PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA, DOMÁCÍ ODBOJ (Protektorat Böhmen und Mähren) Klíčová slova: protektorát, protektorátní vláda, okupační správa, úplné začlenění do říše, demonstrace, odbojové organizace a partyzánské oddíly, židovské transporty, arizace, perzekuce, kolaborace, umělecká tvorba ve znamení návratu k minulosti, heydrichiáda, atentát, pomsta nacistů, Slovenské národní povstání, karpatsko-dukelská operace, osvobozování a demarkační linie, Košický vládní program, květnové povstání, kapitulace německé posádky v Praze, poslední výstřely Rozbor pramene: Adolf Hitler o uzavření českých vysokých škol, uč. s. 70 16. 3. 1939: Výnos vůdce a říšského kancléře o vytvoření protektorátu formálně zaručena autonomie protektorátní vláda: o státní prezident (Emil Hácha) o protektorátní vláda (vystřídali se 4 premiéři: Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Richard Bienert) německá okupační správa: o říšský protektor (Konstantin von Neurath, Reinhard Heydrich ad.) o německé Státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (K. H. Frank) cílem úplné začlenění českých zemí do německé říše zánik politických stran, povoleno pouze Národní souručenství (od r. 1941 plně poslušno okupační správě) 1942: zřízeno Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě převýchova mládeže v nacionálně socialistickém duchu německému jazyku povinně vyučováno již na ZŠ vedle češtiny úředním jazykem němčina Život v Protektorátu září 1939: zavedení odběrných lístků na potraviny, později i na textil a obuv nedostatek pohonných hmot říjen 1941: začátek židovských transportů do vyhlazovacích táborů perzekuce Romů: v srpnu 1940 zřízeny cikánské tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu arizace = uchvácení židovského majetku nacisty, židé zbaveni občanských práv a veškeré lidské důstojnosti
kolaborace = spolupráce s okupační mocí (symbolem ministr školství a národní osvěty Emanuel Moravec), někdy spolupráce s nacisty kryla odbojovou činnost (předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš) formování odbojových organizací Domácí odboj ilegální, zapojila se do něj jen menší část národa rychlé šíření živelné odmítavé reakce na okupaci březen-duben 1939: vytváření prvních organizací domácího odboje o PÚ = Politické ústředí o ON = Obrana národa o PVVZ = Petiční výbor věrni zůstaneme o ÚVOD = Ústřední vedení odboje domácího o komunistický odboj zapojeni i bývalí důstojníci československé armády - Tři králové (Balabán, Mašín, Morávek), zabývali se zpravodajskou a diverzní činností léto 1939: národní poutě a slavnosti na památných místech vyjadřující odpor proti okupaci podzim a zima 1941: vlna zatýkání a poprav příslušníků domácího odboje 28. říjen 1939: demonstrace v Praze, zastřelen dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal 17. listopad 1939: uzavření všech českých vysokých škol 1944/1945: významnější aktivita partyzánských oddílů na území Beskyd, v Brdech a na Českomoravské vrchovině, v závěru války pomáhaly spojeneckým armádám při osvobozování (největší 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky) Kultura omezena a podřízena tvrdé kontrole typickým rysem vlastenectví vyjádřené návratem k minulosti postupné zavírání českých divadel zakázán jazz a swing řada českých umělců popravena nebo zahynula ve vězeních a koncentračních táborech ve filmu oblíbeny hlavně veselohry, historické filmy a filmy zpracované podle literárních děl (např. Babička) o povinná dvojjazyčnost filmových titulků, plakátů a programů kin (na prvním místě německý text)
o nejoblíbenějšími herci Oldřich Nový, Adina Mandlová, Jindřich Plachta, Vlasta Burian či Lída Baarová Heydrichiáda 27. září 1941: příjezd zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy, vyhlášeno stanné právo, začal teror zahájeno konečné řešení židovské otázky (Terezín) představitelé londýnského zahraničního odboje ve spojení s britskými armádními složkami plánují atentát na Reinharda Heydricha 27. května 1942: Jan Kubiš a Jozef Gabčík provedli atentát na Heydricha v Praze-Libni Němci se mstí: zatčeno 3 000 osob (1/2 z toho popravena), se zemí srovnány Lidice u Kladna (10. 6.) a Ležáky u Chrudimi (24. 6.) Sport nejoblíbenějšími sporty fotbal, hokej a lehká atletika mnoho sportovců zapojeno do protinacistického odboje (popraveni Evžen Rošický a František Pecháček) Cesta ke svobodě 29. srpna 1944: začátek Slovenského národního povstání podzim 1944: zahájení karpatsko-dukelská operace Rudou armádou za účasti 1. československého armádního sboru a partyzánských oddílů začátek osvobozování republiky od východu 10. března 1945: ostravsko-opavská operace březen 1945: v Moskvě sestavena nová československá vláda (předseda Zdeněk Fierlinger), členy i někteří představitelé londýnského a moskevského exilu 5. dubna 1945: vyhlášen Košický vládní program - spolupráce se SSSR, zestátnění klíčového průmyslu a bank, zákaz většiny předválečných politických stran, vytvoření Národní fronty 18. dubna 1945: vstup 3. americké armády na území ČSR demarkační linie: Linec České Budějovice Plzeň Karlovy Vary Saská Kamenice 26. dubna 1945: osvobození Brna sovětskou armádou 1. května 1945: vypuknutí povstání v Přerově a následně v dalších městech Čech a Moravy 5. května 1945: začátek Pražského povstání
8. května 1945: uzavření dohody České národní rady (předseda Albert Pražák, vojenský velitel generál Karel Kutlvašr) s německým velením o kapitulaci německé posádky v Praze 9. května 1945: poslední boje v ulicích Prahy, do téměř již svobodného města přijíždějí sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva 10. května 1945: do Prahy z Košic přilétla vláda s prezidentem Edvardem Benešem 12. května 1945: poslední výstřely války u obce Milín u Příbrami Po okupaci zbytku republiky byl 16. března 1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Byla ustanovena protektorátní vláda a státní prezident. Skutečnou moc měl říšský protektor a okupační správa. Jejich cílem bylo využití hospodářského potenciálu protektorátu pro přípravu a vedení války. Ihned po jejím vyhlášení bylo zahájeno zatýkání, věznění a popravy českých občanů. Obyvatelé protektorátu vyjadřovali nespokojenost se stavem v zemi. Jednou z forem protestů byl např. převoz ostatků K. H. Máchy na Vyšehrad. Demonstraci z 28. října 1939 a pohřeb Jana Opletala využili nacisté k zavření českých vysokých škol. Již v průběhu roku 1939 začaly vznikat první odbojové organizace. Veškerý život v protektorátu byl pod kontrolou okupantů a byl podřízen jejich zájmům. Po uzavření vysokých škol došlo k omezení počtu škol středních. Byla zavírána divadla, umělecká tvorba se zaměřovala na českou minulost. Cílem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla likvidace odboje a donucení obyvatelstva pracovat pro Říši. Tento cíl měl být splněn za pomoci teroru vůči civilnímu obyvatelstvu. Po nástupu R. Heydricha bylo zahájeno konečné řešení židovské a romské otázky v protektorátu. To znamenalo systematickou fyzickou likvidaci. Na pomoc odboji a ve snaze posílit československý zahraniční odboj byl připraven a proveden atentát na R. Heydricha. Po atentátu nastalo období tzv. heydrichiády. Tisíce lidí byly popraveny nebo odvlečeny do koncentračních táborů. Vyvrcholením nacistického teroru bylo vypálení Lidic a Ležáků. 29. 8. 1944 vypuklo Slovenské národní povstání. Nacistům a slovenským fašistům, kteří vraždili civilní obyvatelstvo, se podařilo zatlačit povstalce do hor. Karpatsko-dukelskou operací bylo zahájeno osvobozování republiky Rudou armádou. Společně s Rudou armádou vstoupily na naše území i československé jednotky. V dubnu byl v Košicích vyhlášen program vlády Národní fronty. Západní hranice republiky překročily i jednotky americké armády, která osvobodila západní a jižní Čechy. V květnu vypuklo národní povstání, které vyvrcholilo osvobozením Prahy. PARKAN, František a kol. Protektorát Čechy a Morava. In: Dějepis 9. Praha: Fraus, 2011, s. 68, 69-73, 76-81, 84-87.
Německé nacistické jednotky vjíždějící 15. března 1939 do Brna, ve kterém žilo v té době přes 50 000 Němců. (Zdroj: Deutsches Bundesarchiv, Bild 183-2004-0813-500) Administrativní mapa Protektorátu Čechy a Morava, stav 1942-1945 (Zdroj: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:protektorat_bohmen-mahren.png>)
Důsledné uplatňování dvojjazyčných nápisů, 1941 Potravinové lístky na maso, chléb, brambory a mléko z období Protektorátu Čechy a Morava Pohřeb Jana Opletala, 15. listopadu 1939 Heydrichův vůz Mercedes 320B po atentátu, 27. května 1942 (Zdroj: Deutsches Bundesarchiv, Bild 146-1972-039-44) Situace v prvních dnech SNP (Zdroj: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:snp_map11.png>)
Demarkační linie Plzeň osvobozená Američany, 6. 5. 1945 Vojáci Rudé armády na tanku před Staroměstskou radnicí, 9. 5. 1945