Co bychom měli vědět o EU?

Co bychom měli vědět o EU?

Obsah I. EVROPSKÁ UNIE -SEN O SJEDNOCENÍEVROPY SE NAPLŇUJE..................... 11 1) Které země jsou členy EU?..................................................... 11 2) Co jsou kandidátské země?.................................................... 11 II. BUDOVÁNÍ EVROPY.......................................................... 12 3) Jaké události předcházely budování Evropy?................................... 12 4) Jak vznikla první forma evropské spolupráce?.................................. 13 5) Jak se uskutečnil přechod od jednoduché vládní spolupráce k evropské ekonomické integraci?......................................................... 14 6) Co jsou zakládací smlouvy, které zastřešují acquis commu-nautaire EU?........ 15 7) Co obsahují Římské smlouvy?................................................. 16 8) Co znamená politika prázdné židle?.......................................... 16 9) Co je obsahem Jednotného evropského aktu?................................. 17 3

Co bychom měli vědět o EU? 10) Co jsou čtyři svobody definované Jednotným evropským aktem?.............. 17 11) Co je Schengenská smlouva a schengenský prostor?.......................... 17 12) Co obsahuje tzv. Maastrichtská smlouva?..................................... 18 a) Co je obsahem Smlouvy o Evropské unii?................................... 18 b) Co je obsahem Smlouvy o založení Evropského společenství?............... 18 c) Čím se liší Evropská unie a Evropské společenství?.......................... 19 13) Co jsou tři pilíře Evropské unie?............................................. 19 14) Co znamená,,komunitární metoda a,,mezivládní metoda?.................. 20 15) Co je princip subsidiarity?.................................................... 20 16) Co obsahuje Amsterodamská smlouva?....................................... 20 17) Co je obsahem Smlouvy z Nice?.............................................. 21 18) Kdy a s kým vstoupily do EU současné členské státy?.......................... 22 III. EVROPSKÉ HODNOTY................................................. 22 19) Co označuje pojem evropské hodnoty?..................................... 22 20) Proč potřebujeme Chartu, když dodržování základních práv je zahrnuto v evropských smlouvách?.................................................... 23 21) Co se stane, když členský stát nerespektuje evropské demokratické hodnoty?. 23 22) Jaká práva má evropský občan?.............................................. 23 4 4

IV. FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE................................................ 24 23) Jaké evropské instituce existují?.............................................. 24 24) Co znamená nadnárodní charakter evropských institucí?..................... 24 25) Kde se nacházejí evropské instituce?.......................................... 24 26) Jaká je úloha řídících institucí EU?............................................ 25 a) Jaká je role Evropské rady?................................................. 25 b) Co je mezivládní konference?.............................................. 25 c) Jakou roli má Evropská komise?............................................ 25 d) Kolik má Evropská komise komisařů?....................................... 25 e) Jaká je role Rady EU (tzv. Rady ministrů)?................................... 25 f) Jaké je rozdělení hlasů v Radě EU (Radě ministrů)?.......................... 26 g) Jakou roli má Evropský parlament?......................................... 27 h) Jak se Evropský parlament podílí na tvorbě komunitárního práva?.......... 28 i) Podle čeho jsou seskupeni poslanci Evropského parlamentu?................ 28 j) Kolik poslanců má Evropský parlament?..................................... 28 27) Má EU prezidenta?........................................................... 28 28) Jakou úlohu hrají kontrolní a poradní instituce?............................... 29 a) Jakou úlohu má Evropský soudní dvůr?..................................... 29 b) Jakou úlohu má Evropský účetní dvůr?..................................... 29 c) Jakou úlohu má Hospodářský a sociální výbor (HSV)?....................... 30 d) Jakou úlohu má Výbor regionů?............................................ 30 29) Jakou úlohu plní finanční instituce EU?....................................... 30 a) Jakou úlohu má Evropská investiční banka (EIB)?............................ 30 b) Jakou úlohu má Evropská centrální banka (ECB)?........................... 30 30) Jaké formy má evropské právo?............................................. 31 31) Jak vzniká komunitární legislativa?........................................... 31 5

Co bychom měli vědět o EU? 32) Jak probíhá spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady EU?............ 31 33) Může se občan odvolávat na komunitární právo u národního soudu?......... 32 34) Co jsou generální ředitelství Evropské komise?................................ 32 V. FINANCOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE............................................... 33 35) Jakým způsobem je EU financována?......................................... 33 a) Co tvoří finanční zdroje EU?................................................ 33 b) Které instituce spravují rozpočet EU?....................................... 33 c) Jaké výdaje financuje rozpočet EU?......................................... 33 d) Co je finanční perspektiva EU?............................................ 34 e) Co jsou tzv. čistí příjemci a čistí plátci?...................................... 34 VI. EVROPSKÁ MĚNOVÁ UNIE.................................................... 34 36) Co je hospodářská a měnová unie (HMU)?.................................... 34 37) Jakým způsobem se realizuje HMU v Evropě?................................. 35 38) Co je Evropská měnová unie (EMU) a jak vznikla?............................. 35 39) Jaké výhody plynou z členství v EMU?........................................ 36 6 6

40) S jakými riziky je členství v EMU spojené?..................................... 36 41) Které státy jsou členy eurozóny?.............................................. 37 42) Co je Pakt stability a růstu?................................................... 37 VII. POLITIKY EU............................................................... 37 43) Co označuje pojem jednotný vnitřní trh?.................................... 37 44) Jak je vnitřní trh svázán s vnějším obchodem?................................ 38 46) Co je Evropský hospodářský prostor (EHP)?................................... 38 47) Jaké jsou principy politiky hospodářské soutěže?............................. 39 48) Co zahrnuje sociální politika EU?............................................. 39 a) Existuje v EU sociální dialog?............................................... 39 b) Co obsahuje Sociální dohoda?............................................. 39 c) Jaký program má Evropská sociální agenda?................................ 39 49) Jaká je úloha a cíle regionální a strukturální politiky?.......................... 40 50) Co jsou strukturální fondy?.................................................. 40 51) Co je Kohezní fond (Fond soudržnosti)?....................................... 40 52) Co je obsahem společné zemědělské politiky (SZP)?.......................... 40 53) Realizuje Evropská unie ekologickou politiku?................................ 41 a) Jaké jsou aktivity EU v oblasti životního prostředí?.......................... 41 b) Jaké nástroje využívá ekologická politika EU?............................... 41 c) Jak EU bojuje proti znečišťování ovzduší a přebytku odpadu?............... 42 54) Jaké programy organizuje EU pro mládež a studenty?......................... 42 55) Co je obsahem zahraniční politiky EU?........................................ 43 56) Jakými oblastmi se zabývá zahraniční politika Komise?........................ 43 57) Na které regiony se zaměřuje Generální ředitelství pro vnější vztahy?.......... 44 58) Jaké jsou cíle Generálního ředitelství pro rozvojovou pomoc?................. 46 59) Jaké dohody byly uzavřeny v rámci rozvojové pomoci?........................ 46 60) Co jsou Loméské dohody?.................................................... 46 7

Co bychom měli vědět o EU? 61) Jaká je úloha Úřadu pro humanitární pomoc (ECHO)?......................... 47 62) Jaké úkoly plní EuropeAid?................................................... 47 63) V čem spočívá společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) v rámci 2. pilíře EU?.. 47 a) Proč vytvářet SZBP?........................................................ 47 b) Co zastupuje diplomacie EU?.............................................. 48 c) Jak se vyvíjela myšlenka společné evropské obrany?....................... 48 d) Proč existuje samostatná evropská bezpečnostní a obranná politika?...... 48 e) Kdo představuje SZBP a jak tato politika funguje?........................... 49 64) V čem spočívá spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí (JVV) v rámci 3. pilíře EU?.. 49 a) Jak vznikla oblast JVV?......................................................... 49 b) Jaké problémy způsobuje volný pohyb osob?.................................. 50 c) Jaké reformy byly zavedeny Amsterodamskou smlouvou?...................... 50 d) Čeho bylo dosaženo v oblasti JVV po Amsterodamské smlouvě?................ 50 e) Jaké nástroje se využívají ve 3. pilíři?........................................... 51 VIII. EVROPA A GLOBALIZACE................................................... 51 65) Co je globalizace a jaké jsou její důsledky?.................................... 51 66) Jaká je role Evropské unie v procesu globalizace?............................. 51 8 8

a) Rozvojová pomoc.......................................................... 52 b) Ochrana evropských hodnot a lidských práv................................ 52 c) Mezinárodní obchod....................................................... 52 d) Životní prostředí........................................................... 52 IX. ROZŠIŘOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE.............................................. 53 67) Co je obsahem Agendy 2000?............................................... 53 68) Jaké výhody přineslo východní rozšíření EU?............................... 53 69) Kdo se může stát členem EU?................................................ 53 70) Jaká kritéria je nutné splnit před vstupem do EU?............................ 53 71) V čem spočívá proces rozšiřování?........................................... 54 72) Co je předmětem činnosti Evropské konference?............................. 54 73) Co zahrnují etapy procesu přistoupení?..................................... 54 74) Co je screening acquis communautaire?.................................... 54 75) Co je obsahem tzv. pravidelných zpráv?..................................... 54 76) Které země mají statut kandidátské země a kdy se začlení do EU?............. 55 X. BUDOUCNOST EVROPSKÉ UNIE............................................... 55 77) Co je Lisabonská strategie a jaké jsou její cíle?................................. 55 78) Jak je plněna Lisabonská strategie?........................................... 56 79) Co je Konvent?............................................................... 56 80) Co je výsledkem práce Konventu?............................................ 56 81) Co je obsahem návrhu tzv. Evropské ústavy?.................................. 57 82) Bude návrh Konventu schválen jako Ústava EU?............................... 57 9

Co bychom měli vědět o EU? 10 10

I. EVROPSKÁ UNIE - SEN O SJEDNOCENÍ EVROPY SE NAPLŇUJE Sjednocení Evropy je sen, který provází Evropany již od rozdělení říše Karla Velikého v 9. století. Přesto až do 20. století jakákoli snaha o sjednocení neměla úspěch. Evropa suverénních států 17. století stejně tak jako Evropa národních států 19. století byla rozdělena válkami, které byly vždy jen na čas přerušovány mírovými smlouvami. Ve 20.století pak otřes způsobený dvěma světovými válkami, meziválečné pacifistické nadšení a vědomí, že Evropa zaostává za Spojenými státy americkými, přivedly intelektuály, politiky a filozofy k myšlence jednotné Evropy a k zahájení jejího budování. Je to budování stavby, jež není zdaleka dokončena, ale která již prošla základními vývojovými stadii: Pařížskou a Římskou smlouvou - zakládacími listinami evropské integrace - a Smlouvou z Nice, která připravila Unii na to, aby mohla otevřít dveře novým kandidátským zemím. Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko sjednocené Evropě. Ale to, co se v současnosti nazývá Evropská unie (EU), nebylo vybudováno přes noc. Tato nedokončená stavba je ovocem evropského uvědomění a přesvědčení, že Evropa může potvrdit svoji ekonomickou a politickou moc jen tehdy, bude-li mluvit jedním hlasem. 1) Které země jsou členy EU? Myšlenka společné Evropy přesto dlouhou dobu klíčila v myslích mnoha lidí. Již v 15. století se snažil český král Jiří z Poděbrad prosadit velkorysý projekt mírového sjednocení evropského kontinentu, daleko předbíhající svou dobu. V 18. století filozof Kant chápal sjednocení jako organizaci pro udržení stálého míru. V 19. století Ital Mazzini založil hnutí Mladá Evropa bojující za Evropu pro lidi. Vizionář Victor Hugo předpovídal sjednocenou Evropu. Od r. 2007 má EU 27 členských zemí (v závorce je uveden rok vstupu): Německo (1957), Francie (1957), Itálie (1957), Belgie (1957), Nizozemsko (1957), Lucembursko (1957), Velká Británie (1973), Irsko (1973), Dánsko (1973), Řecko (1981), Španělsko (1986), Portugalsko (1986), Rakousko (1995), Švédsko (1995), Finsko (1995). V r. 2004 vstoupilo do EU 10 nových zemí: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko a v r. 2007 Bulharsko a Rumunsko. 2) Co jsou kandidátské země? Kandidátské země jsou státy, které podaly přihlášku ke členství v Evropské unii a kterým orgány EU přiznaly status kandidátské země. Současnými kandidáty jsou Turecko, Chorvatsko a Makedonie. (Více o tématu v kapitole IX Rozšiřování EU.) 11

Co bychom měli vědět o EU? II. BUDOVÁNÍ EVROPY 3) Jaké události předcházely budování Evropy? 1814 1815: Vídeňský kongres zasedající po pádu Napoleona mění uspořádání Evropy. 1919: Založení Společnosti národů (SN) je institucionální odpovědí na pacifistický ideál. Ale ani USA ani Německo nejsou jejími členy. 1922: Richard Coudenhove-Kalergi přichází s myšlenkou panevropské unie založené na francouzsko-německém smíření. 1925: Ministři zahraničních věcí Francie a Německa Aristide Briand a Gustav Stresemann navrhují projekt evropské unie. 1929: Vypuknutí světové hospodářské krize (tzv. černý pátek na newyorské burze) ukončilo francouzsko-německé přibližování i projekt evropské unie. 1914 1918: Zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda d Este bylo pro Rakousko-Uhersko záminkou k vyhlášení války Srbsku, což vedlo k rozpoutání první světové války mezi Německem a Rakousko-Uherskem na jedné straně a Francií, Ruskem a Velkou Británií na straně druhé. Již v tomto období pacifistické hnutí prosazuje mír a soulad mezi evropskými státy. 1933: Německá Třetí říše je založena na vládě jediné strany, k moci dostává Hitler. Po svém zvolení kancléřem v roce 1933 Hitler rozvrací ústavu a nastoluje nacistickou diktaturu. Německá Třetí říše je založená na jediné straně, eliminaci odpůrců, nenávisti, rasové selekci a koncentračních táborech. 1939: Německo rozpoutává druhou světovou válku. Hitler do r. 1945 uplatňuje mimo jiné politiku deportací a vyvražďování, která způsobila 12 12

smrt téměř šesti milionů Židů, téměř pěti set tisíc Romů a mnoha desítek tisíc příslušníků evropských národů. Únor 1945: Jaltská konference dělí Evropu na zónu sovětského a zónu západního vlivu, což v následujících letech vede k rozdělení Evropy na dva bloky: východní blok, založený na komunistických režimech a centrálně plánované ekonomice, a západní blok, založený na demokratických režimech uplatňujících tržní ekonomiku. 1944: Na popud belgického ministra zahraničních věcí Paula-Henriho Spaaka vzniká Benelux - celní unie spojující Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. Smlouva o vytvoření Beneluxu, na které se shodly všechny zúčastněné země v roce 1944, vstoupila v platnost 17. března 1948. Benelux od svého vzniku fungoval jako celní unie s cílem rozvíjet vzájemný obchod mezi zúčastněnými zeměmi. S ohledem na značný stupeň protekcionismu ve světě po 2. světové válce bylo založení Beneluxu krokem, který významně sblížil uvedené země. Benelux se tak stal prvním integračním sdružením, které bylo po 2. světové válce v Evropě vytvořeno. Všechny tři zakládající země se v padesátých letech 20. století také staly zakládajícími zeměmi dalších dvou integračních sdružení - ESUO a EHS (viz dále). 1947: Britský premiér Winston Churchill přichází s myšlenkou Spojených států evropských. Spojené státy americké v tomto roce navrhují tzv. Marshallův plán, který má Evropě pomoci v poválečné rekonstrukci a zamezit šíření komunismu. 1948: Evropský kongres seskupuje politické, kulturní a ekonomické elity okolo myšlenky sjednocené Evropy. Ale brzy se objeví dva koncepty: federální (nadnárodní) a mezivládní, obhajovaný Brity a francouzským generálem de Gaullem. 4) Jak vznikla první forma evropské spolupráce? 1948: Země západní Evropy založily Organizaci pro evropskou ekonomickou spolupráci, která se mimo jiné zabývala rozdělováním 13

Co bychom měli vědět o EU? pomoci plynoucí z Marshallova plánu. Tato mezivládní spolupráce však byla omezena pouze na hospodářskou oblast. V roce 1960 byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci nahrazena Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). 1948: Vzhledem ke stupňující se studené válce podepsaly země Beneluxu, Francie a Velká Británie tzv. Bruselský pakt, smlouvu o vzájemné vojenské pomoci, která se stala základem Západní unie. V roce 1954 se Západní unie změnila po přistoupení Německa a Itálie v Západoevropskou unii (ZEU). 1949: S americkou hospodářskou pomocí v rámci Marshallova plánu se pojí také vojenská ochrana, která podporuje Západoevropskou unii a dává vzniknout Severoatlantické smlouvě neboli Severoatlantickému paktu (NATO). 1949: Signatáři Bruselského paktu spolu s Itálií, Irskem, Dánskem, Norskem a Švédskem zakládají v r. 1949 Radu Evropy s cílem připravit podmínky pro vytvoření jednotné Evropy. Rada Evropy se zaměřila na rozvoj spolupráce v oblasti ekonomické, politické, kulturní a sociální. Nebyla však vybavena potřebnými pravomocemi k řešení naléhavých politických a ekonomických problémů a evropské země nebyly připraveny na předání části své státní suverenity této nově vzniklé organizaci. Významným úspěchem Rady Evropy se v roce 1950 stalo přijetí Evropské konvence (Úmluvy) o ochraně lidských práv a základních svobod, která vstoupila v platnost v roce 1953 a na jejíž respektování Rada Evropy dohlíží. Sídlem Rady Evropy je Štrasburk. Všechny členské země musí být parlamentními demokraciemi, které respektují lidská práva a jejichž hospodářství je založeno na volném trhu a konkurenci. Ale pozor! Rada Evropy není institucí Evropské unie a nelze ji zaměňovat s Evropskou radou ani s Radou Evropské unie. Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsaná v roce 1950, uznává základní lidská práva (svoboda myšlení, shromažďování ) a odsuzuje týrání a nehumánní a degradující zacházení a tresty. Úmluva je dnes ratifikována všemi členskými státy Evropské unie. 5) Jak se uskutečnil přechod od jednoduché vládní spolupráce k evropské ekonomické integraci? 1950: Robert Schuman, francouzský ministr zahraničních věcí, inspirován Jeanem Monnetem navrhl dne 9. května 1950 společné řízení francouzské a německé výroby uhlí a oceli, dvou strategických odvětví hospodářství. Tak se zrodil Schumanův plán, jenž navázal na předchozí myšlenky směřující k evropské federaci. Pro připomínku této události, která dala podnět k dalšímu rozvoji evropských integračních procesů, se 9. květen stal Dnem Evropy. 1951: V rámci jednání o Schumanově plánu podepsalo v dubnu 1951 šest zemí (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) tzv. Pařížskou smlouvu, což 14 14

byla dohoda o propojení uhelného a hutního průmyslu uvedených zemí. Tímto aktem vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Smlouva, která byla uzavřena na dobu 50 let, vstoupila v platnost 27.7. 1952 (takže v r. 2002 toto integrační sdružení ukončilo svoji činnost). Cílem ESUO bylo postupně zrušit mezi členskými zeměmi cla a další obchodní omezení na trhu s uhlím a ocelářskými a hutními výrobky a v dalším období vytvořit společný trh s těmito komoditami. V zájmu plnění stanoveného cíle byly vytvořeny řídící orgány ESUO, jimž členské státy předaly potřebnou část svých suverénních práv. Byla tak vytvořena první nadstátní organizace s nadstátními pravomocemi v západní Evropě. Prvním předsedou Rady ministrů Evropského společenství uhlí a oceli se stal v roce 1952 Belgičan Jean Duvieusart. 1956-1957: Konference Šestky (šest zemí, které založily ESUO) v italské Messině v r. 1956 otevřela cestu pro jednání, která dospěla dne 25. března 1957 k podepsání tzv. Římských smluv. Jsou to: Smlouva o vzniku Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) a Smlouva o vzniku Evropského hospodářského společenství (EHS). Smlouva o EURATOMu upravila podmínky spolupráce při mírovém využívání jaderné energie. Smlouva o vzniku EHS sledovala komplexní cíl: během 12 15 let vytvořit společný trh s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob (tzv. realizace čtyř svobod). Do budoucna se počítalo s dalšími integračními kroky. Obě smlouvy byly uzavřené na dobu neurčitou a vstoupily v platnost 1.1. 1958. 1967: Evropská komise přijala důležité rozhodnutí týkající se vlastních zdrojů EHS. Příspěvky členských zemí byly doplněny cly, daní z přidané hodnoty a zemědělskými dávkami vybíranými přímo EHS. 6) Co jsou zakládací smlouvy, které zastřešují acquis communautaire EU? Termínem zakládací smlouvy se označují významné právní akty, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj evropské ekonomické integrace (v závorce je uveden rok podpisu smlouvy a rok, ve kterém smlouva vstoupila v platnost): 15

Co bychom měli vědět o EU? 1. Římské smlouvy - tj. Smlouva o vzniku Evropského hospodářského společenství a Smlouva o vzniku Evropského společenství pro atomovou energii (1957/1958) 2. Jednotný evropský akt (1986/1987) 3. Maastrichtská smlouva - tj. Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského společenství (1992/1993) 4. Amsterodamská smlouva (1997/1999) 5. Smlouva z Nice (2001/2003) Stav k 1. 9. 2006. Tzv. Římské smlouvy, sdružující Evropskou šestku, byly podepsány 25. 3. 1957, v platnost vstoupily 1.1. 1958. Tyto smlouvy ustavily dvě společenství Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Na základě těchto smluv začalo EHS vytvářet podmínky pro zřízení společného trhu, tedy zóny volného obchodu, založené na společné celní politice a volném pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy. V roce 1968 začalo EHS fungovat jako celní unie, což znamená, že šest členských zemí začalo uplatňovat společný celní tarif pro dovoz zboží z nečlenských zemí. EHS od počátku své existence usilovalo rovněž o realizaci společných politik, z nichž nejdále došla společná zemědělská politika. Od r. 1958 existovala tři společenství (ESUO, EHS a Euratom), která sdružovala stejné členské státy. Na základě tzv. Slučovací smlouvy tato společenství začala v r.1967 slučovat své aparáty a vytvářet společné instituce: Evropskou komisi, Radu ministrů, Shromáždění a Soudní dvůr. Od tohoto roku se také začal používat název Evropská společenství, který označoval tři výše uvedená integrační seskupení se stejnou členskou základnou. 7) Co obsahují Římské smlouvy? 8) Co znamená politika prázdné židle? V roce 1965 vyvolal francouzský prezident de Gaulle v Evropském hospodářském společenství vážnou krizi. Požadoval totiž financování společné zemědělské politiky ze strany EHS a odmítal vzrůstající význam Evropské komise a perspektivu hlasování kvalifikovanou většinou. Francouzský prezident 16 16

se rozhodl uplatňovat tzv. politiku prázdné židle : Francie se přestala zúčastňovat zasedání Rady ministrů. O rok později však státy Evropské šestky schválily Lucemburský kompromis, podle nějž musela Rada ministrů vypracovat řešení přijatelné pro všechny členské státy EHS. Tato dohoda vedla až do přijetí Jednotného evropského aktu v r. 1986 k příliš častému užívání jednomyslného hlasování. 9) Co je obsahem Jednotného evropského aktu? V polovině 80. let ještě nebyl realizován společný trh. V r. 1986 byl proto přijat Jednotný evropský akt (JEA), který v r. 1987 zahájil proces odstraňování fyzických, administrativních a daňových překážek, bránících volnému pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Tento proces vyvrcholil v roce 1992 vytvořením jednotného vnitřního trhu v prostoru bez vnitřních hranic (tj. prostor členských zemí EHS). Fyzickými překážkami, které bránily realizaci jednotného vnitřního trhu, byly hraniční kontroly na vnitřních hranicích členských států, administrativními překážkami byly především odlišné normy v jednotlivých členských státech, daňové překážky představovaly velmi rozdílné sazby daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Aby bylo možné přijímat směrnice nezbytné pro fungování vnitřního trhu, rozšířilo se přijímání rozhodnutí hlasováním kvalifikovanou většinou, které zabránilo blokování rozhodnutí jednomyslným hlasováním. Jak uvidíme později, každý stát disponuje v Radě ministrů (Radě EU) určitým počtem hlasů, a to podle svého demografického významu. Váha státu však přesto neodpovídá počtu obyvatel. Rozhodnutí Rady ministrů jsou dnes stále častěji přijímána kvalifikovanou většinou. Smlouva z Nice rozšířila hlasování kvalifikovanou většinou na novou řadu oblastí a navrhla nové rozdělení hlasů v Radě s ohledem na rozšíření EU v r. 2004. 10) Co jsou čtyři svobody definované Jednotným evropským aktem? Čtyři základní svobody naplánované Římskou smlouvou o založení EHS zahrnují volný pohyb (neboli svobodu pohybu) zboží, služeb, kapitálu a osob. Mohou se uskutečnit pouze za předpokladu zrušení vnitřních hranic mezi členskými státy. Volným pohybem osob je kromě volného pohybu pracovníků mezi členskými státy myšleno také svobodné překračování vnitřních hranic EU bez jakýchkoliv hraničních kontrol. Tato svoboda je zajištěna realizací Schengenské smlouvy a vytvořením tzv. schengenského prostoru. 11) Co je Schengenská smlouva a schengenský prostor? Schengenská smlouva (pojmenovaná podle lucemburského města, kde byla vypracována) 17

Co bychom měli vědět o EU? byla podepsána v roce 1985, ale vešla v platnost až o deset let později. Smlouva umožňuje státním příslušníkům účastnických zemí pohybovat se na území těchto zemí, aniž by se museli podrobit policejní kontrole na společných hranicích. Schengenská smlouva, která se v r. 1997 stala součástí Amsterodamské smlouvy, počítá také se zesílenou kontrolou na vnějších hranicích EU, s harmonizací vízové a azylové politiky a se zesílenou spoluprací policejních a justičních orgánů členských zemí. Státy, které ratifikovaly Schengenskou smlouvu, tvoří tzv. schengenský prostor. Velká Británie a Irsko si však ponechaly hraniční kontroly, nejsou tudíž součástí schengenského prostoru. Naopak dvě nečlenské země EU - Island a Norsko - se do schengenského prostoru zapojily prostřednictvím tzv. Pasové unie severských států. Nové členské země, které do EU vstoupily v r. 2004, by se měly do schengenského prostoru zapojit během r. 2007. 12) Co obsahuje tzv. Maastrichtská smlouva? V červnu 1989 se Evropská rada v Madridu zabývala problematikou hospodářské a měnové unie (HMU). K realizace HMU bylo nutné připravit novou smlouvu. V této době, na základě požadavku německého kancléře Helmuta Kohla, se také uvažovalo o posílení politické spolupráce v rámci evropské integrace. Všechny tyto otázky byly zahrnuty do dvou nových smluv: Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství. Obě tyto smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou. Podepsány byly 7. 2. 1992 v nizozemském Maastrichtu a v platnost vstoupily 1. listopadu 1993. a) Co je obsahem Smlouvy o Evropské unii? Smlouva o EU definuje nově vznikající Evropskou unii jako novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co možná nejblíže občanovi. Unie je založena na Evropských společenstvích doplněných politikou a formami spolupráce zaváděnými touto smlouvou. Jejím úkolem je utvářet vztahy mezi členskými státy a jejich národy způsobem projevujícím soudržnost a solidaritu. EU tedy zahrnuje Evropské společenství včetně hospodářské a měnové unie, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a spolupráci v oblasti justice a vnitřních věcí (JVV). Uvedené tři oblasti se označují termínem tři pilíře EU. b) Co je obsahem Smlouvy o založení Evropského společenství? Smlouva o založení Evropského společenství je rozšířením původní Římské smlouvy o založení EHS z r. 1957. Smlouva byla v Maastrichtu rozšířena o nové prvky, k nimž Evropská společenství dospěla do začátku 90. let. Změnil se také název: původní Evropské hospodářské společenství (EHS) se touto smlouvou přejmenovalo na Evropské společenství (ES), čímž se zdůraznilo, že jeho činnost se neomezuje pouze na ekonomickou sféru. Cílem Evropského společenství je mimo jiné podpora harmonického a trvale udržitelného rozvoje hospodářského života, vysoké úrovně zaměstnanosti a sociální ochrany, neinflačního růstu, vysoké úrovně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvy- 18 18

šování životní úrovně a kvality života, hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity mezi členskými státy. c) Čím se liší Evropská unie a Evropské společenství? Evropské společenství, na rozdíl od Evropské unie, má právní subjektivitu a v některých oblastech může uzavírat mezinárodní smlouvy. Má také vlastní právní řád, pro který se používá francouzský termín acquis communautaire. Acquis je nadřazen národnímu právu členských zemí. problematiku celní unie, jednotného trhu, hospodářské a měnové unie, rozvojovou pomoc, regionální, sociální a energetickou politiku, vědecký výzkum a politiku životního prostředí. Druhý pilíř zahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Je odezvou na vzrůstající spolupráci zahraničních politik členských zemí EU a na vznik Evropské bezpečnostní a obranné politiky. 13) Co jsou tři pilíře Evropské unie? Třetí pilíř se týká spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí (JVV). V r. 1999 vstoupila v platnost Amsterodamská smlouva, která První pilíř zahrnuje Evropské společenství, vzniklé z původního Evropského hospodářského společenství na základě Smlouvy o založení Evropského společenství (podepsána v Maastrichtu společně se Smlouvou o Evropské unii). V důsledku toho první pilíř obsahuje všechny společné (nadnárodní) a komunitární politiky přijaté v ESUO, EHS a Euratomu od roku 1952. Jedná se především o společnou obchodní, zemědělskou, měnovou a dopravní politiku, 19

Co bychom měli vědět o EU? zavedla prostor svobody, bezpečnosti a práva a převedla některé záležitosti ze třetího pilíře do prvního. Do kompetencí prvního pilíře od r. 1999 spadá zejména problematika týkající se víz, azylu a imigrace, která vyžaduje úzkou spolupráci mezi policií, celními orgány a soudy členských zemí. Komunitární metoda určuje způsob institucionálního fungování prvního pilíře EU. Týká se tedy výhradně společných a komunitárních politik. V případě komunitární metody obecně platí, že Evropská komise navrhuje, Rada EU rozhoduje (kvalifikovanou většinou či případně jednomyslně) a Evropský parlament spolurozhoduje. Mezivládní metoda, která je charakteristická pro druhý a třetí pilíř, spočívá v systému mezivládní spolupráce. Každý stát brání svoje národní zájmy. Závěrečná rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně. Komise nemá výlučnou iniciativu při zavádění pravidel a akcí a Evropský parlament je s politikami, které jsou předmětem mezivládní metody, jen slabě svázán. Hlavními aktéry druhého a třetího pilíře jsou Evropská rada, Rada ministrů a Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. 15) Co je princip subsidiarity? Aby bylo zajištěno přijímání rozhodnutí co nejblíže občanům EU, jedná EU pouze tam, kde je její činnost efektivnější než činnost na úrovni národní, regionální nebo lokální. Tato zásada, označovaná termínem princip subsidiarity, je používána pouze v prvním pilíři. Cílem uplatňování principu subsidiarity je minimalizovat zbytečně centralizované rozhodování. 16) Co obsahuje Amsterodamská smlouva? 14) Co znamená,,komunitární metoda a,,mezivládní metoda? Amsterodamská smlouva byla podepsána v roce 1997. V platnost vstoupila 1. května 1999. Tato smlouva, která je čtvrtou zakládací smlouvou, definuje čtyři nové cíle: postavit zaměstnanost a občanská práva do středu pozornosti EU; odstranit poslední překážky volného pohybu osob a posílit bezpečnost; zesílit hlas EU ve světě a upevnit její postavení v mezinárodních vztazích; 20 20

reformovat evropské instituce z důvodu rozšíření EU o velký počet zemí z východní Evropy a Středomoří. V tomto bodě zaznamenala amsterodamská jednání určitý neúspěch, který se pokusila překonat Smlouva z Nice. Amsterodamská smlouva, do které byla zahrnuta Schengenská smlouva, vytvořila prostor svobody, bezpečnosti a práva a zavedla koncept zesílené spolupráce. Zesílená spolupráce umožňuje členským státům EU usilovat o prohlubování integrace, aniž by byly zdržovány méně rozvinutými zeměmi, které zatím nejsou schopné se prohlubování integrace účastnit. Jestliže nejméně polovina členských států si přeje zřídit zesílenou spolupráci, ostatní země se mohou zdržet, aniž by tak blokovaly činnost. Předzvěstí zesílené spolupráce byla například Schengenská smlouva. Smlouva z Nice zavedla pružnější systém: zesílená spolupráce vyžaduje minimální účast pouze osmi členských států. 17) Co je obsahem Smlouvy z Nice? Smlouva z Nice stanovila nové principy fungování evropských institucí z důvodu rozšiřování EU na východ a jih Evropy. Smlouva byla podepsána 26. února 2001 a po složitém ratifikačním procesu vstoupila v platnost 1. února 2003. Výsledky dohodnuté v Nice se v EU uplatňují od 1. listopadu 2004. Velikost a složení Evropské komise Od r. 2005 má Evropská komise jednoho komisaře z každé členské země. Až se EU rozšíří na více než 27 členů, stanoví Rada maximální počet komisařů na 27 a jejich národnost bude determinována systémem rovnoměrné rotace, který bude spravedlivý pro všechny státy. Předseda Komise bude i nadále jmenován na základě kvalifikované většiny členských států a může požadovat odstoupení komisaře, pokud je podpořen většinou svého kolegia. Vážení hlasů v Radě EU Smlouva uvádí nové rozdělení hlasů v Radě EU: např. čtyřem největším zemím (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) dává 29 hlasů, nejmenší Malta má 3 hlasy. Hlasování kvalifikovanou většinou Při hlasování kvalifikovanou většinou se musí zjišťovat, zda se pro rozhodnutí vyslovila předepsaná kvalifikovaná většina, a zároveň, zda v ní byl zahrnut souhlas 62 % obyvatel Unie a více než poloviny členských zemí tzn., že se požaduje trojí většina (platnost od 1. 1. 2005). Smlouva také rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů o nové oblasti. Otázky daňové stejně jako otázky týkající se SZBP však i nadále vyžadují schválení všemi hlasy. Smlouva z Nice se zabývá následující problematikou: Složení Evropského parlamentu Do východního rozšíření Unie se EP skládal z 626 členů. Na základě Smlouvy z Nice se počet poslanců v letech 2004-2007 zvýší na 732, v letech 2007-2009 (po předpokládaném rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko) bude maximální počet poslanců 786. Německo získalo největší počet poslanců (99), ke snížení počtu poslanců došlo u Francie, Velké Británie a Itálie (z 87 na 72). 21

Co bychom měli vědět o EU? Užší spolupráce Systém zesílené spolupráce je pružnější. 18) Kdy a s kým vstoupily do EU současné členské státy? V letech 1957 až 1986 vstoupilo do tehdejšího Evropského hospodářského společenství 12 zemí. V r. 1993 vznikla na základě Maastrichtské smlouvy Evropská unie, do které v roce 1995 vstoupily 3 země. V roce 2004 došlo k největšímu rozšíření v dosavadní historii evropské integrace, při kterém do EU vstoupilo 10 států. V lednu roku 2007 vstupuje do Evropské unie Bulharsko a Rumunsko. Současná EU má tedy 27 členských zemí. Země vstupovaly v tomto pořadí: 1957 Podpis Římské smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) šesti zeměmi (tzv. zakládajícími zeměmi): Belgií, Francií, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem a Spolkovou republikou Německo. III. EVROPSKÉ HODNOTY 19) Co označuje pojem evropské hodnoty? Na rozdíl od představ některých lidí není EU byrokratickým strojem s výhradně ekonomickými prioritami. Naopak, v článku 6 Smlouvy o EU je uvedeno, že EU respektuje základní práva garantovaná Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. 1973 Evropská šestka přijímá Velkou Británii, Dánsko a Irsko. Vzniká Evropská devítka. 1981 Do EHS je přijato Řecko. 1986 Do EHS vstupuje Španělsko a Portugalsko. Vzniká Evropská dvanáctka. 1995 Evropská unie přijímá Rakousko, Finsko a Švédsko. Vzniká Evropská patnáctka (EU-15). 2004 Do EU vstupuje 10 nových členských zemí: Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko. Vzniká EU-25. 2007 Do EU vstupuje Bulharsko a Rumunsko. Do EU nemůže vstoupit kterýkoliv evropský stát. Členské země musí respektovat principy demokracie a právního státu, svobody jednotlivců a menšin, tržní ekonomiku a odbory. Stejně tak se musí angažovat v boji proti rasismu, xenofobii, organizovanému zločinu, diskriminaci jednotlivců na základě náboženského a osobního přesvědčení. 22 22

Ve své Deklaraci milénia zdůraznila Evropská rada v Helsinkách v prosinci 1999 základní hodnoty EU, kterými jsou demokracie a právní stát. Občané EU jsou spojeni společnými hodnotami: svobodou, tolerancí, solidaritou a kulturní různorodostí. U příležitosti 50. výročí vydání Všeobecné deklarace lidských práv (prosinec 1998) dalo zasedání Evropské rady v Kolíně nad Rýnem v červnu 1999 zelenou vytvoření Charty základních práv, která dnes obsahuje šest základních kapitol: lidská důstojnost, základní svobody, rovnost, solidarita, občanství, spravedlnost. 21) Co se stane, když členský stát nerespektuje evropské demokratické hodnoty? Aby mohla ještě lépe bojovat proti xenofobní nenávisti, založila EU v roce 1997 Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (sídlo je ve Vídni) a vypracovala Chartu základních práv a svobod. 20) Proč potřebujeme Chartu, když dodržování základních práv je zahrnuto v evropských smlouvách? Protože se členské státy v zájmu respektování společných hodnot připojily také k jiným mezinárodním úmluvám, EU usoudila, že je nezbytná jednotná a čitelná syntéza všech základních práv. Smlouva z Nice zahrnuje preventivní postup, který umožňuje zaslat členskému státu upozornění, že se provinil hrubým porušením demokratických hodnot a lidských práv. Dříve EU počítala pro obdobné případy pouze se systémem sankcí např. pozastavení účasti daného státu na jednáních Rady EU. Když se v lednu 2000 dostala do nové rakouské vlády extrémně pravicová strana Jörga Haidera (FPÖ), 14 ostatních členských států EU zmrazilo své bilaterální politické kontakty s Rakouskem, aniž by však vyřadilo Rakousko z institucí EU. 22) Jaká práva má evropský občan? Maastrichtská smlouva zavedla v roce 1992 pojem evropské občanství, které přiznává evropským občanům čtyři specifická práva: svobodu pohybu a usazování na celém území EU, právo volit a být volen v komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu ve státě pobytu, diplomatickou ochranu úřady všech členských států, jestliže stát, jehož je dotyčný příslušníkem, nemá zastoupení v nějakém třetím státě, 23

Co bychom měli vědět o EU? právo petiční a právo na odvolání k evropskému ombudsmanovi. c) finanční instituce: Evropská investiční banka, Evropská centrální banka. 24) Co znamená nadnárodní charakter evropských institucí? Nadnárodní charakter institucí se zakládá na nezávislosti Evropské komise na národních vládách, na evropském právu (přesněji řečeno právu Evropského společenství), které má přednost před právem národním, a na legislativních a rozpočtových pravomocích Evropského parlamentu, voleného přímým všeobecným hlasováním. Většinové hlasování Rady EU je také výrazem nadnárodnosti a znamená, že evropská rozhodnutí mohou převýšit svrchovanou vůli členského státu. Evropský občan (občan EU) je ten, kdo má státní občanství některého z členských států EU. Unijní občanství však nenahrazuje státní občanství daného členského státu, pouze ho doplňuje. IV. FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE 25) Kde se nacházejí evropské instituce? Sídla evropských institucí nejsou koncentrována na jednom místě: Evropská komise a Rada EU (Rada ministrů) sídlí v Bruselu, Evropský soudní dvůr se nachází v Lucemburku, Evropský parlament má svá měsíční plenární zasedání ve Štrasburku a parlamentní výbory se scházejí v Bruselu. 23) Jaké evropské instituce existují? Instituce EU se vzájemně doplňují. Smlouva o EU stanoví pravomoci každé z nich, stejně tak jako způsob jejich spolupráce. Je třeba rozlišovat: a) řídící instituce: Evropská rada a institucionální trojúhelník: Rada EU (tzv. Rada ministrů), Evropská komise a Evropský parlament, b) kontrolní a poradní instituce: Evropský soudní dvůr, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, 24 24

26) Jaká je úloha řídících institucí EU? a) Jaká je role Evropské rady? Evropskou radu tvoří hlavy států nebo vlád členských zemí EU a předseda Evropské komise. Evropská rada je nejvyšším politickým orgánem EU, avšak bez vlastní legislativní pravomoci. Přijímá základní politická rozhodnutí o činnosti EU a o jednotlivých otázkách, které se týkají všech tří pilířů EU. Zasedání Evropské rady (tzv. summity) se konají nejméně dvakrát do roka. Dříve se konaly v zemích, na které připadalo předsednictví, od rozšíření EU v r. 2004 se všechny konají v Bruselu. Tato zasedání však nemohou ovlivňovat primární legislativu. K tomu mají mandát pouze mezivládní konference členských států EU. Evropská rada předkládá Evropskému parlamentu zprávu o každém svém zasedání a každoročně také zprávu o pokroku dosaženém v EU. Předsednictví Evropské rady se mění každých 6 měsíců, v roce 2006 připadlo předsednictví Rakousku a Finsku. Česká republika bude mít předsednictví v 1. pololetí r. 2009. Pozor! Evropskou radu nelze zaměňovat za Radu EU nebo za Radu Evropy. b) Co je mezivládní konference? Změny zakládacích smluv EU vyžadují souhlas všech vlád členských států EU. Proces diskusí o změnách zakládacích smluv je znám pod názvem mezivládní konference (Inter-governmental Conference, IGC). Taková mezivládní konference je pořádána zemí předsedající Evropské radě na doporučení Rady EU a po konzultacích s Evropským parlamentem, Evropskou komisí a popřípadě i Evropskou centrální bankou. Mezivládní konference je nástrojem vyjednávání mezi vládami členských zemí. Např. mezivládní konference během francouzského předsednictví v roce 2000 stála u zrodu Smlouvy z Nice, mezivládní konference pod italským předsednictvím v roce 2003 jednala o Evropské ústavě. c) Jakou roli má Evropská komise? Komise je výkonným orgánem společenství. Je nezávislá na vládách členských států a zodpovídá se pouze Evropskému parlamentu. Komise plní následující funkce: Navrhuje legislativu. Její návrhy jsou předkládány Radě EU, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru. Realizuje rozhodnutí Rady EU a různé politické aktivity EU. Se zmocněním Rady EU může projednávat obchodní smlouvy s nečlenskými zeměmi a spravovat zemědělské trhy. Sestavuje rozpočet EU, který předkládá Radě EU a Evropskému parlamentu. Spravuje fondy EU a řídí společnou politiku v oblasti zemědělství, regionálního rozvoje a zaměstnanosti. Kontroluje dodržování dohod a může podat žalobu u Soudního dvoru na kterýkoli členský stát, který neplní své závazky. Administrativní aparát Komise sídlí v Bruselu a Lucemburku. Komise je největší institucí EU, ve svém aparátu má přes 24 tisíc pracovníků, kteří mají status evropských úředníků a jsou placeni z rozpočtu EU. d) Kolik má Evropská komise komisařů? Komise se od r. 2005 skládá z předsedy a 24 členů (z každého členského státu pochází jeden komisař). Po vstupu Bulharska a Rumunska má Komise včetně předsedy 27 členů. Komisaři jsou nezávislí na zemi svého původu a jsou jmenováni na 5 let. Jmenování podléhá schválení Evropským parlamentem. Každý člen má přesně určenou odpovědnost, ale rozhodnutí Komise jsou kolektivní. Počet komisařů v případě rozšíření EU na více než 27 států upravuje Smlouva z Nice (viz otázka č.17). e) Jaká je role Rady EU (tzv. Rady ministrů)? Rada Evropské unie (též nazývaná Rada ministrů) je hlavním zákonodárným a rozhodovacím orgánem EU. Každý členský stát do ní vysílá jednoho zástupce na ministerské úrovni. Rada se schází v různém složení od- 25

Co bychom měli vědět o EU? borných ministrů podle projednávaných problémů. Zasedání Rady EU se zúčastňuje předseda Evropské komise. Rada EU, která sídlí v Bruselu, plní tyto funkce: schvaluje evropské právo (často spolu s Evropským parlamentem tzv. procedura spolurozhodování), koordinuje hospodářské politiky členů EU, jménem EU uzavírá smlouvy s jednotlivými státy nebo mezinárodními organizacemi, společně s Evropským parlamentem schvaluje rozpočet EU, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (2. pilíř EU), koordinuje práci v oblasti justice a vnitřních věcí (1. a 3. pilíř EU). Návrhy Radě předkládá Komise, a jsou-li schváleny, stávají se směrnicemi nebo nařízeními. Každá země přebírá předsednictví Rady EU na dobu 6 měsíců. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá EU. Radě EU pomáhá Výbor stálých zástupců (Coreper). Jsou to představitelé členských států, kteří hájí národní zájmy svých zemí a připravují materiály, k nimž se vyjadřuje Rada EU. Pozor! Nezaměňujte následující výrazy: Rada EU (tzv. Rada ministrů), Evropská rada (summit představitelů států a vlád), Rada Evropy ( je samostatnou organizací, není tedy institucí EU). f) Jaké je rozdělení hlasů v Radě EU (Radě ministrů)? Podle Smlouvy z Nice vstoupilo od 1.11. 2004 v platnost nové vážení hlasů (viz tabulka) a nová definice kvalifikované většiny. Kvalifikované většiny je dosaženo současným splněním tří podmínek: Rozhodnutí je podpořeno minimálním počtem hlasů (232), které představuje 72,3 % z celkového počtu 321 hlasů. Každá země má určitý počet hlasů, který je odvozen od počtu jejího obyvatelstva. Menší státy jsou v tomto případě zvýhodněny. Země nemůže své hlasy dělit, musí je použít všechny najednou. Rozhodnutí je schváleno nadpoloviční většinou členských států (pokud se hlasuje o návrhu předloženém Komisí). U ostatních rozhodnutí je nutná dvoutřetinová většina členských států. Státy hlasující pro návrh musí představovat alespoň 62 % celkového počtu obyvatel EU. Rozdělení hlasů v Radě EU od 1. 11. 2004 (před vstupem Bulharska a Rumunska) Země Počet hlasů Francie, Itálie, Německo, V. Británie 29 Španělsko, Polsko 27 Belgie, Nizozemsko, Portugalsko, 26 26

Řecko, Česká republika, Maďarsko 12 Rakousko, Švédsko 10 Dánsko, Finsko, Irsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Estonsko 7 Lucembursko, Kypr 4 Malta 3 Celkem hlasů 321 Kvalifikovaná většina 232 g) Jakou roli má Evropský parlament? EP je jedinou přímo volenou institucí EU. Poslanci EP jsou přímo voleni obyvatelstvem členských států od roku 1979 (dříve poslance volily a delegovaly parlamenty členských zemí). Smlouva z Nice stanovuje v současné době maximální počet poslanců EP na 732. V posledních volbách do EP, které se konaly ve dnech 10. 6. 13. 6. 2004, bylo zvoleno 732 poslanců, kteří od 20. 7. 2004 zastupují v EP obyvatele 25 členských států. (Do té doby měl EP 626 členů, zastupujících 15 členských států EU). Česká republika má v Evropském parlamentu 24 poslanců. Přehled politických frakcí v Evropském parlamentu Pramen: www.euroskop.cz PPE-DE Group of the European People s Party (Christian Democrats) and European Democrats Na rozdíl od národních parlamentů členských států nemá EP výhradní legislativní pravomoc. Má spolurozhodovací pravomoc, která mu ve velkém počtu oblastí umožňuje přijímat rozhodnutí společně s Radou ministrů. Úlohou EP je také vyjadřovat názor na návrhy evropských textů, schvalovat rozpočet EU společně s Radou a kontrolovat Komisi. Evropský parlament má právo vyjádřit Komisi nedůvěru. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů PSE Socialist Group in the European Parlament Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu ALDE Group of the Alliance of Liberals and Democrats for Europe Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Verts/ALE Group of the Greens/European Free Alliance Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance GUE/NGL Confederal Group of the European United Left / Nordic Green Left Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice IND/DEM Independence and Democracy group Skupina nezávislých/demokracie UEN Union for Europe of the Nations Group Skupina Unie pro Evropu národů NI Non-attached Members Nezařazení poslanci 27

Co bychom měli vědět o EU? h) Jak se Evropský parlament podílí na tvorbě komunitárního práva? Dlouhou dobu byla role Evropského parlamentu omezena na poradní funkci. Rada měla povinnost informovat EP o svých iniciativách, do r. 2007 má 732 členů, v letech 2007-2009 (po předpokládaném rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko) bude maximální počet 786 poslanců. Největší počet poslanců získalo Německo (99), ke snížení počtu poslanců došlo u Francie, Velké Británie a Itálie. Následující tabulka umožňuje porovnat počty poslanců v EP před rozšířením EU v r. 2004 a po něm: Počty poslanců v Evropském parlamentu ale EP neměl žádnou rozhodovací pravomoc. Věci se začaly měnit v roce 1979 s prvními přímými volbami do EP. Díky demokratické legitimitě je EP od té doby oprávněn více se účastnit rozhodovacích procesů. Postup spolupráce zavedený Jednotným evropským aktem z roku 1986 upřednostnil dialog mezi Radou EU a EP a postup spolurozhodování zavedený Amsterodamskou smlouvou nastolil rovnováhu sil mezi Radou EU a EP. Při spolurozhodovacím postupu nemůže být přijato žádné rozhodnutí, pokud nebylo dosaženo souhlasu mezi těmito dvěma institucemi. Tento vývoj svědčí o stoupajícím významu EP. i) Podle čeho jsou seskupeni poslanci Evropského parlamentu? Poslanci v EP nejsou rozděleni podle státní příslušnosti, ale podle politické příslušnosti. V současné době v EP existuje 8 politických klubů (viz tabulka). EP volí ze svého středu předsedu a 14 místopředsedů. Předseda zastupuje EP v mezinárodních vztazích a vůči jiným orgánům EU. j) Kolik poslanců má Evropský parlament? Do východního rozšíření EU se Evropský parlament skládal z 626 členů, od 20.7. 2004 v předch. voleb. v souč. voleb. Země období období (2004) Německo 99 99 Francie 87 78 Itálie 87 78 Velká Británie 87 78 Španělsko 64 54 Nizozemsko 31 27 Belgie 25 24 Řecko 25 24 Portugalsko 25 24 Švédsko 22 19 Rakousko 21 18 Dánsko 16 14 Finsko 16 14 Irsko 15 13 Lucembursko 8 6 Polsko 54 Rumunsko - Česká republika 24 Maďarsko 24 Bulharsko - Slovensko 14 Litva 13 Lotyšsko 9 Slovinsko 7 Estonsko 6 Kypr 6 Malta 5 Celkem 626 732 27) Má EU prezidenta? Ne, nemá. Termín prezident EU se však používal v diskusích nad návrhem tzv. Ev- 28 28