SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2017) 490 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o seznamu kritických surovin pro EU z roku 2017 CS CS

2 Vzhledem k tomu, že suroviny jsou pro výrobní odvětví EU trvale strategicky důležité 1, provádí Komise v rámci inciativy EU v oblasti surovin celou řadu opatření, která mají pomoci zajistit jejich bezpečné, udržitelné a cenově dostupné dodávky. Klíčovým prvkem této iniciativy je seznam kritických surovin pro EU. Iniciativa v oblasti surovin byla předložena v roce 2008 s cílem řešit výzvy spojené s přístupem k surovinám. Tímto sdělením je aktualizován seznam kritických surovin z roku Hlavním účelem seznamu je určit suroviny, jejichž dodávky jsou vysoce rizikové a mají velký hospodářský význam a u nichž mají evropský průmysl a hodnotové řetězce obavy ohledně jejich spolehlivé a bezproblémové dostupnosti. Vzhledem k tomu, že je seznam založen na objektivní metodice, je skutečným nástrojem na podporu opatření politiky v oblasti obchodu, inovací a průmyslu s cílem posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu v souladu s obnovenou průmyslovou strategií pro Evropu 2 například tím, že: určuje potřeby v oblasti investic, a tím může pomoci zmírnit závislost Evropy na dovozu surovin, směřuje podporu na inovace v oblasti dodávek surovin v rámci programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, upozorňuje na význam kritických surovin pro přechod na nízkouhlíkové více oběhové hospodářství, které účinně využívá zdroje. Seznam by měl přispět k podněcování evropské produkce kritických surovin podporou recyklace a v případě potřeby usnadňovat zahajování nových těžebních činností. Rovněž umožňuje lépe chápat, jak lze bezpečnost dodávek surovin zajistit prostřednictvím diverzifikace dodávek, z různých geografických zdrojů, prostřednictvím těžby, recyklace nebo nahrazování. Komise se o tento seznam opírá při vyjednávání obchodních dohod, zpochybňování opatření narušujících obchod, rozvoji akcí v oblasti výzkumu a inovací a při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů v oblasti udržitelného rozvoje. Kritické suroviny jsou prioritní oblastí akčního plánu EU pro oběhové hospodářství 3, který si klade za cíl podpořit jejich účinné využívání a recyklaci. Seznam může být rovněž užitečný pro účely přezkumu přímých zahraničních investic v EU 4, který je předkládán souběžně s tímto sdělením. Též jej mohou využívat členské státy, společnosti a investoři, kteří chtějí získat informace o potenciálních rizicích nedostatečných dodávek surovin a o souvisejících příležitostech. Obsahem tohoto sdělení je aktualizovaný seznam 27 kritických surovin pro EU, který je výsledkem třetího posouzení. Navazuje na dvě předchozí sdělení týkající se surovin, jež stanovila v roce 2011 seznam 14 kritických surovin 5 a v roce 2014 revidovaný seznam 20 1 Podle střediska VDI zabývajícího se účinností zdrojů (VDI ZRE) jsou suroviny hlavním nákladovým faktorem výrobního odvětví (44 %, v porovnání s 18 % na pracovní sílu, 3 % na daně a 2 % na energii). 2 Sdělení Komise nazvané Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu: Obnovená strategie průmyslové politiky EU (COM(2017) 479). 3 Sdělení Komise nazvané Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství (COM(2015) 614). 4 Komisí předložený návrh nařízení Parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Evropské unii (COM(2017) 487). 5 Sdělení Komise nazvané Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin (COM(2011) 25). 2

3 kritických surovin 6. Seznam kritických surovin pro EU je pravidelně minimálně každé tři roky aktualizován, aby odrážel vývoj produkce, trhu a technologií, a počet posuzovaných surovin se s každou aktualizací zvyšuje. Na základě doporučení obsažených ve zprávě z roku 2014, kterou vypracovala ad hoc pracovní skupina pro určení kritických surovin 7, bylo toto třetí posouzení kritických surovin prováděno podle přesnější metodiky, kterou vypracovala Komise 8 a která umožňuje porovnatelnost s předchozími metodickými postupy (2011 a 2014). Hospodářský význam a riziko nedostatečných dodávek jsou nadále dva hlavní parametry pro určení kritičnosti určité suroviny. Hlavní zlepšení, jež revidovaná metodika přináší, se týkají obchodu (závislost na dovozu a vývozní omezení při výpočtu rizika nedostatečných dodávek), nahrazování jakožto faktoru kompenzujícího jak hospodářský význam, tak riziko nedostatečných dodávek, a detailního rozdělování konečného užití surovin podle průmyslového uplatnění, aby bylo možné určit jejich hospodářský význam. Pro evropskou ekonomiku jsou důležité i suroviny, které nejsou považovány za kritické, neboť stojí na počátku hodnotových řetězců výrobního odvětví. Jejich dostupnost se může rychle měnit v závislosti na obchodních tocích nebo na vývoji obchodní politiky, což podtrhuje obecnou potřebu diverzifikovat dodávky a zvýšit míru recyklace u všech surovin. 6 Sdělení Komise o přezkumu seznamu kritických surovin pro EU a o provádění iniciativy v oblasti surovin (COM(2014) 297). 7 Report on Critical Raw Materials for the EU (Zpráva o kritických surovinách pro EU), zpráva ad hoc pracovní skupiny pro určení kritických surovin, květen Viz Methodology for establishing the EU List of Critical Raw Materials (Metodika pro vypracování seznamu kritických surovin EU), 2017, ISBN

4 Příloha 1 Seznam kritických surovin pro EU Dvacet sedm níže uvedených surovin je pro EU kritických, neboť v jejich případě je riziko nedostatečných dodávek a příslušných dopadů na ekonomiku v porovnání s většinou jiných surovin vyšší. Z tabulky je patrná existence domácí produkce některých kritických surovin v EU, a to zejména hafnia. Nejvlivnější zemí z hlediska celosvětových dodávek většiny kritických surovin, jako jsou mimo jiné prvky vzácných zemin, hořčík, wolfram, antimon, gallium a germanium, je však Čína. Dominantní dodávky určitých surovin zajišťují i některé další země, jako Brazílie (niob) nebo USA (beryllium a helium). Produkce platinových kovů je soustředěna v Rusku (palladium) a Jižní Africe (iridium, platina, rhodium a ruthenium). Rizika spojená s koncentrací produkce jsou v mnoha případech prohlubována nízkou mírou nahraditelnosti a nízkou mírou recyklace. V roce 2017 byla kritičnost posuzována u 78 surovin. V porovnání s posouzením z roku 2014 bylo zahrnuto 9 nových surovin 9. Devět surovin, které jsou v porovnání se seznamem z roku 2014 nové, je v níže uvedené tabulce zvýrazněno tmavě šedou barvou. Tři suroviny (chrom, koksovatelné uhlí a magnezit) 10 nejsou na základě posouzení z roku 2017 považovány za kritické. Vzácné zeminy s obsahem těžkých prvků 11, vzácné zeminy s obsahem lehkých prvků 12 a platinové kovy 13 byly posuzovány jednotlivě, ale na seznamu kritických surovin jsou uvedeny jako skupiny (v tabulce je uveden aritmetický průměr), aby se zajistila porovnatelnost s předchozím posouzením. Suroviny Antimon Hlavní světoví producenti (průměrné údaje za období ) Čína (87 %) Vietnam (11%) Hlavní dovozci do EU (průměrné údaje za období ) Čína (90 %) Vietnam (4 %) Zdroje dodávek do EU (průměrné údaje za období ) Čína (90 %) Vietnam (4 %) Míra závislos ti na dovozu * Indexy nahraditeln osti EI/SR** Míra recyklace po skončení životnosti*** 100 % 0,91 / 0,93 28 % Baryt Čína (44 %) Indie (18 %) Maroko (10 %) Čína (53 %) Maroko (37 %) Turecko (7 %) Čína (34 %) Maroko (30 %) Německo (8 %) Turecko (6 %) Spojené království (5 %) Ostatní EU (4 %) 80 % 0,93 / 0,94 1 % 9 Abiotické suroviny: agregáty, bismut, helium, olovo, fosfor, síra; biotické suroviny: přírodní korek, přírodní teakové dřevo, dřevo sapele. 10 Koksovatelné uhlí, které v roce 2014 na seznamu kritických surovin pro EU bylo, je však považováno za hraniční případ. Ačkoli zcela nedosahuje prahu hospodářského významu, je z důvodů bezpečnosti na seznamu kritických surovin pro EU ponecháno, a v tabulce je tedy zařazeno. Pokud ale kritériím plně nevyhoví, bude z příštího seznamu vyřazeno. 11 Dysprosium, erbium, europium, gadolinium, holmium, lutecium, terbium, thulium, ytterbium, yttrium. 12 Lanthan, cer, praseodym, neodym, samarium. 13 Palladium, platina, rhodium, ruthenium, iridium. 4

5 Berylium Bismut Boritan Kobalt Koksovatel né uhlí Kazivec Spojené státy (90 %) Čína (8 %) Čína (82 %) Mexiko (11 %) Japonsko (7 %) Turecko (38 %) Spojené státy (23 %) Argentina (12 %) Demokratická republika Kongo (64 %) Čína (5 %) Kanada (5 %) Čína (54 %) Austrálie (15 %) Spojené státy (7 %) Rusko (7 %) Čína (64 %) Mexiko (16 %) Mongolsko (5 %) Gallium 15 Čína (85 %) Německo (7 %) Kazachstán (5 %) neuvedeno neuvedeno neuvede no 14 0,99 / 0,99 0 % Čína (84 %) Čína (84 %) 100 % 0,96 / 0,94 1 % Turecko (98 %) Turecko (98 %) 100 % 1,0 / 1,0 0 % Rusko (91 %) Demokratická republika Kongo (7 %) Spojené státy (39 %) Austrálie (36 %) Rusko (9 %) Kanada (8 %) Mexiko (38 %) Čína (17 %) Jižní Afrika (15 %) Namibie (12 %) Keňa (9 %) Čína (53 %) Spojené státy (11 %) Ukrajina (9 %) Jižní Korea (8 %) Finsko (66 %) Rusko (31 %) Spojené státy (38 %) Austrálie (34 %) Rusko (9 %) Kanada (7 %) Polsko (1 %) Německo (1 %) Česká republika (1 %) Spojené království (1 %) Mexiko (27 %) Španělsko (13 %) Čína (12 %) Jižní Afrika (11 %) Namibie (9 %) Keňa (7 %) Německo (5 %) Bulharsko (4 %) Spojené království (4 %) Ostatní EU (1 %) Čína (36 %) Německo (27 %) Spojené státy (8 %) Ukrajina (6 %) Jižní Korea (5 %) Maďarsko (5 %) 32 % 1,0 / 1,0 0 % 63 % 0,92 / 0,92 0 % 70 % 0,98 / 0,97 1 % 34 % 0,95 / 0,96 0 % 14 V případě berylia nelze míru závislosti EU na dovozu vypočítat, neboť v EU se rudy berylia ani netěží, ani se s nimi neobchoduje. 15 Gallium je vedlejší produkt; nejlepší dostupné údaje se vztahují k produkční kapacitě, nikoli k samotné produkci. 5

6 Germanium Čína (67 %) Finsko (11 %) Kanada (9 %) Spojené státy (9 %) Čína (60 %) Rusko (17 %) Spojené státy (16 %) Čína (43 %) Finsko (28 %) Rusko (12 %) Spojené státy (12 %) 64 % 1,0 / 1,0 2 % Hafnium Francie (43 %) Spojené státy (41 %) Ukrajina (8 %) Rusko (8 %) Kanada (67 %) Čína (33 %) Francie (71 %) Kanada (19 %) Čína (10 %) 9 % 0,93 / 0,97 1 % Helium Spojené státy (73 %) Katar (12 %) Alžírsko (10 %) Spojené státy (53 %) Alžírsko (29 %) Katar (8 %) Rusko (8 %) Spojené státy (51 %) Alžírsko (29 %) Katar (8 %) Rusko (7 %) Polsko (3 %) 96 % 0,94 / 0,96 1 % Indium Čína (57 %) Jižní Korea (15 %) Japonsko (10 %) Čína (41 %) Kazachstán (19 %) Jižní Korea (11 %) Hongkong (8 %) Čína (28 %) Belgie (19 %) Kazachstán (13 %) Francie (11 %) Jižní Korea (8 %) Hongkong (6 %) 0 % 0,94 / 0,97 0 % Hořčík Čína (87 %) Spojené státy (5 %) Čína (94 %) Čína (94 %) 100 % 0,91 / 0,91 9 % Přírodní grafit Čína (69 %) Indie (12 %) Brazílie (8 %) Čína (63 %) Brazílie (13 %) Norsko (7 %) Čína (63 %) Brazílie (13 %) Norsko (7 %) EU (< 1 %) 99 % 0,95 / 0,97 3 % Přírodní kaučuk Thajsko (32 %) Indonésie (26 %) Vietnam (8 %) Indie (8 %) Indonésie (32 %) Malajsie (20 %) Thajsko (17 %) Pobřeží slonoviny (12 %) Indonésie (32 %) Malajsie (20 %) Thajsko (17 %) Pobřeží slonoviny (12 %) 100 % 0,92 / 0,92 1 % Niob Brazílie (90 %) Kanada (10 %) Brazílie (71 %) Kanada (13 %) Brazílie (71 %) Kanada (13 %) 100 % 0,91 / 0,94 0,3 % Fosfátová hornina Čína (44 %) Maroko (13 %) Spojené státy (13 %) Maroko (31 %) Rusko (18 %) Sýrie (12 %) Alžírsko (12 %) Maroko (28 %) Rusko (16 %) Sýrie (11 %) Alžírsko (10 %) EU Finsko (12 %) 88 % 1,0 / 1,0 17 % Fosfor Čína (58 %) Vietnam (19 %) Kazachstán (13 %) Spojené státy (11 %) Kazachstán (77 %) Čína (14 %) Vietnam (8 %) Kazachstán (77 %) Čína (14 %) Vietnam (8 %) 100 % 0,91 / 0,91 0 % Skandium Čína (66 %) Rusko (26 %) Ukrajina (7 %) Rusko (67 %) Kazachstán (33 %) Rusko (67 %) Kazachstán (33 %) 100 % 0,91 / 0,95 0 % 6

7 Křemíkový kov Čína (61 %) Brazílie (9 %) Norsko (7 %) Spojené státy (6 %) Francie (5 %) Norsko (35 %) Brazílie (18 %) Čína (18 %) Norsko (23 %) Francie (19 %) Brazílie (12 %) Čína (12 %) Španělsko (9 %) Německo (5 %) 64 % 0,99 / 0,99 0 % Tantal 16 Rwanda (31 %) Demokratická republika Kongo (19 %) Brazílie (14 %) Nigérie (81 %) Rwanda (14 %) Čína (5 %) Nigérie (81 %) Rwanda (14 %) Čína (5 %) 100 % 0,94 / 0,95 1 % Wolfram 17 Čína (84 %) Rusko (4 %) Rusko (84 %) Bolívie (5 %) Vietnam (5 %) Rusko (50 %) Portugalsko (17 %) Španělsko (15 %) Rakousko (8 %) 44 % 0,94 / 0,97 42 % Vanad Čína (53 %) Jižní Afrika (25 %) Rusko (20 %) Rusko (71 %) Čína (13 %) Jižní Afrika (13 %) Rusko (60 %) Čína (11 %) Jižní Afrika (10 %) Belgie (9 %) Spojené království (3 %) Nizozemsko (2 %) Německo (2 %) Ostatní EU (0,5 %) 84 % 0,91 / 0,94 44 % Platinové kovy Jižní Afrika (83 %) iridium, platina, rhodium, ruthenium Rusko (46 %) palladium Švýcarsko (34 %) Jižní Afrika (31 %) Spojené státy (21 %) Rusko (8 %) Švýcarsko (34 %) Jižní Afrika (31 %) Spojené státy (21 %) Rusko (8 %) 99,6 % 0,93 / 0,98 14 % Vzácné zeminy s obsahem těžkých prvků Čína (95 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) 100 % 0,96 / 0,89 8 % Vzácné zeminy s obsahem lehkých prvků Čína (95 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) 100 % 0,90 / 0,93 3 % Poznámky: 16 Na tantal se vztahuje nařízení o konfliktních minerálech (nařízení (EU) 2017/821), kterým se zřizuje systém Unie pro náležitou péči v dodavatelském řetězci s cílem omezit možnosti ozbrojených skupin a bezpečnostních sil podílet se na obchodu s cínem, tantalem, wolframem, jejich rudami a zlatem. 17 Na wolfram se vztahuje nařízení o konfliktních minerálech (nařízení (EU) 2017/821), kterým se zřizuje systém Unie pro náležitou péči v dodavatelském řetězci s cílem omezit možnosti ozbrojených skupin a bezpečnostních sil podílet se na obchodu s cínem, tantalem, wolframem, jejich rudami a zlatem. 7

8 (*) Míra závislosti na dovozu zohledňuje světové dodávky a skutečné zdroje EU při výpočtu rizika nedostatečných dodávek, a vypočítává se takto: čistý dovoz EU / (čistý dovoz EU + domácí produkce EU). (**) Index nahraditelnosti je míra obtížnosti nahrazování dotyčné suroviny, která se hodnotí a váží u všech příkladů jejího využití a která se vypočítává zvlášť pro parametr hospodářského významu i pro parametr rizika nedostatečných dodávek. Hodnoty tohoto indexu se pohybují v rozmezí 0 až 1, přičemž 1 znamená nejmenší nahraditelnost. Hospodářský význam se upravuje indexem nahraditelnosti (SI EI ), který se odvíjí od technické a nákladové účinnosti náhradních produktů u jednotlivých využití každé suroviny. Riziko nedostatečných dodávek se upravuje indexem nahraditelnosti (SI SR ), který se odvíjí od světové produkce, kritičnosti a koprodukce/vedlejší produkce náhradních produktů u jednotlivých využití každé suroviny. (***) Míra recyklace po skončení životnosti měří poměr recyklace odpadu a poptávky po dané surovině v EU, přičemž posledně uvedený parametr je roven vstupům primárních a druhotných surovin do EU. Zdroj: sestaveno na základě konečné zprávy Studie k přezkumu seznamu kritických surovin (Study on the review of the list of Critical Raw Materials) z roku