KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZE SKLA

Transkript

1 KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZE SKLA

2 Klíčová slova mechanické poškození, devitrifikace, hydrolitické poškozování, koroze skla, čištění, petrifikace, lepení, doplňování, uložení

3 Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu b) Odstranit příčiny degradace retardovat korozní proces c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)

4 Průzkum a) Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba (typ skla, technologie výroby, povrchová úprava) optická mikroskopie, instrumentální analytické metody především spektrální analýzy, SEM b) Podmínky v nichž se předmět nacházel rozbor půdy určení ph, nálezové skutečnosti c) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) identifikace konzervačních materiálů d) Aktuální stav předmětu viz bod a), typ koroze, hmotnost, rozměry, barva, pevnost, krusty

5 Základní složení historických skel a) SiO % - křemičitý sklářský písek b) K 2 O (příp. Na 2 O) 15-25% - živce, soda, popel z mořských řas nebo buku c) CaO 12-20% - vápenec Teplota tání se pohybovala okolo 700 C

6 Práce v historické sklářské huti

7 Typy poškození a) Mechanická degradace b) Devitrifikační proces c) Hydrolitická degradace d) Koroze skla

8 Mechanická degradace rozbití, poškrabání neopatrná manipulace, nevhodné podmínky uložení

9 Mechanické poškození

10 Devitrifikační (mineralizační) proces přechod skla z amorfní do krystalické formy většinou se jedná o výrobní chybu vznikne ložisko krystalizace a ta postupně pokračuje

11 Hydrolitická degradace je způsobována silnou adsorpcí vodní páry k povrchu skla a následným vyluhováním alkálií (zejm. Na a K). Nejdříve vznikne opalizující, příp. bělavá (u Ca-Si skel) vrstvička, následně šupinky, zvyšuje se hygroskopicita a zrychluje degradační rychlost vlhkost (nevhodné uložení - obaly), absence pravidelné péče

12 Příklad hydrolytického poškozování skla

13 Příklad hydrolytického poškozování skla

14 Půdní koroze skla je způsobována komplexem činitelů, zejm. vlhkostí za spolupůsobení látek obsažených v půdě. Postupně je narušována vazba Si-O-Si a vzniká gel kyseliny křemičité Si-OH(při ph 7-10).V silně kyselém prostředí dochází ke změně vazby Si-O-Na na Si-H. Spolupůsobí různé další látky a ovlivňují výsledné korozní vrstvy. Nebezpečné jsou např. NH 3, PO 4 či Fe 3+. Poškozené vrstvy mění barvu, tvrdnou a odlupují se od skleněného jádra. Mají různé zbarvení typické je stříbřitě až okrově bílé. vlhkost, agresivní složky v okolním prostředí

15 Postup zásahu a) Roztřídění podle stupně zachovalosti: 1 - vůbec nebo lehce zkorodovaný povrch 2 - silně zkorodované 3 - zkorodované bez vlastního skleněného jádra b) Čištění c) Konzervace d) Rekonstrukce (restaurování)

16 Postup zásahu - ad 1) odmaštění v organickém rozpouštědle, omytí Syntaponem L v destilované vodě(ultrazvuk) zbytky solí odstraňujeme mechanicky(fyzikálně)(mikrotryskání, skelná vlákna, ultrazvuková jehla, laser) nebo chemicky /diskutabilní!/(5% HNO 3, konc. K 3 PO 4, Chelaton 3, KOH) důkladně vymýváme v destilované vodě!!! Vysušení (voda+etanol - etanol - etanol+éter);sušárna C Lepení (akryláty /Veropal D 709/, epoxydové pryskyřice /HXTAL NYL-1, Araldit 2020/, kyanoakrylátová lepidla /Loctite, Bison/) Alternativně závěrečná ochranná vrstva (Veropal D 709)

17 Postup zásahu - ad 2, 3) POSTUPOVAT INDIVIDUÁLNĚ!!! Opatrné omytí v destilované vodě (příp. s přídavkem detergentu, alternativně lze použít i org. rozpoštědla) Vysušení (voda+etanol - etanol - etanol+éter);sušárna cca 50 C Zpevnění střepu akryláty (Veropal D 709), dočasně cyclododekanem Dočištění Lepení /petrifikace/(akryláty /Veropal D 709/, epoxydové pryskyřice /HXTAL NYL-1, Araldit 2020/, kyanoakrylátová lepidla/loctite, Bison/)

18 Postup lepení 1) Shledání střepů, určení pořadí lepení (POZOR na negativní úhly) 2) Kontrola lomových ploch (nepoškodit!) 3) Zkouška sesazení 4) Příprava fixačního systému (balotina, pásky, plastelína...) 5) Odmaštění lomových ploch 6) Lepení 7) Fixace

19 Způsoby fixace předmětu při lepení

20 Rekonstrukce

21 Předmět po slepení

22 Předmět po doplnění

23 Ochranný režim a) Parametry mikroklimatu: deponování prezentace teplota do 18 C cca C relativní vlhkost do 40%!!! do 40%!!! celková roční expozice světlem žádná do lx.h/rok podíl UV záření žádný do 75μW/lm

24 Ochranný režim b) Kontrola stavu cca za 2 roky příp. omytí v destilované vodě (odstr. alkálií) c) Vyloučit mechanické namáhání d) Prachotěsné skříně - lze přidat prostředky pro vysušení mikroklimatu (silikagel). Nebalit do papíru, dřevní vlny, či jiných nasákavých materiálů! e) Manipulovat v čistých protiskluzových bavlněných nebo latexových rukavicích (ve spec. případech)

25 Doporučená literatura BRAUNOVÁ, Helena, RYDLOVÁ, Eva: Restaurování korodovaného skla v Kamenickém Šenově. Umění a řemesla, 1999, roč. 41, č. 1, s DAŇKOVÁ, Aranka: Restaurování souboru renesančního skla zdobeného em, Sborník konzervátorského a restaurátorského semináře. Brno 1998, s DAŇKOVÁ, Aranka: Konzervace antického skla. In: Sborník z konference konzervátorů a restaurátorů Liberec 2004, Brno 2004, s KOMENDOVÁ, Alena: Sklo a jeho problematika, In: Bezpečnost práce při provádění konzervátorsko-restaurátorských prací, Metodický list. Brno 1996, s

26 Doporučená literatura KOMENDOVÁ, Alena. Zkoušky lepidel při aplikaci na silikátech. In Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Technické muzeum v Brně, Brno 1999, s ROŽMBERSKÁ, Věra: Konzervace a rekonstrukce středověkého skla, Zajímavosti a novinky z konzervátorské, restaurátorské a preparátorské praxe, Metodický list. Brno 1997, s RYDLOVÁ, Eva: Restaurování korodovaného skla ze sbírky Sklářského muzea v Kamenickém Šenově, Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Brno 1998, s RYDLOVÁ, Eva. Zkušenosti ze stáže v muzeu Victoria & Albert v Londýně (se zaměřením na sklo a keramiku). In Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Technické muzeum v Brně, Brno 1999, s

27 Doporučená literatura Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken, Stuttgart 1997, s