MOŽNOSTI REALIZACE BEZHOTOVOSTNÍHO PLATEBNÍHO STYKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo MOŽNOSTI REALIZACE BEZHOTOVOSTNÍHO PLATEBNÍHO STYKU Options of Cashless Payments Implementation Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Bc. Hana FLORIANOVÁ Autor: Filip HAMPL Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Filip Hampl Možnosti realizace bezhotovostního platebního styku Options of Cashless Payments Implementation Katedra financí Mgr. Bc. Hana Florianová Rok obhajoby: 2015 Anotace Bakalářská práce Možnosti realizace bezhotovostního platebního styku představuje tradiční a moderní instrumenty k provádění bezhotovostního platebního styku. Rovněž čtenáře seznamuje s vymezením platebního styku, odlišením hotovostního a bezhotovostního platebního styku, právní úpravou bezhotovostního platebního styku a institutem Finančního arbitra České republiky. Z tradičních možností jsou charakterizovány jak dokumentární, tak nedokumentární platební instrumenty; z moderních pak platební karty, internetové platební systémy PayPal, Skrill a PaySec a platby mobilním telefonem NFC platby, QR platby, MasterCard Mobile a Mobito. V praktické části práce je provedeno srovnání možností realizace bezhotovostního platebního styku prostřednictvím běžných účtů vybraných bank pro tři modelové klienty. Kromě výše poplatků práce zmiňuje i další kritéria, která mohou hrát roli při výběru vhodného účtu. Abstract The bachelor thesis Options of Cashless Payments Implementation introduces traditional and modern instruments of cashless payments implementation. Moreover the thesis acquaints readers with definition of payments, differentiation of cash and cashless payments and institute of the Financial Arbiter of the Czech Republic. From traditional options both documentary and non-documentary payment instruments are characterized; from modern options then payment cards, internet payment systems PayPal, Skrill and PaySec and mobile payments NFC payments, QR payments, MasterCard Mobile and Mobito. In the practical part comparison of options of cashless payments implementation through current accounts from chosen banks is carried out for three model clients. Besides the amount of fees the thesis mentions also additional criterions, which can have an influence for the choice of the suitable account. Klíčová slova bezhotovostní platební styk, dokumentární platební instrument, nedokumentární platební instrument, platební karta, internetový platební systém, platba mobilním telefonem, běžný účet Keywords cashless payment, documentary payment instrument, non-documentary payment instrument, payment card, internet payment system, mobile payment, current account

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti realizace bezhotovostního platebního styku vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Bc. Hany Florianové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. 4. 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Velmi rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Bc. Haně Florianové za podnětné připomínky a rady, odborné vedení a vstřícný přístup, který mi během psaní bakalářské práce poskytla.

Obsah Úvod... 8 1 Platební styk... 9 1.1 Hotovostní platební styk... 9 1.2 Bezhotovostní platební styk... 9 1.2.1 Právní zakotvení bezhotovostního platebního styku... 10 1.2.2 Možnost mimosoudního řešení sporů z bezhotovostního platebního styku Finanční arbitr České republiky... 11 1.3 Porovnání hotovostního a bezhotovostního platebního styku... 13 2 Tradiční možnosti realizace... 14 2.1 Dokumentární instrumenty platebního styku... 14 2.1.1 Dokumentární akreditiv... 14 2.1.2 Dokumentární inkaso... 15 2.1.3 Směnky... 16 2.2 Nedokumentární instrumenty platebního styku... 17 2.2.1 Příkaz k úhradě... 17 2.2.2 Příkaz k inkasu... 18 2.2.3 Hromadný příkaz k úhradě/inkasu... 19 2.2.4 Trvalý příkaz k úhradě/inkasu... 20 2.2.5 Platební příkaz pro zahraniční platební styk... 20 2.2.6 Šeky... 20 3 Moderní možnosti realizace... 22 3.1 Platební karty... 22 3.1.1 Bezkontaktní platební karty a bezkontaktní nálepky... 24 3.1.2 Platby platební kartou na internetu... 25 3.1.3 MO/TO transakce... 26 3.2 Internetové platební systémy (elektronické peněženky)... 26 3.2.1 PayPal... 27 3.2.2 Skrill... 28 3.2.3 PaySec... 28 3.3 Platby mobilním telefonem... 28 3.3.1 NFC platby... 28 3.3.2 QR platby... 30 3.3.3 MasterCard Mobile... 31 3.3.4 Mobito... 32 4 Srovnání výhodnosti běžných účtů u vybraných bank... 33 4.1 Vybrané banky... 33 4.2 Srovnání účtů z hlediska výše poplatků u modelových klientů... 34 4.2.1 Modelový klient č. 1 pasivní klient... 34

4.2.2 Modelový klient č. 2 průměrný klient... 37 4.2.3 Modelový klient č. 3 aktivní klient... 40 4.3 Další kritéria pro výběr banky a jejího produktu... 43 4.3.1 Kodex chování mezi bankami a klienty... 43 4.3.2 Kodex mobility klientů... 44 Závěr... 45 Seznam použité literatury... 47 Seznam použitých zkratek... 54 Seznam tabulek... 55

Úvod Bezhotovostní platební styk zažívá v posledních letech období dynamického rozvoje. V souvislosti s technologickým pokrokem a rozšířením moderní techniky mezi širokou veřejnost vznikají a rozvíjejí se nové možnosti jeho realizace. K provádění plateb již nejsou potřeba papírové formuláře v bankách, zadat transakci lze jednoduše přes internet. Do obchodů již netřeba nosit bankovky a mince v peněžence, zaplatit se dá platební kartou či mobilním telefonem. V současné době si člověk může k realizaci bezhotovostního platebního styku vybrat z široké nabídky možnost, která vyhovuje právě jeho individuálním potřebám a umožní mu platby zjednodušit a co nejvíce zpříjemnit. Cílem práce je představení a charakteristika bezhotovostního platebního styku, jeho tradičních a moderních možností realizace s nástinem jejich dalšího rozvoje, seznámení čtenáře s právní úpravou, vysvětlení základních pojmů z oblasti bezhotovostního platebního styku, odlišení od hotovostního platebního styku a posouzení jeho výhodnosti. Práce rovněž představuje institut Finančního arbitra České republiky jakožto orgán pro mimosoudní řešení sporů z oblasti bezhotovostního platebního styku. V praktické části je cílem provedení analýzy bezhotovostního platebního styku dle vybraných hledisek u vybraných bank a návrh na jeho optimalizaci ze strany klientů bank. K dosažení cíle jsou v práci využity metody: analýza, syntéza a komparace. Samotný text bakalářské práce je rozčleněn do čtyř kapitol. První kapitola je věnována vymezení platebního styku a jeho rozlišení na hotovostní a bezhotovostní. Současně je v ní nastíněna právní úprava bezhotovostního platebního styku včetně právních aktů Evropské unie, prezentován institut Finančního arbitra ČR a srovnání obou, výše zmíněných forem platebního styku. V následujících dvou kapitolách jsou postupně představeny tradiční a moderní instrumenty k provádění bezhotovostního platebního styku, a to z pohledu klienta realizujícího bezhotovostní transakce. Čtvrtá kapitola je věnována praktické části, ve které je provedeno srovnání možností realizace bezhotovostního platebního styku prostřednictvím běžných účtů vybraných bank z hlediska výše měsíčních poplatků na základě požadavků tří zvolených modelových klientů. Pro každého modelového klienta je ze srovnání zvolen nejoptimálnější účet. Kromě ceny účtů jsou zmíněna i další možná kritéria pro výběr vhodného běžného účtu. Tato práce čerpá poznatky jednak z odborné literatury, právních předpisů, ale i z internetových pramenů, a to zejména u moderních možností realizace bezhotovostního platebního styku s cílem získat nejaktuálnější informace. Data k provedení srovnání v praktické části byla získána z ceníků bank účinných k 5. 4. 2015. - 8 -

1 Platební styk Platební styk lze obecně chápat jako hotovostní a bezhotovostní přesuny peněžních prostředků mezi fyzickými i právnickými osobami, a to jak v rámci jednoho státu, tak i ve vztahu k zahraničí. Samotná definice pojmu platební styk nemá jednotnou právně zakotvenou podobu. Z ekonomického pohledu lze platební styk definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněžního ústavu. 1 1.1 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk lze vymezit jako všechny hotovostní platby, které jsou uskutečňovány bankami, jinými právnickými osobami či fyzickými osobami jak pro svou potřebu, tak pro potřebu klientů. 2 V případě hotovostního platebního styku tedy dochází mezi plátcem a příjemcem k fyzickému přesunu hotovostních prostředků (bankovek a mincí). 1.2 Bezhotovostní platební styk V případě bezhotovostního platebního styku dochází k přesunům peněžních prostředků ve formě záznamů na účtech plátce a příjemce platby, které vedou zprostředkující instituce. 3 Z této definice lze vyvodit, že nutným předpokladem pro možnost realizování bezhotovostního platebního styku je existence klientského účtu na obou stranách transakce. Definici bezhotovostní platby nalezneme přímo v zákoně č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů, podle kterého se bezhotovostní platbou rozumí platba provedená převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně nebo převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu. 4 Provádění bezhotovostních operací patří k základním činnostem obchodních bank. Na celou oblast provádění bezhotovostního platebního styku dohlíží Česká národní banka. 5 1 MÁČE, Miroslav. Platební styk - klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. s. 27 2 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8. s. 205 3 POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 480 s. ISBN 978-80-7400-491-9. s. 98 4 2 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 3. 2015]. 5 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 3. 2015]. - 9 -

1.2.1 Právní zakotvení bezhotovostního platebního styku Právní úprava bezhotovostního platebního styku je v České republice zakotvena v zákonných i podzákonných předpisech, ale i právních aktech Evropské unie, a je do značné míry provázána s úpravou hotovostního platebního styku. Neexistuje žádný univerzální právní kodex, který by upravoval výhradně bezhotovostní platební styk. Stěžejním zákonem upravujícím platební styk je zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který upravuje: a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb, d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz. 6 Dalším přepisem je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, který se v některých svých ustanoveních dotýká platebního styku. Řeč je především o 1 odst. 3, který stanovuje, že banka může kromě svých základních funkcí, jako je přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů, vykonávat i další činnosti, má-li je povoleny v udělené licenci. Mezi tyto další činnosti patří např. platební styk a zúčtování, vydávání a správa platebních prostředků (platebních karet či cestovních šeků) nebo otevírání akreditivů. 7 Mezi další zákonné předpisy, které se rovněž dotýkají úpravy bezhotovostního platebního styku, lze dále zařadit: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů, 8 zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. Z podzákonných předpisů bezhotovostní platební styk upravuje: vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku, 6 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 14. 3. 2015]. 7 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 14. 3. 2015]. 8 dále jen zákon o omezení plateb v hotovosti - 10 -

vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování. Po vstupu České republiky do Evropské unie se pramenem právní úpravy staly i právní akty Evropské unie, jejichž cílem je unifikace, resp. harmonizace právních řádů členských zemí. Z oblasti regulace platebního styku lze zmínit: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu. 1.2.2 Možnost mimosoudního řešení sporů z bezhotovostního platebního styku Finanční arbitr České republiky Pro mimosoudní řešení sporů v oblasti bezhotovostního platebního styku si lze sjednat rozhodčí smlouvu, ať už v podobě rozhodčí doložky, která se týká všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo vymezeného okruhu právních vztahů, nebo smlouvy o rozhodci sjednávané až pro jednotlivý již vzniklý spor. 9 V takovémto případě bude spor rozhodovat rozhodce, resp. rozhodčí soud. V roce 2003 se klientům otevřela další možnost mimosoudního řešení sporů z oblasti bezhotovostního platebního styku. V tomto roce totiž nabyl účinnosti zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, který zakotvil v českém právním řádu institut finančního arbitra. Přijetím tohoto zákona byl zřízen nový specializovaný správní orgán, který je příslušný rozhodovat soukromoprávní spory mezi finančními institucemi (např. banka, nebankovní poskytovatel platebních služeb nebo úvěru, životní pojišťovna, investiční společnost) a jejich klienty. Nutno dodat, že finanční arbitr nerozhoduje spory mezi dvěma finančními institucemi či mezi soukromými osobami mezi sebou. 10 9 2 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015]. 10 KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA ČR. Finanční arbitr v 10 bodech. finarbitr.cz [online]. Praha, 8. 1. 2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/informace-pro-verejnost/aktuality/financni-arbitr-v-10- bodech-353.html - 11 -

Finanční arbitr je příslušný rozhodovat každý spor mezi v zákoně vymezenými subjekty, který jinak spadá do pravomoci českých soudů. V oblasti bezhotovostního platebního styku je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi: a) poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, b) vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz. 11 Řízení před finančním arbitrem je z hlediska procesního návrhové a fakultativní. Zahajuje se totiž na návrh navrhovatele. Pro výše uvedené typy sporů z oblasti bezhotovostního platebního styku se navrhovatelem dle zákona rozumí uživatel platebních služeb a držitel elektronických peněz. 12 Podaný návrh je však nepřípustný, jestliže: a) spor nenáleží do působnosti arbitra, b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, c) spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem, d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno. 13 Finanční arbitr rozhoduje v postavení orgánu veřejné moci, který však není součástí české soudní soustavy. Předmětem rozhodování jsou individuální práva sporných stran. Při svém rozhodování není finanční arbitr vázán návrhem a aktivně si opatřuje důkazy. 14 Finanční arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu. 15 Výsledkem rozhodování finančního arbitra je individuální správní akt, tzv. nález, který je po nabytí právní moci pro obě strany závazný a vykonatelný. Proti nálezu je možné uplatnit do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu opravný prostředek námitky, přičemž včas podané námitky mají odkladný účinek. O námitkách rozhoduje opět finanční arbitr (tzv. autoremedura). 16 V případě nesouhlasu s konečným rozhodnutím finančního arbitra, je možné podat k obecnému soudu dle 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, žalobu o přezkum rozhodnutí. 17 11 1 písm. a) b) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015]. 12 3 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 13 9 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 14 12 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 15 1 odst. 3 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 16 KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA ČR. Finanční arbitr základní informace. finarbitr.cz [online]. Praha, poslední aktualizace 2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladniinformace.html 17 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015]. - 12 -

Velkou výhodou řešení sporů před finančním arbitrem je rychlost řízení, neboť zákon výslovně stanovuje, že arbitr rozhodne ve věci do 30 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů, 18 a jeho bezplatnost za přijetí návrhu není vybírán žádný správní poplatek. Každý účastník nese pouze své náklady řízení, s výjimkou nákladů na tlumočení, které nese instituce. 19 1.3 Porovnání hotovostního a bezhotovostního platebního styku Hotovostní platební styk je využíván v situacích, kdy je bezhotovostní platba neproveditelná (ne všichni obchodníci akceptují bezhotovostní platby) či neúčelná např. při úhradách menších částek. Upřednostňován je však i v případě nedůvěry k partnerskému subjektu nebo při pochybnostech o jeho solventnosti. 20 Na rozdíl od bezhotovostních plateb lze platby v hotovosti provádět bez účasti zprostředkující instituce např. banky. Někteří mohou za klad považovat i možnost držitele mít neustálou kontrolu nad výši svých volných finančních prostředků. Hotovostní placení je mnohdy upřednostňováno i z důvodu anonymity transakcí, resp. nevystopovatelnosti pohybu peněz. 21 Maximální výše prováděných hotovostních plateb je však zákonem o omezení plateb v hotovosti limitována výší 270 000 CZK veškeré platby nad tuto částku, vyjma výjimek stanovených v 3 odst. 2 zákona, již musejí být provedeny bezhotovostně. 22 Bezhotovostní platební styk je fenoménem dnešní doby. Díky němu si člověk nemusí obstarávat hotovost, starat se o ni a nehrozí mu, že by přijal padělané peněžní prostředky. Nespornou výhodou je možnost realizovat bezhotovostní platby v podstatě kdykoli a kdekoli prostřednictvím platebních terminálů, zařízení s připojením k internetu či klasicky na papírových formulářích. V případě moderních metod (internet, platební terminály aj.) je však bezhotovostní placení závislé na fungování techniky bez ní se platba neprovede a je nezbytné zaplatit hotovostně. Platba je rovněž závislá na výši disponibilního zůstatku na účtu a nastavených limitech, kdy při překročení banka bez varování odmítne transakci provést. 23 Hotovostní i bezhotovostní platební styk mají své klady i zápory, zastánce i odpůrce. Navzájem se však doplňují. Dle mého názoru tak není v dohledné době pravděpodobné, že by bezhotovostní formy placení zcela nahradily hotovostní peníze. 18 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 19 18 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 20 MÁČE, 2006, op. cit., s. 35 21 MACHALA, Karel. Hotovost je (zatím) nenahraditelná. ihned.cz [online]. Praha, 19. 2. 2004 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-13981750-hotovost-je-zatim-nenahraditelna 22 4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti 23 Platební styk. nenechtesedojit.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.nenechsedojit.cz/platebni-styk - 13 -

2 Tradiční možnosti realizace Za tradiční možnosti realizace jsou považovány ty, jejichž provádění je možné i bez přístupu k moderním technologiím (internet, mobilní telefony ad.) v klasické papírové podobě. Lze je rozlišit z hlediska dokumentů předávaných bance na instrumenty dokumentárního a nedokumentárního platebního styku. Dokumentární platební styk je takový způsob placení, při jehož provádění se vyžaduje kromě předložení samotného platebního instrumentu i předání předem specifikovaných průvodních dokumentů. V případě nedokumentárního platebního styku se platba realizuje pouze předáním samotného platebního instrumentu. 24 2.1 Dokumentární instrumenty platebního styku Dokumentární instrumenty platebního styku jsou užívány především při obchodních záležitostech mezi dodavateli a odběrateli za účelem zajištění rizika. Volba těchto nástrojů je tak do jisté míry závislá na vzájemné důvěře a obchodní praxi mezi obchodními stranami. Mezi dokumentární instrumenty jsou zařazovány: 25 dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso a směnky. 26 První dva jmenované se uplatňují především v zahraničně obchodních vztazích. 2.1.1 Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv představuje dokumentární závazkový 27 platební instrument, který vyjadřuje písemný, obvykle neodvolatelný, 28 závazek banky příkazce (kupujícího), že poskytne třetí osobě (prodávajícímu), nebo na její řad, úhradu za dodané zboží či služby za splnění všech akreditivních podmínek. Poplatky spojené s realizaci akreditivu hradí příkazce. 29 Účastníky dokumentárního akreditivu jsou: příkazce akreditivu (kupující), banka příkazce akreditivu tzn. banka vystavující akreditiv, příjemce akreditivu (prodávající, beneficient, oprávněná osoba), 24 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 68 25 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 109, 110 26 SCHLOSSBERGER, 2008, zařazuje mezi dokumentární instrumenty i bankovní záruky, které však jsou primárně zajišťovacími, nikoli platebními, instrumenty z tohoto důvodu nejsou v práci zmiňovány. 27 tzn. banka vstupuje do závazku; opakem je bezzávazkový instrument, kdy banka vystupuje pouze jako prostředník a nemá k platbě žádný závazkový právní vztah 28 odvolatelné akreditivy se v praxi vyskytují zřídka, protože nedávají prodávajícímu záruku plnění (banka může akreditiv jednostranně odvolat) 29 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 138-14 -

banka příjemce akreditivu, která otevření akreditivu beneficientovi oznamuje, popř. potvrdí (banka avizující, resp. potvrzující). 30 Placení prostřednictvím dokumentárního akreditivu představuje pro kupujícího jistotu, že výplata dané částky bude provedena až poté, co prodávající splní stanovené podmínky. Prodávající má naopak jistotu, že odpovídají-li předložené dokumenty akreditivním podmínkám, je mu banka povinna zaplatit ihned nebo v termínu, který je stanoven v akreditivu. 31 Kupující má rovněž možnost získat díky akreditivu výhodnější cenové podmínky, neboť svému obchodnímu partnerovi poskytuje kvalitní zajištění platby prodávající má totiž pohledávku za bankou, nikoli za odběratelem. 32 Ovšem nevýhodou tohoto platebního instrumentu je náročnost a složitost jeho zpracování. Změnu dokumentárního akreditivu, je-li neodvolatelný, je možné provádět pouze se souhlasem všech zúčastněných stran. Co se týče poplatků, jsou ve srovnání s dokumentárním inkasem vyšší. V závislosti na bonitě příkazce může být příkazci vázána akreditivní částka vystavující bankou jako ručení pro úhradu akreditivní částky. 33 2.1.2 Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso je charakterizováno jako dokumentární bezzávazkový platební instrument, který představuje z hlediska banky zprostředkovatelskou činnost prováděnou pouze na základě žádosti klienta. 34 Dokumentární inkaso představuje příkaz příkazce (prodávajícího) své bance, aby pro něj sama nebo prostřednictvím své korespondenční banky (inkasní banky) vyinkasovala u třetí osoby (kupujícího) určitou peněžní částku nebo jiné sjednané plnění proti předání dokumentů, které banka od příkazce obdržela. 35 Při této formě placení je vydání dokumentů, a tedy i zboží, podmíněno zaplacením, akceptací směnky či splněním jiných podmínek. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu, kdy je v závazku banka, je dokumentární inkaso vždy platebním závazkem kupujícího. Poplatky spojené s realizací dokumentárního inkasa nese příkazce. 36 Účastníky dokumentárního inkasa jsou: příkazce inkasa (prodávající, dodavatel, vývozce), vysílající banka (banka příkazce), 30 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Dokumentární akreditiv. komora.cz [online]. Praha, 2013 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/zahranicniobchod-a-preshranicni-poskytovani-sluzeb/platebni-a-dodaci-podminky-v-zahranicnim-obchode/dokumentarniakreditiv.aspx 31 VINTER, Jan. Dokumentární akreditiv hladce a obrace. CFOworld.cz [online]. Praha, 24. 11. 2010 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/financni-sluzby/dokumentarni-akreditiv-hladce-a-obrace-615 32 KOMERČNÍ BANKA, a.s. Dokumentární akreditiv. kb.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/dokumentarni-akreditiv.shtml 33 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 143 34 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 128 35 REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualizované vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. s. 112 36 ČESKÁ EXPORNÍ BANKA, a.s. Dokumentární platby. ceb.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/co-delame/produkty-trade-finance/dokumentarni-platby/ - 15 -

předkládající banka (inkasní banka, banka trasáta), trasát (kupující, odběratel, dovozce). Dokumentární inkaso neváže finanční prostředky kupujícího až do okamžiku úhrady. Použití tohoto platebního instrumentu je vhodné v případech, kdy dodavatel není ochoten zboží dodat proti úhradě hladkou platbou, ale nevyžaduje dokumentární akreditiv. 37 Pro prodávajícího dokumentární inkaso představuje jistotu, že banka nevydá dokumenty nezbytné pro nakládání se zbožím před zaplacením, akceptací směnky nebo splněním jiných podmínek. Nutno ale podotknout, že nemá jistotu, že bude odběratelem zaplacena inkasní částka a zboží převzato. Na druhou stranu poplatky placené bance za její zprostředkovatelské služby jsou nižší než u dokumentárního akreditivu. 38 2.1.3 Směnky Směnka je cenným papírem, který obsahuje bezpodmínečný písemný závazek (příkaz) v přesně určené formě poskytující majiteli směnky právo vyžadovat ve stanovené lhůtě úhradu peněžní sumy uvedené na směnce. 39 Zákon směnečný a šekový rozlišuje dvě základní formy směnek: směnku vlastní (tzv. solosměnka), která představuje bezpodmínečný slib směnečného dlužníka zaplatit oprávněnému majiteli směnky v určitý den a na určitém místě dlužnou peněžní částku; hlavním směnečným dlužníkem je sám výstavce směnky a závazek ze směnky mu vzniká jejím vystavením, 40 směnku cizí (tzv. trata), ve které výstavce bezpodmínečně přikazuje směnečnému dlužníkovi zaplatit v určitý den a na určitém místě směnečnou částku ve prospěch třetí osoby; dlužník se stává směnečně zavázaným až v případě akceptu směnky, který uděluje svým podpisem. V zákoně směnečném a šekovém jsou vymezeny rovněž povinné náležitosti směnek, mezi které patří: označení, že jde o směnku, ve vlastním textu směnky a v jazyce, ve kterém je směnka sepsána, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, jméno toho, kdo má platit (směnečníka) uvádí se v případě, jde-li o směnku cizí, údaj splatnosti údaj místa, kde má být placeno, 37 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 130 38 KOMERČNÍ BANKA, a.s. Dokumentární inkaso. kb.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 18. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/dokumentarni-inkaso.shtml 39 DOLEČEK, Marek. Směnky. BusinessInfo.cz [online]. Praha, 1. 1. 2014 [cit. 19. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smenky-ppbi-51213.html#!&chapter=2 40 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 159-16 -

jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (směnečný věřitel, remitent), datum a místo vystavení směnky, podpis výstavce. 41 Kromě výše uvedených náležitostí může směnka obsahovat i další fakultativní náležitosti doložky, které upravují režim proplácení směnky, její převoditelnost, ručení ze směnky ad. 42 Pro směnku je charakteristické, že na rozdíl od jiných forem závazků není směnečný dlužník povinen plnit svůj závazek z vlastní iniciativy, ale až v okamžiku, kdy mu je směnka předložena. Byla-li směnka řádně předložena k placení, je hlavní dlužník povinen vyplatit směnečnou sumu. Dlužník má právo požadovat vrácení směnky opatřené potvrzením o zaplacení tzv. kvitanční doložkou. 43 Směnka je platná bez ohledu na důvod, který vedl k jejímu vystavení. Díky tomuto je soudní vymáhání směnečného dluhu rychlejší než u jiných pohledávek. Další výhody pro věřitele spočívají v možnosti před splatností směnku eskontovat nebo nabídnout forfaitové společnosti. 44 2.2 Nedokumentární instrumenty platebního styku K nedokumentárním instrumentům náleží základní, široké veřejnosti dobře známé nástroje k provádění bezhotovostního platebního styku příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, hromadný příkaz k úhradě/inkasu, trvalý příkaz k úhradě/inkasu a platební příkaz pro zahraniční platební styk. Zařazují se zde i v České republice nepříliš užívané šeky. 45 2.2.1 Příkaz k úhradě Příkaz k úhradě je jednoduchým a rychle zpracovatelným instrumentem, který lze charakterizovat jako platební příkaz z podmětu plátce. Jde o příkaz majitele účtu bance, aby na vrub jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby, příjemce platby. Platba probíhá jednosměrně zatížením účtu plátce a je ukončena dobropisem na účtu příjemce platby. Příkaz k úhradě, stejně jako příkaz k inkasu, je označován jako bezzávazková hladká platba. Účastníky příkazu k úhradě jsou: plátce (příkazce), banka plátce, ve které má plátce zřízen účet, banka příjemce, 41 Čl. I 1 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 42 REVENDA, 2012, op. cit., s. 100 43 MÁČE, 2006, op. cit., s. 90 44 MÁČE, 2006, op. cit., s. 87, 91 45 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., 70 89-17 -

příjemce platby. 46 Příkaz k úhradě je jednou z nejběžnějších forem bezhotovostního platebního styku. Běžně je používán při jednorázových platbách za zboží či služby. V případě opakujících se plateb je vhodné využít trvalé příkazy. Příkaz k úhradě je možné zadat na papírovém bankovním formuláři, nebo prostřednictvím aplikace elektronického bankovnictví. Aby bylo možné příkaz k úhradě provést, musí obsahovat určité náležitosti. Mezi povinné údaje, bez nichž nelze příkaz realizovat, patří: bankovní spojení plátce, bankovní spojení příjemce, částka a měna převodu není-li měna uvedena, předpokládá se platba v českých korunách, označení, že se jedná o příkaz k úhradě, není-li uvedeno na bankovním formuláři, podpis v souladu s podpisovým vzorem, je-li příkaz podán na papírovém formuláři. 47 Kromě povinných náležitostí může příkaz obsahovat i další údaje, které však nejsou k provedení platby nezbytné. Jedná se o datum splatnosti, identifikátory platby (konstantní, variabilní a specifický symbol), textovou zprávu a datum vystavení příkazu. 48 Lhůty pro převod peněžních prostředků upravuje zákon o platebním styku v 108 a následujících. Uskutečňuje-li se transakce v rámci jedné banky na území České republiky, musí být částka připsána na účet příjemce (nebo dána příjemci do dispozice) nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu. 49 Pokud taková transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho banka dohodnout na lhůtě o jeden pracovní den delší. 50 V případě mezibankovního převodu musí být částka připsána na účet příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu. Tato lhůta může být prodloužena o jeden, resp. tři dny v případech, které stanovují odst. 2 a 3 109 zákona o platebním styku. 51 2.2.2 Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu je platebním instrumentem, jenž se od příkazu k úhradě odlišuje tím, že nevychází z podnětu plátce, nýbrž z podnětu příjemce platby. Jedná se o příkaz příjemce platby 46 MÁČE, 2006, op. cit., s. 38 47 ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s. Informace České spořitelny, a.s. k platebním službám: Soukromá klientela [online]. Praha, 29. 9. 2014, 11 s. [cit. 20. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/obchodni_informace- Produkty/Platebni_styk/Spolecne/Prilohy/sdeleni_k_platebnim_sluzbam_a_uctum_soukroma_klientela.pdf. s. 3 48 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. Průvodce tuzemským platebním stykem. csob.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 20. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/produktovy-katalog/ucty-a-platby/tuzemskybezhotovostni-platebni-styk/stranky/tuzemsky-korunovy-platebni-styk.aspx 49 Platební příkaz je dvoustranný právní akt, který je klientem vydán a bankou přijat. Okamžik vydání a přijetí tak nemusí být vždy totožný záleží na bance, jakou dobu si pro přijímání příkazů stanoví. Teprve od okamžiku přijetí příkazu se lhůty počítají. 50 112 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku 51 109 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku - 18 -

jeho bance, aby zprostředkovala převod peněžních prostředků na vrub účtu plátce ve prospěch účtu výstavce inkasního příkazu. 52 Aby bylo možné příkaz k inkasu realizovat, musí dát plátce souhlas své bance s provedením inkasa. Využití příkazu k inkasu rovněž předpokládá existenci ujednání mezi příjemcem platby (výstavcem inkasního příkazu) a plátcem platby. Banky ale tyto smluvní ujednání nezkoumají, z tohoto důvodu je rozhodující dohoda mezi plátcem a jeho bankou (přivolení plátce s inkasem). 53 Lhůty pro převod peněžních prostředků jsou stejné jako u příkazu k úhradě. Příkaz k inkasu je možné zadat stejně jako příkaz k úhradě na klasickém bankovním formuláři, nebo prostřednictvím elektronického bankovnictví. Aby mohl být inkasní příkaz proveden, musí obsahovat: bankovní spojení příjemce, bankovní spojení plátce, tedy toho, komu mají být peníze strženy z účtu, částku a měnu převodu, označení, že se jedná o příkaz k inkasu, není-li uvedeno na bankovním formuláři, podpis v souladu s podpisovým vzorem, je-li příkaz podáván v listinné podobě. 54 Nejčastějším případem příkazu k inkasu je Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva, zkráceně SIPO, jehož poskytovatelem je Česká pošta. Podstata SIPO spočívá v inkasování plateb od fyzických osob ve prospěch právnických a dalších osob, které s poštou uzavřely smlouvu o obstarávání SIPO. Tato služba umožňuje sdružit všechny pravidelné platby (elektřina, plyn, nájem, předplatné novin ad.) do jedné platby, která je stržena z účtu plátce, přičemž plátce dostává podrobný výpis předepsaných plateb. Pro zapojení do SIPO je potřeba získat tzv. spojovací číslo, které stačí oznámit poskytovatelům služeb, kteří pak prostřednictvím SIPO dostávají úhrady za své služby. Kromě bezhotovostní platby SIPO formou inkasa z účtu lze SIPO hradit též v hotovosti či jednorázovým příkazem k úhradě, ovšem tyto další možnosti úhrady jsou ze strany České pošty zpoplatněny. 55 2.2.3 Hromadný příkaz k úhradě/inkasu Hromadný příkaz k úhradě a hromadný příkaz k inkasu se od jednotlivého platebního příkazu odlišují tím, že se na jednom formuláři nachází více než jedna zúčtovací položka pro úhradu nebo inkasní způsob placení. Výhoda využití hromadných příkazů k úhradě spočívá v tom, že na vrub jednoho účtu lze zaúčtovat několik operací různého charakteru ve prospěch různých účtů příjemců. U hromadných příkazů k inkasu pak lze zúčtovat platby na vrub různých účtů plátců ve prospěch jednoho účtu příjemce. 56 52 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 82 53 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 83 54 BOBROVOVÁ, K. Příkaz k inkasu. NÁRODNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ. nicm.cz [online]. 2009, poslední aktualizace: srpen 2014 [cit. 21. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/prikaz-k-inkasu 55 ČESKÁ POŠTA. SIPO pro fyzické osoby. ceskaposta.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 21. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/platebni-a-financni-sluzby-cr/sipo 56 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 83-19 -

2.2.4 Trvalý příkaz k úhradě/inkasu Trvalý příkaz slouží k realizaci opakovaných plateb a usnadňuje tak klientovi provádění platebního styku klient nemusí myslet na splnění svých platebních povinností a opakovaně zadávat stejné příkazy. Trvalými příkazy k zúčtování jsou prováděny: opakující se platby pro stejného příjemce nebo opakující se platby od stejného plátce splatné v určitém termínu; pravidelné převody v určité výši nebo nad stanovený limit zůstatku na účtu nebo celého jeho zůstatku (také tzv. automatický převod). 57 2.2.5 Platební příkaz pro zahraniční platební styk Platební příkaz (tzv. Payment Order) je nejrozšířenějším platebním instrumentem využívaným v zahraničním platebním styku. Zahraniční platba se často označuje jako hladká platba. Ve srovnání s klasickým příkazem k úhradě obsahuje platební příkaz pro zahraniční platební styk více náležitostí: název příkazce a číslo jeho účtu, je-li užíváno, placená částka v cizí měně a název cizí měny v kódu ISO 4217, 58 příjemce úhrady (přesný název, adresa) a číslo jeho účtu, je-li užíváno, název a adresa peněžního ústavu příjemce, případně údaj o tom, přes který další finanční ústav má být platba provedena vyplnění tohoto údaje ale není povinností plátce, informace o tom, kdo platí bankovní výlohy poplatky, které mohou být trojího typu: o OUR všechny bankovní poplatky jdou k tíži příkazce, o BEN všechny bankovní poplatky jdou k tíži příjemce, o SHA příkazce platí všechny poplatky své převádějící banky a příjemce platby hradí veškeré poplatky své banky a případně též poplatky zprostředkující banky, platební titul účel platby, je-li tak stanoveno zvláštním právním předpisem, podpisy klienta v souladu s podpisovými vzory. 59 2.2.6 Šeky Šek je charakterizován jako cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila šekovou částku na vrub na šeku uvedeného účtu oprávněnému majiteli (držiteli) šeku. 60 Šek je tak ve své podstatě platební příkaz, který dává 57 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 84 58 jedná se o mezinárodní standard pro označování měn pomocí třípísmenných kódů např. kód české koruny je CZK, amerického dolaru USD či eura EUR 59 MÁČE, 2006, op. cit., s. 47 60 MÁČE, 2006, op. cit., s. 48-20 -

příkazce, tedy majitel účtu, šekovníkovi (bance), aby k tíži jeho účtu zaplatil určitou částku ve prospěch na šeku uvedené osoby. 61 Účastníky šekových operací jsou zpravidla tři subjekty: výstavce šeku (plátce), jenž šekem uděluje příkaz zaplatit z účtu šekovou částku, šekovník, což je obvykle banka, u které je veden účet výstavce, majitel šeku (příjemce), tj. osoba, které má být šeková částka vyplacena. 62 Obligatorní náležitosti šeku jsou stanoveny v zákoně směnečném a šekovém. Šek musí obsahovat: označení, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu; jméno toho, kdo má platit (šekovníka); údaj místa, kde má být placeno; datum a místo vystavení šeku; podpis výstavce. 63 Z hlediska výstavce jsou rozlišovány dva základní druhy šeků: šeky bankovní, kdy výstavcem je banka nebo jiný peněžní ústav jde o velmi kvalitní druh šeků, neboť majitel má jistotu jeho proplacení, šeky soukromé, kdy výstavcem je fyzická nebo nebankovní právnická osoba kvalita šeku se odvíjí od bonity jeho výstavce. Proplacení šeku je podmíněno jeho předložením ve stanovených lhůtách. 64 V České republice nejsou šeky příliš využívaným instrumentem. Placení šeky je silně zastoupeno např. ve Spojených státech, i když i tam má klesající tendenci. 65 61 MÁČE, 2006, op. cit., s. 48 62 MÁČE, 2006, op. cit., s. 49 63 Čl. II 1 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový 64 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 91, 92 65 JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 664 s. ISBN 978-80-247-3893-2. s. 513-21 -

3 Moderní možnosti realizace S rozvojem moderních technologií se objevují nové možnosti realizace, které v sobě implementují nejnovější technologické výdobytky a snaží se provádění bezhotovostního platebního styku co nejvíce zjednodušit a zpříjemnit. V následujících oddílech je pozornost věnována platebním kartám, internetovým platebním systémům a platbám mobilním telefonem. 3.1 Platební karty Předchůdci dnešních platebních karet se objevili již v roce 1892 ve Spojených státech. Od té doby platební karty zažily dynamický rozvoj pokračující až do současnosti změnil se materiál, ze kterého se vyrábějí, z papíru na plast, a postupně do nich byly implementovány nové technologie. Postupem času byly vybaveny magnetickým proužkem (od r. 1969) a čipovou technologií (od r. 1975). V současné době jsou opatřovány technologií pro provádění bezkontaktních plateb. 66 Platební karty můžeme rozlišovat podle několika kritérií: podle způsobu zúčtování na debetní, kreditní a charge karty, podle záznamu dat na karty embosované, s magnetickým záznamem, čipové a s laserovým záznamem, podle teritoria na tuzemské a mezinárodní karty. 67 Debetní karta je přímo napojena na běžný účet klienta, při jejím používání čerpá majitel karty peněžní prostředky ze svého účtu. Vlastník může kartou platit pouze do výše disponibilního zůstatku na účtu, včetně povoleného kontokorentu (debetu). Kreditní (úvěrová) karta se od debetní odlišuje tím, že klient nečerpá peníze ze svého běžného účtu, nýbrž přijímá úvěr. Klient má možnost půjčovat si a splácet úvěr opakovaně až do výše sjednaného úvěrového rámce (tzv. revolvingový úvěr). Charge (poplatková) karta je historicky nejstarším typem karty a podobně jako kreditní karta umožňuje čerpání dohodnutého úvěrového rámce, který ale bývá podstatně vyšší než u kreditní karty. Rozdíl spočívá v tom, že čerpaný úvěr musí klient splatit celý do data stanoveného na výpisu z poplatkové karty. Embosovaná karta je karta s reliéfním písmem, které umožňuje snímání údajů u obchodníků imprinterem. 68 U karty s magnetickým proužkem jsou data (identifikační údaje vlastníka a samotné karty, údaje o provedených operacích) zaznamenána na magnetický proužek. Oproti tomu čipová karta data ukládá na mikročip, který je umístěn na přední straně karty. 69 Její nespornou výhodou je vyšší stupeň bezpečnosti a možnost širšího využití díky paměti čipu. U karty s laserovým záznamem jsou data vypalována do podkladové vrstvy 66 JUŘÍK, Pavel. Platební karty: Velká encyklopedie 1870 2006. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0. s. 20, 98, 176 67 MÁČE, 2006, op. cit., s. 60 68 tj. mechanické zařízení, které při placení snímá z embosované platební karty údaje 69 JÍLEK, 2013, op. cit., s. 515 518, 525 526-22 -

laserovou technologií. Jejich výhodou je vysoká kapacita záznamu, avšak nevýhodou podobně jako u magnetického proužku snadná možnost zkopírování dat. 70 Platební karty nabízejí svým držitelům různé možnosti využití. Za základní formy použití platebních karet jsou považovány: výběr hotovosti v bankomatech, výběr hotovosti na pobočkách bank a ve směnárnách (tzv. CashAdvance) tento způsob výběru však pro klienty není příliš výhodný, protože je zatížen vysokým poplatkem, výběr hotovosti v obchodech (tzv. CashBack), bezhotovostní placení. 71 Za hlavní výhody platebních karet pro klienty lze považovat: jednoduchost použití, jednoduchý přístup k potřebným peněžním prostředkům, vyšší bezpečnost ve srovnání s placením v hotovosti, neboť použití karty je vázáno na splnění řady bezpečnostních podmínek ověření bezpečnostních kódů nahraných na kartě, zadání PIN, případně též kontrola podpisu a bezpečnostních znaků karty (hologram, reliéfní bezpečnostní znaky aj.) obchodníkem, použití na území ČR i v zahraničí, úspory směnárenských poplatků a další úspory, které vyplývají z obvykle příznivějšího kurzu než při nákupu valut, doplňkové služby pro držitele spojené s kartou (bonusové a věrnostní programy). 72 Na druhou stranu s vystavením a vedením platebních karet mohou být spojeny určité poplatky. Při ztrátě či odcizení hrozí jejich zneužití. Majitel karty nese finanční ztrátu do výše 150 EUR, pokud byla tato ztráta způsobena použitím ztracené nebo odcizené karty, nebo jejím zneužitím v případě, že majitel nezajistil ochranu jejích bezpečnostních prvků. V plném rozsahu však nese ztrátu, pokud ji způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil své povinnosti stanovené v 101 zákona o platebním styku. Pokud však ke ztrátě došlo až po oznámení ztráty, odcizení nebo zneužití karty bance, nemůže být vlastník karty nijak postižen. 73 Platební karty v České republice nabývají stále více na popularitě a společně s ní roste i počet a objem transakcí, jak ukazuje Tabulka 1 vytvořená na základě statistik Sdružení 70 MÁČE, 2006, op. cit., s. 61 71 MÁČE, 2006, op. cit., s. 56 72 SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005. 144 s. ISBN 80-7265-073-4. s. 32, 43 73 116 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku - 23 -

pro bankovní karty. U všech uvedených ukazatelů je vidět rostoucí trend, který by i do budoucna mohl pokračovat. Tabulka 1 - Vývoj počtu platebních karet v oběhu, realizovaných transakcí a jejich objemu v letech 2010 2014 Počet platebních karet v oběhu (ks) Počet realizovaných transakcí 2010 2011 2012 2013 2014 9 268 914 10 030 193 10 172 883 10 250 651 11 027 590 240 253 313 277 562 564 318 603 371 380 378 182 467 678 538 Celkový objem realizovaných 227 775 384 267 352 833 294 305 319 306 001 450 366 151 499 transakcí (v tis. CZK) Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Sdružení pro bankovní karty z let 2010 2014 dostupných z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html 3.1.1 Bezkontaktní platební karty a bezkontaktní nálepky Bezkontaktní karta je moderním typem platební karty, který umožňuje provádění bezkontaktních plateb plateb, u kterých není k jejich uskutečnění potřeba fyzického kontaktu mezi kartou a snímačem platebního terminálu. K realizaci bezkontaktních plateb lze využít rovněž tzv. bezkontaktní nálepku. Jedná se o zmenšenou verzi běžné bezkontaktní karty, kterou lze nalepit prakticky na cokoliv. Díky ní je možné platit v obchodech kupříkladu klíčenkou, kabelkou nebo mobilem bezkontaktně. Nevýhodou je, že s ní nelze vybírat prostředky z bankomatu. Technologii umožňující realizaci bezkontaktních plateb označují karetní asociace 74 rozdílně VISA používá označení paywave, MasterCard PayPass a American Express ExpressPay. 75 Bezkontaktní karta a bezkontaktní nálepka jsou rychlým, pohodlným a atraktivním způsobem placení. Při platbách do výše 500 CZK není zpravidla nutné zadávat PIN, stačí bezkontaktní kartu/nálepku přiblížit na vzdálenost cca 2 5 centimetrů ke čtečce terminálu. Ozve se pípnutí a na displeji se objeví informace o provedení platby. Provedení platby trvá v porovnání s platbou hotovostí či klasickou platební kartou šestkrát kratší dobu, v průměru 5 vteřin, a umožňuje tak zkrátit čekání u pokladen. 76 Výhodou bezkontaktních plateb je i jejich bezpečnost. Po celou dobu má klient kartu či předmět s nalepenou bezkontaktní nálepkou v ruce a má jej pod kontrolou, při transakcích nad 500 CZK je třeba navíc po pípnutí zadat PIN. Náhodná platba je vyloučena bezkontaktní platba se provede pouze, dojde-li k přiblížení karty či nálepky na minimální vzdálenost k terminálu. Nehrozí ani možnost vícečetného stržení 74 tj. organizace, které sdružují banky a další finanční instituce, které vydávají platební karty př. VISA, MasterCard, American Express 75 Obliba bezkontaktní technologie hraje do karet nejen jejich uživatelům, ale i bankám a drobným obchodníkům. MORPHO CARDS CZECH s.r.o. morpho.cz [online]. Praha, 2013 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.morpho.cz/nase-produkty/plastove-karty-s-inteligenci/plastove-karty-bezkontaktni-technologie 76 EQUA BANK a.s. Tiskové zprávy: S bezkontaktní platební kartou ušetříte až 11 dní života!. equabank.cz [online]. Praha, 14. 11. 2013 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/o-nas/tiskove-zpravy/sbezkontaktni-platebni-kartou-usetrite-az-11-dni-zivota-209/ - 24 -

částky při opakovaném přiložení karty. Částka je totiž stržena na základě pokynu zadaného do terminálu již při prvním přiložení karty, k dalšímu stržení by byl třeba další pokyn. 77 První bezkontaktní karty byly v České republice vydány v roce 2011 a od té doby došlo k jejich rychlému rozšíření. Podle údajů Sdružení pro bankovní karty 78 bylo k 31. 12. 2014 v oběhu 11 027 590 platebních karet, z toho 6 613 235 bezkontaktních. Zaplatit platební kartou bylo možné na 91 109 obchodních místech, z toho na 48 678 rovněž bezkontaktně. V roce 2014 bylo z celkového počtu 467 678 538 karetních transakcí v objemu 366 151 499 000 CZK uskutečněno 167 075 036 bezkontaktních transakcí v objemu 86 783 342 000 CZK. Do budoucna lze očekávat, že počet bezkontaktních platebních karet i akceptujících míst bude nadále růst a společně s tím i počet transakcí a jejich objem. 3.1.2 Platby platební kartou na internetu V současné době čím dál více lidí realizuje nákupy přes internet. Jako jedna z nejpohodlnějších možností úhrady těchto nákupů se jeví platba platební kartou. Platba kartou není pro kupujícího zatížena poplatkem. K provedení platby je potřeba vlastnit platební kartu umožňující platby na internetu 79 (u český bank se nejčastěji jedná o karty Maestro, MasterCard, Visa, Visa Electron), mít u karty aktivované internetové transakce, resp. jejich nenulový limit a do platební brány zadat následující údaje o kartě: číslo karty 16místné číslo na přední straně karty, platnost karty datum, do kdy je karta platná, validační CVV2/CVC2 kód 3místné číslo na zadní straně karty vedle podpisového proužku. 80 K zabezpečení plateb kartou prováděných prostřednictvím internetu slouží v současnosti systém 3D Secure. Jedná se o soubor bezpečnostních požadavků karetních asociací MasterCard a VISA. 81 3D Secure zaručuje držiteli platební karty, že obchodník nebude přicházet do kontaktu s údaji o jeho kartě. Údaje o kartě se totiž nezadávají na stránkách e-shopu, nýbrž na zabezpečené platební bráně, kterou mohou provozovat pouze karetními asociacemi certifikovaní poskytovatelé, u kterých je dodržování definovaných bezpečnostních standardů pravidelně kontrolováno. Kromě toho umožňuje 3D Secure ověření, zda transakci provádí oprávněný držitel karty. Platby se totiž potvrzují unikátním jednorázovým kódem 77 RAIFFEISENBANK a.s. Bezkontaktní platby. rb.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.rb.cz/informacni-servis/karty-raiffeisen/rady-a-tipy-ke-kartam/bezkontaktni-platby/ 78 SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2014. Praha, 2015. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2014.pdf (dále je Souhrnná statistika SBK za rok 2014) 79 tzn. karta musí obsahovat údaje, které se zadávají při platbách na internetu 80 KOMERČNÍ BANKA, a.s. Platby kartou na internetu [online]. Praha, 2014, 3 s. [cit. 27. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-platby-kartou-na-internetu.pdf 81 GLOBAL PAYMENTS EUROPE, s.r.o. Bezpečnost plateb je pro nás vždy na prvním místě. gpwebpay.cz [online]. 2013 [cit. 25. 3. 2015]. Dostupné z: http://gpwebpay.cz/security - 25 -