Dávky státní sociální podpory problémy, vize

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Mzdové účetnictví, daně a personalistika Dávky státní sociální podpory problémy, vize BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Hana HRUŠKOVÁ Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc Znojmo, 2012

Prohlášení Prohlašuji na svoji čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, pod vedením Prof. Ing. Václav Vybíhala, CSc a uvedla jsem v seznamu literatury všechny odborné a literární zdroje. Ve Znojmě 21. 4. 2012... Hana Hrušková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dávek státní sociální podpory v České republice. Teoretická část obsahuje rozdělení sociálních dávek podle určení pro jednotlivé občany a postupy stanovení jejich výpočtu. Praktická část se zabývá problematikou dopadu změn v systému dávek státní sociální podpory na jednotlivé modelové domácnosti. Porovnávána je výše dávek pro rodiny nízkopříjmové a pro rodiny zcela závislé na těchto dávkách s ohledem na změny zákona platné od roku 2012. Klíčová slova: Státní sociální podpora, dávky, životní minimum, dopady, domácnosti, vize. Abstract This bachelor thesis is focused on the issue of allowance state social security benefits in the Czech Republic. The theoretical part includes dividing of social benefits according to the individual people and procedures of the assessment of their calculation. The practical part deals with the issue of impact changes in the states social benefits system to the individual home model. Comparison of the amount of benefits for families of low-income and for families, who are entirely dependent on such benefits with regard to the changes in the law valid since 2012. Key words: State social support, benefits, subsistence, impacts, households, vision.

Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíl a metodika... 9 3 Teoretická část... 10 3.1 Vybrané pojmy sociálních dávek... 10 3.2 Státní sociální podpora v České republice... 12 3.3 Životní a existenční minimum... 12 3.4 Druhy dávek a podmínky jejich poskytování... 13 3.4.1 Dávky státní sociální podpory v závislosti na výši příjmu... 14 3.4.2 Dávky státní sociální podpory bez závislosti na výši příjmu... 19 3.5 Dávky pomoci v hmotné nouzi... 21 3.5.1 Druhy dávek pomoci v hmotné nouzi... 21 3.6 Státní sociální zabezpečení Slovenské republiky... 23 3.6.1 Životní minimum... 23 3.6.2 Druhy dávek, jejich výše a podmínky pro vyplácení... 24 4 Praktická část... 29 4.1 Životní a existenční minimum... 30 4.2 Sociální dávky závislé na výši příjmu a jejich změny v roce 2012... 30 4.3 Sociální dávky netestované na výši příjmu a jejich změny v roce 2012..... 32 4.3.1 Rodičovský příspěvek... 33 4.3.2 Dávky pěstounské péče... 34 4.3.3 Pohřebné... 37 4.4 Analýza dopadu na modelovou rodinu... 37 4.4.1 Analýza stavu roku 2011, model č. 1... 37 4.4.2 Analýza stavu roku 2011, model č. 2... 38 4.4.3 Analýza stavu roku 2011, model č. 3... 39 4.4.4 Analýza stavu roku 2011, model č. 4... 40 4.4.5 Analýza stavu roku 2012, model č. 1... 41 4.4.6 Analýza stavu roku 2012, model č. 2... 42

4.4.7 Analýza stavu roku 2012, model č. 3... 42 4.4.8 Analýza stavu roku 2012, model č. 4... 43 4.4.9 Porovnání životního minima a dávek ČR a SR... 44 4.5 Vývoj vyplacených dávek... 45 4.6 Problémy související s vyplácením dávek státní sociální podpory... 47 4.6.1 Sloučení agend pod úřad práce... 47 4.6.2 Dopady změn ve vyplácených dávkách testovaných na výši příjmu.... 48 4.6.3 Dopady změn ve vyplácených dávkách netestovaných na výši příjmu... 51 4.7 Vize a návrhy... 51 5 Závěr... 54 6 Seznam použité literatury... 55

1 Úvod Je skutečně složité vysvětlit pojem sociální politika. Ani po přečtení celé řady publikací a různorodých pramenů jsem nedospěla k nějaké definici, ve které bych dokázala rozumnými slovy shrnout vše, co sociální politiku charakterizuje. Soustředím se proto na bezpochyby nejviditelnější nástroj sociální politiky a to jsou dávky státní sociální podpory. Dávky státní sociální podpory by měly sloužit těm, kteří se dostanou z různých důvodů do finanční tísně a bez pomoci státu by si sami nedokázali nijak pomoci. Úmyslně píši, že by měli sloužit, ale jestli tomu tak ve skutečnosti opravdu výhradně je, tím si nejsem příliš jistá. Pro většinu občanů v dnešním moderním internetovém světě není takovým problémem dostat se k potřebným informacím ať už přímo z webových stránek, nebo přes poměrně hustou síť institucí, které jsou kompetentní k přiznávání dávek. S čím si ale zpravidla občan poradí už hůře, jsou různé druhy formulářů, respektive rozsah toho, co všechno musí případný žadatel vyplnit a jaké podklady dodat pro přiznání dávky státní sociální podpory. Navíc žadatelé jsou bohužel velmi často občané se základním vzděláním, kteří si bez účinné a ochotné pomoci úředníků na příslušných úřadech jen stěží poradí. Systém dávek státní sociální podpory, výše těchto podpor a vymezení dávek pro cílové skupiny občanů se velmi často stává tématem jak předvolebních kampaní, tak povolebních kompromisů a hádek. Ty druhé nezůstávají zpravidla bez následku na vcelku časté změny v nastavení dávek státní sociální podpory. Některá z dávek z legislativy vypadne, jiná se v ní objeví. Při bližším studiu je až překvapivý celkový rozsah tohoto systému. V jedné z kapitol je popsán v krátkosti i systém státní sociální podpory na Slovensku. Je zajímavé si vzájemně porovnat, k jakým tyto dříve spojené země s jednotným systémem dospěly diferencím. Od 1. 1. 2012 dochází k zásadním změnám v systému vyplácení dávek státní sociální podpory. Možný dopad na rodinu zcela závislou na dávkách státní sociální podpory budu analyzovat v praktické části této bakalářské práce. 8

2 Cíl a metodika Cílem práce je popsat, analyzovat a vyhodnotit systém státní sociální podpory v České republice, včetně metodického postupu uplatňovaného při kvantifikaci jednotlivých dávek státní sociální podpory a podrobně vymezit jednotlivé dávky státní sociální podpory a určit jejich strukturu. Identifikovat kompetence jednotlivých institucí, které jsou zapojeny do systému státní sociální podpory. Teoretická část je zaměřena na upřesnění rozdělení sociálních dávek podle cílového určení pro jednotlivé skupiny občanů České republiky a konkretizace metodiky stanovování jejich výše. Rozčlenění státní sociální podpory na dávky se závislostí na příjmech občana (tzv. testované) a dávky nezávislé na příjmech (tzv. netestované). Část práce je zaměřena na komparaci nastavení dávek státní sociální podpory v České republice a na Slovensku. V praktické části jsou pomocí modelování příkladů využití dávek státní sociální podpory určeny dopady změn, které v legislativě přidělování dávek nastanou po roce 2011 na rodinu zcela závislou na dávkách státní sociální podpory. 9

3 Teoretická část Teoretická část se zabývá systémem dávek státní sociální podpory v roce 2011. 3.1 Vybrané pojmy sociálních dávek Vybrané pojmy státních sociálních dávek: oprávněná osoba; rozhodné období; příjem rozhodný pro přiznání dávek; rodina; nezaopatřené dítě. 1. Oprávněná osoba Pojmem oprávněná osoba se rozumí fyzická osoba, která je hlášena trvalým pobytem v České republice, nebo občan Evropské unie, který je krytý nařízením vlády. U cizince se za trvalý pobyt v České republice rozumí pobyt po uplynutí 365 dnů ode dne hlášení k pobytu. U dětí cizinců se nezkoumá hlášení trvalého pobytu do 1 roku jejich věku. 2. Rozhodné období Je to období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Tím se rozumí: U přídavku na dítě je to kalendářní rok předcházejí kalendářnímu roku a to od 1. října do 30. září; U sociálního příplatku je obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí; u příspěvku na bydlení je obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí; u porodného je kalendářní čtvrtletí předcházejícího čtvrtletí, v němž se dítě narodilo. 10

3. Příjem rozhodný pro přiznání dávky Rozhodným příjmem se rozumí součet čistých měsíčních příjmů rodiny. Do příjmu pro přiznání dávky patří: dávky nemocenského pojištění; důchodové pojištění; podpora v nezaměstnanosti; podpora při rekvalifikaci; mzdové nároky. 4. Rodina Za rodinu je považována oprávněná osoba a s ní společně posuzované osoby. Společně posuzované osoby jsou: nezaopatřené děti; nezaopatřené děti a jejich rodiče; manželé, partneři, druh a družka; rodiče rodičů. 5. Nezaopatřené dítě Za neopatřené dítě se považuje dítě, které skončilo povinnou školní docházku a poté dítě, které se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost a to nejdéle do 26 let věku dítěte. (Vybíhal, 2012, s. 369-381) 11

3.2 Státní sociální podpora v České republice Základním právním předpisem, který upravuje poskytování státní sociální podpory je zákon č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Většina dávek státní sociální podpory je ovlivněna stanovením životního minima. Životní minimum je určeno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Dávky státní sociální podpory se řídí správním řádem, tj. zákonem č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podpora zahrnuje soubor sociálních dávek, které jsou ve formě peněz přeneseny ze státního rozpočtu obyvatelstvu. Přednostně je určena pro rodiny s dětmi, dále pak pro určitý okruh případů vzniklých sociální situací. Prostřednictvím státní sociální podpory se stát velkou mírou podílí na krytí nákladů na výživu a na ostatní základní a osobní potřeby dětí a rodin a také na financování již zmíněných sociálních situací. Náklady na dávky státní sociální podpory nese stát. Státní správu podle zákona o státní sociální podpoře vykonávají: Ministerstvo práce a sociálních věcí; Úřad práce ČR; Krajské pobočky úřadu práce ČR. (Vybíhal, 2012, s. 368) 3.3 Životní a existenční minimum Životní minimum je stanoveno zákonem č. 110/2006 Sb., tedy zákonem o životním a existenčním minimu. Výše minima je tedy upravena tímto zákonem a může být dále upravena nařízením vlády ČR. Životní minimum je minimálně společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální měsíční hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou 12

k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežít. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele invalidního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Měsíční výše existenčního minima je stanovena na 2 020 Kč. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011a) Rozlišujeme tyto částky životního minima pro rok 2011: 1. Životní minimum pro jednotlivce 3 126 Kč; 2. Životní minimum pro společně posuzované osoby u osoby posuzované jako první v pořadí 2 880 Kč; pro druhou osobu, která není nezaopatřeným dítětem 2 600 Kč; pro nezaopatřené dítě do 6 let věku 1 600 Kč; pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let věku 1 960 Kč; pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku 2 250 Kč. Částky životního minima nebyly od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2011 valorizovány. (Vybíhal, 2010, s. 361) 3.4 Druhy dávek a podmínky jejich poskytování V současné době je upraveno 7 sociálních dávek v rámci státní sociální podpory: a) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (testované): přídavek na dítě; sociální příplatek; (do 31. 12. 2011) příspěvek na bydlení; porodné. b) Dávky poskytované bez závislosti na výši příjmu (netestované): rodičovský příspěvek; dávky pěstounské péče; pohřebné. Nárok na dávky státní sociální podpory má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzovaní členové domácnosti, kteří splňují zákonem stanovené podmínky. 13

Jednou takovou podmínkou je trvalý pobyt na území ČR. U cizince se za trvalý pobyt na území ČR považuje pobyt po uplynutí jednoho roku ode dne hlášení pobytu. Fyzická osoba, která má nárok na přiznané dávky a splňuje podmínku hlášení k trvalému pobytu, se označuje jako osoba oprávněná. (Vybíhal, 2010, s. 369, 370) Základem pro stanovení nároku a výše některých dávek státní sociální podpory je výše životního minima. Dávky státní sociální podpory na rozdíl od původního systému mnohem více zohledňují příjmovou i sociální situaci posuzované rodiny. Rodina tedy může pobírat více státních dávek. (Krebs, 2010, s. 273) 3.4.1 Dávky státní sociální podpory v závislosti na výši příjmu a) Přídavek na dítě Mezi základní dávku státní sociální podpory patří přídavek na dítě. Jedná se o dávku, která je poskytována rodinám s nezaopatřenými dětmi s cílem pomoci jim k částečnému vykrytí nákladů, které jsou spojené s výchovou a výživou dětí. (Krebs, 2010, s. 274) Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě a za nezletilé nezaopatřené dítě podává žádost o přídavek ne dítě jeho zákonný zástupce. Pokud nezaopatřené dítě dosáhne 18 let věku, je přídavek vyplácen přímo dítěti. (Vybíhal, 2010, s. 370) Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce (tzn., že například pro poskytování přídavku na dítě od 1. října 2009 do 30. září 2010 je rozhodující výše příjmu rodiny v roce 2008). Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4 násobek částky životního minima rodiny. (Krebs, 2010, s. 274) 14

Výše přídavku je rozdělena do třech skupin podle věku dítěte: Tabulka č. 1 Výše přídavku dle věku nezaopatřeného dítěte v rodině Věk nezaopatřeného dítěte Měsíční výše přídavku na dítě (Kč) Do 6 let 500,- Od 6 do 15 let 610,- Od 15 do 26 let 700,- Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Integrovaný portál MPSV. Sociální tématika. Státní sociální politika. Informace pro občany. Přídavek na dítě. b) Sociální příplatek Sociální příplatek je určen pro rodiny se zdravotně postiženým dítětem nebo rodičem. Zde došlo k redukci počtu vyplácených dávek oproti roku 2010, kdy byly tyto dávky vypláceny ve větším rozsahu a podle jiných pravidel. Podmínkou nároku na sociální příplatek je, že rozhodný příjem celé rodiny musí být nižší než součin částky životního minima a koeficientu 2,00. (Vybíhal, 2010, s. 373) Na rozdíl od přídavku na dítě je u sociálního příplatku rozhodné období předcházející kalendářní čtvrtletí a to proto, aby sociální příplatek mohl reagovat na změny příjmu a vzniklé sociální situaci rodiny v průběhu roku. (Krebs, 2010, s. 274) 15

Výpočet výše sociálního příplatku počítáme podle vzorce: kde: SP = P od - [(P od P rr ) : ( ŽM r 2,00)] SP sociální příplatek P od částka na osobní potřeby dítěte (dětí) P rr rozhodný příjem rodiny ŽM r životní minimum rodiny 2,00 koeficient Při stanovení výše příplatku se částka na osobní potřebu násobí, jde-li o: dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 3,00 dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,67 dítě dlouhodobě nemocné koeficientem 1,34 děti, které se narodily současně, a to v době do 3 let jejich věku koeficientem 1,22 dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání koeficientem 1,20 Při stanovení výše sociálního příplatku se částky životního minima dítěte a všech osob posuzovaných násobí, jde-li o: oba rodiče, kteří jsou dlouhodobě těžce zdravotně postiženi koeficientem 1,35 osamělého rodiče, který je dlouhodobě těžce zdravotně postiženi koeficientem 1,30 jednoho z rodičů, který je dlouhodobě těžce zdravotně postižený koeficientem 1,05 osamělého rodiče koeficientem 1,17 (Vybíhal, 2010, s. 374) 16

c) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je určen na náhradu části nákladu na bydlení příjemce. Nárok na příspěvek na bydlení má jak vlastník, tak nájemce, který je hlášen v bytě k trvalému bydlišti a také není rozhodné, o jakou formu bydlení se jedná. Nárokovat příspěvek na bydlení si může příjemce, která má náklady na bydlení přesahující částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze koeficientu 0,35). A dále součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. (Vybíhal, 2010, s. 376) Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a podle počtu členů v domácnosti. Zvlášť jsou vymezené měsíční náklady pro byty s nájemní smlouvou a zvlášť pro byty družstevní nebo byty vlastníků. (Krebs, 2010, s. 277) Tabulka č. 2 Normativní měsíční náklady v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 v Kč. Počet obyvatel obce Počet osob Praha nad 100 tis. 50 000 99 999 10 000 49 999 do 9 999 obyvatel v rodině obyvatel obyvatel obyvatel 1 6 363 5 117 4 863 4 406 4 293 2 9 183 7 478 7 130 6 505 6 350 3 12 557 10 328 9 872 9 056 8 852 4 a více 15 744 13 055 12 506 11 521 11 276 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příjmy a životní úroveň, Životní minimum. 17

Tabulka č. 3 Normativní měsíční náklady v družstevních bytech a bytech vlastníků platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 v Kč. Počet obyvatel obce Počet osob v rodině Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 99 999 obyvatel 10 000 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel 1 3 723 3 723 3 723 3 723 3 723 2 5 584 5 584 5 584 5 584 5 584 3 7 818 7 818 7 818 7 818 7 818 4 a více 9 950 9 950 9 950 9 950 9 950 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Ludmila Řezníčková. Peníze, které vám dá stát: příspěvek na bydlení od roku 2011 Výše příspěvku se stanovuje za kalendářní měsíc. Výpočet se provádí podle tohoto vzorce: PB= N nb - [P rr x 0,3] pro Prahu pak: PB= N nb - [P rr x 0,35] (Vybíhal, 2012, s. 378) d) Porodné Od 1. 1. 2011 patří porodné mezi dávky poskytované s ohledem na výši příjmu. Tato dávka se jednorázově poskytuje rodině s nízkým příjmem na náklady spojené s narozením prvního dítěte. Porodné se vyplácí ženě, která porodila své první živé dítě a její příjem v rodině, který v kalendářním čtvrtletí předcházejícímu kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, je nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny. 18

Porodné náleží rodině pouze jedenkrát a je stanoveno pevně danou částkou 13 000 Kč. Pokud se narodí druhé živé dítě společně s prvním, částka je 19 500 Kč. (Integrovaný portál MPSV, 2011c) 3.4.2 Dávky státní sociální podpory bez závislosti na výši příjmu a) Rodičovský příspěvek Tato dávka má umožnit rodiči se plně věnovat péči o dítě osobně a celodenně, tedy zpravidla namísto zaměstnání. Je to tedy nárok rodičů. (Vybíhal, 2010, s. 380) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let věku, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Podmínkou je, že dítě, které je mladší 3 let, nenavštěvuje jesle nebo jiné předškolní zařízení více jak 5 dnů v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 let věku, může pravidelně navštěvovat mateřskou školu v rozsahu 4 hodin denně nebo 5 dní v kalendářním měsíci. (Krebs, 2010, s. 279) Od 1. ledna 2011 se změna čerpání rodičovského příspěvku týkala, předsunutím termínu volby tříleté varianty čerpání z 21 měsíců věku dítěte na pouhých 9 měsíců věku dítěte. Tím došlo u čtyřleté zvolené varianty ke zkrácení doby, po kterou se čerpal rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011b) Měsíční výše rodičovského příspěvku záleží také na volbě rodičů, jakou rychlostní volbu si zvolí, a to: 11 400 Kč jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře; 7 600 Kč jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře; 3 800 Kč jde-li o rodičovský příspěvek ve snížené výměře; 3000 Kč jde-li o rodičovský příspěvek v nižší výměře. (Vybíhal, 2011, s. 392) 19

b) Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v případech, kdy se vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí o své děti starat a dítě je svěřeno do pěstounské péče. Děti, které jsou umístěny v ústavech, mohou být svěřeny buď do péče jednotlivým osobám, nebo manželskému páru. Pěstounská péče v mnoha případech předchází adopci. Pěstouni mají povinnost osobně pečovat o svěřené dítě, ale nemají vůči dítěti žádnou vyživovací povinnost. O hmotné zabezpečení se stará stát případně jeho biologičtí rodiče. Dávky pěstounské péče se poskytují buď jednorázově, nebo opakovaně. Druhy dávek: příspěvek na úhradu potřeb dítěte; odměna pěstouna; příspěvek při převzetí dítěte; příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Uvedené dávky se poskytují pěstounovi, který o dítě osobně pečuje a náleží jak jemu, tak dítěti. c) Pohřebné Pohřebné se vyplácí jednorázově a je příspěvkem na náklady, spojené s vypravením pohřbu. Výše pohřebného činí 5 000 Kč. Na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti a dále osoba, která byla sama nezaopatřeným dítětem ke dni smrti rodičů. Tento nárok vzniká dnem pohřbení. (Vybíhal, 2010, s. 384-391) 20

3.5 Dávky pomoci v hmotné nouzi Další důležitou součástí systému sociálního zabezpečení je pomoc v hmotné nouzi. Tyto dávky jsou financovány ze státního rozpočtu a poskytovány k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi. (Vybíhal, 2010, s. 393) Dávky hmotné nouze upravuje zákon č. 111/2006 Sb. o hmotné nouzi, který definuje hmotnou nouzi takto: "Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu, pokud tento zákon nestanoví jinak." (Výplata. cz, 2007) 3.5.1 Druhy dávek pomoci v hmotné nouzi V systému pomoci v hmotné nouzi jsou tyto dávky: příspěvek na živobytí; doplatek na bydlení; mimořádná okamžitá pomoc. a) Příspěvek na živobytí Podmínky nároku: Osoba, která je v hmotné nouzi, má nárok na příspěvek na živobytí, jestliže její příjem a příjem všech společně posuzovaných osob nedosahuje částky životního minima. Nárok na výplatu příspěvku na živobytí vznikne v kalendářním měsíci, pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo osob společně posuzovaných za tři předcházející kalendářní měsíce byl nižší než 3násobek životního minima. (Vybíhal, 2010, s. 396, 397) 21

b) Doplatek na bydlení Doplatek na bydlení řeší situaci nedostatku příjmu na uhrazení nákladů spojených s bydlením, kde nestačí vlastní příjmy osoby včetně příspěvků na bydlení ze státní sociální podpory. Dávka je poskytovaná nájemci nebo vlastníku bytu. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení nájmu a služeb s bydlením spojených zbyla osobě částka na živobytí. (Integrovaný portál MPSV, 2011d) c) Mimořádná okamžitá pomoc Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je zapotřebí bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět situací: Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví; Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima. Postiženi vážnou mimořádnou událostí (živelná pohroma, požár apod.); Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 46 890 Kč. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout maximálně do výše 10násobku částky životního minima, tj. až do 31 260 Kč. Ohrožení sociálním vyloučením, např. jde-li o osobu vracející se z vězení nebo z dětského domova. Dávku lze v průběhu roku poskytnout opakovaně a to ve výši 1 000 Kč, maximálně však do výše 4násobku částky životního minima, tj. až do 12 504 Kč. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011c) 22

3.6 Státní sociální zabezpečení Slovenské republiky Sociální zabezpečení má tři základní formy: sociální pojištění; sociální pomoc; sociální podporu. Sociální pojištění Jeho úlohou je ochrana obyvatelstva v různých situacích, jako je mateřství nebo pracovní neschopnost. Podstata pojistného systému vychází z předcházející ekonomické aktivity a příjmů obyvatelstva. Výše pojistné dávky je adekvátní odvedené části prostředků do systému. Sociální pomoc Představuje systém, který nejčastěji nahrazuje příjmy v situacích hmotné nouze, převážně pro nezaměstnané občany. Nárok na pomoc není trvalá, ale jen dočasná náhrada příjmu. Sociální podpora Jedná se o rodinné dávky, které stát financuje ze státního rozpočtu a pomáhá při řešení některých životních situací, jako je narození dítěte, smrt rodinného příslušníka. Nárok na rodinné dávky není podmíněn příjmem oprávněných osob. (Dávkový informační servis, 2011a) 3.6.1 Životní minimum Zákon o životním minimu ustanovuje životní minimum jako společensky uznanou minimální hranici příjmů fyzické osoby, pod kterou nastává stav hmotné nouze. Od 1. července 2011 byla ustanovená výše životního minima Opatřením Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky č. 194/2011 Sb. 23

Za životní minimum fyzické osoby nebo fyzických osob, jejichž příjmy jsou posuzovány, se považují tyto úhrny: jedna plnoletá osoba 189,93 /měsíc druhá společně posuzovaná plnoletá osoba 132,42 /měsíc nezaopatřené dítě nebo nezaopatřené plnoleté dítě 86,65 /měsíc (Dávkový informační servis, 2011b) 3.6.2 Druhy dávek, jejich výše a podmínky pro vyplácení Druhy dávek v rámci státní sociální podpory: přídavek na dítě; příplatek k přídavku na dítě; rodičovský příspěvek; příspěvek při narození dítěte; příplatek k příspěvku při narození dítěte; příspěvek rodičům, kterým se současně narodily tři a více dětí nebo kterým se během dvou let narodila opakovaně dvojčata; příspěvek na péči o dítě; příspěvek na pohřeb. Výše příspěvku u většiny dávek se upravuje od 1. ledna kalendářního roku koeficientem, kterým se korigují sumy životního minima. Sumu vyhlásí Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky opatřením, které v úplném znění zveřejní ve své Sbírce zákonů Slovenské republiky, a to nejpozději do 31. prosince kalendářního roku. a) Přídavek na dítě Přídavkem na dítě se rozumí státní sociální dávka, kterou stát přispívá oprávněné osobě na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte. Výše přídavku je 22,54. 24

Podmínky nároku na přídavek: péče oprávněné osoby o nezaopatřené dítě; trvalý nebo přechodný pobyt oprávněné osoby na území Slovenské republiky; trvalý nebo přechodný pobyt nezaopatřeného dítěte na území Slovenské republiky. b) Příplatek k přídavku na dítě Příplatek k přídavku na dítě upravuje zákon č. 600/2003 Sb. ve znění zákona č. 532/2007 Sb. Přídavkem na dítě se rozumí státní sociální dávka, kterou stát přispívá oprávněné osobě na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte, na které se nesmím uplatnit daňový bonus podle osobního předpisu. Podmínky nároku na příplatek: trvalý nebo přechodný pobyt oprávněné osoby na území Slovenské republiky; pobírání starobního důchodu, předčasného starobního důchodu; nevykonávání výdělečné činnosti; neuplatnění daňového bonusu na nezaopatřené dítě. Výše příplatku je 10,57. c) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je státní sociální dávka, kterou stát přispívá oprávněné osobě na zabezpečení řádné péče o dítě. Podmínky nároku na příspěvek: oprávněná osoba zabezpečuje řádně péči o dítě; oprávněná osoba má trvalý nebo přechodný pobyt na území Slovenské republiky. 25

Výše příspěvku je 194,7 měsíčně. Pokud oprávněná osoba zabezpečuje řádnou péči o dvě a více dětí narozených současně, potom se rodičovský příspěvek zvyšuje o 25 % na každé dítě, které se narodilo současně. d) Příspěvek při narození dítěte Příspěvek při narození dítěte je státní sociální dávka, kterou stát přispívá na pokrytí výdajů spojených se zabezpečením nevyhnutelných potřeb novorozence. Příspěvek na jedno dítě je 151,370. Jestliže se současně narodily dvě nebo více dětí a dožily se 28 dní, zvyšuje se příspěvek o jednu polovinu na každé dítě. Nárok na příspěvek při narození dítěte zaniká uplynutím šesti měsíců od narození dítěte. e) Příplatek příspěvku při narození dítěte Příplatek příspěvku při narození dítěte je státní sociální dávka, kterou stát přispívá na pokrytí výdajů spojených se zabezpečením nevyhnutelných potřeb dítěte, které se narodilo jako první, druhé nebo třetí dítě a které se dožilo alespoň 28 dní. Výše příplatku je 678,490. f) Příspěvek rodičům, kterým se současně narodily tři a více dětí nebo kterým se během dvou let narodila opakovaně dvojčata Příspěvek rodičům je státní sociální dávka, kterou stát přispívá jednou ročně rodičům nebo osobě, která převzala děti do náhradní péče na základě právoplatného rozhodnutí soudu, na zvýšené výdaje, které vznikají v souvislosti s touto péčí o současně narozené tři a více dětí nebo o dvojčata narozená opakovaně do dvou let nebo více dětí současně. Podmínky nároku na příspěvek: děti jen do 15 let roku; pečuje o ně oprávněná osoba; oprávněná osoba má trvalý nebo přechodný pobyt na území Slovenské republiky; 26

příspěvek se poskytuje na každé dítě v kalendářním roce pouze jednou. Výše příspěvku: dítě od 6 let věku 81,990 ; dítě od 6 do 15 let roku 101,250 ; dítě 15 let roku 107,550. g) Příspěvek na péči o dítě Poskytováním příspěvku na péči o dítě stát přispívá rodičům nebo fyzické osobě, které je dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů, na úhradu výdajů vynaložených na péči o dítě. Opatřením Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky č. 272/2011 Sb. o ustanovení výše příspěvku na podporu náhradní péče o dítě se s účinností od 1. září 2011 upravuje výše jednorázových a opakovaných příspěvků na tyto částky: jednorázový příspěvek při svěření do náhradní péče 352,86 ; jednorázový příspěvek při zániku náhradní péče 883,90 ; opakovaný příspěvek dítěti 132,39 ; zvýšený příspěvek náhradnímu rodiči 119,72 ; opakovaný příspěvek náhradnímu rodiči 168,32 ; osobní opakovaný příspěvek náhradnímu rodiči 69,36. h) Příspěvek na pohřeb Příspěvek na pohřeb je státní sociální dávka, kterou stát přispívá na úhradu výdajů spojených se zabezpečením pohřbu zemřelého. Příspěvek upravuje zákon č. 238/1998 Sb. Podmínky nároku: zabezpečení pohřbu oprávněnou osobou (plnoletá fyzická osoba); trvalý nebo přechodný pobyt oprávněné osoby na území Slovenské republiky; 27

trvalý nebo přechodný pobyt zemřelého v čase úmrtí na území Slovenské republiky; Výše příspěvku na pohřebné je 76,670. (Dávkový informační servis, 2011a) 28

4 Praktická část První kapitoly praktické části bakalářské práce jsou zaměřeny na změny, které nastaly v legislativě s účinností od 1. 1. 2012. Převážná část změn je konkrétně vyčíslitelná, protože se změnou zákona dochází i ke změně vyplácených částek v jednotlivých položkách systému státní sociální podpory. Nejzásadnější ze změn spočívá ve sjednocení výplat dávek státní sociální podpory prostřednictvím Úřadů práce České republiky. Deklarovaným cílem přenesení dříve rozdrobených pravomocí na jednu instituci je zvýšení dostupnosti, lepší kontrolovatelnost, efektivnější řízení dávek s jednodušší administrací a také účinnější kontrola využívání prostředků státu. V praxi to znamená, že veškeré služby jak v oblasti zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, tak třeba i dávek pro osoby se zdravotním postižením, lze vyřídit na 423 kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR a na jejich dalších 26 detašovaných, resp. výjezdních pracovištích namísto dřívějšího systému, kdy byly agendy sociálních dávek a zaměstnanosti rozděleny mezi Úřady práce s jejich sociálními obory a obecní úřady. (Sociální reforma, 2011) Lze předpokládat, že s tím se sníží administrativní náklady spojené s vyplácením dávek státní sociální podpory. 29

4.1 Životní a existenční minimum Od 1. 1. 2012 došlo po 6 letech k valorizaci životního minima. Tabulka č. 4 Částky životního minima a jejich srovnání po valorizaci v Kč. Posuzované osoby ve společné domácnosti Rok 2011 2012 Rozdíl (Kč) Jednotlivec 3 126 3 410 +284 První dospělá osoba v domácnosti Druhá a další dospělá osoba v domácnosti 2 880 3 140 +260 2 600 2 830 +230 Nezaopatřené dítě do 6 let 1 600 1 740 +140 Nezaopatřené dítě 6 až 15 1 960 2 140 +180 Nezaopatřené dítě 15 až 26 2 250 2 450 +200 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPSV odbor 65. Životní a existenční minimum. Životní minimum je výsledkem součtu jednotlivých částek všech členů rodiny. Částka existenčního minima se zvýšila o 180 Kč měsíčně, to znamená, že v současné době je 2 200 Kč měsíčně. 4.2 Sociální dávky závislé na výši příjmu a jejich změny v roce 2012 Mezi dávky závislé na výši příjmu patří: 1. Sociální příplatek, který byl součástí dávek testovaných na výši příjmu, je od 1. 1. 2012 zrušen; 2. Přídavek na dítě zůstal v nezměněné výši; 30

3. Porodné zůstává i nadále bez změn. 4. Příspěvek na bydlení - vzrostla výše proplácených normativních nákladů na bydlení a to s platností od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 (tabulka č. 5 a č. 6) Tabulka č. 5 Normativní měsíční náklady v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Kč. Počet obyvatel obce Počet osob v rodině Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 99 999 obyvatel 10 000 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel 1 7 068 5 616 5 352 4 563 4 293 (+705) (+499) (+489) (+157) (+86) 2 10 144 8 157 7 796 6 715 6 464 (+961) (+679) (+666) (+210) (+114) 3 13 813 11 214 10 742 9 330 9 001 (+1 256) (+886) (+870) (+274) (+149) 4 a více 17 269 14 135 13 565 11 862 11 466 (+1 525) (+1 080) (+1 059) (+341) (+190) Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPSV odbor 21. Příspěvek na bydlení. Vysvětlivky: v závorkách uvedené hodnoty jsou rozdíly oproti stavu v roce 2011 v Kč. 31

Tabulka č. 6 Normativní měsíční náklady v družstevních bytech a bytech vlastníků platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Kč. Počet obyvatel obce Počet osob v rodině Praha nad 100 tis. 50 000 99 999 10 000 49 999 do 9 999 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 1 4 053 4 053 4 053 4 053 4 053 (+330) (+330) (+330) (+330) (+330) 2 6 042 6 042 6 042 6 042 6 042 (+458) (+458) (+458) (+458) (+458) 3 8 421 8 421 8 421 8 421 8 421 (+603) (+603) (+603) (+603) (+603) 4 a více 10 699 10 699 10 699 10 699 10 699 (+749) (+749) (+749) (+749) (+749) Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPSV odbor 21. Příspěvek na bydlení. Vysvětlivky: v závorkách uvedené hodnoty jsou rozdíly oproti stavu v roce 2011 v Kč. 4.3 Sociální dávky netestované na výši příjmu a jejich změny v roce 2012 Mezi dávky netestované na výši příjmu patří: 1. rodičovský příspěvek; 2. dávky pěstounské péče; 3. pohřebné. 32

4.3.1 Rodičovský příspěvek Schválená legislativní úprava umožňuje rodičům volněji rozhodovat u rodičovského příspěvku o délce a výši čerpání pomocí jednoduššího systému, který si klade za cíl vyjít vstříc rodinám s malými děti. Od ledna 2012 rodiče získají příspěvek bez ohledu na to, jestli dítě mladší jak 2 roky navštěvuje mateřskou školu. Tato nově stanovená pravidla rodičovského příspěvku umožňují rodičům rychlejší návrat na trh práce. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství je závislý na platbě nemocenského pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dnů. Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, mohou rodiče volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši. Celkem mohou vyčerpat maximálně 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku může být měněna jednou za tři měsíce. Tato výše je ohraničena výší peněžité pomoci v mateřství, nejvýše však 11 500 Kč měsíčně. Pokud si rodič neplatil nemocenské pojištění po stanovenou dobu, nevzniká mu sice nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale podle nové úpravy si může i tento rodič zvolit výši měsíční částky rodičovského příspěvku, avšak pouze při splnění podmínky, že druhý z rodičů se nemocenského pojištění po stanovenou dobu účastnil. Jestliže si ani jeden z rodičů neplatil pojistné na sociální zabezpečení a tedy nesplnil podmínku, výše příspěvku zůstává v částkách 7 600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a potom 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Jestliže rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek již v roce 2011, může se buď rozhodnout přejít na systém uvedený v nové právní úpravě, nebo čerpat příspěvek podle právní normy platné v době vzniku nároku na tuto sociální dávku. Rodičovský příspěvek mohou podle nové úpravy čerpat rodiče i na děti ve školce nebo obdobném zařízení pro děti. U dětí mladších dvou let se nově zavedlo konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné dítě do předškolního zařízení umístit, aniž by rodič o dávky přišel. 33

4.3.2 Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče zůstaly v nezměněné výši. Jejich výše nebyla měněna od roku 2007. Rozlišujeme tyto druhy dávek pěstounské péče: příspěvek na úhradu potřeb dítěte; odměna pěstouna; příspěvek při převzetí dítěte; příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna jsou opakující se dávky, které se vyplácí v měsíčních splátkách. Příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla jsou dávkami jednorázovými. a) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na tento příspěvek má nezletilé dítě, které je svěřeno do pěstounské péče. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náleží ode dne svěření dítěte do pěstounské péče, až do dosažení jeho zletilosti, tj. 18 let věku dítěte, nejdéle však do 26 let věku dítěte. Dávky se vyplácí pěstounovi, jestliže ale dítě dosáhne plnoletosti, tak dávky jsou vypláceny přímo tomuto dítěti. Pokud je dítě v plném zaopatření ústavu pro péči o děti a mládež, na příspěvek po tuto dobu dítě nemá nárok. Výše příspěvku se vypočítá jako součin částky životního minima a koeficientu 2,30. Jestliže má nezaopatřené dítě určený stupeň závislosti na jiné osobě, tak se částka životního minima dítěte násobí příslušným koeficientem závislosti. Stupně závislosti: závislost I. stupně 2,35; závislost II. stupně 2,90; závislost III. a IV. stupně 3,10. 34

Tabulka č. 7 Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v Kč Nezaopatřené dítě ve věku Zdravé dítě (x 2,30) I. stupeň závislosti (x 2,35) II. stupeň. závislosti (x 2,90) III. stupeň závislosti (x 3,10) Do 6 let 4 002 4 089 5 046 5 394 Od 6 do 15 let 4 922 5 029 6 206 6 634 Od 15 do 26 let 5 635 5 758 7 105 7 595 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Vybíhal, Václav, et al. Mzdové účetnictví 2012 - praktický průvodce. b) Odměna pěstouna Výše odměny pěstouna za každé svěřené dítě do pěstounské péče je součin životního minima pěstouna a koeficientu 1,00, tj. 3 410 Kč měsíčně za každé svěřené dítě. Ve zvláštních případech jsou koeficienty následující: pečuje- li o 3 svěřené děti nebo o 1 svěřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve II., III. a IV. stupni 5,50 za každé další svěřené dítě se odměna pěstounovi zvyšuje životní minimum o koeficient 0,5 35

Tabulka č. 8 Výše měsíční odměny pěstouna v závislosti na počtu dětí v Kč. Počet dětí v pěstounské péči Výše odměny 1 3 410 2 6 820 3 18 755 4 20 460 5 22 165 1 (III. stupeň závislosti) 18 755 2 (III. stupeň závislosti) 21 313 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Vybíhal, Václav, et al. Mzdové účetnictví 2012 - praktický průvodce. c) Příspěvek při převzetí dítěte Účelem tohoto příspěvku je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, které nemá vlastní osobní věci při odchodu z ústavu. Tento příspěvek se vyplácí jednorázově pěstounovi nebo osobě, které bylo dítě soudem svěřeno. Nárok vzniká dnem převzetí dítěte. Při stanovení příspěvku při převzetí dítěte se nevychází z částky životního minima. Výše příspěvku: dítě do 6 let věku dítě od 6 do 15 let věku dítě od 15 do 18 let věku 8 000 Kč; 9 000 Kč; 10 000 Kč. d) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Na tento příspěvek má nárok pěstoun, který má v péči minimálně 4 děti. V případě, že zakoupil osobní automobil nebo zajistil opravu osobního automobilu a tento automobil nepoužívá pro výdělečnou činnost. 36

Výše příspěvku je 70 % pořizovací ceny z nakoupeného osobního automobilu nebo prokázaných výdajů, maximálně však 100 000 v období 10 let. Kč. Součet těchto příspěvků nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. Pokud pěstoun osobní automobil do 5 let od poskytnutí příspěvku prodá, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku. (Sociální reforma, 2011a) 4.3.3 Pohřebné Pohřebné zůstává v nezměněné výši, tj. 5000 Kč. Vyplácí se jednorázově osobě, která vypravila pohřeb a to dítěti, které bylo nezaopatřeným dítětem ve dni smrti rodičů nebo osobě, která byla rodičem ke dni smrti nezaopatřeného dítěte. 4.4 Analýza dopadu na modelovou rodinu 4.4.1 Analýza stavu roku 2011, model č. 1 Rodinu tvoří otec, matka a 3 nezaopatřené děti ve věku (4, 7, 16, které je dlouhodobě nemocné) bydlící v obci do 9 999 obyvatel. Rodina bydlí v obytném domě a užívá byt na základě nájemní smlouvy. Skutečné měsíční náklady na bydlení jsou v částce 4 947 Kč. Rozhodný příjem v rodině pro rok 2010 je částka 0 Kč. Na jaké dávky rodina dosáhla v roce 2011? Vypočtené životní minimum rodiny: - životní minimum otce 2 880 Kč - životní minimum matky 2 600 Kč - životní minimum dítěte 4 roky 1 600 Kč - životní minimum dítěte 7 let 1 960 Kč - životní minimum dítěte 16 let 2 250 Kč Životní minimum rodiny 11 290 Kč a) Přídavek na dítě Součin koeficientu 2,40 a součtu částek životního minima rodiny 11 290 x 2,40 = 27 096 Kč Nezaopatřené děti mají nárok na přídavek na dítě, protože rozhodný příjem rodiny je 11 290 Kč a nepřevyšuje vypočtenou částku 27 096 Kč. Výše přídavku 37

na první dítě je 500 Kč, na druhé dítě je 610 Kč a na třetí dítě je 700 Kč. Celkově bude rodině vyplacen přídavek na dítě 1 810 Kč. b) Sociální příplatek SP = P od - [(P od P rr ) : ( ŽM r 2,00)] - životní minimum rodiny 12 055 Kč ŽM otce 2 880 Kč ŽM matky 2 600 Kč ŽM dítěte 4 roky 1 600 Kč ŽM dítěte 7 let 1 960 Kč ŽM dítěte 16 let (2 250 x 1,34) 3 015 Kč - částka na osobní potřebu dětí 6 575 Kč (1 600 + 1 960 + 3 015) - rozhodný příjem 12 055 Kč SP = 6 575 - [(6 575 x 12 055) : (12 055 x 2)] SP = 3 288 Kč Osoba pečující o nezaopatřené děti má nárok na sociální příplatek ve výši 3 288 Kč. c) Příspěvek na bydlení PB = N nb - (P rr x 0,30) - životní minimum rodiny 11 290 Kč - rozhodný příjem 11 290 Kč - náklady na bydlení 4 947 Kč PB = 4 947 - (11 290 x 0,30) PB = 1 560 Kč Nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 1 560 Kč. Celkově má rodina nárok na dávky v částce 6 658 Kč měsíčně. 4.4.2 Analýza stavu roku 2011, model č. 2 Rodina model č. 1 (kap. 4.2.1). Oba rodiče pracují za minimální mzdu, rozhodný příjem rodiny je 14 240 Kč měsíčně. Životní minimum rodiny je 11 290 Kč. 38

a) Přídavek na dítě ŽM x 2,40 = 11 290 x 2,40 = 27 096 Rodina má nárok na přídavek na dítě. 1. dítě 500 Kč 2. dítě 610 Kč 3. dítě 700 Kč b) Sociální příplatek SP = P od - [(P od P rr ) : (ŽM r 2,00)] SP = 6 575 - [(6 575 x 14 240) : (12 055 x 2)] SP = 2 692 Kč Osoba pečující o nezaopatřené děti má nárok na sociální příplatek ve výši 2 692 Kč. c) Příspěvek na bydlení PB = N nb - (P rr x 0,30) PB = 4 947 - (14 240 x 0,30) PB = 675 Kč Nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 675 Kč. Celkově má rodina nárok na dávky v částce 5 177 Kč měsíčně. 4.4.3 Analýza stavu roku 2011, model č. 3 Rodina model č. 1 (kap. 4.2.1). Jeden rodič má příjem 12 000 Kč měsíčně. Životní minimum rodiny je 11 290 Kč. a) Přídavek na dítě ŽM x 2,40 = 11 290 x 2,40 = 27 096 Rodina má nárok na přídavek na dítě. 1. dítě 500 Kč 2. dítě 610 Kč 3. dítě 700 Kč 39

b) Sociální příplatek SP = P od - [(P od P rr ) : ( ŽM r 2,00)] SP = 6 575 - [(6 575 x 12 000) : (12 055 x 2)] SP = 3 303 Kč Sociální příplatek rodiny je 3 303 Kč. c) Příspěvek na bydlení PB = N nb - (P rr x 0,30) PB = 4 947 - (12 000 x 0,30) PB = 1 347 Kč Rodina má nárok na částku 1 347 Kč, jako příspěvek na bydlení. Celkově rodina dosáhne na dávky v částce 6 460 Kč měsíčně. 4.4.4 Analýza stavu roku 2011, model č. 4 Rodinu tvoří matka a tři nezaopatřené děti (model č. 1), které jsou v přímém zaopatření matky. Matka má příjem 15 000 Kč měsíčně a otec výživné neplatí. Vypočtené životní minimum rodiny: - životní minimum pro jednotlivce 3 126 Kč - životní minimum dítěte 3 roky 1 600 Kč - životní minimum dítěte 7 let 1 960 Kč - životní minimum dítěte 16 let 2 250 Kč Životní minimum rodiny 8 936 Kč a) Přídavek na dítě ŽM x 2,40 = 8 936 x 2,40 = 21 446 Rodina má nárok na přídavek na dítě. 1. dítě 500 Kč 2. dítě 610 Kč 3. dítě 700 Kč Nezaopatřené děti mají nárok na přídavek na dítě, protože rozhodný příjem rodiny je 15 000 Kč a nepřevyšuje vypočtenou částku 21 446 Kč. 40

b) Sociální příplatek SP = P od - [(P od P rr ) : ( ŽM r 2,00)] SP = 6 575 - [(6 575 x 15 000) : (9 701 x 2)] SP = 1 492 Kč Sociální příplatek rodiny je 1 492 Kč. c) Příspěvek na bydlení PB = N nb - (P rr x 0,30) PB = 4 947 - (15 000 x 0,30) PB = 447 Kč Rodina má nárok na částku 447 Kč, jako příspěvek na bydlení. Celkově rodina dosáhne na dávky v částce 3 749 Kč měsíčně. 4.4.5 Analýza stavu roku 2012, model č. 1 Rodinu tvoří otec, matka a 3 nezaopatřené děti ve věku (3, 7, 16, které je dlouhodobě nemocné) bydlící v obci do 9 999 obyvatel. Rodina bydlí v obytném domě a užívá byt na základě nájemní smlouvy. Skutečné náklady na bydlení jsou v částce 4 947 Kč. Rozhodný příjem v rodině pro rok 2011 je částka 0 Kč. Na jaké dávky rodina dosáhne v roce 2012? Vypočtené životní minimum rodiny: - životní minimum otce 3 140 Kč; - životní minimum matky 2 830 Kč; - životní minimum dítěte 3 roky 1 740 Kč; - životní minimum dítěte 7 let 2 140 Kč; - životní minimum dítěte 16 let 2 450 Kč. Životní minimum rodiny 12 300 Kč a) Přídavek na dítě Součin koeficientu 2,40 a součtu částek životního minima rodiny 12 300 x 2,40 = 29 520 Kč Nezaopatřené děti mají nárok na přídavek na dítě, protože rozhodný příjem rodiny je 12 300 Kč a nepřevyšuje vypočtenou částku 29 520 Kč. Výše přídavku na první dítě je 500 Kč, na druhé dítě je 610 Kč a na třetí dítě je 700 Kč. Celkově bude rodině vyplaceno 1 810 Kč. 41

b) Sociální příplatek byl zrušen. Sociální příplatek rodiny je 0 Kč. c) Příspěvek na bydlení Výše normativního nákladu je 11 466 Kč. PB = N nb - (P rr x 0,30) PB = 4 947 - (12 300 x 0,30) PB = 1 257 Kč Rodina má nárok na částku 1 257 Kč, jako příspěvek na bydlení. Celkově rodina dosáhne na dávky v částce 3 067 Kč měsíčně. 4.4.6 Analýza stavu roku 2012, model č. 2 Rodina model č. 1. Oba rodiče pracují za minimální mzdu, tedy rozhodný příjem rodiny je 14 240 Kč měsíčně. Životní minimum rodiny je 12 300Kč. a) Přídavek na dítě ŽM x 2,40 = 12 300 x 2,40 = 29 520 Rodina má nárok na přídavek na dítě. 1. dítě 500 Kč 2. dítě 610 Kč 3. dítě 700 Kč b) Příspěvek na bydlení Výše normativního nákladu je 11 466 Kč. PB = N nb - (P rr x 0,30) PB = 4 947 - (14 240 x 0,30) PB = 675 Kč Nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 675 Kč. Celkově rodina má nárok (dosáhne) na dávky v částce 2 485 Kč měsíčně. 4.4.7 Analýza stavu roku 2012, model č. 3 Rodina model č. 1. Jeden rodič má příjem 12 000 Kč měsíčně. Životní minimum rodiny je 12 300 Kč. 42

a) Přídavek na dítě ŽM x 2,40 = 12 300 x 2,40 = 29 520 Rodina má nárok na přídavek na dítě. 1. dítě 500 Kč 2. dítě 610 Kč 3. dítě 700 Kč b) Příspěvek na bydlení PB = N nb - (P rr x 0,30) PB = 4 947 - (12 000 x 0,30) PB = 1 347 Kč Rodina má nárok na částku 1 347 Kč, jako příspěvek na bydlení. Celkově rodina dosáhne na dávky v částce 6 043 Kč měsíčně. 4.4.8 Analýza stavu roku 2012, model č. 4 Rodinu tvoří matka a tři nezaopatřené děti (model č. 1), které jsou v přímém zaopatření matky. Matka má příjem 15 000 Kč měsíčně a otec výživné neplatí. Vypočtené životní minimum rodiny: - životní minimum pro jednotlivce 3 410 Kč - životní minimum dítěte 3 roky 1 740Kč - životní minimum dítěte 7 let 2 140 Kč - životní minimum dítěte 16 let 2 450 Kč Životní minimum rodiny 9 740 Kč a) Přídavek na dítě ŽM x 2,40 = 9 740 x 2,40 = 23 376 Rodina má nárok na přídavek na dítě. 1. dítě 500 Kč 2. dítě 610 Kč 3. dítě 700 Kč 43

Nezaopatřené děti mají nárok na přídavek na dítě, protože rozhodný příjem rodiny je 15 000 Kč a nepřevyšuje vypočtenou částku 23 376 Kč. b) Příspěvek na bydlení PB = N nb - (P rr x 0,30) PB = 4 947 - (15 000 x 0,30) PB = 447 Kč Rodina má nárok na částku 447 Kč, jako příspěvek na bydlení. Celkově rodina dosáhne na dávky v částce 3 191 Kč měsíčně. 4.4.9 Porovnání životního minima a dávek ČR a SR Porovnání životního minima a dávek státní sociální podpory v České republice a na Slovensku pro rok 2012. Předpokládejme velmi zjednodušený model rodiny, která se skládá z otce, matky a dítěte do 6 let věku. Rozhodný příjem rodiny je nula. Tabulka č. 9 Porovnávací tabulka životního minima a vybraných dávek ČR a SR. Ukazatel Česká republika Slovenská republika Kč Kč Životní minimum Otec Matka Dítě celkem 3 140 2 830 1 740 7 710 189,93 132,42 86,65 409 4718 3290 2152 10 160 Přídavek na dítě 500 22,54 560 Rodičovský příspěvek 0 194,7 4 836 Příspěvek na bydlení 2 634 0 0 Kč Dávky celkem 3 134 217,24 5 396 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Aktuální kurz z 19. 4. 2012 (24,84 ) 44

4.5 Vývoj vyplacených dávek Tabulka č. 10 Porovnání počtu žádostí (Q ž ) a vyplacených dávek v letech 2010 a 2011. Sociální dávka Rok 2010 Rok 2011 Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek DPP - celkem Porodné Q ž (tis.) 530 483,6 mil. Kč 3861,8 3 498,3 Q ž (tis.) 148,4 25,8 mil. Kč 3099,8 786,4 Q ž (tis.) 119,5 140,7 mil. Kč 3 521,0 4 640,5 Q ž (tis.) 337,1 324,2 mil. Kč 27 722,0 25 708,6 Q ž (tis.) 20,7 21,3 mil. Kč 1 005,4 1072,7 Q ž (tis.) 9,8 1,8 mil. Kč 1 564,7 291,9 Pohřebné Q ž (tis.) 3,2 mil. Kč 16,3 N Celkem počet Q ž (tis.) 1165,7 997,8 Celkem Kč mil. Kč 40 791,1 36 013,9 Zdroj: vlastní zpracování údajů ze zdroje MPSV 2011/18099-652 Statistické údaje za rok 2010 - složení obyvatelstva a dávky státní sociální podpory. Vysvětlivky: N - údaje nejsou k dispozici. Zdroj neuvádí počty žádostí a objem financí u pohřebného pro rok 2011, ale pro účely srovnání není tento údaj důležitý. Výše dávky ani pravidla pro její vyplácení se nezměnila, takže lze předpokládat, že odchylka oproti roku 2010 bude zanedbatelná. 45