KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE J E S E N I C E Strana 1 (celkem 20)
Strana 2 (celkem 20)
KANALI ZA Č NÍ Č. 02/ 2004 Ř ÁD pro jednotný systém kanalizace pro veřejnou potřebu zakončený čistírnou odpadních vod Jesenice, jehož majitelem je Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka, resp. jeho člen Obec Jesenice, a provozovatelem je RAVOS, s.r.o. I. Ú V O D N Í U S T A N O V E N Í 1. Tento kanalizační řád se vztahuje na jednotný kanalizační systém v obci Jesenice zakončený mechanicko-biologickou ČOV, jehož majitelem je VSOR (člen Obec Jesenice) a provozovatelem je RAVOS, s.r.o. Provozovatelem dešťové kanalizace, dešťových uličních vpustí a všech s nimi souvisejících zařízení je Obec Jesenice. 2. Tento kanalizační řád vychází ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu o změně některých zákonů, prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č.428/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon a ostatních souvisejících zákonů, předpisů a norem, jejichž rozhodující výčet je uveden v v příloze č. 1 tohoto kanalizačního řádu. 3. Cílem tohoto kanalizačního řádu je zajištění kvality přitékajících odpadních vod v mezích únosných pro typ mechanicko-biologického čištění a zároveň udržení dobré kvality vznikajících kalů, aby i v budoucnu bylo vhodné jejich druhotné využití. II. D E F I N I C E P O J M Ů 3. Veřejnou kanalizaci, kanalizační přípojky, domovní (vnitřní) kanalizaci, odpadní vody, druhy znečištění a ostatní odborné termíny užívané v tomto kanalizačním řádu definují příslušné zákony, směrnice a normy, jejichž rozhodující výčet podává příloha č. 1 tohoto kanalizačního řádu. III. P R O V O Z O V Á N Í K A N A L I Z A CÍ 4. Provozovatelem kanalizačního systému, který je prokazatelně majetkem majitele hlavního kanalizačního systému, je RAVOS, s.r.o. (dále jen provozovatel). Provozovatel zajišťuje provozní opravy a údržbu kanalizačních přípojek, které jsou na tento systém napojeny a jsou uloženy v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství. Strana 3 (celkem 20)
5. Provozovatelem domovních (vnitřních) kanalizací, částí kanalizačních přípojek na neveřejném pozemku, jakož i zařízení na čištění odpadních vod, umístěných před zaústěním kanalizační přípojky do veřejného kanalizačního systému je správce (majitel) nemovitosti nebo zařízení, kterému domovní (vnitřní ) kanalizace, přípojka nebo zařízení na čištění vod slouží. 6. Provozovatelem veřejných kanalizačních systémů a zařízení s jednoúčelovým zaměřením je správce zařízení, pro které jednoúčelové kanalizační systémy a zařízení slouží. 7. Provozovatel kanalizačního systému pro veřejnou potřebu je oprávněn vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se kanalizace nachází za účelem plnění povinností spojených s provozováním kanalizace. IV. N A P O J E N Í N A V E Ř E J N O U K A N A L I Z A C I 8. Každé napojení na veřejný kanalizační systém je podmíněno souhlasem provozovatele kanalizace.napojení na kanalizační systém pro veřejnou potřebu se provádí kanalizačními přípojkami. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Pro zřizování, provozování, a financování kanalizačních přípojek platí zvláštní předpisy. Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. 9. O napojení kanalizační přípojky z nemovitosti nebo zařízení na veřejný kanalizační systém požádá zájemce provozovatele kanalizace přihláškou, vybavenou náležitostmi stanovenými stavebním řádem a dalšími podmínkami, které určí provozovatel kanalizace. Toto platí také pro stavební úpravy stávajících kanalizačních přípojek, pro změnu užívání objektu nebo jeho části a změnu majitele objektu. Pro napojení na kanalizační systém může provozovatel kanalizace stanovit další podmínky. 10. Na systém jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu zakončený ČOV je možné napojit splaškové a srážkové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí. Dešťové vody mohou být zlikvidovány i na pozemku původu aniž by ohrožovaly práva vlastníků okolních pozemků. 11. Obec může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na splaškovou kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Pro zřízení, napojení a provozování kanalizační přípojky potom platí ustanovení uvedená v tomto kanalizačním řádu. 12. Každý producent odpadních vod má právo být připojen (po dohodě s provozovatelem) na kanalizační systém pro veřejnou potřebu, pokud splní podmínky stanovené zákonem č. 254/2001 Sb. a platným kanalizačním řádem. Dojde-li mezi provozovatelem kanalizace a žadatelem o připojení na ni ke sporu o zřízení přípojky, rozhodne o připojení vodoprávní úřad. V. V Y P O U Š T Ě N Í O D P A D N Í C H V O D D O V E Ř E J N É H O K A N A L I Z A Č N Í H O S Y S T É M U Do veřejného kanalizačního systému mohou být vypouštěny pouze nezávadné odpadní vody v koncentracích jednotlivých ukazatelů kvality odpadní vody nepřesahujících hodnoty uvedené v odst. 13 tohoto kanalizačního řádu. Strana 4 (celkem 20)
13. Ukazatele přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do veřejného kanalizačního systému Ukazatele Požadované Jednotka hodnoty Chem. spotřeba O 2, CHSK Cr 1000 mg. l -1 Biochem. spotřeba O 2, BSK 5 500 mg. l -1 Nerozpuštěné látky, NL 400 mg. l -1 Fosfor celkový, P celk 10 mg. l -1 ph 6,5-8,5 + Amoniakální dusík, N- NH 4 60 mg. l -1 + Celk. anorg. dusík, N anorg. (N-NH 4, - NO 2, NO - 3 ) 80 mg. l -1 Rozpuštěné látky, RL 1500 mg. l -1 Rozpuštěné anorg. soli, RAS 1200 mg. l -1 2- Sírany, SO 4 400 mg. l -1 Chloridy, Cl - 150 mg. l -1 Fluoridy, F - 2,0 mg. l -1 Tenzidy anionaktivní, PAL-A 5,0 mg. l -1 Extrahovatelné látky, EL(tuky) 50 mg. l -1 Nepolární extrah. látky, NEL 5,0 mg. l -1 Volný kyanid, silně tox., CN- st 0,05 mg. l -1 Kyanidy celkové, CN 0,2 mg. l -1 Fenoly veškeré, FN-c 1,0 mg. l -1 Celkové železo, Fe 10 mg. l -1 Rtuť, Hg 0,01 mg. l -1 Nikl, Ni 0,1 mg. l -1 Měď, Cu 0,1 mg. l -1 Celkový chrom, Cr 0,3 mg. l -1 Chrom šestimocný, Cr VI+ 0,05 mg. l -1 Olovo, Pb 0,1 mg. l -1 Arzén, As 0,1 mg. l -1 Zinek, Zn 0,5 mg. l -1 Selen, Se 0,2 mg. l -1 Molybden, Mo 0,1 mg. l -1 Kobalt, Co 0,01 mg. l -1 Kadmium, Cd 0,01 mg. l -1 Stříbro Ag 0,1 mg. l -1 Vanad V 0,05 mg. l -1 Adsorb. org. halogen.uhlovodíky AOX 0,1 mg. l -1 Salmonella sp. ( u infekčních vod ) negativní nález KTJ/100 ml Barevnost jako absorpční koeficient 1 m -1 Teplota 40 C Požadované hodnoty jsou dle tohoto kanalizačního řádu limitními hodnotami znečištění stanovené v kontrolním vzorku odpadních vod. Typ vzorku a doba odběru se volí tak, aby kontrolní vzorek co Strana 5 (celkem 20)
nejlépe charakterizoval vypouštěné odpadní vody a jejich vliv na kanalizační systém. Vzorek musí být odebrán v souladu s nař. vl. 61/2003 Sb. v minimální kvalitě vzorku typu A, tj. dvouhodinový směsný vzorek vzniklý sléváním objemově stejných dílů odpadních vod odebraných v intervalu 15 minut. Pouze v mimořádných případech lze odebrat i vzorek bodový. Typ vzorku a jeho četnost bude blíže upřesněna smluvním vztahem s jednotlivými producenty v závislosti na objemu a kvalitě vypouštěných odpadních vod. Koncentrace ukazatelů znečištění pro uliční nečistoty splachované do veřejné kanalizace při dešti dešťovými vpustěmi se zjišťuje ve slévaném vzorku nejméně ze tří stejných podílů během celého trvání odtoku dešťových vod jednoho deště do veřejné kanalizace. Odebírá se vzorek po průchodu záchytným košem dešťové uliční vpusti. Koncentrace sledovaných ukazatelů bude stanovena laboratoří, vlastnící Osvědčení o správné činnosti laboratoře a zveřejněné ve věstníku Ministerstva životního prostředí (oblast platnosti osvědčení laboratoře obsahuje sledované ukazatele) nebo laboratoří akreditovanou Českým institutem pro akreditaci a zveřejněnou ve věstníku Ministerstva životního prostředí (předmětem akreditace laboratoře jsou sledované ukazatele). Metodiky stanovení jednotlivých ukazatelů znečištění v odpadních vodách dle bodu 13 tohoto kanalizačního řádu jsou shodné s prováděcí vyhláškou k vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Limity v tabulce neuvedených parametrů (specifických dle obchodních aktivit producenta odpadních vod ) musí odpovídat limitům platného nařízení vlády. 14. Limity znečištění uvedené v odstavci 13 platí pro všechny producenty odpadních vod nebo zvláštních vod, není-li tímto kanalizačním řádem pro jednotlivé případy stanoveno jinak. 15. V případech zvláštních a odůvodněných může po schválení vodoprávním úřadem učinit provozovatel výjimku v limitech, uvedených v odstavci 13 za předpokladu, že budou splněny požadavky na: - rovnoměrné vypouštění odpadních vod s maximálním množstvím jejich odtoků - vypouštění odpadních vod jen v určitých hodinách, v určité koncentraci nebo bilanční výši, v určité maximální velikosti jejich odtoků nebo popřípadě v kombinaci těchto způsobů - vypouštění odpadních vod v určitém období (např. vegetačním, kampaňovém, zimním, po dobu rekonstrukce, přestavby apod.) - poměr ředění vzhledem k množství odpadních vod protékajících kanalizací a jejich míře znečištění - způsob, úroveň a technické možnosti čištění odpadních vod na ČOV - nař. vlády č. 61/2003 Sb. 16. Producenti vypouštějící odpadní nebo zvláštní vody do veřejné kanalizace v horší kvalitě než jsou požadované hodnoty, jsou povinni oznámit provozovateli kanalizace charakteristiku odpadních vod a to v termínech, které jim provozovatel kanalizace stanoví. Změny charakteristiky vod vypouštěných do veřejné kanalizace jsou producenti povinni projednat s provozovatelem kanalizace, a to aniž by k tomu byli vyzváni. Vypouštění odpadních vod v rozporu s podmínkami stanovenými platným kanalizačním řádem je definováno jako neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace. Strana 6 (celkem 20)
17. Odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, jejichž výčet je uveden v příloze č.1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, může producent vypouštět do kanalizace pouze na základě povolení vodoprávního úřadu. Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vnikat látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami, tj. zvlášť nebezpečné látky a nebezpečné látky. Do veřejného kanalizačního systému n e s m í být vypouštěny nebo jinak přepravovány následující látky a škodliviny: a) látky ohrožující zdraví a bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, obyvatelstva, dále látky způsobující nadměrný zápach, nebo možnost vzniku infekce b) látky radioaktivní, infekční a jiné látky ohrožující zdraví a bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, popřípadě obyvatelstva c) látky narušující materiály stokové sítě, ČOV nebo jiných objektů na kanalizaci d) látky způsobující provozní závady nebo poruchy na stokové síti či jejím průtoku,případně ohrožující provoz ČOV (tj. předměty a látky, které nejsou přirozenou součástí odpadních vod) e) látky hořlavé, výbušné, těkavé, dusivé popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo toxické směsi f) látky jinak nezávadné, které ale smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, tvoří látky jedovatého charakteru nebo jinak nebezpečné látky g) biologicky nerozložitelné tenzidy h) pesticidy, jedy, látky omamné a žíraviny i) kejda nebo močůvka z chovu domácího nebo hospodářského zvířectva, obsahy septiků a žump a další látky klasifikované jako odpady (např. zbytky potravin, zbytky z drtičů kuchyňských odpadů) j) sole použité v období zimní údržby komunikací v množství přesahujícím ve vzorku hodnotu ukazatele RAS stanovenou tímto kanalizačním řádem 18. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy. Tato zařízení musí být před přepojením vnitřní kanalizace nemovitosti na systém kanalizace pro veřejnou potřebu odstavena z provozu, event. zlikvidována. 19 Fakturace stočného se řídí zvláštními předpisy, které nejsou tímto kanalizačním řádem dotčeny. VI. K O N T R O L A O D P A D N Í C H V O D 20 Pro kontrolu průtoku a jakosti odpadních vod, vypouštěných do veřejných kanalizačních systémů, na něž se vztahuje tento kanalizační řád, platí ustanovení platných norem a předpisů. Strana 7 (celkem 20)
21 Producent odpadních vod je povinen umožnit provozovateli kanalizace vstup do svých nemovitostí a zařízení za účelem provedení inspekční kontroly odpadních vod a provozů, ze kterých odpadní vody pocházejí, případně k odebrání vzorku odpadní vody vypouštěné producentem do kanalizace. Dále je producent odpadních vod povinen na vyžádání předložit provozovateli kanalizace výsledky kontrolních rozborů kvality vypouštěných vod prováděných producentem. 22 Při prokázaní neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je provozovatel oprávněn přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod do doby než pomine důvod přerušení nebo omezení. 23 Neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je definováno v zák. č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. VII. H A V Á R I E 24 Jakékoli havárie na zařízení producenta odpadních vod, které by mohly mít nežádoucí dopad na veřejný kanalizační systém nebo na funkci ČOV, jakož i vniknutí nežádoucích látek do kanalizace, je producent povinen neprodleně ohlásit, provozovateli kanalizace a to i po pracovní době, vodoprávnímu úřadu a dispečinku příslušného Povodí. 25 Vyrovnání škod z titulu havárií a úniku nežádoucích látek do kanalizace se řídí obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb.. 26 Pokyny pro likvidaci havárie na kanalizačním systému jsou přílohou tohoto kanalizačního řádu. 27 Pokyny pro likvidaci ropné havárie na kanalizačním systému jsou přílohou tohoto kanalizačního řádu. VIII. Z Á V Ě R E Č N Á U S T A N O V E N Í 28 Producent, který poruší ustanovení tohoto kanalizačního řádu, zodpovídá za veškeré škody, které z titulu tohoto porušení vzniknou provozovateli kanalizace a je povinen ve smyslu hospodářského zákoníku provozovatele odškodnit. 29 Organizace, která zemními pracemi, úpravou povrchů vozovek nebo jinou činností poškodí stokovou síť a objekty na ní vybudované, je povinna provozovatele odškodnit ve výši nákladů na uvedení zařízení do původního stavu. Strana 8 (celkem 20)
30 Tímto kanalizačním řádem se ruší všechny dříve vydané kanalizační řády vypracované pro kanalizační systém Obce Jesenice. 31 Nedílnou součástí tohoto kanalizačního řádu jsou a) Příloha 1 Seznam zákonů, předpisů a norem souvisejících s tímto kanalizačním řádem b) Příloha 2 Údaje o veřejném kanalizačním systému, na nějž se vztahuje tento řád c) Příloha 3 - Pokyny pro likvidaci havárií a mimořádných situací d) Příloha 4 Seznam producentů, jejichž odpadní vody překračují v některém z parametrů požadované hodnoty znečištění dle článku 13 tohoto kanalizačního řádu e) Příloha 5 - Situace kanalizačního systému Strana 9 (celkem 20)
Příloha 1 S E Z N A M Z Á K O N Ů, P Ř E D P I S Ů A N O R E M S O U V I S E J Í C Í C H S K A N A L I Z A Č N Í M Ř Á D E M 1. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění z. 20/2004 Sb. 2. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví hodnoty přípustného znečištění povrchových a odpadních vod 3. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) 4. Vyhláška č.428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) 5. Směrnice č. 13123/806/OSS MLVH ČSR pro vypracování návrhů kanalizačních řádů - částka 16/1975 Sb. (Směrnice uveřejněná ve věstníku MLVH ČSR, částka 8, ročník 1975) 6. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění zákona č. 137/82, 103/90, 425/90, 519/91, 262/92, 43/94, 19/97, 83/98 Sb. (úplné znění po novele 1998) (stavební zákon) 7. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů 8. Obchodní zákoník č. 513/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů 9. ČSN 75 7241 kontrola odpadních a zvláštních vod 10. ČSN 75 6101 stokové sítě a kanalizační přípojky 11. ČSN 75 3415 ochrana vody před ropnými látkami objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování 12. ČSN 75 3416 ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním při dopravě ropy a ropných látek silničními vozidly 13. ČSN 83 0916 ochrana vod před ropnými látkami doprava ropných látek potrubím 14. ČSN 83 0917 ochrana vod před ropnými látkami, kanalizace a čištění zaolejovaných vod 15. ČSN 75 7220 jakost vod, kontrola jakosti povrchových vod 16. ČSN 75 7221 - posuzování jakosti povrchové vody a způsob její klasifikace 17. TNV 75 6911 provozní řád kanalizace 18. ČSN 73 6760 vnitřní kanalizace 19. ČSN 73 6707 projektování čistíren městských odpadních vod 20. ON 73 6572 stanovenie merných kriviek prietokov vybudovaných meracích žlabov Strana 10 (celkem 20)
Příloha 2 Ú D A J E O V E Ř E J N É M K A N A L I Z A Č N Í M S Y S T É M U J E S E N I C E I. Kanalizační systém 1) Označení (název): kanalizace pro veřejnou potřebu obce Jesenice Druh systému: jednotný 2) Obce a osady (popř. čtvrti), jimž kanalizační systém slouží: obec Jesenice 4) Přehled stokové sítě: Stoková síť - celková délka 10. 553 m, počet kanalizačních přípojek 350 ks. Celkový počet obyvatel obce Jesenice - 1200, z toho napojených - 1200. Na stávající kanalizační systém je napojena rozsáhlá rekreační oblast v okolí Velkého rybníka, takže sezónní nárůst počtu obyvatel je cca 800. Odpadní vody z obytných objektů jsou z velké části vypouštěny přes septiky nebo propojené žumpy, o čemž svědčí vysoké hodnoty amoniakálního dusíku na nátoku na ČOV. Ve spolupráci se stavebním úřadem Obce Jesenice a s vodoprávním úřadem bude způsob odkanalizování jednotlivých nemovitostí postupně prověřován a tento stav legalizován v souladu se schváleným kanalizačním řádem, resp. se z. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích 18 odst.4. a) Popis kanalizační sítě Kanalizační systém obce zakončený mechanicko-biologickou ČOV je vybudován jako jednotný, převažujícím charakterem se jedná o splaškové vody z domácností s menšinovým podílem průmyslových odpadních vod z potravinářského průmyslu ( jídelny, restaurace, výroba potravinářských výrobků apod.) HISTORIE Původní kanalizace v obci byla do r. 1966 pouze dešťová, místně doplňovaná dostavbou nových objektů. S výstavbou základní školy a panelové zástavby v ul. Školní byla spojena i stavba jednotné kanalizace a čistírny odpadních vod ( oxidační příkop ). Součástí kanalizace byly i dva dešťové oddělovače. Ve středu obce se nachází nejstarší funkční část kanalizace vedoucí od Oráčovské ulice přes Mírové náměstí (vejčitá kamenná stoka 800 x 600), technický stav kanalizace je velmi špatný, kamenné zdivo je nesoudržné, jednotlivé kamenné bloky vypadávají z klenby a ve dně stoky vytvářejí překážky bránící plynulému odtoku odpadních vod. Oprava této kanalizace bude řešena v co nejkratším časovém horizontu, v současné době je zadáno vypracování projektové dokumentace. V 90.letech byl zpracován Generel kanalizace Jesenice, řešící rekonstrukci a rozšíření stávajícího systému kanalizace. Stavby byly provedeny v rámci I. a II.etapy ne zcela ve shodě s generelem. Nejčastěji používanými materiály stokové sítě byly kamenina a plast. Technický stav částí kanalizace budované v akcích Z je méně dobrý až špatný - kanalizace vykazuje netěsnosti hrdlových spojů (především lokalita rekreační zóny Velkého rybníka, kde prolínají do stoky spodní vody z rybníka) a špatným sklonem potrubí protispády (Školní ul.) Strana 11 (celkem 20)
POPIS SÍTĚ Jednotná kanalizace sahá od Velkého rybníka ( stoka A DN 300 PVC ), podél komunikace směr Kralovice přes železniční trať do středu obce. V Plzeňské ulici dále pokračuje středem komunikace železobetonová sběrná štola A ( 1550 x 1470 dl. 428,0 m ), do níž jsou zaústěny boční souběžně jdoucí stoky sbírající odpadní vody od okolní zástavby. Do hlavní stoky A jsou napojeny stoky z rekreační zóny u Velkého rybníka A11 DN 300 PVC, z lokality okolo kempu A10 DN 300 PVC, od ÚSP A9 DN 300 PVC, z části ulice Jencova A8a 300 x 300 zděná a A8 DN 300 PVC, z ulic Zahradní A7 DN 300 K, z,nádražní A6a DN 300 K a přilehlé zástavby k ul. Plzeňské A6, z části ulice Jencova A5b a ul. V Jahůdkách A5 DN 300 K a přilehlé zástavby k ul. Plzeňské A5b a A5a. Stoka A dále odvádí odpadní vody ze sběrné stoky A4 z ulic 5.května A4 a A4c DN 300 K, z ulice Okálové A4b a z ulic Krtské a Školní A4a DN 400 K a DN 300 K. Z pravé strany jsou do sběrné stoky napojeny stokou A3 odpadní vody z ulice Smetanovy a Příčné A3b, A3c DN 300 K a Wintrovy A3a DN 400 K a z pravé strany ulice Plzeňské. Stoka A (štola) přechází za ulicí Krtskou na kruhový profil DN 1000 TB, prochází okolo kostela a v dimenzi 1200 TB podchází náměstí, kde z pravé strany přibírá odpadní vody z náměstí stokou A2 DN 300 K, celé povodí stoky B. Stoka B podchycuje odpadní vody z náměstí ( větve A2 a A2a DN 600TB a DN 300 K), z ulic Oráčovská (stoka B DN 600 x 800 kamenná, dále DN 400 TB ), Bezručova B2 DN 300 K, Svobodova B2a DN 400 K, ze sídlištní zástavby od ulice Wintrova B1 DN 400 TB přes sídlištní zástavbu B1a, B1b DN 300 K a DN 400 TB. Z pravé strany jsou do stoky B zaústěny dvě sběrné stoky z ulice Žatecké E DN 300 K a F DN 300 K. Součástí stoky B je dešťový oddělovač OD 3 s odlehčením do recipientu. Za odlehčením se stoka B DN 300 K napojuje na stoku A DN 1200 TB,směřuje k ul. Hradní, která se do stoky A napojuje z pravé strany stokou A1 DN 300 K. Pod soutokem je na stoce A vybudován dešťový oddělovač OD 2. Pod ním stoka A pokračuje kruhovou stokou DN 300 PVC extravilánem obce směrem na mechanickobiologickou ČOV. b) Čištění odpadních vod: Jednotný kanalizační systém je zakončen mechanicko-biologickou ČOV SIGMA kombiblok MK 1000, vybudovanou v 90. letech na místo původního oxidačního žlabu. Zkušební provoz byl povolen v roce 1991. Do trvalého provozu byla ČOV uvedena v r. 1994. Aby nedocházelo k hydraulickému přetěžování biologického stupně vlivem dešťových přítoků je na přítoku do technologie předřazena odlehčovací komora OD 1 ( poměr ředění 1+4 Q 24 ). Technologii tvoří zastřešený objekt hrubého předčištění s dvojicí hrubších ručně a strojně stíraných česlí. Z objektu hrubého předčištění přitékají vody do vertikálního lapáku písku LPV 170 vybaveného mamutkou pro odtah zachyceného písku. Odpadní vody prochází odlehčovací komorou přes Venturiho měrný žlab MŽV B II 15 s ultrazvukovou sondou pro snímaní průtoku a s vyhodnocovací jednotkou do rozdělovací šachty. Biologická část ČOV je tvořena dvojicí aktivačních nádrží s povrchovou aerací turbinami GIGANT a dvojicí párových dosazovacích nádrží se středovým usměrňovacím válcem. V současné době je využívána pouze jedna aktivační nádrž a jedna dvojice dosazovacích nádrží. Odsazený kal je shromažďován v uskladňovací nádrži kalu ( 4 ks DN 140), odkud je po gravitačním tížném odsazení kalové vody odvážen k dalšímu zpracování na ČOV Rakovník. Vyčištěná odpadní vody vytéká odtokovým potrubím do potoka Jesenice, který je ve správě Povodí Ohře s.p. Strana 12 (celkem 20)
Limity pro vypouštění odpadních vod z ČOV Jesenice do toku potoka Jesenice stanovené vohospodářským orgánem : vydal OkÚ Rakovník RŽP č.j. vod. 231.2-46/94-27 ze dne 10.3.1994 Množství: max. 37,6 l/s max. 1500 m 3 /den 365.000 m 3 /rok Kvalita: p mg/l m mg/l bilance t/rok BSK 5 30 40 11,0 CHSK Cr 100 130 36,0 NL 45 60 16,0 Kontrolní sledování ukazatelů hodnot p je prováděno odběrem 8-mi hodinových vzorků získaných sléváním dílčích objemově stejných vzorků vody v intervalu 1 hodiny. Četnost odběrů vzorků je 6x ročně. Maximální hodnoty m se stanoví v rozboru prostého ( bodového ) vzorku. Sledování množství vypouštěných odpadních vod je zajištěno ultrazvukovou sondou umístěnou v měrné šachtě Venturiho žlabu MŽV B II 15 s ultrazvukovou sondou pro snímaní průtoku a s vyhodnocovací jednotkou. II. Projektované hodnoty ČOV předpoklad napojených skutečných obyvatel : 5 100 ( k r. 2000) Q 24 =51,3 m 3 /hod Q max =135,2 m 3 /hod=37,6 l/s BSK 5 =306 kg/den kapacita MČK 1000: výhled 11 000 ( r. 2010) Q 24 =115,6 m 3 /hod Q max =305,2 m 3 /den=84,8 l/s BSK 5 =660 kg/den přítok BSK 5 306 kg/den 249,0 mg/l odtok BSK 5 24,9 mg/l III. Údaje o recipientu Recipient č.hydrologického pořadí třída Q 355 (l/s) potok Jesenice 1-13-03-065 III. IV. Kontrola míry znečištění odpadních vod Kontrolu množství a jakosti odpadních vod v rámci provozu kanalizačního systému obce Jesenice zajišťuje RAVOS, s.r.o. v souladu s platným povolením k vypouštění a se schváleným Strana 13 (celkem 20)
vzorkovacím plánem dle vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Kontrola jakosti a množství odpadních vod se bude provádět na přítoku a na odtoku z ČOV. Kontrola vypouštěného množství na ČOV je zajištěna v měrném žlabu na přítoku do biologické části ČOV. Plán kontroly míry znečištění odpadních vod Při provozu ČOV je nutné sledovat složení čištěné odpadní vody v souladu s platným vzorkovacím plánem a příslušným vodoprávním povolením. Strana 14 (celkem 20)
Příloha 3 P O K Y N Y P R O L I K V I D A C I H A V Á R I Í N E B O M I M O Ř Á D N Ý C H S I T U A C Í Případné poruchy nebo havárie jsou hlášeny v první řadě provozovateli. Provozovatel podává hlášení dle vyhodnocení situace dále příslušným orgánům (vodoprávní úřad, správce toku, hasiči, policie apod.). Telefonní kontakty jsou uvedeny v odstavci této přílohy - hlášení mimořádných událostí. Provozovatel postupuje při likvidaci poruchy nebo havárie dle provozního řádu a odpovídá za uvedení kanalizace pro veřejnou potřebu do provozu. Náklady spojené s odstraněním havárie hradí viník. Při zjištění látek, které do stokové sítě nepatří (oddíl V. bod 13 - seznam látek, které není možno vypouštět do veřejné kanalizace), je provozovatel povinen postupovat ve spolupráci s orgány místních úřadů, vodoprávními úřady, správcem toku, hasiči, policií eventuelně s hygienickou službou. Provozovatel musí zajistit vzorkování přítoku na ČOV a skladování vzorků, vyslat pracovníky na odběr vzorků z kanalizace pro veřejnou potřebu a pomocí uzlových bodů na stokové síti zjistit zdroj znečištění a následně vynaložit maximální úsilí k likvidaci zdroje znečištění. Havarijní nebo mimořádný stav může nastat: 1) závadou na zařízení a) na stokové síti - zejména při porušení a ucpání stoky Opatření - informovat příslušného pracovníka a zajistit odstranění ucpávky, případně poruchy na stoce b) na objektech ČOV - zejména při výpadku el. proudu, při poruchách technologického zařízení Opatření informovat Středočeskou energetickou a.s., požádat uživatele kanalizace pro veřejnou potřebu o snížení množství vypouštěné vody, odstavit porouchané zařízení, využít rezervní zařízení a zajistit opravu 2) zhoršenou kvalitou odpadních vod - přítomností ropných produktů v odpadních vodách - zjištěním látek v odpadních vodách, které není povoleno vypouštět do kanalizace Opatření při havarijním úniku znečištění způsobeném uživateli kanalizačního systému zakončeného ČOV: a) krátkodobé zvýšení běžného znečištění na přítoku obsluha zapíše do provozního deníku, neustane li tento jev, odebere obsluha vzorek a informuje nadřízeného b) Při úniku mechanicky odstranitelných látek (tuky, ropné látky, zvýšené množství nerozpuštěných látek apod.) Opatření: u provozovatele poškozeného zařízení zamezit dalšímu odtoku ropných látek do kanalizace provedou se terénní úpravy (vykopání stružek apod.), které umožní odvedení uniklých ropných látek tak, aby nevnikaly do kanalizace, k zachycení ropných látek vniklých do kanalizace se umístí ve vhodných objektech kanalizační sítě (oddělovací komory, výtok do toku apod.) norné stěny odstranění ropných látek se provede v případě malého množství - vybráním nádobou, u většího množství - odčerpáním vhodným čerpadlem, zachycením v sorbentu, který se po zachycení ropných Strana 15 (celkem 20)
produktů mechanicky odstraní (likvidace zachycených ropných látek, případně jejich směsí se sorbentem může být likvidována pouze firmou oprávněnou nakládat s nebezpečným odpadem) při provádění havarijních opatření je nutno spolupracovat s hasičským sborem, správcem toku, vodoprávním úřadem, policií, eventuelně s hygienickou službou Při práci uvnitř kanalizace je nutné dbát zvýšené opatrnosti, neboť hrozí nebezpečí výbuchu. Vlastní likvidační práce zajišťuje ten, kdo havárii způsobil a spolupracuje s ním osoba pověřená provozovatelem. c) Při úniku toxických látek, které mohou způsobit snížení čistícího účinku nebo úplný úhyn biomasy - zajistit obtok biologické části ČOV - zajistit vzorkování přítoku na ČOV a skladování vzorků - provádět odběry vzorků pomocí uzlových bodů na stokové síti - zjistit zdroj znečištění Postupuje se v souladu s provozním řádem ČOV Jesenice. HLÁŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Urychleně přivolat technického pracovníka provozu kanalizací RAVOS,s.r.o. p. Amlera tel. ČOV Rakovník 313 512 265 tel. závod Rakovník 313 512 410, 313 513 410 ( nepřetržitá služba) který dle svých možností zahájí práce na omezení důsledků havárie a zjištění původce ve spolupráci s pracovníky RAVOS, s.r.o., provoz kanalizací Technik posoudí charakter havárie zajistí odběry vzorků přivolá posily RAVOS, s.r.o. a dle charakteru znečištění řídí likvidační práce a pátrání po zdroji zajistí odstranění ucpávky, příp. poruchy na stoce v případě závažnosti poruchy nebo havárie neprodleně nahlásí stav Policie ČR tel. 158 MěÚ Rakovník, odbor životního prostředí tel. 313 512 068, 313 513 751-3 Povodí Ohře s.p., Bezručova 4219, Chomutov tel. 474 624 264 Dispečink RAVOS, s.r.o. (nepřetržitá služba) tel. 313 512 410, 313 513 410 ČOV Rakovník, ved. pí Ptáčková tel. 313 512 265 ČIŽP Ústí nad Labem tel. 475 500 547 HZS Rakovník tel. 150, 313 512 566,313 517 100 KHS Středočeského kraje, Územní pracoviště Rakovník tel. 313 512 403 Strana 16 (celkem 20)
POKYNY PRO LIKVIDACI ROPNÉ HAVARIE Tyto pokyny jsou určeny zejména pro jednotný kanalizační systém. V kanalizačním řádu oddíl V., odst. 13 je uveden seznam látek, které není možno vypouštět do veřejné kanalizace. V případě průniku většího množství těchto látek dochází k havarijní situaci, kdy je ohrožena kanalizační síť, čistící proces na ČOV případně i vodní tok, do kterého je odkanalizovaná voda vypouštěna. Nejčastěji připadají v úvahu ropné látky. Vzhledem k této skutečnosti je dále uveden postup likvidace pro případ úniku ropných látek do kanalizačního systému. V kanalizačním systému může dojít k ropné havárii zejména v těchto objektech: ČS PHM (Plzeňská ul.), fa Kolibač BENCALOR nádrž (Oráčovská ul.) Vlastní likvidace havárie Likvidaci zajišťuje vždy ten, kdo havárii způsobil za pomoci provozovatele. 1) Při zjištění vniknutí ropných látek do kanalizace je v prvé řadě nutno okamžitě určit místo, kde ropné látky do kanalizace vnikají a zamezit dalšímu přítoku. V této souvislosti se postupuje: a) u provozovatele poškozeného zařízení zamezit dalšímu odtoku ropných látek do kanalizace b) provedou se terénní úpravy (vykopání stružek apod.), které umožní odvedení uniklých ropných látek tak, aby nevnikaly do kanalizace c) v území postiženém havárií se utěsní dešťové kanalizační vpusti 2) K zachycení ropných látek vniklých do kanalizace se umístí ve vhodných objektech kanalizační sítě (oddělovací šachty, výtok do toku ap.) norná stěna, kde dojde k zachycení většiny uniklých látek. Vzhledem k tomu, že i přes tato opatření pravděpodobně část látek odteče do vodního toku, je nutno tuto havárii oznámit správci toku a v jeho spolupráci provést opatření k odstranění škodlivých látek z toku. Poznámka: Při práci uvnitř kanalizace je nutné dbát zvýšené opatrnosti, neboť hrozí nebezpečí výbuchu. 3) Pokud ropné látky vniknou až na ČOV, je nutno především ochránit před poškozením biologickou část ČOV. Ropné látky lze zachytit na vstupu do ČOV, přítok na biologickou část se uzavře. 4) Ropné látky se odstraní: a) malé množství - vybráním nádobou (šoufek, vědro apod. ) b) větší množství odčerpáním čerpadlem či fekálním vozem c) posypáním hladiny adsorpční hmotou a po jejím nasáknutí ropnými produkty se tento materiál odstraní (mechanicky) Strana 17 (celkem 20)
5) Likvidace zachycených ropných látek: Zachycené ropné látky, případně jejich směs se sorbentem může být likvidována pouze oprávněnou firmou, která má souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem. Při určení místa i způsobu je nutno spolupracovat s hasičským sborem, případně s hygienickou službou, policií, Povodím Ohře s.p. a odborem životního prostředí MěÚ Rakovník. 6) Vlastní likvidační práce zajišťuje ten, kdo havárii způsobil a spolupracuje s ním osoba pověřená provozovatelem. Strana 18 (celkem 20)
Příloha 4 S E Z N A M V Y J M E N O V A N Ý C H P R O D U C E N T Ů O D P A D N Í C H V O D Na systém splaškové kanalizace v obci Jesenice nejsou napojeni žádní producenti odpadních vod, pro které by byly stanoveny specifické hodnoty vypouštěného znečištění odlišné od hodnot stanovených v bodě 13 tohoto kanalizačního řádu.. Strana 19 (celkem 20)
Příloha 5 P Ř E H L E D NÁ S I T U A C E ( M Ě Ř. 1 : 2 0 0 0 ) Příloha 5 P Ř E H L E D N Á S I T U A C E ( M Ě Ř. 1 : 2 0 0 0 ) Příloha 5 P Ř E H L E D N Á S I T U A C E ( M Ě Ř. 1 : 2 0 0 0 ) Strana 20 (celkem 20)