomy používá se i pro molekuly orbitalový model. Kovalentní vazba Vznik kovalentních vazeb je možno vysvětlit přechodem elektronů z atomových do vazebných molekulových orbitalů. Kovalentní vazba je založená na sdílení elektronů (nejčastěji jejich dvojic) mezi vázanými atomy. Elektrony jsou společné oběma jádrům a nelze je od sebe odlišit. Podle počtu sdílených elektronů rozlišujeme kovalentní vazbu jednoduchou, dvojnou a trojnou. Zvláštním případem kovalentní vazby je vazba koordinačně kovalentní, kdy oba elektrony zprostředkovávající vazbu poskytuje pouze jeden z atomů. Kovalentní vazby mezi atomy jsou pevné. Kovalentní sloučeniny jsou za pokojové teploty obvykle kapalné nebo plynné, nevedou elektrický proud, mají nízké teploty tání a varu. 2 z 8

Kovalentní vazba jednoduchá 3 z 8

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kovalentní vazba dvojná ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 z 8

Kovalentní vazba trojná -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Koordinačně kovalentní vazba 5 z 8

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kovová vazba 6 z 8

Iontová vazba 7 z 8

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 z 8

Obsah Elektronegativita, chemická vazba 1 4.4.2010 23:59:45 Vytištěno v programu dosystem - EduBase (www.dosli.cz)