Název projektu: Číslo projektu: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu TB050MPO001 Příloha č. 1 k metodice pro stanovování charakteristik nerostného bohatství vybraných zemí ANALÝZA KONCEPČNÍCH MATERIÁLŮ EU / ČR ORIENTOVANÁ NA VYMEZENÍ PRO EKONOMIKU ČR / EU STRATEGICKÝCH / NEDOSTATKOVÝCH NEROSTNÝCH SUROVIN Poskytovatel: Technologická agentura České republiky Hlavní příjemce: Další účastník: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 Vinohrady, IČ 49702904 GEOMIN s.r.o., Znojemská 2716/78, 586 01 Jihlava, IČ 60701609 Doba řešení: 15. 1. 2016 30. 11. 2016 Praha listopad 2016
Administrátor projektu (ARES): RNDr. Tomáš Pechar (G E T s.r.o) Řešitelský tým: G E T s.r.o. RNDr. Bohumil Brož Mgr. Jindřich Havránek Ing. Miloš Ječný, PhD. GEOMIN s.r.o. RNDr. Michal Černý RNDr. Jiří Šourek
Obsah 1. Koncepční materiály Evropské unie... 3 2. Koncepční materiály ČR... 9 3. Ostatní informační zdroje... 15 2
Analýza koncepčních materiálů EU / ČR a dalších relevantních podkladů, orientovaná na vymezení pro ekonomiku ČR, resp. EU strategických / nedostatkových (ve smyslu Evropské komise kritických) nerostných surovin, včetně nástrojů dlouhodobě přispívajících ke stabilitě jejich dodávek. 1. Koncepční materiály Evropské unie V červnu 2010 zveřejnila Evropská komise (dále Komise) odbornou zprávu 1, v níž byla poprvé zpracována metodika pro stanovení surovin považovaných EU za kritické. Posouzení se zakládalo na kvantitativní metodě vycházející z následujících kritérií: - hospodářského významu, - rizika spojeného s dodávkami, - environmentálního rizika země. Riziko spojené s dodávkami zahrnovalo vyhodnocení dílčích kritérií jako politická a hospodářská stabilita, úroveň koncentrace produkce, potenciál pro substituci suroviny a míra její recyklace. Na základě této metodiky bylo vyhodnoceno 41 nerostných surovin, ze kterých byl vyhotoven seznam čtrnácti kritických surovin: antimon, berylium, kobalt, fluorit, gallium, germanium, grafit, indium, hořčík, niob, platinové kovy, prvky vzácných zemin, tantal a wolfram. Tento seznam kritických surovin představoval nástroj ke zvýšení pozornosti tvůrců příslušných politik, k podpoře koordinace vnitrostátních politik týkajících se dodávek nerostných surovin a kritických surovin, k ochraně před opatřeními, která narušují obchod a která se týkají kritických surovin, k analýze fungování trhů s nerostnými surovinami, k podpoře jejich výzkumu (průzkumu, substituce a recyklace), jakož i k podpoře přístupu k nerostným ložiskům v EU, k řešení problému nedovoleného vývozu výrobků s ukončenou životností obsahujících kritické materiály a k opatřením pro konkrétní nerostné suroviny. Komise ve svém sdělení tento seznam v roce 2011 formálně přijala a navrhla, že bude monitorovat záležitosti spojené s kritickými surovinami, aby byla schopná definovat prioritní akce, spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami je prozkoumá a pravidelně alespoň každé tři roky bude seznam kritických surovin aktualizovat. S cílem přezkoumání zveřejněného seznamu kritických surovin do první poloviny roku 2014 a zohlednění výsledků a doporučení z veřejné konzultace a zprávy Evropského parlamentu příslušné odborné útvary útvary Komise zadaly zpracování studie, jejímž cílem bylo shromáždění údajů potřebných k výpočtu kritičnosti nerostných surovin, analýza dodavatelského řetězce, určení potenciálních problematických míst se zvláštním zřetelem ke specifické situaci vedlejších produktů, vypracování scénářů týkajících se nabídky 1 COM (2011): Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. ŘEŠENÍ VÝZEV V OBLASTI KOMODITNÍCH TRHŮ A V OBLASTI SUROVIN 3
a poptávky, výpočet a zhotovení nového seznamu kritických surovin včetně vypracování příslušných doporučení. V rámci tohoto přezkumu bylo vedle 14 kritických surovin z roku 2010 shodnou metodikou analyzováno a vyhodnoceno celkem 54 neenergetických, nepotravinářských surovin. Tento rozšířený rozsah zahrnuje sedm nových abiotických surovin a tři biotické suroviny (kaučuk, celulóza a jehličnaté řezivo). V roce 2014 zveřejnila pracovní skupina Komise aktuální zprávu 2, která vedle výše uvedené analýzy obsahuje aktualizovaný (rozšířený) seznam nerostných surovin označených pro EU jako kritické. Definice tzv. kritických nerostných surovin a jejich seznam představuje jeden ze základních pilířů implementace tzv. Raw Materials Initiative s vazbou na legislativu a prováděcí dokumenty v oblasti těžebního průmyslu. Seznam kritických surovin z roku 2014 obsahuje dvacet kritických surovin, u kterých jsou rizika nedostatečných dodávek a jejich dopady na hospodářství vyšší než u většiny ostatních surovin. Z níže uvedené tabulky jednoznačně vyplývá, že nejvýznamnější zemí, pokud jde o světové dodávky 20 kritických surovin, je nadále Čína. Několik dalších zemí má dominantní postavení v dodávkách určité konkrétní suroviny, například Brazílie (niob). Dodávky ostatních surovin, například platinových kovů a boritanů, jsou rozmanitější, avšak stále koncentrované. Rizika spojená s takovouto koncentrací produkce jsou v mnoha případech prohlubována nízkou mírou nahraditelnosti a úrovní recyklace. Suroviny Antimon Hlavní producenti (2010, 2011, 2012) Čína 86 % Bolívie 3 % Tádžikistán 3 % Hlavní zdroje dodávek do EU (většinou v roce 2012) Čína 92 %(surový a práškový) Vietnam (surový a práškový) 3 % Kyrgyzstán 2 %(surový a práškový); Rusko 2 % (surový a práškový) Index nahraditelnosti* Míra recyklace po skončení životnosti** 0,62 11 % USA 90 % Beryllium Čína 9 % USA, Čína a Mosambik 3 0,85 19 % Mosambik 1 % Boritany Turecko 41 % USA 33 % Turecko 98 %(přírodní boritany) a 86 % (rafinované boritany) USA 6 %, Peru 2 % (rafinované boritany); Argentina 2 %(přírodní boritany) 0,88 0 % 2 COM (2014): Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů o přezkumu seznamu kritických surovin pro EU a o provádění iniciativy v oblasti surovin 3 Podléhá značným výkyvům 4
Jižní Afrika 43 % Jižní Afrika 80 % Chrom Kobalt Koksovatelné uhlí Kazachstán 20 % Turecko 16 % Indie 13 % Ostatní 4 % Demokratická republika Kongo 56 % Čína 6 %; Rusko 6 %; Zambie 6 % Čína 53 % USA 41 % Rusko 96 % (kobaltové rudy a koncentráty) USA 3 % (kobaltové rudy a koncentráty) Austrálie 18 % Austrálie 37 % Rusko 8 %; USA 8 % Rusko 9 % 0,96 13 % 0,71 16 % 0,68 0 % Čína 56 % Mexiko 48 % Fluorit Mexiko 18 % Čína 13 % 0,80 0 % Mongolsko 7 % Jižní Afrika 12 % Gallium 4 Čína 69 % (rafinované) Německo 10 % (rafinované) Kazachstán 6 % (rafinované) USA 49 % Čína 39 % Hongkong 8 % 0,60 0 % Čína 59 % Čína 47 % Germanium Kanada 17 % USA 35 % USA 15 % Rusko 14 % 0,86 0 % Čína 58 % Čína 24 % Indium Magnezit Hořčík Japonsko 10 % Hongkong 19 % Korea 10 % Kanada 13 % Kanada 10 % Japonsko 11 % Čína 69 % Turecko 91 % Rusko 6 %; Slovensko 6 % Čína 86 % Čína 8 % Čína 91 % Rusko 5 % Izrael 5 % Izrael 4 % Rusko 2 % 0,82 0 % 0,72 0 % 0,64 14 % Čína 68 % Čína 57 % Přírodní grafit Indie 14 % Brazílie 15 % Brazílie 7 % Norsko 9 % 0,72 0 % 4 Gallium je vedlejší produkt; nejnovější dostupné údaje se vztahují k produkční kapacitě, nikoli k samotné produkci 5
Niob Brazílie 92 % Kanada 7 % Brazílie 86 % (Feroniob) Kanada 14 % (Feroniob) 0,69 11 % Fosfátová hornina Čína 38 % Maroko 33 % USA 17 % Alžírsko 13 % Maroko 15 % Rusko 11 % 0,98 0 % Jižní Afrika 61 % Jižní Afrika 32 % Platinové kovy Rusko 27 % USA 22 % 0,83 35 % Zimbabwe 5 % Rusko 19 % Těžké prvky vzácných zemin Lehké prvky vzácných zemin Čína 99 % Austrálie 1 % Čína 87 % USA 7 % Austrálie 3 % Čína 41 % (všechny prvky vzácných zemin) Rusko 35 % (všechny prvky vzácných zemin) USA 17 % (všechny prvky vzácných zemin) 0,77 0 % 0,67 0 % Křemíkový kov Čína 56 % Norsko 38 % Brazílie 11 % Brazílie 24 % USA 8 %; Norsko 8 % Čína 8 % Francie 6 % Rusko 7 % Čína 85 % Rusko 98 % 0,81 0 % Wolfram Rusko 4 % Bolívie 2 % Bolívie 2 % 0,70 37 % Zabezpečení spolehlivého a nenarušovaného přístupu k surovinám je faktorem, který stále více ovlivňuje konkurenceschopnost EU, a tudíž má zásadní význam pro úspěch lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost. Kritická závislost EU na určitých surovinách ukazuje, že je čím dál nutnější přejít na hospodářství, které by bylo méně náročné na zdroje, a zaručit udržitelný rozvoj 5. Proto Komise zpracovala a v roce 2008 předložila návrh surovinové strategie EU, označený jako Iniciativa v oblasti nerostných surovin (The Raw Materials Initiative) 6, který definuje opatření pro zajištění a zlepšení přístupu k nerostným surovinám pro průmysl EU. 5 Udržitelný rozvoj se vztahuje na ekonomické, sociální a environmentální aspekty (KOM(2005) 658). 6 COM (2008) 699: Sdělení Komise evropskému parlamentu a Radě: Iniciativa v oblasti surovin uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě. 6
Tato integrovaná strategie je založena na 3 základních pilířích: 1) zaručení přístupu k surovinám z mezinárodních trhů za stejných podmínek, jaké platí pro jiné průmyslové konkurenty, 2) stanovení správných rámcových podmínek v EU s cílem podpořit udržitelnou dodávku surovin z evropských zdrojů, 3) zvýšení celkové účinnosti zdrojů a podpora recyklace s cílem snížit spotřebu primárních surovin v EU a také relativní závislost na dovozu. Kromě toho Komise doporučila, aby integrovaná evropská strategie za prioritní akci označila kritické suroviny pro EU. Ve vztahu k zajištění dodávek nerostných surovin ze zemí mimo EU Komise dále doporučuje: 1) rozpracovat strategickou diplomacii EU v oblasti surovin s důležitými průmyslovými zeměmi a zeměmi, které disponují bohatými zdroji, 2) zahrnout ustanovení o přístupu k surovinám a udržitelném řízení surovin do všech dvoustranných a vícestranných dohod o obchodu a podle potřeby také do regulačních dialogů, 3) určit a zpochybnit opatření narušující trh přijatá třetími zeměmi, a to za použití všech dostupných mechanismů a nástrojů, včetně jednání WTO, urovnání sporů a partnerství pro přístup na trh, přičemž se upřednostní opatření, která nejvíce oslabují otevřené mezinárodní trhy v neprospěch EU, 4) podporovat udržitelný přístup k surovinám v rámci rozvojové politiky, a to za použití rozpočtové podpory, strategií spolupráce a dalších nástrojů. Diplomacie EU v oblasti nerostných surovin (raw materials diplomacy) jako jeden ze základních pilířů surovinové strategie má v jejím naplňování velmi významnou roli. Jejím hlavním cílem je navázání a prohlubování dialogu se strategickými partnery EU, disponujícími významnými zdroji nerostných surovin. Hlavním nástrojem vedoucím k dosažení tohoto cíle je aplikace různě definovaných rámců bilaterální, regionální nebo multilaterální spolupráce s těmito státy či regiony. Tyto rámce jsou založeny na podepsaných memorandech o porozumění (Letter of Intent) v této oblasti nebo na jiných dohodnutých politických dohodách. Memoranda o porozumění podepsala Komise s Argentinou, Uruguayí, Kolumbií, Mexikem, Chile, Peru, Grónskem, Marokem, Tuniskem a Myanmarem. V roce 2015 byly uspořádány společné workshopy EU o problematice nerostných surovin s Grónskem, Africkou unií a Čínou, v roce 2014 se zeměmi Latinské Ameriky (Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexiko, Peru a Uruguay). Komise udržuje politický dialog s Čínou, Ruskem, USA, Japonskem, Kanadou, Austrálií a se zeměmi Africké unie. Politický dialog se týká problematiky nerostných surovin pro výrobní 7
sféru, jejich obchodu a recyklace. Rovněž je řešena dostupnost kritických surovin, zejména prvků vzácných zemin. Komise rovněž podporuje aktivity OECD v surovinové problematice, zaměřené na jejich obchod, řešení vývozních omezení, propagaci osvědčených postupů v surovinových politikách a zodpovědnost dodavatelských řetězců. OECD rovněž poskytuje ekonomickou analýzu obchodu s nerostnými surovinami a fórum pro mnohostranná jednání. Komise se rovněž aktivně podílí na práci níže uvedených mezinárodních komoditních studijních skupin, které se pravidelně setkávají v Lisabonu s cílem diskuse trendů na trhu s nerostnými surovinami, problematiky jejich průzkum, těžby, výroby a rozvoje obchodu: - International Lead and Zinc Study Group (mezinárodní studijní skupina pro olovo a zinek) - International Copper Study Group (mezinárodní studijní skupina pro měď) - International Nickel Study Group (mezinárodní studijní skupina pro nikl) Vedle výše uvedených aktivit vzniklo pro oblast využití nerostných surovin nové evropské inovační partnerství (EIP), shromažďující mnoho subjektů, od orgánů státní správy členských států, přes průmyslové podniky, výzkumné organizace a iniciativy až po neziskový sektor. EIP zformulovalo strategický prováděcí plán (SIP), sestávající z uceleného souboru výzkumných a inovačních programů v rámci tří pilířů: technologický výzkum, netechnologický výzkum a mezinárodní spolupráce. Pilotní cíle strategického prováděcího plánu obsahují zahájení až 10 pilotních projektů na podporu technologií pro produkci primárních a druhotných surovin, nalezení náhrad kritických a vzácných surovin pro nejméně tři průmyslové aplikace, vybudování vědomostní základny nerostných surovin EU, vytváření lepších rámcových podmínek pro využití nerostných surovin v EU a vytvoření programu aktivní mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi. Základním finančním nástrojem pro rozpracování těchto projektů je evropský program vědy a výzkumu Horizon 2020 (období 2014-2020), konkrétně společenská výzva č. 5: Opatření v oblasti klimatu, životního prostředí, účinné využívání zdrojů a nerostné suroviny. V jejím rámci bylo v prosinci 2015 zahájeno řešení projektu STRADE: Strategic Dialogue on Sustainable Raw Materials for Europe (koordinátorem je německý Institut pro aplikovanou ekologii - INSTITUT FUER ANGEWANDTE OEKOLOGIE, řešení do 11/2018, celková cena 1 977 508 EUR). Projekt se mimo jiné zabývá problematikou zajištění dlouhodobé bezpečnosti a udržitelnosti dodávek nerostných surovin z evropských i mimoevropských zemí. Na úrovni EU by měl být zahájen dialog s producentskými zeměmi ohledně podpory evropských podnikatelských aktivit v těchto odvětvích v zemích mimo EU. Tyto aktivity bude také sloužit jako vstupní brána pro budoucí spolupráci mezi EU s dalšími zeměmi (producenty nerostných surovin) a řešit ekologické problémy v oblasti těžby a úpravy nerostných surovin. 8
2. Koncepční materiály ČR Prvním strategickým materiálem deklarujícím zájem státu v sektoru nerostných surovin a jejich zdrojů byla Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů 7, schválená Usnesením vlády České republiky č. 1311 ze dne 13. 12. 1999. Tento materiál jednak uvádí přehled surovinové základny České republiky v členění palivoenergetické suroviny, rudy, nerudy, stavební suroviny a druhotné suroviny, který je u každé skupiny nerostů zakončen tabelárním zpracováním cílů, nástrojů pro jejich dosažení a vyjmenováním institucionálního zázemí. Dále jsou stanoveny konkrétní cíle (v členění na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé) a nástroje, potřebné pro jejich dosažení (informační systém, legislativní, ekonomické) a institucionální zázemí. Vzhledem k době zpracování neobsahuje žádný rozbor strategických či kritických surovin včetně možností jejich zajištění a ani nepředpokládá se touto problematikou blíže zabývat. Z těchto důvodů musíme za základní koncepční materiál v ČR považovat poslední aktualizovanou verzi surovinové strategie s názvem Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, kterou zpracovalo MPO a která byla projednána vládou ČR 3. 2. 2016. Vláda ji svým Usnesením č. 77 ze dne 3. února 2016 vzala na vědomí a ministrům průmyslu a obchodu a životního prostředí uložila zajistit její posouzení podle ustanovení 10a - 10j zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (proces SEA). Po ukončení tohoto procesu ministr průmyslu a obchodu předloží tento materiál znovu vládě ČR, a to společně s návrhem na zakotvení jeho závaznosti. Dalším důležitým strategickým dokumentem ve vazbě na řešenou problematiku jsou Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky 8, který byl schválen vládou ČR dne 17. 8. 2011 Usnesením vlády č 619. Surovinová a energetická bezpečnost je jedním z klíčových faktorů ekonomického rozvoje. Bez stabilního, bezpečného a ekonomicky efektivního přístupu k surovinám a energiím nelze v současné době plně zajistit ekonomickou, sociální, politickou a ani globální stabilitu. Surovinová a energetická bezpečnost je důležitým politickým a bezpečnostním tématem, neboť dodávky surovin a energií jsou pro chod a fungování každého státu naprosto nezbytné. Předpokládaný časový horizont Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti je období 20 let, tj. do roku 2030. Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů se poměrně detailně zabývá jak kritickými surovinami v rozsahu dvaceti surovin, zveřejněných pracovní skupinou Komise v roce 2014, tak hi-tech surovinami a rovněž uvádí přehled hlavních surovin zajišťovaných dovozem. 7 K dispozici na adrese: download.mpo.cz/get/26649/56833/611174/priloha004.doc 8 Celý dokument lze získat na adrese: http://www.mpo.cz/dokument91585.html 9
Zajímavý pohled na spektrum hlavních nerostných surovin a objemy jejich zdánlivé spotřeby (= vlastní produkce + saldo dovoz / vývoz) přinášejí následující tabulky: Zdánlivá spotřeba nerostných surovin v jednotlivých letech Surovina 2010 2011 2012 2013 2014 Ropa (mil. t) 7,925 7,113 7,153 6,757 7,435 Plyn (mld. m 3 ) 8,979 8,086 8,158 8,277 7,281 Černé uhlí energetické (tis. t) 3777 3605 4896 2362 3672 Černé uhlí koksovatelné (tis. t) 3402 3811 3153 3539 3853 Hnědé uhlí (tis. t) 43007 45896 42861 39782 38886 Železné rudy (mil. t) 5,937 7,364 5,867 6,266 6,291 Titanové rudy a koncentrát (tis. t) 153 147 98 100 107 Kaolin (tis. t) 3022 3087 2827 2620 2789 Křemenné písky (tis. t) 1236 1209 1216 1238 1230 Živcové suroviny (tis. t) 266,5 248,9 279,9 246,0 266,7 Bentonity (tis. t) 81,4 55,8 108,2 108,4 196,8 Jíly kromě bentonitu (tis. tun) 340,4 387,5 384,7 374,0 393,8 Vápence (tis. t) 9921 11162 9799 9650 10524 Grafit (tis. t) 0,478 1,757 1,665 2,969 1,982 Sádrovec (tis. t) 11-34 -1-17 -29 Kámen pro kamenickou výrobu (tis. t) 820 672 533 488 573 Stavební kámen (tis. t) 36885 35980 32236 33090 35691 Štěrkopísky (tis. t) 19427 21354 18649 17443 17837 Cihlářská surovina (tis. t)* 1836 1942 1850 1589 1509 Zdánlivá spotřeba vybraných kritických surovin v jednotlivých letech Surovina 2010 2011 2012 2013 2014 Antimon 108,4 133,0 119,5 90,8 125,9 Boráty 10691,7 5777,9 4878,5 12145,7 15125,1 Fluorit 4085,9 5450,6 5727,8 7109,5 4228,0 Wolfram 568,1 107,4 782,8 531,3 698,7 Chrom 8381,6 7304,2 7563,6 7366,5 6569,1 Kobalt 58,7 52,1 62,9 51,8 51,3 Kovy platinové skupiny* -9,7-1,6-1,7-1,9-9,1 Hořčík 44344,4 42492,9 46286,8 47225,9 57485,9 Grafit 478,2 1756,6 1664,6 2968,8 1982,4 Prvky vzácných zemin 110,0 124,1 283,8 85,2 64,9 Fosfáty 15072,2 13082,3 20,9 34,0 21115 Z hlediska situace kritických surovin v České republice je konstatováno, že: pro tuto skupinu komodit většinově platí, že světová spotřeba není objemově vysoká, ale často dynamicky roste a jednotkové ceny těchto komodit jsou velmi vysoké, 10
většina z kritických surovin jsou suroviny nové, proto nebyly v minulosti systematicky sledovány a zkoumány chybí data a informace, některé možné primární zdroje jsou v současnosti uzavřeny, sanovány, rekultivovány, případně zlikvidovány, což způsobuje komplikovaný nebo nemožný přístup, některé suroviny v ekonomicky zajímavých koncentracích jsou/mohou být obsaženy v odpadech z minulé těžby (odvaly a odkaliště), ovšem chybí detailnější výzkum a průzkum, pro zjištění možnosti nových potenciálních primárních zdrojů v dosud nezkoumaných, ale nadějných lokalitách, nemá státní správa dostatek dat a informací. Z uvedeného rozboru nerostných surovin zajišťovaných dovozem vyplývá, že v mixu energetických surovin: je ČR soběstačná v produkci černého uhlí, ale v souvislosti s nejnovějším vývojem v OKD lze předpokládat, že bude narůstat objem černého koksovatelného uhlí, a to zejména z Polska, obdobně soběstačná je ve spotřebě hnědého uhlí, uran se jako primární surovina nedováží (dováží se již hotové palivové články), ropa se dováží převážně z Ruské federace, mezi další dodavatele ropy v posledním desetiletí patřil Ázerbájdžán, Kazachstán, Libye, Sýrie, Alžírsko, Norsko, Írán, Turkmenistán, Nigérie aj.; druh a množství dovážené ropy závisí na technologických a kvalitativních požadavcích na zpracování; dovoz ropy do ČR, vyplývající z nedostatku vlastních zdrojů této suroviny, reprezentuje každoročně významné finanční objemy v řádu desítek až stovek miliard Kč v závislosti na aktuálních světových cenách této komodity (106 mld. Kč v roce 2013; 117 mld. v roce 2014), což má zásadní vliv na saldo českého zahraničního obchodu, zemní plyn se dováží převážně z Ruské federace, část zemního plynu se dováží na základě tzv. norského kontraktu; v posledních letech je stále větší část zemního plynu získávána také v rámci trhu EU; obdobně jako v případě ropy, také nedostatek vlastních zdrojů zemního plynu reprezentuje značnou finanční zátěž pro saldo českého zahraničního obchodu v roce 2013 byl importován plyn v hodnotě cca 99 mld. Kč, za rok 2014 v hodnotě 60 mld. Kč. Z hlediska zajištění neenergetických surovin je ekonomika ČR závislá na dovozu: veškerých rud a kovů; dovoz rud a koncentrátů se týká zejména Fe, Mn a Ti-rud, které jsou v ČR zpracovávané; u ostatních komodit převažuje dovoz kovu v surovém stavu nebo u některých kovových komodit dokonce převažuje dovoz meziproduktů; objemově významný je zahraniční obchod se surovým železem, z neželezných kovů zejména dovoz hliníku, olova a zinku, 11
kritických surovin, což reprezentuje potenciální riziko z hlediska surovinové bezpečnosti státu; podle situace na světovém trhu kritických surovin EU se otevírá možnost přehodnocení rentability, možného využití některých domácích zdrojů, resp. jejich možného budoucího zařazení do státních hmotných rezerv. V nerudních surovinách lze vyčlenit skupinu surovin, které jsou ve významných objemech předmětem jak dovozu, tak i vývozu. Jsou to bentonity, vápence a polotovary vyrobené z vápenců cement a vápno. Do skupiny nerudních surovin, u nichž musí být importována větší část domácí spotřeby, lze zařadit např. dolomity a grafit. Další skupinou nerudních surovin jsou ty, které nejsou v ČR vůbec těženy, a celá jejich spotřeba musí být plně zajišťována dovozem. Jedná se zejména o fluorit, baryt, magnezit, mastek, perlit, přírodní fosfáty, sůl kamennou a síru. V kapitole 4 jsou definované tyto strategické cíle surovinové politiky: Bezpečnost dodávek surovin zajištění nezbytných dodávek primárních surovin pro spotřebitele, zpracovatele, a to i při změně vnějších podmínek (výpadky dodávek zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy během dodávek a vnější útok) v kontextu EU; cílem je garantovat rychlé obnovení dodávek strategických surovin v případě výpadku a současně garantovat plné zajištění dodávek strategických surovin držených ve státních hmotných rezervách, v rozsahu potřebném pro fungování ekonomiky při nouzových situacích. Konkurenceschopnost (surovinového průmyslu a sociální přijatelnost) = ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele, nediskriminační přístup na světový trh nerostných surovin. Na konkurenceschopnosti dodávek surovin z domácích (evropských) i zahraničních (neevropských) zdrojů závisí do značné míry konkurenceschopnost celého evropského průmyslu. Udržení této konkurenceschopnosti je jednou z hlavních priorit EU. Udržitelnost (udržitelný rozvoj) - efektivní využití domácích zdrojů surovin, které je dlouhodobě udržitelné z pohledu životního prostředí (nezhoršování kvality životního prostředí), finančně-ekonomického (finanční stabilita těžebního sektoru a na něj navazující odvětví hospodářství a schopnost zajistit potřebné investice do obnovy a rozvoje včetně rekultivace), lidských zdrojů (technická vzdělanost), sociálních dopadů (zaměstnanost) a současně je třeba klást důraz na komunikaci s veřejností (otevřená informovanost, zapojení lokálních autorit, osvěta). Jednou ze čtyř vymezených priorit surovinové strategie (Priorita 3) je účinná surovinová diplomacie státu, další jsou bezpečnost dodávek surovin, efektivní a udržitelné využívání disponibilních zásob nerostných surovin, důsledná ochrana ložisek vyhrazených nerostů, podpora vzdělání, výzkumu, nových zdrojů a technologií. 12
Účinné prosazování oboustranně výhodné spolupráce v oblasti nerostných surovin na mezinárodní úrovni je významnou součástí strategie zabezpečení surovinami. V souladu se změnami situace na světovém trhu nerostných surovin a v návaznosti na evropskou surovinovou strategii, lze nově za jeden z nástrojů účinné surovinové politiky státu považovat také tzv. surovinovou diplomacii, jejímž smyslem je pronikat za využití přátelských metod spolupráce v rámci ekonomické diplomacie na trhy surovinově vybavených zemí. Za určitého, alespoň částečného předchůdce české obdoby surovinové diplomacie, který odpovídá principům surovinové strategie EU, lze považovat existenci některých úspěšných projektů zahraniční rozvojové spolupráce, zaměřených mimo jiné na geologický průzkum, vyhodnocování nerostně surovinového potenciálu či přípravy ložisek do těžby, jejichž realizace byla zeměmi příjemců vysoce hodnocena. Samotné a dnes spíše ojedinělé projekty rozvojové spolupráce zaměřené na udržitelné využívání nerostných zdrojů ve třetích zemích však nemohou zůstat jedinou složkou surovinové diplomacie, a to jak vzhledem k omezenému spektru prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce, tak vzhledem k omezené vazbě globálních rozvojových cílů na surovinovou oblast. S ohledem na kvalitu, tradice a mimořádně dobré jméno československých/českých geologů ve světě je však třeba jejich potenciál a zkušenosti využívat i mimo oblast vlastní rozvojové spolupráce. Uvedená oblast spolupráce má velký, dosud téměř nevyužívaný proexportní potenciál. Tuto oblast je třeba opětovně institucionálně zabezpečit. Cílový stav S využitím dosud dobrého jména československých/českých geologů či obecně pozitivního vnímání značky Československo/Česká republika navázat vzájemně výhodnou surovinovou spolupráci s vybranými zeměmi. Systémově podporovat české průzkumné, geologické a těžební firmy v zahraničních aktivitách ve třetích zemích, v souladu s cílem diverzifikovat český export mimo dosud dominantní EU. Využít v surovinové diplomacii ČR unikátního a v některých případech i velmi specifického know-how českých průzkumných a těžebních firem (např. Diamo). Využít multiplikační schopnosti těžebního průmyslu vázat na sebe další podnikatelské příležitosti k vytváření potenciálních návazných obchodních příležitostí pro české firmy působící v oblasti dodávek dobývací techniky či energetiky. Vytvoření funkčního systému podpory působení českých průzkumných a geologických firem v zahraničí. Strategie V souladu s druhým pilířem Raw Materials Initiative navazovat efektivní, vzájemně výhodné vztahy mezi členskými zeměmi EU a surovinově bohatými státy. Zařadit oblast nerostných surovin do národní agendy vzájemně výhodné ekonomické spolupráce s těmi zeměmi, kde to má opodstatnění. Vytipovat taková teritoria, která disponují dostatkem nám chybějících nerostných zdrojů a která současně nejsou již obsazena některým z aktivních globálních hráčů (Japonsko, Čína, Jižní Korea, USA apod.). 13
Posilovat informační roli zajišťovanou zastupitelskými úřady jako podporu českých průzkumných, těžebních a zpracovatelských firem pro rozšiřování jejich působnosti na mezinárodních trzích, a dále podporovat české účasti na těžebních veletrzích či roli mezinárodně-diplomatickou, zajišťovanou zařazením tématu nerostných surovin např. do Smíšených mezivládních komisí pro hospodářskou spolupráci. V rámci aktualizace dlouhodobé koncepce zahraniční rozvojové spolupráce najít odpovídající pozici pro projekty zaměřené na vyhledávání, průzkum, přípravu k těžbě a dodávky ekologicky šetrných dobývacích a zpracovatelských technologií. Využít dosud nevyužívaný proexportní potenciál takových projektů. Po vzoru vyspělých zemí zaměřit českou rozvojovou spolupráci více do ekonomické oblasti, včetně nosné oblasti surovin a vyžadovat, aby pro ekonomické (geologické) projekty požadavky na realizaci projektu odpovídaly logistickým, technickým a klimatickým podmínkám zájmové oblasti. Jako hlavní nástroje v oblasti zahraniční politiky a surovinové diplomacie tento materiál definuje: Koordinaci postojů k problematice využívání nerostných zdrojů V rámci zahraniční politiky v oblasti nerostných surovin zajistit průběžnou koordinaci mezi MZV, MPO, MŽP a ČGS při stanovování priorit a klíčových zájmů ČR, koordinaci účastí v pracovních skupinách, důležitých mezistátních jednáních a zajistit vzájemnou informovanost dotčených subjektů. Posilovat existující spolupráci zemí V4 v oblasti využívání surovin a snažit se koordinovat postoj ke všem významným dokumentům a rozhodovacím procesům v oblasti surovin v rámci EU. Koordinovat spolupráci s významnými producentskými a tranzitními zeměmi, které jsou pro ČR partnery z hlediska surovinové bezpečnosti. Geologický průzkum v zahraničí S využitím v zahraničí osvědčených modelů vytvořit systém na podporu podnikatelských subjektů provádějících geologický průzkum v zahraničí, včetně návrhu finančního a institucionálního zabezpečení. Využívat aktivity geologických, průzkumných a těžebních organizací jako prostředku pro získání přístupu ČR ke klíčovým deficitním surovinám. Využívat aktivity geologických, průzkumných a těžebních organizací jako prostředku pro dlouhodobou diverzifikaci českého zahraničního obchodu směrem k neevropským zemím. Využití projektů rozvojové spolupráce Pokračovat ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou a Ministerstvem zahraničních věcí na přípravě, identifikaci a evaluaci projektů zaměřených na efektivní a environmentálně akceptovatelné využívání přírodních zdrojů. Spolupracovat na vypracování dlouhodobé koncepce zahraniční rozvojové spolupráce, v rámci meziresortní diskuse, např. v Radě pro zahraniční rozvojovou spolupráci, usilovat 14
o možnost zařazení oblasti udržitelného využívání nerostných surovin mezi oborové priority české zahraniční rozvojové spolupráce po roce 2017. Obdobně usilovat o to, aby se projekty České rozvojové agentury zaměřily více do ekonomické, např. surovinové oblasti. Soft diplomacy Podpora průzkumných, těžebních a zpracovatelských firem prostřednictvím podpory účastí na těžebních veletrzích a mezinárodně-diplomatická podpora sektoru zajišťovaná zařazením tématu nerostných surovin např. do Smíšených mezivládních komisí pro hospodářskou spolupráci. Posílit diplomacii zejména v zemích producentských či tranzitních, a v tradičních cílových zemích našeho průmyslu i v rozvíjejících se zemích s velkým potenciálem trhu pro suroviny a zejména pro dobývací techniku a technologie zpracování surovin. Zaměřit se na informační podporu českých podniků, aktivní vyhledávání obchodních příležitostí a politickou podporu na místní úrovni. Dále podporovat české subjekty v činnosti na zahraničních projektech v oblasti výzkumu, vyhledávání, geologickém průzkumu a využití nerostných surovin. 3. Ostatní informační zdroje Důležitým zdrojem informací o struktuře primárních nerostných surovin v domácí ekonomice, objemech a trendech v jejich dovozu jsou statistické údaje, každoročně vyhodnocované a publikované Českou geologickou službou v digitální publikaci Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny. 9 Analýza výše dovozů jednotlivých nerostných surovin v posledních pěti letech včetně dosahovaných dovozních cen umožňuje stanovit finanční náročnost jejich zajištění, trendy v jejich spotřebě a v cenovém vývoji. Zařazení části nerostných surovin je nejednoznačné, není zřejmé, zda se jedná o primární produkt, upravený koncentrát nebo výrobek, některá statistická data jsou nevěrohodná (viz tabulka na str. 13) a bez jejich kritické analýzy může docházet ke zkresleným závěrům. Kromě energetických surovin je nezastupitelný import Fe, Mn a Ti rud a dalších rudných koncentrátů (v roční hodnotě cca 17 miliard Kč), objemově (a rovněž finančně cca 40 miliard Kč ročně) významný je dovoz surových kovů (Fe, Al, Pb, Zn, Cu). Dovoz nerudních surovin se pohybuje v ročních objemech 1,4-1,5 mil. tun, což představuje hodnotu 1,4 miliard Kč, meziroční importy kritických surovin ve smyslu EU se pohybují kolem 45 tis. tun v hodnotě přes 3,3 miliardy Kč. Jedním ze základních materiálů, definujících teritoriální a sektorové priority české rozvojové spolupráce, je vládou ČR schválená Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 9 Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny 2015. 403 str. - MS Česká geologická služba a Ministerstvo životního prostředí. Říjen 2015. 15
2010-2017 10. V rámci teritoriálních priorit směřuje česká dvoustranná ZRS v souladu s Koncepcí 2010-2017 do deseti prioritních zemí. Pět zemí je tzv. programových: Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko (má zpracovaný program spolupráce v konkrétních sektorech), Pět dalších je tzv. projektových: Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko (jsou v nich žádoucí a potřebné rozsáhlejší rozvojové aktivity), dále je ZRS směřována do Zambie coby jedné z nejchudších zemí světa. Interní materiál MZV (Radou pro ZRS dosud neprojednaná a vládou neschválená verze) předpokládá, že teritoriální priority po roce 2017 se budou řídit hlediskem kontinuity ZRS ČR, zohlední také dělbu práce s dalšími donory a koncept společného programování ZRS v rámci EU. V návaznosti na Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj bude posíleno zaměření na nejchudší země světa LDC (oproti zemím středně příjmovým MIC). Důležitým zůstává hledisko celkových vzájemných vztahů (včetně existence zastupitelského úřadu ČR a výhledově kanceláře ČRA v zemi) a zájem dané země s ČR v rozvojové oblasti spolupracovat, včetně ochoty uzavírat a plnit příslušné dohody. Dvoustranná ZRS bude po roce 2017 pravděpodobně směřována do šesti prioritních zemí, Etiopie, Kambodže, Zambie (nejméně vyspělé země, LDC), Bosny a Hercegoviny, Gruzie a Moldavska (středně příjmové země, MIC), s nimiž bude sjednán program rozvojové spolupráce a dle možnosti též bilaterální dohoda o podmínkách realizace ZRS ČR (dosud uzavřena s Moldavskem a Srbskem). Co se týče sektorových priorit, návrhy plánu ZRS na rok 2017 a střednědobý výhled vycházejí z dosavadní Koncepce a zároveň již reflektují její střednědobé vyhodnocení a mezinárodní doporučení a pracují s pěti tematickými prioritami: Řádná (demokratická) správa věcí veřejných, Udržitelné nakládání s přírodními zdroji, Ekonomický růst, Rozvoj venkova a Inkluzívní sociální rozvoj. Při konkrétní volbě sektorů (dle terminologie OECD) v jednotlivých prioritních zemích jsou dále zohledněny zejména zkušenosti z dosavadní realizace ZRS ČR, konkrétní poptávka a specifické potřeby partnerské země a ohled na společné programování a dělbu s ostatními dárci. V seznamu prioritních zemí, do kterých bude po roce 2017 směřovat většina projektů české rozvojové spolupráce, jsou dvě země subsaharské Afriky, obě vnitrozemské (Etiopie, Zambie). Oběma však v navrženém programu zatím chybí sektor ekonomického rozvoje, v jehož rámci by bylo možné realizovat konkrétní projekty cílené na průzkum a osvojení surovinové základny vybraných, pro ekonomiku ČR strategických nerostných surovin. Z regionu Asie zůstává mezi prioritními zeměmi pouze surovinově poměrně chudá Kambodža a bezpečnostně velmi nestabilní Afghánistán. Naopak rozvojová spolupráce ČR se surovinově bohatým Mongolskem bude postupně ukončena. 10 http://www.mzv.cz/public/5b/5c/67/501254_391744_koncepce_zrs.doc 16
Návrh teritoriální a sektorové priority pro období po roce 2017 11 KATEGORIE P R I O R I T Y LDC MIC SPECIFICKÉ ZEMĚ ZRS* ZEMĚ Rozvoj venkova Udržitelné nakládání s přírod. zdroji TEMATICKÉ OBLASTI** Ekonom. rozvoj Inkluzivní sociální rozvoj Etiopie x x x Kambodža (x) x x Zambie x x Řádná dem. správa věcí veřejných Bosna a Herc. (x) x x x Gruzie x (x) x (x) x Moldavsko (x) x x x Afghánistán x x Palestina x x Ukrajina x x * Specifické země ZRS se mohou v průběhu platnosti navržené Koncepce měnit a doplňovat na základě usnesení vlády, mj. v návaznosti na zájem vlády ČR o migračně-rozvojová partnerství nebo o zapojení do postkonfliktní obnovy vybraných zemí. ** Konkrétní sektorové zaměření v rámci tematických priorit bude stanoveno a aktualizováno v programech spolupráce s prioritními zeměmi. Stanovení okruhu pro českou ekonomiku strategických nerostných surovin Domácí ekonomika je a nadále bude silně závislá na zajištění plynulých dodávek celé řady nerostných surovin. Prioritně jde o strategické energetické suroviny, především o ropu, zemní plyn, koksovatelné uhlí a případně i o uranové palivo pro jaderné elektrárny. Tyto suroviny jsou v rozvojovém světě až na malé výjimky ovládány nadnárodními těžebními společnostmi a politicky kontrolovány ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi G8 a Čínou. Obdobná situace existuje i v segmentu těžby a produkce rud Fe, Mn, Al a dalších neželezných kovů potřebných pro hutní a strojírenskou výrobu, které bude domácí ekonomika nadále zajišťovat dovozem. S rostoucí snahou o snižování energetické náročnosti ekonomiky se bude dále snižovat význam hutnictví a těžkého strojírenství a vedle rozvoje tradičních oborů (sklářství, keramický průmysl) poroste význam moderních informačních technologií a obecně pak výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Lze proto důvodně očekávat, že spektrum průmyslem požadovaných nerostných surovin se bude postupně posouvat ve prospěch těch netradičních, které se svými unikátními vlastnostmi buď podílejí na snižování energetické náročnosti výroby, nebo mají vysokou užitnou hodnotu či přispívají ke snižování produkce skleníkových plynů a jsou šetrné k životnímu prostředí. Tyto strategické nerostné suroviny jsou z větší části zahrnuty v seznamu kritických surovin EU, zčásti se pak jedná o tzv. minoritní suroviny, jejichž celosvětový význam však v posledních dekádách výrazně roste. 11 http://www.mzv.cz/public/5b/5c/67/501254_391744_koncepce_zrs.doc - prezentace náměstka MZV M. Tlapy ze dne 5. 6. 2016 na konferenci Česká rozvojová pomoc jako investice 17
V následující tabulce je uveden přehled kritických surovin EU včetně výše jejich importu do ČR a jeho celkové ceny v posledních pěti letech: Kritické suroviny Surovina Rok 2010 2011 2012 2013 2014 Antimon - rudy, koncentráty Beryllium Boritany Chrom - rudy, koncentráty Kobalt - rudy, koncentráty Koksovatelné uhlí Fluorit - pod 97 % CaF2 Fluorit - nad 97 % CaF2 Gallium Germanium Indium Magnezit - přírodní Hořčík - magnézie (MgO) tavená, slinutá Přírodní grafit Dovoz (kg) 53 035 69 061 99 009 48 174 24 030 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 112 192 190 119 107 Celková cena (tis. Kč) 5 940 13 260 18 812 5 733 2 571 Dovoz (kg) 1 N N N N Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 2000 N N N N Celková cena (tis. Kč) 2 N N N N Dovoz (kg) N N N N N Prům. dovoz. cena (Kč/kg) N N N N N Celková cena (tis. Kč) N N N N N Dovoz (t) 8 272 8 039 8 142 6 899 6 974 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 9 176 11 201 10 206 9 750 9 142 Celková cena (tis. Kč) 75 904 90 045 83 097 67 265 63 756 Dovoz (kg) 3 428 577 275 410 350 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 357 1 596 1 596 1 515 1 726 Celková cena (tis. Kč) 1 224 921 439 621 604 Dovoz (tis. t) 787 552 472 438 270 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 6 387 6 491 5 232 4 696 4 343 Celková cena (tis. Kč) 5 026 569 3 583 032 2 469 504 2 056 848 1 172 610 Dovoz (t) 5 752 4 851 5 772 6 199 4 858 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 4 969 6 455 6 325 6 713 6 548 Celková cena (tis. Kč) 28 582 31 313 36 508 41 614 31 810 Dovoz (t) 8 743 10 971 9 616 11 031 9 053 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 5 252 6 560 9 888 8 515 7 214 Celková cena (tis. Kč) 45 918 71 970 95 083 93 929 65 308 Dovoz (kg) 4 11 5 3 0 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 22 000 27 091 38 400 17 667 > 9 000 Celková cena (tis. Kč) 88 298 192 53 N Dovoz (kg) 7 6 4 40 26 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 14 286 8 000 50 750 16 825 45 769 Celková cena (tis. Kč) 100 48 203 673 1 190 Dovoz (kg) 9 98 14 13 7 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 9 556 12 857 5 786 14 077 20 714 Celková cena (tis. Kč) 86 1 260 81 183 145 Dovoz (t) 7 108 4 579 5 271 3 386 2 845 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 5 426 7 534 5 938 3 798 2 185 Celková cena (tis. Kč) 38 568 34 498 31 299 12 860 6 216 Dovoz (t) 38 891 41 010 43 228 46 434 58 397 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 8 771 8 324 12 495 8 712 7 832 Celková cena (tis. Kč) 341 113 341 367 540 134 404 533 457 365 Dovoz (t) 3 633 5 174 4 762 5 644 4 964 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 21 381 22 607 24 309 21 416 22 589 Celková cena (tis. Kč) 77 677 116 969 115 759 120 872 112 132 18
Surovina Rok 2010 2011 2012 2013 2014 Niob + tantal (rudy, koncentráty) Fosfáty* Wolfram - rudy, koncentráty Dovoz (kg) N 100 20122 2604 2371 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) N 120 425 91 206 Celková cena (tis. Kč) N 12 8552 237 488 Dovoz (t) 15021 13082 1 35 37 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 802 7296 369393 12985 53862 Celková cena (tis. Kč) 12047 95446 369 454 1993 Dovoz (kg) 73660 292634 799902 100090 6045 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 8,5 13,8 11,8 12,3 188,6 Celková cena (tis. Kč) 626 4038 9439 1231 1140 Ostatní důležité suroviny Tantal surový Zirkonium - rudy, koncentráty Titan - rudy, koncentráty Dovoz (kg) 240040 173469 145786 184971 212871 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 8426 11710 10935 9530 8067 Celková cena (tis. Kč) 2022577 2031322 1594170 1762774 1717230 Dovoz (kg) 308098 959101 595291 684598 766976 Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 38 47 69 55 51 Celková cena (tis. Kč) 11708 45078 41075 37653 39116 Dovoz (t) 155505 146778 98071 100317 107926 Prům. dovoz. cena (Kč/t) 3236 3876 7960 6467 5577 Celková cena (tis. Kč) 503214 568912 780645 648750 601903 Pozn.: vzhledem k absenci statistických dat nejsou v seznamu kritických surovin EU uvedeny platinové kovy, lehké a těžké prvky vzácných zemin a křemík - kov. * údaje (výše dovozů, ceny) postrádají potřebnou věrohodnost Zvýrazněné jsou suroviny, jejichž roční dovoz převyšuje částku 30 mil. Kč Pomineme-li koksovatelné uhlí jako produkt zpracování černého uhlí (většinou dovážené z Polska), tak v ročních objemech převyšujících částku 1,5 mld. Kč je dovážen surový tantal jako klíčová surovina především pro výrobu kondenzátorů v podniku AVX Lanškroun, člena koncernu Kyocera Group. Tyto dovozy jsou natolik významné, že jsou spolu s dalšími 13 komoditami poměrně detailně rozebrány v rozvojové studii z roku 2007 Dopady české spotřeby na rozvojové země 12, financované ministerstvem zahraničních věcí. V reakci na produkci Ta-Nb koncentrátů a jejich obchod v zemích s občanskými válkami (DRC) společnost AVX od 1. 12. 2011 exkluzivně odebírá produkty z hutí, které mají verifikované dodržování odběrů produktů z bezkonfliktních zemí v souladu s kodexem EICC a iniciativou GeSI. 13 12 https://is.muni.cz/el/1431/jaro2014/zx501/um/39486738/studie-dopady-spotreby.pdf 13 http://catalogs.avx.com/tantalumniobium.pdf 19
Ve finančních objemech vyšších než 30 mil. Kč jsou dále každoročně dováženy suroviny, označované za kritické pro ekonomiku EU: chrom, jeho rudy a koncentráty, fluorit, koncentráty s nižším i vyšším obsahem CaF 2 než 97 %, hořčík (ve formě oxidu MgO), tavený, slinutý, přírodní grafit. Z dalších důležitých surovin je potřeba uvést: zirkonium rudy a koncentráty, titan rudy a koncentráty. Pokud pro roční finanční objem exportu zavedeme limitní hranici 100 mil. Kč, tak se nám výsledný seznam zúží na následující suroviny: fluorit, koncentráty s nižším i vyšším obsahem CaF 2 než 97 %, hořčík (ve formě oxidu MgO), tavený, slinutý, přírodní grafit, tantal surový, titan rudy a koncentráty. Všechny tyto komodity jsou s výjimkou surového tantalu typicky velkoobjemové, s relativně nízkou cenou, kde v procesu zajištění jejich dodávek hrají zásadní roli dovozní náklady. Navíc v případě fluoritu a grafitu jsou na místě úvahy o obnovení jejich domácí produkce, tradičním producentem a exportérem MgO je pak Slovensko. Vezmeme-li v úvahu budoucí strukturu domácí ekonomiky, požadavky na materiály a výrobky z nich (str. 13), můžeme s jistou mírou volnosti stanovit okruh nerostných surovin, které bude domácí průmysl požadovat a jejichž zajištění na světových trzích bude stále obtížnější. Vedle vybraných kritických surovin EU (rudy chromu, fluorit, hořčík ve formě MgO, grafit) se jedná o rudy tantalu (Ta), které se na primárních ložiskách prakticky vždy vyskytují společně s rudami niobu (Nb), a to v silně diferencovaných pegmatitech spolu s rudami Bi, +/- Sn, Li a Be (Mozambik, Brazílie, ale i Etiopie), nebo jako příměs greisenových ložisek Sn, W (Li). Především pro rudy Ti (rutil, ilmenit), Zr (zirkon), ale i Ta/Nb (tantaloniobáty typu tantalit, columbit) jsou velmi významná jejich rozsypová ložiska, vázaná buď na aluviální říční 20
sedimenty a terasové systémy (DRC, Ghana, Mongolsko), nebo na příbojové mořské sedimenty (tzv. plážové písky Tanzanie, Mozambik atd.), nebo na hluboce zvětralé výchozové partie primárních ložisek (Brazílie, Mozambik, DRC, Etiopie atd.). 21