Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: ISLAND Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. Katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze krulik@polac.cz 1. Základní údaje o zemi 1 Počet obyvatel: 317 900 osob (prosinec 2009 2 ), průměrná hustota zalidnění tak představuje 3,1 obyvatele na km². 3 Ostrov je osídlen značně nerovnoměrně. Zhruba dvě třetiny území jsou neobyvatelné. Bezmála 92 % populace žije ve městech. 4 Zřejmá je koncentrace populace do hlavního města a jeho zázemí. Konkrétně k 1. lednu 2010 se jednalo o tyto odhady: Populace reykjavické aglomerace (region hlavního města): 201 200 (63,29 % populace státu). Tento region vedle hlavní města zahrnuje ještě 7 dalších obcí (Kópavogur, Seltjarnarnes, GarĎabćr, HafnarfjörĎur, SveitarfélagiĎ Álftanes, Mosfellsbćr, Kjósarhreppur) kde dohromady žije více než 80 000 osob. Populace samotného Rejkjavíku: 118 600 osob (37,31 % populace státu). 5 Rozloha země (km²): 103 125 km² (z celkové rozlohy tvoří 2 757 km² jezera, 11 922 km² ledovce a 64 538 km² lávová pole a pustina). Nejčastěji užívané je rozdělení na 8 regionů (landsvæðun) 6, 23 krajů (sýslur), 24 nezávislých měst (kaupstaðir) 7 respektive 78 obcí (sveitarfélagið). Opomenout nelze ani rozčlenění území na 23 okresů (stjórnsýsluumdæmi, donedávna jich bylo 26) a hlavní město Reykjavík. Z pohledu státní správy lze Island dále rozdělit na správní obvody jednotlivých specializovaných orgánů (agentur). Tyto obvody 8 se liší počtem i velikostí a jsou definovány ve zvláštních právních předpisech. Počet obcí (sídel): 78. Ani Islandu, podobně jako ostatním zemím a regionům severu Evropy se nevyhnula současná móda amalgamizace, tedy slučování samosprávných obcí do větších (lidnatějších) celků. Ještě v roce 1990 bylo na Islandu obcí 204, v roce 1998 už jen 124 a v roce 2008 klesl jejich počet na současných 78 (stav platný i k 1. lednu 2010). Vize do budoucna je taková, že jejich počet bude snížen na 39. 1 Island, to je země zhruba o rozloze někdejšího Československa, kterou obývá jen o málo více lidí, než Karlovarský kraj. Iceland: Basic Facts <http://www.iceland.is/country-and-nature/basic-facts>. 2 Statistics Iceland <http://www.statice.is/statistics/population>. 3 Pro srovnání, v České republice žije asi 133 obyvatel na km 2. Český statistický úřad: Lidé <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide>. 4 Wikipedia: Island <http://cs.wikipedia.org/wiki/island#obyvatelstvo>. 5 Statistics Iceland <http://www.statice.is/statistics/population>. 6 Jedná se o Region hlavního města, Jižní poloostrov, Západ, Západní fjordy, Severozápad, Severovýchod, Východ a Jih. Regiony jsou sice definovány v zákoně, ale netěší se žádnému oficiálnímu postavení ani správní funkci. V současnosti se členění státu na 8 regionů užívá primárně pro statistické účely. 7 Rozdělení země na 23 krajů a 24 nezávislých měst vychází z historického uspořádání země. V různých zdrojích je uváděno toto členění jako primární (avšak bez vysvětlení konkrétního kontextu). Z tohoto rozdělení pak vychází členění země na 23 okresů a hlavní město Reykjavík. 8 Např. obvody zdravotních středisek, obvody hygienické kontroly, daňové okrsky aj. 1
2. Bezpečnostní komunita země Policejní sbor: Na Islandu existuje jediný národní policejní sbor Islandská národní policie (Ríkislögreglan, Lögreglan). V řadách sboru slouží okolo 800 policistů 9. V nejmenších policejních obvodech je jen 10 příslušníků. Oproti tomu v Metropolitní policii v Reykjavíku 10 vykonává službu na 350 policistů (bezmála 44 % stavu celého sboru) 11. V rámci výkonu běžných policejních činností jeho příslušníci nosí pouze obušek a pepřový sprej. Výjimku z tohoto pravidla tvoří členové Jednotky zvláštních operací a policisté zařazení k výkonu služby na mezinárodních letištích. Pobřežní stráž: 12 Posláním Pobřežní stráže je ochrana suverenity Islandu a integrity jeho teritoriálních vod. V řadách tělesa působí asi 125 osob. Zpravodajská komunita: Jedná se odhadem o několik desítek osob, strukturovaných do dvou agentur: Národní informační jednotka (Greiningardeild Ríkislögreglustjóra, GRLS) 13 je civilní kontrarozvědnou službou, aktuálně podřízenou národnímu policejnímu komisaři. Existence služby byla veřejně přiznána až v roce 2006. Vojenská zpravodajská služba (Greiningardeild Varnarmálastofnunar Íslands, GVMSÍ) 14 se primárně zabývá zpravodajskou ochranou expertů z Islandu v rámci zahraničních operací na podporu míru. Armáda na Islandu neexistuje, byla prakticky zrušena v XIX. století. Její roli do určité míry supluje Islandská krizová odezvová jednotka (Íslenska Friðargæslan (někdy se je možné setkat s překlady jako Islandská garda pro udržování míru či mírotvorci, peacekeepers). Ta se angažuje pouze v mírových misích, kam vysílá své civilní odborníky. Jednotka je složena převážně z policejních specialistů, příslušníků Islandské pobřežní stráže a zdravotníků, kteří se podílejí na mírových projektech. Na lokální úrovni na Islandu existuje celkem 44 hasičských sborů (Slökkvilið) pokrývajících území jedné nebo více ze 78 obcí ostrova. Vedle klasicky hasičských činností na Islandu hasiči působí i jako řidiči sanitek (Sjúkrabíll), které obvykle parkují v rámci místně příslušné hasičské stanice. 15 Společnost pro nouzové volání, orgán podřízený Ministerstvu financí: 16 V rámci pracoviště tísňové linky 112 aktuálně (prosinec 2010) působí 25 osob (včetně vedení). 17 Personální obsazení linky dispečery kolísá mezi 6 až 12 osobami (v závislosti na denní době a ročních obdobích). 9 Počet policistů v každém policejním okrsku stanoví ministr spravedlnosti a lidských práv po konzultaci s národním policejním komisařem a s přihlédnutím k doporučením okrskových komisařů. 10 Islandština pro označení územní oblasti Metropolitní policie v Reykjavíku užívá výraz Höfuðborgarsvæðið (aglomerace hlavního města). Jelikož se jednotlivé policejní okrsky označují názvy okresů, výraz Höfuðborgarsvæðið se užívá i pro Metropolitní policii v Reykjavíku jako takovou. Sbor jako takový vznikl sloučením tří menších sborů v roce 2007. Značná koncentrace policejní agendy v aglomeraci souvisí se skutečností, že tento prostor je sídlem ústředních orgánů státní správy, zahraničních zastupitelských úřadů, vysokých škol, správním střediskem země a nachází se zde frekventovaný námořní přístav. To vše vyžaduje organizaci výkonu policejní činnosti odlišnou od řídce osídleného zbytku země. 11 Vývoj počtu policistů v Reykjavíku ilustrují tato čísla: v roce 1918 se jednalo o 9 osob, v roce 1929 15, v roce 1930 28, v roce 1933 stoupl jejich počet na 41 a v roce 1937 sloužilo v Reykjavíku 60 policistů. 12 Landhelgisgæsla Íslands <http://www.lhg.is/>. 13 Wikipedia: Icelandic Intelligence Service <http://en.wikipedia.org/wiki/icelandic_police#the_icelandic_intelligence_service>. Greiningardeild Ríkislögreglustjóra <http://www.reglugerd.is/interpro/dkm/webguard.nsf/key2/404-2007>. 14 WorldLingo.com: Icelandic Police <http://www.worldlingo.com/ma/enwiki/en/icelandic_police>. 15 Icelandic Fire and Ambulance Strike Went Well ; in: Ice News, 24. VII. 2010 <http://www.icenews.is/index.php/2010/07/24/icelandic-fire-and-ambulance-strike-went-well/>. 16 112 Ísland <http://www.112.is/neydarlinan/frettir/nr/508>. 17 Další personál se věnuje aktivitám, souvisejícím s provozem vysílačky Gufunes a fungováním platformy Tetra. 2
V rámci Islandu existuje řada tzv. záchranných týmů (Slysavarnafélagið Landsbjörg), obecně označovaných zkratkou ICE-SAR 18 (Iceland Search and Rescue, tedy doslova Island: vyhledávání a záchrana ). Veškerý personál, aktivní v těchto týmech, tvoří dobrovolníci, schopní nasazení 24 hodin denně, po celý rok (dohromady je to 18 000 osob, tedy zhruba 6 % populace země). 19 Civilní ochrana: 20 Významnou roli v oblasti civilní ochrany v území sehrává okrskový policejní velitel. Ten ve své územní působnosti vyhlašuje stav nouze a řídí konkrétní operace a spolupracuje s místně příslušným zástupcem platformy ICE-SAR, Červeného kříže a dalších zainteresovaných subjektů. Každý ze současných 15 policejních okrsků je identický s 15 okrsky civilní ochrany. V každém z těchto okrsků je ustaven regionální výbor civilní ochrany 21, odpovědný za provádění příslušných opatření na okrskové úrovni. Bez zajímavosti není ani možnost uvalení pracovní povinnosti na veřejnost se v době ohrožení týká veškeré populace ve věku 18 až 65 let. Tyto osoby jsou povinné, v případě potřeby, bez nároku na náhradu v regionu svého bydliště vykonávat práce, nařízené okrskovým policejním komisařem (za předpokladu schválení takového kroku národním policejním komisařem). Osoby ve věku 16 až 18 let a starší 65 let se mohou k takovým pracem přihlásit dobrovolně. Nikdo nesmí žádným způsobem komukoli bránit v zapojení se do aktivit, ke kterým byl v souladu s tímto zákonem povolán Kriminalita na Islandu Island je považován za jednu z relativně nejbezpečnějších zemí na světě. Skutečnost, že je zde ročně spácháno přes 69 000 trestných činů, tedy více než 21 případů na 100 obyvatel, však jako by vyvracela toto tvrzení. Pro vysvětlení je nutné uvést, že hovoříme-li o trestném činu, znamená to na Islandu, stejně jako v řadě zemí Evropské unie, doslova o porušení norem trestního práva, popř. dalších zvláštních předpisů, což je pojem širší než je chápání trestného činu v České republice. Zdejší pojetí se blíží spíše množině trestných činů a (určité části) přestupků. Pro podporu tohoto tvrzení lze uvést, že je zde ročně registrováno např. přes 52 000 trestných činů v dopravě, z nichž polovinu tvoří trestný čin překročení nejvyšší povolené rychlosti. V kriminální statistice jsou registrovány i takové skutky jako např. veřejná intoxikace alkoholem (roku 2005 bylo evidováno 1 584 těchto případů) 22, drobný vandalismus (2 589 případů v roce 2005) atd. Na Islandu jsou trestné (nebo jako přestupek chápané) i aktivity v řadě jiných zemí zcela legální, jako například provozování a organizování striptýzu. 18 ICE-SAR: Association <http://www.icesar.com/category.aspx?catid=277>. 19 Wikipedia: ICE-SAR <http://en.wikipedia.org/wiki/icelandic_association_for_search_and_rescue>. 20 Almannavarnadeild <http://www.almannavarnir.is/>. 21 Hlavou regionálního výboru je okrskový policejní ředitel a jeho členy delegáti jednotlivých obcí. Náklady na chod těchto regionálních výborů jsou hrazeny z místních rozpočtů. Regionální výbory mohou vzájemně spolupracovat při přípravě plánovací dokumentace. 22 Stát střeží svůj monopol na výrobu a prodej alkoholu. Alkoholické nápoje jsou zatíženy vysokými cly a daněmi a jsou velmi drahé. Lze je koupit jen ve specializovaných obchodech (Vínbudín) nebo v licencovaných restauracích. 3
Statistika zjištěné trestné činnosti na Islandu mezi lety 2001 až 2006: 23 rok 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 trestné činy proti veřejné správě 126 118 41 241 84 216 74 191 65 316 podvody a padělání 398 513 179 340 118 328 113 333 114 296 trestné činy sexuálního charakteru 282 324 113 359 125 277 95 288 98 281 násilí proti osobě 1 455 1 330 465 1 304 452 1 199 413 1 299 443 1 265 zločiny proti zákonu na ochranu 759 758 265 874 303 734 253 774 264 726 soukromí hospodářské trestné činy (doslova 8 298 8 699 3 039 7 618 2 643 6 947 2 391 6 082 2 074 6 596 činy s úmyslem se nezákonně obohatit ) vandalismus 4 463 4 141 1 447 3 883 1 347 3 536 1 217 2 643 901 3 472 neoprávněné nakládání s cizím 388 566 198 412 143 463 159 348 119 478 majetkem případy zneužívání omamných 911 994 347 1 385 481 1 671 575 1 816 619 2 098 a psychotropních látek veřejná intoxikace alkoholem 2 230 1 984 693 2 009 697 1 553 535 1 762 601 1 607 dopravní přestupky 58 968 66 045 23 072 56 817 19 714 55 751 19 191 43 488 14 833 52 514 Křivka kriminality na Islandu do roku 2006 pozvolně klesala. V důsledku rozkolísání hospodářství však lze předpokládá, že se tento trend zastaví a možná dojde, v porovnání s minulými lety, i k mírnému nárůstu. Skutečnost, že země balancuje na hranici státního bankrotu, s sebou nese i rozvoj černého trhu s valutami a další, nejen majetkové, kriminality. Relativně vysoký je počet trestných činů spáchaných v souvislosti s držením a distribucí drog. V roce 2005 bylo evidováno 1 388 případů držení drog, přičemž jakékoli nedovolené držení, byť minimálního množství drog, je na Islandu trestné. V návaznosti na to je vhodné zmínit problematiku domácího násilí. Většina dotazovaných ženských obětí totiž uvádí, že zneužívání návykových látek (včetně alkoholu) je hlavním katalyzátorem násilí na nich páchaného. Vybrané ukazatele: srovnání mezi Islandem a Českou republikou. 24 2000 2001 2002 2003 vývoj mezi lety 2000 a 2003 (%) Počet veškerých pachatelů trestných činů na obyvatel Česká republika 3 812 3 494 3 630 3 490-8 Island 6 613 6 512 6 735 6 018-9 Počet úmyslných zabití na obyvatel Česká republika 2,7 2,3 2,3 2,3-17 Island 1,8 2,1 1,7 0,3-81 Počet přepadení na obyvatel Česká republika 70 69 71 67-5 Island 106 114 64 66-37 Počet znásilnění na obyvatel Česká republika 5 5 6 6 +29 Island 27 34 43 38 +40 Počet loupeží na obyvatel Česká republika 46 43 53 54 +17 Island 12 14 11 13 +11 Počet všech drogových trestných činů na obyvatel Česká republika 43 41 42 37-16 Island 278 320 345 - - Počet trestných činů obchodování s drogami na obyvatel Česká republika 32 31 33 27-14 Island 37 41 42 51 +40 23 Police Website: Iceland Crime Statistics <http://www.logreglan.is/default.asp?cat_id=1213>. 24 European Sourcebook of Crime and Criminal Justice Statistics 2006 <http://www.europeansourcebook.org/esb3_full.pdf>. 4
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti 25 Kapacity policejního sboru (zejména v aglomeraci Reykajvík) ne vždy postačují k plnění všech potřebných úkolů. Existující mezeru se usiluje překlenout právě sektor poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti. Největší firmou svého druhu na ostrově je Securitas (Securitas Ísland), která nabízí například tyto služby: 26 Uniformované hlídky v obchodech, bankách atd. Převozy cenností v pancéřovaných vozech. Ostrahu některých zastupitelských úřadů (zejména velvyslanectví a residence velvyslance Spojených států amerických). Napojení na pult centrální ochrany (přinejmenším 3 000 přípojek ve firmách, institucích a domácnostech). Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace Oblasti pokryté regulací Požadavky pro vstup na trh na úrovní právnické osoby Požadavky pro vstup na trh na úrovni fyzické osoby S vysokou pravděpodobností se nejedná o konkrétní specifický zákon, týkající se výhradně tématu soukromých bezpečnostních služeb, ale baterii zákonů, věnovaných podnikání obecně, například: 27 Zákon 138/1994, o soukromém podnikání. Zákon o založení firmy z 1. ledna 2007. 28 Další normy (týkající se zaměstnávání osob, jejich mezd, daní z podnikání, pojištění zaměstnanců atd.). Certifikaci firem, usilujících o podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti, provádí Ministerstvo vnitra (do roku 2010 včetně Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv). 29 Zřejmě se jedná o tyto oblasti: fyzická ostraha, transport cenností, provozování pultů ochrany a detektivní služby. Mezi podmínky pro získání licence patří to, že osoby, tvořící výkonný management agentury (v rámci Islandu) dosáhly alespoň věku 25 let a disponovaly čistým trestním rejstříkem. Pracovníkovi musí být alespoň 18 let (firma Securitas vyžaduje dokonce nejméně 20 let), musí se jednat o zodpovědnou a důvěryhodnou osobu s čistým trestním rejstříkem (přičemž tyto záznamy jsou revidovány každé dva roky). 25 Dostupných informací o této problematice je poskrovnu. Přehledy, popisujících situaci v řadě zemí, v případě Islandu obsahují jen prázdné stránky. Viz např. Private Security in Iceland <http://www.globaltrade.net/international-trade-import-exports/f/market-research/iceland/security-private-security.html>. 26 Van Bibber, D., Private Security in Reykjavik, Iceland, 1. XII. 2000 <http://infocuslists.com/datacards/datacards/dc.aspx>. Van Bibber, D., Private Security in Reykjavik, Iceland, 1. XII. 2000 <http://www.ifpo.org/articlebank/private_security.html>. 27 Doing Business in Iceland: Law Library <http://www.doingbusiness.org/law-library/iceland>. 28 Company Law Establishment of Companies in Iceland <http://eng.idnadarraduneyti.is/laws-and-regulations/nr/1206>. 29 New Ministry to Replace Icelandic Defense Agency; in: Daily News, 12. IV. 2010 <http://icelandreview.com/icelandreview/daily_news/?cat_id=59014&ew_0_a_id=360585>. Innanríkisráðuneytið <http://eng.innanrikisraduneyti.is/>. 5
Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy) Střelné zbraně Psi Služby pro orgány veřejného sektoru Výcvik Mzdy a příplatky Počet firem a zaměstnané osoby Obrat Pracovní doba Rovnost příležitostí Odbory O identifikačních průkazech je však zmínka v rámci materiálů odborových organizací. Je však třeba podotknout, že ani policejní síly na Islandu střelné zbraně v rámci služby většinou nenosí a omezují se na obušky či paralyzéry. Na Islandu není předepsáno žádné minimální školení pro personál soukromých bezpečnostních služeb. Některé firmy včetně Securitas Ísland (viz níže) nicméně dobrovolně svému personálu poskytuje šestnáctihodinové základní odborné školení pro nové pracovníky (zahrnující základy strážní služby, první pomoci a požární ochrany). Nový pracovník musí navíc projít 48 hodin trvající terénní nadstavbou kdy pod dohledem zkušenějšího kolegy působí přímo v terénu. Měsíčně pak každý pracovník absolvuje čtyři hodiny školení, týkajícího se zejména různých technických aspektů jeho činnosti. Komplexní údaje se autorovi nepodařilo zjistit. Největší firmou svého druhu je Securitas Ísland 30, která na Islandu zejména v aglomeraci Reykjavíku a v rámci města Akureyri zaměstnává okolo 400 osob. 31 Další osoby nebo menší firmy působí jako ochranka konkrétních bankovních ústavů nebo jako soukromí detektivové. Lze důvodně předpokládat, že tento aspekt je v rámci Islandu výslovně ošetřen. O ochraně práv personálu soukromých bezpečnostních služeb a soukromých vyšetřovatelů (tedy detektivů) výslovně hovoří materiály odborové centrály Islandu (Islandská konfederace práce 32 ), byť na samém konci svých výčtů (tzv. skupina 80). 33 30 Securitas Ísland <http://securitas.is/>. 31 Firma se přitom nezaměřuje pouze na soukromou bezpečnost v užším smyslu slova, ale poskytuje i servis co se týče instalace kamerových systémů, uklízecí služby (dceřiná společnost, oddělená roku 1999) či poradenství s důrazem na požární ochranu. Vlastní vyjádření firmy hovoří o tom, že poskytuje služby několika tisícům zákazníků, tedy prakticky všem větším firmám na Islandu. Firma na Islandu působí od roku 1979. 32 Alþýðu Samband Íslands (Icelandic Confederation of Labor) <http://www.asi.is>. 33 Agreement between The Icelandic Confederation of Labour (ASÍ) and the Confederation of Icelandic Employers (SA) on workplace ID cards and implementation of workplace inspection (5. V. 2011) <http://www.skirteini.is/index.php/download_file/view/127/>. 6
Chcete vědět víc? Loudová, B.; Krulík, O., Island: Malý, ale efektivní policejní sbor; in: Bezpečnostní teorie a praxe, 3/2010, ISSN 1801-8211, s. 121-136. Krulík, O., Island země kde hasiči řídí sanitky; in: 112, 5/2011, s. 31-33. Ilustrace Vlevo: Ústředí Securitas Ísland, otevřené v červnu 2011. Vpravo: Materiály Securitas Ísland, týkající se programu zabezpečení trvale neobývaných nemovitostí (chatky, letní byty, přístřešky), nabízející balíček ochrany před ohněm či vloupáním. 34 34 Securitas Ísland <http://securitas.is/>. 7