Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl

Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl Oddělení vodohospodářské politiky

Obsah prezentace Vývoj plánování v oblasti vod (od SVP po WFD) Legislativa I. plánovací cyklus Plán hlavních povodí, Plány oblasti povodí, Plány mezinárodních oblastí povodí Ukázka opatření Vyhodnocení I. etapy II. plánovací cyklus Národní plány povodí, Plány dílčích povodí, Plány mezinárodních oblastí povodí Termíny a stav prací Program Podpora prevence před povodněmi

Vývoj plánování v oblasti vod Vodohospodářské plánování má na území ČR dlouhou tradici. Již v 19. a 1. pol. 20. století zpracovány souhrnné dokumenty regionálního rozsahu řešící: ochranu před povodněmi, využití vodní energie nebo plavby, další vodohospodářské otázky spojené s odvodňováním nebo zásobování vodou.

Vývoj plánování v oblasti vod Státní vodohospodářský plán republiky Československé (1953) zpracován v letech 1949 až 1953 první soustavný přehled možnosti využití vodního bohatství přínosy SVP: zhodnotil a navrhl využití vodních zdrojů inicioval soustavné sledování a vyhodnocování přírodních podmínek ovlivňujících vodní zdroje a hospodaření s vodou poprvé souhrnně zpracoval problematiku zásobování pitnou vodou a jakosti vod vytipoval hlavní trendy vývoje potřeb vody (někdy nesprávně) prosazoval komplexní využíváni vodních zdrojů, soustavné úpravy vodních toků a odtokových poměrů celých oblastí a na úseku zásobování pitnou vodou přechod od místních vodovodů k velkým skupinovým a oblastním vodovodům postupem času byly návrhy SVP překonány některé potřeby se vyvíjely rychleji (zásobování pitnou vodou), jinde došlo ke stagnaci (výstavba vodních cest, hydroenergetika)

Vývoj plánování v oblasti vod Směrný vodohospodářský plán Československa (1975) zpracován v letech 1970 až 1975 celkem 300 pracovníky analyzoval a dokumentoval stav vodního bohatství navrhoval investiční opatření k zabezpečení potřeb vody v dalších 30 letech hlavní výstupy: přešetření 581 možných přehradních profilů (14,7 mld. m³) a podrobná dokumentace 286 z nich doporučených k územnímu hájení prověření a přehodnocení zdrojů povrchové a podzemní vody vyhodnocení očekávaného vývoje potřeb vody pro 618 měst a obcí a návrh koncepce jejich zásobování zhodnocení vodohospodářské bilance posouzení bodových zdrojů znečištění a návrh opatření k ochraně vod hodnocení technických možností cca 1200 km vodních cest přešetření 279 lokalit vhodných pro výstavbu vodních elektráren a mnohé další.

Mezinárodní legislativa Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice o vodách) účelem (čl.1): zabránění zhoršování, zajištění ochrany a zlepšení stavu vodních ekosystémů podpora udržitelného užívání vod zamezení vstupu znečištění zmírnění účinků povodní a sucha zajištění dostatečných zásob vod hlavním cílem je dosažení dobrého stavu vod do roku 2015, s výjimkami až do roku 2021 a 2027

Národní legislativa Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů plánování v oblasti vod zakotveno v Hlavě IV, plánování v oblasti vod, 23-26: soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy Děje se tak prostřednictvím Plánů povodí. Základní nástroj představují programy opatření obsažené v plánech.

Národní legislativa Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, stanovení cílů a návrhů opatření způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí stanovení rozsahu dílčích povodí k mezinárodním oblastem povodí Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod způsob hodnocení chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod

Plánování v oblasti vod Cíle Rámcové směrnice o vodách a vodního zákona jsou naplňovány prostřednictvím: plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy (pro územní plánování, vodoprávní řízení a další). Mezinárodní plány povodí Národní plány povodí Dílčí plány povodí

Mezinárodní souvislosti povodí Odry (3 státy: ČR, PL, DE) povodí Labe (4 státy: ČR, DE, PL, AT) povodí Dunaje (největší, 19 států)

Mezinárodní souvislosti Mezinárodní plán povodí Labe / Odry / Dunaje zhotovitel: Mezinárodní komise pro ochranu Labe / Odry / Dunaje (MKOx) dodavatel dat: členské státy (experti v jednotlivých pracovních skupinách, případně skupinách expertů) návrhy všech plánů jsou od 22. 12. 2014 zveřejněny na šest měsíců k připomínkám veřejnosti

Komise pro hraniční vodní toky bilaterální spolupráce s AT, DE, PL, SK oblasti spolupráce: udržování a úpravy vodních toků, výstavba, provoz a udržování vodohospodářských a jiných staveb, opatření při mimořádném zhoršení jakosti vody včetně varovné a hlásné služby, využívání vodní energie, odběry vody a vypouštění odpadních vod ochrana a zlepšování jakosti vod, ochrana akvatických a litorálních biotopů, ochranná pásma vodních zdrojů, plánování atp.

Procesy v plánování v oblasti vod Monitoring Výjimky Hodnocení stavu Návrh opatření Stanovení cílů

Plánovací období milníky 3 etapy plánování: I. plánovací období (2004-2009) platnost pro období 2010-2015 výsledek: Plán hlavních povodí ČR, 8 Plánů oblastí povodí II. plánovací období (2010-2015) platnost pro období 2016-2021 1. aktualizace plánů povodí III. plánovací období (2016-2021) platnost pro období 2022-2027 2. aktualizace plánů povodí

Plánovací období

První etapa plánování 3 Mezinárodní plány oblastí povodí Labe, Odry, Dunaje 1 Plán hlavních povodí ČR 8 Plánů oblastí povodí Ohře a Dolní Labe, Odra, Morava, Horní Vltava, Dyje, Horní a střední Labe, Dolní Vltava, Berounka

Zprávy o pokroku při plnění opatření přijatých POP Všechny Modré zprávy jsou dostupné na www.eagri.cz Voda Osvěta a publikace Publikace a dokumenty Modré zprávy

Opatření přijatá v I. plánech povodí Souhrnné počty navržených opatření ve všech POP dle jejich typu

Opatření přijatá v I. plánech povodí Kapitola Opatření typu A Opatření typu B Opatření typu C Počet v POP Náklady v mil. Kč Počet v POP Počet v POP Doplňující opatření nezbytná pro plnění přijatých cílů ochrany vod jako složky ŽP 0 0 3 33 Opatření k aplikaci principu "znečišťovatel platí" 0 0 0 8 Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů 615 403 20 1 Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů 0 0 70 0 Opatřneí uplatněná pro vody užívané pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu 2 0 7 1 Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod 0 0 21 3 Opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštění 0 0 0 8 Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů 823 16 853 21 1 Opatření k omezování vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod 289 2 615 15 2 Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění 0 0 1 7 Opatření k ochraně před povodněmi 342 3 334 13 6 Celkem 2071 23 204 171 70

Příklad realizovaného opatření Zkapacitnění toku Blanice přírodě blízkým způsobem v intravilánu města Vlašimi realizace 2012-2014 celkové náklady: 70 mil. Kč (z toho 52,5 mil. Kč z OPŽP) stavebník: Povodí Vltavy, státní podnik protipovodňová opatření přírodě blízkým způsobem odpovídající všem současným požadavkům zajištění dostatečné průtočné kapacity pro přiměřenou protipovodňovou ochranu (Q100), zachování přírodě blízkého provedení úpravy, zlepšení ekologického stavu vodního toku (rybí přechody, tůňový ostrůvek), zpřístupnění říčního okolí veřejnosti pro volný pohyb (rekreaci) první intravilánová úprava takto velkého toku na území ČR Vodohospodářská stavba roku 2014 v kategorii staveb s investičním nákladem nad 50 mil. Kč

Příklad realizovaného opatření Foto: AOPK, MÚ Vlašim

Druhá etapa plánování - příprava V důsledku reakce na připomínky EK k implementaci RSV vznesené v roce 2009, byla pro druhý plánovací cyklus provedena změna legislativy (novela VZ zákonem č. 150/2010 Sb.), která stanovila novou strukturu zpracování plánů povodí.

Druhá etapa plánování - příprava 3 Mezinárodní plány oblastí povodí Labe, Odry, Dunaje 3 Národní plány povodí Labe, Odry, Dunaje 10 Plánů oblastí povodí Horního a středního Labe, Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, Horní Vltavy, Dolní Vltavy, Berounky, Moravy a přítoků Váhu, Dyje, ostatních přítoků Dunaje, Horní Odry, Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry

Druhá etapa plánování - příprava Současných osm plánů oblastí povodí bude transformováno na deset plánů dílčích povodí.

Národní plány povodí (NPP) NPP pořizuje MZe a MŽP ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. MZe vydá závaznou část plánů tzv. opatřením obecné povahy. NPP schvaluje vláda. Základní obsah NPP stanovuje vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

Plány dílčích povodí (PDP) PDP pořizují správci povodí dle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Dle své územní působnosti schvalují PDP kraje. Základní obsah PDP stanovuje vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. PDP doplňují NPP o podrobné údaje a návrhy opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí: na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.

Struktura národních plánů povodí Kapitoly: I. Charakteristiky části mezinárodní oblasti povodí Labe na území ČR II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod III. Monitoring a hodnocení stavu IV. Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí V. Souhrn programu opatření k dosažení cílů VI. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod VII. Doplňující údaje

Metodická podpora Typizovaný vzor NPP a Maketa PDP vzájemně provázané metodické dokumenty Typizovaný vzor NPP (národní úroveň) Maketa PDP (dílčí úroveň) Zabezpečení dostačujících ekologických funkcí vodního toku - 36 Minimální zůstatkový průtok

Cíle čl. 4 Rámcové směrnice upravuje environmentální cíle pro: povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti. dle 24 VZ stanoví Národní plány povodí cíle: pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. cíle upravuje také 12 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

Dosahování cílů a opatření Cílů je dosahováno prostřednictvím opatření: opatření navržená v NPP jako program opatření, opatření ostatní (mimo program opatření). Opatření k dosažení cílů jsou především: investiční akce stavebního charakteru, monitoring, organizační opatření na místní nebo regionální úrovni, legislativní změny na celostátní úrovni.

Opatření v plánech povodí Opatření všech úrovní představují výčet opatření k dosažení cílů ochrany vod, dle RVS i vodního zákona. Souhrn je seznam opatření, kde každé opatření má svůj identifikátor, název a dále je uvedena výše investičních nákladů. Seznam opatření je rozdělen základní a doplňková opatření (dle RSV). NPP obsahují program opatření, což představuje výběr nákladově nejefektivnější kombinace opatření a dále ostatní opatření, která slouží také k dosažení cílů a nejedná se o tzv. prioritní opatření. Realizace opatření, uvedených v národních plánech povodí, bude podporována v rámci OPŽP 2014 2020.

Opatření v plánech povodí Jednotlivá opatření jsou uvedena v podobě jednotlivých listů opatření. Typ C Národní plány povodí Typ B Plány dílčích povodí Typ A

Opatření typ A Opatření typu A představuje návrh konkrétní činnosti za účelem redukce či eliminace významného vlivu V plánech povodí se nejčastěji jedná o opatření na stokových sítích a čistírnách odpadních vod (ČOV), revitalizace vodních toků, odstraňování příčných překážek (prostupnost) nebo sanace starých ekologických zátěží Nositeli těchto opatření jsou samosprávy obcí, měst a krajů, případně soukromé subjekty

Opatření typ B Opatření typu B navrhují obecný postup řešení k redukci nebo eliminaci určitého vlivu, který je identifikován na základě hodnocení stavu, ale není znám zdroj tohoto vlivu Protože je znám vliv na vodní útvar (např. překročený limit Pcelk způsobující eutrofizaci vodního prostředí) lze navrhnout obecný postup řešení, ale protože není znám zdroj je působnost tohoto opatření na celý vodní útvar K nalezení zdroje vlivu lze využít provozní nebo průzkumný monitoring, případně provést studie

Opatření typ C Opatření typu C představuje opatření celostátní působnosti změny právních předpisů vznik strategických dokumentů databází Tato opatření upozorňují na mezery v právních předpisech a strategických krocích státu, které nelze řešit opatřením typu A a B Nositeli jsou ústřední správní úřady (ministerstva) Pokud budou tato opatření zrealizována lze jim přičítat významný celostátní efekt Obecně lze ještě opatření typu C charakterizovat dvěma typy: opatření reagující na překročené ukazatele tedy na stav vodních útvarů opatření mající za cíl zlepšit dostupnost dat a připravit prostředí pro třetí plánovací cyklus

Dosahování cílů a opatření (NPP Labe) Souhrn opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně opatření směřujících ke snižování rozsahu mísících zón navrženo 598 opatření na úrovni A a B výstavba kanalizace a ČOV, zajištění přiměřeného čištění Souhrn opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod navrženo 114 opatření na úrovni A a B řešení SEZ, NL a ZNL Souhrn opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu navrženo 165 opatření na úrovni A a B revitalizace a migrační průchodnost

Koordinace přípravy plánů Komise pro plánování v oblasti vod (KPOV) hlavní poradní orgán pro koordinaci a přípravu II. plánovacího období na národní úrovni navazuje na činnost komise z KPOV z I. plánovacího období činnost je vymezena Statutem hlavní účel: napomáhat orgánům veřejné správy a dalším institucím při plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů pro plánování v oblasti vod členové KPOV: zástupci ústředních správních úřadů, krajské úřady, správci povodí, Lesy ČR, s. p., významné vodohospodářské instituce, AOPK ČR, ČIŽP, významní uživatelé vod, nevládní a neziskové organizace

Koordinace přípravy plánů Programový výbor ( PV KPOV ) řídící orgán, mající na starosti průběžnou koordinaci a přípravu jednání KPOV. Dále jsou zřízeny komise pro dílčí povodí při jednotlivých správcích povodí. 2. plánovací období komise ustavena po dohodě MZe a MŽP, 8/2011 střídavé předsednictví mezi resorty MZe: předsednictví pro roky 2011, 2013, 2015 MŽP: předsednictví pro roky 2012, 2014, 2016 Záznamy z jednání, včetně prezentací jsou na www.eagri.cz Voda Plánování v oblasti vod Příprava plánů povodí pro 2. období Koordinace procesu

Koordinace přípravy plánů a procesy připomínkování Souhrnným úkolem je přezkoumání a aktualizace přijatých plánů povodí do 22. prosince 2015

Současný stav národních plánů povodí Do prosince 2014 probíhaly přípravné práce, které vedly ke zpracování návrhů NPP: veřejná konzultace významných vodohospodářských problémů (2/2014) hodnocení stavu vodních útvarů (3/2014) 22. 12. 2014 zveřejnění návrhů NPP k připomínkám veřejnosti do 22. 6. 2015 Vypořádání připomínek do 31. 7. 2015 Zpracování SEA a vydání stanoviska SEA do 31. 10. 2015 Projednání NPP v MPŘ a předložení vládě do 10. 12. 2015 22. 12. 2015 zveřejnění NPP

Připomínky k národním plánům povodí 3 národní plány povodí v elektronické podobě jsou dostupné od 22. prosince 2014 na webových stránkách Ministerstva zemědělství do 22. června 2015 ke konzultacím s veřejností http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/pripravaplanu-povodi-pro-2-obdobi/zverejnene-informace Připomínky lze zasílat i elektronicky: pp@mze.cz Současně probíhá proces SEA.

Současný stav plánů dílčích povodí Přípravné práce, které vedly ke zpracování návrhů PDP byly oficiálně ukončeny k 31. 8. 2014, kdy byly PDP odevzdány MZe a MŽP 22. 12. 2014 zveřejnění návrhů PDP k připomínkám veřejnosti do 22. 6. 2015 Stanovisko SEA NPP zahrnuje veškeré návrhy opatření v PDP Vypořádání připomínek do 31. 7. 2015 Schválení PDP kraji do 10. 6. 2016

Připomínky k plánům dílčích povodí 10 plánů dílčích povodí v elektronické podobě jsou dostupné od 22. prosince 2014 na webových stránkách příslušných správců povodí a krajských úřadů do 22. června 2015 ke konzultacím s veřejností http://www.pla.cz/navrh-pdp-hsl-a-dosvpr http://www.pvl.cz/planovani-v-oblasti-vod/plany-dilcich-povodi/navrhplanu-dilcich-povodi-2014/ http://www.poh.cz/vhp/pdp_navrh http://www.pod.cz/planovani/cz/navrh_pdp_hod/ http://pop.pmo.cz/ Připomínky lze zasílat i elektronicky: pdp@pla.cz, pdp@pvl.cz, pripominkovanipdp@poh.cz, planovani@pod.cz, pop@pmo.cz

Informační semináře 5. února Moravskoslezský kraj 12. února Zlínský kraj 17. února Jihomoravský kraj 24. února Olomoucký kraj 4. března Pardubický kraj 10. března Kraj Vysočina 12. března Jihočeský kraj 17. března Liberecký kraj 20. března Karlovarský kraj 24. března Ústecký kraj 26. března Královéhradecký kraj 31. března Středočeský kraj, Hlavní město Praha 7. dubna Plzeňský kraj V únoru, březnu a dubnu 2015 proběhla série informačních seminářů k plánům povodí a plánům pro zvládání povodňových rizik na jednotlivých krajích.

Informování a zapojení veřejnosti Zabezpečení dostačujících ekologických funkcí vodního toku - 36 Minimální zůstatkový průtok

Informování a zapojení veřejnosti Další informace vztahující se k plánování v oblasti vod jsou poskytovány na stránkách Informačního systému veřejné správy VODA www.voda.gov.cz Zabezpečení dostačujících ekologických funkcí vodního toku - 36 Minimální zůstatkový průtok

Program prevence před povodněmi I. etapa, 2002 2007, program 229 060, Podpora prevence před povodněmi I zaměřena na území zasažená povodní v roce 1997 (Morava, Odra, horní Labe) realizováno 435 protipovodňových staveb ochráněno 315 tis. obyvatel a majetek v hodnotě 240 mld. Kč náklady celkem 4,043 mld. Kč zdroje financování: státní rozpočet úvěr EIB územní rozpočty vlastní zdroje investorů

Poldr Žichlínek transformace povodní na Moravské Sázavě ochrana Olomouce, Žitovle 6 mil. m³ retenčního prostoru celkové náklady 318,4 mil. Kč investor: státní podnik Povodí Moravy, dokončeno 12/2007

Program prevence před povodněmi II. etapa, 2007 2014, program 129 120 Podpora prevence před povodněmi II zaměřen na technická opatření podél vodních toků, na opatření zvyšující retenci a na zvyšování bezpečnosti vodních děl schválený objem finančních prostředků 11,155 mld. Kč zdroje financování státní rozpočet úvěr přijatý ČR od EIB prostředky alokované na prevenci před povodněmi v novele zákona o zrušení Fondu národního majetku vlastní zdroje správců vodních toků finanční spoluúčast obcí realizováno 387 protipovodňových staveb financováno 192 studií odtokových poměrů a záplavových území a projektových dokumentací rozsáhlých staveb

PPO Bohušovice nad Ohří ochrana intravilánu města ochrana Bohušovic nad Ohří, 1700 ochráněných obyvatel eliminace rizika možných škod 200 mil. Kč

Program prevence před povodněmi III. etapa, 2014 2019, program 129 260 Podpora prevence před povodněmi III zaměřen na efektivní PPO v záplavových územích budou upřednostňována opatření směřující ke zvýšení retence (řízené rozlivy povodní), budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory zejména budou podporována chybějící opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezených podle tzv. povodňové směrnice 2007/60/ES finanční rámec 4,650 mld. Kč zdroje financování: státní rozpočet vlastní zdroje správců vodních toků OSFA vlastní zdroje žadatelů a jiné zdroje

DĚKUJI ZA POZORNOST