2 LOKALITA HORKA z p r á v y z e ČERVEN 2012 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů správy Veřejné besedy Vážení čtenáři, během uplynulých měsíců jsem se s mnohými z vás osobně setkal na veřejných debatách, které ve spolupráci s obecními zastupiteli SÚRAO ve vašich obcích organizuje. Za vaši účast vám velice děkuji. Průběh diskuzí a věcné dotazy účastníků svědčí o faktu, že stále ještě existují oblasti týkající se geologických průzkumů a hlubinného úložiště, které musíme podrobněji a lépe vysvětlit. Na stránkách našeho zpravodaje najdete informace ke shodnému okruhu témat probíraných při našich setkáních. Zpravodaj má zprostředkovat diskuzi co nejširšímu okruhu zájemců, včetně těch, kteří se nemohou pořádaných besed zúčastnit. Zároveň bychom vám rádi poskytli možnost hlouběji se seznámit s problematikou případných geologických průzkumů ve vašem okolí a dát vám potřebné podklady k diskuzím a budoucímu zodpovědnému spolurozhodování. Rád bych zdůraznil, že SÚRAO nepřichází do vašich lokalit bojovat. Naším cílem je otevřená komunikace, která vám usnadní orientaci v otázce geologických průzkumů a hlubinného úložiště. Jen tak se můžete prostřednictvím svých zastupitelů zodpovědně a svobodně rozhodnout, zda průzkumy ve své oblasti povolit či nikoliv. Naší snahou je založit případnou partnerskou spolupráci na vzájemné důvěře a seriózních informacích. Můžete si přitom být jisti, že vaše rozhodnutí budeme vždy respektovat. Těším se na společná setkání. RNDr. Jiří Slovák, vedoucí přípravy projektu hlubinného úložiště proběhly již v 10 obcích Hodov Počátkem roku Správa úložišť do všech obcí v lokalitách rozeslala dopis s nabídkou veřejných besed na téma geologických průzkumů. Řada obcí nabídku uvítala....str. 2 z obsahu: str. 3 Jak to vidí starosta str. 4 Geologický průzkum str. 5 Starosta Litoměřic odpovídá
2 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Veřejné besedy proběhly již v 10 obcích Od března do května se ve spolupráci se starosty podařilo zorganizovat již 10 besed. Další se plánují v červnu nebo ve druhé polovině roku. V každé obci besedy probíhají trochu jinak. V některých obcích si přizvali další řečníky. Např. v Pluhově Žďáru se diskuze zúčastnil zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu Radek Šula a zástupce sdružení Calla Edvard Sequens, který se zúčastnil také veřejných diskuzí v obcích Cejle a Lodhéřov. V Lubenci se z pozice tázajících aktivně hlásili o slovo senátor Marcel Chládek a starostové blízkých obcí Václav Beneš a Pavel Jelínek. Ve Stříteži kladl otázky z řad publika i známý fyzik Petr Otčenášek. Jsme rádi, že besedy mají takový ohlas. Bereme je jako výbornou příležitost k prezentaci a vysvětlení všech informací občanům. Někdy jsou besedy umírněnou diskuzí, jindy hlasitou výměnou názorů. Jsme rádi, že besedy mají takový ohlas. Bereme je jako příležitost k vysvětlení našich plánů občanům. Umožňují nám vyslechnout si bezprostřední reakce či připomínky místních a zodpovědět otázky ihned, jakmile zazní. Pro starosty a zastupitele mohou besedy sloužit jako barometr postojů obyvatel: ukáží, jak velký mají občané o problematiku zájem, jaký zaujímají k průzkumům postoj a za jakých podmínek by podle nich spolupráce se SÚRAO přicházela v úvahu. Co zaznělo na besedách Přinášíme přehled nejčastějších dotazů z besed. Pokud vám v přehledu chybí odpověď na vaši osobní otázku, neváhejte kontaktovat redakci Zpráv ze Správy. Rádi váš dotaz zodpovíme. Rozumím, že Česká republika úložiště potřebuje kvůli svým jaderným elektrárnám. Jaké ale máme garance, že nebude sloužit i ostatním státům Evropy, když tady u nás vznikne? Evropské i české zákony striktně zakazují vývoz jaderných odpadů za účelem jejich uložení v jiné zemi, než kde Veřejná beseda v obci Cejle vznikly. Zákaz vývozu jaderných odpadů je také jedním z důvodů, proč všechny země využívající jadernou energetiku hledají řešení, jak je na vlastním území uložit. Výstavbu hlubinných úložišť považuje za nejvhodnější řešení i Evropská unie. Tvrdíte, že geologický průzkum budete dělat jen se souhlasem obcí. Co se stane, když tento souhlas nedostanete? V současné době oslovujeme sedm lokalit, kde podle geologických map existuje vhodné žulové prostředí. To potřebujeme prozkoumat fyzicky, protože pod povrchem se může skrývat řada zlomů, puklin a dalších pro hlubinné úložiště problémových jevů. Pokud však nezískáme souhlas s průzkumem, vrátíme se zpět k původní skupině 27 pravděpodobně vhodných lokalit a začneme od začátku. Časový harmonogram nám to dovoluje. Také není třeba se obávat, že pokud bude s průzkumy souhlasit jen jedna z nynějších sedmi lokalit, ocitne se pod tlakem povolit i výstavbu úložiště. Hodnocení, které není založené na srovnání několika lokalit (naším cílem jsou čtyři), by neprošlo ani v českém, ani v mezinárodním schvalovacím procesu. Co berete jako souhlas obce? Budete chtít v obcích referendum? Správa úložišť bude smlouvu upravující spolupráci na geologických průzkumech podepisovat s obcí, partnerem pro jednání je pro nás tedy zastupitelstvo. Je na představitelích každé obce, jak budou postupovat zda uspořádají referendum, anketu nebo otevřené zasedání zastupitelstva. Pokud povolíme průzkum a naše lokalita se ukáže jako vhodná, kdo nám zaručí, že se nás budete ptát znovu, zda tu úložiště chceme? V rámci společné Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti, kde jsou zastoupeni představitelé obcí, usilujeme o legislativní změny, které by v tomto ohledu práva obcí posílily. Je to běh na dlouhou trať. Už nyní ale existuje řada možností, jak mohou obce proces výběru lokality ovlivnit. Hlubinné úložiště podléhá hornímu zákonu a žadatel o povolení horní činnosti musí předložit tzv. vyřešení střetu zájmů, tedy přeneseně souhlas všech účastníků řízení. Jak dlouho by obec pobírala příspěvky za průzkum? V harmonogramu průzkumných prací počítáme s ukončením v roce 2018. Příspěvky za průzkum může obec začít čerpat 120 dní od vydání průzkumného území Ministerstvem životního prostředí. Zatím je tedy teoreticky možné stihnout čerpání už za letošní rok. To znamená vynásobit roční částku sedmi lety (od roku 2012 do 2018). Termíny veřejných debat Lokalita / Obec Proběhla Čertovka (Blatno) Lubenec....................... 27. 3. 2012 Čihadlo (Lodhéřov) Pluhův Žďár................... 31. 3. 2012 Lodhéřov..................... 27. 4. 2012 Deštná........................ 9. 5. 2012 Březový potok (Pačejov) Chanovice.................... 17. 5. 2012 Hrádek (Rohozná) Cejle........................ 26. 4. 2012 Kraví hora Střítež....................... 29. 3. 2012 Věžná........................ 12. 4. 2012 Drahonín...................... 3. 5. 2012 Bukov........................ 4. 5. 2012 Lokalita / Obec Proběhne Čertovka (Blatno) Blatno......................... září 2012 Tis u Blatna..................... září 2012 Žihle.......................... září 2012 Hrádek (Rohozná) Rohozná....................... září 2012 Dolní Cerekev................... září 2012 Kraví hora Sejřek........................ 29. 6. 2012 Olší......................... 29. 6. 2012 Moravecké Pavlovice............ 30. 6. 2012 Magdaléna (Božejovice) Jistebnice..................... 15. 6. 2012 Nadějkov..................... 15. 6. 2012 Božetice...................... 15. 6. 2012
zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů 3 Senát Parlamentu ČR hostil seminář k hlubinnému úložišti Jaké postavení a pravomoci by měly mít obce v procesu hledání vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště? Na semináři, který se koncem dubna konal na půdě Senátu, se k aktuální problematice vyjádřili zástupci státní správy, občanských sdružení, ekologických iniciativ a starostové obcí. Zákonodárci se seznámili s klíčovými body současné diskuze o postavení obcí v procesu výběru lokality. Momentálně můžeme obcím jako nejvyšší záruku nabídnout veřejnou smlouvu, ve které podpisem stvrdíme, že jejich souhlas s průzkumy nepovažujeme za souhlas s výstavbou úložiště. Některé obce požadují formou legislativních změn další garance a my je v jejich snažení podporujeme, uvedl ředitel SÚRAO Jan Prachař. O zkušenosti ze švédského procesu výběru lokality a zapojení veřejnosti do rozhodování o hlubinném úložišti se podělil Kjell Andersson z Karita Research. Mezi nejčastější požadavky obcí patří otevřená diskuze bez vyvíjení tlaku ze strany státu a dobrovolnost účasti na výběru lokality, uvedl. Ve Švédsku však nastala zcela specifická situace, obě obce které se dostaly do finálního výběru, měly velký zájem o stavbu úložiště právě u nich. Claudio Pescatore, výkonný ředitel Odboru pro nakládání s radioaktivními odpady při OECD uvedl: Mám dojem, že čeští kolegové ukazují dobrou vůli spolupracovat s lokalitami, ale jste teprve na počátku a oboustranný dialog se všemi zúčastněnými je pro tuto situaci důležitý. Způsob výběru lokality se ve světě liší podle specifických podmínek a přístupu jednotlivých zemí. Český způsob popsal Jiří Slovák, který má v SÚRAO proces výběru lokalit na starost: Během první etapy vyzveme obce k účasti při výběru kandidátních lokalit. S obcemi sepíšeme smlouvu a poté podáme žádost na Ministerstvo životního prostředí týkající se stanovení průzkumného území. Ze stanoveného průzkumného území pak budou obcím plynout roční příspěvky z jaderného účtu. Jak to vidí starosta V obci Cejle proběhla koncem dubna první veřejná beseda na téma geologických průzkumů v lokalitě Hrádek. Při této příležitosti jsme položili několik otázek starostovi Františku Němcovi. Splnila dnešní veřejná debata vaše očekávání? Myslím si, že ano. Podle mého názoru se jednalo o lepší akci, než byl kulatý stůl v Jihlavě. Výhodou byl uzavřenější kruh obyvatel z naší vesnice a také že přišli lidé z okolních obcí. Celkem se tedy sešlo asi padesát účastníků. Máte teď představu, jak budete v zastupitelstvu postupovat dál? Otázku povolení průzkumných prací musí nejdříve projednat zastupitelstvo. To v roce 2004 přijalo usnesení, že nebude výstavbu úložiště podporovat. Z dnešního pohledu se to však netýkalo geologických průzkumných prací, ale výstavby. Budeme tedy čekat na dopis ze strany SÚRAO s žádostí k vyslovení souhlasu. Na základě tohoto dopisu pak bude jednat zastupitelstvo. Máte vy osobně z jaderné energie a úložiště radioaktivních odpadů strach? Měl jsem tu možnost využít nabídky na exkurze do zahraničí, takže jsem viděl, jak nakládají s jaderným odpadem například ve Švédsku. Když se zamyslíme nad tím, jak dlouho v některých státech funguje jaderná energetika, tak bychom možná došli k tomu, že s budováním úložiště se mělo začít daleko dříve. V roce 2065 budou plné mezisklady a co pak dál? Pokud neselže lidský faktor při budování jaderných úložišť, tak se podle mého názoru není čeho obávat. Jaký máte názor na příspěvky od státu, které by mohly obce získat v případě, že souhlasí s geologickým průzkumem? Příspěvky potěší. Myslím si ale, že cesta k penězům bude trnitá. Pro zastupitelstvo to znamená nejdříve souhlasit, poté jednat o území a až potom získat peníze. Lidé v obci navíc nevěří, že bychom peníze nakonec skutečně dostali, státu po špatných zkušenostech nevěří. V případě vaší obce činí roční příspěvek od státu 1,266 mil. Kč. Už máte představu, pro co byste tyto prostředky využili, pokud byste souhlasili s geologickým průzkumem? To samozřejmě předbíháme, zastupitelstvo zatím nedalo ani souhlas s průzkumy. Máme řadu plánů, co by se mohlo v obci udělat. Konkrétně u Čeřínku máme chatovou oblast a sjezdovku. Rozpadají se nám tam silnice, v obci máme vybudovat tři nové komunikace, potřebujeme nové osvětlení, musíme vykonávat zimní a letní údržbu. Mohli bychom zde kupříkladu vybudovat záchytné parkoviště. Jakékoliv navýšení rozpočtu je ale v podobě, že si vezmeme půjčku, nebo něco dostaneme z dotací. Hodlali byste tedy prostředky využít jenom na infrastrukturu, nebo třeba i na život místních spolků? V obci jsou aktivní myslivci. Máme dvě fotbalová mužstva, chceme k fotbalovému hřišti přistavět kabiny a WC. Máme v obci také šachový kroužek. Od dob nového zastupitelstva se dost rozvíjí kulturní život, chceme kupříkladu opravit kapličku. Na vše ale peníze nejsou.
4 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Geologický průzkum: Hloubit kilometrový vrt je rutinní záležitost Představa vrtání do kilometrové hloubky vyvolává řadu otázek. Ve světě geologie se však vrtné soupravy bez větších překážek dostávají do mnohem větších hloubek. Praktické dopady vrtů lze snadno upravit smlouvou, tak aby vliv na obyvatele obcí byl co nejmenší. Není důvod vybrat si to nejhorší a tudíž nejdražší místo k vrtání, které v lokalitě existuje. Naopak, v úzké spolupráci s obcí a občany se budeme snažit vybrat takové místo, na kterém můžeme získat cenné geologické poznatky za cenu co nejmenších zásahů. Pokud budou přístupové pozemky dostatečně únosné, není nutné například budovat k místu vrtání panelovou komunikaci a překrývat ornici, není nutné přesně dodržovat rozměry 20 x 30 m dočasného záboru, jak uvádí zmíněná studie SÚRAO, nebo dokonce kácet lesní porost. Součástí geologických prací je i uvedení vrtného místa zpět do původní podoby. Je tedy v zájmu obsluhy vrtu, aby dopad na krajinu byl co nejmenší. Součástí geologických prací je i uvedení vrtného místa zpět do původní podoby. Geologický průzkum pro hlubinné úložiště ve Finsku - zdroj Posiva Můžeme se dohodnout Zásada vzájemné dohody plně platí také o časovém rozvrhu vrtání. Vrtání bude několikrát za směnu přerušeno z důvodu vyzvednutí získaného vzorku horniny, tzv. vrtného jádra, z hloubky vrtu. Je proto otázkou dohody, zda se bude vrtat nepřetržitě nebo ne. Nepřetržité vrtání se v referenční studii uvádí z důvodu odhadu celkového času vrtání a není bezpodmínečně nutné. SÚRAO od začátku deklaruje, že se předpokládá vrtání pouze v denních hodinách a v pracovní dny. Více to bude možné ovlivnit v rámci smlouvy mezi SÚRAO a obcí. Jak by mohly geologické průzkumy vypadat, popisuje referenční studie Projekt geologicko-průzkumných prací na hypotetické lokalitě 2010, která byla zmiňovaná i na některých besedách. Studie vycházela z obecných charakteristik lokalit a nezabývala se tedy jejich jednotlivými zvláštnostmi. Při popisu zajištění pracoviště pro hluboký vrt tudíž vychází z nejhoršího možného scénáře, který na místě může nastat: půda s malou nosností, zamokřené pozemky, lesní porost apod. Průzkum v lokalitách však bude probíhat s ohledem na místní krajinu a také na požadavky majitelů pozemků. Vlastní vrtná technika zaznamenala v posledních letech značný rozvoj. Pro vrtání do hloubky 500 a 1000 metrů se používá vrtná souprava na přívěsu o váze 7 až 14 tun, která se připojuje za nákladní automobily. V současné době se těmito soupravami vrtá v okolí Kremnice na Slovensku. Pro vrty platí striktní pravidla Evropské unie Moderní vrtné soupravy do hmotnosti 10 tun umožňují vrtat i v nepřístupných terénech nebo v lese bez nutnosti kácet stromy, říká Ing. Ladislav Kováč z firmy INGEO, a.s. Jaké zkušenosti máte s průzkumnými vrty do hloubky 500 až 1000 metrů? Naše firma má potřebné technické vybavení a bohaté zkušenosti z průzkumných prací především na Slovensku, ale také v sousedním Maďarsku a Polsku. Na přelomu tisíciletí jsme se účastnili i geologických průzkumů na jihu Slovenska v souvislosti s hledáním vhodné lokality pro budoucí hlubinné úložiště. Máte přehled o tom, zda v České republice momentálně probíhají nějaké průzkumné vrty? Podle mých informací se v současné době vrtá na jižní Moravě v souvislosti s ověřováním zásob ropy a zemního plynu. Jednu vrtací soupravu můžete vidět v těsné blízkosti dálnice z Brna do Bratislavy u Lanžhotu a Kostic. Tyto vrty jsou přitom vrtány do mnohem větších hloubek než 1000 metrů a také technologie vrtání je odlišná. Před průzkumy existují obavy, že místo, kde se bude vrtat, bude znehodnoceno. Z vaší zkušenosti, jak dlouho trvá uvedení vrtného místa zpět do původního stavu? Pro zřízení plochy pro budoucí vrt dnes platí ve všech zemích Evropské unie striktní pravidla. Vše je podřízeno požadavku minimalizovat případná rizika ohrožení kvality podzemních vod či kontaminace zeminy na lokalitě. Likvidace vrtného pracoviště je velmi jednoduchá a netrvá ani dlouho. Pozemek se uvede do původního stavu, většinou podle požadavku vlastníka. Likvidace netrvá déle než 14 dní, pokud nepočítáme s časem ozelenění. Jakým technologickým vývojem prošla vrtná technika v posledních letech? Během posledních deseti let se učinil nejvýznamnější pokrok především v hmotnosti vrtných souprav. Dnešní moderní vrtné soupravy pro vrtání štíhlých vrtů s vodním výplachem mohou vážit jen 10 tun. Lze tak bez větších zásahů vrtat i v minulosti pro těžkou techniku nepřístupných terénech nebo v lese bez nutnosti kácet stromy. Stačí najít vhodné místo, třeba při rozcestí lesních cest.
zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů 5 Úložiště Richard Úložiště radioaktivních odpadů Richard se nachází nedaleko Litoměřic pod vrchem Bídnice. Lokalita má zajímavou historii byl zde vápencový důl i nacistická podzemní továrna. V úložišti Richard se od roku 1964 ukládají tzv. institucionální odpady, tedy radioaktivní odpady vznikající v průmyslu, výzkumu, zemědělství a ve zdravotnictví. Jedná se například o nejrůznější zářiče, staré měřicí přístroje, roztoky, radiofarmaka, použité filtry, pracovní oděvy, ochranné pomůcky, sklo, plasty, kovy atd. Areál úložiště Richard se rozkládá na ploše 16 hektarů, jeho úložná kapacita je zhruba 8 500 m 3. Úložiště tvoří síť upravených a vyztužených chodeb, 6 až 8 metrů širokých a místy až 4 metry vysokých. Podél hlavní obslužné chodby byly vybudovány jednotlivé úložné komory. Do těchto úložných komor se zakládají dvěstělitrové sudy s odpadem. Vyplněné komory se zalévají betonovou výplní. Stávající úložné prostory v úložišti Richard jsou zaplněny cca ze dvou třetin. Při současném tempu ukládání můžeme odhadnout dobu provozu úložiště do roku 2070. V České republice jsou v současnosti v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů, jejichž provoz zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů. Kromě úložiště Richard se jedná ještě o úložiště Dukovany v areálu Jaderné elektrárny Dukovany a úložiště Bratrství poblíž města Jáchymov. Starosta Litoměřic: V úložišti Richard jsem byl několikrát, je provozováno profesionálně Pane starosto, Litoměřice žijí v sousedství úložiště téměř 50 let. Mají občané z úložiště obavy nebo ho berou jako součást každodenního života? Mohu říci, že jsem za poslední roky žádné obavy občanů nezaznamenal. Informace o tom, co se zde děje a jak se kontroluje bezpečnost úložiště, se pravidelně zveřejňují. Plynou městu nějaké ekonomické výhody z toho, že má na svém území úložiště? Ano, město dostává od SÚRAO každoročně tři miliony korun jako kompenzaci za provoz úložiště na svém katastrálním území. Na co příspěvky využíváte? Je jejich využití nějak účelově vázáno? Tyto finanční prostředky jsou účelově vázány na projekty, které přímo souvisejí se zlepšováním životního prostředí ve městě. Je to například rozvoj zeleně, likvidace komunálních odpadů, podpora zavádění alternativních zdrojů energie a také podpora ekologické výchovy na školách. Příspěvky se postupně zvyšovaly, město je dostává již téměř 10 let. Jak často se do úložiště odpady ukládají? Jsou převozy spojené s nějakými mimořádnými bezpečnostními opatřeními? Doprava radioaktivních odpadů probíhá nepravidelně a nedoprovázejí ji žádná mimořádná bezpečnostní opatření. Odpady se dopravují v obalech, které zajišťují jejich izolaci od okolního prostředí, a to i v případě možné havárie vozidla. Richard získal za bezpečný provoz cenu Zlatého Permona a sošku patronky sv. Barbory vysvětil litoměřický biskup. Vnímáte vy osobně úložiště jako bezpečné? Osobně jsem se zúčastnil předání této ceny. V úložišti jsem byl několikrát a mohu říci, že je provozováno velmi profesionálně. Mgr. Ladislav Chlupáč, starosta města Litoměřice Úložiště se pravidelně monitoruje nejen v podzemí, ale i na povrchu. Sleduje se radiace v ovzduší, v půdě i ve vodě. Objevily se někdy v minulosti nějaké zvýšené naměřené hodnoty? Odbor životního prostředí Městského úřadu Litoměřice disponuje výsledky monitoringu úložiště radioaktivních odpadů Richard od roku 1989. Nevím o tom, že by v souvislosti s ukládanými radioaktivními odpady byly naměřeny zvýšené hodnoty, byť i jen u jediné sledované látky. Sledujete problematiku geologických průzkumů na uvažovaných lokalitách? Co byste vzkázal starostům, kteří stojí před rozhodnutím, zda průzkumné práce povolit a získat tak podstatný finanční příspěvek do rozpočtu své obce? V samotném geologickém průzkumu nevidím problém. Ten spatřuji v obavách lidí o to, jakým způsobem ovlivní životní prostředí lokality, v níž žijí, vlastní úložiště. Necítím se kompetentní k tomu, abych starostům cokoliv doporučoval. Mohu jim však nabídnout naše osobní zkušenosti spojené s prohlídkou úložiště Richard.
6 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Letem světem v Číně Čínská lidová republika (ČLR) je rozlohou čtvrtý největší, ale počtem obyvatel nejlidnatější stát světa. Tak velká země vyžaduje obrovské energetické zdroje. Víte, že Čína prověřuje vhodnost lokalit pro vybudování hlubinného úložiště v pohoří Bei Šan v poušti Gobi. Nedílnou součástí energetického systému Číny jsou jaderné elektrárny. V současné době je v provozu 6 jaderných elektráren s 15 reaktory. V roce 2020 by mělo být v provozu dalších 26 reaktorů, celková instalovaná kapacita by měla dosáhnout 40 GW (20 našich Temelínů) a další 18 GW by mělo být ve výstavbě. Takové množství reaktorů znamená i velké množství radioaktivních odpadů. Čína předpokládá, že bude třeba zpracovat a uložit 83 tisíc tun vyhořelého jaderného paliva nebo odpovídajícího množství vysokoaktivních odpadů. Je to přibližně 20x více než v naší republice. ČLR se rozhodla neukládat vyhořelé jaderné palivo, ale přepracovávat ho a ukládat zbylé vysokoaktivní odpady zalité ve skle. Proto od roku 2006 realizuje program výstavby hlubinného úložiště. V současné době má Čína v hledáčku tři potenciální lokality v oblasti pohoří Bei Šan v poušti Gobi, na severu u Mongolských hranic. Na území velkém jak polovina České republiky probíhá ověřování několika žulových masívů hlubokými vrty. Průzkumy vedoucí k výběru lokality by měly skončit do roku 2020, poté se začne s výstavbou podzemní laboratoře. Výstavba úložiště by měla začít v roce 2040 a v roce 2050 by byly zavezeny první kontejnery k uložení. Na problematiku výstavby hlubinného úložiště dohlížejí Čínský úřad pro jadernou energii, Národní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo vědy a technologií ČLR a Ministerstvo pro ochranu životního prostředí ČLR. Rozloha Čínské lidové republiky je 9 596 960 km 2 a je 4. největší na světě. Čínská lidová republika je nejlidnatějším státem na světě: má 1 338 299 512 obyvatel. V Číně žije včetně etnických Chanů až 56 uznaných národnostních skupin. Čínská měna se nazývá čínský jüan (CNY) 1 CNY = cca 3 Kč. Délka Čínské zdi je 8 851 km, jedná se o nejdelší stavbu na světě. Čínský kalendář je založený na cyklech měsíce (lunární). Čínský den má 24 hodin, 50 minut a 28 sekund. Lunární rok se skládá z 12 měsíců, které mají buďto 29 nebo 30 dní. Slovo čaj pochází původem z čínského slova čcha (čínsky 茶 ). Přehradní nádrž s největší elektrárnou na světě Tři soutěsky ušetří asi 50 milionů tun uhlí ročně. Pro představu je její výkon 22 500 MW srovnatelný s výkonem 13 dukovanských elektráren. Ročně se v Číně spotřebuje 45 miliard jednorázových jídelních hůlek. Na jejich výrobu padne 25 milionů vzrostlých stromů. Bílá barva je v Číně barvou smutku. Radost a štěstí vyjadřuje barva červená. Za největší čínské vynálezy se považují střelný prach, kompas, papír a tisk. Kromě toho se Číně připisuje vynález ohňostrojů, papírové bankovky, zubního kartáčku se štětinami, létajících draků, porcelánu, karetních her, třmenů, sirek a toaletního papíru. Dva tisíce let před naším letopočtem vznikla v Číně desková hra go. Zatímco superpočítač Deep Blue od IBM porazil člověka v šachách již v roce 1996, ve hře go dodnes počítač nejlepší hráče nepřekonal. Tajenkou je čínské přísloví Dado, Ariana, Rien, Isel Nádoba u studny Ohon Jít na koledu Bývalá česká politická strana Český herec Stolní hry Řešiti hádanky Iniciály cvičit. Šípkové Jméno Špinarové Halucinogen Lihovina z rýže Chem. prvek (Rn) Trvnatá krajina Dohlížení SPZ Sokolova Cistosl. sykotu Tvořené etamínem Stavební surovina Nápady a náměty Začátek tajenky Zvratné zájmeno Druh paliva Plody Staroarmén Nečistota A sice Dovnitř Jihoam. keř Útok Kolem Korálový ostrov Značka skandia Konec tajenky Ženské jméno Německé sídlo Značka vysavačů Evropan Osobní zájmeno Etiopské sídlo Sekati kosou Domácí zvíře Vznášet se Hlodavec Silné provazy Norské jezero Hle (nář.) Na délku (řídce) Statek bez léna Ang. zkr. OSN Obyvatel Saska Cizí žen. jméno SPZ Mělníka Nesouhra Část seriálu Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát. Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail: zpravyzespravy@surao.cz SÚRAO Správa úložišť radioaktivních odpadů Dlážděná 6, 110 00 Praha 1 www.surao.cz "Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612. Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Ivana Škvorová, Jan Karlovský tel.: 221 421 519, fax.: 221 421 544, e-mail: zpravyzespravy@surao.cz, www.surao.cz