VY_32_INOVACE_277 Škola Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová Datum: 1.9.2012 Ročník: 9. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky Téma: Souhrnné opakování učiva fyziky ZŠ (73/76) Jméno autora Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Metodický list/anotace Zdroje: Opakování, procvičování a rozšiřování učiva různými formami + řešení
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. druhá doba u vznětového čtyřdobého motoru 2. látka či těleso s magnetickými vlastnostmi 3. jednotka el. Napětí 4. fyz. veličina s jednotkou 1s 5. pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky 6. fyz. veličina s označením "Q" 7. pohonná část automobilu
1. S T L A Č O V Á N Í 2. M A G N E T 3. V O L T 4. Č A S 5. D I F U S E 6. T E P L O 7. M O T O R 1. druhá doba u vznětového čtyřdobého motoru 2. látka či těleso s magnetickými vlastnostmi 3. jednotka el. Napětí 4. fyz. veličina s jednotkou 1s 5. pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky 6. fyz. veličina s označením "Q" 7. pohonná část automobilu
najdete v následujících tvrzeních šest chyb?... Atomové jádro se skládá z kladně nabitých elektronů a neutrálních neutronů. Říkáme jim společným názvem nukleony. Při jaderných reakcích se mohou přeměňovat jádra jednoho nuklidu v jádra jiných nuklidů. Přitom zůstává elektrický náboj i počet nukleonů stejný před reakcí a po reakci. Tělesa mohou být z látek pevných, kapalných nebo plynných. Kapaliny nesnadno mění svůj tvar, jsou tekuté a v klidu vytvářejí v gravitačním poli Země vodorovnou hladinu. Vzájemným silovým působením se může změnit tvar tělesa nebo pohyb tělesa (uvést do pohybu, zbrzdit nebo urychlit pohyb, změnit směr pohybu nebo zastavit pohyb). Odtržením jednoho nebo několika elektronů z obalu elektricky neutrálního atomu vznikne částice s kladným elektrickým nábojem. Říkáme jí kladný iont. Mají-li dva atomy stejné protonové číslo, ale různé nukleonové číslo, jsou to dva izotopy téhož prvku. Číslo při měření udává, kolikrát je hodnota měřené veličiny větší (menší) než zvolená jednotka. Při měření porovnáváme měřenou fyzikální veličinu (např. délku, sílu) se zvolenou jednotkou (metr, newton). Při normálním provozu je jaderná elektrárna bezpečná a neznečišťuje životní prostředí jako elektrárny na klasická paliva. Směr reakce vyznačujeme šipkou. Výsledek měření vyjádříme zaokrouhleným číslem s jednotkou. Ozařováním radionuklidy je možno ničit zhoubné nádory, sterilizovat předměty, chránit potraviny. V plynech se částice pohybují volně a zcela uspořádaně. Ke vzniku iontu dochází například při elektrování těles třením. Látky složené z atomů, které mají stejné protonové i nukleonové číslo, se nazývají nuklidy. Pevné látky nemění snadno svůj tvar, mohou být křehké, pružné nebo tvárné. Mají různou tvrdost. V kapalinách jsou částice pravidelně uspořádány a mohou se vzájemně snadněji přemisťovat než v pevných látkách. Teplo, které odevzdá horká voda parogenerátoru, slouží k vytváření páry k pohonu turbíny. Totéž těleso může být v pohybu vzhledem k jednomu tělesu a současně v klidu vzhledem k jinému tělesu. Působí-li jedno těleso na druhé silou, působí současně druhé těleso silou na každé těleso. Hodnotu veličiny zapisujeme, např. d=3 cm, F=50 N. V zápisu používáme značky fyzikálních veličin (např. d, F). Protože jsou částice kapaliny blízko sebe, jsou kapaliny prakticky nestlačitelné. Čáru, kterou při pohybu těleso opisuje, nazýváme dráha pohybu tělesa. Přijetím jednoho nebo několika elektronů do obalu elektricky neutrálního atomu vznikne částice se záporným elektrickým nábojem. Říkáme jí záporný iont.
kde teda byly chyby? Atomové jádro se skládá z kladně nabitých elektronů a neutrálních neutronů. Říkáme jim společným názvem nukleony. Při jaderných reakcích se mohou přeměňovat jádra jednoho nuklidu v jádra jiných nuklidů. Přitom zůstává elektrický náboj i počet nukleonů stejný před reakcí a po reakci. Tělesa mohou být z látek pevných, kapalných nebo plynných. Kapaliny nesnadno mění svůj tvar, jsou tekuté a v klidu vytvářejí v gravitačním poli Země vodorovnou hladinu. Vzájemným silovým působením se může změnit tvar tělesa nebo pohyb tělesa (uvést do pohybu, zbrzdit nebo urychlit pohyb, změnit směr pohybu nebo zastavit pohyb). Odtržením jednoho nebo několika elektronů z obalu elektricky neutrálního atomu vznikne částice s kladným elektrickým nábojem. Říkáme jí kladný iont. Mají-li dva atomy stejné protonové číslo, ale různé nukleonové číslo, jsou to dva izotopy téhož prvku. Číslo při měření udává, kolikrát je hodnota měřené veličiny větší (menší) než zvolená jednotka. Při měření porovnáváme měřenou fyzikální veličinu (např. délku, sílu) se zvolenou jednotkou (metr, newton). Při normálním provozu je jaderná elektrárna bezpečná a neznečišťuje životní prostředí jako elektrárny na klasická paliva. Směr reakce vyznačujeme šipkou. Výsledek měření vyjádříme zaokrouhleným číslem s jednotkou. Ozařováním radionuklidy je možno ničit zhoubné nádory, sterilizovat předměty, chránit potraviny. V plynech se částice pohybují volně a zcela uspořádaně. Ke vzniku iontu dochází například při elektrování těles třením. Látky složené z atomů, které mají stejné protonové i nukleonové číslo, se nazývají nuklidy. Pevné látky nemění snadno svůj tvar, mohou být křehké, pružné nebo tvárné. Mají různou tvrdost. V kapalinách jsou částice pravidelně uspořádány a mohou se vzájemně snadněji přemisťovat než v pevných látkách. Teplo, které odevzdá horká voda parogenerátoru, slouží k vytváření páry k pohonu turbíny. Totéž těleso může být v pohybu vzhledem k jednomu tělesu a současně v klidu vzhledem k jinému tělesu. Působí-li jedno těleso na druhé silou, působí současně druhé těleso silou na každé těleso. Hodnotu veličiny zapisujeme, např. d=3 cm, F=50 N. V zápisu používáme značky fyzikálních veličin (např. d, F). Protože jsou částice kapaliny blízko sebe, jsou kapaliny prakticky nestlačitelné. Čáru, kterou při pohybu těleso opisuje, nazýváme dráha pohybu tělesa. Přijetím jednoho nebo několika elektronů do obalu elektricky neutrálního atomu vznikne částice se záporným elektrickým nábojem. Říkáme jí záporný iont.
a jak to teda mělo být správně?... Atomové jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů. Říkáme jim společným názvem nukleony. Při jaderných reakcích se mohou přeměňovat jádra jednoho nuklidu v jádra jiných nuklidů. Přitom zůstává elektrický náboj i počet nukleonů stejný před reakcí a po reakci. Tělesa mohou být z látek pevných, kapalných nebo plynných. Kapaliny snadno mění svůj tvar, jsou tekuté a v klidu vytvářejí v gravitačním poli Země vodorovnou hladinu. Vzájemným silovým působením se může změnit tvar tělesa nebo pohyb tělesa (uvést do pohybu, zbrzdit nebo urychlit pohyb, změnit směr pohybu nebo zastavit pohyb). Odtržením jednoho nebo několika elektronů z obalu elektricky neutrálního atomu vznikne částice s kladným elektrickým nábojem. Říkáme jí kladný iont. Mají-li dva atomy stejné protonové číslo, ale různé nukleonové číslo, jsou to dva izotopy téhož prvku. Číslo při měření udává, kolikrát je hodnota měřené veličiny větší (menší) než zvolená jednotka. Při měření porovnáváme měřenou fyzikální veličinu (např. délku, sílu) se zvolenou jednotkou (metr, newton). Při normálním provozu je jaderná elektrárna bezpečná a neznečišťuje životní prostředí jako elektrárny na klasická paliva. Směr reakce vyznačujeme šipkou. Výsledek měření vyjádříme zaokrouhleným číslem s jednotkou. Ozařováním radionuklidy je možno ničit zhoubné nádory, sterilizovat předměty, chránit potraviny. V plynech se částice pohybují volně a zcela neuspořádaně. Ke vzniku iontu dochází například při elektrování těles třením. Látky složené z atomů, které mají stejné protonové i nukleonové číslo, se nazývají nuklidy. Pevné látky nemění snadno svůj tvar, mohou být křehké, pružné nebo tvárné. Mají různou tvrdost. V kapalinách nejsou částice pravidelně uspořádány a mohou se vzájemně snadněji přemisťovat než v pevných látkách. Teplo, které odevzdá horká voda parogenerátoru, slouží k vytváření páry k pohonu turbíny. Totéž těleso může být v pohybu vzhledem k jednomu tělesu a současně v klidu vzhledem k jinému tělesu. Působí-li jedno těleso na druhé silou, působí současně druhé těleso silou na první těleso. Hodnotu veličiny zapisujeme, např. d=3 cm, F=50 N. V zápisu používáme značky fyzikálních veličin (např. d, F). Protože jsou částice kapaliny blízko sebe, jsou kapaliny prakticky nestlačitelné. Čáru, kterou při pohybu těleso opisuje, nazýváme trajektorie pohybu tělesa. Přijetím jednoho nebo několika elektronů do obalu elektricky neutrálního atomu vznikne částice se záporným elektrickým nábojem. Říkáme jí záporný iont.
PROSÍME SEŘADIT:
ŘEŠENÍ:
NÁSLEDUJÍ 2 PŘÍKLADY, JEDNODUCHÉ, AŽ TO BOLÍ. PRO KONTROLU UVEDEME I ŘEŠENÍ, I KDYŽ PLNĚ CHÁPEME, ŽE VÁS TO URÁŽÍ.
JEŠTĚ MALÁ POZNÁMKA NA OKRAJ: ŘEŠENÍ JE SCHVÁLNĚ VE FORMĚ "RŮČO", ZKRÁTKA ÚPLNĚ STEJNÉ, JAKÉ BY MĚL KAŽDÝ Z VÁS SÁM VYMYSLET.
ANO FRANTIŠKU, BEZ KALKULAČEK
nejen ve fyzice, ale hlavně v běžném životě je zkrátka potřeba se umět vyjádřit přesně a jasně. Proto si vyzkoušejte na náhodně vybraných pojmech z fyziky, jestli dovedete srozumitelně vysvětlit, o co vlastně jde. Bude jich stejně jako prstů na ruce. Poznámka na závěr: myšleno na zdravé ruce
ZADÁNÍ:
ŘEŠENÍ:
Ať si na chvilku odpočineme od fyziky a logického uvažování vůbec, máme tady na odreagování pár jmen z celého světa. Jedná se buď o hlavní město, jiná města, nebo řeku. Fialová - zadání; Červená - hlavní město; Černá - jiná města; Modrá - řeka. (Všechno nepozná asi nikdo, ale v kolika jménech uspějete? Jak velký máte přehled? ) jméno země světadíl Velenje Velká rybí řeka Vezera Victoria Vídeň Vientiane Villach Vilnius Visla Vjose Vlára Vltava
ŘEŠENÍ: Velenje Slovinsko Evropa Velká rybí řeka Namibie Afrika Vezera Německo Evropa Victoria Seychely Afrika Vídeň Rakousko Evropa Vientiane Laos Asie Villach Rakousko Evropa Vilnius Litva Evropa Visla Polsko Evropa Vjose Albánie Evropa Vlára Česká republika Evropa Vltava Česká republika Evropa