organizace rostlinných společenstev



Podobné dokumenty
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Úvod k lesním ekosystémům

Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp.

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Meteorologické faktory transpirace

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Ekologická společenstva

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Cykly živin v terestrických

INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů

Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

CZ.1.07/2.2.00/

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Protimrazová ochrana rostlin

Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Struktura a funkce lučních ekosystémů

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

DŘEVO pracovní list II.

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Abiotické faktory působící na vegetaci

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace. Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová

Zásady budování drobných vodních ploch

Měření tlakové složky potenciálu půdní vody tenzometrem UMS T8 a vlhkosti půdy vlhkostním čidlem TMS2

Amensalismus Komensalismus Mutualismus

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Zásady budování drobných vodních ploch

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, Praha 4 matejka@infodatasys.cz

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Mendělejevova tabulka prvků

Mapa aktuální vegetace

Genetika vzácných druhů zuzmun

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Problémy malých populací

Realizace štěrkových trávníků v ČR. Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov

Obnova lučních porostů

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Na květen je sucho extrémní

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, , ISBN

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin

TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš

Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?

TDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky

1) Faktory degradující půdu. Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN Náměšť

ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE - REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVY D, E SADOVÉ ÚPRAVY

Originální kypřič brambor VARIOR 500

Kompetice a mortalita

Bonita stanoviště a bonita porostu

World of Plants Sources for Botanical Courses

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Nám. Čs. Legií 565, Pardubice. Semestrální práce ANOVA 2015

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Společenstva rostlin

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM

Potravní síť Společenstvo

fytopatogenů a modelování

Transkript:

Univerzita Palackého v Olomouci Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP: rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů CZ.1.07/2.2.00/28.0158 Konkurence, pozitivní interakce a organizace rostlinných společenstev Jan Mládek 2012

(Callaway 2007)

Studijní literatura - 1 Callaway RM (2007) Positive interactions and interdependence in plant communities. Springer, Berlin. Pugnaire FI, Valladares (2007) Functional plant ecology. CRC Press, Boca Raton. Ellenberg H (1988) Vegetation ecology of Central Europe. Cambridge University Press, Cambridge.

Studijní literatura - 2 Rychnovská M (1993) Structure and functioning of seminatural meadows. Elsevier, Amsterdam. Craine JM (2009) Resource strategies of wild plants. Princeton University Press, Princeton. Gibson DJ (2010) Grasses and grassland ecology. Oxford University Press, Oxford.

Organizace rostlinných společenstev: seskupení druhů ů na základě individualistických reakcí druhů ů na abiot. parametry (Gleason) nebo organismální uspořádání (Clements)? -většina vědec. komunity vnímá společenstva jako produkty individualistických reakcí druhů tak i mezidruhových vazeb, ale zřejmě pro zjednodušení... -individualistický přístup převládl ve většině konceptuálních modelů (např. predikce distribuce druhů při změnách klimatu, modely kompetice o zdroje) -desítky nových studií však ukazují, že společenstva jsou tvořena skupinami na sobě závislých druhů - např. výskyt T. vulgaris podmiňuje expanzi B. erectus (Callaway 2007)

Pozitivní interakce mezi druhy podporují ideu organismálního uspořádání společenstev -prof. RH Whittaker (amer. ekolog, původně zastánce individ. pojetí společenstva) )po smrti publikoval studii, ve které doložil, že výskyt druhů ve stresovém prostředí má nodální charakter -jednoleté druhy kopírují výskyt vytrvalých keřů v keřových formacích (chaparral) a na pouštích -zlepšení podmínek prostředí (snížení evapotranspirace, dostupnost živin)

Organizace rostlinných společenstev (community assembly theory) -teorie organizace společenstev prvně Diamond (1975) -spoluvýskyt (co-occurrence) druhů ve společenstvu je náhodný proces (Gotelli and McCabe 2002) nebo je dán interakcí druhů (Lortie et al. 2004) -za hlavní mechanismus určují spoluvýskyt druhů byla prvně označena: mezidruhová konkurence ale později také facilitace (Bruno et al. 2003) -spoluvýskyt druhů v bylinné vegetaci České republiky http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/assoc.php?lang=cz. p p g Rhinanthus minor (777): Leucanthemum vulgare agg. 41.5, Trifolium pratense 39.5, Campanula patula 36.5, Leontodon hispidus 34.2, Trisetum flavescens 33.7, Plantago lanceolata 33, Cerastium holosteoides 32.7, Cynosurus cristatus 32.4, Briza media 31.9, Trifolium repens 31.5, Anthoxanthum odoratum agg. 30.6, Luzula campestris agg. 29.8, Veronica chamaedrys agg. 28.8, Festuca rubra agg. 27.5, Avenula pubescens 27.2

Koexistence druhů ve společenstvu - dříve -koexistence druhů ve společenstvech byla ve světle individual. přístupu (který přisoudil primární roli kompetici) vysvětlována pomocí: (1) spoluvýskytu druhů s rozdílnou nikou (tj. nároky na prostředí (Parish and Bazzaz 1976) (2) variabilitou fyzického prostředí (např. členitý mikroreliéf) (3) četnými disturbancemi, které stále obnovují prostor bez kompetice (McNaughton 1985) (4) heterogenitou v poměrech limitujících zdrojů (Tilman (4) heterogenitou v poměrech limitujících zdrojů (Tilman 1976)

Koexistence druhů ve společenstvu - nyní -koexistence druhů ve společenstvech vysvětlována nyní i na základě pozitivních interakcí druhů (facilitace): - podporované druhy (beneficiaries) jsou FUNKČNĚ ODLIŠNÉ od druhů, jež umožňují jejich rozvoj (benefactors) Příklady: (1) dusík fixující bobovité facilitují rozvoj na dusík náročných trav (2) stromy umožňují výskyt stínomilných trav (3) keře podporují uchycení sukulentů (kaktusy) POZITIVNÍ INTERAKCE DRUHŮ ZVYŠUJÍ FUNKČNÍ POZITIVNÍ INTERAKCE DRUHŮ ZVYŠUJÍ FUNKČNÍ DIVERZITU SPOLEČENSTEV!!!

Rozšíření niky druhů díky facilitaci (Callaway 2007)

Konkurence (competition) - negativní mezidruhové interakce -dva základní typy: (Pugnaire and Valladares 2007) EXPLOITACE ZDROJŮ (nepřímé negat. ovlivnění souseda, např. odčerpávání živin z půdního roztoku snižuje růst jiných) vs INTERFERENCE (přímé negat. působení, např. alelopatie)

Craine 2009) Kompetice o světlo -v první fázi závod o zastínění souseda, vytvoření pater (rozhodující růst stonků) -v druhé fázi je rozhodující schopnost využití zbytkového světla krůstu (rozhodující orientace listů: vodorovně nad vertikálně)

Facilitace (facilitation) -pozitivní mezi druhové interakce -označuje jev, kdy přítomnost jednoho druhu zvyšuje růst, přežití nebo reprodukci jiného druhu -druhy nejsou altruistické (facilitace není účel, ale proces) BENEFACTOR (druh umožňující rozvoj jiného) BENEFICIARY(druh získávající výhodu) semenáčky kaktusů potřebují pro svoje uchycení tzv. nurse plants (keře) polštářovité rostliny (cushion plants) často umožňují růst dalších druhů na skalních substrátech

Pro formování rostlinných společenstev přeceňován význam kompetice -studium rostlinných interakcí obvykle jednodušší při kontrolovaných experimentech (nádoby, skleníkové experimenty) -skleníkové experimenty ukazují vždy kompetici Proč -půdní substrát pro experimenty obvykle s ideální texturou a dostatkem živin -většinou vyloučení nepříznivých podmínek (absence herbivorie, větrných podmínek, sucha) -prospěch jednoho druhu z přítomnosti jiného druhu se těžko může projevit

Kdy je významná kompetice a kdy facilitace? (Bertness and Callaway 2007)

Pozitivní interakce mezi druhy v horách nabývají na významu s rostoucí nadmořskou výškou (Callaway et al. 2002, Nature 417: 844-847)

... pokračování (Callaway et al. 2002, Nature 417: 844-847) (a) (b) (c) -rostliny v nižší nadmoř. výšce měly vyšší fitness (a - flowering, b - survival) při absenci souseda (ve vyš. polohách naopak) -všeobecně se ukázalo (c), že nižší červnové teploty podporují facilitaci (vyšší kompetici)

Typy pozitivních interakcí (facilitace) PŘÍMÁ FACILITACE (1) zlepšení hydrologických podmínek (hydraulic lift) (2) zvýšení vlhkosti zachycením srážek (canopy interception) ti ) (3) poskytnutí stínu (4) zvýšení dostupnosti živin (nitrogen fixation, litter, throughfall, stemflow) (5) zamezení negativního působení alelopatických látek (6) snížení í rychlosti větruě (7) provzdušnění půdního profilu (8) stabilizace půdního substrátu (9) zvýšení populační denzity (Allee effect)

Typy pozitivních interakcí (facilitace) NEPŘÍMÁ FACILITACE (10) změna intenzity herbivorie (associational defense, neighbour contrast defense) (11) efekt opylovačů při vyšší populační denzitě (Allee effect) (12) poskytnutí útočiště pro frugivorní ptáky (perch trees) (13) mykorhizní symbióza (14) zpětná vazba mezi rostlinami a mikroflórou (plant soil microbe feedback) (15) potlačení silného kompetitora a uvolněním prostoru pro slabší druhy (positive indirect interactions among competing plants) )

(1) Zlepšení hydrologických podmínek půdy hluboce kořenícími rostlinami... hydraulic lift (Caldwell et al. 1998) -diurnální cykly y toku vody -během dne rostlina transpiruje (voda se odpařuje) -během noci dochází k pasivnímu přenosu ř vody kořeny ř z hlubších vrstev do mělčích -facilitace tehdy, když je voda uvolněna do prostředí -potvrzeno přítomností DEUTERIA (těžkého vodíku) u mělce kořenícího pýru (viz obr.) (Caldwell et al. 1990)

(1)... hydraulic lift detekce přenosu vody z hluboko kořenících stromů k bylinám (Dawson et al. 1993) -ověření facilitace: srovnání přirozených hladin deuteria ve zdrojích vody (srážková, podzemní) a vody přítomné v xylému bylinného patra pod stromy - rozdíl hladiny deuteria vzhledem k standardu

(1) Zlepšení hydrologických podmínek půdy hluboce y lift ((Caldwell et al. 1998)) kořenícími rostlinami... hydraulic (Callaway 2007) - facilitace růstu bylinného patra jedince Quercus douglasii s hlubokými kořeny

(2) Zvýšení vlhkosti půdy zachycením srážek (canopy interception) )... Dawson et al. 1998 -vysoké stromy v mlžných lesích (jako Sequoia sempervirens) vychytávají vodu z mlhy -mělce kořenící byliny (např. Oxalis) mají až 100% y y ( p ) j vody v xylému z mlhy zachycené stromy

(3) Poskytnutí stínu -facilitace růstu zastíněním se projevuje zejména u semenáčků - zpomalení transpir. proudu, redukce UV záření a zvýšení vlhkosti půdy -na již. polokouli nejvíce semenáčků cedru na JIŽNÍ A VÝCHODNÍ straně od keře poskytujícího stín

(3)... facilitace růstu pod keři: je rozhodující zastínění (redukce záření) nebo pouze vyšší půdní vlhkost?