2Ad 19/2015-22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce P.H., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne12. 2. 2015, čj. X takto : Žaloba se z a m í t á. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Žalobou doručenou dne 9. 3. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2015, čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. V žalobě se vyjadřuje nesouhlas se závěry žalované, protože nebyla zjištěna pravá příčina zdravotního stavu žalobce, v průběhu pracovní neschopnosti nebyla provedena žádná další vyšetření, která by odhalila příčiny opakované ztráty vědomí. Tím je žalobcova pracovní schopnost omezena. Jakožto zaměstnanec ČSAD Jihotrans žalobce nemůže vykonávat povolání řidiče. Kolaps byl způsobem zřejmě od srdce či mozku, ale pravá příčina objasněna nebyla. Z toho žalobce dovozuje, že jeho pracovní schopnost poklesla více jak o 10 %.
Pokračování - 2-2Ad 19/2015 Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, odpovídá-li závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce se podrobil zjišťovací lékařské prohlídce pro účely rozhodování o žádosti žalobce o invalidní důchod. Posudkový lékař za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označil stav po tusigenní synkopě z listopadu 2013. Po dobu pracovní neschopnosti není doloženo omezení srdeční činnosti, echo srdce je normální, arytmologické vyšetření nedetekovalo žádnou arytmii ani recidivu synkopy, příhoda se neopakovala. Postižení žalobce posudkový lékař podřadil kapitole IX. oddíl A, položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil ve výši 10 %. O tento posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově se opírá rozhodnutí žalované z 28. 11. 2014, jímž byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky, ve kterých vyjádřil nesouhlas s posouzením zdravotního stavu, uvedl, že pracovní schopnost žalobce je velice omezena a na trhu práce nemá prakticky možnost s danými omezeními se uplatnit. V námitkovém řízení bylo lékařskou posudkovou službou žalované provedeno posouzení zdravotního stavu žalobce. Podle posudku o invaliditě jedná o stav po tusigenní synkopě, po implantaci EKG záznamníku a má kompenzovanou hypertenzi. V posudku jsou uvedeny odborné lékařské zprávy, na základě kterých byl učiněn posudkový závěr, podklady pro zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků jsou hodnoceny jako úplné a postačující pro rozhodování, mezi těmito nálezy nejsou rozpory, které by se týkaly významných skutečností pro posudkový závěr. Byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobce a funkčních důsledků tohoto stavu významných pro posudkový závěr. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl označen stav po tusigenní synkopě a stav po implantaci EKG záznamníku. Tato postižení byla podřazena XI. oddíl A, položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 10 %. Uvádí se, že není důvod postupovat podle 3 a 4 vyhlášky. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala odborné lékařské nálezy především kardiologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným kardiologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen ojedinělými tusigenními synkopami, má implantován EKG záznamník a korigovanou hypertenzní nemoc. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce je vyučeným zedníkem, pracoval jako galvanizér, od roku 1989 jako řidič nákladní dopravy, posléze jako řidič autobusu, od 1. 3. 2015 pracuje u ČSAD Jihotrans jako pomocný dělník. Dne 20. 11. 2013 byla u žalobce zdokumentována tusigenní synkopa s bezvědomím. Byl vyšetřen neurologem, patologie nebyla prokázána, byl monitorován na jednotce intenzivní péče bez dalších komplikací, bez zastižení arytmie, masáž karotického sinu byla bez odezvy, krevní tlak byl normotenzní. K vyloučení eventuální jiné příčiny synkopy byl monitorován na kardiologickém oddělení. Má implantovaný EKG záznamník, ten při kontrolách nedetekoval
Pokračování - 3-2Ad 19/2015 arytmické epizody, nebyla zjištěna recidiva synkopy. Všechna kardiologická vyšetření byla negativní, podobný záchvat žalobce utrpěl v listopadu 2007, při hospitalizaci byl tehdy bez obtíží a kardiopulmonálně byl kompenzován. Neurologické vyšetření bylo uzavřeno s normálním nálezem, pouze jako vedlejší nález byl popsán zánět vedlejších nosních dutin. S další příhodou tohoto typu v roce 2008 žalobce lékaře nenavštívil. Při plánovaných kontrolách implantovaného záznamníku nebyly zjištěny arytmické epizody ani recidivy synkopy. Při poslední kontrole 1. 6. 2015 byly zaznamenány zvýšené tepové frekvence, kdy nejednalo se o hemodynamicky závažnou záležitost. Posudková komise učinila závěr, že u žalobce jednalo se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí byly ojedinělé tusigenní synkopy, kdy po primoimplantaci EKG záznamníku nebyly prokázány další arytmické epizody ani recidivy synkopy. Nebylo objektivizováno omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila IX. oddíl A, položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 10 %. Se zřetelem k profesi žalobce byl využit 3 vyhlášky a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl zvýšen o 10% bodů na celkových 20 %. Pro srovnání posudková komise uvedla, že kdyby bylo za rozhodující příčinu zvoleno záchvatovité onemocnění, pak by takové onemocnění bylo hodnoceno podle XV., položka 4 písm. a), protože jednalo by se o kompenzovanou formu bez neuropsychického postižení se zachováním schopnosti vykonávat denní aktivity a přicházela by proto v úvahu míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 až 15 %. Z takto stanoveného rozmezí by přicházel v úvahu střed procentního rozpětí se zřetelem k době, která od záchvatů uplynula. Krajský soud přezkoumal napadeného rozhodnutí podle 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře kardiologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především kardiologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy posudková komise označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž jsou ojedinělé tusigenní synkopy. Toto zdravotní postižení podřadila IX. oddíl A, položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 10 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na okolnost, že po implantaci EKG
Pokračování - 4-2Ad 19/2015 záznamníku z listopadu 2013 nebyly prokázány další arytmické epizody ani recidivy synkopy. Omezení srdeční funkce nebylo objektivizováno, při středně těžkém zatížení nebylo objektivizováno omezení celkové výkonnosti. Pro srovnání posudková komise uvedla, s jakým výsledkem by byla hodnocena míra poklesu pracovní schopnosti pro případ podřazení postižení záchvatovitému onemocnění, avšak současně poznamenala, že postižení žalobce synkopou je vyjmenováno v XI. oddíl A, položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Profese řidiče, kterou žalobce do doby tohoto postižení vykonával, byla posudkovou komisí zhodnocena jako korekční faktor a pro ten důvod došlo ke zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce o dalších 10% bodů na celkových 20 %. Poznamenává se, že ustanovení 3 vyhlášky umožňuje zvýšit tímto postupem míru poklesu pracovní schopnosti právě nejvýše o 10% bodů. Tuto možnost posudková komise využila. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení žalobce, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 20% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik invalidity upravuje 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, činí-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro chronické onemocnění činí 20 %, pak pro nesplnění prve uvedených zákonných podmínek žalobce invalidní není. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Pokračování - 5-2Ad 19/2015 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. července 2015 Předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v. r.