Znaky čtvernožců (Tetrapoda)

Podobné dokumenty
Apomorfie svaloploutvých (Sarcopterygii)

Obojživelníci Literatura

Obojživelníci - Lissamphibia. Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4

Obojživelníci (Lissamphibia)

Ichthyostegidae ( ) Amphibia - obojživelníci

Základy zoologie strunatců. IX. Tetrapoda:

Obojživelníci České republiky

Ocasatí (Caudata, Urodela) - v ČR 8 druhů všichni z čeledi mlokovitých - v ČR celkem 21 druhů

Strunatci (Chordata)

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Ocasatí (Urodela, Caudata) rozdíly vodních larev

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Systém a evoluce obratlovců XI. Tetrapoda

ČTYŘNOŢCI Tetrapoda Teoretický předpoklad vývoje - mělké vody chudé na O 2 - skupiny ryb s ţaberním i plicním dýcháním, končetinami umoţňujícími

Latimeria chalumnae (1938) Latimeria menadoensis (1998) Lalokoploutvé ryby. Osteopleurus Latimeria

OBOJŽIVELNÍCI. Systém Podtřída: Ocasatí Podtřída: Beznozí Podtřída: Bezocasí

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

VY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši

Obojživelníci Amphibia. Milan Dundr

Obojživelníci (Amphibia)

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY. Michael Fokt. Grada Publishing

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY. Michael Fokt. Grada Publishing

RYBY OBOJŽIVELNÍCI PLAZI

Jméno: Obojživelníci jsou, kteří jsou. vývojově na přechodu mezi způsobem života ve a na.. U nás žijí především ve, na a v, v blízkosti vodních

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Obojživelníci a plazi list č. 1

OBOJŽIVELNÍCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

Osteichthyes) Svaloploutví:'Sarcopterygii'(' (Choanichthyes)' ' - Agnatha - Gnathostomata. Sarcopterygyii

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: ZÁSTUPCI 6. OBOJŽIVELNÍKŮ. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Bichiři (Cladistia) - fylogeneze

Stavba kostry hrudního koše strunatců

1. Výskyt obojživelníků 2. Obecná charakteristika skupiny 3. Rozmnožování, vývoj 4. Systém (s důrazem na naše druhy)

Tetrapoda bezesporně monofylum množství jednoznačných autapomorfií

829/ZP/2012-Br

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Obojživelníci - opakování

Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta

temeno hrdlo křídlo hruď břicho ocas běhák

Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů z třídy obojživelníků a plazů rozhodnutí. R o z h o d n u t í. I.

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Obojživelníci jsou čtyřnožci, kteří jsou schopni žít na sousi a dýchat vzdušný kyslík.

/ 829/ZP/2010-Br odbor ŽP a zem. Ing. Josef Brát / 567 R O Z H O D N U T Í

Název Autor: Název školy: Předmět, mezipředmětové vztahy: Ročník: Tematický celek: Stručná anotace, časová dotace:

Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Obojživelníci

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Pořadové číslo: 12. Šablona: III/2. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Sada: VY_32_INOVACE_9IS

Vývojová morfologie živočichů

Obojživelníci v Beskydech....aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Poikilotermní živočichové

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu)

Ryby nejpočetnější skupina obratlovců

VY_52_INOVACE_ / Ptáci stavba těla, chování Ptáci opeření vládci vzduchu

Posouzení antropogenních vlivů na početnost a druhové zastoupení obojživelníků (Amphibia)

Šablona č.i, sada č. 2. Obojživelníci. Ročník 8.

Třída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové

Šablona: III/2. Pořadové číslo: 16. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Sada: VY_32_INOVACE_9IS

Název materiálu: Ptáci - vnitřní stavba

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s ) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Anatomie. Roviny. Směry

Otázky opakování Obojživelníci (příprava na test)

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Žáby (Anura) 1.Starobylá skupina (vznik koncem triasu; cca -200 mil. let), avšak veliký rozmach moderních skupin ;

Otázka: Obojživelnící a plazi. Předmět: Biologie. Přidal(a): juiced. Plazi: systém plazů:

Soustava opěrná a pohybová

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19. Třídění organismů obratlovci

ZŠ A MŠ NOVÁ CEREKEV LEPŠÍ VÝUKA V NOVÉ CEREKVI

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé)

Vliv podmínek prostředí na vývoj pulců ropuchy obecné

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

KOSTRA. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské kostry.

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne ,

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Třída: PTÁCI (AVES) Peří se během roku obměňuje. Vypadávání starého peří se nazývá pelichání.

želva žlutohnědá želva obrovská želva bahenní želva sloní

Obojživelníci (Amphibia)

Název materiálu: Savci stavba těla

CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY. CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY Michael Fokt. Michael Fokt. od českého autora

pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Rozmnožovací strategie žab. Kateřina Hvězdová

Za herpetofaunou Země orlůtext

Hřbetní ploutev. Tuková ploutvička. Vousky. Ocasní ploutev. Břišní ploutev. Řitní ploutev. Prsní ploutev. vnější stavba

SYSTÉM A FYLOGENEZE OBRATLOVC

Transkript:

Znaky čtvernožců (Tetrapoda) Pleziomorfní znaky (sdílené s fylogeneticky blízkými skupinami vodních svaloploutvých) Vytvořené vnitřní nozdry (choany) spojující nosní cesty s ústní dutinou. Těla obratlů jsou tvořena dvěma osifikačními centry, jež srůstají (intercentrum a pleurocentrum). Kompaktní, odvozeně autostylní lebka (metautostylie), ve které je horní čelist pevně spojena s mozkovnou. Labyrintodontní chrup. Přítomnost plicních vaků vznikajících vychlípením ventrální stěny hltanu. Přestavba srdce a žaberních tepen, zvláště oblouků aorty. Apomorfní znaky Ztráta ploutevních paprsků a vznik kráčivé končetiny s prsty. Vymizení nepárových ploutví. Formování krční oblasti páteře, vznik nepárového kloubu mezi lebkou a páteří. Vznik kosti slzní (lacrimale) se slzným kanálkem, vytvoření očních žláz. Uvolnění pletence hrudní končetiny od lebky, vznik hrudní kosti (sternum). Zvětšení pánevního pletence a jeho spojení s křížovou oblastí páteře. Diferenciace dvou mozkových plen. Ztráta aparátu skřelí. Uzavření žaberních štěrbin a přeměna hyomandibulare na sluchovou kůstku kolumelu (columella). Zdokonalení plic, vytvoření průdušnice (trachea) a hrtanu (larynx), který usnadňuje překřížení dýchacích a trávicích cest. Vznik jazyka se žláznatým polem.

Nejstarší čtvernožci Euroamerika, Austrálie, stáří 363-368 milionů let první stopy ze spodního devonu Austrálie (nejisté) Ichhyostegalia, Labyrinthodontia, Stegocephali Metaxygnathus, Obruchevichthys, Elginerpeton, Hynerpeton, Ventastega, Acanthostega, Tulerpeton, Ichthyostega masivní lebka labyrintodontní chrup zachované šupiny, ploutevní lem na ocase a postranní čára silná vazba na vodní prostředí polydaktylní končetiny devon / karbon: Romerova mezera, 25 milionů let bez fosilního záznamu Whatcheriidae (Pederpes) Crassigyrinus, Westlothiana Anthracosauria, Temnospondyli, Lepospondyli

Vývoj párové končetiny a prstů

Rekonstrukce fylogenetického stromu čtvernožců (Tetrapoda) Amniota Amphibia Lissamphibia Lepospondyli Seymouriamorpha Temnospondyli Tetrapoda Tulerpeton Ichthyostega Acanthostega Panderichthyida Eusthenopteron

Varianta fylogenetického stromu čtvernožců (Tetrapoda) Lissamphibia Amphibia Albanerpetodontidae Temnospondyli Anthracosauria Amniota Lepospondyli

Fylogeneze žijících obojživelníků nejistota při identifikaci sesterské skupiny žijících obojživelníků Temnospondyli: Dissorophidae, Amphibamidae, Branchiosauridae Lepospondyli: Lysorophia, Microsauria masová extinkce na konci permu úloha pedomorfózy Albanerpetodontidae (jura miocén) Triadobatrachus (spodní trias), Prosalirus (spodní jura) Marmorerpeton, Karaurus (střední jura) Eocaecilidae Triadobatrachus

Fylogeneze suchozemských obratlovců Synapsida Amniota Reptilia Amphibia

Apomorfie obojživelníků (Lissamphibia) Redukce počtu prstů na přední končetině na čtyři. Alveolární slizové a jedové žlázy. Ztráta některých kostních elementů lebky, její zploštění a zkrácení v postotické oblasti. Absence parietálního otvoru. Takzvané pedicelátní bikuspidní zuby rozčleněné na bazální násadec (pedicellus) a distální korunku. Zdvojený týlní hrbol (bikondylní lebka), připojení páteře k lebce bez účasti basioccipitale. Obvykle jsou vytvořena buď žebra nebo hrudní kost, ale nikdy uzavřený hrudní koš. Zvláštní oblast sluchového vnímání (papilla amphibiorum) ve vnitřním uchu. Specializovaná muskulatura oka (mm. protractor lentis, retractor a levator bulbi). Tukové těleso v oblasti ledvin.

Fylogenetický strom moderních obojživelníků (Lissamphibia) Neobatrachia Anura Archaeobatrachia Ascaphus Batrachia Salamandroidea Caudata Cryptobranchoidea Sirenoidea Gymnophiona

Červoři (Gymnophiona) protáhlé tělo ukončené za kloakou ztráta končetin kůže zvrásněná do kruhových záhybů malá kompaktní lebka amficélní obratle vymizelo střední ucho a bubínek, oči redukované asymetrie plic (levá chybí nebo zakrnělá) holonefros vnitřní oplození, phallodeum živorodost a vejcorodost život ve vodě nebo pod zemí 6 čeledí, 172 druhy Červorovití Ichthyophiidae (40 druhů) Cecíliovití Caeciliidae (90 druhů) Červorovcovití Typhlonectidae (20 druhů)

Fylogeneze červorů Typhlonectidae Caeciliidae Scolecomorphidae Uracopyphidae Ichthyophiidae Rhinacotrematidae Eocaecilia

Ocasatí (Caudata) protáhlé tělo, obvykle s končetinami perzistující chorda, amficélní nebo opistocélní obratle redukce krycích kostí lebky, čelní a temenní kosti nejsou srostlé neukončený oblouk horní čelisti redukované střední ucho, sluchová kůstka operculare krátká žebra převládá vnitřní oplození, odkládání spermatoforů pedomorfóza, vnější žábry larev vejcorodost a živorodost (larviparie, pueriparie) 10 čeledí, 558 druhů

Fylogeneze ocasatých

Systém ocasatých Surýnovití Sirenidae (4 druhy) Trvale vodní, hadovitě protáhlí (do 1m). Krátké přední nohy, trvalé tři vnější žábry. Zuby nahrazeny rohovitými lištami. Velemlokovití Cryptobranchidae (3 druhy) Trvale vodní, v dospělosti dýchají ústní sliznicí a povrchem těla. Největší žijící obojživelníci. Vnější oplození. Pamlokovití Hynobiidae (35 druhů) Malí suchozemští, odolnost vůči chladu. Vnější oplození. Úhoříkovití Amphiumidae (3 druhy) Protáhlé tělo, nepatrné končetiny. Mločíkovití Plethodontidae (280 druhů) Malí, nemají plíce. Nazolabiální orgán. Veliké genomy. Mlokovití Salamandridae (60 druhů) Larvy mají 4 páry žaberních štěrbin a 3 páry vnějších žaber. Dobře vyvinutá oční víčka a plíce. Axolotlovití Ambystomatidae (30 druhů) Robustní, se širokou hlavou. Pedomorfóza, gynogeneze. Macarátovití (Proteidae) Protáhlé tělo s krátkými končetinami, trvale vodní, někdy podzemní.

Žáby (Anura) v dospělosti zkrácené a zploštělé tělo bez krku a ocasu skákavý pohyb postsakrální obratle srostlé v kostrční kost (urostyl) nejčastěji procélní obratle žebra zakrnělá krycí kosti lebky redukované, srůst čelních a temenních kostí (frontoparietale) srůsty kostí v končetinách (os antebrachii, os cruris) lymfatické prostory pod kůží oddělené předsíně převažuje vnější oplození pulci 22-27 čeledí, 5100+ druhů

Fylogeneze žab

Systém žab Ocasatkovití Ascaphidae (1 druh) 9 presakrálních amficélních obratlů, zachovaná žebra. Inguinální amplexus, pářicí orgán samců, vnitřní oplození. Leiopelmatidae Kuňkovití Discoglossidae (20 druhů) Málo pohyblivý jazyk, 8 presakrálních opistocélních obratlů. Rudimentární volná žebra. Inguinální amplexus. Discoglossidae a Bombinatoridae. Pipovití Pipidae (30 druhů) Nemají jazyk. 6-8 opistocélních presakrálních obratlů. 3 prsty zadních nohou nesou drápy. Trvale vodní, někdy zachována postranní čára. Blatnicovití Pelobatidae (95 druhů) 8 presakrálních obratlů (procélních nebo amficélních). Vychlípitelný jazyk, svislá zornička. Inguinální amplexus. Velcí pulci. Pelodytidae

Systém žab Neobatrachia (procélní obratle, axiální amplexus aj.) Ropuchovití Bufonidae (380 druhů) Pozemní, zavalité tělo a krátkýma nohama. Procélní obratle. Nemají zuby. Axiální amplexus. Bidderův orgán samců. Rosničkovití Hylidae (700 druhů) Štíhlé tělo s hladkou kůží. Vychlípitelný jazyk, zuby. Zalomené poslední články prstů. Převážně stromový život. Pelodryadidae. Hvízdalkovití Leptodactylidae (900? druhů) Rozmanitý vzhled, stromové a vodní. Hvízdavé hlasy. Trny na palcích a hrudi, axiální amplexus. Někdy pěnová hnízda, přímý vývoj. Pralesničkovití Dendrobatidae (175 druhů) Jedové kožní žlázy, nápadné zbarvení. Amplexus cefalický. Vajíčka kladena mimo vodu. Rodičovská péče. Skokanovití Ranidae (650? druhů) Dlouhonohé žáby s vymrštitelným jazykem. Zuby. Rozeklaný jazyk, kostěný násadec sterna (episternum). Hybridogeneze. Létavkovití Rhacophoridae (220 druhů) Přilnavé terčíky na prstech, prodloužené prsty spojené rozsáhlou blánou. Plachtí klouzavým letem. Pěnová hnízda.

Obojživelníci České republiky Mlok skvrnitý Salamandra salamandra Čolek karpatský Triturus montandoni Čolek hranatý Triturus helveticus Čolek obecný Triturus vulgaris Čolek dunajský Triturus dobrogicus Čolek horský Triturus alpestris Čolek velký Triturus cristatus Čolek dravý Triturus carnifex

Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus Obojživelníci České republiky Kuňka obecná Bombina bombina Skokan skřehotavý Rana ridibunda Skokan zelený Rana kl. esculenta Kuňka žlutobřichá Bombina variegata Skokan krátkonohý Rana lessonae Skokan ostronosý Rana arvalis Ropucha krátkonohá Bufo calamita Ropucha zelená Bufo viridis Rosnička zelená Hyla arborea Skokan štíhlý Rana dalmatina Skokan hnědý Rana temporaria Ropucha obecná Bufo bufo