KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZE DŘEVA

Klíčová slova dřevo suché, průzkum, dřevo z listnáčů a jehličnanů, biokoroze, chemická a mechanická degradace, mechanické a chemické čištění, konzervační vrstva, ochranný režim

Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu, identifikovat skryté informace b) Odstranit příčiny degradace, případně ji zpomalit c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)

Druhy poškození Vlivy okolního prostředí (atmosférické vlivy, emise) Biologické napadení (bakterie, houby, hmyz ad.) Poškození chemickými reakcemi (hydrolýza, oxidace, fotooxidace, termooxidace, biochemické reakce ) Mechanické poškození (trhliny, otvory, ztenčení buněčných stěn ad.)

Průzkum a) Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba optická mikroskopie (včetně UV), RTG, CT, spektrální analýzy... b) Podmínky, v nichž se předmět nacházel měření parametrů mikroklimatu vlhkoměr c) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) optická mikroskopie, IČ spektrometrie, chemické analýzy... d) Aktuální stav předmětu (hmotnost, rozměry, barva ) viz bod a)

zkoumáme: druh dřeva (listnatý či jehličnatý strom, druh dřeviny...) další materiály povrchové úpravy, lepidla bionapadení (mikroorganismy/bakterie, řasy, houby/, hmyz, vyšší organismy) stáří (typ předmětu, dendrochronologie, 14 C) typ znečištění původní mikroklima zejm. úroveň r.v. prostředí ale i materiálu (r. v. /suchého/ materiálu v kg vody na kg materiálu) dřívější zásahy

Měření vlhkosti dřeva

Řez stromem

Základní řezy příčný radiální (podélný) tangenciální

Základní řezy (zvětšeno 50x)

Dub tangenciální řez příčný řez (mikroskopický pohled) podélný řez

Buk tangenciální řez příčný řez (mikroskopický pohled) podélný řez

Borovice tangenciální řez podélný řez příčný řez (mikroskopický pohled)

Mikrobiální napadení

Dřevěná podlaha pokrytá plísněmi

Plísně na dřevě(prachu) podpořené nevhodnou povrchovou úpravou voskováním

Plísní poškozená barevná vrstva

Dřevomorka domácí

Poškození dřevokaznými houbami

Dřevo porostlé řasami

Dřevokazný hmyz červotoč proužkovaný, domácí; červotoč umrlčí; hrbohlav hnědý; tesařík krovový

Dřevokazný hmyz

červotoč proužkovaný (domácí) a tesařík krovový Dřevokazný hmyz

Červotoč domácí

Tesařík krovový

Požerky dřevokazného hmyzu Červotoč domácí Tesařík krovový

Dřevo poškozené hmyzem

Dřevo poškozené mravenci (Rožnov)

Dendrochronologie

Postup konzervace suchého dřeva a) Čištění (mechanické, chemické) b) Likvidace biologického napadení (invazivní a neinvazivní metody) c) Alternativně petrifikace d) Alternativně lepení e) Alternativně povrchová úprava

Čištění a) mechanické štětce, wishab, vysavač, mikrotryskání,... b) chemické voda, vodné roztoky neutrálních saponátů, organická rozpouštědla

Likvidace bionapadení a) neinvazivní γ záření(hmyz cca 500 Gy), plynování inertními plyny, mikrovlné záření, vymražování (- 22 30 C), zahřívání ( +52 C) při konstantní RV b) invazivní roztoky biocidů (řady LIGNOFIX, PREGNOLIT...)

Ozařovací komora

Bezkyslíková komora (N 2 )

Plynování CO2

Ošetření teplým vzduchem

Petrifikace Používají se zejména roztoky akrylátových pryskyřic v org. rozpouštědlech či vodě. V ČR např. Solakryl BMX a BT 55, Paraloid B 72 a další. Z přírodních látek např. damara, (vyjímečně i kalafuna) a některé tvrdé vosky. a) vakuová (v tlakové nádobě či PE obalu) b) infuzí (tlaková) c) ponorem d) injektáží e) nátěrem

Lepení Používají se zejména vodné disperze PVAC (Dispercol) a akrylátových pryskyřic (Plextol B500). Jako tradiční lepidlo je někdy používán rovněž kostní klíh.

Povrchové úpravy V praxi se často používá jako závěrečné vrstvy na dřevěné artefakty vrstva včelího vosku (příp. jiných vosků). Rovněž se lze potkat s aplikací přírodních pryskyřic (např. šelaku) nebo olejů. Diskutabilní ovšem zůstává výrazná změna vlastností konzervovaného předmětu.

Ochranný režim a) RV = 45-55% (+/- 5%), teplota do 18 C, celková roční exp. 100000 lx.h/rok b) Kontrola stavu cca za 2 roky c) Ochranný obal eliminovat prašnost - dle charakteru předmětu (např. PE fólií)

B - konzervace vodou nasyceného dřeva

Klíčová slova dřevo archeologické nebo mokré, průzkum, biokoroze, chemická a mechanická degradace, čištění, konzervace s dehydratací a bez dehydratace, vakuová sublimace, ochranný režim

Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu, identifikace skrytých informací (materiální zbytky) b) Odstranit příčiny degradace, případně je retardovat c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)

Dřevo z archeologických nálezů (Opava)

Průzkum a) Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba optická mikroskopie (včetně UV), IČ spektrometrie, RTG, CT... b) Podmínky v nichž se předmět nacházel měření parametrů mikroklimatu c) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) optická mikroskopie, IČ spektrometrie, chemické analýzy... d) Aktuální stav předmětu (hmotnost, rozměry, barva, obsah vody, ) viz bod a)

Zásady pro vyzdvižení mokrého dřeva a) Dřevo nesmí vyschnout uložit do nádoby s vodou, chránit PE fóliemi, vlhkými hadry apod. b) Odběr vzorků pro analýzy 14 C c) Eliminace biologického napadení kapalné biocidy (Ajatin, Septonex, Mython, Kathon CG) d) Případné zpevnění bandážováním

Postup konzervace mokrého dřeva a) Čištění b) Likvidace biologického napadení c) Stabilizace předmětu: - konzervace uložením ve vodě - metody s předchozí dehydratací - metody bez předchozí dehydratace

Metody s předchozí dehydratací Výměna vody za vhodné polární rozpouštědlo (aceton, etanol) Petrifikace látkou rozpustnou v použitém rozpouštědle (přírodní i syntetické pryskyřice)

Metody bez předchozí dehydratace Petrifikace látkou rozpustnou ve vodě: sacharóza (řepný či třtinový cukr, koncentrace se zvyšuje z 20% až na 70%, lázeň se nezahřívá) PEG (nízkomolekulární 200-600, vysokomolekulární 1500-4000, nejúčinnější dvoustupňová metoda, lázeň musí být zahřívána na 60-85 C )

Lyofilizační vakuová komora (NK ČR)

Ochranný režim a) RV = 45-50% (+/- 5%), u sacharózy 40% teplota do 18 C, osvětlenost do 100 lx cel. roč. exp. 100000 lx.h/rok a) Kontrola stavu cca za 2 roky

Doporučená literatura ŠIMŮNKOVÁ, E. KUČEROVÁ, I.: Dřevo. Praha 2000. Dále viz Výběrová bibliografie konzervátorské-restaurátorské literatury na conservatorwebu.