Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová Lucie Růžičková Brno 2015
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Janě Mervartové za odborné rady a připomínky při psaní této práce. A dále organizaci Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje za poskytnuté informace.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 2. ledna 2015
Abstract Růžičková, L. The compensation for work injuries and occupational diseases. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2015. In this thesis I deal with indemnification of work accidents and occupational diseases. The thesis consists of two parts - a literature review and practical part. In the literature review I analyze the current legislation in compensation for work accidents and occupational diseases under the Law no. 262/2006 Coll., The Labour Code and future legislation under the Law no. 266/2006 Coll., on Employee Accident Insurance. In the practical part on complex example I try to compare methods of calculating individual performance under both systems. In conclusion, I do evaluation. Keywords Work accident, occupational diseases, compensation for damage, batch system. Abstrakt Růžičková, L. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. V této bakalářské práci se zabývám odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání. Práce se skládá ze dvou částí - části literární rešerše a části praktické. V části literární rešerše analyzuji současnou právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a budoucí právní úpravu podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. V praktické části se na komplexním příkladu pokusím srovnat metody výpočtu jednotlivých plnění podle obou systémů. Na závěr udělám zhodnocení. Klíčová slova Pracovní úraz, nemoc z povolání, náhrada škody, dávkový systém.
Úvod a cíl práce 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 10 1.1 Úvod... 10 1.2 Cíl práce... 10 1.3 Metodika... 10 2 Vybrané pojmy k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání 12 2.1 Pracovní úraz... 12 2.1.1 Dělení pracovních úrazů... 12 2.2 Ohrožení nemocí z povolání... 13 2.3 Nemoc z povolání... 13 3 Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání 15 3.1 Zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy... 16 3.2 Úplné zproštění odpovědnosti... 16 3.3 Částečné zproštění odpovědnosti... 16 3.4 Nemožnost zproštění odpovědnosti... 17 4 Současná právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 18 4.1 Druhy náhrad podle 369 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce... 18 4.1.1 Náhrada za ztrátu na výdělku... 18 4.1.2 Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění... 19 4.1.3 Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením... 20 4.1.4 Náhrada věcné škody... 20 4.2 Druhy náhrad podle 375 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce... 21 4.2.1 Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením... 21 4.2.2 Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem... 21 4.2.3 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých... 22 4.2.4 Jednorázové odškodnění pozůstalých... 22
Úvod a cíl práce 6 4.2.5 Náhrada věcné škody... 22 5 Zákonné pojištění 23 5.1 Povinnosti zaměstnavatele vůči pojišťovně... 24 6 Úrazové pojištění zaměstnanců 25 6.1 Druhy dávek... 25 6.1.1 Úrazový příplatek... 26 6.1.2 Úrazové vyrovnání... 26 6.1.3 Úrazová renta... 27 6.1.4 Úrazová renta pozůstalého... 27 6.1.5 Věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.... 28 7 Praktická část 29 7.1 Vybrané údaje o příspěvkové organizaci Správy a údržby Jihomoravského kraje pro oblast Blansko... 29 7.2 Postup výpočtu náhrad dle zákoníku práce... 33 7.2.1 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti... 36 7.2.2 Náhrada za bolest... 36 7.2.3 Náhrada účelně vynaložených nákladů... 36 7.2.4 Celková výše náhrad od pojišťovny... 37 7.3 Postup výpočtu dávek dle budoucího systému... 37 7.3.1 Úrazový příplatek... 37 7.3.2 Bolestné... 38 7.3.3 Náhrada nákladů spojených s léčením... 38 7.3.4 Celková výše dávek, které zaměstnanec obdrží dle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců... 39 7.4 Nemoci z povolání v organizaci Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje..... 39 8 Diskuze 40 9 Závěr 44 10 Literatura 46 A Příloha 49
Úvod a cíl práce 7 B Příloha 51 C Příloha 52 D Příloha 54 E Seznam znakových stylů 55
Úvod a cíl práce 8 Seznam obrázků Obr. 1 Graf počtu pracovních úrazů v období 2005-2009 Zdroj: Interní zdroje organizace 31 Obr. 2 Graf počtu pracovních úrazů v období 2010-2014 Zdroj: Interní zdroje organizace 31 Obr. 3 Graf frekvence pracovních úrazů ve dvou srovnávaných období Zdroj: Interní zdroje organizace 31 Obr. 4 Zmeškané pracovní dny v letech 2005-2009 Zdroj: Interní zdroje organizace 32 Obr. 5 Zmeškané pracovní dny v letech 2010-2014 Zdroj: Interní zdroje organizace 32 Obr. 6 Formulář pro hlášení pojistné události 49 Obr. 7 Formulář k náhradě ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti 51 Obr. 8 Posudek o bolestném 52 Obr. 9 Záznam o úrazu, strana druhá, část D 54
Úvod a cíl práce 9 Seznam tabulek Tab. 1 Přehled profesí a počtu zaměstnanců 29 Tab. 2 Pracovní úrazy v organizaci SÚS JMK pro oblast Blansko v letech 2005 2009 30 Tab. 3 Pracovní úrazy v organizaci SÚS JMK pro oblast Blansko v letech 2010-2014 30 Tab. 4 Kalendář na březen 2014 33 Tab. 5 Kalendář na duben 2014 33 Tab. 6 Tabulka s hrubými měsíčními výdělky a odpracovanou dobou za rozhodné období 34 Tab. 7 Tabulka výplaty nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti 34 Tab. 8 Tabulka pro přehlednější výpočet nemocenského 35 Tab. 9 Tabulka pro přehlednější výpočet náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti 35 Tab. 10 Tabulka s počtem dní pracovní neschopnosti 36 Tab. 11 Tabulka pro výpočet čisté náhrady na výdělku 37
Úvod a cíl práce 10 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Každý z nás jistě někdy pracoval, pracuje nebo bude pracovat, ale nikdo neví, co se mu při výkonu práce může přihodit. Proto je velmi důležité dbát na svoji bezpečnost a snažit se nepříznivým událostem předcházet. Vždyť jakýkoliv úraz, ať už z pracovního, běžného občanského života nebo jakákoliv nemoc z povolání nás může vyřadit z normálního života a nezaleží na tom, jestli na chvíli nebo na celý život. Touto nepříznivou událostí pak není ovlivněna pouze dotyčná osoba, ale i její rodina a okolí, což se projevuje jednak v mezilidských vztazích, tak i po finanční stránce. Proto je dobré, aby každý z nás věděl, na jaké náhrady v případě vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání má nárok. A právě k tomu, nám poslouží tato bakalářská práce. 1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat současnou platnou právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Hlavním cílem je aplikace právní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání na řešený případ. V praktické části vysvětlím na konkrétním případu pracovního úrazu výpočty jednotlivých náhrad (ztráta na výdělku, bolestné, případně další) dle současného náhradového systému a pokusím se o srovnání s novým dávkovým systémem. Srovnám metody postupu. 1.3 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Obsahem teoretické části je literární přehled, kde je metodou popisnou a analytickou popsána právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, vymezeny základní pojmy řešené oblasti upravené v zákoníku práce a v zákoně o úrazovém pojištění zaměstnanců a rozebrány příslušné druhy náhrad. V praktické části jsou na konkrétním příkladu pracovního úrazu vysvětleny výpočty jednotlivých náhrad dle současného náhradového systému a srovnány s novým dávkovým systémem. A srovnány metody postupu. Na základě uvedených poznatků jsou formulovány závěry, vyhodnoceny zjištěné skutečnosti, provedeno zhodnocení současného stavu a upozorněno na výhody a nevýhody dosud neúčinné legislativy. Dále poukazuji na novou právní úpravu náhrady nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku. N začátku práce, konkrétně ve druhé kapitole nadefinuji vybrané pojmy k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Úvod a cíl práce 11 Ve třetí kapitole s názvem Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání je charakterizována tato odpovědnost za škodu a dále je zde uvedeno, v jakých případech je možno se odpovědnosti zprostit, jak částečně, tak úplně. Čtvrtá kapitola je věnována odškodnění zaměstnanců dle současného náhradového systému. Je rozdělena na dvě části a to na náhrady, při kterých poškozený zaměstnanec nezemře a na část náhrad, při kterých v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemře. Jednotlivé druhy náhrad jsou tady podrobněji rozebrány. V páté kapitole se zaměřuji na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu způsobenou při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Následují povinnosti pojišťovny v rámci zákonného pojištění. A v šesté, tedy poslední části teoretické části, poukážu na novou právní úpravu formou dávkového systému. A jednotlivé druhy dávek rozeberu. Sedmá kapitola představuje praktickou část, která je rozdělena do tří částí. A to na část, ve které představuji mnou vybranou organizaci Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje a statistiku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Ve druhé části na konkrétním aktuálním případu pracovního úrazu z roku 2014 vysvětluji postup výpočtu náhrad dle současného systému. A v poslední části stejný případ podle budoucího dávkového systému.
Vybrané pojmy k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání 12 2 Vybrané pojmy k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání Nejdříve je potřeba si uvědomit, co pracovní úraz a nemoc z povolání vůbec je. Právě k tomu poslouží následující kapitola, ve které nadefinuji pojem pracovní úraz, předstupeň nemoci z povolání, tedy ohrožení nemocí z povolání a samotnou nemoc z povolání. 2.1 Pracovní úraz Podle 380 odst. 1 zákoníku práce se dá pracovní úraz charakterizovat jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se také považuje úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Za pracovní úraz se již nepovažuje úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Porušení zdraví není pouze poškození tělesné, ale i psychické. V případě psychického poškození zdraví se jedná o úraz v důsledku neobvyklého, jednorázového pracovního vypětí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (Kobliha, I. a kolektiv, 2012) Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání Podle 105 zákoníku práce se v situaci, kdy se zaměstnanci stane úraz, má povinnost okamžitě ohlásit svému nadřízenému, jestliže mu to dovolí jeho stav. Tato ohlašovací povinnost platí i pro případ, že by byl dotyčný zaměstnanec pouze svědkem úrazu, v tomto případě by spolupracoval při jeho vyšetřování. Pro evidenci pracovních úrazů slouží tzv. kniha úrazů. Podle 105 odstavce 2 zákoníku práce v ní zaměstnavatel vede záznamy o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo jimi byla způsobena pracovní neschopnost, která nepřesahuje 3 kalendářní dny. Dále zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o pracovních úrazech, jejichž následkem došlo jednak ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Zaměstnavatel má povinnost ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, které jsou uvedeny v 4 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. (Hůrka a kol., 2010) 2.1.1 Dělení pracovních úrazů Z výše uvedené definice vyplývá, že pracovní úrazy můžeme dělit na smrtelné a ostatní.
Vybrané pojmy k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání 13 Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu dělí pracovní úrazy na úrazy smrtelné, závažné a ostatní. Za smrtelný pracovní úraz se považuje takové poškození zdraví, kvůli kterému daný zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. Jako závažný pracovní úraz se považuje poškození zdraví, jehož ošetřování si vyžádalo pobyt v nemocnici delší než 5 kalendářních dnů. A ostatní pracovní úrazy jsou definovány jako takové poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti delší než 3 dny. Ostatní s pracovní neschopností do 3 dnů nebo bez pracovní neschopnosti. 2.2 Ohrožení nemocí z povolání Ohrožení nemocí z povolání se dá nazvat jako takový předstupeň nemoci z povolání u zaměstnance pracujícího v rizikových pracovních podmínkách. Podle 347 odst. 1 zákoníku práce se jím rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. V případě ohrožení nemocí z povolání má zaměstnavatel dvě významné povinnosti, a to převedení zaměstnance na jinou práci, která pro něho bude vhodnější. Při převodu na jinou práci musí doplatit zaměstnanci bez časového omezení mzdu nebo plat. Za určitých podmínek může být zaměstnanci podle 52 písm. d zákoníku práce udělena výpověď. Pro řešení právních i lékařských problémů, které se týkají ohrožení nemocí z povolání, byl zřízen Institut ohrožení nemocí z povolání. V praxi je největším problémem určení toho, od jakého stupně zdravotního stavu je již považována nemoc z povolání a od jakého stupně pouze ohrožení nemocí z povolání. Z právního hlediska je problémem nárok na doplatek ke mzdě za něco jiného než za výkon práce a vnímat ji jako časově neomezenou. (Mikyska, 2010) 2.3 Nemoc z povolání Přesná definice nemoci z povolání není v zákoníku práce uvedena. Podle nového zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který dosud nenabyl účinnosti, je definována takto: Nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 k zákonu č.
Vybrané pojmy k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání 14 266/2006, o úrazovém pojištění zaměstnanců a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznán. Seznam nemocí z povolání je podle současné právní úpravy uveden v nařízení vlády č. 290/1995, kterým se stanový seznam nemocí z povolání. Toto nařízení vlády obsahuje v příloze asi 86 nemocí z povolání. Zásadní rozdíl mezi nemocí z povolání a pracovním úrazem je v tom, že za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem odpovídá obecně zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. (Dandová, 2011, str. 35) Naproti tomu za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval za podmínek, z nichž nemoc z povolání, kterou byl postižen, vzniká. (Dandová, 2011)
Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání 15 3 Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání V případě odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání jde o odpovědnost za výsledek, tedy škodnou událost. Vzniká i v případě, že zaměstnavatel dodržel všechny své povinnosti určené právními a jinými předpisy na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jedná se tedy o odpovědnost za protiprávní stav a předpokladem není pouhé porušení právní povinnosti. (Mervartová, 2008) V současnosti je odpovědnost řešena v zákoníku práce, přesněji v jeho přechodných ustanoveních. Po nabytí účinnosti zákona č. 266/2006, o úrazovém pojištění zaměstnanců se předpokládá, že tento zvláštní druh odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocí z povolání zanikne. Odpovědnost bude transformována do úrazového pojištění a převedena z pracovního práva do systému sociálního zabezpečení, kam patří i s ohledem na převažující právní úpravu ve většině ostatních zemí, a to nejen EU. (Bělina, 2012) Předpoklady vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci při pracovním úrazu a nemoci z povolání: škoda na straně zaměstnance, pracovní úraz nebo nemoc z povolání, příčinná souvislost mezi pracovním úrazem případně nemocí z povolání a vznikem škody. Škoda na straně zaměstnance Škodou na straně zaměstnance se myslí majetková újma, která se dá vyjádřit v penězích. Tato škoda může být skutečná, v tomto případě jde o zmenšení majetku zaměstnance, nebo škoda jiná. U pracovních úrazů a nemocí z povolání je také třeba se zabývat nehmotnou újmou, která se nedá vyčíslit v penězích. V tomto případě se jedná o újmu na zdraví zaměstnance, případně újmu na jeho životě. (Bělina, 2012) Pracovní úraz a nemoc z povolání Pojmy byly již definovány v předchozí kapitole, tudíž již není nutné je znovu popisovat. Příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání a vznikem škody Příčin poškození zdraví zaměstnance nebo jeho smrti může být více. K odškodnění je ale zapotřebí, aby šlo o příčinu důležitou a podstatnou. Nestačí pouze připuštění možnosti zhoršení zdravotního stavu zaměstnance důsledkem pracovního úrazu a
Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání 16 nemoci z povolání. Jelikož se zaměstnanci mohl stát pracovní úraz nebo nemoc z povolání důsledkem již existující predispozice. (Kobliha a kol., 2012) 3.1 Zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy Jak již bylo uvedeno výše, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem je odpovědnost za výsledek. Z tohoto důvodu je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, i když dodržel všechny povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Bělina, 2012) V souvislosti se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají také zaměstnanci určitá práva a povinnosti uvedené v 106 zákoníku práce, které musí plnit a dodržovat. V zákoníku práce jsou vymezeny případy, přesněji liberační důvody, kdy se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit. Zprostit odpovědnosti se může zcela, zčásti nebo se zprostit nemůže. 3.2 Úplné zproštění odpovědnosti Zaměstnavatel se může zprostit zcela zprostit odpovědnosti za určitých okolností, které jsou uvedeny v ustanovení 367 odst. 1 zákoníku práce a to pouze v případě, že jsou tyto skutečnosti jedinou příčinnou škody. Zaměstnavatel se může zodpovědnosti zprostit zcela, prokáže-li, že: škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i když s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. 3.3 Částečné zproštění odpovědnosti Částečné zproštění odpovědnosti je uvedeno v 367 odst. 2 zákoníku práce, kde jsou uvedeny důvody, ve kterých se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že: postižený zaměstnanec porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i když s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání 17 jednou z příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem, zaměstnanci vznikla škoda důsledkem jeho jednání, které bylo v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel při tom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví. (Bělina, 2012) V případě, že by se zaměstnanec zčásti zprostil odpovědnosti za škodu, určí část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění. V posledním výše uvedeném případu zaměstnavatel, kdy zaměstnanec neporušil právní nebo ostatní předpisy, ale jednal lehkomyslně 1, uhradí alespoň jednu třetinu škody. (Kobliha a kol., 2012) 3.4 Nemožnost zproštění odpovědnosti Zaměstnavatel se však podle 368 zákoníku práce nemůže odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit v případech, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvrácení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal. 1 Za lehkomyslné jednání nelze považovat něžnou neopatrnost a jednání vyplývajících z rizika práce.
Současná právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 18 4 Současná právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 4.1 Druhy náhrad podle 369 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce V 369 zákoníku práce jsou vyjmenována práva, která může zaměstnanec v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání uplatnit vůči odpovědnému zaměstnavateli, v jakém rozsahu za škodu odpovídá. Jsou to náhrady, při kterých poškozený zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání nezemře. Jedná se o náhradu za: ztrátu na výdělku, bolestné a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu. 4.1.1 Náhrada za ztrátu na výdělku Náhrada se poskytuje pouze poškozenému zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je uznán práce neschopným. Náhrada za ztrátu na výdělku v sobě zahrnuje dva typy plnění. Jedná se o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Ustanovení 389 zákoníku práce staví tyto dva typy náhrad jako samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe. (Dandová, 2011) Základem pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu je průměrný výdělek, respektive průměrný hrubý výdělek. Podle 353 odst. 1 zákoníku práce ho zaměstnavatel zjistí z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v tomto rozhodném období. Při výpočtu průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, a to pouze za podmínky, že je toto rozhodné období výhodnější pro zaměstnance. 4.1.1.1 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti Výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vypočítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody, která byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání na straně jedné a součtu náhrady mzdy nebo platu po dobu pracovní neschopnosti a dávkami nemocenského na straně druhé. Podle 192 odst. 2 ZP náleží náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci ve výši 60% průměrného výdělku, ale až od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti.
Současná právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 19 Náhrada škody = průměrný výdělek poškozeného (náhrada mzdy nebo platu + dávky nemocenského) 4.1.1.2. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti Tento druh náhrady představuje jednu z nejsložitějších a nejvýznamnějších složek pracovního práva, týkajících se problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jedná se o případy, kdy zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání již není schopen vykonávat práci, která byla součástí jeho původního zaměstnání. Podle 371 odst. 1 ZP se náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem, který zaměstnanec dosahuje po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Pokud poškozený zaměstnanec již pobírá částečný invalidní důchod a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, potom se částka určená k výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vypočítává pomocí minimální mzdy. Může nastat i případ, ve kterém zaměstnanec bez závažných důvodů odmítne nastoupit do práce, která mu byla zaměstnavatelem zajištěna. V této situaci přísluší náhrada za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zaměstnavatelem nově zajištěna. Základní vzorce pro výpočty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti: Náhrada škody = Průměrný výdělek invalidní důchod pobíraný pro invaliditu 3. stupně, Náhrada škody = Průměrný výdělek (invalidní důchod pobíraný pro invaliditu 1. či 2. stupně + výdělek po vzniku škody), Náhrada škody = Průměrný výdělek výdělek po vzniku škody. 4.1.2 Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění Jedná se o dvě samostatné náhrady, jejichž bližší úpravu a výši určuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění
Současná právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 20 pozdějších předpisů a provedených změn vyhláškou 50/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Náhrada bolestného je vyplacena poškozenému zaměstnanci za bolesti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ale také za bolesti vzniklé při léčení a odstraňování jejich následků. Většinou se náhrada za bolest poskytuje zaměstnanci při lehčích úrazech, které nenechávají u zaměstnance trvalé následky. Za bolest se může považovat tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví. (Kobliha a kol., 2012) Naproti tomu náhrada za ztížení společenského uplatnění se vyplácí zaměstnanci při těžkých úrazech, kde škoda na zdraví je dlouhodobého charakteru a má prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění jak v životě, tak ve společnosti. Při určování výše náhrady se vychází z bodového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Kde základem pro bodové hodnocení je lékařský posudek, který vypracuje ošetřující lékař zaměstnance. U ztížení společenského uplatnění se lékařský posudek vydává až po jednom roce poškození zdraví. U posuzování bolesti se hodnotí aktuální fáze bolesti, přihlíží se k rozsahu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení a vzniklým komplikacím. Bodové hodnocení se provádí až v době stabilizace bolesti. (Kobliha a kol., 2012) Výše uvedené náhrady se zaměstnanci poskytuje jednorázově. Hodnota jednoho bodu podle vyhlášky 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění činí v současnosti 120Kč. 4.1.3 Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením Podle 373 zákoníku práce má na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením právo ten, kdo tyto náklady vynaložil. Toto právo vzniká teprve až po vynaložení těchto nákladů. Jedná se zejména o náklady spojené s léčením a náklady nad rámec bezplatného lékařského ošetření, poskytnutých léků apod. V praxi jsou to často např. zvýšené náklady na stavování, zejména v důsledku některých chorob z povolání nebo diet, zvýšené náklady na některé zdravotnické pomůcky nebo prostředky, které nejsou zcela hrazeny, např. speciální obuv, sluchové aparátky, speciální protézy, vozíky atd. Vždy se však musí zúčtovávat takové náklady, které je možno doložit jako prokazatelně vzniklé. (Dandová, 2011) 4.1.4 Náhrada věcné škody Zaměstnanec, který uplatňuje náhradu věcné škody, musí prokázat vznik věcné škody následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Dále musí se prokázat, že zaměstnanec měl v okamžiku vzniku škody poškozené nebo ztracené věci u sebe.
Současná právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 21 Platí, že zaměstnanec má právo na náhradu skutečné škody. Při určení výše ceny se vychází z ceny v době poškození. U starších věcí je třeba přihlédnout k jejich opotřebení. Škodu je možno nahradit v penězích, pokud ji zaměstnavatel neodčiní uvedením do předchozího stavu, tzn. opravou předmětu apod. (Hochman, 2005) 4.2 Druhy náhrad podle 375 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce Tyto náhrady se poskytují v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V tomto případě je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout tyto náhrady: náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých, náhradu věcné škody. 4.2.1 Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením Jak již výše bylo řečeno, náhrada náleží pouze tomu, kdo tyto náklady vynaložil. V tomto případě podle 376 zákoníku práce musí pozůstalí prokázat výši vzniklých nákladů spojených s léčením zaměstnance, který zemřel na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a které nebyly odpovědným zaměstnavatelem k okamžiku smrti vypořádány formou náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. 4.2.2 Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem Další náhradou spojenou se smrtí zaměstnance je náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Výše se podle 376 odstavce 2 zákoníku práce určí rozdílem přiměřených nákladů spojených s pohřbem a výší pohřebného poskytnutého podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pohřebné 2 v roce 2014 činí 5000Kč. (SOCIALNI- DAVKY-2014.EU, 2014) Jako náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem jsou myšleny výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. 2 Pohřebné je jednou ze sociálních dávek, která slouží k úhradě nákladů spojených s vypravením pohřbu. Na rozdíl od některých jiných sociálních dávek, u pohřebného nehrají roli příjmy žadatele.
Současná právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 22 4.2.3 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých Jak již vyplývá z označení této náhrady, jde o opětující se plnění poskytované formou měsíčního peněžitého důchodu. Nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých mají pozůstalí, kterým podle 377 odst. 1 zákoníku práce zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Tento nárok je omezen dobou, do které by zaměstnanec tuto povinnost měl a nejdéle do doby posledního kalendářního dne měsíce, v němž by zaměstnanec dosáhl věku 65let. Náhrada nákladů může dosahovat různých hodnot. Pokud zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, náleží této osobě náhrada ve výši 50% průměrného výdělku zaměstnance před jeho smrtí. Pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám, náhrada nákladů činí 80% průměrného výdělku zemřelého zaměstnance. Od vypočtených částek se odečte důchod, který je pozůstalým přiznán. Ovšem úhrn částek poskytnutých pozůstalým nesmí převýšit částku, která by příslušela zaměstnanci jako náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Náhrady jsou, jako v předchozím případě poskytovány nejdéle do konce kalendářního dne měsíce, v němž dovršil věku 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu podle zákona o důchodovém pojištění. 4.2.4 Jednorázové odškodnění pozůstalých Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti. Každému ve výši nejméně 240 000Kč. Dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v jedné domácnosti, každému po 120 000 Kč, v součtu tedy 240 000Kč. Částka 240 000Kč náleží i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v době jeho úmrtí pouze jeden rodič. 4.2.5 Náhrada věcné škody Věcnou škodou je taková škoda, která se projevila na majetku poškozeného v době jeho smrti. (Mikyska, 2010) Náhrada věcné škody přísluší podle 379 zákoníku práce dědicům zaměstnance. Při jejím stanovení se vychází ze stejných principů jako u náhrady věcné škody postiženému zaměstnanci, jak je uvedeno výše.
Zákonné pojištění 23 5 Zákonné pojištění V současné době je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upraveno v přechodných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a to až do doby, než nabude účinnosti zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Prozatím je účinnost tohoto předpisu přesunuta na počátek roku 2017, ale mnozí se domnívají, že po ustavičném posunování účinnosti, dojde opět k dalšímu odkladu nebo k úplnému zrušení. Podle tohoto pojištění je každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. (Bělina, 2012) Zabezpečení zaměstnance dle stávající normy Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání se nyní řídí ustanovením 365 zákoníku práce a vyhláškou č. 125/1993 Sb., která stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Podle 365 odst. 2 zákoníku práce jsou náklady správní režie pojišťoven ve výši 9% z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce. Subjektem zákonného pojištění je na jedné straně zaměstnavatel a na druhé straně pojišťovna. Jako zaměstnavatel je označována fyzická či právnická osoba, která není státním orgánem a zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Jako druhý subjekt vystupuje pojišťovna, která je určena zákonem a není tudíž možné, aby si zaměstnavatel pojišťovnu vybral sám. (Galvas a kol., 2012) Objektem zákonného pojištění je zajištění zaměstnavatele pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání. (Galvas a kol., 2012, str. 643) Na českém trhu vystupují v této pozici pojišťovny: Česká pojišťovna, a. s., Spálená 75/16, 113 04 Praha 1, pro zaměstnavatele, kteří zde sjednali smluvní pojištění své odpovědnosti k 31. prosinci 1992, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Templová 747, 110 01 Praha 1, ta je pro všechny ostatní zaměstnavatele. (Kooperativa pojišťovna, a. s., 2014) Smyslem zákonného pojištění je, aby se poškozeným zaměstnancům za jakýchkoliv okolností dostala náhrada škody a to i v případě zániku zaměstnavatele bez právního nástupce. Pojištění nepokrývá celý rozsah nákladů, jež mohou vzniknout v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nepokrývá např. úhradu
Zákonné pojištění 24 nedoplatků do průměrného výdělku, které se vyplácejí v souvislosti s převedením zaměstnance na jinou práci z důvodu ohrožení nemocí z povolání. (Mikyska, 2010) 5.1 Povinnosti zaměstnavatele vůči pojišťovně Vyhláška č. 125/1993 Sb. stanovuje zaměstnavatelům řadu povinností vůči příslušné pojišťovně, která provozuje zákonné pojištění. Jedná se zejména o tyto povinnosti: Povinnost oznamovací o tom, že zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, s uvedením identifikačního čísla nebo pokud nemá identifikační číslo, tak jiný identifikační znak zaměstnavatele. Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnavatele. Základnou pro výpočet pojistného zákonného pojištění je stejná jako pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodný je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které byly v tomto období zaměstnány v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Sazba pojistného činí 2,8 54,4 ze základu podle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100Kč. Úrazové pojistné se platí dopředu vždy do konce prvního kalendářního měsíce příslušného čtvrtletí. Povinnost prevenční na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a při předcházení pracovním úrazů a nemocem z povolání. Povinnost informační v případě, že se zaměstnanci stal pracovní úraz nebo nemoc z povolání a vyjádřit se k náhradě škody požadované zaměstnancem, případně zmocnit pojišťovnu, aby jednala za zaměstnavatele s postiženým zaměstnancem. Povinnost součinnosti v případě soudního řízení o náhradu škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatele je povinen informovat pojišťovnu, že jej zaměstnanec žaloval u soudu o náhradu škody. V rámci soudního řízení je zaměstnavatel povinen respektovat pokyny pojišťovny. (Mikyska, 2010)
Úrazové pojištění zaměstnanců 25 6 Úrazové pojištění zaměstnanců Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, který měl nabýt účinnosti nejprve 1. 1. 2008, poté 1. 1. 2010 a po několika dalších odkladech je poslední datum účinnosti stanoveno od 1. 1. 2017, povede k náhradě stávajícího systému odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Již výše bylo zmíněno, že dosavadní právní úprava je založena na principu objektivní odpovědnosti zaměstnavatele, která s přijetím nového zákona zanikne. Podle Dandové (2011) se místo současného principu náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zavede princip pojistný, kdy provádění úrazového pojištění bude převedeno na stát. Úrazové pojištění se tak stane součástí systému sociálního zabezpečení a náhrada vzniklé škody bude vystřídána poskytnutím sociálních dávek. Stejně tak je tomu u nemocenského a důchodového pojištění. 6.1 Druhy dávek V ustanovení 17 zákona o úrazovém pojištění jsou uvedeny jednotlivé druhy dávek, které po vstoupení v účinnosti daného zákona, budou poskytovány zaměstnancům za pracovní úrazy nebo nemoc z povolání. Jedná se o tyto druhy peněžitých dávek: úrazový příplatek, úrazové vyrovnání, úrazová renta, bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění, náhrada nákladů spojených s léčením, náhrada nákladů spojených s pohřbem, jednorázový příspěvek pozůstalému, úrazová renta pozůstalého. A dále za splnění podmínek dané tímto zákonem, bude poskytována věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění. V dalších podkapitolách podrobněji rozeberu pouze ty dávky, které se v současné právní úpravě nevyskytují nebo se pouze svou povahou náhradám podobají. Ze stávajících dávek přetrvávají bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, náhrada nákladů spojených s léčením, náhrada nákladů spojených s pohřbem a jednorázový příplatek pozůstalým.
Úrazové pojištění zaměstnanců 26 Výpočtový základ K výpočtům jednotlivých dávek je třeba dobře určit a spočítat výpočtový základ. Pro úrazový příplatek se určí denní vyměřovací základ zaměstnance jako pro účely nemocenského pojištění před poškozením zdraví a sníží se o 23%. Pro úrazové vyrovnání, úrazovou rentu a pro úrazovou rentu pozůstalého se vypočítá jako třicetinásobek denního výpočtového základu zaměstnance. 6.1.1 Úrazový příplatek Jedná se ve své podstatě o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle stávající právní úpravy. Podle 18 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců má na úrazový příplatek nárok zaměstnanec, který byl následkem poškození zdraví uznán dočasně práce neschopným. Zaměstnanec na něho má nárok od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti. Jeho nárok ovšem zaniká dnem, kdy trvání dočasné pracovní neschopnosti bylo na základě posudku příslušného lékaře ukončeno. Výše úrazového příplatku k náhradě mzdy nebo platu se stanoví jako rozdíl mezi součtem denních výpočtových základů za kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a náhradou mzdy nebo platu v tomto období. A denní výše úrazového příplatku k nemocenskému se stanoví jako rozdíl mezi denním výpočtovým základem a plnou denní výší nemocenského. 6.1.2 Úrazové vyrovnání Vychází z principu, že každé omezení výdělečné činnosti po skončení dočasné pracovní neschopnosti přináší zaměstnanci nevýhodu v konkurence-schopnosti na trhu práce. (Dandová, 2011) Podle 19 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců má na úrazové vyrovnání nárok zaměstnanec, kterému byla odňata úrazová renta a míra poškození jeho zdraví přesahuje 10%. Nárok na jednorázové úrazové vyrovnání má zaměstnanec v případě, že míra jeho poškození zdraví je větší než 10% a menší jak 33%. Při vyšší míře poškození zdraví než 33% má zaměstnanec nárok na doplatek. Doplatek je určen ve výši rozdílu mezi úrazovým vyrovnáním, které by náleželo při nově stanovené míře poškození a úrazovým vyrovnáním vyplaceným zaměstnanci z důvodu téhož poškození zdraví. Výše úrazového vyrovnání se určí procentem míry poškození zdraví ze čtyřiadvacetinásobku měsíčního výpočtového základu. Jeho výše je odvozena od měsíčního výpočtového základu a stanovena jako poměr k míře dlouhodobého poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Hlavním rozdílem mezi současnou právní úpravou je v tom, že se při její stanovením nezohledňuje výše výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Zaměstnanec se může sám rozhodnout, zda bude vykonávat svou dosavadní práci nebo zda bude vykonávat jinou. Tato skutečnost by měla být jedním z motivačních prvků pro za-
Úrazové pojištění zaměstnanců 27 městnance k opětovnému zařazení do pracovního procesu. Navíc u jednorázového úrazového vyrovnání platí, že to zaměstnance nezbavuje práva na bolestné a příspěvek na ztížení společenského uplatnění. Úrazové vyrovnání a úrazová renta se přiznává na základě posouzení míry poškození zdraví ode dne vzniku poškození zdraví, ale nejdříve však ode dne následujícího po dni skončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu tohoto poškození zdraví. (Dandová, 2011) 6.1.3 Úrazová renta Podle 20 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců má zaměstnanec nárok na úrazovou rentu při poškození na zdraví za podmínky, že míra toho poškození zdraví činí nejméně 33%, ale nedosahuje 66%. Výše měsíční úrazové renty je určena procentem míry poškození zdraví stanovené podle prováděcího právního předpisu, zvýšeným o 34% z měsíčního výpočtového základu. Pokud míra poškození zdraví činí nejméně 66%, tak měsíční úrazová renta je stejná jako výše měsíčního výpočtového základu. Při změně míry poškozen se vypočítá nová úrazová renta z měsíčního vyměřovacího základu, stanoveného ke dni změny míry poškození zdraví. Když zaměstnanci vznikne nárok, kvůli poškození zdraví pracovním úrazem, na invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, potom se výše úrazové renty sníží výši tohoto důchodu. Úrazová renta se může i zvýšit a to stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Dávka se vyplácí se měsíčně. Oproti současné úpravě se nebude od úrazové renty odečítat výdělek, který mohl zaměstnanec dosáhnout při práci, která mu byla zajištěna. Ani se nebude odečítat příjem z výdělečné činnosti zaměstnance při souběhu úrazové renty a takového příjmu. 6.1.4 Úrazová renta pozůstalého Velkou změnou náhrad bude úrazová renta, která téměř odpovídá náhradě za výživu pozůstalých dle současné právní úpravy. Podle 28 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců náleží pozůstalému, jemuž zaměstnanec, který zemřel následkem pracovního úrazu, poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Na rozdíl od současné právní úpravy bude v případě jednoho pozůstalého tato náhrada vyplácena pouze ve výši 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Pokud je pozůstalých více, stanoví se měsíční výše úrazové renty jako měsíční výpočtový základ u jednoho pozůstalého, který se vydělí počtem pozůstalých,
Úrazové pojištění zaměstnanců 28 kteří mají na dávku nárok. Obdobně jako za současného právního stavu podle zákona o důchodovém pojištění, bude vypočtená částka snížena o vdovský, vdovecký či sirotčí důchod pozůstalého. Úrazová renta pozůstalého vzniká dnem úmrtí zaměstnance a trvá až do doby, po kterou by trvala vyživovací povinnost k pozůstalým a to až do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zaměstnanec dovršil věku 65 let. Pozůstalému manželovi (manželce) nárok na úrazovou rentu zaniká uzavřením nového sňatku. Úrazová renta se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Vyplácí se měsíčně. 6.1.5 Věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění. V souvislosti s věcnými dávkami bude nově zavedena dávka ve formě rehabilitace, která by měla reagovat na potřeby praxe, nejen obnovit kvalitu života zaměstnance jako před vznikem poškození zdraví, ale opět ho navrátit do pracovního procesu, což po delší pracovní neschopnosti je dosti obtížné. Nárok na ni má zaměstnanec, který si o ni zažádal a míra poškození zdraví dosahuje nejméně 33%. Může ji dostat jen v případě, pokud mu nenáleží rehabilitace podle jiných právních předpisů. Rehabilitace bude prováděna v rehabilitačních zařízeních určených orgánem zákonného pojištění. Poskytnutí rehabilitace by mělo být více podmíněno objektivními skutečnostmi jako např. stupněm poškození zdraví, věkem zaměstnance, schopností rekvalifikace, jeho vlastním zájmem o návrat k původně vykonávané práci či práci jiné. (KOMORA. CZ, 2013)
Praktická část 29 7 Praktická část 7.1 Vybrané údaje o příspěvkové organizaci Správy a údržby Jihomoravského kraje pro oblast Blansko Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje je příspěvková organizace kraje zřízená ke dni 14. září 2001 zřizovací listinou Jihomoravského kraje vydanou v souladu s ustanovením 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a v souladu s ustanovením 35 odst. 2 písm. j) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), schválenou zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 13. 9. 2001 Usnesením č. 154/01/Z5. (SUSJMK.CZ, 2001) Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, Oblast Blansko Komenského 2 678 01 Blansko Tab. 1 Přehled profesí a počtu zaměstnanců PROFESE POČET ZAMĚSNANCŮ POČET ZAMĚSTNANCŮ MUŽI ŽENY řidič - silničář 55 0 silničář 3 0 opravář mechanizace 3 0 uklízečka 0 2 vrátný, telefonista 4 2 THP - práce s PC 14 14 Celkem 79 18 Zdroj: Interní zdroje organizace Statistika pracovních úrazů a nemocí z povolání V období roku 2005-2014 se na oblasti Blansko stalo celkem 13 pracovních úrazů, z toho mezi postiženými byli muži, jelikož zaujímají pracovní pozice ve více rizikových oblastech. Ve většině případů se jednalo o profesi Řidič silničář. Mezi dalšími, kteří utrpěli pracovní úraz, byli zaměstnanci, vykonávající kontrolní činnost po opravě, náhradní práce silniční údržby, skladník, parťák pracovníků silniční čety, vedoucí technik silniční údržby. Naproti tomu ženy zaujímají spíše kancelářské pozice, a jsou tedy méně ohroženy. Pro úplnost byly zjištěné úrazy zařazeny do kategorie ostatní. Dle získaných údajů se jednalo o osoby ve věku 33 67 let a zároveň se tato problematika týkala zaměstnanců, jejichž délka trvání pracovně právního vztahu u zaměstnavatele se pohybovala v rozsahu přibližně od 1 roku do 39 let 7 měsíců. Bez výjimky šlo vždy o pracovníky v pracovním poměru.
Praktická část 30 Mezi nejčastějšími místy výskytu úrazu patří silnice (přímo, v bezprostřední blízkosti krajnice, příkopy), areály cestmístrovství (Blanko, Boskovice), pouze v jedné situace došlo k výskytu zranění v areálu obalovny DEAS Boskovice. Rozbor a srovnání sledovaných dat Jak je možné vidět z následujících tabulek, porovnávám dvě období a to 2005 2009 a 2010 2014. Je to převážně z důvodu, že v roce 2010 nastoupila na pozici Technik bezpečnosti práce a požární ochrany jiná osoba. Dohled na bezpečnost práce a zlepšení kontrol, mohl být jednou z příčin náhlého snižování pracovních úrazů. Tabulky znázorňují souhrn ukazatelů pracovních úrazů, které postupně podrobněji rozeberu. Tab. 2 Pracovní úrazy v organizaci SÚS JMK pro oblast Blansko v letech 2005 2009 Rok Počet Počet kalendářních dnů celkové pracovní neschopnosti Průměrná délka pracovní neschopnosti Četnost Frekvence 2005 3 153 51 0,19 0,81 2,91 2006 4 367 92 0,45 0,55 3,88 2007 1 64 61 0,08 0,92 0,97 2008 0 0 0 0 0 0 2009 2 233 117 0,29 0,72 1,94 Celkem 10 817 1 Zdroj: Interní zdroje organizace Tab. 3 Pracovní úrazy v organizaci SÚS JMK pro oblast Blansko v letech 2010-2014 Rok Počet Počet kalendářních dnů celkové pracovní neschopnosti Průměrná délka pracovní neschopnosti Četnost Frekvence 2010 1 22 22 0,34 0,66 0,97 2011 0 0 0 0 0 0 2012 1 21 21 0,32 0,68 0,97 2013 0 0 0 0 0 0 2014 1 22 22 0,34 0,66 0,97 Celkem 3 65 1 Zdroj: Interní zdroje organizace
Praktická část 31 Za poslední 10 let se v organizaci SÚS JMK stalo celkem 13 pracovních úrazů. Všechny zjištěné úrazy se staly mužům, kteří jak již bylo řečeno, vykonávají rizikovější pozice a jejich podíl na celkovém počtu je celých 81 procent. Z následujícího grafu č. 1 je možné pozorovat výrazný klesající trend počtu úrazů za období 2005-2009, který v roce 2008 klesl až na hodnotu 0, ale z celkového počtu 13 úrazů v tomto období stala převážná část a to 10 úrazů. Na grafu č. 2 je možné vidět, počty úrazů v období 2010 2014, které se periodicky opakují. 5 4 3 2 1 0 Počet pracovích úrazů 2005 2006 2007 2008 2009 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Počet pracovních úrazů 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 1 Graf počtu pracovních úrazů v období 2005-2009 Zdroj: Interní zdroje organizace Obr. 2 Graf počtu pracovních úrazů v období 2010-2014 Zdroj: Interní zdroje organizace Na grafu č. 3 je možné vidět frekvenci pracovních úrazů, která je přepočítaná na milion odpracovaných hodin. Ve druhém zkoumaném období, tedy v letech 2010 2014, je možné vidět stále stejnou frekvenci a výrazný zlepšující se charakter oproti předchozímu zkoumanému období. 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok Frekvence úrazů v letech 2005-2009 Frekvence úrazů v letech 2010-2014 Obr. 3 Graf frekvence pracovních úrazů ve dvou srovnávaných období Zdroj: Interní zdroje organizace
Praktická část 32 Dny pracovní neschopnosti v organizaci SÚS JMK jsou znázorněny na grafech č. 4 a č. 5. Jak je možné vidět, v letech 2005 2010 došlo zřejmě k závažnějším pracovním úrazům, které si vyžádaly větší počet zameškaných dnů oproti období 2010 2014, kdy šlo o pracovní úrazy s dobou pracovní neschopnosti s průměrem 21 dnů. Dny pracovní neschopnosti Dny pracovní neschopnosti 400 25 300 20 200 100 15 10 5 0 2005 2006 2007 2008 2009 0 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 4 Zmeškané pracovní dny v letech 2005-2009 Zdroj: Interní zdroje organizace Obr. 5 Zmeškané pracovní dny v letech 2010-2014 Zdroj: Interní zdroje organizace Z uvedených údajů vyplývá, že úrazovost v organizaci Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje pro oblast Blansko byla v prvním zkoumaném období vyšší, ale za posledních 5 let má výrazně zlepšující se tendenci. Jednou z příčin může být i změna v osobě Technika bezpečnosti práce a požární ochrany v roce 2010 a tím i častějších kontrol BOZP, kvalitnějších školeních. Možným důvodem může být i zlepšení kvality, funkčnosti ochranného oblečení, obuvi a dalších pomůcek ze strany zaměstnavatele.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 33 7.2 Postup výpočtu náhrad dle zákoníku práce Představení organizace: Organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje pro oblast Blansko zaměstnává pana XYZ profesí Řidič silničář, který při výkonu práce v pracovní době utrpěl úraz. Popis úrazového děje podle Záznamu o úrazu: Při odstraňování porostu u krajnice silnice III/15359 u obce na Blanensku pronikly trhy z akátu přes ochrannou rukavici do hřbetu levé ruky zaměstnance. Poškozený byl ošetřen prostředky první pomoci z autolékárničky a poté odpracoval zbytek směny, z práce odešel po 14.30 hod. A zápis v knize úrazů byl proveden. Jelikož ruka začala otékat a bolet, vyhledal poškozený lékaře. Zaměstnanec XYZ byl dne 28. 3. 2014 svým praktickým lékařem uznán práce neschopným a byla mu nařízena domácí léčba. (D Příloha - Záznam o úrazu strana 2) Spolu se záznamem o pracovním úrazu je třeba zaslat i formulář s hlášením pojistné události příslušné pojišťovně zaměstnavatele, u které je zaměstnavatel zákonně pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. (A Příloha Formulář pro hlášení pojistné události) Pracovní neschopnost trvala od 28. 3. do 18. 4., tedy 22 kalendářních dnů z toho pracovních dnů celkem 16 dnů. Tab. 4 Kalendář na březen 2014 Březen 2014 Po Út St Čt Pá So Ne 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Tab. 5 Kalendář na duben 2014 Duben 2014 Po Út St Čt Pá So Ne 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 Důležitou veličinou pro výpočet náhrad je stanovení průměrného měsíčního výdělku za rozhodné období. Pracovní úraz se stal 28. 3. 2014, tedy v 1. čtvrtletí roku 2014, pro náš případ se stává rozhodným obdobím předchozí čtvrtletí před vznikem pracovního úrazu, tedy 4. čtvrtletí roku 2013 (říjen, listopad, prosinec 2013).
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 34 Tab. 6 Tabulka s hrubými měsíčními výdělky a odpracovanou dobou za rozhodné období Měsíc v roce Hrubý měsíční výdělek v Kč Odpracovaná doba v hod. Říjen 2013 19 888,56 184 Listopad 2013 18 159,12 168 Prosinec 2013 19 023,84 176 Celkem 57 071,52 528 Zdroj: interní zdroje organizace K tomu, abych si mohla vypočítat průměrný měsíční výdělek za rozhodné období, potřebuji znát tyto veličiny: Hrubý výdělek v rozhodném období, který vypočítám jako součet měsíčních výdělků z předchozí tabulky. 19 888,56 + 18 159,12 + 19 023,84 = 57 071,52Kč 57 072Kč Odpracovaná doba v rozhodném období: 528 hod. Dále průměrný hodinový plat, který vypočítám jako podíl součtu hrubého výdělku v rozhodném období a součtem odpracované doby v hodinách. Průměrný hodinový plat: 108,09Kč Jelikož zaměstnanec pracuje denně 8 hodin, je nutno průměrnou hodinový plat vynásobit 8. Průměrná denní hrubý výdělek: 108,9 8 = 864,72Kč Pro výpočet náhrady platu také potřebuji znát výši nemocenské. Je důležité si uvědomit, že při výpočtu nemocenské se rozlišují pracovní a kalendářní dny. Pro lepší orientaci poslouží následující tabulka. Tab. 7 Tabulka výplaty nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti Schéma výplaty nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti 1. - 3. pracovní den dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne 14. kalendářního dne od 15. kalendářního dne Zdroj: MPSV, 2014 nenáleží náhrada mzdy ani platu, tzv. karenční doba náleží náhrada mzdy ani platu (60% redukovaného průměrného výdělku) a vyplácí ji zaměstnavatel náleží nemocenské (60% denního vyměřovacího základu), kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a další Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % DVZ 3 a vyplácí se od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. 3 DVZ je průměr započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v tzv. rozhodném období, což je doba zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikla dočasná pracovní neschopnost či jiná sociální událost.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 35 V organizaci SÚS JMK nemocenské dávky vyplácí Okresní správa sociální zabezpečení ve Vyškově. Tab. 8 Tabulka pro přehlednější výpočet nemocenského Výpočet výše nemocenského podle zákona č. 187/2006 Sb. při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v roce 2014 Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti 22 (počet kalendářních dnů od 1. dne pracovní neschopnosti) Vyměřovací základ měsíční 23 360Kč Denní vyměřovací základ pro nemocenské (DVZ) - neredukovaný orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca Počet kalendářních dnů pro náhradu mzdy 14 Počet kalendářních dnů nemocenské od 15. dne PN 8 Redukce DVZ do 865Kč redukce na 90% tj. na 691,20Kč nad 865Kč do 1298Kč redukce na 60% tj. na 0,00Kč nad 1298Kč do 2595Kč redukce na 30% tj. na 0,00Kč nad 2595Kč nezohledňuje se 768 Kč 23 360 Kč Redukovaný DVZ 692Kč Nemocenské od 15. dne 60% z 692 tj. 416 x 8 dnů = 3 328Kč NEMOCENSKÉ celkem 3 328Kč Zdroj: MPSV, 2014 Tab. 9 Tabulka pro přehlednější výpočet náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti Výpočet výše NÁHRADY PLATU podle zákona 262/2006 Sb. při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě v době od 1. 1. 2014 Počet hodin pracovní neschopnosti (nemoci) pro náhradu platu bez karenční doby 56 Počet hodin karantény (od 1. dne) 0 Průměrný hodinový výdělek (PHV) 108,09Kč Redukce PHV do 151,38Kč redukce na 90% tj. na 97,2810Kč nad 151,38Kč do 227,15Kč redukce na 60% tj. na 0,0000Kč nad 227,15Kč do 454,13Kč redukce na 30% tj. na 0,0000Kč nad 454,13Kč nezohledňuje se Redukovaný PHV 97,2810Kč Náhrada mzdy (nemoc) 56 hodin 60% z 97,281 tj. 58,3686 x 56 3 268,6416Kč Karanténa od 1. dne 0 hodin 60% z 97,281 tj. 58,3686 x 0 0,0000Kč Celkem náhrada 56 hodin Náhrada platu 3 269Kč Zdroj: MPSV, 2014
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 36 7.2.1 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti Tab. 10 Tabulka s počtem dní pracovní neschopnosti Období pracovní neschopnosti Počet dní 28. 3. 2014 31. 3. 2014 2 1. 4. 2014 18. 4. 2014 14 Celkem 16 Průměrný denní hrubý plat: 864,72Kč Předpokládaný průměrný hrubý výdělek: 864,72 x 16 = 13 835,52Kč Nemocenské dávky: 3 328Kč Náhrada platu: 3 269Kč Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítám tak, že od předpokládaného průměrného výdělku zaměstnance odečtu součet dávek nemocenské a náhradu platu. 13 835,52 (3 328 + 3 269) = 13 835,52 6 597 = 7 238,52 Kč Náhrada za ztrátu na výdělku: 7 238,52Kč O náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti požádá organizace pojišťovnu, u které je zákonně pojištěna, formulářem. V případě organizace Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje je to pojišťovna Kooperativa, a. s. (B Příloha Formulář k náhradě ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti) 7.2.2 Náhrada za bolest Podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je nynější hodnota bodu stanovena na 120Kč. Ošetřujícím lékařem byla stanovena diagnóza S618 (Rána jiných částí zápěstí a ruky á=1cm za 2 body). Jelikož rána byla v rozsahu 2,5 cm, tato hodnota se vynásobila 2 body a výsledný pracovní úraz byl ohodnocen 5 body. Ošetřující lékař také vyplní formulář Posudku o bolestném. (C Příloha Posudek o bolestném) Náhrada za bolest je 5 120Kč, tedy 600Kč. 7.2.3 Náhrada účelně vynaložených nákladů Z informací, které mi organizace SÚS JMK poskytla, vyplývá, že poškozenému zaměstnanci byl proplacen pouze poplatek za bodové ohodnocení bolesti v hodnotě 200Kč. V některých případech se dá k náhradám účelně vynaložených nákladů zahrnout i regulační poplatek u lékaře, který v té době činil 30Kč.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 37 7.2.4 Celková výše náhrad od pojišťovny Celková výše náhrad, kterou vyplatí zaměstnanci pojišťovna, je tvořena součtem uvedených částek v předchozích bodech práce. Ve mnou řešeném příkladě je tvořena náhradou za ztrátu na výdělku, náhradou za bolest a náhradou účelně vynaložených nákladů. V případě náhrady za ztrátu na výdělku, která podléhá dani z příjmu, musí tuto daň odvést pojišťovna zaměstnavatele, tedy Kooperativa, příslušnému finančnímu úřadu. Tab. 11 Tabulka pro výpočet čisté náhrady na výdělku Hrubá náhrada za ztrátu na výdělku Daň odvedená finančnímu úřadu Čistá náhrada za ztrátu na výdělku Čistá náhrada za ztrátu na výdělku: 6 152,742Kč Náhrada za bolest: 600Kč Náhrada za účelně vynaložené náklady: 200Kč 7 238,520Kč - 1 085,778Kč 6 152,742Kč Celková výše náhrad od pojišťovny: 6 152,742 + 600 + 200 = 6 952,742Kč 6 953Kč Zaměstnanec celkem od pojišťovny dostane vyplaceno 6 953Kč. 7.3 Postup výpočtu dávek dle budoucího systému Veličiny pro výpočet dávek podle zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců: Náhrada platu a nemocenské dávky jsou ve stejné výši jako v současném systému podle zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce. Náhrada platu: 3 269Kč Nemocenská: 3 328Kč Denní výše nemocenského neredukovaná: 768Kč Denní výše nemocenské (60%): 416 7.3.1 Úrazový příplatek Jedná se ve své podstatě o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle stávající právní úpravy. Rozdíl ale nastává v tom, že se již nevychází z průměrného výdělku zaměstnance, ale z určení výpočtového základu. Výpočtový základ pro úrazový příplatek je denní vyměřovací základ zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví snížený o 23 %.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 38 Denní vyměřovací základ pro účely nemocenského byl výše stanoven na 768Kč. Nyní je třeba částku 768Kč snížit o 23%, což znamená, že tuhle částku vynásobíme 0,77. Výpočtový základ: 768 0,77 = 591,36Kč Počet dní, za které náleží náhrada platu, je 11. Tudíž denní vyměřovací základ tímto číslem vynásobím. 591,36 11 = 6 504,96Kč Výše úrazového příplatku k náhradě platu se dále stanoví jako rozdíl mezi součtem denních výpočtových základů za kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a náhradou platu v tomto období. Náhrada platu je v tomto období stejná jako podle současného systému a činí 3269Kč. Úrazový příplatek k náhradě platu: 6 504,96 3 269 = 3 235,96Kč Denní výše úrazového příplatku k nemocenskému se stanoví jako rozdíl mezi denním výpočtovým základem (591,36) a plnou denní výší nemocenského (416). 591,36 416 = 175,36Kč Jelikož zaměstnanec pobíral 8 dní nemocenskou, musíme výše vypočtenou částku vynásobit těmito 8 dny, a to: Úrazový příplatek k nemocenské: 8 175,36 = 1 402,88Kč Po sečtení úrazového příplatku k náhradě platu a příplatku k nemocenskému vyjde celkový úrazový příplatek. Úrazový příplatek: 3235,96 + 1402,88 = 4638,84 4639Kč 7.3.2 Bolestné Hodnota bodu je podle 24 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců stanovena na 120Kč. V daném případu byla stanovena diagnóza S618 (Rána jiných částí zápěstí a ruky á=1cm za 2 body). Jelikož rána byla v rozsahu 2,5 cm, tato hodnota se vynásobí 2 body a výsledný pracovní úraz byl ohodnocen 5 body. Dávka bolestného činí 5 120Kč, tedy 600Kč. 7.3.3 Náhrada nákladů spojených s léčením Jak již z názvu plyne, tato náhrada je shodná s náhradou účelně vynaložených nákladů podle zákoníku práce. Zaměstnanec v tomto případě uplatňoval pouze poplatek za bodové ohodnocení bolesti v hodnotě 200 Kč. Částka náhrady nákladů spojených s léčením činí 200Kč.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 39 7.3.4 Celková výše dávek, které zaměstnanec obdrží dle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců Po sečtení všech dávek, na které měl zaměstnanec XZY nárok, tedy úrazového příplatku, bolestného a náhrady nákladů spojených s léčením, vyjde celková částka, kterou zaměstnanec obdrží, a to 5 438Kč. 4 638 + 600 +200 = 5 438Kč 7.4 Nemoci z povolání v organizaci Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje V organizaci za posledních 10 let se neprojevila žádná nemoc z povolání. Je to především z toho důvodu, že zaměstnanci při výkonu práce nejsou dlouhodobě vystavovány nepříznivým působením chemických, fyzikálních ani biologických faktorů. Zaměstnavatel na úseku Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytuje zaměstnancům předepsané ochranné oblečení, obuv, pomůcky a pořádá minimálně dvakrát ročně školení. Prostřednictvím příslušného zdravotníka na pracovišti jsou v organizaci uskutečňovány pravidelné lékařské prohlídky.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 40 8 Diskuze Po ustavičném odkládání účinnosti úrazového pojištění je jeho budoucnost nejistá. V poslední době se mluví o třech variantách odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. (ENVIWEB.CZ, 2014) Jednou z nich je varianta, kdy by se systém náhrady škody mohl řídit zákoníkem práce, a pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů by nabízely všechny komerční pojišťovny. Podle mého názoru je tato varianta pro zaměstnavatele i zaměstnance dosti výhodná. Jelikož by se pojišťovny mezi sebou předháněly a díky soupeření v konkurenčním prostředí by za účelem souboje o klienty nabízely různé výhodné podmínky, zejména snížení ceny pojistného. Druhou možností je systém náhrady škody podle zákoníku práce a zákonné pojištění zaměstnavatelů u organizačních složek státu nebo u veřejnoprávních subjektů. A poslední variantou je systém sociálních dávek v úrazovém pojištění. Což je dle mého názoru nejlepší možná varianta. Je to jednak z toho důvodu, že tento institut již má s výplatou podobných dávek zkušenost. Měl by být konstruován jako komplement ke zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému pojištění. Z čehož vyplývá výhoda, že nemusí dojít k nijak razantním změnám v současném systému sociálního a zdravotního pojištění. Navíc dávkový systém u úrazového pojištění by zachovával takový stav, kdy zaměstnanec nemusí prokazovat, že k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání došlo zaviněním zaměstnavatele. Z čehož vyplývá, že pozice zaměstnance by se nijak nezhoršila, protože stejně jako je tomu v současnosti, by nenesl důkazní břemeno. Další výhodu bych viděla ve skutečnosti, že zaměstnancova právní jistota získání nároku by byla vyšší, protože státní orgán, rozhodující o jejím přidělení, by neměl mít na rozhodnutí vlastní hmotný zájem. U odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání má hmotný zájem sám zaměstnavatel nebo dokonce i pojišťovna. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců ve srovnání se zákoníkem práce by zásadně pozměňoval podmínky pro stanovení výše vyplacených dávek v důsledku změny na sociální dávkový systém. Z tohoto důvodu by nebyly ani výše plnění stejné. Smyslem úrazového pojištění je poškozenému poskytnout nejen základní kompenzaci v tíživé sociální situaci, ale především ho odškodnit za konkrétní zdravotní postižení. (Dandová, 2011, str. 69) Je to zřejmé i ve výše vypočteném příkladu, kdy zaměstnanec XYZ dostal podle současného systému částku 6 953Kč a podle budoucího systému by dostal částku 5 438Kč Kč, tedy o 1515Kč méně. Ve mnou zkoumaném případu si zaměstnanec XYZ při odstraňování porostu u krajnice silnice III/15359 poranil přes ochrannou rukavici levý hřbet ruky. Jelikož ruka začala otékat a bolet vyhledal poškozený zaměstnanec lékařskou pomoc. Svým praktickým lékařem byl uznán práce neschopným a byla mu nařízena domácí léčba. Pracovní neschopnost trvala celkem 22 kalendářních dnů, z čehož bylo 16 pracovních dnů, a zaměstnanec dosáhl podle současného systému odškodňování na tyto náhrady: náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za bolest a náhradu účelně vynaložených nákladů. Důležitou veličinou pro výpočet náhrad je stanovení průměrného měsíčního výdělku za rozhodné období. Další důležitou veličinou pro výpočet náhrady mzdy nebo platu je výše nemocen-
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 41 ské. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku vycházím z předpokládaného hrubého výdělku zaměstnance (13 840Kč), od kterého odečtu částku nemocenské (3 328Kč), vypočtenou podle zákona č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění a náhradu platu (3 269Kč). Takto vypočtená částka podlého 15% dani z příjmů, kterou odvádí pojišťovna zaměstnavatele Kooperativa, a.s. příslušnému finančnímu úřadu. Podle zákona o úrazovém pojištění by zaměstnanec dosáhl na úrazový příplatek, což je ve své podstatě obdoba náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Zásadní změnou je skutečnost, že úrazový příplatek a celkově zákon o úrazovém pojištění nevychází z průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody, ale z výpočtového základu. Ten se určí jako denní vyměřovací základ pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví snížený o 23%. Toto snížení by mělo přiblížit výpočtový základ čistému průměrnému výdělku zaměstnance před vznikem pracovního úrazu a nemoci z povolání. Ve výše uvedeném příkladu představuje úrazový příplatek onen zásadní rozdíl v částkách zaměstnancova plnění. Výše náhrady za bolest je stejná s dávkami bolestného a činí tedy 600Kč. Kde podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je nynější hodnota bodu stanovena na 120Kč. Hodnota 120Kč by také zůstala v zákoně o úrazovém pojištění. Což dle mého názoru je tato hodnota při přetrvávající tendenci růstu cen velmi nízká. Od zavedení právní úpravy, která tuto hodnotu bodu určila, již uběhlo čtrnáct let, což by se mělo projevit i zvýšením ohodnocení poškození zdraví. Dále byl zaměstnanci proplacen poplatek za bodové ohodnocení bolesti jako náhrada účelně vynaložených nákladů podle zákoníku práce. Tato náhrada je totožná s náhradou nákladů spojených s léčením podle úrazového pojištění zaměstnanců a činí 200Kč. Organizace SÚS JMK je zákonně pojištěna u pojišťovny Kooperativa, a. s. Odškodňování pracovních úrazů v organizaci Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje má v kompetenci mzdová účetní. Uplatňuje se zde model zákonného pojištění, který je založen na přímé výplatě odškodnění ze strany odpovědného zaměstnavatele postiženému zaměstnanci a následném požadování náhrady vyplacených částek poškozenému zaměstnanci od pojišťovny. Ve zkoumaném případu zaměstnavatel požádal pojišťovnu o náhradu vzniklých výdajů do 15 dnů od skončení pracovní neschopnosti zaměstnance. Je zřejmé, že tento postup lze použít pouze u jednoduchých, skutkově a právně nesporných případů, protože s sebou nese jistá rizika. Z ekonomického hlediska by tento postup mohl menší společnosti při vyšší vyplacené náhradě podstatně finančně zatížit. Nejedná se o nijak vážný úraz a tak si myslím, že převážně jedinci, u nichž nebude zranění příliš vážné, by byli mnohem více finančně znevýhodněni. Toto tvrzení vyplývá převážně ze skutečnosti, že zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání je odškodňování z velké části založeno na výpočtu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, nová úprava by vycházela z míry poškození zdraví. Míra poškození zdraví je podle 14 zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců definováno jako procentní vyjádření rozsahu a tíže dlouhodobého poškození zdraví. V této souvislosti by byla
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 42 k zákonu vydána prováděcí vyhláška, která stanoví způsob posuzování dlouhodobého poškození zdraví a procentní míry poškození zdraví s tabulkou procentní míry dlouhodobého poškození zdraví následkem pracovních úrazů a nemocí z povolání. Míra poškození se bude hodnotit od 1 do 100 procentních bodů a určí se jako součet poškození zdraví u určitého dlouhodobého poškození zdraví a redukované míry vedlejších dlouhodobých poškození zdraví. I v téhle změně bych viděla kladnou stránku v tom, že zákon o úrazovém pojištění bere více v úvahu velikost zranění před výdělkem, který je ve stávajícím systému podle zákoníku práce rozhodující veličinou pro výpočet náhrad. Pokud by se tedy jednalo o vážnější pracovní úraz s dlouhodobým poškozením zdraví, stěžejním by byl výpočet úrazového vyrovnání a úrazové renty. Jak již bylo uvedeno výše, v těchto případech by se vycházelo z míry poškození zdraví. Jelikož současná právní úprava v konstrukci náhrad s mírou poškození zdraví nepočítá, úrazové vyrovnání považuji za zcela novou dávkou, kterou by zákon o úrazovém pojištění přinesl. Nárok na něho má zaměstnanec, pokud jeho míra poškození zdraví přesahuje 10% a nedosahuje 33% a v případě stejného poškození je vyplácen pouze jednou. Výše úrazového vyrovnání se určí procentem míry poškození zdraví ze dvacetičtyřnásobku měsíčního výpočtového základu. Zásadní rozdíl oproti stávající úpravě je v tom, že se po jejím stanovení nezohledňuje výše výdělku zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti, jako je tomu v případě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Úrazová renta se vyplácí až tehdy, když míra poškození zdraví je nejméně 33%. A náleží zaměstnanci až po skončení pracovní neschopnosti, jako tomu je při vzniku nároku na invalidní důchod, ale trvání je omezeno věkem 65 let zaměstnance nebo přiznáním nároku na starobní důchod. Opět zásadním rozdílem oproti současné právní úpravě je skutečnost, že se při jejím stanovení nezohledňuje výše výdělku zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti ani výše přiznaného invalidního důchodu. Výše úrazové renty se odvíjí od míry poškození zdraví. Pokud bude míra poškození zdraví nejméně 33%, ale nebude dosahovat 66%, výše renty bude určena procentem míry poškození zvýšeným o 34% z měsíčního výpočtového základu. Pokud ovšem bude míra poškození zdraví nejméně 66%, bude stanovena měsíční výše úrazové renty ve stejné výši jako měsíční výpočtový základ. V případě souběhu úrazové renty a invalidního důchodu se hodnota takto přiznaného důchodu od úrazové renty odečte. Na rozdíl od současného systému podle zákoníku práce se při souběhu úrazové renty a příjmu z výdělečné činnosti zaměstnance nebude takový příjem od úrazové renty odečítat. Nebude se odečítat ani výdělek, který mohl zaměstnanec dosáhnout při práci, kterou by mu zaměstnavatel zajistil. Což by mělo pro zaměstnance sloužit jako motivační prvek k jeho opětovnému zařazení do pracovního koloběhu. Všechny uvedené varianty by splnily požadavky kladené Evropskou unií, na jejíž popud se v průběhu vyjednávání o podmínkách přístupu k Evropské unii Česká republika zavázala systém změnit. Současná právní úprava odškodňování podle zákoníku práce poskytuje podle názorů Evropské unie nepřípustnou veřejnou podporu dvěma komerčním pojišťovnám. (ZDRAVÍ.E15.CZ., 2014) Dále je nutné poukázat na dvoukolejnost úpravy bolestného a ztížení společenského uplatnění v občanském a pracovním právu. Proto při konstrukci odškod-
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 43 nění újmy vzniklé při pracovních úrazech a nemocech z povolání je třeba přihlédnout k nové úpravě soukromého práva, kdy nový občanský zákoník spočívá na zásadě plné náhrady majetkové újmy při ublížení na zdraví. (Mervartová, 2013) Pokud výše náhrady nelze takto určit, měla by se stanovit podle zásad slušnosti. Podle nového občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014 se také ruší vyhláška 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztíženého společenského uplatnění, která doposud prostřednictvím pravidel obsažených ve vyhlášce omezovala soudy v možnosti přiznání spravedlivé a dostatečné náhrady zejména u vážnějších případů poškození zdraví s trvalými zdravotními následky. Při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se podle ní bude dále postupovat, protože v 394 odst. 2 zákoníku práce je stanoveno, že podle uvedené vyhlášky se postupuje až do doby nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění. A účinnost úrazového pojištění je odsunuta na začátek roku 2017. Podle části B. Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění 2958 občanského zákoníku) se hodnocení bolesti skládá z jednotlivých položek, k nimž jsou přiřazeny bodové hodnoty. U bolesti a ztížení společenského uplatnění se doporučuje hodnotu bodu odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok, předcházející roku, ve kterém vznikla bolest. Jelikož mnou zkoumaný pracovní úraz se stal v roce 2014, počítala by se průměrná mzda za rok 2013. V roce 2013 průměrná mzda činila 25 128Kč a hodnota jednoho bodu by byla 251,28Kč. Je zajímavé poukázat na skutečnost, když by se úraz ohodnocený 5 body počítal podle nového občanského zákoníku, hodnota vyplacené náhrady by se vyšplhala až na hodnotu 1 256Kč, místo dosavadním 600Kč. V čemž bych viděla kladnou stránku, která zohledňuje i situaci v národním hospodářství.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 44 9 Závěr Zákon č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců oproti stávající právní úpravě odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání podle zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce přináší spoustu změn. Mezi ty hlavní patří, že zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců bude založen na pojistném principu místo současného principu náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Což s sebou nese i změnu v provádění úrazového pojištění, které bude převedeno na stát, lépe řečeno na Českou správu sociálního zabezpečení, případně Okresní správu sociálního zabezpečení. Tímto se úrazové pojištění stane součástí systému sociálního zabezpečení a náhrada vzniklé škody bude vystřídána poskytováním sociálních dávek. Zaměstnavatelé budou jako doposud za své zaměstnance odvádět pojistné, ale změna nastává v tom, že již nebudou objektivně odpovědní za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Stejně jako je tomu v sociálním zabezpečení, zaměstnanec nemusí prokazovat, že k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání došlo zaviněním zaměstnavatele. Pozice zaměstnance se tedy nijak nezhoršuje, protože stejně jako v současné době neponese důkazní břemeno. Naopak zaměstnancova právní jistota získání nároku bude vyšší, protože státní orgán, který rozhoduje o jejím přidělení, již nebude mít na rozhodnutí vlastní hmotný zájem. Jako tomu je u odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy má hmotný zájem zaměstnavatel nebo dokonce pojišťovna, která by v případě soudního sporu stála v roli vedlejšího účastníka. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců ve srovnání se zákoníkem práce hlavně pozměňuje podmínky pro stanovení výše vyplacených dávek. Z tohoto důvodu, jak je možné vidět na mnou řešeném příkladu, nebudou ani výše plnění v obou systémech stejné. Náhrada škody podle zákoníku práce je konstruována jako náhrada plné škody, což znamená, že se poškozenému odškodňuje vše, co mu ušlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Tato skutečnost je vidět zejména u výpočtu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která se nyní poskytuje v plné výši průměrného výdělku před vznikem škody. Tento průměrný výdělek je dále pravidelně valorizován a to i bez ohledu na vývoj mezd u zaměstnavatele a bez ohledu, jestli zaměstnanec po vzniku škody pracuje či ne. Oproti tomu dávky úrazového pojištění, jak bylo výše zmíněno, jsou dávkami sociálního zabezpečení a jejich cílem není plné nahrazení škody vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Ve své podstatě jde o důchod podobný invalidnímu. Ale například úrazová renta, podobná náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, je na důchodech sociálního pojištění úplně nezávislá. Zásadní rozdíl oproti zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání, kdy je odškodňování převážně založeno na výpočtu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a tedy plné výše průměrného výdělku před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, bude zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců vycházet z míry poškození zdraví, což je procentní vyjádření rozsahu a tíže dlouhodobého poškození zdraví Tedy další hlavní změnou je, že zákon o úrazovém pojištění vychází z průměrného výdělku poškozeného před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 45 z povolání, ale z výpočtového základu, který se určí jako denní vyměřovací základ pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví snížený o 23%. Jak již bylo výše zmíněno, toto snížení má přiblížit výpočtový základ čistému průměrnému výdělku zaměstnance před vznikem pracovního úrazu a nemoci z povolání. Zaměstnancova újma, která vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání již nebude řešena pouze vyplacením určité peněžité kompenzace, ale také formou věcných dávek, jako třeba rehabilitací. Jejímž účelem je obnovení pracovní schopnosti zaměstnanců důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ale také motivace zaměstnance k opětovnému návratu do pracovního procesu. Jako další výhodu, která má pozitivně ovlivnit chování osob je tzv. systém bonus malus, což jsou přirážky a slevy na pojistném. Jejichž cílem je do jisté míry motivovat zaměstnavatele k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnance by měla opět motivovat k co nejdřívějšímu návratu do pracovního procesu, třeba snížením opakujících se dávek. Jak již bylo výše řečeno, kvůli neustálému odkládání účinnosti zákona č. 266/2006, o úrazovém pojištění zaměstnanců je jeho budoucnost nejistá. Jako zásadní důvod pro neustálé odkládání bych uvedla především nedostatek finančních prostředků potřebných pro bezproblémový chod celého systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Do začátku roku 2017 se nynější systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zřejmě nezmění, právní úprava zůstane i nadále upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů v kompetenci dvou pojišťoven, a to České pojišťovny, a. s. a Kooperativy pojišťovny, a.s. Vienna Insurance Group.
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání 46 10 Literatura BĚLINA, M. A KOL. Pracovní právo. 5. doplněné a podstatně přepracované vydání. Praha: C. H. BECK, 2012. 599 s. ISBN 978-80-7400-405-6. DANDOVÁ, E. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2. vydání. ROVS. Rožnovský vzdělávací institut, s.r.o., 2011. 144 s. ENVIWEB.CZ. Jak dále v odškodňování pracovních úrazů [online]. 2014. [cit. 19. prosince 2014]. Dostupné na URL: < http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/100192/jak-dale-v-odskodnovanipracovnich-urazu>. GALVAS, M., A KOL. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 752 s. ISBN 978-80-210-5852-1. HOCHMAN, J. Náhrada škody podle zákoníku práce. 2. vydání. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2005. ISBN 80-86131-60-2. HŮRKA, P. Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem k 1. 1. 2014. 3. Aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: Anag, spol. s.r.o., 2014. 1063 str. ISBN 978-80-7263-857-4. KOBLIKA, I. A KOL. Náhrada škody podle občanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce, v oblasti průmyslového vlastnictví a podle autorského zákona. Praktická příručka. Praha: Leges, 2012, 390s. ISBN 978-80-87212-97-4. KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A.S. VIENNA INSURANCE GROUP. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele [online]. 2014. [cit. 22. prosince 2014]. Dostupné na URL: <http://www.koop.cz/nase-produkty/zakonne-pojisteniodpovednosti-zamestnavatele>. KOMORA. CZ. Varianty koncepčního řešení transformace zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání [online]. 2013. [cit. 29. prosince 2014]. Dostupné na URL: <www.komora.cz/download.aspx?dontparse=true&fileid=3380>. MERVARTOVÁ, J. Náhrada újmy v novém občanském zákoníku [online]. 2013. cit. 22. prosince 2014]. Dostupné na URL: <http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2013/files/008.html >. MERVARTOVÁ, J. Vybrané otázky z pracovního práva. 1. vydání. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 81s. ISBN 978-80-7375-153-1. MIKYSKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 4. vydání Olomouc: Anag, spol. s.r.o., 2010. 599 s. ISBN 978-80-7263-569-6. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2014 [online]. 2014. [cit. 22. prosince 2014]. Dostupné na URL: < http://www.mpsv.cz/cs/11580>. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2014 [online]. 2014. [cit. 22. prosince 2014]. Dostupné na URL: < http://www.mpsv.cz/cs/11584>. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.
Nařízení vlády č. 290/1995, kterým se stanový seznam nemocí z povolání. NSOUD.CZ. Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) [online]. 2014. [cit. 29. prosince 2014]. Dostupné na URL: <http://www.nsoud.cz/judikaturans_new/ns_web.nsf/metodika>. SOCIALNI-DAVKY-2010.EU. Pohřebné [online]. 2014. [cit. 18. listopadu 2014]. Dostupné na URL: < http://socialni-davky-2014.eu/pohrebne-2014/>. STRÁNSKÝ, J., SAMEK, V., HORECKÝ, J. Nový občanský zákoník a pracovní právo s praktickými příklady pro širokou veřejnost. 1. vydání. Praha: Sondy, s.r.o., 2014. 125s. ISBN 978-80-86846-52-1. SUSJMK.CZ. Základní informace o naší organizaci [online]. 2001. [cit. 25. října 2014]. Dostupné na URL: http://www.susjmk.cz/index.php?a=cat.23>. Vyhláška č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 266/2006Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. ZDRAVÍ.E15.CZ. Sporný zákon o úrazovém pojištění se asi zruší, projedná to vláda [online]. 2014. [cit. 20. prosince 2014]. Dostupné na URL: < http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/z-domova/sporny-zakon-o-urazovempojisteni-se-asi-zrusi-projedna-to-vlada-477418>. 47
Přílohy 48 Přílohy
Příloha 49 A Příloha Obr. 6 Formulář pro hlášení pojistné události
Příloha 50
Příloha 51 B Příloha Obr. 7 Formulář k náhradě ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Příloha 52 C Příloha Obr. 8 Posudek o bolestném
Příloha 53
Příloha 54 D Příloha Obr. 9 Záznam o úrazu, strana druhá, část D