Povinnosti mzdové účetní a personalisty

~ 1 ~ Povinnosti mzdové účetní a personalisty 1)Zákoník práce pojem závislé práce: Od roku 2012 došlo k upřesnění pojmu závislá práce, kdy je podle ust. 2 ZP závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Komentář k prvnímu odstavci 2 Zákoníku práce: Tato definice závislé práce má samozřejmě zásadní význam ve vymezení pojmu zaměstnavatel (nadřízený) zaměstnanec (podřízený), ve smyslu zákoníku práce. Od této úpravy se nelze odchýlit. Znamená to, že nejpodstatnější znaky závislé práce v pracovněprávním vztahu jsou: - osobní a nezastupitelný výkon druhově sjednaných prací, které vykonává zaměstnanec pro zaměstnavatele na základě smluvního vztahu podle pokynů zaměstnavatele a jeho jménem, - vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ve druhém odstavci shora uvedeného paragrafu je zdůrazněn další jednoznačný znak závislé práce a to, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Komentář k druhému odstavci 2 Zákoníku práce: V této části zákon jednoznačně definuje: - cenu vykonávané práce tzn. Zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele za mzdu (nestátní sféra), plat (státní sféra), nebo odměnu, - konání prací v určené pracovní době (rovnoměrné nebo nerovnoměrně určené), kterou určí zaměstnavatel (nadřízený) svému zaměstnanci (podřízenému) při dodržení pravidelných přestávek a dobou odpočinku mezi směnami, - náklady, ekonomickou a právní odpovědnost zaměstnavatele za výkon práce zaměstnance (tzn. zajištění pracovních podmínek pro zaměstnance, předání pracovních a ochranných prostředků, zajištění pracovnělékařských prohlídek, atd.),

~ 2 ~ - místo pracoviště zaměstnance, kde je práce pro zaměstnavatele vykonávána.!! Při závislé práci je vlastníkem vykonávané práce zaměstnavatel. Nejedná se o samostatnou činnost, kterou by fyzická osoba vykonávala ve své režii, na základě své právní a ekonomické odpovědnosti. Z uvedeného tedy vyplývá, že právní a ekonomická odpovědnost zaměstnavatele je jedním z nejdůležitějších znaků zda se jedná o závislou práci či nikoliv!! V 3 Zákoníku práce je upřesněn výkon závislé práce, kdy tato závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kdy základními pracovně právními vztahy se rozumí pracovní poměr nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce ). Komentář k ust. 3 Zákoníku práce: Z uvedeného jasně vyplývá návaznost tohoto ustanovení na předchozí odstavce tj. 2 závislá práce, kdy je povinnosti každého zaměstnavatele, pokud budou naplněny znaky závislé práce sepsat se zaměstnancem pracovní smlouvu viz 33 a 34 a informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru viz 37 ZP. V případě, že se bude jednat o sepsání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr musí zaměstnavatel respektovat podmínky uložené tímto zákonem pro výkon práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo event. dohod o provedení práce viz ust. 74-77. 2) Zákon o zaměstnanosti - pojem nelegální práce: K zásadní změně došlo od roku 2012 v definici, co se rozumí nelegální prací, neboť tak, jak byla definována do roku 2011, bylo obtížně prokazatelné, zjistit, zda se jedná o závislou či nelegální práci. Práci, která má být podle znaků závislé práce vykonávána v pracovněprávním vztahu, vykonávají mnohdy fyzické osoby a to buď jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo podle smlouvy ve smyslu občanskoprávní tj. podle občanského nebo obchodního zákoníku). Zde pak takovéto vztahy, které vykazují znaky závislé práce, nepodléhají právní ochranně zaměstnanců podle Zákoníku práce, a navíc výkon práce má pak za následek velké úniky v odvodech pojistného a daních. Proto bylo nutné upravit definici nelegální práce a omezit tak běžné praktiky, kdy fyzické osoby vykonávají práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu mimo pracovněprávní vztahy, a zabránit tak obcházení klasického

~ 3 ~ zaměstnaneckého poměru, výkonem samostatné výdělečné činnosti nebo na základě občanskoprávních smluv. Proto se v ustanovení 5 písm. e) bod 1. Zákona o zaměstnanosti definuje nelegální práce jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Touto změnou pak bude možno lépe podchytit výkony práce, fyzických osob podle občanskoprávních vztahů, nikoliv pracovněprávních. Poznámka: V praxi se samozřejmě jedná o sjednávání smlouvy o dílo podle občanského nebo obchodního zákoníku a to s fyzickou osobou bez ohledu na to, či je OSVČ nebo nikoliv. Jde o práci nejčastěji ve službách, stavebnictví, autodopravě. 3) Zákon živnostenský pojem osoba samostatně výdělečně činná: Pro ilustraci je třeba také přiblížit další zákon a to zákon živnostenský, kde jsou v 2 uvedeny znaky definice podnikání, kdy každá osoba samostatně výdělečně činná na základě svého oprávnění živnostenského listu vykonává práce: - samostatně, - soustavně, - vlastním jménem, - na vlastní odpovědnost, - za účelem dosažení zisku. SAMOSTATNOST: Nejmarkantnějším znakem podnikatelské činnosti na rozdíl od zaměstnaneckého pracovněprávního vztahu je podmínka samostatnost. Znamená, to že osoba samostatně výdělečně činná samostatně rozhoduje o své činnosti a sama si práci organizuje, na rozdíl od závislé práce, kdy zaměstnanec vystupuje v pozici podřízené osoby - o jeho činnosti (co bude dělat) rozhoduje zaměstnavatel nadřízený, který mu také práci organizuje (určuje pracovní dobu). Pokud by tedy kontrolní orgán zjistil, že o výkonu práce osoby samostatně výdělečné činné někdo rozhoduje (přiděluje práci), a také ji práci organizuje (určuje event. dobu výkonu práce) měl by pak tento charakter formu zastřeného pracovněprávního vztahu a nikoliv klasického podnikání. SOUSTAVNOST:

~ 4 ~ Za soustavnost nelze považovat jednorázovou nahodilou práci, i když by samozřejmě ostatní znaky podnikání byly naplněny, pokud by se nejednalo event. o sezonní charakter výkonu samostatné výdělečné činnosti. Poznámka: V případech, kdy by byly prokázány i u jednorázového výkonu práce, principu přidělování práce a organizace práce zaměstnavatelem, mohlo by se i v těchto případech jednat o zastřený pracovněprávní vztah tj. např. dohodu o pracovní činnosti, resp. dohodu o provedení práce do 300 hodin v rámci daného kalendářního roku. VLASTNÍM JMÉNEM: Podnikatelé, kteří nejsou zapsány v obchodním rejstříku, vystupují, a činí jednotlivé právní úkony svým jménem a příjmením. VLASTNÍ ODPOVĚDNOST: Ze samotné činnosti pak vyplývá podnikateli odpovědnost podnikatelské riziko. Podnikatel za své závazky odpovídá celým svým majetkem. DOSAŽENÍ ZISKU: Zde není podstatné, zda skutečně bude dosažen zisk, stačí, že z předmětu činnosti vyplynul úmysl zisk dosáhnout. Pokud bude dosažen zisk, není povinnost podnikatele vysvětlovat, za jakým účelem bude zisk použit. PRO ILUSTRACI JSOU UVEDENY NÁZORNÉ PŘÍKLADY: PŘÍKLAD Č. 1: Kontrola inspekce práce zjistila, že na pracovišti je údajný zaměstnanec, který není schopen sám, ani zaměstnavatel prokázat pracovněprávní vztah, a přesto vykonává práce pro zaměstnavatele. Nevlastní ani živnostenský list. Zde se jedná o klasickou nelegální práci. PŘÍKLAD Č. 2: Uchazeč o zaměstnání pobírající podporu v nezaměstnanosti se nechal najmout na práci pomocného dělníka na stavbě. Ve firmě pracoval za odměnu, kterou mu údajný zaměstnavatel vyplácel jednou za týden podle počtu odpracovaných hodin.

~ 5 ~ Opět by se zde jednalo o nelegální práci a závažné porušení právních předpisů. Kromě možné pokuty pak bude příslušný uchazeč vyškrtnut z evidence uchazečů a přestane se mu poskytovat podpora v nezaměstnanosti. PŘÍKLAD Č. 3: Osoba samostatně výdělečně činná vlastnící živnostenský list na živnost volnou vykonávala pomocné práce u tiskařské firmy v knihvazárně. Z předmětu činnosti jasně vyplynuli skutečnosti, že výkon práce má charakter klasického zaměstnaneckého poměru, neboť výkon práce formálního podnikatele, byl jediný závislý pro tuto společnost, má určenou pracovní dobu, pracuje na strojích společnosti a zpracovává materiál společnosti. V tomto případě se jednoznačně jedná o tzv. zastřený pracovněprávní vztah, kdy se jedná o závažné porušení jak ze strany podnikatele tak i ze strany zaměstnavatele. PŘÍKLAD Č. 4: Stavební firma se domluví s osobou samostatně výdělečně činnou, která je vyučena v oboru zedník-obkladač, na dílčí dodávce, obložení koupelen. Stavební firma se s OSVČ dohodla jen na termínu dodání vyhotovení díla do dvou měsíců od podpisu smlouvy o dílo. Tyto obkladačské práce provedou OSVČ osobně, zajistí materiál, a dílo vyhotoví v dohodnutém termínu. Zde se jedná o klasickou živnost podnikání. Pokračování příkladu č. 4: Pokud by však tyto OSVČ vykonávaly práce, které by jim zadavatel přímo průběžně určoval, včetně nařízené pracovní doby, pracovaly by s materiálem a stroji stavební firmy, naplňovala by tato práce jednoznačně znaky závislé práce a jednalo by se o zastřený pracovněprávní vztah. V takovémto případě, by jak OSVČ tak i zaměstnavatel, mohl mít velké problémy s finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení a neposlední řadě i se zdravotní pojišťovnou. PŘÍKLAD Č. 5: Cizinec ze států třetího světa se nechává najímat jako pomocný dělník na stavbě. Kontrolou inspektorátu práce v součinnosti s orgány celní správy bylo

~ 6 ~ zjištěno přímo na pracovišti, že tento cizinec nemá povolení k pobytu, a tudíž nevlastní ani povolení k práci. V tomto případě se jedná o práci na černou, kdy za takovouto činnost může být kontrolním orgánem uložena pokuta a to: Fyzické osobě až do výše Kč 100 000,- s možným vyhoštěním z ČR. Právnické osobě, která umožnila výkon takovéto nelegální práce na černo, může být uložena pokuta až do výše Kč 10 000 000,- nejméně však Kč 250 000,-. SANKCE ZA UMOŽNĚNÍ NELEGÁLNÍ PRÁCE, EVENT. TRESTNÍ POSTIH: Jak bylo naznačeno v příkladu č. 5, může příslušný kontrolní orgán pokutovat fyzickou osobu nelegálního zaměstnance pokutou od Kč 10 000,- do max. Kč 100 000,-. Zaměstnavatel, který umožnil takto nelegální práci, pokutou od Kč 250 000,- až do Kč 10 000 000,-. Stejná sankce pak hrozí i podnikateli fyzické osobě, která umožní fyzické osobě tuto nelegální práci! U cizinců, ze zemí třetího světa, pak ještě hrozí pokuta ve výši Kč 10 000,- při opakovaném porušení až do výše Kč 100 000,-, za to, že neprokáží věrohodným způsobem svoji totožnost, povolení k pobytu a k zaměstnání, nebo nepředloží zelenou či modrou kartu. TRESTNÍ POSTIH: V případech, kdy bude prokázáno ve větším rozsahu, že právnická osoba neoprávněně zaměstnává nebo zprostředkuje zaměstnání cizincům ze států třetího světa, kteří nemají platné povolení k zaměstnání, dopustí se podle 342 Trestního zákona trestného činu. Za spáchání tohoto trestného činu pak může být odsouzena příslušná odpovědná osoba až 3 roky nepodmíněně, s možnou další sankcí propadnutí majetku, a zákaz činnosti.