Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách



Podobné dokumenty
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz konz. hodiny po

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch

Rehabilitations as an important tool for the CSR strategies

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Mgr. Vladimír Ledvina

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace

OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN

Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní)

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

OBNOVA DRUHOVĚ BOHATÝCH LUČNÍCH

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Management a péče o typy přírodních stanovišť. Odborné požadavky a zkušenosti

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

Rekultivace skládky S-003 Polná - Věžnice

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Terestrické biotopy obojživelníků

Závěrečná zpráva o projektu

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

SOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Květnaté pásy ve městech. Klára Řehounková & Lenka Šebelíková

Úspěšnost obnovy travních porostů na orné půdě přírodě blízkými způsoby

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

přírodní památka Kounické louky

Závěrečná zpráva o projektu

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Praktické zkušenosti z kontrol

VYBRANÉ PRÁVNÍ OTÁZKY VYUŽITÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÉ OBNOVY ÚZEMÍ PO TĚŽBĚ. Vojtěch Máca

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok v CHKO Jeseníky

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Metodické pokyny k ekologické obnově travních porostů

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE v Lednici

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

Metodický pokyn č. 2/2012

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.

Stroje pro údržbu ozeleněných vinic. doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ

LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

Obnova lučních porostů

Šuspova část pracovní skupiny funkční ekologie rostlin

Hodina 21 Lesní školkařství

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč

Vliv odbahňování na bezobratlé živočichy litorálu ve stojatých vodách. Jan Sychra Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno

Rekultivace (nejen) po těžbě Ekologie

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN

3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

PEVNÝ JAKO OCEL. Regenerující jílek vytrvalý

Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě

Případ Čikov, jak přestavba D1 může měnit naší krajinu. Ester Ekrtová

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...

Bolševník velkolepý mýty a fakta o ekologii invazního druhu

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

SPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ

PŘÍKLADY POUŽITÍ ORDINAČNÍCH METOD

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM

Transkript:

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB

Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou zaměřeny zejména na zlepšení produkčních funkcí rekultivovaných ploch, v řadě případů však ani při kvalitním provedení rekultivací není zlepšení, především mimoprodukčních, funkcí krajiny zcela uspokojivé, zejména v oblasti obnovy biologické diverzity. Řada studií ukazuje, že na stanovištích ponechaných spontánní sukcesi dochází k vytvoření ekologicky stabilnějších a často i hodnotnějších porostů. Tato přirozená obnova funkčního společenstva na výsypkách je však velmi pomalý proces, který je ovlivňován mnoha faktory (nevhodný substrát, absence živin, diaspor, nevhodný nebo chybějící management). Právě přítomnost živin a dostupnost a množství rostlinných rozmnožovacích jednotek jsou, vedle fyzikálních a chemických vlastností, klíčovými faktory pro rychlou a úspěšnou kolonizaci výsypek. Několik studií dokazuje, že omezení daná nedostatkem vhodných diaspor, může být překonáno introdukcí rozmnožovacích jednotek, popř. jedinců žádoucích druhů (Pywell a kol., 2002; Stevenson a kol., 1995, 1997)

Metoda přenosu půdních bloků se v jiných zemích používá při záchraně ekologicky cenných lokalit, které mají být zničeny např. výstavbou komunikací nebo těžbou -Vécrin a Muller, 2003; Anderson, 2003; Bullock, 1998; Good a kol., 1999. tato metoda zahrnuje translokaci kompletního společenstva, tedy svrchní vrstvy půdy spolu s živočichy a rostlinami a jejich rozmnožovacími jednotkami, z původní lokality a jeho obnovu na novém stanovišti. zabrání se tak sice úplné degradaci původního společenstva, přesto v něm dochází k významným změnám. Nelze tedy předvídat výsledné složení společenstva. Metoda přenosu čerstvého sena obohacení lučních společenstev o žádané druhy, např. při obnově vegetace na opuštěných polích, či lučních společenstev (všechny typy luk) Hölzel a Otte, 2003; Kiehl a Wagner, 2006; Patzelt a kol., 2001; Edwards a kol., 2006; Donath a kol., 2007; Kirmer a Mahn, 2001 studie přenosu čerstvého sena na výsypku

Good a kol., 1999:

Cíle našich pokusů Pomocí přenosu svrchních vrstev půdy s drny a lučního sena zjistit možnosti obnovy druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Ověřit, jak ovlivní management (kosení a kosení + mulčování) rozvoj vegetace na plochách s přenesenými drny a senem, a šíření a rozvoj vegetace na okolní výsypce Pokusy Přenos drnů (I.) na nerekultivovanou výsypku (1995) za účelem urychlení rozvoje lučního společenstva na výsypce bylo v květnu r. 1995 do prostoru skluzu na Vintířovské výsypce navezeno 6 hromad tvořených svrchními vrstvami zeminy odebrané v předpolí lomu Jiří sledování rozvoje půdní fauny a její šíření na okolní nerekultivovanou výsypku (1995 2007, ÚPB) zavedení managementu, sledování rozvoje vegetace a její šíření na okolní nerekultivovanou výsypku ( 2005 2009, má bakalářská a posléze magisterská práce) Přenos drnů (II.) na nerekultivovanou výsypku (2007) zavedení managementu, sledování rozvoje vegetace a její šíření na okolní nerekultivovanou výsypku ( 2007 2009) podchycení počátku + vyzkoušení alternativního pokusu (přenos jak celých a tak čtvrcených hromad ) Přenos lučního sena na nerekultivovanou výsypku (2007) zavedení managementu a sledování rozvoje vegetace na kosené výsypce (2007 2009) alternativa k dosud neúspěšnému vysévání semen a nákladnému přenosu drnů

Přenos drnů I. V 05/2006 10/2007 10/2006

10/2007 10/2007 Vysv.: MO = koseno; MA = koseno + mulčováno; C = kontrola, bez zásahu

05/2005

05/2005

05/2005

05/2005

08/2007

06/2007

06/2007

06/2007

06/2007

06/2007

0.6 0.6 Výsledky přenesení drnů I. - RDA DAT*MO TIME*MO TIME*CONT CalaEpig ElytRepe RubusSp HordJuba TrifRepe DaucCaro HierPilo CentStoe LeucVulg ConyCana PimpSaxi SeneJacoFragVesc TaraOffi MeliloSp LuzuCamp ViciCrac HolcLana VeroCham AgrostSp LeucVulg HolcLana OenoBien PoaTrivi CentJace HoloUmbe TrifRepe CalaEpig PoaAngus DescCaes PoaPrate TanaVulg CirsArve CaruCarv RanuRepe PoaTrivi VeroCham AlopPrat DAT*CONT SileAlba FestPrat EpilAngu CentStoe RanuRepe FragVesc DaucCaro PoaAngus TanaVulg ViciCrac PoteRept -0.6 TIME*MA -0.6-0.6 DAT*MA 0.4-0.6 DCA: délka gradientu = 3,602; DCA: délka gradientu = 2,001; RDA: p = 0,002; F = 4.958 RDA: p = 0,002; F = 4.958 Obr. Ordinační diagramy RDA znázorňující odpověď vybraných druhů na odlišný typ zásahu na a)přenesených drnech I. po 5 letech pozorování b)výsypce před přenesenými drny po 5 letech pozorování 0.4

Výsledky přenesení drnů I. potlačení třtiny

Výsledky přenesení drnů I. počty rostlinných druhů

Výsledky přenesení drnů I. diverzita vegetace

Přenos drnů II. říjen 2007

06/2008

0.6 0.6 Výsledky přenesených drnů II. RDA DAT*CONT DAT*MO GalePube HolcLana PoteRept CarlAcau CeraHolo PoaCompr AvenFlex RubusSp LamiumSp MediLupu DAT*CONT ArteVulg LinaVulg DescCaes TrisFlav CalaEpig DaucCaro PoaAngus ArteVulg PolyAvic RumeAcet PlanMedi GaliMoll AchiMill LupiPoly AvenFlex HypePerf HierPill PimpSaxi ElytRepe FestRubr DescCaes PhlePrat CalaEpig PoaCompr RumeAcet EpilAngu RubusSp CentJace CrepBien StachySp PolyAvic MeliAlba ArabisSp DAT*MO OenoBien ThlaArve PoteRept TaraxaSp PlanMedi DAT*MA TanaVulg -0.6 0.6 DCA: délka gradientu = 2,727; DCA: délka gradientu = 1,572; RDA: p = 0,9680; F = 0,33 RDA: p = 0,7540; F = 0,644-0.6-0.4 LysiVulg DaucCaro TaraxaSp TanaVulg CirsArve RumeACET TrifRepe DAT*MA -0.6 Obr. Ordinační diagramy RDA znázorňující a)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na celistvých drnech po 2 vegetačních sezónách b)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na ¼-drnech po 2 vegetačních sezónách 0.4

0.6 0.6 Výsledky přenesených drnů II. - RDA DAT*MO DAT*MO PoaAngus DescCaes CentStoe PoteRept PhlePrat CarlAcau LinaVulg DAT*MA TripMari MeliloSp CirsVulg LeucVulg AvenFlex PoaPrate ArteVulg MediLupu ThlaArve FestRubr CalaEpig LotuCorn TussFarf CeraHolo ConyCana CirsArve HordJuba CardAcan FestPrat TrifRepe CentJace RhapRhap CardAcan TrfiHybr CalaEpig DescCaes ElytRepe HierPill TussFarf FestRubr FestPrat DaucCaro GalePube HypePerf RhapRhap CirsArve TrifRepe PoaCompr TaraxaSp PlanMedi DaucCaro TanaVulg OenoBien HordJuba DAT*CONT -0.6 DCA: délka gradientu = 1,932; RDA: p = 0,2; F = 1,558 0.6-0.6-0.4 DAT*MA TaraxaSp DAT*CONT -0.6 DCA: délka gradientu = 3,348; RDA: p = 0,6320; F = 0,598 Obr. Ordinační diagramy RDA znázorňující a)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na výsypce v okolí celistvých drnů po 2 vegetačních sezónách b)odpověď druhů na odlišný typ zásahu na výsypce v okolí ¼-drnů po 2 vegetačních sezónách 0.6

1.0 Výsledky přenesených drnů II. - RDA DCA: délka gradientu = 2,703 RDA: p = 0,09; F = 16,398 1. osa 23,8% DescCaes GaliMoll RanuAcri AgrostSp RumeAcet LeonAutu PoteRept LysiVulg GalePube DAT*CELE RubusSp PoaPrate HolcLana CarlAcau FestRubr PoaCompr EpilAngu TanaVulg HypePerf MediLupu DaucCaro MeliAlba LinaVulg CentJace HierPill DAT*CTVR TaraxaSp CalaEpig -0.6 TussFarf -1.0 1.0 Obr. Ordinační diagram RDA znázorňující rozdíl ve složení vegetace na přenesených celistvých drnech a ¼-drnech

Přenos lučního sena srpen 2007 08/2007

08/2007

1.0 Výsledky přenosu sena DAT*1HAY CamRotu PoaPrate ThymusSp GeumUrba CeraHolo ThlaArve GaliMoll PimpSaxi MyceMura FestRubr CentStoe VeroCham PoaAngus PoaCompr AchiMill ViciCrac StelGram DianDelt DaucCaro SileVulg CalaEpig DAT*MO CirsVulg FragVesc LotuCorn AspeTinc CentJace TussFarf MeliOffi TripMari -1.0 DAT*5HAY -0.6 DCA: délka gradientu = 2,217 RDA: p = 0,0160; F = 3,302 1.0

06/2009

06/2009

06/2008

06/2009

06/2009

06/2009

Závěry Obě použité metody - přenos drnů i přenos sena - se ukázaly jako efektivní způsob pro urychlení kolonizace výsypek lučními druhy Rostliny se z hromad sice šíří, ale pomalu (pozdě zavedený management) Kosení potlačuje konkurence schopné druhy rostlin (v našem případě třtinu křovištní), které by jinak na dlouhou dobu zablokovaly sukcesi, a tak umožňuje rozvoj ostatních druhů Mulčování mimo plochy podporuje rozvoj půdy a tak podporuje šíření druhů z hromad (stále ještě nezanedbatelný podíl těžko rozložitelné třtiny v mulči) Mulčování, stejně jako přítomnost sena do jisté míry zamezuje erozi, kvůli které se nám pravděpodobně v předchozích pokusech nedařilo klíčení vysetých semen přímo na výsypku Úskalí použitých metod Správné načasování (přenos drnů, kosení vegetace a zralost semen cílených druhů) Vhodná volba zdrojů (louky odběru) Okamžité zavedení vhodného managementu Po čase možná potřeba zopakovat přísun diaspor (kolonizace ploch ruderálními druhy z výsypky, vyčerpání semenné banky hromad?)

Věra Matoušů: zapisovatelka a zajištění proviantu Josef Matoušů: kosič, hrabáč a řidič Číba: likvidace označovacích tyček Vám děkuji za pozornost a mému vědeckému týmu a otrokům za pomoc! Honza Michálek Zuzka Chlumská Honza Ondra Frouz Mudrák Pavel Říha Michal Němec Zaměstnanci SÚ, a.s.: už jsem zapomněla jejich jména, ale moc po mě chtěli, abych je zmínila