Oheň. temperátní lesy

Podobné dokumenty
Disturbanční faktory II. Oheň, temperátní lesy

Disturbance. Pavel Šamonil

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Disturbance v lesních ekosystémech

Základy lesnické typologie

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4

Úvod k lesním ekosystémům

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Disturbanční faktory I


Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

Disturbance v lesních ekosystémech

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa managementu lesních rezervací

Datování disturbančních událostí Pavel Šamonil.

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Úvod do lesnické typologie a fytocenologie

Disturbanční faktory I

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne

Metody. Studium historického vývoje vegetace. Analýza rostlinných makrozbytků

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Disturbanční faktory II. Vítr. Pavel Šamonil.

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil.

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

Ochrana přírody, ÚSES

Volitelný předmět Habituální diagnostika

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

EEA Grants Norway Grants

Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil

1. Základní identifikační a popisné údaje

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

Disturbance v lesních ekosystémech

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Archeologie starého dřeva a spálenišť

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

Národní inventarizace lesa

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Základní charakteristika území

Vladislav Rašovský REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno,

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9

3.2. PLO 21 Jizerské hory

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Katedra pěstování lesů (KPL)

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Zdeněk Kučera Jiří Riezner Silvie R. Kučerová

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Písečný přesyp u Píst

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

Základní škola a Mateřská škola Žirovnice

Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V.V.I.

Transkript:

Oheň temperátní lesy

Organické horizonty a frekvence ohně Schaetzl et al. (1994) Vegetatio http://en.wikipedia.org/wiki/michigan

Vysoká frekvence ohně Nízká frekvence ohně jehličnany BO blatka listnáče - javory Kde se budou vyvíjet podzoly? A co vůbec podzoly jsou? Výskyt podzolů dle WRB

Vysoká frekvence ohně Nízká frekvence ohně Entisols Spodosols

Pinus banksiana Lamb. (jack pine) Před ohněm Po ohni

Přirozené lesy Michiganu mezi 2 ohni - Oheň jako klíčový faktor dynamiky lesa - Mezi 2 ohni maloplošná dynamika (red pine, white pine zmlazují jen v gapech, řidké ale plošné zmlazení maple) -> nárůst podílu javoru - Po ohni ústup javoru a obnovení dominance borovic

Přirozené lesy Michiganu mezi 2 ohni - Oheň jako klíčový faktor dynamiky lesa - Mezi 2 ohni maloplošná dynamika (red pine, white pine zmlazují jen v gapech, řidké ale plošné zmlazení maple) -> nárůst podílu javoru - Po ohni ústup javoru a obnovení dominance borovic

Gradient sněhové pokrývky, disturbancí, rostlinných společenstev

Thuja canadensis Acer spp., Quercus spp., Prunus serotina Pinus resinosa Pinus banksiana Schaetzl and Scott (1991): Ann. As. Am. Geogr. 81: 425-441.

zlomit vs. vyvrátit vs. shořet

Oheň ve středoevropských temperátních lesích http://www.pozary.cz/clanek/53349-nedbalost-lidi-zpusobila-pozar-lesa-u-bucovic-hasil-i-vrtulnik/

Rok 2011 Jaro 2012 Duben 2012 nejteplejší za posledních 230 let Během víkendu 27.-29.4.2012 hasiči likvidovali 460 požárů. Počet požárů se v pátek 27.4. navýšil oproti dlouhodobému průměru o 75% (průměr 55 požárů), v sobotu o 167% a v neděli o 295%. Přímé škody činily 15 000 000 Kč (dle LP 91: 22-23) Stolové hory, Polsko 27.4. Lomnice na Tišnovsku 2 ha 28.4. Vilémov na Prostějovsku 6 ha 28.4. Předonín na Litoměřicku 1,6 ha 29.4. Přemyslovice na Olomoucku 10ha 29.4. Odry-Dobešov 1,5 ha 29.4. Dobronín 2,5 ha Větší požáry na jaře 2012 25.5. Bzenec, Hodonínsko poškozeno 150-170 ha lesa, váté písky, Moravská Sahara

Dendroekologická rekonstrukce pozdně glaciálního (až raně holocénního) lesa, rašeliniště Pravěký les Foto: Petr Pokorný

Šamonil et al. (unpublished)

Celkem 29 jizev u 23 kmenů (suma 116), které indikuji výskyt požarů. Stromy byly v době požáru v průměru 18 let staré. (Moravcová 2015)

Z jaké doby les přesně pochází? Jaká je jeho disturbanční historie? Jedná se o jeden les z jednoho období? Jaká byla druhová, věková a prostorová struktura lesa? Rekonstrukce společenstva včetně bylinného patra Jaké byly vztahy mezi jedinci a ekolog. podmínky v porostu? Co způsobilo zánik lesa a jaký byl další vývoj? 14 C datování 20 vzorků hrubě vymezilo věk na 7732 9822 cal. BC (13 vzorků v intervalu 8514 8479 cal. BC; 9318 ± 25 BP) BO i SM nad 250 let max stáří Požárová dynamika Refugium SM

Synchronizované kmeny datované 14 C Moravcová (2015)

Pylový diagram Dominance BO, začínající expanze teplomilných dřevin a SM Přetrvaly otevřené formace (doklad Artemisia) Požárová dynamika - charcoal Pylové zrno borovice Zpracoval: Petr Pokorný

Makrozbytky Obraz mokřadního společenstva na minerálně bohatém stanovišti, překvapivě hodně břízy (i B. humilis) a málo borovice Zpracovala: Pavla Žáčková

1500 kmenů 800 let dlouhá chronologie (interstadiál Alleröd 14100-13300 let BP) Dominantní role požárů v dynamice březo-borového lesa Jizvy po ohni Pozn: mezioborová studie

Dominance borovice lesní, Dokesko, Chudá stanoviště, pískovec Les na chudých stanovištích

Dokesko Novák, Sádlo Pozn: stabilita vs. konvergentni-divergentní evoluce Pedoantrakologické profily K1-7, S1-4, W1

Relativní podíl dřevin podle počtu uhlíkových fragmentů > 2 mm Dominuje borovice

Pylový a uhlíkový diagram (Voroněž) Pozn.: přepočty obsahů pylu podle dřevin, mobilita pylu a uhlíků, + makrozbytky

Dominance borovice lesní, České Švýcarsko, Extrémní stanoviště, pískovec Les na skalách

České Švýcarsko

České Švýcarsko Požáry v oblasti Českého Švýcarska kontinuálně od preboreálu do současnosti. Častější výskyt požárů na exponovaných skalnatých hřebenech. Ovlivnění požárem ale vykazuje naprostá většina zkoumaného území. Dominantní postavení Pinus sylvestris v lesních porostech v průběhu celého Holocénu. Požárový režim omezoval šíření ohni málo odolných dřevin smíšených doubrav a Fagus sylvatica. Zastoupení (%) dřevin v půdních sondách. Vyšší zastoupení Fagus sylvatica jen na bazaltech. Koncentrace [g.kg -1 ] zuhelnatělého organického materiálu v svrchní části půd. Červená = reliktní bory (dle ÚHUL). Množství uhlíků průkazně závisí na výšce nejbližší skalní stěny, která ohraničuje daný hřeben. Exponovaná stanoviště jsou požáry ovlivňována častěji

Od počátku raného středověku (ca 5. stol n.l.) zřetelný vzrůst lidského impaktu doprovázený vyšší požárovou aktivitou. V předchozím holocénním období byl vliv člověka omezený a požárová dynamika byla řízena převážně přírodními faktory. Lidský impakt Distribuce pravděpodobnosti 25ti kalibrovaných 14 C dat z půdních sond se současným zobrazením křivky mikrouhlíků v pylovém profilu Jelení louže (Pokorný 2004). Zeleně - datování půdních uhlíků z lokalit v okruhu 5 km od profilu. Množství pylu obilovin je použito jako míra přímého antropogenního vlivu.

Typologická mapa, potenciální vegetace 4K, 5K-kyselá BK, jdbk, 4N, 5N-kamenitá kyselá BK, jdbk 4Y, 5Y-skeletová BK, jdbk 0M-chudý (db)bo 0Y-skeletový a roklinový BO www.uhul.cz www.uhul.cz

Bory na písku Invaze borovice vejmutovky České Švýcarsko, Jetřichovice, 18 ha Pozn: ochrana přírody

Rok 2014

Postupné odumírání stromů zasažených ohněm Defoliace po ohni (= rozdíl zápoje mezi roky 2005 a 2006) Defoliovánio v roce 2006 Celková defoliace

Rok 2008 Rok 2010

Rok 2007(8) Stromky do 30cm výšky Rok 2010 Stromky 60-130cm výšky Oheň jako typ managementu?

Dominance buku, Žofínský prales, 730-837 m n.m., 74 ha, žula (nížiny homogennější) (SM-JD)-bukový prales

Žofínský prales Rašeliny Jedlobučiny? Valtera (DP)

Pedoantrakologie Žofínský prales Proč tady Přestalo hořet? Šamonil, Bobek (unpublished)

KOnec