Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu. MUDr.Richard Becke

Podobné dokumenty
Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky)

Modelová kapitola. Revize II. Histologie Lymfatický systém. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky. Masarykova univerzita

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Kardiovaskulární a lymfatický systém

Lymfatický (mízní) systém

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

1 Histologie imunitních orgánů

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Morfologie krvinek 607

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

1 Histologie imunitních orgánů

Imunitní systém.

Epitely jako bariery 142

Lymfatický systém. Karel Smetana

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Funkce oběhové soustavy

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Variace Soustava krevního oběhu

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Vazivo. Chrupavka. Kost

CZ.1.07/1.5.00/

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Epitely a jejich variace

2. Histologie: pojivové tkáně

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Krev, složení krve, formované krevní elementy

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

Krev hem, hema sanquis

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic

ARTERIE A DETOXIKACE

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

:25 1/5 1. přednáška

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

GIT 1 játra a žlučové cesty - cytologie a funkční morfologie hepatocytu

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Pojivové tkáně - vazivo

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Kožní pokrývka integumentum commune

CZ.1.07/1.5.00/

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Krev a tělesné tekutiny

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Transkript:

Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu MUDr.Richard Becke

Lymfatický systém se skládá z: A) difúzní lymfatická tkáň / lymfocyty / a nahromadění lymfatických uzlíků / folikuly /, tonsily : (částěčně opouzdřené ), tenké a tlusté střevo /Payerské plaky /, appendix vermif. B) lymfatické opouzdřené orgány : lymfatické uzliny, slezina, thymus C) lymfatické cévy ( slepě začínající kapiláry, lymfatické cévy, 2 hlavní lymfatické kmeny : Ductus thoracicus sinister Truncus lymfaticus dexter Lymfa vtéká z hlavních mízních kmenů zpět do venózního řečiště. /Angulus venosus dexter et sinister /

Lymfatické cévy A) kapiláry začínají slepě v řídkém kolag. vazivu,zejména pod epitelem / kůže, slizniční epitel trávicí systém, stěna je propustná více než u krevních kapilár, projdou látky s vyšší molekulovou hmotností, antigeny, buňky, lipidy, apod. z tkáňového moku vzniká : čirá tekutina lymfa / dosp. člověk : až 8 litrů / Za 24 hodin : 2 4 litry lymfy kapiláry se sbíhají do lymf. cév B) lymfatické cévy mají chlopně / po 6 8 mm /, v jejich průběhu se nacházejí lymfatické uzliny.

LYMFATICKÁ UZLINA Základní stroma:retikulární vazivo Pouzdro Afferentní lymfatické cévy Kůra Af.C. Dřeň Scheme: Sobotta, Hammerson, Histology, 1980 Hilus Efferentní lymfatická céva

LYMFATICKÁ UZLINA,HE C= pouzdro, T= septa Cx= kůra Hilus F lymfatické folikuly v kůře Photomicrograph: Wheater s Functional Histology, 2004 M= dřeň MC= dř.provazce P= paracortex

Pouzdro a kůra lymfatické uzliny Lymfatické folikuly Parakortikální Zóna T -lymfocyty Dřeň

Slezina Největší lymfatický orgán filtruje krev,podílí se na imunitě a: odbourávání starých erytrocytů,trombocytů Pouzdro husté kolagenní vazivo Trabekuly vazivové provazce rozvod krve po slezině trabekulární cévy. Hilus a. lienalis, v. lienalis, nervy, lymfatické cévy efferentní Základní síť/ stroma / retikulární vazivo

Slezina pouzdro a trabekuly - AZAN Bílá pulpa Červená pulpa

Trabekula a trabekulární artérie, Billrothovy provazce Artérie centralis Bílá pulpa PALS

M Venózní sinusy v červené pulpě,40 150um M - makrofágy Scheme: Ross, Pawlina, Histology, 2006 macrophages (M) closed open sinus E RC E = endothelium, RC = reticular cell, S = sinus SEM from: Junqueira, Carneiro, Basic Histolgy, 2003

Thymus Centrální lymfoepitelový orgán Uložení : horní mediastinum, těsně za sternem. Dvoulaločnatý orgán, největší v období puberty, později postupná involuce Pouzdro, septa rozdělují thymus na neúplné / nepravé / lalůčky. Stroma : retikulární epitel Za prenatálního vývoje osidlují thymus precursorové buňky lymfocytů z kostní dřeně

THYMUS Collection of ÚHIEM Pouzdro septum Dřeň Kůra Pouzdro Photomicrograph: Gartner, Hiatt, Color Atlas of Histology, 1994

Kůra v thymu Tmavší než dřeň Proliferace a diferenciace T lymfocytů / získávání imunokompetence / Thymopoetin, ochrana před antigeny tenká vrstva : výběžky buněk retikulárního epitelu kolem kapilár. Makrofágy fagocytóza T lymfocytů, které nejsou schopné získat immunokompetenci, nejsou schopné vázat MHC molekuly na APC, jen 2 3 % T lymfocytů projde selekcí posouvájí se do dřeně.

Dřeň v thymu Světlejší oblast méně lymfocytů, více epitelových buněk,venuly. Venuly s HEC T lymfocyty / které prošly selekcí / opouštějí thymus osidlují thymodependentní oblast a kolují v krvi / HEC high endothelial cells / Hassalova tělíska epitelové buňky s věkem podléhají hyalinní degeneraci a keratinizaci, rozpadá se jádro vzniká eosinofilní hmota Přibývá adipocytů!!!! S věkem, zmenšují se lalůčky, více vaziva a adipocytů, větší Hassalova tělíska

Imunitní obrana / reakce / organismu Imunitní obrana organismu je souhra nespecifických a specifických imunitních reakcí Nespecifická imunita / vrozená / je zabezpečena buňkami : neutrofilní granulocyty eosinofilní granulocyty makrofágy / vznikají z monocytů / NK buňky / natural killers / likvidují nádorově transformované buňky/ Pronikne li do organismu : ANTIGEN / ANTI :,GEOS : / Je jakákoliv látka, která vyvolá imunitní reakci organismu Alergen časný typ přecitlivělosti / alergická reakce /. Jako první se proti antigenům zapojí nespecifická imunitní reakce tedy buňky s intenzivní fagocytózou.

Imunitní reakce organismu Monocyt. V krvi koluje : 68 72 hodin,z krve do vaziva několik týdnů funguje jako makrofág / Histiocyt / Makrofágy v játrech : Kupferovy buňky Makrofágy v plicích : Koniofágy Neutrofilní granulocyty / v krvi 6 12 hodin / - mikrofágy Buňky aktivně pronikají do místa infekce : diapedesa přes stěnu kapilár / vliv : cytokiny : IL 8, leukotrien LT B4 / Na membráně mají specifické receptory pro rozpoznání cizorodých látek / ToLR, NLR /. Makrofág obklopí antigen výběžky : pseudopodie přeskupí se cytoskelet mikrofilamenta/ aktinová / a mikrotubuly. Pohlcení antigenu / baktérie / : vznikne fagosom Sníží se ph / 4 5 /, a fagosom splyne s lysosomem

Po splynutí s lysozómem vzniká fagolysozóm. Enzymy lysosomů : Degradace antigenu Na degradaci se podílejí Chlornanové anionty ( ClO- ) a Oxid dusnatý ( NO ). pseudopodie Antigen není zničen úplně!!!!! Reziduální tělísko Fagocyty exponují vystaví fragmenty proteinů z antigenu na svoji buněčné membráně a to přichycené na molekule MHC tím se stávají mezičlánkem mezi nespecifickou a specifickou imunitní reakcí

Imunitní reakce organismu Fagocyty s vystaveným fragmentem antigenu se stávají antigen prezentujícími buňkami / APCells /. MHC / major histocompatibility complex / glycoprotein na povrchu membrány APC. 2 třídy MHC : Třída I,II Rozlišují se 2 typy APC : APC nezralé - / klidové, není infekce/ APC zralé Migrace do lymf. orgánů

Imunitní reakce organismu Rozvíjí se specifická imunitní reakce / zpoždění po nespecifické reakci /, tzv. získaná imunita. Thymus : kůra, dřeň, z dřeně opouštějí thymus / venuly s HEC / 2 subpopulace T lymfocytů : A ) Precursor T helper lymfocyt / Th 1 /, / CD 4 lymfocyt / B ) Precursor T cytotoxický / Tc /, / CD 8 lymfocyt / CD speciální protein v membráně buňky : Cluster of differentiation Oba typy jsou neaktivní / tzv. naivní buňky /, do té doby, než se setkají s fragmentem antigenu na APC. / Thymodependentní oblasti parakortikální zóna: lymfatická uzlina, PALS :slezina,tonsily, apod. Jakmile se naváží na fragment antigenu na APC, pomocí receptoru TCR/ T cell receptor / mění se v účinné, efektorové buňky / CD 4 MHC II, CD8 MHC I /

Imunitní reakce organismu Aktivní T helper lymfocyt / Th2 / : začíná produkovat cytokiny Interleukiny : IL 4,IL 5, IL 6 mají vliv na B lymfocyty diferenciace v imunoblasty / zárodečná centra lymfatických folikulů /, diferenciace v plasmatické buňky ty začínají produkovat protilátky / imunoglobuliny /. Protilátky vazba na antigen vzniká komplex antigen protilátka. Fagocytující buňky mají molekulu Fc / vazba protilátky / Aktivní T cytotoxický lymfocyt / Tc 2 / - začíná zabíjet buňky, které se odlišují expresí svých povrchových molekul, virová nebo nádorová transformace buněk Paměťové T a B lymfocyty

Kardiovaskulární systém MUDr.Richard Becke

Endotel Endotelové buňky jsou ploché, protáhlé buňky, dlouhá osa buňky je paralelní se směrem toku krve v cévě, vyvýšené v oblasti jádra, na okrajích tenké 0,1 0,2 um. / Velikost : zhruba 10 x 30 um Jsou mesenchymového původu. Buněčná spojení mezi buňkami : Zonulae occludentes Nexy Desmosomy Hemidesmosomy připevňují buňky k lamině basalis

Selektivní bariéra Endotelové buňky představují selektivní permeabilní bariéru pro přenos látek z krve do tkání a opačně. 1/ Prostá difuze. malé hydrofilní molekuly do velikosti 1,5 nm. Např. O2 a CO2 2/ Pinocytosa / endocytosa na clatrinu nezávislá / : aktivní transport glukosa, aminokyseliny, electrolyty Pinocytotické vesikuly jsou transportovány přes buňku : transcelulární transport nebo na laterální stranu buněk přes zonulae occludentes: paracelulární transport

Schéma endotelových buněk Weibel Paladeho tělíska obsahují von Willebrandův faktor : glycoprotein, který se účastní hemokoagulace,vazbou na ostatní proteiny,hlavně na faktor VIII

Selektivní bariéra 3/ Endocytosa na clatrinu závislá / receptor mediated endocytosis /. Spec. molekuly : např. cholesterol, transferrin a lipoproteiny : 5 skupin : LDL,VLDL,HDL,IDL,chylomicrony / LDL : lipoprotein o velikosti 19-22 nm, kde tisíce molekul cholesterolu jsou navázány na protein, endotelové buňky mají na membráně receptor pro LDL. V buňkách nastane oxidace esterů cholesterolu.

Funkce endotelových buněk 1/ Bariéra mezi trombocyty a subendotelovým vazivem : porušení endotelových buněk uvolnění srážlivého faktoru, plasminogenu agregace trombocytů v místě porušení vznik trombu. 2/ Syntéza vasoaktivních factorů : endoteliny,prostacycliny, růstové faktory / hemopoetické kolonie stimulující faktory /, heparin. 3/ Syntéza částí laminy basalis : laminin, colagen IV, heparan sulfát 4/ Konverze angiotensinogenu I na angiotensinogen II vliv na kůru nadledvin, aldosteron zvýšení krevního tlaku 5/ Inaktivace látek : bradykinin, serotonin, prostaglandiny, norepinefrin, trombin na biologicky neaktivní látky 6/ Modifikace odbourávání lipoproteinů jejich oxidace volnými radikály modifikované LDL molekuly jsou pohlceny makrofágy, mění svůj tvar, nabývají na objemu mění se v tzv.pěnové buňky

Kapiláry Kapiláry / vlásečnice / - skládájí se z jediné vrstvy endotelových buněk / jejich vnější povrch sedí na lamině basalis, kterou produkují / Průsvit kapilár je : 7 9 um Délka : průměrně 0,25 1 mm / v ledvinách delší kapiláry /. Celková délka u člověka : odhad : 96 000 km. Pericyty / Rougetovy buňky / jsou zevně od laminy basalis / actinová, myosinová filamenta,tropomyosin, možnost kontrakce výběžků pericytů.

Kapiláry A/ Typické kapiláry 1) kontinuální, somatického typu / př. svaly, plíce, CNS, kůra thymu, exokrinní žlázy /. 2) fenestrované, viscerálního typu fenestrace přepaženy diafragmou / př. endokrinní žlázy, trávicí systém peritubulární kapiláry v ledvině / 3) kapiláry s póry : fenestrace, kde chybí diafragma, / pouze ledvinná tělíska v ledvinách!!!! /. B/ Atypické kapiláry krevní sinusoidy / př. játra, kostní dřeň, kůra nadledviny, adenohypofýza /

Kapilára kontinuální, somatického typu : M zonula occludens, Mp výběžky pericytů, Mv pinocytotické vesikuly, BL lamina basalis, C kolagenní fibrily. PERICYTE BL BL

Kapilára fenestrovaná, viscerálního typu ERY erytrocyt, F (P) fenestrace přepaženy tenkou diafragmou / nemá stavbu buněčné membrány/, 60 80 nm. EC endotelová buňka, Mv pinocytotické vesikuly, J buněčné spojení,pe - pericyt ERY F = fenestrace Jádro

kapiláry s póry, bas.membrány,pedikly pódocytů,hemo urinární bariéra Fenestrované kapiláry s póry chybí diafragma(f = pores: 70 90 nm) Glomerularní basální membrána (BM, 300 350 nm silná) Primární výběžek pódocytu Jádro pódocytu Močový prostor Kapilára Photomicrograph from: Wheater s Functional Histology (Burkitt, Youngh, Heath), 2000

Kapilára atypická sinusoidního typu širší kapiláry s pomalým průtokem krve, průměr :30 40 um, veliké fenestrace : 0,5 3 um umožní přestup makromolekul,nesouvislá lamina basalis / BL/, buněčná spojení /J / : zonula occludens a nexy, Ly lysozóm.

Základní stavba stěny cév 1/ Tunica intima, interna vnitřní vrstva endotelové buňky + subendotelové vazivo. 2/ Tunica media střední vrstva je nejsilnější u artérií, složení se mění podle typu artérie nebo podle typu vény. 3/ Tunica adventitia, externa zevní vrstva, je nejsilnější u vén kolagenní vazivo a elastická vlákna Vasa vasorum / cévy cév / - jsou drobné artérie a vény v tunica adventitia velikých cév pro výživu této vrstvy a části tun. media.

AORTA, orcein,artérie elastického typu aorta a její největší větve, tunica media fenestrované elastické membrány, mezi nimi hladké svalové 1 buňky 2 elastické membrány intima media adventitia Photomicrographs: 1 ÚHIEM, 2 prof. Martínek Elastické membrány

Artérie svalového typu tunica media hladké svalové buňky cirkulárné uspořádané Tun. media

Vena svalového typu T.AD.