Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnov

Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 8 a 9 Model s přímkou 45 ; ; model AD-ASAS

Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnováha v modelu, e. Výdajový multiplikátor, f. Fiskální politika v modelu, e. Vztah rovnovážného a potenciálního produktu B

Rovnovážný produkt model 45 1) Charakteristika modelu Předpoklady: - krátké období; - nevyužité zdroje (VF); - autonomní investice; - fixní cenová hladina, mzdy a úroky - uzavřená ekonomika (bez vlády, zahr. obchodu), - dvousektorový model domácnosti + podniky

2) Model s přímkou 45 Všechny makroekonomické modely jsou založeny na tvrzení, že makroekonomická rovnováha nastává tehdy, pokud se výstup HDP rovná agregátní poptávce. Výstup vyjadřuje rovnice: Y = C + I + G + NX Agregátní poptávku vyjadřuje vztah: AD = C + I P + G + NX I P... plánované investiční výdaje firem, včetně plánované změny zásob

2) Model s přímkou 45 Model ve dvousektorové ekonomice: Y = C + S, C = C a + c.yd AD = C + I P, A = C a + I P, AD = A + c.yd Model v třísektorové ekonomice: AD = A + c.yd, kde A = C a + I P + G tj. pokud YD roste, tak roste i AD

Jednoduchý model s přímkou pod úhlem 45 : C = C a + c.y AD = C +I P = C a + c.y + I P = C a + c.y + Ia Výraz C a + I a označme A (autonomní výdaje) Potom AD = A + c.y Rovnováha: Y = AD Y = A + c.y

Spotřební výdaje domácností Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = C / YD = c Rovnice keynsovy krátkodobé funkce spotřeby: C = C a + c YD Výdajový multiplikátor 1 1 c

Úspory domácností Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu MPS = S / YD = s Rovnice spotřební funkce: S = S a + s YD C + S = YD pak c + s = 1 Výdajový multiplikátor 1 s

Jednoduchý model s přímkou pod úhlem 45 : Výraz α = 1 / (1 (1-c) se nazývá jednoduchý výdajový c) = 1/ s multiplikátor α, který informuje, o kolik vzroste/klesne Y tj. HDP,, pokud se výraz A změní o jednotku. Jeho hodnota je větší než 1,, neboť c ϵ 0;1. mezní sklon ke spotřebě c mezní sklon k úsporám s Y = α.. A Y Y = α. A

Důchodotvorný účinek spotřeby Přírůstek spotřeby vyvolá zvýšení HDP což vyvolá opět nárůst agregátní spotřeby vedoucí k nárůstu HDP.. Tento multiplikační účinek nastane pouze pokud je reálná hodnota spotřebních výdajů. Pokud platí 0 < c < 1 pak 1 < α < (limita zprava) Reálně není tento účinek příliš vysoký.

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor YD = C + S YD 1 = C 1 + S 1 YD 0 = C 0 + S 0 YD 1 - YD 0 = (C 1 - C 0 ) + (S 1 - S 0 ) ΔYD = Δ C + Δ S 1 = Δ C / + Δ S / ΔYD ΔYD 1= c + s

Spotřební výdaje domácností Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = C / YD = c Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = C a + c YD YD=Y Ta t.y+tr=s+c APC = C/YD Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu: MPS = S / YD = s c + s = 1 Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: S = S a + s YD APS = S/YD APC + APS = 1

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor GRAF - spotřeba a úspory C S C=C a + c.yd C a 45 S=S a + s.yd S a YD 0 YD

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor Y = C + S; 1= c + s C S YD

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor Y = C + S; 1= c + s C S 45 YD

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor Y = C + S; 1= c + s C S C a 45 S a YD

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor Y = C + S; 1= c + s C S C=C a + c.yd C a 45 S a YD

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor Y = C + S; 1= c + s C S C=C a + c.yd C a 45 S a Y 0 YD

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor Y = C + S; 1= c + s C S C=C a + c.yd C a 45 S=S a + s.yd S a Y 0 YD

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor Y = C + S; 1= c + s C S C=C a + c.yd C a 45 S=S a + s.yd S a Y 0 Y

Úspory a mezní sklon k úsporám Pokud je Y (HDP) = 0,, jsou spotřební výdaje rovny autonomním spotřebním výdajům C a. V takovém případě spotřebováváme minulé zásoby, tj. úspory. Platí: c + s =1 Zvýšení mezního sklonu ke spotřebě c vyvolá pokles mezního sklonu k úsporám s o stejnou částku. Př.: pokud c vzroste z 0,7 na 0,9, klesne s z 0,3 na 0,1. Pokud vzroste mezní sklon ke spotřebě c, tak spotřební přímka zvýší svůj sklon. Protože tím současně klesne mezní sklon k úsporám s, přímka úspor svůj sklon zmenší.

Jednoduchý model s přímkou pod úhlem 45 : umožňuje zahrnout též problematiku vládních výdajů a zahraničních vztahů. Přes svou jednoduchost dává model dostatečné odpovědi na to, proč ekonomika v krátkém období kolísá. Důvodem může být změna některého z autonomních výdajů, zejména změna spotřebních výdajů může způsobit řada (endogenních) faktorů, jako je změna ve věkové struktuře obyvatelstva, dostupnost půjček, příliv migrantů apod. To může mít (krátkodobě) multiplikační účinek na změnu mezního sklonu ke spotřebě, mezního sklonu k dovozu a na daňové sazby.. Uvedené mezní sklony mohou reagovat na vývoj ekonomiky a tím prohlubovat kolísání ekonomiky.

Posuďte pravdivost výroků 1 Růst mezního sklonu k úsporám povede k růstu sklonu ke spotřebě. Průměrný sklon ke spotřebě v případě keynesiánské spotřební funkce při růstu disponibilního důchodu klesá. Mezní sklon ke spotřebě udává, jak se mění autonomní spotřeba, vzroste-li disponibilní důchod o jedničku. Keynesiánská funkce spotřeby je rostoucí, neboť s rostoucími příjmy spotřeba roste.

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období 1 2 3 Disponibilní důchod 2000 2300 2500 Spotřeba 1660 1900 2060

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období 1 2 3 Disponibilní důchod 2000 2300 2500 Spotřeba 1660 1900 2060 Δ1 Δ2 300 200 240 160 Mezní sklon ke spotřebě c = C / YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období 1 2 3 Disponibilní důchod 2000 2300 2500 Spotřeba 1660 1900 2060 Mezní sklon ke spotřebě c = C / YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 C a vypočteme z rovnice C = C a + c YD 1660 = C a + 0,8. 2000 C a = 60 výsledná funkce spotřeby: C = 60 + 0,8 YD Δ1 Δ2 300 200 240 160

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = 60 + 0,8 YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek?

C Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = 60 + 0,8 YD 500 450 Funkce spotřeby Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když C a vzroste na 100? 400 350 300 250 200 150 100 Fce spotřeby 50 0 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 YD

C Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = 60 + 0,8 YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když C a vzroste na 100? 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 Funkce spotřeby Fce spotřeby přímka 45 Nová fce spotřeby 0 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období 1 2 3 Disponibilní důchod 3000 3500 4000 Úspory 700 850 1000 Mezní sklon ke spotřebě s = S / YD S a vypočteme z rovnice S = S a + s YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období 1 2 3 Disponibilní důchod 3000 3500 4000 Úspory 700 850 1000 Mezní sklon ke spotřebě s = S / YD = 150/500 = 0,3 S a vypočteme z rovnice S = S a + s YD 700 = S a + 0,3. 3000 S a = -200 výsledná funkce spotřeby: S = -200 + 0,3 YD

S Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. S = -200 + 0,3 YD YD 0 = 666,6667 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0-100 -200-300 Sptřební funkce 666,666 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li li krátkodobá funkce spotřeby: C = 140 + 0,9 YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li li krátkodobá funkce spotřeby: C = 140 + 0,9 YD S = -140 + 0,1 YD 0 = -140 + 0,1 YD YD = 1400 PJ

Příklad Zjistěte výši spotřeby! S.75/1 Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld.kč a vybere 15 mld.kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C = 80 + 0,7 YD

Příklad Zjistěte výši spotřeby! S.75/1 Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld. Kč a vybere 15 mld.kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C = 80 + 0,7 YD C = 80 + 0,7 (HDP-t.HDP-Ta+TR) C = 80 + 0,7 (3000-0,25.3000-15+200) C = 80 + 0,7. 2300 C = 1690 mld.kč

Příklad Kdy začnou domác.spořit S.75/2 Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li li krátkodobá funkce spotřeby: C = 180 + 0,7 YD

Příklad Kdy začnou domác.spořit S.75/2 Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li li krátkodobá funkce spotřeby: C = 180 + 0,7 YD S = -180 + 0,3 YD 0 = -180 + 0,3 YD YD = 600 PJ

Rovnice rovnovážné produkce

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zakreslete do jednoho obrázku krátkodobou funkci spotřeby a úspor, jestliže víte, že funkce úspor má rovnici: S = -100 + 0,4 YD C = 100 + 0,6 YD Do obrázku zakreslete průsečíky s osami souřadnic!

C; S Příklad nakreslete krátkodobé funkce S = -100 + 0,4 YD C = 100 + 0,6 YD 300 250 200 Funkce spotřeby a úspor 150 100 50 0-50 0 50 100 150 200 250 300-100 -150 Fce spotřeby Fce úspor -200 YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: 1. růst bohatství domácností 2. Pokles úrokové míry (bez inflace) 3. Pokles běžného disponibilního důchodu. C C = C a + c.yd YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: 1. růst bohatství domácností 2. Pokles úrokové míry (bez inflace) 3. Pokles běžného disponibilního důchodu. C 1) 3) 2) C = C a + c.yd YD

Příklad Průměrný sklon ke spotřebě Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě YD = 2000 YD = 2500 YD = 3500 pro krátkodobou funkci spotřeby : C = 150 + 0,8 YD APC = C / YD

Příklad Průměrný sklon ke spotřebě YD = 2000 Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě pro krátkodobou funkci spotřeby : C = 150 + 0,8 YD C=150+0,8.2000=1750 APC=C/YD=1750/2000=0,875 YD = 2500 C=150+0,8.2500=2150 APC=C/YD=2150/2500=0,860 YD = 3500 C=150+0,8.3500=2950 APC=C/YD=2950/3500=0,843

2) Model s přímkou 45 Agregátní poptávku budeme definovat jako souhrn všech výdajů, které jednotlivé subjekty (spotřebitelé, firmy/investoři, vláda, zahraniční subjekty) plánují vynaložit. Jediný rozdíl v uvedených rovnicích spočívá v položce investic. V případě rovnice HDP zahrnují investice i neplánovanou změnu zásob.. V případě rovnice agregátní poptávky zahrnují investice IP tedy pouze plánované investice, tj. investiční výdaje, které firmy vskutku vynaložit chtějí (včetně plánované změny zásob).

2) Model s přímkou 45 - pokud je I IP, tak firmy vyrobily produkty, o kterých předpokládaly, že prodají, avšak ostatní subjekty si je nekoupily, takže firmám vzrostly neplánované investice do zásob o rozdíl I - IP, - pokud I IP,, potom byly firmy nuceny prodávat i produkty, které chtěly mít na skladě, ale v důsledku vysoké (firmami neočekávané) poptávky o ně přišly. Firmám tedy neočekávaně poklesly zásoby, tento neplánovaný pokles zásob má hodnotu I - IP

2) Model s přímkou 45 Pokud dochází k nesouladu mezi položkami I a IP,, tak firmy reagují omezováním produkce (za situace I IP),, případně jejím rozšiřováním (za situace I IP). Postupně budou firmy reagovat i změnou cen, v krátkém období však zpravidla firmy netuší, co způsobilo neplánovanou změnu zásob. Protože změna cen je pro firmy nákladná, spíše nejprve zvýší či sníží produkci.

Příklad dvousektorový model Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). C S C = C a + c.yd C a 45 S = S a + s.yd S a YD

Příklad dvousektorový model Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). C S C = C a + c.yd C = C a + c.yd S = S a + s.yd C a 45 S = S a + s.yd S a Y

Příklad dvousektorový model Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky se s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). C S C = C a + c.yd C = C a + c.yd S = S a + s.yd C a 45 S = S a + s.yd S a YD

Příklad dvousektorový model Jaké je mezní s (od modré k červené). C S C = C a + c.yd C = C a + c.yd C a 45 S = S a + s.yd S = S a + s.yd S a YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 Spotřeba 900 1080 1260 období délta c

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období délta c Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 300 Spotřeba 900 1080 1260 180 c = C / YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období délta c Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 300 300 Spotřeba 900 1080 1260 180 180 c = C / YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období délta c Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 300 300 Spotřeba 900 1080 1260 180 180 0,6 c = C / YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období délta c Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 300 300 Spotřeba 900 1080 1260 180 180 0,6 0,6 c = C / YD

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období délta c Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 300 300 Spotřeba 900 1080 1260 180 180 0,6 0,6 300 C = C a + c YD C a = C - c. YD = 900-0,6.10000,6.1000 = 300

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období délta c Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 300 300 Spotřeba 900 1080 1260 180 180 C a = C - c. YD 0,6 0,6 300 300

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. období délta c Ca 1 2 3 1-2 2-3 1-2 2-3 1 2 3 Disponibilní důchod 1000 1300 1600 300 300 Spotřeba 900 1080 1260 180 180 0,6 0,6 300 300 300

Příklad nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li li krátkodobá funkce spotřeby: C = 140 + 0,9 YD S = -140 + 0,1 YD 0 = -140 + 0,1 YD YD = 1400 PJ YD 0 = C a /(1-c)

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca c YD 0 1 100 0,1 2 140 0,9 3 200 0,3 4 220 0,4 5 280 0,5 6 300 0,6 7 380 0,9

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: C a /(1-c) Ca c YD 0 1 100 0,1 111,1 2 140 0,9 3 200 0,3 4 220 0,4 5 280 0,5 6 300 0,6 7 380 0,9

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca c YD 0 1 100 0,1 111,1 2 140 0,9 1400,0 3 200 0,3 4 220 0,4 5 280 0,5 6 300 0,6 7 380 0,9

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca c YD 0 1 100 0,1 111,1 2 140 0,9 1400,0 3 200 0,3 285,7 4 220 0,4 5 280 0,5 6 300 0,6 7 380 0,9

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca c YD 0 1 100 0,1 111,1 2 140 0,9 1400,0 3 200 0,3 285,7 4 220 0,4 366,7 5 280 0,5 6 300 0,6 7 380 0,9

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca c YD 0 1 100 0,1 111,1 2 140 0,9 1400,0 3 200 0,3 285,7 4 220 0,4 366,7 5 280 0,5 560,0 6 300 0,6 7 380 0,9

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca c YD 0 1 100 0,1 111,1 2 140 0,9 1400,0 3 200 0,3 285,7 4 220 0,4 366,7 5 280 0,5 560,0 6 300 0,6 750,0 7 380 0,9

Příklad vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Ca c YD 0 1 100 0,1 111,1 2 140 0,9 1400,0 3 200 0,3 285,7 4 220 0,4 366,7 5 280 0,5 560,0 6 300 0,6 750,0 7 380 0,9 3800,0

Příklad dvousektorový model w8/13 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze =? pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 =?

Příklad dvousektorový model w8/13 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze =? Y 0 = A/(1-c) = (C a +I)/(1-c) = (C a +I)/s C a = Y 0. s - I = pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 =?

Příklad dvousektorový model w8/13 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze =? Y 0 = A/(1-c) = (C a +I)/(1-c) = (C a +I)/s C a = Y 0. s - I = 10000. 0,2-400 = 1600 pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 =?

Příklad dvousektorový model w8/13 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze =? Y 0 = A/(1-c) = (C a +I)/(1-c) = (C a +I)/s C a = Y 0. s - I = 10000. 0,2-400 = 1600 pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 =? Y 0 = A/(1-c) = (I + C a ) /s

Příklad dvousektorový model w8/13 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze =? Y 0 = A/(1-c) = (C+I)/(1-c) = (C+I)/s C a = Y 0. s - I = 10000. 0,2-400 = 1600 pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 =? Y 0 = A/(1-c) = (I + C a ) /s = (1600 + 500)/0,1 = = 2100/0,1 = 21000

Příklad dvousektorový model w8/14 C S Nakreslete do modelu s přímkou 45 zvýšení (snížení) A; zvýšení (snížení) c 45 Y

Rozšířený model 45 C + I

Rozšířený model 45 C + I Svislá osa agregátní poptávka AD. Vodorovná produkt Y. Úhel 45 skutečný produkt = agregátní poptávka. Co je vyprodukováno, to je spotřebováno. AD Y < AD AD=A + c.y C=C a + c.yd A C a Ip Ip Y 1 Investice nezávislé na důchodu - křivka vodorovná. Křivka spotřeby z bodu Ca sklon c. Křivka agregátní poptávky (červená) je vertikálním součtem. Y 1 v ekonomice je vyšší poptávka. Y 0 Y

Působení multiplikátoru ΔY Y = α. ΔA α = 1/(1+c) Y0= α.(c a +I a ) AE ΔA < ΔY AE 2 = α. A 2 AE 1 = α. A 1 ΔA A 45 ΔY Y 0 Y 1 Y Menší přírůstek autonomních výdajů způsobí v důsledku působení multiplikátoru, vyšší přírůstek produktu.

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = 200 + 0,7 Y + 550

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = 200 + 0,7 Y + 550 Y (1-0,7) = 200 + 550 = 750

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = 200 + 0,7 Y + 550 Y (1-0,7) = 200 + 550 = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = 200 + 0,7 Y + 550 Y (1-0,7) = 200 + 550 = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y = 200 + 0,7 Y + 670 Y = 870/ (1-0,7) = 2900

Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 Rovnovážný produkt: Y = 200 + 0,7 Y + 550 Y (1-0,7) = 200 + 550 = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y = 200 + 0,7 Y + 670 Y = 870/ (1-0,7) = 2900 Y = 200 + 0,7 Y + 340 Y = 540/ (1-0,7) = 1800

AD Příklad dvousektorový model s 0,3 C a 200 I 550 Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 3300 3000 2700 2400 2100 1800 1500 1200 900 600 300 0 Dvousektorová ekonomika AD1 45 AD2 AD3 0 300 600 900 1200 1500 1800 2100 2400 2700 3000 3300 Y

AD Příklad dvousektorový model s 0,3 C a 200 I 550 Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 Ā = 200 + 550 = 750 Ā = 200 + 670 = 870 Ā = 200 + 340 = 540 3300 3000 2700 2400 2100 1800 1500 1200 900 600 300 0 Dvousektorová ekonomika AD1 45 AD2 AD3 0 300 600 900 1200 1500 1800 2100 2400 2700 3000 3300 Y

Příklad dvousektorový model s 0,3 C a 200 I 550 Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = C a + c Y + I p AD = 200 + 0,7 Y + 550 AD = 200 + 0,7 Y + 670 AD = 200 + 0,7 Y + 340 Ā = 200 + 550 = 750 Ā = 200 + 670 = 870 Ā = 200 + 340 = 540 ΔY ΔAD

Vládní výdaje a daně TA = TA a + t Y TA TA = TA a + t.y TA a Y

Rozšířený model 45 vláda C + I + G

Třísektorový model AD AD III = C + Ip + G AD II = C + Ip G; ctr; -cta Ca; Ip 45 Y 0 Y 1 Y 2 Y Modrá křivka AD II odpovídá dvousektorové ekonomice- optimum Y 0. S vládními výdaji dojde k posunu křivky optimum je Y 1. Při nulových daních optimum Y 2.

Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 YD TA = 200 + 0,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro Ta a zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky.

Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 YD TA = 200 + 0,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TA a zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a c.ta a +c. TR + I + G A = 200 0,75. 200 + 0,75. 100 + 400 + 300 = 825

Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 YD TA = 200 + 0,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a c.ta a +c. TR + I + G A = 200 0,75. 200 + 0,75. 100 + 400 + 300 = 825 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 825 / (1-0,75.(1-0,3)) 0,3)) = 1736

Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 YD TA = 200 + 0,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a c.ta a +c. TR + I + G A = 200 0,75. 250 + 0,75. 100 + 400 + 300 = 787,5 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 787,5 / (1-0,75.(1-0,3)) 0,3)) = 1658 ΔY 0 = - 80

Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 YD TA = 200 + 0,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) ) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a c.ta a +c. TR + I + G A = 200 0,75. 200 + 0,75. 100 + 400 + 350 = 875 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 875 / (1-0,75.(1-0,3)) 0,3)) = 1842 ΔY 0 = 105

Příklad třísektorový model TR 100 G 300 I 400 AE Y o = 1736 Y o = 1658 Y o = 1842 875 825 787,5 45 1658 1736 1842 Y

9) Model AD-ASAS Obsah. Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45 )

Model AD - AS je nejkomplexnější makroekonomický model využívaný v neokeynesovské ekonomii k určení podmínek rovnovážných úrovní produktu Y 0 a cenové hladiny P 0, a to střetnutím agregátní poptávky (graficky vyjádřené křivkou AD) a agregátní nabídky (graficky vyjádřené křivkou AS).

5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) Charakteristika modelu AD -AS Předpoklad: : cenová hladina je pohyblivá, tj. není fixní Model pracuje s potenciálním produktem Y* maximálním množstvím statků, které lze vyprodukovat. Y p = Y - Y* produkční mezera (GAP) Model zkoumá: - souhrnné (agregátní) poptávané množství při různých úrovních cenové hladiny P tj. křivku agregátní poptávky AD - souhrnné (agregátní) nabízené množství tj. kolik firmy budou produkovat při různých úrovních P tj. křivku agregátní nabídky AS

Agregátní poptávka AD svislá osa P nezávislá proměnná, vodorovná osa Y závislá proměnná. křivka AD zobrazuje rovnováhu na trhu statků, trhu peněz, příp. zahraničním trhu. Název agregátní poptávka a symbol AD je nepřesný správnější název by byl křivka rovnováhy trhu statků, trhu peněz (a zahraničním trhu) a značí se AD J. Křivka AD zobrazuje kolik se v ekonomice poptává statků (tj. jaký Y) ) při různých cenových hladinách P.

Křivka AD Křivku AD můžeme charakterizovat dvěma způsoby: 1.Křivka agregátní poptávky AD při pohyblivé cenové hladině zobrazuje všechny kombinace cenové hladiny P a úrovně produktu (HDP, Y), při kterém jsou trhy statků v rovnováze. Křivka AD je rovnováhou na trhu statků. 2.Křivka agregátní poptávka vyjadřuje souhrnné množství statků, které jednotlivé subjekty poptávají při dané cenové hladině.

P model AD - AS AD Y Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX.. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu.

Křivka AD

Křivka AD AE Y 45 P Y

Křivka AD AE AE při P 0 45 P Y P 0 Y 0 Y

Y 1 Y 0 Y 2 Y Křivka AD AE AE při P 2 875 AE při P 0 825 45 P P 1 1658 1736 1842 Y P 0 P 2

Y 1 Y 0 Y 2 Y Křivka AD AE AE při P 2 875 825 AE při P 0 AE při P 1 787,5 45 P P 1 1658 1736 1842 Y P 0 P 2

Y 1 Y 0 Y 2 Y Křivka AD AE AE při P 2 875 825 AE při P 0 AE při P 1 787,5 45 P P 1 1658 1736 1842 Y P 0 P 2 AD

model AD AS; vymezení agregátní nabídky Křivka agregátní nabídky AS udává množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při dané cenové hladině.

model AD AS; agregátní nabídka AS 1. Přístup klasické ekonomie 2. Přístup keynesiánské ekonomie 1. Vysvětlení kolísání v krátkém období 2. Vysvětlení kolísání v dlouhém období 3. Přístup monetaristické ekonomie

model AD AS; agregátní nabídky Přístup klasické ekonomie Křivku agregátní nabídky lze odvodit z křivek agregátní nabídky a poptávky po práci a produkční funkce. Křivka agregátní nabídky tak znázorňuje rovnováhu na trhu práce a dalších VF

model AD AS; agregátní nabídka Práce je hlavní VF. Bez činnosti člověka by k žádné produkci nedošlo. Pro průběh křivek agregátní nabídky a poptávky po práci (práci chápeme jako profesně zaměnitelnou) platí: s rostoucí reálnou mzdou W/P nabízí práci stále více lidí, s rostoucí reálnou mzdou poptává práci stále méně zaměstnavatelů. Křivka agregátní nabídky práce je rostoucí. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající. Rovnováha je v bodě L 0 při reálné mzdě W 0 /P 0

model AD AS; agregátní nabídka Y = f (L) Produkční funkce je rostoucí a vyjadřuje jaký produkt Y (HDP)) vyprodukuje určitý počet zaměstnanců. Rovnovážné množství L 0 osob vyprodukuje produkt Y 0, který označujeme jako potenciální produkt Y* a L 0 za přirozenou zaměstnanost a odpovídající nenaměstnanost za frikční a strukturální. Při dokonale pružných cenách a mzdách a při dokonalé konkurenci je realizován potencionální produkt při plné zaměstnanosti.

model AD AS; agregátní nabídka w/p w/p 1 D L S L P SRAS w/p 0 P 0 P 1 Y L 1 L 0 L Y 1 Y 0 Y PF Y 0 Y 1 w = const. nominální mzdy se nemění L 1 L 0 L

model AD AS; agregátní nabídka w/p P Y L Y L

model AD AS; agregátní nabídka w/p P P 0 A Y L Y 0 Y L

model AD AS; agregátní nabídka w/p w/p 0 P P 0 A Y L 0 L Y 0 Y Y 0 L 0 L

model AD AS; agregátní nabídka w/p D L S L P w/p 0 P 0 A Y L 0 L Y 0 Y PF Y 0 L 0 L

model AD AS; agregátní nabídka w/p D L S L P w/p 0 P 0 A P 1 Y L 0 L Y 0 Y PF Y 0 L 0 L

model AD AS; agregátní nabídka w/p D L S L P w/p 1 A w/p 0 P 0 P 1 Y L 1 L 0 L Y 0 Y PF Y 0 Y 1 w = const. nominální mzdy se nemění L 1 L 0 L

model AD AS; agregátní nabídka w/p D L S L P w/p 0 P 0 A w/p 1 P 1 Y L 1 L 0 L Y 1 Y 0 Y PF Y 0 Y 1 w = const. nominální mzdy se nemění L 1 L 0 L

model AD AS; agregátní nabídka w/p D L S L P AS w/p 0 P 0 A w/p 1 P 1 Y L 1 L 0 L Y 1 Y 0 Y PF Y 0 Y 1 w = const. nominální mzdy se nemění L 1 L 0 L

model AD AS; tvar křivky AS P LRAS dlouhé období SRAS krátké období klasická ekonomie Y

model AD AS; tvar křivky AS P LRAS dlouhé období SRAS SRAS krátké období klasická ekonomie krátké období Keynesiánská ekonomie Y

model AD AS; klasická ekonomie Krátkodobá křivka AS je svislá. Předpokládá se, že trh práce je vždy v rovnováze. Pokud firmy zvyšují výstup, zaměstnají více osob a musí zvýšit mzdy, to vede k vyšším nákladům a růstu cen výstupů. (Obdobně monetaristická teorie) Obě teorie zdůrazňují, že firmy nemají důvod měnit úroveň produkce rostou ceny výstupů i vstupů což nevede k vyšším ziskům. Pokud firmy nemění velikost své produkce, nedochází ani k růstu HDP.

model AD AS; neoklasiká syntéza V dlouhém období je křivka AS vertikální Změny cenové hladiny nemají v dlouhém období na křivku AS vliv mění se všechny ceny (jak vstupů, tak výstupů), tudíž firmy nerealizují vyšší ani nižší zisky a nemají důvod měnit produkci. V krátkém období je křivka AS rostoucí růst cenové hladiny vede k růstu výstupu. Změny cenové hladiny v krátkém období vedou k růstu produkce, křivka agregátní nabídky je tedy v krátkém období rostoucí.

model AD AS; důvody rostoucí AS teorie strnulých mezd: mzdy jsou zpravidla uzavírány na delší dobu, o změně mezd je nutno vyjednávat, změna je nákladná. Pokles cen při neměnících se mzdách vede k menším firemním ziskům. Firmy pak omezují zaměstnanost i produkci, čímž dojde k poklesu výstupu. (kenyesiánské) teorie strnulých cen: v krátkém období jsou ceny výstupů firem strnulé. Změna cen je nákladná, řada kontraktů se uzavírá na delší dobu. Pevnost cen na delší dobu přináší jistotu zákazníkům i firmám, lze plánovat s větší jistotou. Na tuto rostoucí poptávku reagují firmy rozšiřováním produkce. Rozšiřování produkce znamená růst výstupu. (neokyenesiánské) teorie mylného chápání: krátkodobě domácnosti/vlastníci VF i firmy nevnímají růst cen. Mohou si proto myslet, že rostou pouze ceny jejich VF (zejména práce) a jsou proto ochotni nabízet více VF. Větší nabídka VF vede k růstu výstupu. (monetaristické a škola racionálních očekávání)

model AD AS; Posuny křivek AD K posunu křivky AD dochází zejména z následujících důvodů: změna vládních výdajů G,, transferů TR,, změna daňové sazby t, změna v oblasti měnové politiky. Změna nabídky peněz M, změna v očekávání domácností spotřeba C, změna v investičním chování firem I, změna v oblasti čistého exportu snížení či zvýšení NX.

model AD AS; Posuny křivek AS Posuny křivky AS: Změna reálného množství VF Změna základních surovin (ropa, plyn, uhlí, atd.). Inovacemi všeho druhu. Změna produktivity práce: tento růst vede k růstu produkce firem a tím i HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. Produktivita práce může vzrůst díky inovacím, investicím do lidského kapitálu, lepší struktuře sociálního kapitálu atd. Změna daňových sazeb.

model AD AS; rovnováha V dlouhém období platí podmínka, že rovnovážné množství je rovno Y*. Pro dlouhodobou rovnováhu platí současně: Agregátní nabízené množství se rovná agregátnímu poptávanému množství. Průsečík AS -AD určuje rovnovážné množství. Rovnovážné množství je na úrovni potenciálního produktu Y*.

model AD AS; význam rovnováhy při dané cenové hladině je uspokojena veškerá poptávka,, potřeby jednotlivých sektorů hospodářství jsou uspokojeny, firmy prodají veškeré vyprodukované statky (navyrábějí na sklad). ekonomika je na úrovni Y*, v ekonomice jsou využívány všechny zdroje,, které jsou k dispozici.

model AD AS; rovnováha Relativní stabilita

model AD AS; nerovnováha Krátkodobé rovnovážné HDP je pod úrovní potenciálního Y 0 < Y* V ekonomice jsou nevyužité zdroje. Vlastníci snižují jejich ceny. Ty vedou firmy k jejich lepšímu využití. Křivka SRAS se posouvá jihovýchodně tak dlouho, dokud neprotne křivku AD na úrovni Y*.

model AD AS; nerovnováha Krátkodobé rovnovážné HDP je nad úrovní potenciálního Y 0 > Y* V ekonomice jsou zdroje využívány nadměrně některé by jinak nebyly využity vůbec, nebo po kratší dobu. To vede k vyšším cenám zdrojů. Firmám se zdražuje produkce a postupně ji omezují. Dochází k posunu křivky SRAS severozápadně tak dlouho, dokud neprotne křivku AD na úrovni Y*.

Fiskální a monetární politika Monetární nebo fiskální expanze vede k posunu křivky AD severovýchodně, monetární nebo fiskální restrikce vede k posunu křivky AD jihozápadně. Pokud je původní rovnováha na úrovni potenciálního produktu Y 0 = Y*,, je fiskální nebo monetární expanze v dlouhém období neúčinná krátkodobě se produkt může zvýšit nad hodnotu Y*,, dlouhodobě se ale vrací na úroveň Y*.

model AD AS; rovnováha Pokud je původní rovnováha pod úrovní potenciálního produktu Y 0 < Y*,, je fiskální nebo monetární expanze účinná, růste HDP. Záleží na míře expanze pokud je zvolena optimální míra, nastává nová rovnováha na úrovni Y*.. Je-li ale expanze nadměrná, nastane nová rovnováha nad úrovní Y*,, pokud je expanze nedostatečná nastane nová rovnováha pod úrovní Y*. Pokud výchozí rovnováha nastává nad úrovní Y* může restriktivní politika vést k návratu na tuto úroveň Y*. Je-li ale restrikce nadměrná, nová rovnováha může nastat pod úrovní Y*.

model AD AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky.. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky.. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

model AD AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky.. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky.. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok P P P 1 AS P 0 AS P 0 P 1 AD 1 AD 0 AD 0 AD 1 Y * Y 1 pozitivní šok Y Y 1 Y * negativní šok Y

model AD - AS Negativní a pozitivní nabídkový šok P AS 1 P AS 0 P 1 AS 0 P 0 AS 1 P 0 P 1 AD AD Y 1 Y * negativní šok Y Y * Y 1 pozitivní šok Y

Příklad určete správnou odpověď Základním vztahem v mechanizmu Pigouova efektu je: a) Pokles úrokové míry vede k poklesu investic, b) Pokles cenové hladiny vede k růstu spotřeby. c) Růst úrokové míry vede k růstu investic. d) Pokles cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích. e) Žádná z odpovědí a) až d) není správná.

Příklad určete správnou odpověď Křivka agregátní poptávky AD je: a) Rostoucí přímka, b) Přímka rovnoběžná s osou Y, c) Přímka rovnoběžná s osou X, d) Klesající křivka. e) Vše je správně. f) Správně může být a) až c)

Příklad určete správnou odpověď Křivka agregátní nabídky AS je: a) Rostoucí přímka, b) Přímka rovnoběžná s osou Y, c) Přímka rovnoběžná s osou X, d) Klesající křivka. e) Vše je správně. f) Správně může být a) až c).

Příklad určete správnou odpověď Keynesiánská krátkodobá křivka agregátní nabídky je: a) Rostoucí přímka, b) Přímka rovnoběžná s osou Y, c) Přímka rovnoběžná s osou X, d) Klesající křivka. e) Vše je správně. f) Správně může být a) až c).

Příklad určete správnou odpověď V modelu AD-AS AS je rovnováha v bodě: a) průsečíku křivek AD-AS, AS, b) průsečíku křivek IS-LM, c) průsečíku křivek IS-BP, d) průsečíku křivek LM-BP, e) průsečíku nabídky a poptávky, f) s minimální inflací.

Příklad určete správnou odpověď Nejkomplexnější národohospodářský model je: a) Mundell-Flemingův, b) IS-LM-BP, c) IS-LM, d) AD-AS, AS, e) důchod-výdaje s linií 45. f) Keynesiánský důchod spotřeby.

Příklad určete správnou odpověď Pigouv efekt říká: a) Pokles cen spotřebu neovlivní. b) Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen. c) Pokles cen vede k poklesu spotřeby. d) Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu.

Příklad určete správnou odpověď Piguov efekt říká: a) Pokles cen spotřebu neovlivní. b) Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen. c) Pokles cen vede k poklesu spotřeby. d) Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu.

Příklad určete správnou odpověď Poptávkový šok se projevuje: a) Posunem nabídkové křivky nahoru vlevo. b) Posunem poptávkové křivky. c) Posunem křivky IS severo-západně. d) Strnulostí obchodníků s klenoty. e) Jen jako reakce na šok nabídkový.

Příklad určete správnou odpověď Nabídkový šok se projevuje: a) Posunem nabídkové křivky. b) Posunem poptávkové křivky. c) Posunem křivky MP jihozápadně. d) Vždy po zásahu vlády. e) Změnou sklonu křivky AD. f) Změnou sklonu křivky AS.

Příklad model AD-ASAS zvýšení spotřeby domácností C, zvýšení investičních výdajů I, zvýšení vládních výdajů G, snížení daní TA, zvýšení transferů vlády TR, zvýšení čistého exportu NX (snížení importu IM, nebo zvýšení exportu EX, nebo kombinace obojího), zvýšení množství peněz v oběhu M.

Příklad model AD-ASAS snížení spotřeby domácností C, snížení investičních výdajů I, snížení vládních výdajů G, zvýšení daní TA, snížení transferů vlády TR, snížení čistého exportu NX (zvýšení importu IM, nebo snížení exportu EX, nebo kombinace obojího), snížení množství peněz v oběhu M.

zvýšením reálného množství výrobních faktorů poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, ) inovacemi všeho druhu. růstu produktivity práce snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci. Příklad model AD-ASAS

Příklad model AD-ASAS zvýšením reálného množství výrobních faktorů poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, ) inovacemi všeho druhu. růstu produktivity práce. snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci.

Příklad model AD-ASAS snížením reálného množství výrobních faktorů růstem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, ) poklesu produktivity práce: zvýšení daňových sazeb. Může destimulovat majitele VF.

Příklad model AD-ASAS Zakreslete standardní průběh křivky agregátní poptávky a vysvětlete možné příčiny tohoto tvaru. P Y

Příklad model AD-ASAS Zakreslete standardní průběh křivky agregátní poptávky a vysvětlete možné příčina tohoto tvaru. P Agregátní poptávka AD Y

P příklad - model AD - AS AD Y Pigouoův efekt bohatství: Keynesův efekt úrokových měr: Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:

P příklad - model AD - AS AD Y Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:

P příklad - model AD - AS AD Y Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:

P příklad - model AD - AS AD Y Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX.. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu.

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů b) Likvidace výrobního zařízení c) Růst nominálních mzdových sazeb d) Růst vládních výdajů e) Pokles peněžní zásoby f) Pokles nepřímých daní g) Růst cen ropy h) Růst autonomních spotřeb i) Růst produktivity práce j) Růst kapitálové vybavenosti

příklad - model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok P P P 1 SAS P 0 SAS P 0 P 1 AD 1 AD 0 AD 0 AD 1 Y * Y 1 A pozitivní šok Y Y 1 Y * B negativní šok Y

příklad - model AD - AS Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok P SAS 1 P SAS 0 P 1 SAS 0 P 0 SAS 1 P 0 P 1 1 1 AD AD Y 1 Y * C negativní šok Y Y * Y 1 D pozitivní šok Y

příklad - model AD - AS Negativní reálný a pozitivní nabídkový šok P SAS 1 P SAS 0 P 1 SAS 0 P 0 SAS 1 P 0 P 1 AD AD Y 1 Y * E negativní reálný nabídkový šok Y Y * Y 1 F pozitivní reálný nabídkový šok Y

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B b) Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. E c) Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C d) Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A e) Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. f) Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D g) Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C h) Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A i) Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava F j) Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. F

Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.