surcot Manesse honosný slavnostní svrchní oděv dvořanky ze začátku 14. století popis oděvu datace: vytvořeno: počátek 14. stol. srpen 2009, realizace Petr příležitost: Oděv byl vytvořen jako velmi slavnostní oděv nejvýše postavené dvořanky a pořadatelky turnaje Hradeckého dvora 2009. popis: Oděv bez rukávů - surcot se nosí jako nejsvrchnější vrstva. Tento surcot představuje ranější variantu s úzkými průramky. Výstřih je úzký, oděv není vypasován. Surcot se rozšiřuje do bohatě řasené sukně s krátkou vlečkou, rozšiřování je dosaženo pomocí čtyř vložených klínů. Přední a zadní klín jsou vloženy do výše boků, boční klíny vycházejí již od průramku. To způsobuje, že surcot není vypasovaný, což opět odpovídá jeho ranější variantě z počátku 14. století. Tento oděv byl vytvořen pro vysoce postavenou šlechtičnu a velmi slavnostní příležitost, čemuž odpovídá jeho nákladný vzhled. Toho je dosaženo jednak použitou látkou, kterou je velmi lehký polohedvábný brokát s rozměrným vzorem a zdobením výstřihu. Okraj výstřihu je ve dvou pruzích lemován ozdobnou páskou tkanou na karetkách, do které jsou vetkané perly. Celý oděv je podšitý lehkou vínovou látkou. Oděv je díky velmi jemným tkaninám lehký při pohybu dobře splývá. Pod tento oděv se nosí základní oděv s těsnými rukávy zdobenými řadou drobných knoflíčků, což je, jako náročná krejčovská práce, opět znakem společenského postavení majitelky. Oděv je šitý kombinovanou technikou, dlouhé švy jsou strojní, lemování spodní hrany oděvu, průramků i průkrčníku, stejně jako našití ozdobného lemu je ruční. 1. celkový vzhled oděvu Zvláštní pozornost zasluhuje na karetkách tkaná ozdobná páska s jemným vzorem ze zlatých nití s vloženými říčními perlami. 1
Výroba oděvu Střih oděvu Střih je přizpůsoben šířce svrchní látky, která je 110cm. Střih tedy v souhlase s dochovanými originály pracuje s látkou této šíře a snaží se o minimum zbytků. Z toho vyplývá, že oděv se skládá z jednoho předního a jednoho zadního dílu o šířce (včetně švů) 55cm, které jsou vpředu a vzadu do výše boků nastřiženy. Do těchto rozstřihů jsou vloženy klíny opět o spodní šíři 55cm, které jsou střižené spolu s bočními klíny proti sobě tak, aby prostřih byl minimální. Tento způsob stříhání nerespektuje ani směr tkaniny, ani směr vzoru, což je však v této době celkem běžné (viz pohřební oděv Anny Svídnické [5]). Vzhledem k souměrnosti vzoru to však ani vzhledově není na závadu. Boční klíny opět o šířce základny 50cm jsou vloženy výše, již od průramků, což způsobuje, že oděv se rozšiřuje již od ramen. Celkový obvod sukně téměř 300 cm spolu s konstrukcí pomocí klínů zaručuje její bohaté řasení, což je pro vyobrazení z této doby typické. Podšívka je střižena stejně jako svrchní látka, přestože zde šetření látkou nebylo nutné. Vzhledem k povaze tkaniny však na směru vazby nezáleží. Materiály Jako svrchní látka je použit velmi lehký polohedvábný brokát indického původu. Brokát je cihlové barvy se zlatým vzorem růžic a čtverců propojených zakroucenými výběžky. Vzor je doplněn velmi drobnými lístečky a kytičkami černé barvy. Tkanina je zajímavá způsobem tkaní, červená půda je tvořena hlavní osnovou, vzorová osnova zlatých a černých nití pak probíhá v místě vzoru navrchu tkaniny, mimo vzor pak po rubu, kde tvoří velká oka. Tyto nitě vzorové osnovy nejsou v půdě příliš pevně zatkány, velmi snadno se vytahují a vzor se poškozuje. Látka svým vzorem velmi dobře odpovídá honosné hedvábné tkanině orientálního původu, jaké se používaly i ve 14. století, svou konstrukcí však není pro výrobu oděvu příliš vhodná a zhotovený oděv je velmi náchylný na poškození. Celý oděv musí být podšitý. Podšívka v tomto případě nese a vyztužuje jemnou svrchní látku, která by jinak byla na výrobu oděvu téměř nepoužitelná. Jako podšívka byla použita sice jemná, ale přesto dostatečně pevná bavlněná látka vyrobená fy. VEBA Broumov, jejíž původní určení je výroba ložního prádla. Jedná se o jemný matný bavlněný satén vínové barvy. K šití bylo použito bavlněných strojních šicích nití vínové barvy. Krejčovské postupy Oděv je šitý kombinovanou technikou(strojní/ruční šití). Všechny díly byly nejprve nastříhány a strojně obroubeny, což se zejména u značně se třepícího brokátu s vytahující se vzorovou osnovou ukázalo jako nezbytné. Následně byly jednotlivé díly strojně sešity, zvlášť díly svrchní, zvlášť podšívka. Poté byla podšívka spasována se svrchní látkou a sešity z vrchu obšívacím stehem nejprve výstřih, následně průramky a nakonec spodní lem sukně. Poslední fází bylo provedení zpevňovacího švu podél všech okrajů předním stehem. Všechny tyto švy jsou ruční a vycházejí ze způsobu lemování pohřebního oděvu Václava IV. Ozdobná páska: Lem výstřihu zdobí ve dvou pruzích kladená ozdobná páska šíře 34mm. Páska je tkaná technikou karetkování, tedy tkaní pomocí destiček se čtyřmi otvory, jimiž procházejí osnovní nitě a při jejichž otáčení dochází k výměně těchto nití. Tato páska byla utkána s pomocí 50 karetek, osnovu tedy tvoří 200 nití. Jako osnovní nitě byla použita červená a hnědá perlovka a zlatý dracoun. Další ozdobu této pásky tvoří vetkané říční perly, větší o průměru 4mm s průměrnou hustotou 2kusy /cm a menší o velikosti 1,5-2mm s hustotou 1 kus/cm. Zajímavostí je, že všechny tyto perly jsou navlékány na osnovních nitích, což znamená, že při každém navlečení perly je nutné tkaní přerušit, osnovní niť vytáhnout z destičky a po navlečení perly opět navléct zpět. Tato operace značně zpomaluje výrobu, která probíhala rychlostí cca 2cm/hodinu. Autorkou karetkované pásky celkové délky 90cm je Klára Klementová. 2
vyobrazení z pramenů 2. Rukopis BNF sign. FR156 fol.218, Tobit et Salmanasar (1.-2.čtvrtina 14.st.) 3. Rukopis BNF sign. FR156 fol.236, Mort d'holopherne (1.-2.čtvrtina 14.st.) 4. Rukopis BNF sign. FR160, fol. 187, Job, son épouse et leur ami (1.čtvrtina 14.st.) 5. Rukopis BNF sign FR160, fol. 361, Osée et Gomer (1.čtvrtina 14.st.) 6. Rukopis BNF sign. FR761_86v, Maître Estienne prenant congé de Marque et de Marguerite (2.čtvrtina 14.st.) 3
vyobrazení z pramenů 7. Rukopis BNF sign. FR761, fol.32 Isabiau la Gente et le messager (2.čtvrtina 14.st.) 8. Rukopis BNF sign. FR761, fol. 125, Cassiel et Phésona jouant aux échecs (1.čtvrtina 14.st.) 9. Rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 64r - Herr Dietmar von Ast (kolem r. 1305) 10. Rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 217r Die Winsbekin (kolem r. 1305) 11. Rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 299r: Von Wissenlo (kolem r. 1305) 4
Střih oděvu 12. střih oděvu 5
Materiály a postupy 13. Vzhled hlavní látky 14. Výsledný vzhled karetkované pásky (šíře 3,4cm) 15. Struktura karetkované pásky s měřítkem 16. technika karetkování In [3] 17. Ohraňovací šev všech okrajů (bez měřítka) In [2,4] 18, 19. Ohraňovací šev všech okrajů rubová a lícová strana 6
Fotografie realizovaného oděvu při nošení 7
Seznam obrázků surcot Manesse 1. celkový vzhled oděvu 2. rukopis BNF sign. FR156 fol.218, Tobit et Salmanasar (1.-2.čtvrtina 14.st.) 3. rukopis BNF sign. FR156 fol.236, Mort d'holopherne (1.-2.čtvrtina 14.st.) 4. rukopis BNF sign. FR160, fol. 187, Job, son épouse et leur ami (1.čtvrtina 14.st.) 5. rukopis BNF sign FR160, fol. 361, Osée et Gomer (1.čtvrtina 14.st.) 6. rukopis BNF sign. FR761_86v, Maître Estienne prenant congé de Marque et de Marguerite (2.čtvrtina 14.st.) 7. rukopis BNF sign. FR761, fol.32 Isabiau la Gente et le messager (2.čtvrtina 14.st.) 8. rukopis BNF sign. FR761, fol. 125, Cassiel et Phésona jouant aux échecs (1.čtvrtina 14.st.) 9. rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 64r - Herr Dietmar von Ast (kolem r. 1305) 10. rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 217r Die Winsbekin (kolem r. 1305) 11. rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 299r: Von Wissenlo (kolem r. 1305) 12. střih oděvu 13. vzhled hlavní látky 14. výsledný vzhled karetkované pásky (šíře 3,4cm) 15. struktura karetkované pásky s měřítkem 16. technika karetkování 17. ohraňovací šev všech okrajů (bez měřítka) In [2] 18. ohraňovací šev všech okrajů rubová strana 19. ohraňovací šev všech okrajů lícová strana Všechna vyobrazení z pramenů viz digitální archiv autora. Fotografie provedeny fotoaparátem NIKON D70, foto autor. Výsledný vzhled karetky foto Klára Klementová. Prameny a literatura [1] Carlson, M.I.: Some clothing of the Middle Ages. Digital text. www.personal.utulsa.edu/łmarc-carlson/ cloth/bockhome.html. 13.11.2008. [2] Voda, P.: Středoveké textilní památky na Pražském hradě. In: Sborník semináře historie odívání 2009. Hřibová, Zlín, 2009. ISBN 978-80-254-4639-3 [3] Tablet weaving by Lise Raeder Knudsen. http://www.tabletweaving.dk (přístup 23.9.2009) [4] Flury-Lemberg, M.: Konservierungsbericht. Zpráva k nálezu FB411 (resp. PHA5). Nepublikováno. Riggisberg, 1992. [5] Kloudová,R.:Konzervátorská zpráva. Zpráva k pohřebnímu oděvu Anny Svídnické. (zřejmě dvě zprávy, poskytnutí zprávy odmítnuto). Nepublikováno. Praha, 2007. 8