Únosná kapacita území pro rozvoj cestovního ruchu
Definice únosnosti? vyjádření odborně podložené a společensky přijatelné maximální míry zatížení daného území antropogenními vlivy - míra územní zátěže, která nezpůsobí trvalé snížení těch složek přírodního a socio-kulturního prostředí, o kterých panuje společenská shoda ve smyslu nezbytnosti usilovat o jejich zachován CR: max. míra zatížení daného území aktivitami CR, při níž ještě nedochází k nevratnému snížení kvality destinačních zdrojů - kompromis mezi zájmy klíčových skupin aktérů destinace (musí ovšem vycházet především ze znalosti míry autoregenerace destinačního systému
Přijatelnost rozvoje (růstu)? se zakládá na shodě aktérů řešeného území ve smyslu nutnosti udržet určité kvalitativní i kvantitativní parametry destinačních zdrojů, musí tedy zohledňovat zájmy ochrany přírody i památkové péče aspekt kvality zážitku návštěvníka destinace destinačně specifické vlivy na místní komunitu (dopad na sociální strukturu) současný a plánovaný landuse, infrastruturní možnosti destinace dopad na místní ekonomiku (její dynamiku a strukturu) nutnost odpovídajícího organizačního a právního zázemí rozvoje CR
Vývoj konceptu únosné kapacity Zemědělství, ekologie (plantáže, pastevectví) Populační ekologie (Malthus 18.st.) Římský klub The Limits to Growth Rekreace (chráněná území) Cestovní ruch - Rajonizace CR 1967 Rajonizace CR ve zvláště chráněných územích exogenní koncept CR (Wall: 1982) Od tvrdého k měkkému konceptu - od limitace rozvoje (max. počty uživatelů) k přijatelnosti rozvoje (LAC) Systémový koncept DPSIR (kauzalita vlivů CR na ŽP)
Vztah potenciálu a únosnosti území pro rozvoj CR Potenciál atraktivnost území pro návštěvníky (strana poptávky ) Únosnost kapacita území (strana nabídky ) Setkávají se v bodě únosně aktivovatelného potenciálu Tento vztah (vzájemný poměr resp. míra aktivace potenciálu vzhledem k únosnosti území) se mění v průběhu ŽCD
Agenda 21 pro CR a koncept únosnosti Proč používat Agendu 21? Cestovní ruch má obrovský potenciál: může vést k ekonomické prosperitě i ke zlepšení životního prostředí ve všech lokalitách, kde je provozován. Špatně naplánovaný a řízený cestovní ruch však může vést k poškození zdrojů, na nichž závisí. Škodám na přírodním i kulturním dědictví lze předejít přijetím a prosazováním odpovídajících opatření prevencí nežádoucích dopadů na ŽP.
Agenda 21 pro CR a koncept únosnosti Co s tím? Žádná lokalita či region nemůže hovořit o budování udržitelného cestovního ruchu, pokud nehodnotí důsledky vlastních aktivit na územní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Za tímto účelem je nutné provést analýzu dopadu vlastních aktivit na oblast ekonomickou, sociální, kulturní a životního prostředí a plánovat opatření vedoucí ke zlepšení zjištěného stavu.
Agenda 21 pro CR a koncept únosnosti S problematikou únosnosti související oblasti dokumentu Agenda 21: Prioritní oblast ii vyhodnotit dopady cestovního ruchu na oblast ekonomickou, sociální, kulturní a životní prostředí
Agenda 21 pro CR a koncept únosnosti Prioritní oblast iv: plánování programů udržitelného rozvoje cestovního ruchu: pomoci místním a regionálním úřadům odhadnout kapacitu lokality z hlediska dostupnosti nejdůležitějších zdrojů (půda, voda, energie, zajištění infrastruktury apod.), životního prostředí (zdravý ekosystém, biologická a kulturní rozmanitost atd.) pracovat s místními a regionálními plánovacími institucemi v zájmu vyšší informovanosti o potenciálních problémech spojených s neadekvátním plánováním a řízením cestovního ruchu
Agenda 21 pro CR a koncept únosnosti Prioritní oblast iv: informovat místní úřady o specifikách udržitelného rozvoje v turistické lokalitě poskytnutím návodu, jaký je např. obsažen v publikaci WTO Udržitelný rozvoj cestovního ruchu: Návod pro místní plánovací orgány řídit rozvoj cestovního ruchu ve zvláště citlivých nebo chráněných oblastech; doporučení provést studii dopadů na životní prostředí ještě před přijetím rozhodnutí o dalším rozvoji, nebo v některých případech to může být i dokonce doporučení oblast turisticky nerozvíjet (EIA, SEA)
Agenda 21 pro CR a koncept únosnosti Prioritní oblast iv: (zvyšování únosnosti CR) zajistit, aby plánovací nařízení, opatření nebo návody byly proveditelné a schopné efektivního života na základě dobrovolného dodržování nebo nařízení v oblasti dopravy: vypracovat a podporovat úsporné a dobře fungující dopravní systémy, které méně znečišťují ovzduší zajistit, aby nová turistická zařízení byla umístěna v lokalitách snadno dostupných veřejnou dopravou nebo tam, kde je vybudování dopravního spojení součástí plánovacího projektu přijímat další opatření snižující potřebu cestovat do místa a v místě pobytu o dovolené motorovým vozidlem
Jak na to?
Vstupní předpoklady analýzy únosnosti
každé území (jeho fyzické i sociální dimenze) je přetížitelné rozvojem CR omezená absorpční schopnost fyzických složek území ve smyslu zátěže způsobené rozvojem CR omezená míra tolerance ze strany společnosti akceptovat změny způsobené v území rozvojem CR (jeho formou, intenzitou, tempem)
fyzické i sociální hodnoty rozvíjeného území představují zdroje CR (materiál pro stavbu CR) princip dlouhodobého kvalitativního rozvoje - zachování schopnosti rozvoje - nespočívá v omezování stavby (rozvoje) CR, ale naopak v zajištění neomezování dalších potenciálních stavitelů (uživatelů zdrojů CR) ve smyslu zachování kvalitních podmínek rozvoje i pro ně
existují vnitřní i vnější faktory, které absorpční schopnost území ovlivňují: úroveň management území, vývojová fáze a typ destinace, typ návštěvníků (vzorec jejich časoprostorového i spotřebního chování), únosná kapacita není konstantou její velikost je do značné míry závislá na kvalitě a intenzitě destinačního managementu (konstantou se stává až od momentu 100% využití časoprostoru území)
zjišťovat absorpční schopnost fyzického prostředí (únosnou kapacitu jevového prostředí) a toleranční interval sociálního prostředí (přijatelnost změn v rámci vjemového prostředí) znamená definovat si pružnost a odolnost materiálu, který je používán pro stavbu CR rozvoj CR je nezbytné stimulovat do vhodných lokalit, ve vhodné intenzitě, čase, formě i tempu
klíčoví aktéři (vyjma spekulativně a/nebo krátkozrace uvažujících) mají zájem na zachování či dokonce zvýšení kvality zdrojů CR. Jedině potenciální omezovatele může zajištění únosnosti rozvoje CR na území v jejich aktivitách omezit. Ostatním aktérům naopak respektování únosnosti (přijatelné zatížitelnosti území) zajistí kvalitní podmínky pro rozvoj CR.
Rozměry únosnosti zátěže území cestovním ruchem fyzický (dimenzační) ekologický (absorpční) ekonomický (optimalizační) institucionální (politicko-administrační) socio-kulturní (tolerančně percepční) psychologický (satisfakčně percepční)
Co by mělo být výstupem? definování příznačných (varujících, symptomatických) jevů (stavů, procesů) na vymezených lokalitách mapa kontrolních stanovišť stanovení ukazatelů (nivelačních značek) varujícího stavu fyzického a/nebo sociálního prostředí (na základě výsledků mezioborové analýzy fyzické vstřebatelnosti a společenské přijatelnosti změn způsobených rozvojem CR) návrh postupu monitorování změn stavu (+ způsob jejich interpretace) návrh postupu (alternativních opatření) pro DM zonace území dle jeho únosné zatížitelnosti rozvojem CR
Co by mělo být vstupem? empirické poznatky o současném zatížení klíčových lokalit (výsledky sčítání návštěvníků) expertní znalost citlivosti (zranitelnosti) území z hlediska rozvoje CR přibližná znalost postojů obyvatel k rozvoji CR a vnímání jeho stávajících i potenciálních dopadů na kvalitu jejich života
Konkretizace postupu Analýza současného zatížení a využití regionu cestovním ruchem Stanovení systému ukazatelů Návrh varujících hodnot ukazatelů Zpracování mapových podkladů a fotodokumentace
Stanovení systému ukazatelů Sestavení mezioborového týmu (dále jen MT) zohledňujícího více rozměrů únosnosti dopadů CR možné použít Delfskou metodu 1. kolo MT - identifikace úkazů a procesů, které mohou indikovat nastartování nežádoucích změn v území - zohlednit fyzický, ekologický, ekonomický, institucionální, socio-kulturní, psychologický rozměr dopadů rozvoje CR na prostředí destinace
Stanovení systému ukazatelů 2. kolo MT - výběr ukazatelů, jejichž hodnota má být sledována - stanovení sady indikátorů relevantních z hlediska únosného zatížení území cestovním ruchem, návrh algoritmu měření hodnot ukazatelů (navržení způsobu získávání dat - zdrojů, vhodné periody a územní jednotky úrovně agregace zjištěných hodnot, návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty) Vypracování sady indikátorů a její diskuse pracovní skupině
Analýza současného zatížení a využití regionu cestovním ruchem Přehled zjištěných maximálních hodnot zátěže hrdlových bodů a koridorů ( kontrolních bodů) návštěvníky Návrh na standardizaci měření zátěže, na pořizování fotodokumentace (specifikace kontrolních lokalit a period měření) Zhodnocení současné úrovně zatížení (stupně zátěže vzhledem k únosnosti daného území) Posouzení časového a prostorového využití území (procentuelní odhady pro jednotlivé části území) Předložení analýzy a její diskuse v pracovní skupině
Sledování návštěvnických toků
Návrh varujících hodnot ukazatelů 3. kolo MT - nadefinování formy a/nebo úrovně intenzity úkazů a procesů, indikujících nastartování nežádoucích změn 4. kolo MT naformulování konkrétních varujících hodnot indikátorů ( stupňů pohotovosti ), při nichž bude nutné učinit nějaký zákrok, přijmout určité opatření, konkretizace těchto opatření pro DM Předložení sady varujících hodnot indikátorů a její diskuse v pracovní skupině
Zpracování mapových podkladů a fotodokumentace Zpracování mapy zátěže v jednotlivých zónách, hrdlových bodech, koridorech (kontrolní lokality) Sestavení fotodokumentace kontrolních lokalit Konečná verze standardizovaného systému snímkování kontrolních stanovišť (v předem určených časových krocích a z přesně určeného stanoviště)
Provázanost s destinačním managementem kvalita DM je ústředním, vnitřním (kontrolovatelným) faktorem ovlivňování velikosti hodnoty únosné kapacity mezi klíčové orientace aktivit DM by měly patřit: aktivity zvyšující absorpceschopnost území aktivity usměrňující (stimulující) rozvoj CR z hlediska alokace v časoprostoru, formy, intenzity a to na základě srovnávání velikosti potenciálu aktuálu (oficiálně aktivovaný potenciál) faktuálu (odhad fakticky aktivovaného potenciálu) reziduálu únosné kapacity (únosného reziduálu)
Vzájemná provázanost s IMS (informačním a monitorovacím systémem regionu) začlenit systém indikátorů do širšího monitorovacího systému a zpřístupnění a aktualizace těchto dat odborné i široké veřejnosti navrhnout mechanismy (na základě pravděpodobných scénářů a algoritmů optimalizujících dopady rozvoje CR) pro podporu rozhodování destinačního managementu a státní správy a samosprávy (časoprostorový vývoj indikátorů)
Počáteční výstupy orientační zonace území podle jeho absorpceshopnosti (kvality i kvantity) rozvoje cestovního ruchu (na základě expertního posouzení a dosavadní znalosti o návštěvníků území vyplývající z výsledků monitoringu vstupů, průtoků ) daných uzlových/hrdlových bodů
Počáteční výstupy posouzení současného časového a prostorového využití absorpčně vymezených zón odhad dosažení únosné míry zatížení přesně kontrolní lokality (transektu) na území sledovaného území
Počáteční výstupy typologizace dopadů cestovního ruchu (daného skalního města) - pro každý typ zátěže/dopadu zohledněna náročnost a způsob nápravy, příčina a možnosti prevence
Počáteční výstupy mapové zobrazení a stručný popis kontrolních lokalit/stanovišť (pokud možno zastupující různé typy zátěže/dopadu na nejzatěžovanějších lokalit)
Počáteční výstupy analýza vztahu mezi intenzitou návštěvnosti kontrolních lokalit a jejich stavem (závažností a typem zátěže/dopadu)
Počáteční výstupy Výběr kontrolních stanovišťˇ a) Důvod výběru stanoviště (reprezentativnost pro dané území) b) Typ dopadu zjištěného na kontrolním stanovišti c) Míra (intenzita) zátěže, náročnost na nápravu zjištěných škod d) Příčiny a první projevy dopadů
Doporučení pro destinační Vytipovat místa, management provést stakeholder analýzu aplikovat Delphi metodu kde je nutné a možné kapacitu budovat (zvyšovat pomocí technologie, managementu využívání území) kde je už není možné kapacitu zvyšovat a je překročena její únosná mez a těmto místům se systematicky věnovat
Přetížená místa sledovat průtok návštěvníků přetížených lokalit v jednotlivých úsecích dne (nebo jejich počet ve špičce ) navrhnout způsoby rozptýlení návštěvníků z těchto míst na alternativní trasy: pomocí navigačního a orientačního systému (TIS, internet, cedule, infoboxy, aktualizované interaktivní mapy atd.)
Nevytížená místa sledovat míru časového i prostorového využití alternativních míst pro rozvoj CR v daném území navrhnout a realizovat možnosti na zvýšení časové kapacity (prodloužení návštěvní doby, stimulovat návštěvnost v mimosezóně, vytváření obrazového i virtuálního propagačního i navigačního materiálu za účelem pozitivního usměrnění pohybu návštěvníků do daných míst a i v méně vytížených hodinách)
Kontrolní otázky Vysvětlete rozdíl mezi potenciálem a únosnou kapacitou území pro rozvoj CR? V čem se od konceptu únosné kapacity liší koncept Limitů přijatelných změn? Jaké jsou rozměry únosné kapacity? Vysvětlete podstatu a způsob použití tzv. Delphi metody. Které faktory ovlivňují hodnotu únosné kapacity?
Otázky k zamyšlení V čem tkví podstata únosné kapacity? Zkuste ve Vám nejvíce známé destinaci identifikovat tzv. hrdlové body a místa s překročenou únosnou kapacitou? Která destinace v ČR podle Vašeho názoru v největší míře přesáhla svou únosnou kapacitu? Proč? Jaký má vliv vývoj hodnoty únosné kapacity na životní cyklus destinace?
Témata seminárních prací Analýza a hodnocení únosné kapacity vybrané destinace. Komparativní studie absorpční a toleranční kapacity vybraných destinací. Návrh systému sledování vývoje hodnoty únosné kapacity a míry její nasycenosti. Rozbor faktorů ovlivňující vývoj únosné kapacity a míry její nasycenosti u vybrané destinace.
Literatura LIME, D. W., STANKEY, G. H. (1979): Carrying capacity: maintaining outdoor recreation quality. In: Van Doren et al, eds. Land and leisure: concepts and methods in outdoor recreation. Chicago: Maaroufa; London: Methuen. s. 105-118. MARTIN, B. S. - UYSAL, M. (1990): An examination of the Relationship between Carrying Capacity and the Tourism Lifecycle: Management and Policy Implications. Journal of Environmental Management, 31, Academic Press, s. 327-333. SAVERIADES, A. (2000): Establishing the Social Tourism Carrying Capacity for the Tourist Resorts of the East Coast of the Republic of Cyprus. Tourism Management, 21, č., Elsevier Science, Orlando, s. 147-156. WALL, G. (1982): Cycles and Capacity: Incipient Theory or Conceptual Contradiction? Tourism Management, 3, č. 3, Elsevier Science, Orlando, s. 188 192.