Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a finančních disciplín Analýza ţivotního pojištění v České republice Diplomová práce Autor: Bc. Alexandr Stanka Finance Vedoucí práce: Ing. Mgr. Ivana Babinská Praha Duben, 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. Alexandr Stanka Karlovy Vary dne 30.4.2013
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce Mgr. Ivaně Babinské za poskytnutí kvalitních a cenných rad, které v průběhu vypracovávání této práce přispěly velkou měrou k její konečné podobě.
Anotace Tato diplomová práce se zabývá analýzou výhodnosti ţivotního pojištění pro vybrané modelové skupiny obyvatel. V první části je popsána teorie ţivotního pojištění, historie vzniku pojištění a právní úprava pojištění a pojišťovnictví. Další část popisuje produkty vybraných pojišťoven. V závěru je na základě modelových příkladů provedena komparace produktů a doporučeny nejvhodnější produkty ţivotního pojištění pro modelové klienty. Klíčové pojmy investiční ţivotní pojištění, kapitálové ţivotní pojištění, pojistné, pojišťovnictví, rizikové ţivotní pojištění, ţivotní pojištění
Annotation This diploma thesis deals with the analysis of profitability of life assurance for the selected model client groups. The first part describes the life assurance theory, history of assurance and assurance law. Next part describes insurance products from selected insurance companies. The conclusion is based on the model client examples. The insurance products are compared and the most convenient life assurance products are recommended for the model clients. Key words insurance, insurance premium, investment life assurance, life assurance, risk assurance, traditional life assurance
OBSAH ÚVOD... 1 1 VZNIK A VÝVOJ POJIŠŤOVNICTVÍ... 3 1.1 Počátky pojišťovnictví... 3 1.2 Rozvoj pojišťovnictví v českých zemích... 4 1.3 Pojišťovnictví v Československu po roce 1989... 5 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ... 7 2.1 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví... 7 2.2 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě... 11 2.3 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 13 2.4 Princip pojištění... 14 2.5 Rizika související s pojištěním... 15 2.5.1 Riziko a nejistota... 15 2.5.2 Členění rizik souvisejících s pojištěním... 16 2.5.3 Podnikatelská rizika pojišťoven... 17 2.6 Členění pojištění... 18 3 TRH ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 21 3.1 Základní informace o pojistném trhu v České republice... 21 3.2 Základní informace o trhu ţivotního pojištění v České republice... 22 3.3 Trh ţivotního pojištění v České republice... 25 3.3.1 Česká pojišťovna... 26 3.3.2 Kooperativa, pojišťovna... 27 3.3.3 Pojišťovna České spořitelny... 28 3.3.4 ING Životní pojišťovna... 29 3.3.5 MetLife pojišťovna (Amcico)... 30 3.3.6 Komerční pojišťovna... 31 3.3.7 AXA životní pojišťovna... 31 3.3.8 Wüstenrot životní pojišťovna... 32 4 KOMPARACE VYBRANÝCH PRODUKTŦ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ... 33 4.1 Analýza vybraných produktů ţivotního pojištění... 33 4.2 Průzkum trhu zaměřený na ţivotní pojištění... 53
5 VÝHODNOST PRODUKTŦ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PRO VYBRANÉ SKUPINY OBYVATEL... 60 5.1 Stanovení metody pro výběr vhodného produktu... 60 5.2 Definice modelových situací... 60 5.2.1 Modelový příklad 1 Klient má úvěrový produkt... 61 5.2.2 Modelový příklad 2 Rodina je na klientovi finančně závislá... 62 5.2.3 Modelový příklad 3 Klient si chce spořit... 64 5.3 Výběr nejvhodnějšího produktu pro Klienta 1... 65 5.4 Výběr nejvhodnějšího produktu pro Klienta 2... 69 5.5 Výběr nejvhodnějšího produktu pro Klienta 3... 73 ZÁVĚR... 78 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 80 SEZNAM TABULEK... 83 SEZNAM GRAFŦ... 84 SEZNAM OBRÁZKŦ... 84
ÚVOD Pojišťovnictví je součástí finanční a úvěrové soustavy kaţdého státu. Patří tedy k jedné z nejdůleţitějších oblastí ekonomiky kaţdého státu. Jedná se o vysoce specializovanou oblast, jejímţ smyslem je ochránit zdraví, ţivot i majetek pojištěných, resp. minimalizovat rizika, která pro danou oblast existují a mohou nastat. Pojištění poskytují specializované instituce, které se nazývají pojišťovny. 1 Pojišťovny poskytují svým klientům pojistnou ochranu, coţ vede ke stabilizaci trţní ekonomiky. V rámci finančních trhů dochází k přesunu finančních prostředků od těch, kteří je mají, k těm, kteří finanční prostředky potřebují. V pojišťovnictví toto pravidlo znamená, ţe dochází k transferu finančních prostředků tam, kde vznikla nějaká nahodilá událost, která bude vyţadovat jejich pouţití. 2 Tento transfer finančních prostředků znamená, ţe se pojištěnému snáze napravují vzniklé škody. 3 Na pojistném trhu působí celá řada pojišťoven, které nabízejí klientům různé druhy pojištění. Konkurenční boj se neodvíjí pouze v rovině cenové, ale také v rovině produktové, kdy pojišťovny přicházejí stále s novými produkty nebo obměnami stávajících produktů, aby uspokojily čím dál tím náročnější potřeby svých klientů. Pojištění uţ dávno není pouze o pojištění majetku, ale čím dál tím více klientů vyţaduje specifické formy pojištění např. dětí, zvířecích mazlíčků, odpovědnosti apod. Pojišťovny se snaţí proto nabízet takové produkty, které si jejich klienti přejí. Význam pojištění v ţivotě člověka roste. Z toho důvodu vznikla i tato diplomová práce. Diplomová práce nejdříve vytvoří teoretické podklady pro část praktickou. Zmíněna bude historie pojišťovnictví, nejdůleţitější zákony, které upravují tuto specifickou oblast. V části věnované základním charakteristikám pojištění budou vysvětleny základní pojmy z této oblasti, vysvětlena podstata a druhy rizik, které s pojištění souvisejí, charakterizovány poskytovatelé pojištění, vysvětlen samotný účel pojištění a představeno jeho základní rozdělení. 1 ČEJKOVÁ, Viktória et al. Pojistná ekonomika I. s. 11. 2 VÁVROVÁ, Eva et al. Pojišťovnictví: Vybrané kapitoly pro základní kurs. s. 12 13. 3 VÁVROVÁ, Eva a Pavlína Homolová. Vybrané kapitoly z ekonomiky komerčních pojišťoven. s. 5. 1
Cílem diplomové práce je provést na základě teoretických východisek analýzu pojišťoven, které nabízejí jeden konkrétní druh pojištění pojištění ţivotní. V rámci ţivotního pojištění bude vybrána nejlepší varianta investičního ţivotního pojištění pro vybrané modelové situace, které vyplynou z provedeného průzkumu. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola se bude věnovat vzniku a vývoji pojišťovnictví od jeho prvopočátku aţ do dnešní doby. V druhé kapitole bude podrobně rozpracována právní úprava pojišťovnictví, zejména zákony č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v němţ je pojišťovnictví, resp. pojištění rovněţ zmíněno. Třetí kapitola je věnována trhu ţivotního pojištění v České republice. Nejprve budou shrnuty základní informace o pojistném trhu v České republice, dále se práce zaměří na trh ţivotního pojištění a představí pojišťovny, které ţivotní pojištění nabízejí. Vybrány budou takové pojišťovny, které se buď specializují výhradně na ţivotní pojištění, nebo poskytují i pojištění neţivotní, ale jedná se o významné hráče na české pojistném trhu. Ve čtvrté kapitole budou analyzovány vybrané produkty ţivotního pojištění jednotlivých pojišťoven podle definovaných kritérií. Zároveň bude proveden a vyhodnocen průzkum trhu zaměřený na ţivotní pojištění, jehoţ výsledky poslouţí následující části práce, aby byly lépe definovány modelové příklady, resp. skupiny klientů, pro které bude v páté kapitole vybrán nejvhodnější produkt. V práci budou pouţity metody deskripce, analýzy, indukce, dedukce, komparace a studium odborné literatury. 2
1 VZNIK A VÝVOJ POJIŠŤOVNICTVÍ 1.1 Počátky pojišťovnictví Pojistná myšlenka je velice humánní a ušlechtilá. Člověk je odpradávna sužován strachem, obavami i nejistotou. Proto vzniklo pojištění, které zabezpečuje občanům právo na výplatu peněžních prostředků k úhradě potřeb, které vznikají z nahodilých událostí - svépomoc. 4 Dnešní pojišťovnictví a pojištění se od původního odlišuje. Zatímco dnes je pojišťovnictví a pojištění postaveno na komerční bázi, v dřívějších dobách bylo smyslem pojištění jakési vzájemnostní pojištění. Úplné počátky pojišťovnictví a pojištění lze spatřit jiţ ve starověku, kde u kulturních národů vznikají různá sociální uskupení, která lze povaţovat za předchůdce majetkových a ţivotních pojištění. První zmínky o pojišťovnictví a pojištění lze nalézt jiţ v roce 2500 před naším letopočtem, kdy z dochovaných archeologických nálezů je moţné vyčíst dohody egyptských kameníků o společné úhradě nákladů na pohřeb jednoho z jejich členů. O pár let později vznikly záznamy na hliněných destičkách, které vytvořili majitelé velbloudů v rámci svého sdruţení, jehoţ smyslem bylo zabezpečit členy tohoto uskupení proti ztrátám, jeţ s sebou neslo provozování obchodu a dopravy pomocí karavan. 5, 6 V Evropě se pojišťovnictví rozvíjelo prostřednictvím tzv. cechů. Cechy představovaly hospodářská uskupení, která se vyvíjela z rodinných svazků. Cechy poskytovaly svým členům četné výhody. Mimo jiné zakládaly pokladnice, které měly slouţit ke krytí ztráty, pokud se někomu ze členů spolku něco stalo (např. zemřel, přišel o úrodu apod.). 7 Pojišťovnictví se postupem času dále vyvíjelo. Za jakýsi milník lze povaţovat rok 1308, ze kterého pochází první dochovaná pojistná smlouva. Tento rok svědčí tedy o tom, ţe se od prvotních ústních dohod přechází k oficiálním dokumentům, resp. pojistným smlouvám. První pojistnou smlouvu uzavřel roku 1308 opat kláštera sv. Vavřince v Paříţi s arcibiskupem kolínským. Podstatou první pojistné smlouvy byla doţivotně hrazená renta za jednorázové pojistné, coţ je z dnešního pohledu důchodové pojištěni s jednorázově 4 Historie pojišťovnictví [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=historie>. 5 Historie pojišťovnictví [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=historie>. 6 VOŢENÍLEK, Václav a Alexander CHLAŇ. Pojišťovnictví. s. 4. 7 Historie pojišťovnictví [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=historie>. 3
zaplaceným pojistným. Komerční pojištění bylo odstartováno ale aţ o pár let později. Konkrétně se jednalo o 13. dubna 1379, kdy byla v italské Pise uzavřena první komerční pojistná smlouva. Za první pojišťovnu lze povaţovat pojišťovnu Corporation of Lloyds. 8 1.2 Rozvoj pojišťovnictví v českých zemích První zmínky o pojišťovnictví a pojištění na území dnešní České republiky se datují na konec 17. století. Tehdy roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek přišel s návrhem na zavedení povinného pojištění budov proti poţárům. Návrh spočíval v tom, ţe v kaţdém městě měl být zaloţen protipoţární fond, do kterého by přispívali občané daného města. K realizaci návrhu však nedošlo. V roce 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. Nefungovala však dlouho a pár let po svém zaloţení byla zrušena. Další pokrok v pojišťovnictví nastal v 19. století. V roce 1822 zahájily činnost na českém území dvě pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu. Protoţe se jednalo o pojišťovny zahraniční, historie českého pojišťovnictví se datuje aţ od roku 1827, kdy vznikl na našem území Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav. Pojišťovna se specializovala na poţární pojištění nemovitostí, od roku 1864 poskytovala pojištění movitostí a krupobitní pojištění a od roku 1909 rozšířila své portfolio i ţivotní pojištění a další produkty. Do historie pojišťovny se zapsal rok 1881, kdy pojišťovna zaplatila za škodu způsobenou poţárem Národního divadla téměř 300 tisíc zlatých. 9 Tento ústav, resp. první českou pojišťovnu, zaloţil Matyáš, hrabě z Thurnu a Hohensteinu, a František Josef, hrabě z Vrtby. Pojišťovna byla přejmenována na První Českou vzájemnou pojišťovnu. Sídlila v Praze. V roce 1830 byla zaloţena druhá pojišťovna, která sídlila v Brně. Jmenovala se Moravskoslezská vzájemná pojišťovna. 10 19. století představovalo pro české pojišťovnictví a pojištění boom. V tomto období vznikal celá řada pojišťoven např. v roce 1869 pojišťovna Slavia, vzájemná pojišťovací banka, Praha, a v roce 1872 důleţitá instituce v zajišťovnictví, První česká zajišťovací banka v Praze. 8 VOŢENÍLEK, Václav a Alexander CHLAŇ. Pojišťovnictví. s. 4. 9 Historie pojišťovnictví [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=historie>. 10 VOŢENÍLEK, Václav a Alexander CHLAŇ. Pojišťovnictví. s. 4 5. 4
Útlum pro české pojišťovnictví představovala 1. i 2. světová válka. Nicméně po 2. světové válce se pojišťovnictví znovu nastartovalo, své pobočky zde zakládaly i zahraniční pojišťovny a výsledkem bylo ţe v roce 1945 na našem území působilo celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací. 24. října 1945 byly pojišťovny znárodněny Dekretem prezidenta republiky. K 1. lednu.1947 bylo ustaveno v Československu pouze pět pojišťoven, národních podniků Pojišťovna Slavia, n. p., Praţská pojišťovna, n. p., První československá pojišťovna n. p., Pojišťovna Slovan; n. p. a Nemocenská pojišťovna, n. p. Po únoru 1948 existovala jiţ pouze jedna pojišťovna - Československá pojišťovna, národní podnik. Tak na několik desetiletí vznikl v pojišťovnictví monopol. V roce 1968 byly z jediné pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty - Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě. Toto uspořádání přetrvalo aţ do počátku devadesátých let. 11 1.3 Pojišťovnictví v Československu po roce 1989 Zlomovým pro československé pojišťovnictví se stal revoluční rok 1989. Transformace československého pojišťovnictví mohla začít. Přechod od centrálně plánovaného k trţnímu hospodářství znamenal, ţe na našem území mohly začít působit i další subjekty poskytující pojištění. Klíčovým pro československé pojištění, resp. pro jeho transformaci, se stal zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Pojišťovnictví bylo rovněţ zmíněno i v obchodním zákoníku, občanském zákoníku a daňových předpisech. Tento soubor zákonů umoţnil zakládání nových pojišťoven, rozšiřování jejich produktového portfolia a zkvalitňování nabízených sluţeb při dodrţování zákonem daných podmínek. V roce 1999 vstoupily v platnost tři důleţité zákony - zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, dále zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a v neposlední řadě č. 159/1999 Sb. 11 Historie pojišťovnictví [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=historie>. 5
O některých podmínkách podnikáni v oblasti cestovního ruchu a o změně občanského zákoníku a zákona o ţivnostenském podnikání. První zákon znamenal revoluci v zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Díky novému zákonu se z tohoto pojištění stalo pojištění smluvní-povinné, coţ ve skutečnosti znamenalo, ţe dosavadní monopol České pojišťovny zanikl a pojištění mohly nabízet i ostatní pojišťovny. Tento zákon zřídil také Českou kancelář pojistitelů, která sdruţuje poskytovatele tohoto pojištění a působí jako garant a poskytovatel pomoci pro případ řešení některých událostí. Druhý zákon o pojišťovnictví mimo jiné zpřísnil dohled nad pojišťovacím trhem ve prospěch těch, kteří pojištění uzavřou. Pojišťovny díky tomuto zákonu byly přísněji regulovány a nemohly si jiţ dělat, co chtěly. Poslední zmiňovaný zákon řeší pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. Díky tomuto zákonu se lidé jiţ nemuseli obávat, ţe by krach cestovní kanceláře znamenal, ţe nepojedou na dovolenou, resp. neuvidí zpět své peníze, které za ni zaplatili. Za zásadní zákon, který podpořil rozvoj pojišťovnictví, se povaţuje i zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Díky tomuto zákonu získalo ţivotní pojištění daňovou podporu. 12 12 VOŢENÍLEK, Václav a Alexander CHLAŇ. Pojišťovnictví. s. 5 7. 6
2 PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ Pojišťovnictví je v současné době upraveno několika zákony: zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění pozdějších předpisů. Kromě výše zmíněných zákonů je pojišťovnictví a pojištění zmíněno i v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, apod. 2.1 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti vykonávanými subjekty působícími na území České republiky. V zákonu je zároveň upraven i dohled nad provozováním těchto činností a penzijního připojištění, který vykonává Česká národní banka. Zákon vysvětluje celou řadu základních pojmů ( 2 Vymezení pojmů), ze kterých je vhodné uvést a vysvětlit tyto: pojišťovnou se rozumí právnická osoba, které udělila Česká národní banka povolení k provozování pojišťovací činnosti, pojišťovací činností se rozumí uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění vyplývající z pojistných smluv, poskytování 7
asistenčních sluţeb, zpracování osobních údajů klientů, nakládání s aktivy, uzavírání příslušných smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny a činnost, jejímţ smyslem je předcházet vzniku škod a zmírňovat jejich následků, zajišťovnou se rozumí právnická osoba, která přebírá pojistná rizika, jeţ jí postoupila pojišťovna nebo zajišťovna, zajišťovací činností se rozumí uzavírání smluv, ve kterých je vyjádřen závazek zajišťovny poskytnout pojišťovně v případě nahodilých událostí plnění a závazek pojišťovny odvádět za toto zajištění zajišťovně část pojistného z uzavřených smluv. Dále do zajišťovací činnosti uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, správa zajištění, poskytování plnění ze zajišťovacích smluv a nakládání s aktivy z technických rezerv zajišťovny. Pojišťovací nebo zajišťovací činnost můţe provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna, které Česká národní banka udělila licenci. Její statutární i skutečné sídlo musí být na území České republiky. Pojišťovna nebo zajišťovna musí být právní formou akciová společnost nebo druţstvo. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny činí: 90.000.000,- Kč, pokud pojišťovna poskytuje ţivotní pojištění, pokud pojišťovna poskytuje neţivotní pojištění, minimální výše základního kapitálu v tomto případě činí: o 65.000.000,- Kč, pokud pojišťovna nabízí úrazové pojištění, pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech, pojištění škod na majetku (způsobených poţárem, výbuchem, vichřicí, přírodními ţivly jinými neţ vichřicí, jadernou energií, sesuvem nebo poklesem půdy), pojištění jiných škod na majetku vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeţí, krádeţí nebo škody způsobené lesní zvěří) a Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční sluţby). o 90.000.000,- Kč, pokud pojišťovna nabízí pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech, pojištění škod na dráţních vozidlech, všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou na ţivotním prostředí, za škodu způsobenou jaderným zařízením, za škodu 8
způsobenou vadou výrobku apod., pojištění různých finančních ztrát, pojištění právní ochrany. o 160.000.000,- Kč, pokud pojišťovna nabízí pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek, pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu dráţního vozidla a z činnosti dopravce, pojištění úvěru, pojištění záruky (kauce). o 200.000.000,- Kč, pokud pojišťovna nabízí pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích, pojištění škod na plavidlech, pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce, pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13 Poskytuje-li pojišťovna ţivotní i neţivotní pojištění, musí její základní kapitál činit nejméně částku, která představuje součet částek jednotlivých odvětví ţivotních a neţivotních pojištění. Provozuje-li pojišťovna současně pojišťovací i zajišťovací činnost, musí její základní kapitál činit minimálně částku: a. stanovenou podle druhu poskytovaného pojištění, pokud přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného, přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1.350.000.000,- Kč a výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv, b. 500.000.000,- Kč, provozuje-li zajišťovací činnost v ţivotním nebo neţivotním zajištění a překročil minimálně jednu z hodnot podle písmene a., c. 1.000.000.000,- Kč, provozuje-li zajišťovací činnost souběţně v ţivotním i neţivotním zajištění a překročil minimálně jednu z hodnot podle písmene a. 14 13 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/>. 14 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupný z: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi-2009-277/>. 9
Poskytování ţivotního pojištění představuje pro pojišťovnu větší jistotu z hlediska výnosů, neţ je tomu u pojištění neţivotního. Od toho se odvíjí i poţadavky na kapitálovou vybavenost pojišťovny, které je u ţivotního pojištění méně striktní. 15 Kromě zmiňované pojišťovací a zajišťovací činnosti můţe být předmětem podnikání pojišťovny také: zábranná činnost (pojišťovna např. organizuje osvětovou činnost, jejímţ smyslem je upozornit na moţná rizika a moţnosti jejich předcházení), zprostředkovatelská činnost, činnosti související s pojištěním, jejichţ smyslem je rozvoj pojišťovnictví a rozšíření a zkvalitnění pojišťovacích sluţeb. 16 K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které pravděpodobně nebo určitě vzniknou, ale nejsme schopni určit jejich výši nebo okamţik vzniku, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy. Jsou určeny ke krytí budoucích závazků, které z tohoto pojištění či zajištění vzniknou. 17 Zákon definuje druhy technických rezerv, které jsou pojišťovny nebo zajišťovny povinny vytvářet (např. technická rezerva na pojistné plnění, technická rezerva na prémie a slevy apod.). Rozlišuje technické rezervy, které je nutné vytvářet u ţivotního a neţivotního pojištění. 18 Zatímco technické rezervy u ţivotního pojištění, resp. finanční prostředky z těchto rezerv, můţe pojišťovna investovat a zhodnocovat v dlouhodobých finančních nástrojích (proces ţivotního pojištění je procesem dlouhodobým), technické rezervy u neţivotního pojištění musí být krátkodobě likvidní a připraveny k okamţitému pouţití. Proto jsou ke zhodnocování těchto prostředků pouţívány finanční nástroje krátkodobého charakteru. 19 15 POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. s. 311. 16 VÁVROVÁ, Eva et al. Pojišťovnictví: Vybrané kapitoly pro základní kurs. s. 78. 17 NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku. s. 33. 18 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/>. 19 NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku. s. 33. 10
Výše pojistného je pojišťovna povinna nastavit v takové výši, aby pojistné bylo dostatečné a umoţňovalo pojišťovně trvalou splnitelnost všech závazků pojišťovny či zajišťovny. Při jeho stanovování se vychází z reálných pojistně matematických předpokladů tak. 20 2.2 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, upravuje vztahy účastníků pojištění, které vznikly na základě uzavření pojistné smlouvy. Zákon ve svém úvodu definuje celou řadu základních pojmů ( 2 Pojistná smlouva a 3 Vymezení pojmů), z nichţ je důleţité uvést tyto: pojistná smlouva představuje smlouvu o finančních sluţbách, kterou uzavřel pojistitel a pojistník a ze které oběma smluvním stranám vyplývají práva a povinnosti, pojistná událost znamená nahodilou skutečnost, s níţ je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistníkovi příslušné pojistné plnění, pojistitelem je pojišťovna, která má licenci k provozování pojišťovací činnosti, pojistníkem je osoba, která s tzn. pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, pojištěným je osoba, na jejíţ ţivot, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty se pojištění vztahuje, oprávněná osoba je osoba, které v případě vzniku pojistné události vznikne právo na výplatu pojistného plnění, pojistné plnění představuje finanční částku, kterou je povinen pojistitel vyplatit pojistníkovi (nebo oprávněné osobě) v případě vzniku pojistné události, pojištění je způsobem, jakým lze eliminovat dopady pojistné události, pojistné představuje finanční částku, kterou hradí pojistník pojistiteli. V souvislosti s pojištěním a pojistnou smlouvou zákon dále myslí na tyto oblasti: definuje náleţitosti pojistné smlouvy, definuje práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, které z pojistné smlouvy pro obě dvě smluvní strany vyplývají, hovoří o moţnostech zániku pojištění apod. 20 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/>. 11
Co se týče náleţitostí pojistné smlouvy, musí pojistná smlouva obsahovat: určení toho, kdo je pojistitel a kdo pojistník, určení oprávněné osoby, specifikaci, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, stanovení výše pojistného a jeho splatnosti, informaci o tom, zda se jedná o pojistné běţné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, podíl oprávněné osoby na výnosech pojistitele u pojištění osob v případě, ţe tak bylo ve smlouvě stanoveno. Pojištění vzniká dnem podpisu pojistné smlouvy oběma smluvními stranami. Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky.potvrzením o sjednání pojistné smlouvy je pojistka, kterou je pojistitel pojistníkovi povinen vydat. Zákon specifikuje i situace, kdy pojištění zaniká: uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, nezaplacením pojistného, kdy pojistník nereagoval na upomínky a pojistné nezaplatil, dohodou obou smluvních stran, výpovědí jedné smluvní strany, odstoupením od smlouvy jednou ze smluvních stran, na základě jiných důvodů. 21 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, bude platit ještě po celý rok 2013, ale od 1. ledna 2014 se stane součástí nového občanského zákoníku, tzn. zákon přestane existovat samostatně. Pojistné smlouvě budou věnovány konkrétně 2758 aţ 2872. 21 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupný z: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistna_smlouva/>. 12
2.3 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ S pojištěním úzce souvisí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Stát podporuje ty občany, kteří se rozhodli uzavřít soukromé ţivotní pojištění. Zákon konkrétně definuje podmínky ( 15 Nezdanitelná část základu daně), které musí být splněny: musí se jednat o soukromé ţivotní pojištění, výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána tak, ţe je moţná aţ po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehoţ průběhu dosáhne ten, na jehoţ ţivot se pojištění vztahuje, věku 60 let, pojistná smlouva musí mít pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití, pojistná doba musí být minimálně 5 let s těmito dalšími parametry: o od 5 do 15 let včetně minimální pojistná částka musí činit 40.000,- Kč, o nad 15 let minimální pojistná částka musí činit 70.000,- Kč. Pokud ten, na jehoţ ţivot se pojištění vztahuje, splňuje výše uvedené podmínky, můţe si za zdaňovací období odečíst od základu daně maximálně 12.000,- Kč. Tento limit se vztahuje na všechny smlouvy o ţivotním pojištění, které má pojištěný uzavřeny, celkově. Ve své podstatě to znamená, ţe se člověku nevyplatí z hlediska zákona platit měsíčně více jak 1.000,- Kč, neboť je to maximum, které si můţe od základu daně při ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob odečíst. Pokud pojištění zanikne dříve, neţ uplyne 5 let od uzavření smlouvy, nebo dojde v průběhu trvání pojistné smlouvy k její změně s tím, ţe nebudou splněny výše uvedené podmínky, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká. Navíc pojištěný musí ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, částky, o které byl pojištěnému v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně sníţen, s výjimkou pojistných smluv, u které budou převedeny na novou smlouvu soukromého ţivotního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. 13
V případě, ţe zaměstnanci na ţivotní pojištění přispívá zaměstnavatel, povaţuje zákon platby zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 24.000,- Kč ročně za příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Zákon i v tomto případě definuje podmínky, které musí být splněny: musí se jednat o pojištění pro případ doţití nebo pro případ smrti nebo doţití, pojistná smlouva musí být uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, ve smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění aţ po 60 kalendářních měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v roce dosaţení věku 60 let, právo na plnění z pojistných smluv soukromého ţivotního pojištění má pojištěný zaměstnanec (nebo jím určená oprávněná osoba v případě jeho smrti). 22 2.4 Princip pojištění Pojištění patří mezi nejstarší moţnosti, jak přenést riziko na třetí osobu. Princip pojištění je z hlediska teorie rizik směna rizika velké ztráty (škody) za jistotu malé ztráty (pojistného). 23 Princip pojištění lze shrnout dále do třech bodů: neekvivalentnost, podmíněná návratnost, solidárnost. Neekvivalentnost znamená, ţe výše pojistného plnění se neodvíjí od výše zaplaceného pojistného, tzn. pojistné plnění s výší pojistného nesouvisí. Pojistné plnění můţe být tedy vyšší či niţší neţ je zaplacené pojistné. Podmíněná návratnost spočívá v tom, ţe pojistné plnění je vyplaceno pojištěnému pouze v tom případě, pokud nastala pojistná událost, která je definovaná v pojistné smlouvě nebo pojistnými podmínkami. 22 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupný z: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/>. 23 RAIS, Karel. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. s. 138. 14
Solidárnost patří k nejjednodušeji vysvětlitelným principům. Kaţdý pojistník placením pojistného přispívá k tvorbě technických rezerv. Pojistné plnění je ovšem vyplaceno pouze takovému pojistníkovi, u kterého nastala pojistná událost. Pojištění je tedy zaloţeno na sdílení rizika. 24 2.5 Rizika související s pojištěním 2.5.1 Riziko a nejistota S pojištěním je spojena celá řada rizik. Riziko můţeme definovat jako možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností (statistickou či matematickou). Riziko je měřitelné, na rozdíl od nejistoty, která není měřitelná. 25 Pro úplnost je vhodné ještě uvést definici nejistoty. Nejistota je stav dokonce i částečného nedostatku informací související s pochopením nebo znalostí události a jejich následků nebo možnosti výskytu. 26 Na Obrázku 1 je znázorněno, v jakých dimenzích se můţe nejistota pohybovat. Obrázek 1 Spektrum nejistoty a růstu rizik Zdroj: KORECKÝ, Michal a Václav TRKOVSKÝ. Management rizik projektů. s. 30. Z Obrázku 1 vyplývá, ţe spektrum nejistoty sahá od úplné nejistoty aţ k úplné jistotě. Řídit rizika má smysl mimo tyto dva extrémy, tzn. v situacích, kdy panuje všeobecná nejistota 24 Principy pojištění [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupný z: <http://www.pojisteni.cz/clanky/a/95/principypojisteni.html/>. 25 Pojišťovnictví: přednášky [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupný z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=prednasky/>. 26 KORECKÝ, Michal a Václav TRKOVSKÝ. Management rizik projektů. s. 34. 15
(neurčitost), nejistota či specifická nejistota (variabilita). V případě neurčitosti je sloţité odhadnout rizikovou situaci, moţné dopady a pravděpodobnost vzniku. V případě variability máme více informací o rizikové situaci, ale zkoumáme moţné dopady a pravděpodobnost vzniku. Tím se nejistota odlišuje od rizika, u kterého pravděpodobnost, ţe daná situace nastane, známe. Nejenom ţe je moţné riziko matematicky vypočítat a měřit, ale riziko je moţné také odstranit nebo zmírnit tím, ţe se člověk proti němu pojistí. Nejistota tyto parametry nemá. 27 2.5.2 Členění rizik souvisejících s pojištěním Riziko můţeme členit dle očekávaných odchylek od cíle na riziko: čisté (odchylky od cíle jsou negativní, existuje nebezpečí ztrát), které dále členíme na: o subjektivní (vzniká na základě chování a konání lidí neopatrnost apod.), o objektivní (vzniká na základě objektivně daných skutečností např. blesk apod.), záměrné neboli spekulativní (odchylky od cíle jsou negativní i pozitivní, např. při sázení můţe člověk vyhrát i prohrát). Součástí subjektivního rizika je i tzv. morální riziko, které souvisí se změnou v pravděpodobnosti realizace rizika po sjednání pojištění. Hovoří se o něm v souvislosti s tzv. pojišťovacími podvody. Dalším pouţívaným členěním je členění rizika podle příčiny vzniku na rizika: přírodní, vyvolaná lidským faktorem, která dále členíme na rizika: o technická, o vyvolaná lidmi. 27 KUTTY, Shashidharan K. Managing Life Insurance. s. 42. 16
Podle moţnosti riziko ovlivnit členíme rizika na rizika: ovlivnitelná (riziko lze ovlivnit a sníţit ho např. nebudu provozovat sport, který neumím apod.), neovlivnitelná (riziko nelze ovlivnit např. přírodní katastrofy apod.). Ne kaţdé riziko je moţné pojistit. Z toho důvodu se pouţívá toto členění rizik na rizika: pojistitelná (např. odpovědnost za škodu, riziko úrazu apod.), nepojistitelná (např. některé druhy sportu, resp. vznik úrazu během jejich provozování apod.). Rizika lze finančně pokrýt de facto třemi způsoby: krytí prostřednictvím státu (přichází v úvahu např. velkých přírodních katastrof, kdy stát participuje na krytí škod), individuálním zabezpečením (tvorba vlastních rezerv, které budou slouţit ke krytí rizik např. různé druhy spoření), pojištěním (přenesení rizika na třetí osobu). 28 2.5.3 Podnikatelská rizika pojišťoven S podnikáním v oblasti pojištění jsou spojena rizika jako s kaţdým jiným podnikáním. V oblasti pojišťovnictví se jedná konkrétně o riziko: pojistně-technické, trţní, úvěrové, riziko likvidity, operační riziko, riziko solventnosti. 29 28 Pojišťovnictví: přednášky [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupný z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=prednasky/>. 29 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. s. 92. 17
2.6 Členění pojištění Pojištění lze členit z několika hledisek. Nejčastěji se lze setkat s tímto členěním: 1. podle právního hlediska rozlišujeme pojištění: dobrovolné (zájem o sjednání pojištění projevil sám pojistník), povinné (povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je dána zákonem), 2. podle způsobu financování rozlišujeme pojištění: sociální (kryje rizika sociálního charakteru, pojistné je niţší), komerční (výše pojistného se odvíjí od velikosti rizika), 30 3. podle druhu krytých rizik rozlišujeme pojištění: ţivotní, které dále členíme na: o pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ smrti nebo doţití, o svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí, o důchodové pojištění, o pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ smrti nebo doţití, svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí a důchodové pojištění spojené s investičním fondem, o kapitálové pojištění, o pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem výše uvedených pojištění, neţivotní, které dále členíme na: o úrazové pojištění, o pojištění nemoci, o pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech, o pojištění škod na dráţních vozidlech, o pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích, o pojištění škod na plavidlech, 30 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. s. 246 247. 18
o pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek, o pojištění škod na majetku způsobených poţárem, výbuchem, vichřicí, přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), jadernou energií, sesuvem nebo poklesem půdy o pojištění škod na majetku vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeţí, krádeţí nebo škody způsobené lesní zvěří), včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími, o pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu dráţního vozidla, z činnosti dopravce, o pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce, o pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce, o všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu na ţivotním prostředí, způsobenou jaderným zařízením, způsobenou vadou výrobku apod., o pojištění úvěru, o pojištění záruky, o pojištění různých finančních ztrát, o pojištění právní ochrany, o pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční sluţby). 31, 32 4. podle výše pojistného plnění rozlišujeme pojištění: škodové (kryje taková rizika, kde je moţné vyčíslit škodu, přesně určit, jak vysoká škoda nastala a jak vysoké pojistné plnění má být uhrazeno; pojištění lze sjednat na tzv. časovou nebo novou hodnotu, 31 VÁVROVÁ, Eva et al. Pojišťovnictví: vybrané kapitoly pro základní kurs. s. 58 59. 32 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/>. 19
obnosové (je sjednáváno pro taková rizika, kde není moţné objektivně vyčíslit dopad realizace rizika; spadá sem především ţivotní a úrazové pojištění), 33 5. podle způsobu tvorby rezerv rozlišujeme pojištění: rizikové (pokud během trvání smlouvy nedojde ke škodné události, pojišťovna pojistné plnění neplatí), rezervotvorné (vytváří se rezerva na budoucí pojistné plnění, pojistné plnění je vyplaceno téměř vţdy). 34 Výše uvedený výčet není zcela jistě úplný, nicméně se jedná o členění nejčastější, které je zcela postačující pro účely této práce. 33 Orientujte se v pojištění [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupný z: < http://www.banky.cz/orientujte-se-vpojisteni/>. 34 Pojišťovnictví: přednášky [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupný z: <http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=prednasky/>. 20
3 TRH ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 3.1 Základní informace o pojistném trhu v České republice Na českém trhu působí v současné době více jak 50 pojišťoven. Podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se pojišťovnou rozumí právnická osoba, které udělila Česká národní banka povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovna musí být právní formou akciová společnost nebo druţstvo, jejíţ základní kapitál se pohybuje od 60.000.000,- do 200.000.000,- Kč podle toho, jakou oblastí pojišťovnictví se zabývá buď ţivotní nebo neţivotní částí. Strukturu pojišťoven podle typu je moţné vidět na Grafu 1. Graf 1 Struktura pojišťoven podle typu Struktura pojišťoven podle typu 100% 80% 16 15 15 15 60% 40% 20% 0% 29 30 31 32 7 7 7 6 2009 2010 2011 2012 ţivotní pojišťovny neţivotní pojišťovny smíšené pojišťovny Zdroj: Česká národní banka: Základní údaje o sektorech finančního trhu [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/pojistovn y/poj_ukazatele_tab01.html>. Z Grafu 1 vyplývá, ţe počet pojišťoven a víceméně i jejich struktura vykazují za poslední čtyři roky setrvalý stav. Dominuje podíl neţivotních pojišťoven, následují pojišťovny ţivotní a na posledním místě se umístily pojišťovny, které nabízejí ţivotní i neţivotní druh pojištění. 21
Stav u kaţdého roku je k 31.12., pouze u roku 2012 byly k dispozici pouze údaje ke 3. čtvrtletí. Pro ucelení pohledu na trh pojištění je vhodné se zmínit, jaké pojišťovny v České republice dle vlastnictví působí. Jedná se buď o pojišťovny s rozhodující českou účastí, pojišťovny s rozhodující zahraniční účastí nebo pobočky zahraničních pojišťoven. Tuto strukturu ukazuje Graf 2. Graf 2 Struktura pojišťoven dle vlastnictví Struktura pojišťoven dle vlastnictví 100% 80% 60% 40% 20% 0% 17 17 18 19 24 24 24 23 11 11 11 11 2009 2010 2011 2012 pojišťovny s rozhodující českou účastí pobočky zahraničních pojišťoven pojišťovny s rozhodující zahraniční účastí Zdroj: Česká národní banka: Základní údaje o sektorech finančního trhu [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/pojistovn y/poj_ukazatele_tab01.html>. Graf 2 ukazuje strukturu pojišťoven dle jejich vlastnictví. Na první pohled je patrné, ţe na českém pojistném trhu převládají pojišťovny s rozhodující zahraniční účastí, následované pobočkami zahraničních pojišťoven. Na posledním místě se umístily pojišťovny s rozhodující českou účastí. 3.2 Základní informace o trhu ţivotního pojištění v České republice V České republice působilo ke třetímu čtvrtletí 2012 dle informací České národní banky celkem 6 pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění a dále 15 pojišťoven, které kromě ţivotního pojištění nabízejí i pojištění neţivotní. 22
Většina těchto pojišťoven je sdruţena v České asociaci pojišťoven, jejímţ posláním je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy pojišťoven ve vztahu k orgánům státní správy a dalším osobám i ve vztahu k zahraničí. Asociace mimo jiné vede přehledné statistiky o pojistném trhu, které budou vyuţity v této práci. První zajímavou statistiku ukazuje Tabulka 1, která hodnotí vývoj trhu se ţivotním pojištěním za posledních 5 let. Tabulka 1 Vývoj trhu se ţivotním pojištěním za posledních 5 let (údaje k 31.12. daného roku) Kritérium 2008 2009 2010 2011 2012 Předepsané smluvní pojistné (v tis. Kč) Počet smluv uzavřených k 31.12. 56 285 494 59 160 372 70 541 242 46 573 794 47 438 459 8 657 745 6 879 313 6 790 605 6 614 806 6 521 791 Zdroj: Česká asociace pojišťoven: Statistiky vývoj pojistného trhu [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cap.cz/statistics.aspx>. Pokud se podíváme na Tabulku 1, dojdeme k závěrům, ţe za posledních pět let prošel trh se ţivotním pojištěním dramatickým vývojem. Zatímco od roku 2008 do roku 2010 předepsané smluvní pojistné jenom rostlo, v roce 2011 došlo k dramatickému propadu a od té doby se výše předepsaného smluvního pojistného pohybuje kolem hodnoty, které dosáhla v roce 2011. Co se týče počtu uzavřených smluv, vrcholu tato veličina dosáhla v roce 2008. V roce 2009 došlo k dramatickému propadu a od té doby počet uzavřených smluv kumulativně má klesající charakter. O stavu trhu se ţivotním pojištěním můţe napovědět i rozpracování této tabulky do grafického vyjádření. Konkrétně se zaměříme v Grafu 3 na průměrnou výši pojistného a její vývoj za posledních pět let. 23
Graf 3 Průměrná výše pojistného a její vývoj za posledních 5 let Prŧměrná výše pojistného a její vývoj za posledních 5 let 12000 10000 8000 6501 8600 10388 7041 7274 6000 4000 2000 0 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Česká asociace pojišťoven: Statistiky vývoj pojistného trhu [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cap.cz/statistics.aspx>. Z Grafu 3 je patrné, ţe od roku 2008 do roku 2010 průměrná výše pojistného rostla, kdy v roce 2010 dosáhla roční částky 10.388,- Kč připadající na jednu uzavřenou smlouvu o ţivotním pojištění. V roce 2011 se průměrná výše pojistného propadla více jak o 3.000,- K ročně, v roce 2012 oproti roku 2011 průměrná výše pojistného lehce stoupá. Tento trend je moţné odůvodnit ekonomickou krizí, která Českou republiku postihla na konci roku 2008. Na pojistném trhu měla de facto dvouleté zpoţdění, nicméně se projevila i zde. Zajímavé srovnání poskytuje Graf 4, kde je moţné vyčíst podíl pojišťoven na trhu s ţivotním pojištěním za posledních 5 let podle objemu předepsaného smluvního pojistného. 24
Graf 4 Podíl pojišťoven na trhu s ţivotním pojištěním za posledních 5 let podle objemu předepsaného smluvního pojistného Podíl pojišťoven na trhu s ţivotním pojištěním za posledních 5 let podle objemu předepsaného smluvního pojistného 30 25 20 15 10 Česká pojišťovna ING Ţivotní pojišťovna Kooperativa, pojišťovna Pojišťovna České spořitelny ČSOB Pojišťovna 5 Allianz pojišťovna 0 2008 2009 2010 2011 2012 Generali Pojišťovna Zdroj: Česká asociace pojišťoven: Statistiky vývoj pojistného trhu [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cap.cz/statistics.aspx>. Z Grafu 4 je patrné, ţe na trhu se ţivotním pojištěním dominuje jedna pojišťovna Česká pojišťovna. Její trţní podíl z hlediska objemu předepsaného smluvního pojistného se pohybuje mezi 20 a 25 %. Ostatní pojišťovny ji následují. Kooperativa, pojišťovna, Pojišťovna České spořitelny a ING Ţivotní pojišťovna mají trţní podíl mezi 10 a 15 %. ČSOB Pojišťovna, Allianz pojišťovna a Generali Pojišťovna mají podíl na trhu mezi 5 a 10 %. Ostatní pojišťovny, které v grafu nejsou zachyceny, mají podíl na trh pod 5 %. 3.3 Trh ţivotního pojištění v České republice Jak bylo řečeno více, v České republice působilo ke třetímu čtvrtletí 2012 dle informací České národní banky celkem 6 pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění a dále 15 pojišťoven, které kromě ţivotního pojištění nabízejí i pojištění neţivotní. Níţe jsou zpracovány stručné informace o pojišťovnách poskytujících buď pouze ţivotní pojištění, nebo mají v nabídce i neţivotní pojištění, ale jedná se o významné hráče na pojistném trhu (jeho podíl přesahuje 10 % z hlediska objemu předepsaného pojistného). 25
3.3.1 Česká pojišťovna Tradice České pojišťovny spadá aţ do roku 1827. V tomto roce byla v Praze Matyášem, hrabětem z Thurnu a Hohensteinu, a Františekem Josefem, hrabětem z Vrtby zaloţena První česká vzájemná pojišťovna. Pojišťovna se zpočátku specializovala pouze na poţární pojištění nemovitostí. Společnosti se velmi dařilo, pojištění se u lidí stávalo čím dál tím oblíbenější. Díky její silné pozici jí neotřásly ani náhrady škod vůbec největší pojistné události v 19. století, kterou byl poţár rozestavěného Národního divadla. Přání klientů se čím dál tím víc rozšiřovala, proto na začátku 20. století začala První česká vzájemná pojišťovna nabízet svým klientům rovněţ ţivotní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. Zlomový byl pro pojišťovnu rok 1948. Tehdy z První české vzájemné pojišťovny vznikla Československá pojišťovna, jediná pojišťovna na československém trhu, která si svůj monopol udrţela aţ do roku 1991, kdy nově přijatá legislativa umoţnila otevření pojistného trhu a byl tak umoţněn vstup dalších pojišťoven, které mohly Československé pojišťovně konkurovat. Přestoţe nyní jiţ na českém trhu působí více jak 50 pojišťoven, Česká pojišťovna stále zaujímá výsadní postavení. Pro pojišťovnu byl zásadní rok 1996, kdy do ní vstoupila finanční skupina PPF, a dále rok 2008, kdy PPF a Generali vytvořily společný holdingový podnik Generali PPF Holding (jehoţ součástí je Česká pojišťovna), který spojil pojišťovací a pojišťovnictví příbuzné aktivity obou skupin v regionu střední a východní Evropy. Česká pojišťovna nabízí celou řadu ţivotního pojištění, investiční, rizikové i kapitálové. 35 35 Česká pojišťovna [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cpoj.cz>. 26
Podíl na českém trhu s ţivotním pojištěním ukazuje Tabulka 2. Tabulka 2 Podíl České pojišťovny na českém trhu s ţivotním pojištěním za posledních 5 let podle objemu předepsaného smluvního pojistného 2008 2009 2010 2011 2012 Podíl (v %) 25,0 23,0 22,2 24,6 23,1 Zdroj: Česká asociace pojišťoven: Statistiky vývoj pojistného trhu [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cap.cz/statistics.aspx>. Z Tabulky 2 vyplývá, ţe podíl České pojišťovny se pohybuje v posledních letech v intervalu od 22 do 25 %, přičemţ ke konci roku 2012 činil 23,1 % a jednalo se o největšího poskytovatele ţivotního pojištění v České republice. 3.3.2 Kooperativa, pojišťovna Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group je druhou největší pojišťovnou působící na českém pojistném trhu. Pojišťovna byla zaloţena v roce 1991. Tehdy se jednalo o první komerční pojišťovnu na území bývalého Československa, jejímţ cílem bylo konkurovat Československé (nyní České) pojišťovně. Kooperativa je univerzální pojišťovnou, tzn. nabízí ţivotní i neţivotní pojištění jak pro občany, tak ţivnostníky a drobné podnikatele aţ po velké společnosti. Pojišťovna patří do koncernu Vienna Insurance Group (VIG). 36 Podíl na českém trhu s ţivotním pojištěním ukazuje Tabulka 3. Tabulka 3 Podíl Kooperativy na českém trhu s ţivotním pojištěním za posledních 5 let podle objemu předepsaného smluvního pojistného 2008 2009 2010 2011 2012 Podíl (v %) 13,2 13,0 11,8 13,2 13,2 Zdroj: Česká asociace pojišťoven: Statistiky vývoj pojistného trhu [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.cap.cz/statistics.aspx>. Z Tabulky 3 vyplývá, ţe podíl Kooperativa pojišťovny se pohybuje v posledních letech v intervalu kolem 13 %, přičemţ ke konci roku 2012 činil 13,2 % a jednalo se o druhého největšího poskytovatele ţivotního pojištění v České republice. Propad nastal pouze v roce 2010 a to na 11,8 %. 36 Kooperativa pojišťovna [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupný z: <http://www.koop.cz>. 27