Čeleď Životní forma, habitus Listy Květy a květenství Plody RANUNCULACEAE pryskyřníkovité PAPAVERACEAE mákovité FUMARIACEAE zemědýmovité FAGACEAE bukovité BETULACEAE břízovité CORYLACEAE lískovité CARYOPHLLACEAE (SILENACEAE) hvozdíkovité (silenkovité) MAGNOLIOPSIDA - dvouděložné rostliny střídavé nebo jen přízemní, většinou vytrvalé, vzácn ě jednoleté byliny, květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, zřídka vstřícné, různého tvaru, zřídka dřevnaté liány, s oddenky, hlízami většinou pětičetné, květní obaly bývají bu ďnerozlišené měchýř ek, nažka, vzácn ě jednoduché i složené s čepelí nebo řepovit ě ztlustlými koženy; většina (okvětí - P) nebo rozlišené v kalich - K a korunu - C, ; plody jsou zpravidla v dlanit ě laločnatou až dlanit ě zástupc ů obsahuje v pletivech jedovaté případn ě C je přeměněna v medníky a K je korunovit ě souplodí dílnou, u složených list ů 2-3 alkaloidy; domácích je 23 rodů zbarven x zpeřenou jednoleté nebo vytrvalé byliny rozšířené převážn ě v mírném až studeném pásmu květy jednotlivé nebo v hroznech, zpravidla s velkým severní polokoule; v pletivech mají sttřídavé, jednoduché, počtem tyčinek, kalich záhy opadavý (prchavý), korunní tobolka článkovité mléčnice a řada z nich má většinou peřenodílné lístky živ ě zbarvené, zpravidla velké vysoký obsah alkaloid ů; domící je rod Papaver a Chelidonium jednoleté nebo vytrvalé a pak často hlíznaté byliny bez mléčnic v pletivech, ale mají tobolka nebo nažka, semena dlouhé trubicovité idioblasty vyplněné střídavé bez palist ů, složené, květy obvykle v hroznech, na rozdíl od předchozí čeledí rodu Corydalis mají bělavé slizem a olejovitými látkami; čele ďblízce obvykle 2x zpeřené souměrné s ostruhou "masíčko" - potrava mravenců příbuzná předchozí; domácí je pouze rod Corydalis a Fumaria květy jednopohlavné, drobné, nenápadné; samičí květy jednodomé větrosnubné dřeviny, kořeny mají číšku (kupola), jsou v trojkvětých vidlanech, listence nažky, které jsou uloženy po 2 většiny druh ů žijí v symbioze s houbami; střídavé, s palisty, jednoduché postranních květ ů srůstají v miskovitý až pohárkovitý útvar (Fagus) nebo jednotliv ě domácí 2 rody: Fagus a Quercus - číšku; prašníkové květy tvoří vrcholičnaté svazečky, (Quercus) v číšce někdy skládají jehnědy jednopohlavné, ve složených jehnědách nebo šišticích, střídavé, jednoduché, rozkvétající před rašením list ů; květenství se zakládají na křídlatá nažka; Betula - jednodomé větrosnubné dřeviny (stromy i řapíkaté, palisty záhy podzim a přezimují; samčí jehnědy a květy po 3 za rozpadavé jehnědy; Alnus - keře); u nás domácí 2 rody: Betula a Alnus opadavé; čepele jsou v mládí každým podpůrným listenem a okvětím; samičí šištice v nerozpadavé dřevnaté šištice řasnat ě složené paždí listen ů 2-3 nahé květy. nažka nebo oříšek s křídlatým samčí květy v jednoduchých jehnědách, za každým létacím zařízením; Corylusdřeviny blízce příbuzné předchozí čeledi; podpůrným listenem je jediný bezobalý květ; samičí květy střídavé, jednoduché, řapíkaté pohárkovitý obal kolem u nás domácí 2 rody - Corylusa Carpinus ve složených svazečcích nebo kláscích, mají zakrnělé oříšku; Carpinus- trojlaločné okvětí a 3 listence se za plodu mění v létací zařízení blanité křídlo vstřícné, křížmostojné, květy nejčastěji ve vidlanových květenstvích; mén ě často jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, často jednoduché, převážn ě jednotlivé, převážn ě pětičetné; podčele ďptačincovité má K tobolka otevírající se na s uzlinatými lodyhami, vidličnat ě celokrajné a přisedlé (bez z volných lístk ů a C lístky jsou bez nehtu a pakorunky; vrcholu zuby nebo chlopněmi; větvenými; hojn ě trsnaté a polštářovité řapíku), často v přízemní podčele ďhvozdíkovité má K srostlý, C lístky zúžené v zřídka rostliny; domácích 24 rodů růžici nehet, často s pakorunkou
CHENOPODIACEAE merlíkovité POLYGONACEAE redesnovité HYPERICACEAE třezalkovité VIOLACEAE violkovité CUCURBITACEAE tykvovité BRASSICACEAE (CRUCIFERAE) brukvovité (křážaté) CRASSULACEAE tlusticovité SAXIFRAGACEAE lomikamenovité jednoleté i vytrvalé byliny a lodyhami přímými až poléhavými; převládají slanobytné druhy, druhotn ě se šířící jako ruderální rostliny na půdách bohatých nitráty; domácích 9 rodů vytrvalé, řidčeji jednoleté byliny s článkovanými, přímými až poléhavými lodyhami; jsou to jednodomé i dvoudomé rostliny; u nás domácích 9 rodů u nás pouze byliny (vesměs vytrvalé), v subtropech a tropech též dřeviny, mající v pletivech siličné nádržky, jevící se proti světlu jako prosvítavé tečky; lohydy obvykle přímé, oblé až křídlat ě hranaté; domácí je jen rod Hypericum u nás pouze byliny, obvykle vytrvalé, zřídka jednoleté; domácí pouze rod Viola obvykle popínavé rostliny s úponkami; domácí v tropech; u nás není domící žádný druh, ale řada zástupc ů se pěstuje jako užitkové rostliny (okurka, meloun, tykev) jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, často kryté trichomy - důležitý systematický znak!!!!!!! mnoho kulturních plevel ů; domácích 37 rodů jednoleté - vytrvalé, xerofilní; dvojí typ vzrůstový: krátké lodyhy přímé nebo prodloužené štíhlé, často polehavé nebo vystouupavé; domácích 21 druhů vytrvalé zřídka jednoleté, domácích 33 druhů dvoudomé d eviny, stromy i ke e; u nás SALICACEAE vrbovité ř ř domácí pouze rod Salixa Populus většinou střídavé, zřídka vstřícné, jednoduché, proměnlivého tvaru, ploché až květy malé, nenápadné, v klubíčcích, tvořících většinou nitkovit ě čárkovité, často nažka obalena vytrvalým hroznovité klasy nebo laty, jsou oboupohlavné, pětičetné - zdužnatělé, bez palist ů; listy okvětím; semena klíčí jen ve u odvozených typ ů dochází k redukci okvětvích lístk ů a bu ďlysé nebo kryté chlupy či tmě tyčinek (někdy až na 1) žlázkami, časté jsou měchýř kovité chlupy (moučný povlak) obvykle střídavé, jednoduché, na spodu řapíku mají blanitý nenápadné, drobné, bu ďjednotliv ě v paždí list ů nebo v útvar - botku (srostlé palisty), hroznovitých květenstvích; zpravidla květy jsou trojčetné nažka, většinou trojboká; která objímá lodyhu; čepel je nebo zdánliv ě pětičetné, okvětí nejčastěji kalichovité okvětí často vytrvává na plodu celokrajná, zřídka dlanit ě (zelenavé), zřídka korunové laločnatá vstřícné, řidčeji přeslenité, bez palist ů, jednoduché, obvykle přisedlé střídavé nebo jen v přízemní růžici, jednoduché, dlouze řapíkaté, s čepelí srdčitou, vejčitou až ledvinovitou a s výraznými palisty střídavé, bez palist ů, čepel nejčastěji mělce dlanit ě laločnatá střídavé, s palisty, jednoduché květy obvykle ve vrcholících na konci lodyhy, na kališních trojpouzdrá tobolka, zřídka i korunních lístcích bývají tmavé, často stopkaté žlázky; ; opylování hmyzem tyčinky jsou ve 3 svazečcích (trojbratré tyčinky) květy jednotliv ě v úžlabí list ů na dlouhých stopkách se 2 trojpouzdrá tobolka, semena s listenci, většinou nící s vytrvalým kalichem, kališní lístky "masíčkem" naspodu s přívěsky, dolní C lístek větší, květy mají ostruhu květy jednotlivé v úžlabí list ů nebo v chudých vrcholičnatých květenstvích v úžlabí list ů; většinou jednopohlavné, jednodomé i dvoudomé střídavé, bez palist ů, rozmanitého tvaru květy v hroznech rozkvétající postupn ě od báze k vrcholu, (jednoduché i složené), často v bisymetrické, tyčinky čtyřmocné přízemní růžici střídavé nebo vstřícné, z ř. květenství vrcholičnaté, květy 5- nebo 4- (i více) četné, přeslenech, masité až dužnaté, oboupohlavní i jednopohlavní, květní lůžko rozšířené v bezpalisté, jednoduché miskovitou šešuli střídavé, řídčeji vstřícné, jednoduché řid č. dělené, bezpalisté květy ve vrcholičnatých nebo hronznovitých květenství, květy 4-5četné druhotn ě jednopohlavné květy jsou v jehnědách; květy nahé, bez okvětí, vyrůstají v paždí listenů často značných rozměrů šešule (Sinapsis) šešulka (Lunaria) struk (Raphanus) vzácn ě nažka měchýřky tobolky pouzdrosečná tobolka; semena drobná, opatřená chmýrem mají krátkou dobu klíčivosti
ERICACEAE vřesovcovité VACCINIACEAE borůvkovité PRIMULACEAE prvosenkovité MALVACEAE slézovité EUPHORBIACEAE pryšcovité GROSSULARIACEAE (RIBESACEAE) srstkovité (meruzalkovité) ROSACEAE růžovité střídavé, vstřícné nebo vesměs drobné keře až polokeř e, rostoucí přeslenité, jednoduché, s většinou na chudých, kyselých půdách, čepelí často šupinovitou nebo často též na rašelinách; mnohé z nich čárkovitou; pokud je čepel rostou pospolit ě a vytvářejí plochá a široká jsou listy charakteristická společenstva; u nás kožovité; obvykle jsou listy domících 6-7 rodů vytrvalé polokeř e a drobné keře, rostoucí na podobných stanovištích jako druhy střídavé, jednoduché, bez předchozí čeledi; většina zástupc ů, stejn ě palist ů, opadavé nebo jako u předchozí čeledi, žije v symbióze s přezimující houbami (Phoma); domácí rody 2, někdy je vyčleňován rod Oxycoccus v přízemní růžici nebo převážn ě vytrvalé, vzácn ě jednoleté byliny střídavé, vstřícné i přeslenité, s oddenky, zřídka s hlízami; domácích je zpravidla jednoduché, zřídka 13 rodů zpeřené převážn ě tropické byliny, které mají v pletivech idioblasty se slizovitými látkami; střídavé, s palisty, charakteristické jsou hvězdovité a jednoduché, čepel nejčastěji svazečkovité trichomy; řada druh ů patří dlanit ě laločnatá mezi léčivé rostliny; u nás jsou domácí 3 rody u nás převážn ě vytrvalé, mín ě často jednoleté byliny; v pletivech mívají nečlánkované mléčnice; rostliny jsou bu ď nejčastěji střídavé, převážn ě jednodomé nebo dvoudomé; převážná jednoduché, často s palisty většina zástupc ů je v tropech; u nás domácí 2 rody: Euphorbia a Mercurialis většinou středn ě vysoké keře, některé střídavé, jednoduché, bez význačn ě trnité; řada druh ů se pěstuje pro palist ů nebo s palisty, obvykle plody; domácí jsou rody Grossularia a dlanit ě laločnaté Ribes vytrvalé, zřídka jednolrté a dvouleté byliny, polokeř e, keře a stromy; řada ovocných a okrasných dřevin a zahradních plodin; též lesní druhy; domácích 27 rodů střídavé, jednoduché nebo složené s párovými palisty, které jen zřídka chybějí květy bu ďjednotlivé v úžlabí list ů nebo skládají hroznovitá tobolka nebo peckovice květenství od předchozí čeledi se liší spodním semeníkem; C je baňkovitá, kulovitá nebo zvonkovitá; prašníky mají růžkovité výrůstky květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích; u některých druh ů květní dimorfismus podmíněný heterostylií - různočnělečností jednotliv ě v úžlabí list ů nebo ve vrcholičnatých květenstvích, na báz často s 3-5 četným kalíškem; tyčinky srůstají nitkami v trubku květy většinou ve vrcholičnatých květenstvích, jednopohlavné, často nahé nebo s potlačenou korunou a volnolupenným kalichem květy v hroznovitých květenstvích nebo jednotliv ě či ve svazečcích v úžlabí list ů; většinou pětičetné s vyvinutou češulí tobolka otevírající se na vrcholu zuby nebo víčkem plod je poltivý tobolka radiáln ě poltivá v jednosemenné plůdky; semena maji "masíčko" a jsou šířena mravenci měchýř ky ( Aruncus); květy většinou v hroznovitých květenstvích, zřídka peckovice (Cersus); souplodí jednotlivé, oboupohlavné, vzácn ě jednopohlavné, převážn ě peckovic (Rubus); nažky pětičetné, výjimečn ě čtyřčetné; dolní části K, C a A často (Potentilla); malvice (Malus, srůstají v češuli, C někdy chybí, semeník svrchní nebo Pyrus); nepravý plod spodní (Fragaria) - zdužnatělé lůžko na povrchu s nažkami
FABACEAE (PAPILIONACEAE) (VICIACEAE) bobovité motýlokvěté vikvovité ONAGRACEAE (OENOTHERACEAE) pupalkovité GERANIACEAE kakostovité APIACEAE (UMBELLIFERAE) (DAUCACEAE) miříkovité (okoličnaté) (mrkvovité) OLEAECEAE olivovníkovité CAPRIFOLIACEAE (LONICERACEAE) zimolezovité GENTIANACEAE hořcovité BORAGINACEAE (ASPERIFOLIACEAE) brutnákovité (drsnolisté) střídavé, nejčastěji zpeřené vytrvalé, mén ě často jednoleté byliny, nebo dlanit ě složené, zřídka polokeř e, keře a stromy; na kořenech mají květy obvykle v hroznovitých květenstvích (hrozny, jednoduché, palistnaté, u lusk jedno- nebo hlízky se symbiozními nitrogenními okolíky, strbouly, hlávky, klasy), které vyrůstají v úžlabí některých druh ů jsou palisty mnohosemenný, zpravidla bakteriemi; mnohé druhy mají ovíjivé list ů, zřídka na vrcholu lodyhy; horní C lístek je pavéza, 2 přeměněny v trny nebo pukající 2 chlopněmi, řidčeji lodyhy; nejsou zastoupeny vodní rostliny; postranní tvoří křídla, 2 spodní srostlé člunek; tyčinky zveličené; u sudozpeř ených poltivý struk (Coronilla) užitkové rostliny - luštěniny, pícniny; jedno- nebo dvoubratré bývá koncový lístek přeměněn domácích 23 rodů v úponku nebo hrot domácí zástupci jsou výhradn ě byliny, střídavé i vstřícné, tobolka, vzácn ě nažka; převážn ě vytrvalé; čele ďmá centrum květy v hroznech, řidčeji jednotlivě, většinou pravidelné, jednoduché, celistvé semena mají často chmýr rozšíř ení v Sev. Americe; domácí 3 rody vstřícné nebo střídavé, u nás pouze byliny, jednoleté i vytrvalé, s jednoduché, řidčeji složené, zobanitý poltivý plod se v větvenými, obvykle chlupatými nebo alespo ň spodní dlouze květy obvykle po 2, zžídka jednotlivé, na dlouhých dob ě zralosti roztrhává v 5 žláznatými lodyhami, které jsou v uzlinách řapíkaté, s čepelí nejčastěji úžlabních vidličnatých stopkách; C je nejčastěji fialová jednosemenných díl ů s ztlustlé; domácí 2 rody: Geranium a dlanit ě laločnatou až dlanit ě nebo červená, zřídka modrá, obvykle s tmavšími žilkami dlouhou hygroskopickou Erodium dílnou, příp. zpeřenou; listy osinou mají palisty střídavé, většinou složené a vytrvalé nebo dvouleté, zřídka jednoleté poltivá dvounažka, často mnohonásobn ě zpeřené v květy nejčastěji ve složených okolících z okolíčk ů, zřídka byliny se silnými kořeny, oddenky, žebernatá až křídlatá, někdy úkrojky, zřídka listy ve strboulech nebo jednoduchých okolících; v květenstvích hypokotylními hlízami nebo bulvami, s na vrcholu prodloužená v jednoduché; listy často jsou zpravidla listeny tvořící obal a listence obalíčky, dutými článkovatými, často žebernatými zobánek; u některých druh ů na přisedají ke stonku širokou někdy zakrnělé či zveličelé, okrajové květy často lodyhami, s hojnými siličnými kanálky; povrchu s ostny nebo háčky pochvou; některé druhy mají paprskující; K obvykle zakrnělý řada pěstovaných druh ů; domácích 47 rodů (zoochorie) různolistost vesměs dřeviny, zřídka byliny, obsahují tobolka (Syringa) četné silice a glykosidy, chybí jim většnou vstřícné, jednoduché květy většinou oboupohlavné, čtyřčetné, zřídka pětičetné, (Ligustrum) peckovice alkaloidy; domácí 2 rody: Ligustrum a nebo slořené s vyvinutými obaly, někdy květy nahé (Olea) křídlatá nažka Fraxinus (Fraxinus) nejčastěji ve vrcholičnatých květenstvích, vrcholících, (Lonicera, většinou dřeviny, zřídka vytrvalé byliny; u většinou vstřícné a někdy redukované na dvoukvěté vrcholíky; květy jsou Symphoricarpum) zřídka nás domácí 4 rody jednoduché, zřídka složené pravidelné nebo souměrné; tyčinky srůstaji s korunní peckovice (Sambucus) nebo trubkou tobolka vytrvalé, ale též dvouleté i jednoleté lysé květy jednotlivé nebo v úžlabinách a vrcholových tobolka pukající dvěma byliny, které obsahují v pletivech hořké vstřícné, jednoduché, vrcholičnatých květenstvích, většinou pětičetné; korina chlopněmi, semena četná, glykosidy a alkaloid gentianin; u nás celokrajné, bez palistů kolovitá, nálevkovitá, řepicovitá až zvonkovitá, uvnit ř drobná domácích 7 rodů koruny bývají dřípené výrůstky (pakorunka) střídavé, jednoduché, většinou vytrvalé, mén ě často jednoleté byliny, na květy ve vrcholičnatých květenstvích, nejčastěji ve 4 tvrdky s velmi tvrdým celokrajné, někdy po lodyze povrchu chlupaté až štětinaté; rostou hlavn ě dvouvijanech, zřídka jednotlivé; C kolovitá, trubkovitá oplodím, s ostny, háčky, sbíhavé (křídlatá lodyha), bez v mírném pásu; u nás domácích 16 rodů nebo nálevkovitá; výrůstky nebo hladké palistů
vstřícné, křížmostojné, u nás převářn ě vytrvalé, mén ě jednoleté jednoduché, celokrajné, květy ve vrcholičnatých květenstvích, čtyřčetné nebo RUBIACEAE byliny; v tropech, kde je centrum rozšíření opatř ené palisty, někdy jsou pětičetné; koruna kolovitá nebo řepícovitá, tyčinky srůstají mořenovité to jsou většinou dřeviny a liány; obsahují palisty pomnožené velikostí a s korunní trubkou alkaloidy, glykosidy; domácí jsou 4 rody tvarem podobné listům, takže vzniká dojem přeslenu listů u nás jednoleté a vytrvalé byliny, v tropech i dřeviny; vytrvalé byliny někdy s střídavé, v květenství někdy květy ve vrcholičnatých květenstvích nebo jednotlivé; K za SOLANACEAE lilkovité oddenkovými hlízami; řada druh ů obsahuje vstřícné, jednoduché nebo plodu vytrvalý, někdy zveličující, C je trubkovitá, prudce jedovaté alkaloidy; u nás domácích složené, bez palistů nálevkovitá až kolovitá 6 rodů střídavé nebo vstřícné, zřídka květy v hroznovitých nebo vrcholičnatých květenstvích, vesměs byliny, vytrvalé, dvouleté i přeslenité, zpravidla SCROPHULARIACEAE vzácn ě jednotlivé; C je obvykle dvoupyská, u většiny jednoleté, některé druhy jsou jednoduché, bez palist ů; někdy krtičníkovité zástupc ů je počet tyčinek z původních 5 redukován na 4, poloparazitické; domácích 19 rodů vedle lodyžních list ů též listy v případn ě až na 2 přízemní růžici tobolka dvounažky (naše druhy); peckovice (tropy) (Atropa, Solanum) tobolka (Datura, Hyoscyamus) CAMPANULACEAE zvonkovité ASTERACEAE (COMPOSITAE) hvězdnicovité (složnokvěté) vytrvalé, dvouleté i jednoleté byliny s střídavé, mén ě často vstřícné, květy nejčastěji v hroznovitých květenstvích (hrozen, článnkovanými mléčnicemi; místo škrobu mají inulin; domácích 5 rodů nejčastěji jednoduché, bez palistů strboul, svazeček, úbor), zřídka jednotlivé; C nejčastěji modrá, zvonkovitá, ale také trubkovitá nebo kolovitá střídavé, vzácn ě vstřícné nebo v přeslenech, případn ě listy vytrvalé, dvouleté i jednoleté byliny, zřídka pouze v přízemní růžici; u květy drobné, seskupené do hroznovitého květenství tzv. polokeř e; místo škrobu mají inulin; velmi některých druh ů jsou dva typy úboru; úboty jsou bu ďjednotlivé nebo skládají rozmanitá hojné jsou typy suchomilné, stepní a list ů, na jarních lodyhách tvoří květenství; jednotlivé květy úboru vyrůstají na rozšířeném pustinné, bažinné a vysokohorské, vzácné šupinovité listy a později v stonku (květní lůžko), dolní část úboru je kryta zákrovem; jsou typy vodní; některé druhy mají přízemní růžici listy řapíkaté s zákrov je tvořen mléčnice; lysé až plstnaté rostliny, často se čepelí; listy bez palist ů; některé druhy bylinnými, suchomázdř ivými příp. trnitými listeny; jednotlivé květy vyrůstají na lůžku často v paždí listenc ů - plevek; K květ ů je nejčastěji přeměněn v chmýr, C je bu ď žlaznatými chlupy; druhov ě nejbohatší vytvář í listová ouška, která trubkovitá, pravidelná nebo dlouze jazykovitá souměrná; čele ďu nás; domících 72 rodů někdy sbíhají po lodyze květy jsou nejčastěji obouohlavné, řidčeji jednopohlavné, někdy jalové; obvodové květy úboru (paprsek) mají C souměrnou, jazykovitou, prostřední květy (ter č) mají C pravidelnou, trubkovitou; u řady druh ů je celý úbor bu ďjen jazykovitý nebo trubkovitý tobolka s vytrvalým kalichem, otevírajícím se otvory nažka; na vrcholu někdy protažená v zobánek, nesoucí často chmýr - kalich se za plodu přeměňuje v létací aparát
LAMIACEAE (LABIATAE) hluchavkovité (pyskaté) vstřícné, křížmostojné, zřídka jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny i v přeslenech, zpravidle květy nejčastěji ve vrcholičnatých lichopřeslenech v paždí polokeř e, s lodyhami většinou jednoduché, zubaté, pilovité, list ů nebo listen ů; K vytrvalý, obvykle trubkovitý nebo čtyřhrannými až čtyřkřídlými; rostliny se vroubkované, řidčeji zvonkovitý, často dvoupyský; C dvoupyská, někdy je horní 4 tvrdky ve vytrvalém kalichu značným obsahem éterických olej ů -koření, celokrajné, výjimečn ě dlanit ě pysk zakrnělý; tyčinky dvoumocné; listeny bývají nápadn ě léčivky; domácích 23 rodů složené, často hust ě chlupaté, zbarvené huňaté až plstnaté LILIACEAE liliovité AMARYLLIDACEAE amarylkovité IRIDACEAE kosatcovité ORCHIDACEAE vstavačovité JUNCACEAE sítínovité LILIOPSIDA - jednoděložné rostliny střídavé, zřídka vstřícné nebo v přeslenech, často jen listy vytrvalé byliny s podzemními oddenky, přízemní; nejčastěji jsou květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, většinou tobolka, mén ě často hlízami nebo cibulemi; četné druhy čárkovité s rovnoběžnou trojčetné, mají vytvoř eno okvětí (perigon - P); některé jsou (Convallaria, Paris, obsahují účinné alkaloidy a některé i žilnatinou nebo eliptické se čtyřčetné některé dvoučetné Polygonatum) gykosidy soubežnou žilnatinou, obvykle celokrajné vytrvalé cibulnaté rostliny, některé druhy mají oddenky; většinou se vyskytují květy jednotlivé nebo v květenstvích, okvětí bu ďvolné vesměs pčízemní, úzké, pouzdrosečná tobolka nebo subtropech a tropech, přecládají stepní nebo srostlé, u některých druh ů je pakorunka; od čeledi čárkovité až páskovité druhy; u nás domácí 2 rody: Leucojum a Liliaceae se liší spodním semeníkem Galanthus vytrvalé byliny s oddenky, nebo bazálními na lodyze střídavé a dvouřadé, květy jednotlivé nebo v chudých vrcholičnatých hlízami; lodyhy jsou přímé a zpravidla nebo jen přízemní, čárkovité květenstvích; okvětní lístky jsou na bázi srostlé v trubku, tobolka nevětvené; u nás domácí 3 rody: Crocus, až čárkovit ě kopinaté nebo čnělny (3) bývají často lupenit ě nebo nálevkovit ě zveličené Gladiolus a Iris mečovité vytrvalé byliny s oddenky nebo kořenovými hlízami; lodyha jednoduchá, nevětvená, některé druhy nezelené střídavé, zřídka vstřícné, květy jednotlivé nebo v koncových klasech v úžlabí listen ů (saprofytické i parazitické); těžišt ě výskytu jednoduché a celokrajné, na na dlouhých (stopkám podobných) spodních semenících; ve vlhkých tropech a subtropech, tam bazi často objímavé; u květy se v mládí otáčejí o 180, okvětí pestře zbarvené, jednopouzdrá tobolka s velým nejčastěji jako epifyté, též liány; častá některých druh ů jsou listy prostřední vnitřní okvětní lístek zveličený v nápadný pysk, počtem drobných lehkých mykorhiza zakrnělé v nezelené šupiny někdy s ostruhou semen střídavé, ploché, žlábkovité s dlouhými bílými chlupy, podobné listům trav; u květenstvím jednoduchý nebo složený kružel, zřídka klas většinou vytrvalé byliny podobné trvám; některých druh ů jsou listy nebo strboul; květy trojčetné, podepř ení blanitými listenci, druhy trsnaté nabo s plazivými oddenky; u oblé, šídlovité, vyplněné odvozené od liliovitých (stejný květní vzorec); okvětí je tobolka; semena mají nás domácí 2 rody: Juncus a Luzula aerenchymem kalichovité nenápadn ě zbarvené (hnědav ě, zelenav ě) "masíčko"
CYPERACEAE šáchorovité POACEAE (GRAMINEAE) lipnicovité (trávovité) většinou vytrvalé rostliny trávovitého vzhledu, zpravidla s trojbokými, přímými, plnými, nečlánkovanými lodyhami, vyplněnými dření (aerenchym); trsnaté nebo s plazivými oddenky; domácích 20 rodů jednoleté, dvouleté až vytrvalé rostliny, trsnaté nebo s plazivými oddenky; lodyhy duté, kolénkaté (stébla); větrosnubné rostliny; domácích 64 rod ů; zavlečené důležité obilniny střídavé, čárkovité, s uzvřenou pochvou, bez jazýčku, celokrajné střídavé, čárkovité bez řapíku, objímající stéblo s pochvou; mezi listovou čepelí a pochvou bývá jazýček a po stran ě často ouška nenápadné, anemofilní, jednopohlavné mén ě oboupohlavné, s okvětím bu ďvelmi redukovaným nebo úpln ě potlačeným; květy jsou sestavené v klásky, které skládají klasy, hrozny nebo kružele; nejdůležitější jsou rody Vignea s květy jednodomými a oboupohlavnými, a rod Carex s květy jednodomými a jednopohlavnými, kdy na vrcholu květenství jsou štíhlejší samčí klásky, v dolní části květenství tlustší samičí; květy zpravidla oboupohlavné, zřídka jednopohlavné a jednodomé, s velmi redukovanými květními obaly, A s dlouhými nitkami a vrtivými prašníky; květy skládají dvouřadé klásky (jedno-, dvou- i vícekvěté), na spodu často se 2 plevami; klásky skládají květenství (klasy, hrozny, laty); okvětí (P) je redukováno na 1 plušku a 2 plenky; plucha je přeměněný listen často s dlouhou osinou a v jejím paždí sedí redukovaný květ nažka, trojboká až vejčitá, obalená srostlým listencem (mošnička), která bývá zakončena krátkým nebo prodlouženým 2zubým zobánkem obilka bu ďnahá nebo okoralá (semeník srostlý s pluchou a pluškou - ječmen)