CS CS CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.10.2009 KOM(2009)562 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o znovuzavedení vízové povinnosti pro občany České republiky ze strany Kanady předkládaná podle čl. 1 odst. 4 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005, ve věci mechanismu vzájemnosti CS CS
OBSAH 1. Úvod... 3 2. Znovuzavedení vízové povinnosti dne 14. července 2009... 3 3. Kroky učiněné po znovuzavedení vízové povinnosti dne 14. července 2009... 4 3.1. Stanovisko Kanady... 5 3.1.1. Žádosti o azyl... 5 3.1.2. Postup vyřizování žádostí o vízum... 6 3.1.3. Porušení pravidel pro přistěhovalectví... 6 3.2. Stanovisko České republiky... 7 3.2.1. Žádosti o azyl... 7 3.2.2. Postup vyřizování žádostí o vízum... 8 3.3. Odborná pracovní skupina Kanada Česká republika... 8 4. Posouzení... 8 5. Závěr... 9 CS 2 CS
1. ÚVOD V souladu s čl. 1 odst. 4 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 539/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005, oznámila dne 14. července 2009 Česká republika Komisi a Radě, že od 14. července 2009 Kanada jednostranně zavedla vízovou povinnost pro státní příslušníky České republiky. Toto oznámení bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 6. srpna 2009 1, což podle čl. 1 odst. 4 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 539/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005, znamená, že Komise podá Radě zprávu do 90 dnů po zveřejnění tohoto oznámení, tj. do 6. listopadu 2009. V této zprávě jsou shrnuty kroky, které Komise učinila po tomto oznámení. 2. ZNOVUZAVEDENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI DNE 14. ČERVENCE 2009 Jak je uvedeno ve čtvrté zprávě o vzájemnosti 2, Kanada dne 31. října 2007 zrušila vízovou povinnost pro státní příslušníky České republiky. Dne 13. července 2009 byly české orgány informovány kanadskými orgány prostřednictvím různých zdrojů, včetně oficiální diplomatické nóty, že od následujícího dne bude vízová povinnost pro státní příslušníky České republiky opětovně zavedena. V tiskové zprávě kanadského ministerstva pro občanství a přistěhovalectví ze dne 13. července 2009 se uvádí: Od 14. července 2009, 0.01 hod. severoamerického východního časového pásma (6.01 hodin středoevropského letního času), budou občané České republiky potřebovat pro vstup do Kanady vízum. Dnes (13. 7.) to oznámil Jason Kenney, kanadský ministr pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus. Občané České republiky budou mít během prvních 48 hodin možnost požádat o povolení ke vstupu při příletu nebo příjezdu do Kanady. Od 15. července po 23.59 hod. severoamerického východního časového pásma (16. července po 5.59 hod. středoevropského letního času) bude nutné mít předem vystavené vízum. Od doby, kdy byla v říjnu 2007 zrušena vízová povinnost pro občany České republiky, bylo podáno českými občany téměř 3 000 žádostí o přidělení statutu uprchlíka (pro srovnání: v roce 2006 jich bylo podáno méně než 5). Česká republika se dnes řadí na druhé místo v počtu podaných žádostí o přiznání postavení uprchlíka v Kanadě. Relativně vyšší procento žádostí, jimž bylo vyhověno, zakrývá problematický fakt, že více než polovina českých žadatelů svoji žádost sama stáhne nebo od nich upustí před tím, než o ní kanadská Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky finálně rozhodne. To naznačuje, že mnoho žadatelů nemusí být opravdovými uprchlíky. 3 1 2 3 Úř. věst. C 184, 6.8.2009, s. 2. KOM(2008) 486 v konečném znění, oddíl 2, s. 6. V první zprávě o uplatňování zásady vzájemnosti (KOM(2006) 3 v konečném znění, s. 14, poznámka pod čarou 13) Komise připomněla, že...kanada zrušila vízovou povinnost... České republice v roce 1996. Byla však znovu zavedena České republice v roce 1997... po přílivu žadatelů o azyl... Kanadské CS 3 CS
Kanada pravidelně přehodnocuje svoji vízovou politiku vůči ostatním zemím. Jednotlivé země si jsou vědomy, že pokud nesplní podmínky výjimky z vízového režimu, může jim být vízová povinnosti zavedena. Tato změna znamená, že občané České republiky, kteří budou chtít cestovat do Kanady, musí nejprve požádat o vízum pro krátkodobý pobyt a splnit podmínky pro jeho udělení. Bude záležet na každém žadateli, aby dokázal pracovníkům vízového oddělení, že jeho návštěva Kanady je krátkodobá, že nezůstane v Kanadě déle než po povolenou dobu, že má dostatek financí na pokrytí nákladů pobytu v Kanadě, že je v dobrém zdravotním stavu, že nemá záznam v trestním rejstříku a že pro Kanaďany nepředstavuje bezpečnostní riziko. Tyto požadavky jsou stejné pro všechny, kteří chtějí Kanadu navštívit. Žadatelé z České republiky budou podávat svoji žádost o kanadské vízum vízovému oddělení Velvyslanectví Kanady ve Vídni, kde se v současné době zpracovávají žádosti občanů několika dalších evropských zemí. Tentýž den Kanada zavedla vízovou povinnost také pro státní příslušníky Mexika. Rovněž v tomto případě byl hlavním důvodem vysoký počet žádostí o přiznání postavení uprchlíka z Mexika, které je zemí s nejvyšším počtem těchto žádostí v Kanadě. Rostoucí počet žadatelů o přiznání postavení uprchlíka z České republiky v Kanadě, z nichž je většina romského původu, byl od zrušení vízové povinnosti dne 1. listopadu 2007, a zejména těsně před znovuzavedením vízové povinnosti dne 14. července 2009, opakovaně předmětem schůzek kanadských a českých orgánů. 3. KROKY UČINĚNÉ PO ZNOVUZAVEDENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI DNE 14. ČERVENCE 2009 Dne 20. července 2009 oznámila Česká republika Komisi a Radě, že v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 539/2001 zavedla od 16. července 2009 vízovou povinnost pro držitele kanadských diplomatických a služebních pasů. O znovuzavedení vízové povinnosti pro státní příslušníky České republiky ze strany Kanady se diskutovalo v Radě několikrát: v Radě ve složení pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ve dnech 27. července 2009 a 14. září 2009, v Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dne 21. září 2009 a ve Výboru stálých zástupců (Coreper) dne 23. července 2009. Členské státy při těchto příležitostech vyjádřily znepokojení nad touto situací a uvedly, že by se neměla vystupňovat a Komise by ji měla rychle vyřešit. Po znovuzavedení vízové povinnosti Komise ohledně této záležitosti pravidelně diskutovala s českými i kanadskými orgány, především na odborných setkáních s českými orgány ve dnech 14. a 30. července 2009 a na tripartitním setkání orgány zdůraznily, že před tím, než se vízová povinnost opět zruší, bude zapotřebí důkladného vyhodnocení, aby se podobná situace neopakovala. CS 4 CS
generálního ředitele generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, kanadského velvyslance Hornbyho a stálé představitelky České republiky Vicenové dne 24. července 2009. Komise dále doprovázela českou delegaci na konzultace s kanadskými orgány v Ottawě dne 10. září 2009. Kromě toho byla záležitost projednávána na setkání ministerské trojky mezi EU a Kanadou v Ottavě dne 1 října 2009. 3.1. Stanovisko Kanady 3.1.1. Žádosti o azyl Kanada vysvětlila, že rozhodování nebylo snadné. Kanadský azylový systém byl přetížen žádostmi o přiznání postavení uprchlíka. Zavedení vízové povinnosti pomohlo řešit nepřiměřený příliv žadatelů z České republiky v letech 2008 a 2009. Kanada upozorňovala Českou republiku od samého počátku, a dokonce ještě před zrušením vízové povinnosti dne 1. listopadu 2007, že příliv českých žadatelů by mohl vést ke znovuzavedení vízové povinnosti 4. Kanada však uvedla, že znovuzavedení vízové povinnosti není odrazem zacházení s menšinami v EU nebo konkrétně v České republice. O přiznání postavení uprchlíka rozhoduje v Kanadě případ od případu Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky (IRB), administrativní tribunál stojící mimo vládu 5. Kanada vysvětlila, že uložení vízové povinnosti pro Českou republiku je součástí širšího systémového přístupu k reformě kanadského azylového systému. Kanadský azylový systém je přetížen každoročně se zvyšujícím počtem žádostí, z nichž mnohé jsou nepodložené, jsou staženy nebo je od nich upuštěno. Kanada uvedla, že od zrušení vízové povinnosti dne 1. listopadu 2007 obdržela z České republiky téměř 3 000 žádostí o azyl. Ze 196 případů uzavřených kanadskou Radou pro přistěhovalectví a uprchlíky (IRB) v roce 2008 bylo vyhověno 84 žádostem (tj. 43 %). V období leden červenec 2009 uzavřela Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky 391 případů, z nichž bylo vyhověno 86 případům (tj. 22 %). Od zavedení vízové povinnosti obdržela Kanada od českých státních příslušníků pouze několik málo žádostí o azyl a došlo k návratu k trendům panujícím před zrušením vízové povinnosti. Aby mohla Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky rozhodovat informovaně, shromažďuje z různých zdrojů informace o sociálních, politických a ekonomických podmínkách a o podmínkách v oblasti lidských práv po celém světě. V tomto smyslu vyslala Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky do České republiky 21. 31. března 4 5 Vzhledem k nadcházejícímu zrušení vízové povinnosti pro české občany zaslalo kanadské velvyslanectví v České republice dne 19. října 2007 ministrovi zahraničních věcí České republiky diplomatickou nótu, v níž uvedlo, že doufá, že po zrušení vízové povinnosti nebude nutné ji opět zavádět. Kanada tedy žádala o ujištění o posílení soudržné spolupráce v otázkách migrace a vynucování práva, aby se předešlo tomu, že by některá hlediska, např. příliv žadatelů o azyl nebo zvýšení počtu zfalšovaných nebo upravených českých cestovních pasů, mohla vést ke znovuzavedení vízové povinnosti. Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky je administrativní tribunál nezávislý jak na kanadském ministerstvu pro občanství a přistěhovalectví (CIC), tak na Agentuře kanadské pohraniční služby (CBSA), tak na ministrovi pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus. CS 5 CS
2009 průzkumnou misi 6. Po této misi zveřejnila Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky dva dokumenty: v červnu 2009 Zprávu z průzkumné mise o státní ochraně 7 a v červenci Zprávu z průzkumné mise o situaci Romů, o zacházení s nimi a o možnosti vnitřního přesídlení 8. Kanada vyjasnila, že pojetí bezpečné země původu navrhované Českou republikou není podle kanadských právních předpisů možné 9. Kanada přiznala, že její azylový systém potřebuje zreformovat, aby se snížily prodlevy a zneužívání, a že je třeba jej zefektivnit, aby mohl poskytovat rychlejší ochranu skutečným obětem pronásledování a zároveň rychleji odstraňoval osoby, jejichž žádost je nepodložená. 3.1.2. Postup vyřizování žádostí o vízum Kanada vysvětlila, že konzulát v Praze byl po zrušení vízové povinnosti dne 1. listopadu 2007 uzavřen. Jeho znovuotevření se zatím neplánuje. Obecnou kanadskou politikou je, že konzuláty pokrývají širší území, a Kanada také nemá konzulát v každé zemi. Poukázala na to, že čeští občané nemusejí jezdit žádat o víza do Vídně mohou využít služeb cestovních kanceláří v pěti městech (Brno, Liberec, Praha, Přerov a Velké Meziříčí), zaslat formulář žádosti poštou do Vídně nebo jej vložit do schránky kanadského velvyslanectví v Praze. Nejčastěji využívaným způsobem je podávání žádostí prostřednictvím cestovních kanceláří. V naléhavých případech musejí žadatelé přijet do Vídně, kde lze jejich žádost zpracovat na konzulátu během jednoho dne. Cestování je dále usnadněno vydáváním víz pro opakovaný vstup. Navíc je 99 procentům žádostí vyhověno. V důsledku toho není u naprosté většiny českých žadatelů o vízum nutný pohovor. Až na výjimečné případy se nutné pohovory uskutečňují telefonicky. 3.1.3. Porušení pravidel pro přistěhovalectví Pokud jde o zvýšení počtu porušení pravidel pro přistěhovalectví, vzrostl jejich počet z jednoho procenta všech českých cestujících do Kanady v roce 2006, kdy platila vízová povinnost, na 6,7 % v roce 2008. Konkrétně v období leden květen 2009 vzrost tento podíl na 30,1 %. Porušení pravidel pro přistěhovalectví zahrnuje veškerá zdokumentovaná porušení kanadských právních předpisů v oblasti přistěhovalectví, nepřípustné osoby v místě vstupu do Kanady a osoby zadržené na cestě do Kanady. 6 7 8 9 Cílem mise Rady pro přistěhovalectví a uprchlíky bylo zaplnit mezery v informacích týkajících se situace českých Romů a zacházení s nimi i jejich přístupu ke státní ochraně a možnosti vnitřního přesídlování. Fact-finding Mission Report on State Protection (Zpráva z průzkumné mise o státní ochraně), červen 2009 (http://www2.irb-cisr.gc.ca/en/research/publications/index_e.htm?docid=388&cid=64). Fact-finding Mission Report on the Situation and Treatment of Roma and Potential for Internal Relocation (Zpráva z průzkumné mise o situaci Romů, o zacházení s nimi a o možnosti vnitřního přesídlení) (http://www2.irb-cisr.gc.ca/en/research/publications/index_e.htm?docid=386&cid=64). Kanada uzavřela s USA dohodu o bezpečné třetí zemi. Tato dohoda byla podepsána dne 5. prosince 2002 a provedena dne 29. prosince 2004. Žadatelé o přidělení statusu uprchlíka, kteří přicestují do Severní Ameriky, podle ní musejí předložit žádost v první bezpečné zemi, v níž se ocitnou, ať již v Kanadě, nebo v USA. Pojem bezpečné třetí země by se ale měl rozlišovat od bezpečné země původu; osobě z bezpečné země původu v zásadě nebude azyl poskytnut. To však neznamená, že by bylo vyloučeno jednotlivé posouzení žádostí, a není to důvodem pro nepřípustnost žádosti. CS 6 CS
Vzhledem k tomu, že porušení pravidel v oblasti přistěhovalectví zahrnují pouze zdokumentované případy, může být jejich počet ve skutečnosti vyšší. 3.2. Stanovisko České republiky Česká republika očekává, že Kanada zruší současnou vízovou povinnost pro české občany cestující do Kanady ve výhledu měsíců, nikoli let. 3.2.1. Žádosti o azyl Česká republika v nedávných měsících konzultovala s Kanadou rostoucí počet českých žadatelů o azyl a opakovaně vyjádřila svou ochotu zvážit veškeré konstruktivní kroky, které by mohly pomoci tento problém vyřešit. Česká republika v tomto ohledu navrhla dvě možná řešení: oba státy by se navzájem uznaly jako bezpečné země původu a Kanada by měla upravit právní předpisy v oblasti přistěhovalectví tak, aby se snížila její přitažlivost pro ekonomicky motivované migranty. Česká republika dále vysvětlila, že skutečnost, že kanadské orgány poskytly několika českým občanům azyl (což Česká republika považuje samo o sobě za absurdní), zvýšila pobídky pro české občany, aby kanadský azylový systém zneužívali. Česká republika nesouhlasí s tím, že znovuzavedení vízové povinnosti ze strany Kanady je použito jako součást širšího systémového přístupu k reformě kanadského azylového systému, neboť neřeší příčinu, ale pouze symptom přetíženého kanadského systému. Příčinou zvýšení počtu žádostí českých státních příslušníků o přiznání postavení uprchlíka v Kanadě není sama o sobě situace menšin a lidských práv v České republice, nýbrž štědrý a tolerantní kanadský azylový systém, který nabízí lepší materiální podmínky a příjmy, včetně sociálních dávek přiznaných žadatelům o přiznání postavení uprchlíka. Kromě výše uvedeného jsou jako další dva důvody pro emigraci Romů uváděny nezaměstnanost a pocit nebezpečí kvůli rostoucímu pravicovému extremismu. České orgány vůči tomuto extremismu v nedávné době podnikly kroky. Je třeba poukázat na to, že Kanada je hlavním cílem českých romských migrantů, protože v 90. letech 20. století došlo k první úspěšné vlně jejich emigrace a mnozí z nich se nyní snaží přidat ke svým rodinám v Kanadě. Pokud jde o menšiny, a o Romy zvláště, Česká republika několikrát zopakovala, že se situace Romů v České republice nijak významně neliší od situace v jiných členských státech EU s rozsáhlejší romskou populací 10, a poskytla dokumenty o situaci menšin, a zvláště Romů, v České republice, a také o nedávném posílení svých zákonů a politik zaměřených na začlenění menšin, a především romských společenství. 10 Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, Zaměřeno na údaje, Agentura Evropské unie pro základní práva, duben 2009 (http://fra.europa.eu/frawebsite/attachments/eu-midis_roma_cs.pdf). CS 7 CS
3.2.2. Postup vyřizování žádostí o vízum Česká republika neustále opakuje svou žádost o znovuotevření kanadského konzulátu v Praze do doby, než se Kanada vrátí k bezvízovému režimu. Pro Českou republiku je nepřijatelné, aby její občané museli cestovat pro podání žádosti o vízum do Vídně, a považuje tedy otevření vízového oddělení v Praze za základní krok kupředu. 3.3. Odborná pracovní skupina Kanada Česká republika Poté, co se Česká republika a Kanada zavázaly spolupracovat na řešení problémů, které vyvstaly po znovuzavedení vízové povinnosti pro české státní příslušníky ze strany Kanady, byla zřízena odborná pracovní skupina Kanada Česká republika. Po dvou telefonických konferencích ve dnech 20. a 27. srpna 2009 se česká delegace dne 10. září 2009 sešla s kanadskými orgány v Ottawě, aby diskutovaly o tomto tématu a dalších krocích. Této schůzky se zúčastnila také Komise. Kromě otázky znovuzavedení vízové povinnosti a postupů pro vydávání víz pro české občany vysvětlila Kanada také své postupy týkající se migrace a uprchlíků a poskytla informace o multikulturalismu. Česká republika představila své zákony a politiky týkající se ochrany menšin v České republice. Bylo dohodnuto, že se budou schůzky v této sestavě pořádat pravidelně. 4. POSOUZENÍ Jde o první případ, kdy třetí země znovu zavedla vízovou povinnost vůči občanům členského státu. Tento velmi politováníhodný stav by měl být co nejdříve ukončen. Kanada si je vědoma, že společná vízová politika Evropské unie se zakládá na zásadě vzájemnosti. Obzvláště neuspokojivý je fakt, že čeští občané nemohou získat víza na kanadském velvyslanectví v Praze. Komise uznává, že Kanada poskytuje českým občanům různé způsoby usnadnění postupů pro získání víza v České republice (viz výše uvedený odstavec 3.1.2), ale vyzývá Kanadu, aby se vrátila k předchozímu způsobu vydávání víz českým občanům a znovu zřídila v České republice oddělení pro vydávání víz. Komise vítá ochotu všech stran zapojit se do dialogu a povzbuzuje Kanadu a Českou republiku, aby v konzultacích pokračovaly v rámci odborné pracovní skupiny Kanada Česká republika, aby vyřešily všechny otázky související se znovuzavedením vízové povinnosti; tj. např. aby Kanada vyjasnila svůj azylový systém a porušování pravidel v oblasti přistěhovalectví českými cestujícími a aby Česká republika vyjasnila provádění svých programů a politik týkajících se menšin, a zejména romského společenství. Komise vyzývá Kanadu, aby stanovila jasná opatření, která hodlá provést, aby vízovou povinnost vůči českým občanům v blízké budoucnosti zrušila. Komise bere na vědomí, že se Česká republika rozhodla požadovat víza po držitelích kanadských diplomatických a služebních pasů. Pokud do konce roku 2009 nebudou opatření uvedená v předchozím odstavci uspokojivě provedena, doporučí Komise zavedení nebo znovuzavedení vízové povinnosti pro některé kategorie kanadských občanů (držitele diplomatických a služebních pasů). CS 8 CS
5. ZÁVĚR Bohužel je nutné vyjádřit politování nad prvním porušením vzájemnosti ve věci víz ze strany Kanady a nad prvním opětovným zavedením vízové povinnosti pro Českou republiku od zavedení nového mechanismu vzájemnosti. Tento velmi politováníhodný stav by měl být co nejdříve ukončen. Přestože Kanada poskytuje českým občanům různé způsoby usnadnění postupů pro získání víza v České republice, vyzývá Komise Kanadu, aby se až do znovuzavedení bezvízového cestování pro české občany vrátila k původnímu způsobu vydávání víz českým občanům a znovu zřídila v České republice oddělení pro vydávání víz. Komise povzbuzuje Kanadu a Českou republiku, aby pokračovaly v konzultacích v rámci odborné pracovní skupiny Kanada Česká republika, aby vyřešily všechny otázky související se znovuzavedením vízové povinnosti, a opakuje svou ochotu tyto diskuse umožňovat a účastnit se jich. Komise vyzývá Kanadu, aby stanovila jasná opatření, která hodlá provést, aby vízovou povinnost vůči českým občanům v blízké budoucnosti zrušila. Komise dále doporučí zavedení nebo znovuzavedení vízové povinnosti pro některé kategorie kanadských občanů, jestliže Kanada neučiní kroky pro usnadnění formalit pro české občany, kteří ji chtějí navštívit, a jestliže se nevydá směrem k opětovnému nastolení bezvízového styku. CS 9 CS