Petr Bendl Dobudování dálniční sítě je alfou a omegou kvalitní silniční dopravy v naší zemi. Jednou ze základních podmínek funkčnosti dálniční sítě je zabezpečení dostatečné infrastruktury v okolí Prahy, hlavního dopravního uzlu naší země. Bohužel, odpovídající komunikace v okolí Prahy stále chybí. Důsledkem toho je nejen situace v pražské dopravě, o které se dá celkem bez nadsázky říci, že je už roky ve stavu nepřetržitého kolapsu. Chybějící kapacitní komunikaci v okolí Prahy negativně pociťují také obyvatelé Středočeského kraje, který nese zátěž veškeré dopravy směřující do Prahy nebo z Prahy. Východiskem z této situace je výstavba silničního okruhu kolem Prahy, jež významně odlehčí dopravní zátěži ve spojení severu, jihu, západu a východu a zároveň rozloží dopravní nápor mezi všechny dálnice a rychlostní komunikace vedoucí směrem k Praze. Není potřeba zdůrazňovat, že se tak uleví ostatním silnicím, které jsou v současnosti přetěžovány zejména kamionovou dopravou. O nutnosti zokružnění Prahy svědčí i nedávno uzavřené společné Memorandum Ministerstva dopravy, Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. Signatáři Memoranda deklarovali společné úsilí při vytvoření podmínek pro územní i stavební přípravu jednotlivých úseků okruhu a zajištění finančních prostředků na jeho výstavbu jak ze státního rozpočtu, tak z EIB, a soukromých i unijních zdrojů. Cílem této snahy je dokončit okruh nejpozději v letech 2012-2013. Pevně věřím, že ani změny, které nastaly zejména ve složení samosprávy Středočeského kraje, nijak nezeslabí snahu a vůli vybudování pražského okruhu. Argumenty pro jeho výstavbu jsou rok od roku silnější. Ing. Petr Bendl ministr dopravy 1
David Rath Středočeský kraj patří díky svému prstencovitému územnímu uspořádání nejen celkovým rozsahem silniční infrastruktury, ale i celkovým dopravním zatížením ke krajům s nejvyšší dopravní zatížeností. Hlavním důvodem vedle územního uspořádání je i fakt, že jakékoliv spojení s hlavním městem Prahou z ostatních krajů probíhá a stále bude probíhat přes Středočeský kraj. Proto musíme společně s hlavním městem řešit všechny negativní jevy takto vzniklé a vznikající, a to nejen výstavbou a dobudováním páteřní dálniční sítě v našem kraji, jako je Silniční okruh kolem Prahy nebo dokončení rychlostní silnice R6, ale nedílnou součástí společných kroků s hlavním městem Prahou je i dokončení Městského dopravního okruhu, který stále díky nedokončení Silničního okruhu kolem Prahy musí přebírat dopravní zátěže, které na něj nepatří. Silniční okruh kolem Prahy převezme po svém dobudování a zprovoznění významnou část dopravní zátěže v dálničním spojení mezi severem, jihem, západem a východem, čímž dojde k odlehčení ostatních komunikací v současné době využívaných především kamionovou dopravou. Kamionová doprava díky své nadměrné přítomnosti na ostatních komunikacích, a to převážně silnicích II.a III.třídy neúměrně zhoršuje životní prostředí obyvatel Středočeského kraje. Tento fakt byl zdůrazněn již v dříve přijatém Memorandu, které mělo a má za cíl urychlit výstavbu Silničního okruhu kolem Prahy nejpozději do roku 2012 2013. Ze současného stavu lze vyvodit již časový skluz zhruba dvou až tří let, a to i z pohledu, že příprava jednotlivých staveb je stále omezována aktivitami, které se nepodařilo odstranit ani zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Proto i Středočeský kraj vítá iniciativu, směřující k předložení nového zákona o liniových stavbách, který by i při své omezené časové platnosti přispěl k odstranění mnoha negativ, vznikajících při územním a stavebním řízení těchto staveb, a především ke zjednodušení výše citovaných řízení. Věřím, že vzájemnou spoluprací, pochopením potřeb na všech stupních řízení, zlepšenou a účinnou koordinací při přípravě staveb Silničního okruhu kolem Prahy docílíme urychleného dokončení těchto staveb nejpozději do roku 2015. Přeji všem občanům Středočeského kraje, aby naší společnou prací se zlepšila nejen dopravní situace, ale zlepšilo se i životní prostředí převedením dopravy na velkokapacitní silnice nejen v našem kraji, ale i v hlavním městě Praze a celé České republice. MUDr. David Rath hejtman Středočeského kraje 2
Pavel Bém Stověžatá a zlatá Praha je překrásným městem, největší památkovou rezervací na světě i půvabným muzeem všech světových architektonických stylů od desátého století do současnosti. Ve skutečnosti není stověžatá, ale tisícivěžatá. Jako každé velké město si i Praha s sebou nese řadu historických problémů. Tím největším je chybějící dopravní infrastruktura a nadřazený dopravní skelet, který by odpovídal moderním požadavkům na život a fungování velkoměsta dvacátého prvního století. V Praze je dnes registrováno více než 900 000 aut, z toho 678 000 osobních automobilů. K těm pražským autům připočítejme dalších 245 000, která denně přijíždí do Prahy ze Středočeského kraje a zvyšují tak dopravní zátěž ve městě na již neúnosnou úroveň. Přes Prahu denně projede 49 000 nákladních automobilů, jenom po Barrandovském mostě to je téměř 20 000. Celkové emise oxidů dusíku představují ročně pro Prahu váhu 5646 tun, v případě oxidu uhelnatého pak 19 256 tun. To vše jsou jednoznačné argumenty pro urychlenou dostavbu silničního okruhu. Až bude dokončen, využije ho denně 50 000 aut. Vnitřní Praze tak ubude na 500 tun oxidů dusíku a téměř 2000 tun oxidu uhelnatého. Silniční okruh je také jediným funkčním řešením problémů s nadměrným hlukem v centru města. Především ale představuje vyrovnání se s minulostí: Praha zdědila po komunistickém režimu dokončení dopravní infrastruktury a dnes poprvé je řešení na dosah. MUDr. Pavel Bém primátor hlavního města Prahy 3
Alfred Brunclík Pražský okruh je vyjímečnou komunikací, neboť do hlavního města se sbíhají dálnice a rychlostní komunikace ze všech směrů. Jejich vzájemné propojení, které by rovnoměrně rozložilo tranzit jinak než okruhem, prakticky není možné. Ale nejen tranzitní dopravou jsou městské okruhy živy samozřejmě mají usnadnit i vnitřní dopravní proudy z města do města. Dosud musí řidiči z jedné okrajové části do jiné cestovat přes centrum nebo těsně kolem něj. Po dokončení okruhu pro ně bude především z časových důvodů mnohem zajímavější jet po něm. Proto je tak důležité, aby okruh nebyl od města dál, než je nezbytně nutné. Je zvláštní, že diskuse o tom se stále tu a tam objevuje, přestože trasa okruhu už je v územně-plánovací dokumentaci pevně zanesena. Jsme dnes v etapě dokončování jihozápadní části okruhu. Vyvedení bezpochyby nejzatíženějšího spojení mezi dálnicemi D1 a D5 na okraj Prahy zásadně sníží provoz na Jižní spojce a bude mít klíčový význam pro zklidnění v této části města. Na tento okamžik, který nastane v průběhu roku 2010, se velice těší všichni obyvatelé okolních čtvrtí, a proto je soubor staveb 512, 513 a 514 pod trvalým dohledem médií, veřejnosti i politiků. Připouštím, že i proto, že je v úseku kolem Radotína a Zbraslavi stavebně nesmírně zajímavý a doslova roste před očima! Severní a východní část okruhu, jak všichni víme, zdaleka v takovém stupni rozpracovanosti není. Na přípravě ale intenzivně pracujeme, a pokud příslušné orgány státní správy nepodlehnou tlaku skupin zneužívajících institut odvolání v územním řízení, mohli bychom mít do konce roku 2009 platné územní rozhodnutí. Pak by východní a severní část okruhu mohla být dokončena v roce 2014. ing. Alfred Brunclík generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky 4
Gustáv Slámečka Při pohledu na mapu transevropské dopravní sítě TEN-T je zřejmé, že Pražský okruh je jejím významným prvkem na trasách spojujících původní a nové členské země Evropské unie. Stejně zřejmé je, že nedostavěný Pražský okruh je pro síť TEN-T úzkým hrdlem. Co nejrychlejší dostavba okruhu je proto logickým zájmem nejen Hlavního města Prahy a České republiky, ale také Evropské unie, a Státní fond dopravní infrastruktury samozřejmě vyvíjí pro hladké financování výstavby veškeré potřebné úsilí. Nejvýznamnějším projevem evropského zájmu na dokončení Pražského okruhu je rozsah, v jakém se evropské zdroje podílejí na financování jeho stavby. Výstavba úseku 514 (Lahovice Slivenec) je spolufinancována z Fondu soudržnosti EU. Čerpání evropských peněz přitom může dosáhnout částky až 258 milionů eur. Pro úseky 513 (Vestec Lahovice) a 512 (dálnice D1 Vestec) již byly připraveny žádosti o spolufinancování z Operačního programu Doprava, který je nástrojem strukturálních fondů EU pro financování dopravní infrastruktury v rozpočtovém období 2007 2013. Tyto žádosti jsou v současné době projednávány Evropskou komisí a je vysoká pravděpodobnost, že podpora bude schválena. Na stavbu 512 by mohly jít z evropských peněz až 3 miliardy Kč, na stavbu 513 pak až 4,7 mld. Kč. Nelze nezmínit, že úseky 514 a 513 jsou současně spolufinancovány ze zdrojů od Evropské investiční banky. Jakmile významně pokročíme v přípravě dalších úseků okruhu, bude možné i pro ně požádat o prostředky z Evropské unie, a to jak z již zmíněného Operačního programu Doprava, nebo z komunitárního programu pro financování rozvoje transevropských sítí. Půjde samozřejmě především o stavby 518 (Ruzyně Suchdol) a 519 (Suchdol Březiněves), případně i o úsek 511 (Běchovice dálnice D1). Ing. Gustáv Slamečka, MBA ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury náměstek ministra dopravy ČR 5
Hostouò Makotøasy Bìloky Dobrovíz Støedokluky Èíèovice Velké Úholièky Lichoceves Pøílepy Silnièní okruh kolem Prahy Èerný Vùl Chomutov Knìževes Tuchomìøice 7 Pøední Kopanina Statenice Horomìøice Únìtice Suchdol Suchdolský tunel (1979 m) Lysolaje Roztoky Tunel Rybáøka (855 m) Sedlec Tunel Zámky (285 m) Brnky 1 Bohnice Èimice Zdiby Dolní Chabry úsek Karlovy Vary Nebušice úsek 518 Troja Kobylisy Jeneè 6 Vokovice Dejvice Bubeneè Liboc Holešovice Hostivice Ruzynì úsek 517 Veleslavín Støešovice Hradèany Josefov Karlín Chýnì Bøve úsek 516 Plzeò Sobín 1 Zlièín Øepy Motol Bøevnov Košíøe Smíchov M. Strana Staré Mìsto Nové Mìsto Žižkov Vinohrady P 5 Chrášany Tøebonice Radlice Vyšehrad Nusle Rudná Jinoèany Øeporyje Stodùlky Jinonice Hluboèepy Podolí Michle Nuèice Tachlovice Dobøíè Zbuzany úsek 515 Oøech 1 Holynì Braník Krè Slivenec M. Chuchle Hodkovièky Lhotka Chýnice Zadní Kopanina Velká Chuchle Lochkov Kamýk Kuchaø Choteè Tunel Lochkov (1649 m) úsek 514 (ve stavbì) Modøany Libuš Tøebotov Kosoø Radotín Lahovice Komoøany Tunel Komoøany (1937 m) Cholupice Písnice 6 Roblín Solopysky úseky okruhu v provozu úseky okruhu ve stavbì Vonoklasy pøipravované úseky okruhu Èernošice 0Karlík 2 4 6 km Dobøichovice Lipence Zbraslav Károv Všenory Vrané n. Vlt. Z l 4 Strakonice úsek 513 (ve stavbì) Toèná Lhota Ohrobec 1 Dolní Bøežany Hodkovice Zlatníky Èeské Budìjovice D
8 Ústí n. L. Bøezinìves Hovorèovice Mírovice Veleò Brázdim Popovice Brandýs n. L.-St. Bol. Tøeboradice 1 Ïáblice Èakovice Miškovice 519 úsek 520 Pøezletice Vinoø Podolanka Jenštejn Døevèice Mladá Boleslav Zápy Letòany Radonice Svémyslice Støížkov Kbely Dehtáry Mstìtice Libeò Prosek Satalice 10 Zeleneè Vysoèany raha Hrdloøezy Malešice Hloubìtín Kyje Hostavice Èerný Most Dolní Poèernice 1 Horní Poèernice úsek 510 11 Klánovice Šestajovice Hradec Králové Jirny Nové Jirny Strašnice ršovice Štìrboholy Bìchovice 12 Újezd nad Lesy Zábìhlice Chodov Háje Hostivaø Horní Mìcholupy Petrovice Dolní Mìcholupy Dubeè Uhøínìves Tunel Dubeè (275 m) 1 Hájek 12 Královice Kolodìje Stupice úsek 511 Sibøina Kvìtnice Sluštice Kolín Dobroèovice Úvaly unratice Šeberov Újezd Pitkovice Køeslice Benice Nedvìzí Køenice Zlatá Hrnèíøe Kolovraty Tunel Na Vysoké (384 m) Pacov Bøezí Vestec Jesenice Zdimìøice úsek 512 (ve stavbì) Prùhonice Dobøejovice Èestlice Nupaky Lipany Kuøí Krabošice Øíèany 2 Strašín Kutná Hora Babice 3 olní Jirèany Horní Jirèany Herink Radìjovice Modletice Brno Popovièky Chomutovice 1 Jažlovice Svìtice Tehov Tehovec 7
Silniční okruh kolem Prahy Silniční okruh kolem Prahy (dále jen SOKP) je jednou z nejvýznamnějších dopravních staveb hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Po svém dokončení se stane jednou z dopravně nejzatíženějších tras v České republice. SOKP je součástí sítě silnic a dálnic České republiky schválené usnesením vlády ČR č. 741 ze dne 21. 7. 1999 a je v souladu s Územním plánem hlavního města Prahy, schváleným Zastupitelstvem hlavního města Prahy usnesením č. 10/05 ze dne 9. 9. 1999. Spolu s Městským okruhem a radiálami tvoří základní komunikační páteř města a je součástí multimodálního koridoru sítě TEN-T. Územní plán hlavního města Prahy definuje SOKP v širších vztazích nadřazených systémů jako významnou komunikaci propojující tato dálková komunikační spojení: E 48 (R6) Praha Karlovy Vary Bayreuth Wűrzburg (D) E 50 (D5, D1) Nürnberg (D) Praha Brno Košice (SK) E 55 (D8, D3) Berlín (D) Praha České Budějovice Linz (A) E 65 (D11, D1) Sczecin (Pl) Hradec Králové Praha Brno Budapest (H) E 67 (D11) Praha Wroclaw Warszawa (Pl) Hlavním účelem a cílem stavby SOKP je, v souladu s dopravním řešením územního plánu, vybudovat odpovídající kapacitní komunikaci, která převede tranzitní dopravní vztahy vůči Praze, optimálně rozvede vztahy vnější zdrojové a cílové dopravy na příslušné radiály, uspokojí tangenciální vztahy v okrajovém pásmu města, a tím přispěje ke zvýšení bezpečnosti provozu na komunikační síti Prahy a zlepšení životního prostředí ve městě. Stavba celého silničního okruhu kolem Prahy je rozdělena do úseků označených jako SO 510 až SO 520, které jsou uvedeny v následující tabulce: Název úseku délka (km) Stav realizace SO 510 I. etapa Satalice MÚK D11 Počernice 1,4 v provozu od r. 1984 SO 510 II. etapa MÚK D11 Běchovice 2,7 v provozu od r. 1993 SO 511 Běchovice D1 12,6 v přípravě SO 512 D1 Vestec 8,8 ve stavbě od 09/2008 SO 513 Vestec Lahovice 8,3 ve stavbě od 11/2006 8
Název úseku délka (km) Stav realizace SO 514 Lahovice Slivenec 6,0 ve stavbě od 05/2006 SO 515 Slivenec Třebonice 7,2 v provozu od r. 1984 SO 516 Třebonice Řepy 3,5 v provozu od r. 2000 SO 517 Řepy Ruzyně 2,5 v provozu od r. 2001 SO 518 Ruzyně Suchdol 9,4 v přípravě SO 519 Suchdol Březiněves 6,7 v přípravě SO 520 Březiněves Satalice 13,7 v přípravě Celková délka SOKP 82,8 Úseky SO 512, SO 513, SO 514 tvoří jeden celek označený souhrnným názvem Jihozápadní segment. Úseky SO 518 a SO 519 tvoří jeden celek označený souhrnným názvem Severozápadní segment. 9
SOKP Termíny přípravy a realizace event.číslo kód T název příprava realizace od do od do 3272721003 60 F2 519 Suchdol- Březiněves 01/97 07/10 07/10 04/14 3272721004 60 N 518 Ruzyně-Suchdol 01/97 07/10 07/10 04/14 3272731006 60 F2 513 Vestec-Lahovice 01/95 12/06 12/06 11/10 3272731008 60 FS 514 Lahovice-Slivenec 01/95 06/06 06/06 11/10 3272741005 60 F2 512 D1-Vestec 01/96 07/08 07/08 11/10 3272751007 60 N 511 Běchovice-D1 01/96 07/10 07/10 04/14 3272761011 60 N 520 Březiněves-Satalice 01/97 02/12 02/12 12/15 Předpokládané náklady na výstavbu ev. číslo kód T název celkem akce [tis. Kč] realizace od do kraj org. jed. 3272721003 60 F2 519 Suchdol Březiněves 11 035 080 07/10 04/14 PRH ZP 3272721004 60 N 518 Ruzyně Suchdol 17 162 912 07/10 04/14 PRH ZP 3272731006 60 F2 513 Vestec Lahovice 8 952 000 12/06 11/10 PRH ZP 3272731008 60 FS 514 Lahovice Slivenec 12 339 735 06/06 11/10 PRH ZP 3272741005 60 F2 512 D 1 Vestec 7 102 314 07/08 11/10 PRH ZP 3272751007 60 N 511 Běchovice D1 10 801 432 07/10 04/14 PRH ZP 3272761011 60 N 520 Březiněves Satalice 11 377 310 02/12 12/15 PRH ZP Probíhá přepočet nákladů. Platnost údaje do 04/09 10
Problémy přípravy Severozápadní segment (SO 518 a SO 519) MŽP ve svém stanovisku souhlasí se severní variantou S a s jižní variantou J podmíněně jen tehdy, pokud ÚP VÚC Pražského regionu prokáže nereálnost varianty severní. Trasa ve variantě J je zahrnuta do schváleného ÚP hl. města Prahy a Územního plánu Pražského regionu. Problémem další přípravy je odpor občanských sdružení a některých místních samospráv proti vedení výsledné trasy ve variantě J. Pro stavbu je vyhlášena veřejná prospěšnost. Vedení trasy je plně v souladu s výše uvedenými ÚPD. Komise odborníků ustanovená na základě vládního rozhodnutí č. 1064/2007, složená ze zástupců Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí rozhodla na podkladě odborných analýz a studií ve prospěch varianty J. Dne 28. 8. 2008 bylo vydáno MHMP rozhodnutí o umístění stavby a současně rozhodnutí o ochranném hlukovém pásmu. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci. SO 520 Březiněves Satalice Navržená trasa je v souladu s ÚP hl. města Prahy. Technická studie posuzovala 5 variant, na které byla zpracována EIA. MŽP přerušilo proces projednání EIA do vyjasnění polohy navazujícího úseku SO 519 (Suchdol Březiněves). 11
Dopravní údaje Stanovení intenzit dopravy bylo v minulých letech několikrát aktualizováno na základě výsledků sčítání dopravy na stávající silniční síti. Prognóza dat pro území hl. města Prahy a jeho regionu je v současné době stanovena do roku 2015. Matice dopravních vztahů byly vygenerovány i pro roky 2010, 2020 a 2030 za předpokladu, že i po roce 2015 bude vývoj demografie i automobilismu pokračovat v současně předpokládaných trendech. Níže uvedené dopravní intenzity na SOKP vycházejí ze studie provedené firmou CityPlan, spol. s r.o., a vycházejí z následujících předpokladů zprovoznění komunikační sítě ve výhledovém roce 2015. Ve Středočeském kraji jsou oproti současnému stavu zprovozněny tyto komunikace: - SOKP v celé délce a rozsahu - D3 bez úseku Mezno Václavice - Václavická spojka - R4, R6, R7 v celé délce - I/9 obchvat Líbeznice - I/12 přeložka v úseku SOKP Úvaly - I/38 obchvat Nymburka a Kolína Celkově je prognóza hodnocena jako konzervativní, s vyšší pravděpodobností že bude překonána, než že je nadhodnocena. SO Max. počet vozidel v jednom směru [tis. voz./den] zaokrouhleno SO Max. počet vozidel v jednom směru [tis. voz./den] zaokrouhleno 510 52 000 516 51 000 511 30 000 517 51 000 512 29 000 518 35 000 513 31 000 519 35 000 514 29 000 520 28 000 515 36 000 12
Životní prostředí Na všechny SO stavby SOKP (mimo SO 510 a SO 515, které tomuto požadavku v době realizace nepodléhaly) byla v souladu s platnou legislativou vypracována dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP s řadou splnitelných podmínek, které byly do projektové dokumentace zapracovány. Proces projednání EIA SO 520 byl pozastaven do doby výběru definitivní polohy trasy SO 518 a SO 519. Technické řešení respektuje v maximální míře požadavky na ochranu životního prostředí, a to jak výběrem nejvhodnější varianty trasy, tak i použitím náročných ochranných opatření, jako jsou mosty přes biokoridory, tunelové objekty, tzv. zelené mosty, výstavba protihlukových stěn, opatření pro ochranu vod, opatření pro odvedení emisí z tunelových staveb, výsadba zelených pásů podél komunikace atd. Trasa okruhu respektuje i významné krajinné prvky, byla posuzována s ohledem na legislativu Natura 2000 a je v souladu s evropskými standardy pro ochranu životního prostředí při výstavbě dopravní infrastruktury. 13
Jednotlivé úseky SOKP SO 510 SO 511 SO 512 SO 513 SO 514 SO 515 SO 516 SO 517 SO 518 SO 519 SO 520 Satalice Běchovice Běchovice D1 D1 Vestec Vestec Lahovice Lahovice Slivenec Slivenec Třebonice Třebonice Řepy Řepy Ruzyně Ruzyně Suchdol Suchdol Březiněves Březiněves Satalice 14
SO 510 Satalice Běchovice SO 510 byl rozdělen do dvou etap výstavby. V I. etapě byl postaven úsek D11 Chlumecká. Jedná se o 1,4 km dlouhý úsek směrově rozdělené komunikace s nouzovými pruhy kategorie S 27,5/100 s rezervou S 34/100, který zajišťuje napojení dálnice D11 na Chlumeckou ulici v místě napojení silnice I/10, resp. R10. Stavba byla uvedena do provozu v roce 1984. II. etapa zahrnovala realizaci zbývající části SO 510, tj. od MÚK s D11 u Horních Počernic do Běchovic. Tento úsek překonává mostní estakádou Počernický rybník, železniční trať Praha Kolín a silnici I/12. Končí za mimoúrovňovou křižovatkou Běchovice se silnicí I/12, kde se plynule napojuje na Štěrboholskou radiálu. Úsek byl uveden do provozu v roce 1993. Základní údaje Délka trasy: 4,100 km Počet MÚK: 3 (Chlumecká, Horní Počernice, Běchovice) Kategorie: S 27,5/100 s rez. na S 33,5 15
SO 511 Běchovice D1 SO 511 tvoří úsek mezi silnicí I/12 a dálnicí D1. Začíná v Nové Dubči, kde se napojuje na dokončený úsek SO 510 Satalice Běchovice a končí východně od dálnice D 1 u obce Nupaky, kde navazuje na SO 512 D1 Vestec. Součástí stavby je dostavba tzv. Štěrboholské radiály v délce 1,140 km, která přejde přes SOKP v MÚK Dubeč a umožní budoucí pokračování této komunikace s napojením na silnice I/12 ve směru na Kolín. Další součástí tohoto SO jsou mj. tunely Dubeč (275 m) a Na Vysoké (384 m), mosty Kuří (608 m), Kolovraty (237 m) a Dubeč (256 m). Celková délka úseku je 12,6 km. V září 2008 se uskutečnilo veřejné projednání, na jehož základě bylo vydáno územní rozhodnutí, které zatím není pravomocné. Zahájení výstavby se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2010. Základní údaje Délka trasy: 12,571 km Mosty: 30 mostních objektů, z toho most přes Říčanský potok (242,2 m) Tunely: 2 tunely hloubené Na Vysoké (384 m) a Dubeč (275 m) MÚK: 4 (Dubeč, Uhříněves, Říčany, Lipany) Kategorie: S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem) 16
SO 512 D1 Vestec Předmětem SO 512 D1 Vestec je realizace úseku SOKP v prostoru mezi dálnicí D1 a obcí Jesenice. Trasa SO 512 D1 Vestec začíná křižovatkou s dálnicí D1 u obce Modletice a končí napojením na SO 513 Vestec Lahovice v křižovatce s výhledovou trasou dálnice D3 u obce Jesenice. Součástí stavby mj. je most přes údolí Dobřejovického potoka o délce 260 m. Celková délka úseku je 8,75 km, realizace byla zahájena v září 2008. Předpokládané dokončení stavby je v dubnu 2010. Základní údaje Délka trasy: 8,750 km Mosty: 21 mostních objektů, z toho most přes údolí Botiče (176,526 m), přes Dobřejovický potok (261,6 m), na přeložce silnice II/101 (101,5 m), na silnici II/101 přes D1 (104 m), mosty přes D1 (104,3 m, 103,52 m a 80 m) MÚK: 3 (Modletice, D1 se sil. II/101 a SOKP s D1) Kategorie: S 27,5/100 (obousměrná dvoupruhová silnice) 17
SO 513 Vestec Lahovice Začíná napojením na SO 512 D1 Vestec v mimoúrovňové křižovatce s výhledovou trasou dálnice D3 a silnicí II/101 u obce Jesenice. Konec trasy je na začátku úseku SO 514 Lahovice Slivenec, v prostoru složitého mimoúrovňového křížení MÚK Strakonická, kde jsou součástí SO 513 čtyři přímé a jedna vratná rampa připojující se k mostu přes Vltavu. Součástí je mj. téměř 2 km dlouhý tunel Komořany a přemostění Vltavy. Celková délka SO 513 je 8,3 km. Stavba byla zahájena v roce 2006 a bude dokončena v dubnu 2010. Základní údaje Délka trasy: 8,340 km Mosty: 27 mostních objektů, z toho most přes Vltavu (236 m) Tunely: 2, přesypaný (70m) a ražený (dvoupruhový 1924 m, třípruhový 1937 m) MÚK: 4 (Jesenice, Vestec, Břežany, Točná neveřejná) Kategorie: S 27,5/100 (obousměrná dvoupruhová silnice) 18
SO 514 Lahovice Slivenec Začátek tohoto SO je v křižovatce se silnicí I/4 ulicí Strakonickou, kde navazuje na SO 513 Vestec Lahovice. Konec SO 514 je napojen na již provozovaný úsek silničního okruhu SO 515. Součástí je mj. více než 1,6 km dlouhý tunel Lochkov, 2 km dlouhá mostní estakáda od MÚK Strakonické k Radotínským portálům překračují řeku Berounku, silnice II/101 a železniční trať ČD. Celková délka SO 514 je 6 km, stavba byla zahájena v roce 2006. Předpokládané uvedení do provozu 04/2010. Základní údaje Délka trasy: 6,013 km Mosty: 17, z toho most přes Lochkovské údolí (420,9 m), most přes Slavičí údolí (58,8 m), most přes údolí Berounky (1606,0 m), most MÚK Strakonická (448,5 m) Tunely: 1, třípruhový (1661,1 m), dvoupruhový (1619,6 m) MÚK: 2 (Strakonická, Lochkov) Kategorie: S 27,5/100 (obousměrná dvoupruhová silnice) 19
SO 515 Slivenec Třebonice Jedná se o 6,9 km dlouhý úsek obousměrně dvoupruhové silnice v kategorii S 26,5/100, která v mimoúrovňové křižovatce Třebonice navazuje na trasu dálnice D5 a Radlickou radiálu a na opačné straně navazuje MÚK na silnici II/600 (nyní MÚK K Barrandovu). Na tomto úseku se nacházejí další dvě MÚK, které umožňují napojení silnice II/605 (původní Plzeňská) a silnice III/1154 Řeporyje Ořech. Nejzajímavějším mostním objektem je most překračující údolí Jinočanského potoka s železniční tratí Praha Rudná. Celý úsek byl realizován v letech 1977 1984. Základní údaje Délka trasy: 7,200 km Mosty: 9 MÚK: 3 (Slivenec, Ořech, Jinočany) Kategorie: S 26,5/100 (obousměrná dvoupruhová silnice) 20
SO 516 Třebonice Řepy Tento 3,5 km dlouhý úsek silnice, kategorie S 34/100, navazuje na dříve vybudovanou část SOKP 515 Třebonice Slivenec v MÚK Třebonice, která umožňuje propojení SOKP s Radlickou radiálou a s dálnicí D5 Praha Plzeň a končí MÚK Řepy, kde SOKP umožňuje napojení na silnici I/6. V prosinci 2008 byla tato MÚK doplněna napojením na nově vybudovaný úsek rychlostní silnice R6 Praha Pavlov. Úsek 515 byl uveden do provozu 28. srpna 2000. Základní údaje Délka trasy: 3,500 km Mosty: 10 MÚK: 2 (Třebonice, Řepy) Kategorie: S 34/100 (obousměrná dvoupruhová silnice) 21
SO 517 Řepy Ruzyně Úsek 517 Řepy Ruzyně byl slavnostně otevřen 29. 10. 2001. Tento 2,5 km dlouhý úsek kategorie S 34/120 umožňuje bezkolizní propojení dálnice D5 se silnicí R7 na Slaný. Výjimečným stavebním objektem je 1,003 km dlouhá mostní estakáda. Základní údaje Délka trasy: 2,500 km Mosty: 4 MÚK: 1 (Ruzyně) Kategorie: S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem) 22
SO 518 Ruzyně Suchdol Tvoří část Severozápadního segmentu celého souboru SOKP v prostoru mezi Ruzyní a Suchdolem. Začíná v Ruzyni, kde se napojuje na již realizovanou trasu silničního okruhu stavby SO 517 Řepy Ruzyně. V konci SO 518 před přemostěním Vltavy je k silničnímu okruhu mimoúrovňovou křižovatkou připojen přivaděč Rybářka. Součástí je mj. tunel Suchdol o délce cca 2 km a přivaděč Rybářka (z části rovněž v tunelu). Celková délka SO 518 je 9,4 km. Základní údaje Délka trasy: 9,401 km Tunely: 2 přesypané, Suchdol (1979 m) a Rybářka (850 m) MÚK: 4 (Ruzyně, Horoměřice, Výhledy a Rybářka) Kategorie: S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem, připojovacími a odpojovacími pruhy 23
SO 519 Suchdol Březiněves Začátek trasy je na levém břehu Vltavy v pokračování od stavby SO 518 mostem přes Vltavu. Trasa končí v MÚK Březiněves napojením na Proseckou radiálu, která je pokračováním dálnice D8 směrem do Prahy. Největšími objekty jsou přemostění vltavského a Drahanského údolí. Celková délka SO 519 je 6,7 km. Základní údaje Délka trasy: 6,680 km Mosty: 11 Tunely: 1(285 m) + 3 ekodukty MÚK: 3 (Čimice, Ústecká, Březiněves) Kategorie: S 34/100 šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem, připojovacími, odpojovacími a přídavnými pruhy 24
SO 520 Březiněves Satalice V přípravě je rovněž Severovýchodní segment SOKP mezi obcemi Březiněves a Satalice. Trasa se skládá ze 4 mezikřižovatkových úseků, které jsou vymezeny mezi křižovatkami MÚK Březiněves, MÚK Třeboradice, MÚK Přezletice, MÚK Vinoř a MÚK Satalice. Celková délka hlavní trasy mezi Březiněvsí a Satalicemi je 13,7 km. Součástí stavby jsou mj. mosty Třeboradice (851 m) a Mírovice (298,5 m). Očekává se, že úsek 520 bude prohlášen za veřejně prospěšnou stavbu a po nabytí právní moci územního rozhodnutí na úseky 518 a 519 bude zahájena další příprava. Realizací úseku 520 dojde k uzavření celého SOKP, a tím bude umožněna i jeho plná dopravní funkce. Základní údaje Délka trasy: 13,710 km MÚK: 5 (Březiněves, Třeboradice, Přezletice, Vinoř, Satalice) Kategorie: S 27,5/120 (obousměrná dvoupruhová silnice) 25
VYSOKÁ KVALITA ŠPIČKOVÁ TECHNICKÁ ÚROVEŇ SOLIDNÍ OBCHODNÍ JEDNÁNÍ silnice a dálnice mosty, tunely pozemní stavby městská hromadná doprava ochrana životního prostředí průzkumy a diagnostika technická asistence a supervize inženýrská činnost technické dozory programový systém RoadPAC www.pragoprojekt.cz
Na společné cestě www.eurovia.cz
Velké věci vznikají díky týmové spolupráci Více informací www.skanska.cz
Umění spolupráce Kvalita, přesnost a důslednost v každém detailu. Společná koordinovaná práce lidí desítek oborů a profesí. Schopnost řešit problémy a odvaha hledat nové cesty. Je tohle umění? Možná ne. Jen to dobře umíme. Metrostav a.s. Koželužská 2246 Praha 8 www.metrostav.cz
Dálniční stavby Praha Stavíme pro budoucnost Váš spolehlivý partner v oblasti výstavby. Provádíme výstavbu a rekonstrukci: silnic a dálnic obchvatů měst letištních ploch železničních a tramvajových tratí ploch pro průmyslová a obchodní centra Ve stanoveném termínu a vysoké kvalitě provádíme povrchy komunikací a ploch pomocí cementobetonové nebo asfaltové technologie. Držitel certifikátů pro systém: managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2001 environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001:2005 managementu BOZP OHSAS 18001:2008 Dálniční stavby Praha, a.s. Na Bělidle 198/21 150 00 Praha 5 tel.: (+420) 224 266 939 fax: (+420) 224 266 946 e-mail: dsp@dsp.cz www.dsp.cz
www.csbeton.cz CS-BETON s.r.o. je největší výrobce štěrbinových žlabů a betonových odvodňovacích systémů s dlouholetou tradicí a nejvyšší kvalitou. Dále se zabývá výrobou betonových produktů pro silniční stavitelství a malou zahradní architekturu. Svou pozici na trhu si upevňuje především díky flexibilitě a pružné reakci na požadavky zákazníka a bezkonkurenční kvalitou vyráběných produktů.
Skupina SAM v čele SaM silnice a mosty a.s. je držitelem šesti ocenění Mostní dílo roku 1997 most přes Ohři v Postoloprtech 1998 most přes Labe v Nymburku 2000 most přes Ploučnici v Děčíně 2002 železniční most přes dálnici D8 u Knínic 2003 most přes Ohři v Terezíně 2006 most přes Mandavu v Rumburku SaM silnice a mosty na Vašich cestách Most přes D 807 MUK Úžín SaM silnice a mosty a.s. tel.: 487 834 467 fax: 487 834 466 e-mail: sam-cl@sam-cl.cz www.sam-cl.cz
systémy vnější izolace Sika Váš partner pro dodávky systémů na stavby mostů a tunelů ochranné systémy na beton systémy vnitřní izolace ochranné systémy na ocel systém přísad pro stříkané betony Bystrcká 1132/36, CZ 624 00 Brno tel: 546 422 464 I fax: 546 422 400 I sika@cz.sika.com www.sika.cz
SPOLEČNOST PRO ROZVOJ SILNIČNÍ DOPRAVY Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 Telefon sekretariát: +420 224 109 452 Webové stránky: www.rozvojsilnic.cz Mail: info@rozvojsilnic.cz Vydalo Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a Společností pro rozvoj silniční dopravy prostřednictvím HZ Group s.r.o. Praha 2009 ISBN 978-80-903987-4-0