22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný na rok 2015 má státní dluh poklesnout o 20 miliard letos a stagnovat na úrovni 1663 miliard korun příští rok. Ministerstvo tento pokles státního dluhu vykládá jako dobré hospodaření. Je potřeba upozornit na to, že opak je pravdou. Ministerstvo neodpovědně čerpá státní rezervy určené na horší časy a zadlužení zvyšuje. Žádná chvála vlády za hospodaření v uplynulém roce není na místě. Právě naopak. Vláda neudělala žádné významné opatření, které by vedlo ke snížení deficitu, a to ani na příjmové ani na výdajové straně rozpočtu. Vláda pokračuje v politice deficitu, a to i přes to, že ekonomika začala růst. Vláda očekává hospodářský růst v roce 2015, a přesto plánuje dokonce nárůst deficitu. Tabulka č. 1: Vývoj deficitu a reálného růstu HDP 2012 2013 2014 2015 Deficit (mld Kč) 101 81 80 100 Hospodářský růst (%) -1,00-0,90 2,50 2,50 Zdroj: Ministerstvo financí, Eurostat Hospodaření s deficitem je možná ospravedlnitelné, když je ekonomika v útlumu, je ale neospravedlnitelné, když je ekonomika v růstu. Vláda neudělala nic, jen pokračuje v neblahém trendu zadlužování země. 1
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Ministr financí se chlubí, že se poprvé od roku 1995 sníží státní dluh, označil to za velice dobrou zprávu. Jde ale o účetní trik. Když má vláda deficit (výdaje větší než příjmy), není možné jiné řešení stejně jako u domácnosti než zadlužení, pokles úspor či rozprodej majetku. Státní dluh může vzrůst o méně, než kolik je deficit, jen tehdy, pokud stát čerpá úspory z minulosti (rezervy) nebo rozprodává majetek. Tabulka č. 2: Financování rozpočtového deficitu 2011 2012 2013 2014 2015 Deficit (mld Kč) 143 101 81 80 100 Dluh (mld Kč) 1 499,40 1 667,60 1683,3 1663,3 1663,3 Růst dluhu (mld Kč) 155,3 168,2 15,7-20 0 Změna rezerv a jiné zdroje 13 67-66 -100-100 Zdroj: Ministerstvo financí, vlastní výpočty Jak ukazuje Tabulka č. 2, v letech 2011 a 2012 narostl státní dluh o víc, než kolik činil deficit, vláda tudíž tvořila rezervu. Půjčila si na trhu více, než kolik bylo potřeba a rozdíl se hromadil na rezervním účtu pro umořování státního dluhu. V letech 2013 a 2014 naopak dluh vzrostl o méně, než kolik činil deficit. Rozdíl vláda financovala poklesem rezerv či čerpáním jiných prostředků uložených u České národní banky v systému státní pokladny. Rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a přírůstkem státního dluhu ukazuje graf č. 1. Graf obsahuje i odhad a plán ministerstva financí pro léta 2014 a 2015. Z něj je jednoznačně vidět, že se ministerstvo financí rozhodlo vyčerpat všechny rozpočtové rezervy. Graf č. 1: Vývoj deficitu a přírůstku dluhu 200 150 100 Deficit Rozdíl dluhu Čerpání rezervy 50 0-50 -100 2
Jinými slovy, když vláda nezvýší formální státní dluh, čerpá rezervy nebo si půjčuje jiné cizí zdroje. Půjčování jiných zdrojů je ale také forma zadlužení. Pokud vláda využije např. peníze obcí nebo krajů vedených na účtech státní pokladny, de facto si je od nich půjčuje. Údajné snížení dluhu tedy představuje jen účetní trik. Jaké zdroje, když ne vydávání státních dluhopisů, tedy vláda používá? Zákon o rozpočtových pravidlech umožňuje vládě vytvářet rezervu z výnosů emisí státních dluhopisů jako zdroje pro vyloučení rizik spojených s financováním schodku státního rozpočtu. Jinými slovy, vláda si může vydáváním dluhopisů půjčovat více, než kolik potřebuje na financování deficitu a splácení starých dluhů, a tyto peníze držet jako rezervu na horší časy. Jak uvádí 35, odst. (4) Zákona o rozpočtových pravidlech: Ministerstvo financí tyto zdroje vytvářené v minulosti neodpovědně utratilo během posledních dvou let, a to aniž by o tom proběhla veřejná debata. Tabulka č. 3 a graf č. 2 ukazují, jak vláda vyčerpala v letech 2013 a 2014 prostředky, které byly nashromážděny na umořovacím účtu jako rezerva na horší časy. Tabulka č. 3: Stav umořovacího účtu státní pokladny 31.3.2011 31.3.2012 30.9.2012 31.3.2013 30.9.2013 31.3.2014 30.9.2014 Stav umořovacího účtu Státní pokladny (mld Kč) 100 135 216 154 101 41 51 Meziroční změna umořovacího účtu (mld Kč) - 35 81 19-115 -113-50 Zdroje: Situační zpráva Státní pokladny, Ministerstvo financí 2011-2014 3
1.3.2011 1.6.2011 1.9.2011 1.12.2011 1.3.2012 1.6.2012 1.9.2012 1.12.2012 1.3.2013 1.6.2013 1.9.2013 1.12.2013 1.3.2014 1.6.2014 1.9.2014 Graf č. 2: Stav umořovacího účtu státní pokladny 250 Stav umořovacího účtu státní pokladny (mld Kč) 200 150 100 50 0 Tyto rezervy, vytvořené v minulých letech tak, že objem vydaných dluhopisů byl vyšší než potřeba financování rozpočtového schodku, byly ze zákona určeny jako rezerva pro vyloučení rizik. Představovaly rezervu na horší časy, kdy by ministerstvo nebylo schopno vzhledem k situaci na trhu vydat potřebné dluhopisy, resp. rezervu pro případy, že by dluhopisy mohly být vydány jen za nepřijatelně vysoký úrok. Rezerva vznikla zejména v letech 2005 a 2008, kdy skutečný deficit byl nižší než plánovaný, a v roce 2012, kdy ministerstvo financí vydalo více dluhopisů, než bylo aktuálně potřeba na financování deficitu, aby využilo nízkých úrokových sazeb na trhu a půjčilo si do foroty pro léta, kdy bude situace na trhu méně příznivá. Jak ukazuje graf č. 3 vývoje výnosu desetiletých vládních dluhopisů České republiky, úroky placené ze státního dluhu jsou nyní jednoznačně nejnižší od roku 2000. Graf č. 3: Vývoj úroků z desetiletých vládních dluhopisů Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/czech-republic/government-bond-yield 4
Lze se domnívat, že ministerstvo tím, že tyto rezervy utratilo v době, kdy situace na finančním trhu byla příznivá kdy se dluhopisy prodávaly dobře a kdy úroky byly historicky nízké, porušilo zákon o rozpočtových pravidlech. Rezervy byly ze zákona určeny na horší časy. Utracením těchto rezervních peněz v době historicky nejnižších úrokových sazeb ministerstvo sice snižuje nominální výši státního dluhu, ale za cenu placení vyšších úroků v budoucnosti. Příklad: Pokud stát použije na financování deficitu rezervu 100 miliard korun, ušetří sice ročně 1 miliardu korun tím, že o 100 miliard nezvýší dluh v momentě, kdy úrok činí 1 %. Způsobí ale dodatečný náklad 5 miliard korun ročně v budoucnu, až rezerva nebude a bude si muset půjčovat za úrok 5 %. Jde tedy jednoznačně o prohospodaření rezerv a projídání budoucnosti. Vláda nejenže bleskurychle utratila peníze, které minulé vlády našetřily do foroty, ale utrácí i další peníze, které jsou na účtech České národní banky státu v rámci systému státní pokladny jako cizí zdroje. Podle zákona o rozpočtových pravidlech musí mít na účtech u ČNB v rámci systému státní pokladny své prostředky řada institucí. Zatímco prostředky státního rozpočtu, ministerstev a přímo podřízených organizací ministerstev představují vlastní zdroje státního rozpočtu, prostředky jiných institucí ze zákona ukládaných u ČNB v systému státní pokladny přdstavují cizí zdroje. Jak se uvádí ve Strategii financování a řízení státního dluhu, počínaje rokem 2014 ministerstvo ke krytí deficitu využívá tyto cizí zdroje uložené na účtech státní pokladny. O jaké cizí zdroje jde? A může je ministerstvo použít na svůj deficit? Na účtech u ČNB v systému státní pokladny mají podle zákona o rozpočtových pravidlech své prostředky obce, kraje, státní podniky či Národní fond (prostředky k výplatě dotací z Evropské unie). Ministerstvo odmítá sdělit, jaké konkrétní cizí zdroje takto použilo. Pokud ministerstvo financí používá tyto cizí zdroje, které mají jiné organizace uložené na účtech u ČNB v rámci integrovaného systému státní pokladny, jde de facto o půjčení peněz, protože vláda je bude muset vyplatit, když je tyto organizace budou chtít vybrat. Jedná se tedy v podstatě o zvýšení státního dluhu, i když ministerstvo financí říká, že nikoliv. 5
Ministerstvo financí se chlubí snížením státního dluhu v roce 2014 a plánem na jeho nezvýšení v roce 2015. Takovou prezentaci hospodaření státu je ale nutné označit za účetní trik. Vláda hospodaří neodpovědně s deficitem, a to i když ekonomika roste. Ministerstvo financí hazarduje se státním rozpočtem, když v době rekordně nízkých úroků utratilo finanční rezervu určenou ze zákona na horší časy. Ministerstvo hovoří o nezadlužování, ale pokud používá cizí zdroje, vytváří de facto dluh, který pouze nevykazuje jako dluh, což nemění nic na tom, že tyto peníze dluží a jednou je bude muset státní rozpočet vyplatit. Proč tyto triky ministerstvo financí dělá? Nacházíme jedinou možnou odpověď. Ministerstvo financí chce nějak zakrýt skutečnost, že vláda hospodaří špatně. Určilo si jako politický cíl pochlubit se před veřejností snižováním dluhu, aby zakrylo skutečnost, že vláda navzdory růstu ekonomiky hospodaří s deficitem. Dělá to i přes to, že tím do budoucna zvyšuje náklady na obsluhu státního dluhu. Jinými slovy, ministr Andrej Babiš si dělá drahé P.R. na účet daňových poplatníků. To by mu veřejnost a ostatní politické strany neměly tolerovat. Ing. Petr Mach, Ph.D. Email: mach@svobodni.cz Tel. 773697983 Kancelář poslance Opletalova 57, 110 00 Praha 1 6