Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Téma: Vybraná díla z české literatury Autor: PaedDr. Soňa Cupáková Název: Kosmas Kronika česká Datum: 3. 3. 2014 Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Kosmas Kronika česká (Chronica Boëmorum) 1. Středověká literatura Ve středověké literatuře se setkáváme s životopisy panovníků, legendami, kronikami i analistickými záznamy. Anály se v literatuře objevují již v 5. století ve velikonočních tabulkách a do volných řádků byly vpisovány významné události, které se toho roku staly. Záznamy byly stručné a následovaly chronologicky za sebou. Na základě informací z textu vysvětli rozdíl mezi anály(letopisy) a kronikou. 2. Středověké kroniky Doplň názvy kronik, které byly na našem území napsány. 3. Legenda (lat. = to, co má být čteno) - žánr veršované nebo prozaické středověké náboženské epiky, vyprávějící o životě, skutcích, zázracích a mučednictví církevních světců. Původně značil název l. veřejné předčítání vybraných partií z kanonizovaných životopisů svatých, jež se konalo v den jejich svátku v kostele při mši nebo v klášteře při společné večeři.. Nejstarší l., jež pocházejí z našeho prostředí, ale jsou psány ještě v jazyce liturgickém, jsou staroslověnské l. o sv. Cyrilovi a Metodějovi z 9.stol., po nichž pak teprve nastupují latinské a později i české varianty proslulé oficiální sbírky l. od Jakoba Voragine, zvané Legenda aurea (Zlatá l.). [1] Stručně vysvětli pojem legenda. Doplň názvy dalších legend, které znáš. 4. Kosmas Autor Kroniky české studoval na zahraničních školách, ale ihned po návratu vstoupil do kláštera, kde do konce života pracoval na svém monumentálním díle, které známe pod názvem Kronika česká. Kosmas líčí české dějiny od nejstarších dob až do své smrti v r. 1125. Zmiňuje se o potopě světa nebo zmatení jazyků. Autor se stal v r. 1120 děkanem pražské kapituly a teprve na sklonku svého života začíná psát svoji kroniku. Přestože se autor snažil zachytit významné události českého státu, nezmínil se v kronice o Sázavském klášteru. Najdi nesprávné tvrzení. 5. Pokračovatelé Kosmy Napiš jména kronikářů, kteří se pokusili po smrti navázat na jeho práci. Dosáhli stejného úspěchu jako Kosmas?..
6. Kronika česká Napiš stručnou charakteristiku Kroniky české. Úryvky Úryvek č. 1. Toť křivda mužům nesnesitelná! Žena děravá se obírá mužskými soudy v lstivé mysli! Víme zajisté, že žena, ať stojí, či na stolci sedí, málo má rozumu; oč ho má ještě méně, když na poduškách leží? Tehdy opravdu se hodí spíše k tomu, aby se poznala s mužem, nežli aby bojovníkům vynášela nálezy. Vždyť je věc jistá, že všechny ženy mají dlouhé vlasy, ale krátký rozum. Lépe by bylo mužům umříti než to trpěti. Nás jediné opustila příroda k hanbě všem národům a kmenům, že nemáme správce ani mužskou vládu a že na nás doléhají ženská práva. [2] Kosmas zaznamenal v kronice řadu známých pověstí. Na základě úryvku napiš název pověsti a pokus se ji stručně dokončit. Úryvek č. 2 Toho času žil v německém kraji velmi mocný hrabě, jménem Ota Bílý, pocházející podle otcovské posloupnosti z krve královské. Ten měl jedinou dceru.., jež, CO JEST POD SLUNCEM DĚV, SVOU KRÁSOU PŘEDČILA VŠECHNY. Dobrý otec a její předobrá máti dali ji, aby se naučila žaltáři, do kláštera, jenž slove Svinibrod, polohou i hradbami velmi pevného. Ale které věže, byť sebe vyšší, nebo které hradby sebe pevnější mohou odolati lásce a milence odloučiti? NADE VŠÍM VÍTĚZÍ LÁSKA, I KNÍŽE I KRÁL SE JÍ PODDÁ. Tedy Břetislav, jinoch nejkrásnější a hrdina nejudatnější, slyše z mnohých vyprávění o neobyčejné kráse, ušlechtilosti a urozeném původu řečené dívky, nedovedl ovládnouti svého ducha a jal se v srdci přemýšleti, má-li se pokusit unést ji mocí či se o ni řádně ucházeti. [3] Do druhé věty úryvku doplň jméno dcery Oty Bílého a napiš, jakou pověst z českých dějin Kosmas vypráví. Charakterizuj jazykovou stránku kroniky. Úryvek č. 3 Již jsem, zaznamenav málo z mnohého o dávných událostech, došel ve svém líčení dějin až k časům knížete Břetislava Mladšího. Proč jsem však uznal za dobré upustit již od dalšího díla, má svou příčinu. Neboť užitečnější jest, abychom docela pomlčeli o nynějších lidech nebo časech, nežli abychom mluvíce pravdu a pravda vždy plodí nenávist neměli z toho nějakou škodu. Kdybychom se však uchýlili od pravdy a psali jinak, než jak se věci mají, upadli bychom nicméně ve výtku pochlebenství a lži, poněvadž jde o poměry skoro obecně známé. Vždyť lidé naší doby jsouce svlečení ze ctností, touží býti oblečeni samými chválami, a tj. největší jejich pošetilostí, chtít se těšiti z projevů uznání a nečiniti to, co zasluhuje uznání. Tak tomu však nebývalo u starých. [4] Která z části Kosmovy kroniky začíná tímto úryvkem? Na co kronikář upozorňuje?...
Jak Kosmas hodnotí současnou generaci?... Úryvek č. 4 Pamatuji se, že jsem řekl v úvodu první knihy, že tato kronika byl vydána za časů knížete Vladislava a biskupa Heřmana. Ti byli již z tohoto slzavého údolí osudem přeneseni v kraj bohdá blaženosti, ale dějinné látky zbývá ještě hojnost. A proto SLIČNÁ RÁDKYNĚ MÁ, DEJ NYNÍ, MÚZO, MI RADU, mám-li tu zaraziti kotvu u břehu, či, ač burácejí větry, mám rozestřít plachty k plavbě na širé moře. Vždyť ty, jež nikdy nestárneš, neustáváš mne, starce, pokoušet k jinošským studiím, ač dobře víš, že ve mně jako každém starci jest dětinská mysl a slabý duch. Kéž by mně, již osmdesátiletému, Bůh vrátit chtěl ta minulá léta, v nichž sis dost nahrála se mnou kdysi v Lutychu pod mistrem Frankem na trávnících a lukách gramatiky a dialektiky! Ty, nadmíru líbezná jinochům a milá, vždy cudná, ale nikdy nezestárlá, proč na mne, starce, znova dorážíš? [5] Jaké informace nám o sobě autor v kronice zanechal? Úryvek č. 5 Vězte všichni v Kristu, věřící, že skladatel této kroniky Kosmas, ctihodný děkan kostela pražského, zemřel dne 21. října téhož roku, v němž byl, jak známo, kníže Soběslav povýšen na stolec. V které části kroniky najdeme tento úryvek? Kdy autor umírá? Použitá literatura [1] VLAŠÍN, Štěpán a kol. Slovník literární teorie. 2.vydání. Praha: Československý spisovatel, 1984. s.198. ISBN 22-141-84. [2] KOSMAS. Kosmova kronika česká. 6.vydání. Praha: Svoboda, 1975.s.16. ISBN 25-099-75. [3] KOSMAS. Kosmova kronika česká. 6.vydání. Praha: Svoboda, 1975.s.69. ISBN 25-099-75. [4] KOSMAS. Kosmova kronika česká. 6.vydání. Praha: Svoboda, 1975.s.141.ISBN 25-099-75. [5] KOSMAS. Kosmova kronika česká. 6.vydání. Praha: Svoboda, 1975.s.205. ISBN 25-099-75. [6] KOSMAS. Kosmova kronika česká. 6.vydání. Praha: Svoboda, 1975.s.209. ISBN 25-099-75
Řešení (vypracována jednoznačná řešení) Úkol č. 1 Kronika je literární dílo, prozaické nebo veršované, oblíbený žánr středověké literatury. Na rozdíl od análů (letopisů) nesleduje jednotlivá léta, ale větší časové úseky. Úkol č. 2 Zbraslavská kronika, Kronika třeč. Dalimila, Trojanská kronika Úkol č. 3 Legenda o sv. Prokopovi, Legenda o sv. Dorotě, Život sv. Kateřiny, Legenda o sv. Jiří Úkol č. 4 Autor české kroniky studoval na zahraničních školách, ale po návratu vstoupil do kláštera, kde několik let pracoval na svém monumentálním díle, které známe pod názvem Kronika česká. Úkol č. 5 Pokračovatelé tzv. Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, pražský kanovník Vincentius, opat Jarloch Stejného úspěchu nedosáhli. Úkol č.6 Latinská kronika z 12. století. Autorem byl děkan pražské kapituly Kosmas. Kroniku rozdělil do tří knih. Dějiny líčí od poč. věků až do své smrti v r. 1125. V práci se objevují bohemismy, hexametry, slovní hříčky. Úryvek č. 1 Pověst o Libuši Úryvek č.2 Břetislav a Jitka Úryvek č. 3 Třetí kniha Kosmovy kroniky Kronikář byl často vystaven nebezpečí, když psal o současnosti, protože v zemi probíhaly mocenské boje. Úryvek č. 4 Studia v Lutychu, Kosmův učitel Franco Věk autora Úryvek č. 5 Anonymní zápis v kronice o smrti autora v r. 1125.