Ochranné reformátování Miloš Korhoň
Reformátování systém přenosu totožného obsahu, popřípadě i shodné grafické formy z jednoho média na jiné, vhodnější k požadovanému účelu, přijatelnější pro uživatele, operativnější, stabilnější termín je v současné době vztahován k ochraně knihovních fondů
Ochranné reformátování kopie nahrazuje knižní předlohu v kontaktu se čtenářem umožňuje její optimální uložení zajišťuje originálu větší bezpečí před poškozením nebo zcizením a tím mu zaručuje delší životnost řeší také zpřístupnění dokumentů, které nelze nebo je obtížné zařadit do výpůjčního režimu v jejich původní podobě (rukopisy, velkoformátové dokumenty jako mapy apod.) v případech dokumentů ohrožených degradací nosiče jde o přímou záchranu dokumentu
Ochranné reformátování musí vytvářet komplexní systém, jinak vyrábí pouhé kopie pro osobní potřebu musí vycházet ze stavu fondu, ze stavu jednotlivých dokumentů, jejich výpůjční frekvence, významu a kulturní hodnoty, a především ze stupně celkového poškození na základě analýzy těchto faktorů stanovení priorit v postupu reformátování volba technologii reformátování a způsob archivace
Kritéria výběru dokumentů historická, kulturní, estetická, informační hodnota citlivost nosiče dokumentu (stupeň křehnutí papíru) čtenářské využití a stupeň celkové devastace dokumentu (poškození vazby, destrukce způsobená během výpůjček uživateli) současně je vhodné další ošetření dokumentů (převazba, odkyselení, ochranné obaly atd.)
Mikrofilmování využívá se zhruba od poloviny čtyřicátých let dvacátého století počátky za druhé světové války snaha o záložní kopie vzácných dokumentů v 60. letech začalo docházet k rozpadu dokumentů na kyselém papíru - tentokrát snahy o samotnou záchranu dokumentů
Mikrofilmování základem mikrofilmovací kamera snímá originální dokument na 35mm film, kapacita jednoho svitku filmu je až 1200 stran dále vyvolávací automat, kopírovací přístroj, lepička mikrofilmů atd. základem pro zpřístupnění mikrofilmů je čtecí přístroj a zpětně zvětšující přístroje
Systém tří generací chrání originál před opakovaným mikrofilmováním Archivní negativ (archival master) zhotovený přímým snímkováním na kameře je uchováván jako archivní při vhodném uložení (neprašné prostředí bez klimatických výkyvů, s relativní vlhkostí mezi 40-50%, a lépe nižšími teplotními hodnotami, alespoň 14-18 C) může v uzavřeném prostředí vydržet beze škod nejméně 600 let nemělo by s ním být manipulováno více než třikrát až čtyřikrát
Systém tří generací Inverzní negativ - matriční mikrofilm (printing master) zastupuje originální negativ při duplikování všech dalších kopií, zejména pozitivního uživatelského mikrofilmu (nahrazuje originální dokumenty v knihovnických službách) Pozitiv - uživatelská kopie (user copy) slouží přímo čtenáři
Příprava dokumentů výběr a kompletace podrobný průzkum dokumentů, zjišťují se změny názvů, podnázvů, vydavatelů apod. chyby a nepravidelnosti (chybná paginace, číslování výtisků, chybné údaje o ročnících apod. chybějící části dokumentu (strany, výtisky), které se nepodařilo dohledat. v této fázi přípravy se vytváří podklad pro metadata vyplněním papírového formuláře
Technické předlohy (targets) na mikrofilmu povinné i bez čtecího přístroje poskytují údaje o tom, jaký titul se na svitku filmu vyskytuje, usnadňují čtenáři orientaci v textu zpravidla název knihovny, zodpovědné za zhotovení mikrofilmu, rok vzniku a přírůstkové (inventární, archivní) číslo prvotního negativu. mezinárodní normy předepisují tzv. bibliografickou předlohu (bibliographical target) podrobnější údaje o titulu zkušební obrazce - umožňují kontrolu kvality zhotoveného mikrofilmu a přesné monitorování jeho kvalitativních parametrů po celou dobu jeho existence.
Mikrofilmy Speciální mikrografické jemnozrnné 35mm filmy v délce 30,5m - mohou obsahovat až 600 polí se dvěma stranami dokumentu (celkem až 1200 stran) Při zhotovení mikrofilmu by měl být fotograf-laborant seznámen s mezinárodní normou ISO 4087:1991(E) (česky vydala Národní knihovna ČR) a souvisejícími technickými doporučeními, a těmito ustanoveními by se měl při snímkování originálu řídit Uchovávají se v uzavíratelných schránkách (krabičky z nekyselé lepenky nebo umělé hmoty) uložení v chladném, suchém a pokud možno stabilním prostředí
Digitalizace přináší nové možnosti, zejména komunikaci pomocí sítí, úsporu nákladů, efektivitu a flexibilitu při práci se čtenáři poskytování digitálních kopií dokumentů se stává rutinní záležitostí je především metodou zpřístupňování informací uživatelům. umožňuje i náhradu původních dokumentů v knihovnických službách v současné době se týká především historických a vzácných fondů (rukopisné sbírky, prvotisky atd.) ale také soudobé dokumenty, které se v původní podobě zpřístupňují obtížně: mapy, fototéky, grafika atd.
Cíle digitalizace Cílem digitalizace obvykle není primární ochranné reformátování ve smyslu záchrany obsahu dokumentu, ale reformátování zástupné - snaha prostřednictvím nových technologií díla zpřístupnit veřejnosti vyloučením kontaktu se čtenáři a zákazem přímého kopírování nedochází k bezprostřednímu ohrožení jejich existence
Digitalizace není omezena na klasické dokumenty využití má i u zvukových a multimediálních dokumentů, kde technologický vývoj a zastarávání nosičů omezují a znemožňují jejich zpřístupnění zde jde o ochranné reformátování v užším významu - záchrana dokumentů, které se technicky stávají obsahově nedostupné
Digitalizace nezbytná u dokumentů, u kterých nelze získat plnohodnotné faksimile užitím technologie mikrofilmování vhodná pro obrazové, atypické dokumenty, barevné dokumenty, iluminované rukopisy, zejména pokud je originál v zachovalém stavu. není vhodná u dokumentů ohrožených vnitřními destruktivními faktory digitální formát se dosud neuznává jako trvalá náhrada ohrožených dokumentů, zejména pro stále malou stabilitu elektronického prostředí je třeba používat jen v případech, kdy není k dispozici trvanlivější technologie
Technologie digitalizace je třeba zajistit, že bude vyloučeno opakované skenování originálu základ digitalizace představuje archivace digitálních dat problémy s vývojem hardware i software způsoby jejich zpřístupnění strategie musí tvořit ucelený systém, eliminující vlivy prostředí a další degradační činitele, aby se minimalizovala rizika ztráty informace
Digitalizace vyžaduje značné investice upgrade a doplňování počítačového vybavení výměna médií software na správu digitálních dat velmi nákladné software pro zpřístupňování dat náklady na specialistu, který bude o systém pečovat
Digitální kamery barevné i černobílé zobrazení (včetně nesimulované šedé škály) možnost skenování velkoformátových předloh (až do A0, tloušťka svazku až 50 cm) s vysokým rozlišením softwarové vybavení dovoluje ukládání dat ve všech standardních formátech, usnadňuje tvorbu strukturovaných datových souborů a následnou práci s nimi
Digitalizační pracoviště skenování dokumentů nebo mikrofilmů nejsnadnější část procesu úprava obrazových souborů (pootáčení, ořezy atd.) indexace pomocí metadat archivace, zpřístupňování a v případě potřeby i distribuce
Metadata indexní údaje data o datech musí být v obecném formátu, aby bylo možné zpřístupnění prostřednictvím těch nejobecnějších nástrojů (internetovské prohlížeče) NK ČR původně využívala standard SGML a na něm založený formát DOBM, vyvinutý v rámci programu Paměť světa v současné době se využívá standard XML, který je na SGML založen
Národní programy Knihovny, které chtějí digitalizovat, se mohou zapojit do: MMSB - vzácné historické dokumenty Kramerius - určen pro záchranu degradací ohrožených dokumentů většinou periodické povahy Oba programy zajišťují nejen zhotovení digitální kopie, ale i archivaci digitálních dat, příp. i mikrofilmů u hybridní technologie reformátování
Archivace digitálních dokumentů v případě menších objemů dat lze využít jedinou technologii založenou na CD-R médiích nutno počítat se zhotovením několika speciálních kopií (jako u mikrofilmu) dlouhodobá životnost dokumentů je závislá na opakovaném měření redundance, která by se měla provádět v pravidelných intervalech, a v případě potřeby data migrovat na nové médium
Archivace digitálních dokumentů instituce s velkými objemy dat nevystačí s jediným médiem výhodnější robotické knihovny využívající různá média jako magnetické pásky, magnetooptické disky, nebo DVD média, ve spojení s robustním archivačním a zálohovacím souborovým systémem vyžaduje velký výpočetní výkon i paměťové kapacity, proto jeho součástí bývá i rozsáhlé diskové pole sloužící jako paměťová cache i jako pracovní prostor pro přechodné uložení dat ve zpracování. velmi nákladné, proto by v ideálním případě měl být sdílen více institucemi jako společné úložiště dat
Srovnání mikrofilmování a digitalizace Mikrofilm: obraz má velmi dobré rozlišení mnohonásobně trvanlivější než strojem čitelné dokumenty méně závislý na stále upgradovaném technickém vybavení pouze černobílé zobrazení nenabízí takový uživatelský komfort jako digitalizace Digitální kopie: progresivita nových informačních technologií snadné zpřístupnění pomocí DVD, sítí nebo internetu umožňuje pořizovat plnobarevné kopie větší uživatelský komfort není možno zajistit dlouhodobou trvanlivost nosičů nutná údržba obsahu stálým kopírováním, doporučují se šestileté cykly
Hybridní technologie Spojuje výhody obou metod Řešením do budoucna mohou být hybridní velkoformátové kamery současně snímají na mikrofilm i skenují Archivním médiem by potom měl být mikrofilm, zatímco flexibilní zpřístupnění čtenáři zajistí digitalizace
Autorské právo Zpřístupňování digitalizovaných periodických dokumentů je limitováno nejednotností ve výkladu autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů) 27 (1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti NK ČR uplatňuje výklad, podle nějž volně na internetu zpřístupňuje rukopisy, staré tisky a publikace vydané do r. 1880
Kramerius Národní program ochranného mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru začal v r. 1997 pilotním projektem výzkumu a vývoje, při němž byla převedena na mikrofilm část kriticky poškozených, významných bohemikálních periodik. v r. 2000 byl zařazen jako podprogram VISK 7 do programu Veřejné informační služby knihoven (VISK).
Výběr projektů na výběru se podílejí členové české sekce PSpOR CASLIN žadatelé musí splnit některé podmínky respektovat normy koordinovat s ostatními pracovišti poskytovat bibliografické záznamy do společné centrální databáze zpřístupňovat uživatelské kopie reformátovaných dokumentů napomáhat při ochranném reformátování ohrožených titulů dlouhodobě uchovávat archivní kopie reformátovaných dokumentů Základní financování projektů v oblasti ochranného reformátování bylo dosud hrazeno z prostředků grantových projektů Ministerstva kultury ČR především VISK 7 Kramerius. Výhledově je zatím zcela závislé na běžném rozpočtu zúčastněných knihoven
Mgr. Miloš Korhoň Správa fondu a historické fondy Vědecká knihovna v Olomouci Bezručova 3, 779 11, Olomouc +420-585205387, +420-608471424