KOPŘIVNICE Koncept řešení územního plánu Posouzení vlivů dle zák. č. 100/2001 Sb.

AQUATEST a. s. Geologická 4, 152 00 Praha 5 IČO 44 79 48 43 zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Pracoviště: divize Slezsko, Masná 10, 702 00 Ostrava Kód zakázky: Kopřivnice SEA, č. zakázky 172080055000 Popis zakázky: Pořadové č.: 1 Zadavatel: Posouzení vlivů ÚP na životní prostředí Urbanistické středisko Ostrava s.r.o. KOPŘIVNICE Koncept řešení územního plánu Posouzení vlivů dle zák. č. 100/2001 Sb. Vypracoval: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc. osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zák. č. 100/2001 Sb. č.j. 2104/324OPV/93, prodlouženo č.j. 39125/ENV/06 Přezkoumal: Ing. Jozef Lichvár Oblastní obchodní ředitel pro Moravu a Slezsko Za statutární orgán: Ing. Vladimír Kolaja člen představenstva a ředitel společnosti Ostrava, březen 2008 Výtisk č.: 1 2 3 4 5 6 1

Obsah Úvod... 3 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni... 3 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace... 4 2.1 Vymezení území... 4 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území... 5 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.... 26 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.... 64 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.... 75 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení... 82 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí... 83 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.... 86 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí... 88 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů... 89 Literatura:... 91 2

Úvod Územní plán Kopřivnice, koncept řešení, byl zpracován v r. 2008 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. Město Kopřivnice má schválený územní plán v roce 1994 (Kopřivnice), respektive 1995 (části Lubina, Mniší, Vlčovice). V roce 2002 byl schválen Územní plán velkého územního celku Beskydy a následně v roce 2006 Změna č.1 a Změna č. 2 ÚP VÚC Beskydy. Změnila se koncepce rozvoje města, změnily se podnikatelské záměry a změnila se i legislativa. Zastupitelstvo města schválilo v souladu s 17 platného stavebního zákona záměr pořízení nového územního plánu Kopřivnice. Úkolem územního plánu tedy bude navrhnout urbanistickou koncepci rozvoje města, stanovit přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území města. Hlavní cíle řešení nového územního plánu Kopřivnice je vytvoření podmínek pro rozvoj správního území: - dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury; - nabídkou ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury - občanské vybavenosti; - nabídkou ploch pro rozvoj výroby a služeb za účelem podpory ekonomiky, vytváření pracovních míst a zabezpečení služeb v území; - nabídkou ploch pro rozvoj především každodenní a víkendové rekreace a relaxace; - vymezením ploch pro územní systém ekologické stability a krajinnou zeleň. Nedílnou součástí Územního plánu Kopřivnice je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. Koncept řešení územního plánu Kopřivnice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro zpracování Územního plánu Kopřivnice je především vypracování plánovací dokumentace pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. 3

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán prověří platnost záměrů obsažených ve schváleném ÚPN včetně následných změn, zohlední nové skutečnosti a záměry, které ve schváleném ÚPN nejsou obsaženy a bude respektovat platné legislativní požadavky na zpracování ÚP. Součástí zpracovaného nového ÚP bude také aktualizace současného stavu využití řešeného území včetně aktualizace inženýrských sítí a uvedení ÚP do souladu se schválenou nadřazenou ÚPD (ÚPN VÚC Beskydy, ZÚR Moravskoslezského kraje) a schválenými ÚPP (např. rozvojové dokumenty Moravskoslezského kraje). Současně jsou respektovány návaznosti na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k 1 9 odst.2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. Posouzení vlivů dle ustanovení 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (Natura 2000) nebylo požadováno. 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1 Vymezení území Katastr města Kopřivnice geomorfologicky náleží systému Alpsko-himalájského, provincie Západní Karpaty. Západní část území náleží subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblasti Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina. Severozápad až severovýchod území náleží podcelku Příborská pahorkatina a okrsku Libhošťská pahorkatina a Staříčská pahorkatina. Zbytek území se řadí k Štramberské vrchovině a okrskům Šostýnské vrchy, Měrkovická pahorkatina a Palkovické hůrky. Nachází se v relativně členité krajině zejména v jižní a západní části, kde jsou dominantní Bílá hora (557 m n.m), Červený kámen (690 m n.m), Pískovna (584 m n.m) a Holý vrch (487 m n.m). V severní části území je krajina méně členitá a má charakter pahorkatiny. Nejnižším místem je údolí podél toku Lubiny s nejnižším bodem necelých 300 m n m. Kopřivnice náleží východní části Moravskoslezského kraje, okresu Nový Jičín. Řešeným územím územního plánu jsou katastrální území Kopřivnice 669393, Vlčovice 783961, Drnholec nad Lubinou 687961, Větřkovice u Lubiny 687887 a Mniší 687664. 4

Obrázek č. 1: Geomorfologické členění http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975) Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 9 a jižní, vyšší polohy náleží oblasti mírně teplé MT 2. Místní klima je charakterizováno dlouhým a teplým létem s mírnou zimou. Poměrně vysoký roční srážkový úhrn (až kolem 800 mm srážek) je ovlivněn návětrnou polohou řešeného území v Podbeskydské pahorkatině. Obrázek č.2: Klimatické oblasti (Quitt 1975) 5

Vybrané klimatické charakteristiky (převzato z QUITT 1971) klimatická charakteristika klimatická oblast MT 9 klimatická oblast MT 2 Počet letních dnů 40-50 20-30 Počet dnů s průměr. tepl. 10 140-160 o 140-160 C a více Počet mrazových dnů 140-160 110-130 Počet ledových dnů 30-40 40-50 Prům. teplota v lednu ( o C) -3 až -4-3 až -4 Prům. teplota v červenci 16-17 ( o 17-18 C) Prům. teplota v dubnu ( o C) 6-7 6-7 Prům. teplota v říjnu ( o C) 7-8 6-7 Prům. poč. dnů se srážkami 120-130 100-120 1mm a více Srážkový úhrn ve veget. 450-500 400-450 období v mm Srážkový úhrn v zimním 250-300 250-300 období v mm Počet dnů se sněhovou 80-100 60-80 pokrývkou Počet dnů zamračených 120-150 150-160 Počet dnů jasných 40-50 40-50 Povrchové vody Území náleží do povodí Odry. Hlavními toky jsou Lubina č. povodí 2-01-01-137 (s přítoky Svěcený potok a Lubinka č. povodí 2-01-01-135 a 2-01-01-133), Kopřivnička č. povodí 2-01 01-138 a z malé části Tichávka č.povodí 2-01-01-134. Číslo hydrologického pořadí povodí Lubinky je 2-01-01-136. Malé úseky posuzovaného území spadají do povodí Sedlnice - hydrologické pořadí 2-01-01-109/0. Situace povodí 4. řádu je uvedena na obrázku č. 3. Žádný tok (úsek toku) v správním území města Kopřivnice není dle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky. Lubina je významným tokem až v povodí 2-01-01-131 po Lomnou. Z hlediska Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. jsou Tichávka, Kopřivnička, Lubinka a Svěcený potok vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. 6

Obrázek č. 3: Povodí 4.řádu převzato z Hydroekologického informačního systému VÚV TGM HEIS - http://heis.vuv.cz/ 2-01-01-109/0 2-01-01-1312/0 2-01-01-131 2-01-01-134 Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry, Ostrava. Nejnovější hodnocení jakosti vody v profilu týkajícího se řešeného území Lubina - Vlčovice za roky 2003 2004 nejsou uvedeny (Povodí Odry, Ostrava 2005, podle ČSN 75 7221 "Zpráva o jakosti vody za rok 2004"), proto jsou v následující tabulce uváděny starší hodnoty. Nejnovější hodnoty jsou uvedeny za profil Lubina Košatkaústí. Širším problémem v povodí řeky Lubiny jsou především vysoké koncentrace fosforu. Tok profil Vybrané ukazatele Obecné fyzikální a chemické ukazatele Kovy Biol. uk. BSK5 CHSKCr N-NH4 N-NO3 Pcelk. Tř. celk. Kondukt. Rozp. l. Nerozp. l. Rozp. O2 CHSKMn Cl SO4 Ca Mg Tř. celk. Mn Fe Fek. kol.bakt. Lubina Vlčovice 1999-2000 Lubina Košatkaústí 2003- II II III II IV III II III II V IV V I II I I I I I I I II III II I II I I I I II III I II II II III III 7

Poznámka: Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody I. třída neznečištěná voda II. třída mírně znečištěná voda III. třída znečištěná voda IV. třída velmi znečištěná voda V. třída velmi silně znečištěná voda Nevyhovující kvalitu způsobují zejména splaškové odpadní vody z menších zdrojů bez ČOV, které jsou likvidovány v žumpách či septicích s přepadem do vodotečí. Dubec O., Eliáš. M., Machek P., Manová M. a kol. (2001) popisují zvýšené koncentrace Cu u Kopřivnice v okolí koupaliště. Data pochází z roku 1987 a autoři zvýšené koncentrace přisuzují aplikaci CuSO 4. 5 H 2 O při čištění koupaliště. Západní část území hraničí se zranitelnou oblastí - P 27 (Rada ES přijala Směrnici 91/676/EHS k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Nitrátová směrnice), která ukládá členským státům vymezit zranitelné oblasti a učinit potřebné kroky ke snížení tohoto znečištění). Toto území bylo vymezeno v roce 2003 na základě Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a bylo ponecháno jako zranitelné i po revizi v roce 2007. Obrázek č.4 : Zranitelné oblasti (Hrabánková a kol. 2007) 8

Podzemní voda Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží do hydrogeologického rajónu č. 3213 Flyš v mezipovodí Odry. Hydrogeologické podmínky území jsou relativně jednoduché. Severní a střední část správního území města Kopřivnice je budována kvartérními sedimenty a to fluviálními sedimenty Lubiny, Kopřivničky a jejich přítoků glaciofluviálními sedimenty sálského zalednění. Na zbylém území na povrch vystupují sedimenty podslezské a slezské jednotky, ojediněle vulkanity těšínitové formace. V území převládá mělký oběh podzemních vod vázaný především na fluviální sedimenty, propustné glaciofluviální sedimenty a zónu povrchového rozpojení ve flyšoidních sedimentech. Drenážními bázemi jsou povrchové toky. Propustnost a transmisivita hornin u kvartérních sedimentů je střední až vysoká, koeficient transmisivity T u holocenních fluviálních sedimentů Lubiny je 2,2. 10-5 až 2,3.10-4 m 2.s -1. Horniny glaciofluviálních sedimentů vykazují hodnoty koeficientu transmisivity T v řádu 10-5 - 10-4 m 2.s -1. Horniny karpatského flyše mají transmisivity řádově nižší a pohybují se rozpětí 10-6 - 10-5 m 2.s -1, u pískovců a vápenců i 10-4 m 2.s -1. Z hlediska jímání podzemních vod jsou vhodné především fluviální sedimenty. 9

Obrázek č. 5: Hydrogeologická mapa (výřez mapy + úplná legenda) http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver 10

11

12

Geologické poměry Ve správním území města Kopřivnice jsou zastoupeny geologické jednotky náležející do Západních Karpat. Základními jednotkami jsou podslezská a slezská jednotka, které jsou na velké části území překryty kvartérními, převážně fluviálními sedimenty. Na většině území vystupuje na povrch slezská jednotka, pouze v severovýchodní části je zastoupena podslezská jednotka. Ve slezské jednotce jsou v jižní části území zastoupeny sedimenty bašského vývoje. Jsou tvořeny palkovickým souvrstvím, bašskými a chlebovickými vrstvami a štramberskými vápenci. Převládají slepence, pískovce, jílovce a prachovce ve flyšoidním vývoji. U štramberských vrstev (jihozápadní okraj území) jsou dominantní vápence. Ve jihovýchodní části území je slezská jednotka zastoupena těšínsko-hradišťským souvrstvím (drobně až středně rytmický černý flyš), těšínskými vápenci a vyvřelinami těšínitové asociace (pikrity, těšínity, diabázy). Podslezská jednotka je budována frýdeckým souvrstvím (převládají prachovité jílovce) a pískovci a slepenci strážského typu. Výjimečně jsou zastoupeny miocénní sedimenty karpatské předhlubně údolí Lubinky (vápnitý jíl s polohami vápnitých jílů a štěrků). Z kvartérních sedimentů převládají fluviální sedimenty risského a würmského až holocenního stáří. Risská štěrková ostravská terasa je kryta sprašovými hlínami. Würmské a mladší štěrkové sedimenty tvoří výplně dnešních údolních niv. Dále jsou zastoupeny deluviální hlinitokamenité sedimenty a glaciofluviální a morénové sedimenty (převládají štěrky a písky, méně jíly) jako pozůstatek kontinentálního sálského zalednění. Geologická stavba území je patrná z následujícího obrázku. 13

Obrázek č. 6: Geologická mapa - http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální) (složení pestré) hlinito-kamenitý, balvanitý až blokový sediment (deluviální) (složení oligomiktní) pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi) sediment deluvioeolický (složení křemen + přímesi + CaCO 3) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) nevytříděné štěrky (proluviální) (složení pestré) jíl, písek (lakustrinní) (složení pestré) neogén, kvartér KARPATY neogén miocén kamenito-písčito-jílovitá eluvia sedimentárních hornin badenu, karpatu a flyše vápnitý jíl (šlír), s polohami vápnitých písků a štěrků (marinní (brakický)) (složení vápnitý) paleogén oligocén jílovec, silicit, vápenec (marinní) kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén pískovec, slepenec, jílovec (marinní) jílovec, pískovec, slepenec (marinní) křída svrchní, paleocén, oligocén pelity, podřadně pískovce a slepence (marinní) 14

nevytříděné štěrky (proluviální) jíl, varvy (glacilakustrinní) (složení pestré) mezozoikum křída křída svrchní jílovec (marinní) křída spodní, křída svrchní pískovec, silicit, vápenec, jílovec (marinní) křída spodní jílovec (marinní) (složení silicifikovaný) pískovec, slepenec, jílovec, vápenec (marinní) tešinit, pikrit, tuf, tufit jílovec, pískovec, pelosiderit (marinní) jura, křída jura svrchní-malm, křída spodní pravděpodobně vápenec, jílovec (marinní) vápenec, brekcie (marinní) Nerostné bohatství Hlavními nerostnými surovinami těženými nebo evidovanými na správním území města Kopřivnice jsou černé uhlí a zemní plyn. Přehled prostorového umístění jednotlivých lokalit je na obrázku č. 7 10. V posuzovaném území jsou v surovinovém informačním subsystému Geofondu následující dobývací prostory, chráněná ložisková a průzkumná území. Obrázek č. 7: Dobývací prostory - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php 15

Dobývací prostory těžené Identifikační číslo Název Organizace Nerost Stav využití Surovina 40038 Tichá OKD, DPB, a.s., Paskov zemní plyn těžené Uhlí černé,zemní plyn 40025 Příbor OKD, DPB, a.s., Paskov karb. zemní plyn těžené Zemní plyn Dobývací prostory netěžené Identifikační číslo 40028 Název Organizace Nerost Stav využití Surovina Štramberk II (zásobník) RWE Transgas, a.s., Praha 10 zemní plyn se zastavenou těžbou Zemní plyn Obrázek č. 8: Ložiska a prognózní zdroje - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php 16

17

Výhradní ložiska LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA Identifikační číslo 321690003 Subregistr B - bilancovaná ložiska (výhradní) Číslo ložiska 3216900 Název Těžba Organizace Kopřivnice- Tichá 5 současná z vrtu OKD, DPB, a.s., Paskov Surovina Nerost Uhlí černé, zemní plyn černé uhlí 317190000 B bilancovaná ložiska (výhradní) 3171900 Mořkov- Frenštát 6 - dosud netěženo Česká geologická služba - Geofond Uhlí černé černé uhlí 315457200 B bilancovaná ložiska (výhradní) 3154572 Příbor-jih (Štramberk)-PZP E - dřívější z vrtu RWE Transgas, a.s., Praha 10 Podzemní zásobník plynu, zemní plyn Prognózní zdroje : PROGNÓZY NESCHVÁLENÉ PLOCHA Identifikační číslo 940830000 Subregistr Q prognózy ostatní Číslo ložiska 9408300 Název Těžba Organizace Surovina Nerost Příborzápad-2 6 - dosud netěženo Česká geologická služba - Geofond Zemní plyn uhlí PROGNÓZY NEGAT.NEPER. BOD Identifikační číslo 185121100 Subregistr V oblasti negativního průzkumu Číslo ložiska 1851211 Název Těžba Organizace Surovina Větřkovice- Vlčovice vrt 1 6 - dosud netěženo Neuvedena Zemní plyn 185121200 V - oblasti negativního průzkumu 1851212 Větřkovice- Vlčovice vrt 2 6 - dosud netěženo Neuvedena Zemní plyn 18

Obrázek č. 9: Chráněná ložisková území - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php Příbor Štramberk II Čs.část Hornoslezské pánve Tichá Chráněná ložisková území Chráněná ložisková území Identifikační číslo Název Surovina 21690002 Tichá Uhlí černé, Zemní plyn 14400000 Čs.část Hornoslezské pánve Uhlí černé, Zemní plyn 15457200 Štramberk II (PZP) Zemní plyn 08367200 Příbor Zemní plyn 19

Průzkumná území Obrázek č.10: Průzkumná území - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php Identifikační číslo 010028 Název Příbor východ, v část Stav Datum zahájení účinnosti Datum ukončení účinnosti Datum ukončení prodloužení 1 - rozhodnutí 28-11-2001 30-11-2006 30-11-2012 Název žadatele OKD, DPB, a.s., Paskov Surovina hořlavý zemní plyn Seismicita a dynamická stabilita území Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 6. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. Mapa na následujícím obrázku č. 11 (Geofyzikální ústav AVČR - http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních 20

znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce je uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek(7), Havířov(7), Karviná(7), Ostrava(7), Olomouc(6), Opava(6), Prostějov(6), Přerov(6). Obr. č. 11 : Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky V řešeném území je evidována řada většinou drobných sesuvů.. Jejich tabelární seznam je uveden v Průzkumech a rozborech Pro posuzované území je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací. Snadno vznikají sesuvy, například v bocích údolí vodních toků a umělých zářezech. V území je registrováno relativně velké množství stabilizovaných i aktivních sesuvů. V evidenci Portálu státní správy České republiky (CENIA www.cenia.cz) jsou uvedeny následující: 21

Obrázek č. 12: Sesuvy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/. V řešeném území je evidováno 11 sesuvů (seznam převzat z Konceptu ÚPN). číslo sesuvu lokalita klasifikace délka šířka plocha rok revize aktivita (m) (m) (ha) 3519 Štramberk sesuv 300 200 4,01 1975 aktivní 3671 Větřkovice sesuv 100 1000 10,86 1979 potenciální 3672 Větřkovice sesuv 100 1000 11,19 1979 potenciální 3673 Vlčovice sesuv 150 50 0,80 1979 potenciální 3674 Kopřivnice sesuv 300 200 5,43 1985 potenciální 3675 Kopřivnice sesuv 400 500 16,41 1985 potenciální 3676 Kopřivnice sesuv potenciální 450 200 7,86 1985 22

3680 Větřkovice sesuv 150 100 1,70 1979 potenciální 5877 Kopřivnice sesuv 300 170 4,16 1985 potenciální 5878 Kopřivnice sesuv 280 220 6,42 1985 potenciální 6188 Štramberk sesuv 520 500 16,12 1991 potenciální Pedologická charakteristika Pro území správního území Kopřivnice je z hlediska půdních typů charakteristická převaha typických kambizemí a to variet kyselých a silně kyselých a luvizem. Gleje a fluviozemě se vyskytují podél toků. Přehledná situace je uvedena na obrázku č.13. (Převzato Syntetická půdní mapa České republiky 1: 200 000, list C6 Žilina Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha 1991). Obrázek č. 13: Syntetická půdní mapa 23

Z hlediska genetických půdních představitelů převládají v jižní části území kambizemě typické, místy ve varietě kyselé, kambizemě pseudoglejové a v jihozápadním okolí Kopřivnice rendziny. V severní části území jsou zastoupeny pseudogleje primární a luvizemní. V nivách jsou vyvinuty fluvizemě typické a fluvizemě glejové. Středně těžké až těžké půdy jsou na sprašových hlínách, jílech a koluviálních, nivních sedimentech a na sedimentech flyše a středně lehké a lehké hnědé půdy na štěrkopíscích. Z hlediska třídy ochrany jsou plochy určené k odnětí ze ZPF zatříděné do tříd ochrany I až V. Nejvyšší třídy ochrany I a II má téměř cca 240 ha plochy z celkového záboru 348,51 ha. zábor zemědělských z toho ve třídě ochrany ha pozemků celkem ha I II III IV a V 348,51 6,11 233,96 36,01 72,43 Radonové riziko Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list 25-21 Nový Jičín, Česká geologická služba, rok vydání 2004) vyplývá, že většina území náleží do střední kategorie radonového rizika. Území podél vodních toků se nachází v území s přechodnou 24

(nehomogenní kvartérní sedimenty) až nízkou kategorií radonového rizika z geologického podloží (viz přiloženou kopii mapy). Tento stav byl potvrzen i výsledky průzkumu radonového rizika v Kopřivnici a místních částech, který byl proveden v roce 1995. Obrázek č. 14: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver) Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Podle této mapy je dávkový příkon gama záření z hornin v zájmovém území nízké až střední (40-60 ngy/h ve výšce 1 m nad povrchem). Archeologická naleziště, historické památky Osídlení Pobeskydí, včetně okolí Kopřivnice, bylo chronologicky diskontinuitní, tzn. že sídliště tam vznikala a opět zanikala podle potřeby. Je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu, doba popelnicových polí, konec doby laténské, doba římská) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných obdobích (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které známe z úrodných oblastí, zde schází. Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace. Jedno z významných území byl i štramberský Kotouč (známý nálezy v jeskyni Šipka). Poloha štramberského Kotouče je strategická. Osídlení bylo i v jeho širším okolí a zasahovalo i do k.ú. Kopřivnice. Rozsah je patrný z následujícího obrázku. 25

Obrázek č.15: Pravěká sídliště (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/) Lokalizace známých osad a hrobových nálezů je na obrázku č.16 Obrázek č. 16 26

Z dalších nálezů přebíráme přehled uvedený v Stručné historii města Kopřivnice (http://www.koprivnice.cz ). V roce 1956 byl u potůčku Koryčky nalezen bronzový poklad, sestávající se z 24 kusů předmětů, datovatelných do doby hallstadtské, tedy asi 800-700 let před n. l. Jiným, doposud archeologicky nezkoumaným, místem na katastru města je lokalita Váňův kámen s výskytem artefaktů naznačujících přítomnost starého sídliště. Na úpatí Bílé hory byla získána kolekce pravěkých kamenných nástrojů z pazourku a křemene. Zcela spolehlivě je prokázána existence sídliště lidu lužických popelnicových polí ze sklonku pozdní doby bronzové (asi 9. stol. před n. l.) u tzv. Šutyrovy studánky na severním svahu západní části Červeného kamene. Výzkum zde prokázal přítomnost nejen sídliště lidu popelnicových polí z rozhraní doby bronzové a železné (1 200-1 000 před n. l.), ale i přítomnost keltské osady laténského období z 2. století před n. l. Starší lze datovat do slezského období této kultury, mladší do období laténské kultury, zejména do 2. poloviny 2. století před n. l. Kopřivnice jako osada vzniká zřejmě brzy po založení hradu Schauensteina (lid Šostýna), v období let 1280-1290. Z dalších činností v Pobeskydí, které se datují od starověku a mohou být příčinou vzniku archeologických památek, je středověké a novověké železářství. Mělo předchůdce již v pravěku. To je bezpečně prokázáno místními doklady hutnictví železa od samých počátků doby železné (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Železná ruda byla těžena v okolních sousedních katastrech, na katastrálním území Kopřivnice nejsou o těžbě žádné údaje. Na všech těchto lokalitách nebo jejich okolí lze očekávat nové archeologické nálezy. 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Cílem urbanistické koncepce byla snaha vytvořit podmínky pro dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu, pro rozvoj výroby a služeb, zejména s důrazem na rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu a také pro rozvoj rekreačních možností území. Zároveň koncepce respektovala požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou, příp. rekreační výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj výroby, občanské vybavenosti a sportovních zařízení, na odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a na doplnění komunikací v nových lokalitách. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Změny si vyžádají i nezbytné rozšíření systému místních komunikací, kanalizace, vodovodní, plynové a elektrické sítě a přinesou nebo mohou přinést následující změny: Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu Změnu dopravní zátěže území Změnu emisní a hlukové zátěže území 27

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch Změnu vegetace Změnu vzhledu krajiny Ovlivnění navrženého systému NATURA 2000 Změna zemědělského půdního fondu Koncept územního plánu Kopřivnice předkládá nový zábor půdy v návrhovém období 371,18 ha, z toho je 348,51 ha zemědělských pozemků. Přehled záboru podle funkčního členění ploch je v následující tabulce: Zábor půdy podle funkčního členění ploch (převzato z Konceptu ÚPN) označení plochy / funkční členění celková výměra z toho pozemky z celkového odnětí zemědělských pozemků půdy ha nezemědělské ha lesní ha zemědělské ha orná ha zahrady ha TTP ha BI Σ 39,92 1,33-38,59 19,65 16,19 2,75 BV Σ 38,61 1,10 0,24 37,27 22,37 8,79 6,11 SV Σ 87,09 1,53-85,56 62,03 14,07 9,46 SM Σ 32,44 1,97-30,47 26,71 1,45 2,31 SC Σ 0,31 0,31 - - - - - OV Σ 3,35 3,20-0,15 - - 0,15 OS Σ 3,57 0,40-3,17 2,55 0,41 0,21 OSZ Σ 2,02 0,34-1,68 1,34-0,32 OXS Σ 2,54 - - 2,54 - - 2,54 OH Σ 0,42 - - 0,42-0,29 0,13 VP Σ 72,40 2,46-69,94 69,94 - - VD Σ 43,94 1,20-42,74 40,97 0,91 0,86 DS Σ 1,17 - - 1,17 1,17 - - DL Σ 3,97 0,12-3,85 3,85 - - DXS Σ 2,31 0,08-2,23 2,15 0,05 0,03 RZ Σ 3,13 0,37-2,76 0,38-2,38 RN Σ 7,84 0,71 0,58 6,55 5,78 0,27 0,50 ZS Σ 4,27 - - 4,27 3,28 0,67 0,32 P Σ 3,52 2,35-1,17 0,27 0,90 - ZV Σ 3,62 1,47-2,15 2,15 - - ZO Σ 5,11 - - 5,11 5,11 - - NS Σ 1,07 0,22-0,85 0,85 - - D Σ 8,56 2,37 0,32 5,87 5,40 0,33 0,14 Celkem 371,18 21,53 1,14 348,51 275,95 44,33 28,23 28

Vysvětlivky: SC - plochy smíšené městské centrum SM - plochy smíšené obytné městské BI - bydlení v rodinných domech městské, příměstské BV - bydlení v rodinných domech venkovské SV - bydlení smíšené - venkovské OV - obč. vybav.- veřejná infrastruktura OK - občanské vybavení komerční zařízení plošně rozsáhlá OS - občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení OXS - občanské vybavení specifická sportovní zařízení OSZ - občanské vybavení sport a zeleň OH - občanské vybavení hřbitovy VP - výroba průmysl a skladování VD - výroba drobná, řemeslná a skladování TI - technická infrastruktura DS - dopravní infrastruktura silniční DXS - dopravní infrastruktura specifická silniční DL - dopravní infrastruktura specifická - letiště ZV - zeleň na veřejných prostranstvích RN - občanské vybavení specifická sportovní zařízení RZ - rekreace individuální zahrádky ZS - zeleň soukromá samostatné zahrady ZO - zeleň ochranná NS - plochy nezastavitelné - smíšené D - plochy dopravy ostatní Meliorace v návrhovém období se předpokládá zábor celkem 172,68 ha odvodněných zemědělských pozemků. Z hlediska třídy ochrany jsou plochy určené k odnětí ze ZPF zatříděné do tříd ochrany I až V. Nejvyšší třídy ochrany I a II má téměř cca 240 ha plochy z celkového záboru 348,51 ha. 36,01 ha plochy spadá do třídy ochrany III a 72,43 ha do třídy ochrany IV V. zábor zemědělských z toho ve třídě ochrany ha pozemků celkem ha I II III IV a V 348,51 6,11 233,96 36,01 72,43 275,595 ha půdy určené k odnětí jsou orné půdy. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor 7,32 ha zemědělských pozemků, určených k zalesnění. Z toho je 5,39 ha odvodněno. Koncept ÚPN předkládá trvalý zábor 1,17 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa: (převzato z Konceptu ÚPN) plocha funkční využití zábor ha kategorie lesních pozemků Z159-BV - bydlení v rodinných domech - venkovské 0,24 10 lesy hospodářské Z149-RN - rekreace individuální zahrádky 0,58 10 lesy hospodářské D1 - doprava ostatní 0,03 10 lesy hospodářské D9 - doprava ostatní 0,32 10 lesy hospodářské celkem 1,17-29

Vesměs jde o konkrétní malé parcely, kde tedy nelze navrhnout jiné alternativní řešení. Změna dopravní zátěže území V konceptu ÚPN je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. Přehledná situace dopravní zátěže v roce 2005 je na obrázku č. 17 Obrázek č.17: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod) 30

Vývoj intenzity dopravy od roku 1995 a výhled do roku 2020 je patrný z tabulky uvedené v Konceptu ÚPN. Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území Stan. č. Sil. č. Úsek Rok 7 1716 I/58 7 3937 I/58 7 2506 I/58 7 2507 II/480 7 2501 II/480 7-2502 II/480 7-5660 II/482 7-5661 II/482 7-1719 III/486 Lichnov Vlčovice křiž.ii/486 Vlčovice křiž.ii/486 křiž.ii/480 a III/4824 křiž.ii/480 a III/4824 Příbor křiž. I/58 Kopřivnice, MÚK Kopřivnice, MÚK křiž.ii/482 křiž.ii/482 Kopřivnice, ul. Štramberská Závišice Kopřivnice, ul. K pasekám Kopřivnice, ul. K pasekám křiž. II/480 hr. kat křiž. I/58 ve Vlčovicích *) dle ČSN 736101 a 736110 (bez PMK) T těžká motorová vozidla a přívěsy O osobní a dodáv. vozidla M jednostopá mot. vozidla voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů 1995 519 2617 40 3176 2000 650 3736 72 4458 2005 1377 6235 34 7646 2020 1681 7981 27 9689 1995 825 3163 46 4034 2000 738 3994 52 4784 2005 1455 5213 31 6699 2020 1777 6673 25 8474 1995 825 3163 46 4034 2000 1123 5379 70 6572 2005 1660 6839 46 8545 2020 2027 8754 37 10818 1995 - - - - 2000 545 6341 64 6950 2005 1351 6470 59 7880 2020 1547 7773 47 9367 1995 959 4802 88 5849 2000 545 6341 64 6950 2005 1334 6775 58 8167 2020 1527 8139 47 9713 1995 440 3390 75 3905 2000 620 2611 89 3320 2005 778 6624 23 7425 2020 891 7958 18 7425 1995 395 5398 88 2971 2000 458 3545 51 4054 2005 715 4594 31 5340 2020 818 5519 25 6363 1995 395 2505 71 2971 2000 339 5398 88 5825 2005 710 6740 54 7504 2020 813 8097 43 8953 1995 304 1338 43 1685 2000 152 1098 39 1289 2005 183 1390 27 1600 2020 209 1670 22 1901 Stávající orientač ní kategorie *) MS2 -/8,5/50 S7,5/60 (místy S9,5/70) S11,5/80 S9,5/70 S9,5/70 S7,5/60 S7,5/60 MS2 -/8,5/50 S6,5/50 31

Na ostatních silničních komunikacích sčítání dopravy prováděno nebylo. Předpokládaná intenzita dopravy by však ani výhledově neměla přesahovat 1000 vozidel/24 hod. V roce 2000 bylo realizováno jednorázové sčítání na hlavních komunikacích v Kopřivnici (Hon a kol. 2004) s následujícím výsledkem Obrázek č. 18 32

V roce 2002 proběhla aktualizace vyhodnocení dopravní intenzity v městě Kopřivnice. Vyhodnocením výsledů měření bylo zjištěno a potvrzeno, že dopravně nejzatíženějším místem v Kopřivnici je (stejně jako v r. 2000) kruhový objezd (křižovatky ul. Obránců míru x Čs. armády x Záhumenní komunikace II/ 480 x II/482). Následují křižovatky ul. Záhumenní x Husova a Obránců míru x Francouzská x Pionýrská. Nejvyšší nárůst dopravy byl zaznamenán na ulici Obránců míru v místě u Městského úřadu a na ulici Záhumenní rovněž v místě u Městského úřadu - viz Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí (http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vlivdopravy ). Obr. č. 19: Srovnání 24-hod. intenzity dopravy v letech 2000 a 2002 na kruhovém objezdu (pozn.: 10-1 směr Obránců míru (KDK) 10-1 směr ul. Obránců míru (KDK) 10-2 směr ul. Čs. armády 10-3 směr ul. Obránců míru (MěÚ) 10-4 směr ul. Záhumenní (MěÚ) Obr. č. 20: Srovnání 24-hod. intenzity dopravy v letech 2000 a 2002 na křižovatce ul. Záhumenní x Husova 12-1 směr ul. Husova 12-2 směr ul. Záhumenní (KDK) 12-3 směr ul. Záhumenní (k Muzeu Fojtství) 33

V roce 2005 byla intenzita dopravy v Kopřivnici následující: Obrázek č.21: Intenzita dopravy v roce 2005 Z dostupných informací je zřejmé, že nejvyšší intenzita provozu je na komunikaci I/58 a II/480 a II/482. V intravilánu Kopřivnice jsou to ulice Obránců míru, Čs. armády, Záhumenní a dále Husova a Štramberská. 34

Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006 http://www.env.cz/ais/web.nsf/pages/zpravy-o-stavu-zivotniho-prostredi, http://www.chmi.cz). V Moravskoslezském kraji náleží oblast Ostravsko-Karvinská k silně emisně a nadlimitně imisně zatíženým (Černikovský a kol. 2007). Je řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování imisních limitů pro suspendované částice PM 10, benzo(a)pyren a benzen. Současně je překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón. Obrázek č. 22 35

Obrázek č. 23 Obrázek č. 24: (Černikovský a kol. 2007) 36

Obrázek č. 25: (Černikovský a kol. 2007) Obrázek č. 26 37

Obrázek č. 27 Obrázek č. 28 Poznámka: AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace V souladu s směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT 38

avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"- http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg). Z přehledných map je zřejmé, že Kopřivnice spadá do území se zvýšenými koncentracemi PM 10, benzo(a)pyrenu a ozónu. V souvislosti s komplexním řešením vlivu dopravy na životní prostředí byly provedeny na území města v období 2000 2003 měření kvality ovzduší a zpracována rozptylová studie. Nejvyšší emisní a imisní koncentrace zjišťovaných znečišťujících látek (NO x, CO, těkavých organických látek VOC) byly registrovány v dopravně nejvíce zatížených úsecích (křižovatka ul. Záhumenní x Husova kruhový objezd křižovatka ul. Obránců míru x Francouzská x Školní). Zvýšené hodnoty těkavých organických látek VOC byly však ale také na celém úseku ul. Francouzská a Čs. armády, dále pak na ul. Husova (po křižovatku s ul. Štefánikova a Štramberská) a na výpadovce z Kopřivnice - Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí (http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vlivdopravy). Nejméně zatíženou oblastí Kopřivnice, co se emisí a imisí škodlivin týká, je část města od náměstí T. G. Masaryka, resp. od ul. Erbenova a I. Šustaly směrem na Štramberk a okrajové části města, např. ul. Dělnická, Na Luhách atd. směrem na Lubinu či jiná dopravou méně zatížená místa, např. ul. Pod Bílou horou. Zjištěné hodnoty imisního zatížení jednotlivými škodlivinami se pohybovaly v rámci zákonných limitů. Dá se konstatovat, že stav znečištění ovzduší ve městě Kopřivnice a blízkém okolí nebyl v sledovaném období kritický. Imisní situaci charakterizují následující obrázky: 39

Obrázek č. 29: Znečištění ovzduší - průměrné jednodenní koncentrace ve čtvercové síti 200 x 200 m Imise BTX (µg/m 3 ) Limit: benzen 5 µg/m 3 Imise CO (µg/m 3 ) Limit : max. denní 8 hod. průměr 10 mg/m 3 40

Imise NO x (µg/m 3 ) Limit: roční průměr 30 µg.m -3 Dále byla zde sledována klasická řada organických látek PAHs, kterou tvoří antracen, benzo[a]antracen, benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranten, benzo[g,h,i]perylen, benzo[k]fluoranten, chrysen, dibenzo[a,h]antracen, fluoranten, indeno[1,2,3-c,d]pyren, fenantren a pyren. Vzhledem k tomu, že limit pro benzo(a)pyren, daný Nařízením vlády č. 350/2002 (platné v době měření) i č. 597/2006 Sb., je stanoven jako průměrná roční hodnota, nelze provést odpovídající srovnání se zjištěnými jednodenními koncentracemi v Kopřivnici. Lze pouze konstatovat, že zjištěné letní krátkodobé koncentrace na všech stanovištích byly menší než limitní hodnota 1 ng.m -3. V zimě byla na stanovišti Kruhový objezd zjištěna koncentrace 2,51 ng.m -3, která překračuje 2,5x cílový imisní limit pro BaP. Na ostatních třech stanovištích byly krátkodobé zimní koncentrace nižší než je limitní hodnota. Výsledky měření jsou v následující tabulce Obdobně jako u benzo(a)pyrenu nelze porovnat s ročními limity výsledky měření NO x. 41

Další údaje o koncentracích organických látek v ovzduší byly získány v roce 2004, kdy se v druhé polovině roku realizovalo denní měření B(a)P. Měsíční a půlroční průměrné hodnoty byly následující B(a)P červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíční průměr 0,26 0,17 0,36 0,39 0,55 0,42 Celkový 0,36 průměr Opět docházelo ke krátkodobému překračování hodnoty 1 ng.m -3. Obrázek č. 30: Koncentrace B(a)P převzato Hon a kol. 2006 (denní data jsou tabelárně uvedena v práci Hon a kol. 2006). Nejpravděpodobnějším zdrojem P(a)H je doprava. 42

Koncentrace prachových částic v ovzduší se výrazně zlepšila po roce 1997, od roku 2000 se však opět jejich koncentrace zvyšuje a roste i počet překročení denních imisních limitů. Obrázek č. 31: Časová řada průměrných měsíčních imisních koncentrací PM 10 (Hon a kol. 2006) Obrázek č. 32: Průměrné roční imisní koncentrace PM 10 (Hon a kol. 2006) Ostatní sledované látky (NO x, CO, SO 2 ) jsou podlimitní. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 Věstník MŽP č. 3/rok 2007) byl v aglomeraci Moravskoslezský kraj překročen cílový imisní limit pro troposférický ozón na 99,4 % plochy území. 43

Do roku 2002 bylo možno údaje o znečištění ovzduší odvozovat z dat získaných ve stanici ČHMÚ AMS 1073 Lubina ( k.ú Příbor). Pozdější data jsou odvozena z rozptylového modelu, měřící stanice byla zrušena. Rozptylový model ČHMÚ konstatuje, že: Roční průměr imisních koncentrací PM10 překračuje imisní limit pro ochranu zdraví lidí na většině území ORP Kopřivnice. Není dodržován maximální počet překročení 24hodinového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro PM10. Roční průměr imisních koncentrací B(a)P překračuje imisní limit pro ochranu zdraví lidí na většině území ORP Kopřivnice. Stejně jako na většině území ČR je překračován imisní limit i pro imisní koncentrace troposférického ozónu. Imisní limity pro ostatní látky jsou dodržovány. Moravskoslezský kraj včetně okresu Nový Jičín náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2005 (ČHMÚ http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/05embil/05embil.html ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO 2, třetí v produkci VOC a deváté v produkci NH 3. Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 25 %. Emise Moravskoslezský kraj 2005 REZZO 1-4 TZL SO 2 NO x CO VOC* NH 3 * [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % 8211,2 12,6 29581,0 13,5 33614,7 12,1 152846,7 30,8 17670,3 9,8 4723,9 7,1 REZZO 2498,1 143,5 8678,8 20456,6 3660,4 4 Vysvětlivky: REZZO 1 zvláště velké a velké zdroje znečišťování REZZO 2 střední zdroje znečišťování REZZO 3 malé zdroje znečišťování REZZO 4 mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR Podíl okresu Nový Jičín na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Nový Jičín stanoveno). Emise okres Nový Jičín 2005 Okres TZL SO 2 NOx CO VOC t/rok REZZO 1 Nový Jičín 74,8 396,4 402,8 1359,1 REZZO 2 Nový Jičín 162,8 61,1 67,6 76,0 44

REZZO 3 Nový Jičín 172,9 216,6 136,5 752,1 REZZO 1-3 Nový Jičín 410,5 674,1 606,9 2187,2 565,7 Ve správním území Kopřivnice a jeho blízkém okolí ve nacházely v roce 2006 provozy zařazené do systému ohlašovatelů Integrovaného registru znečišťování a IPPC. Jejich plošné rozmístění je uvedeno na obrázku č. 33 Obrázek č.33: Provozy zařazené do systému ohlašovatelů Integrovaného registru znečišťování a IPPC v roce 2006 Kotouč Štramberk, spol. s r.o. Energetika Kopřivnice, a.s. Z těchto provozoven ohlašovaly v roce 2006 emise do ovzduší následující firmy: Organizace - Množství hlášení za rok Provozovna Typ emise Látka (kg/rok) 2006 Energetika Energetika emise do oxidy síry 411164.0 Kopřivnice, a.s. Kopřivnice, a.s ovzduší (SOx/SO2) Energetika Energetika emise do oxidy dusíku 206174.0 Kopřivnice, a.s. Energetika Kopřivnice, a.s. KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. Kopřivnice, a.s Energetika Kopřivnice, a.s KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. ovzduší emise do ovzduší emise do ovzduší emise do ovzduší (NOx/NO2) oxid uhličitý (CO2) oxid uhelnatý (CO) oxid uhličitý (CO2) 115455070 1997050.0 124508000 45

Další blízké zdroje jsou uvedeny v práci Hon a kol (2006). Jejich přehled je na následujícím obrázku Obrázek č. 34: Přehled zdrojů REZZO 1 v ORP Kopřivnice a poloha zrušené AMS Lubina v roce 2003 (Hon a kol. 2006) Poznámka: Energetika Tatra a.s. se v roce 2005 přejmenovala na Energetika Kopřivnice a.s. Hodnoty emisí z těchto dalších zdrojů byly v roce 2003 nižší než u výše uvedených za rok 2006 (viz Hon a kol. 2006). 46

Mimo tyto blízké zdroje oblast Kopřivnice ovlivňují i zdroje z okolních průmyslových center (především Ostravsko Karvinská oblast) a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje. Zdrojem znečištění ovzduší jsou nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i lokální zdroje a doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Dosavadní vývoj dopravy v ČR přináší prudký nárůst emisí, který byl následující (Ročenka dopravy 2006 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2006/rocenka/htm_cz/ ) Obrázek č. 35: Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) 200-2006 emise (tisíce tun) výkon (mil. oskm) 47

Obrázek č. 36: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun) výkon (tisíce tkm) Obrázek č. 37: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun) výkon (mil. oskm) 48

Emise jsou úměrné spotřebě pohonných hmot, jejich kvalitě a technické dokonalosti spalovacích motorů. Spotřeba pohonných hmot v ČR se vyvíjela následovně : 7.1.2. Spotřeba benzínu a nafty v silniční dopravě ( jako energie TJ) 2000 2002 2003 2004 2005 2006 Automobilový benzín 148,6 133,5 126,4 156,2 204,4 192,2 Motorová nafta 15 955,9 16 951,5 16 742,3 18 792,0 22 143,2 25 860,2 Obdobné trendy se dají předpokládat i pro správní území Kopřivnice. Situaci může ovlivnit i přechod na biopaliva. Podíl jednotlivých složek emisí z různých typů silniční dopravy v ČR za období 2000-2006 je následující: Obrázek č. 38 Emise - osobní automobilová doprava 10 000 000 tuny 1 000 000 100 000 10 000 1 000 100 10 2000 2002 2003 2004 2005 2006 1 CO2 CO Nox N2O těkav.l. CH4 SO2 pevné č. Pb 49

Emise - veřejná doprava 10 000 000 tuny 1 000 000 100 000 10 000 1 000 100 10 2000 2002 2003 2004 2005 2006 1 CO2 CO Nox N2O těkav.l. CH4 SO2 pevné č. Emise - nákladní doprava tuny 10 000 000 1 000 000 100 000 10 000 1 000 100 10 2000 2002 2003 2004 2005 2006 1 CO2 CO Nox N2O těkav.l. CH4 SO2 pevné č. Z grafů je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO 2. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NO x, těkavé látky a Pb) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. Tato data platná pro ČR lze očekávat i pro správní území Kopřivnice. Významným zdrojem emisí jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním. Nárůst počtu objektů s lokálními zdroji vytápění může v budoucnu situaci zkomplikovat. Dá se předpokládat, že většina objektů bude používat zemní plyn nebo elektrickou energii, nelze však z ekonomických důvodů vyloučit návrat k pevným palivům. Dalším zdrojem emisí jsou odpady a to zejména biologicky rozložitelný odpad, který při skládkování produkuje metan a další uhlovodíky. Snahou Krajského úřadu Moravskoslezského kraje je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO X ), těkavé organické látky 50

(VOC) a amoniak (NH 3 ) stanovených pro Moravskoslezský kraj. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy. Do roku 2020 lze odhadnout navýšení dopravní zátěže na jednotlivých komunikacích o 10-30 %. Nejvyšší nárůst lze očekávat na průtahu silnice I/58 a II/480. Nárůst hluku bude mí negativní vliv zejména v zastavěném území Kopřivnice a Lubiny. Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu místních komunikací a realizaci přeložek komunikací, úpravy křižovatek, výstavbě mimoúrovňových křížení, povolené rychlosti, opatřeních pro nastolení plynulého provozu apod. Překračování hygienických limitů vůči obytným objektům lze očekávat především v okolí silnice II/480, zejména však na křížení s dalšími významnými komunikacemi (ul. Obránců míru, Husova). Při sledování intenzity dopravy a vyhodnocení hlukové situace v roce 2000-2002 byla nejvyšší přípustná hodnota hluku na páteřní komunikaci ve městě (křižovatka ul. Záhumenní x Husova přes kruhový objezd směrem na Nový Jičín) po úpravě základní hladiny hluku (LAeq,T=50dB) korekcemi stanovena na 60 db. Naměřené hodnoty potvrdily překračování tohoto limitu (průměrné hodnoty hladin hluku měřených na křižovatce ul. Záhumenní x Husova na kruhovém objezdu dosahovaly 65 db) - Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí (http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vlivdopravy). Obdobné překračování přípustných hlukových hladin bylo vypočteno v konceptu ÚPN na základě hodnot předpokládané intenzity dopravy. Výsledné ekvivalentní hlukové hladiny jsou uvedeny v následující tabulce sčítací stanoviště výhledová intenzita silničního provozu v r.2020 L Aeq (d o ) db (A) den/noc L Aeq (příp.) db (A) den/noc I/59 7 1632 T 2027 O 8754 M 37 S 10818 62,8/51,9* pozn.: ve vzdálenosti cca 15 m od zdroje hluku (jízdní pruh) 60/50 T 1527 63,1/52,4* III/4747 7-2753 O 8139 M 47 pozn.: ve vzdálenosti 12 m od od zdroje hluku 60/50 S 9713 * nejbližší obávaný objekt, pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 3 4 m LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina 51

Dalším novým zdrojem hluku mohou být nové výrobní provozy zejména v průmyslové zóně, sportovní letiště a v sezóně i rekreační území u vodní nádrže Větřkovice. Výše hlukové zátěže na letišti bude záviset na intenzitě provozu a na využívání prostoru leteckými modeláři. Rekreační území u vodní nádrže Větřkovice bude záviset především na způsobu využití (nepříznivé jsou provoz motorových člunů, pořádání hudební produkce a pod). Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod Ve správním území Kopřivnice lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Stav k roku 2005 a předpokládaný vývoj produkce odpadů a jejich zpracování a likvidace do roku 2010 je zpracován v Koncepci odpadového hospodářství pro území správního obvodu Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností (KOH). Koncepce navazuje na zpracované programy odpadového hospodářství měst Kopřivnice a Příbor, které jsou včleněny do daného dokumentu, aby byly s KOH v souladu popřípadě se vzájemně doplňovaly. Dalším významným dokumentem z oblasti odpadového hospodářství je studie s názvem Komplexní řešení problematiky biologicky rozložitelného odpadu ASOMPO a.s., která vyhodnocuje situaci s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) u obcí akcionářů ASOMPO a.s. a navrhuje řešení pro sběr a využívání tohoto odpadu. Řešení v rámci této studie přesahuje hranice obce s rozšířenou působností Kopřivnice, zároveň ale nezahrnuje např. město Kopřivnici. Paralelně s KOH je zpracovávána Studie využití biologicky rozložitelných odpadů, která řeší využívání biologicky rozložitelných komunálních odpadů v Kopřivnici a jejím širším okolí. V rámci území Kopřivnice vzniklo v roce 2005 5 631,03 t odpadů komunálního charakteru, z toho 3 962,47 t směsného komunálního odpadu. Nakládání s komunálním odpadem v území ORP Kopřivnice zajišťuje firma SLUMEKO, s.r.o. Kopřivnice, Remondis, OZO Ostrava s.r.o. a ASA spol. s.r.o. V Kopřivnici se provádí separovaný sběr papíru, plastů, skla a kovů. Papír, plasty a sklo se separují do kontejnerů, kovy se vykupují ve sběrnách. V roce 2005 se sebralo 193,83 t papíru, 152,74 t skla, 120,16 t plastů, 16,81 t kovů, 490,71 t odpadů z údržby zeleně. ČOV Kopřivnice vyprodukuje 2500 t kalů/rok. Nebezpečných složek odpadů bylo sebráno 63,57 t. V Kopřivnici je funkční sběrný dvůr. Menší obce zajišťují sběr nebezpečných odpadů mobilním sběrem. Na území ORP Kopřivnice je v provozu autovrakoviště Ženklava sloužící ke sběru, výkupu a využívání (demontáže) vyřazených vozidel, které může sloužit jako zařízení pro celý širší mikroregion Kopřivnice a okolí. Sebraný vytříděný odpad se dále zpracovává v dotříďovacích linkách. V dopravně dostupném okolí území Kopřivnice je k dispozici několik dotřiďovacích linek, jejichž kapacita je dostatečná. Dotřiďovací linky firem SLUMEKO, s.r.o. a OZO, s.r.o. se zaměřují na dotřiďování plastových odpadů a papíru. Na dotřiďování skla se specializuje dotřiďovací linka firmy Frýdecká skládka, a.s. Biologicky rozložitelný odpad lze zpracovat v provozovnách 52

SITA CZ a.s. Příbor OZO Ostrava s.r.o Ostrava Frýdecká skládka a.s Frýdek Místek AGROTECH, spol. s r.o. Valašské Meziříčí bioplynové stanici ve Velkých Albrechticích (kejda, tráva, listí, odpady ze stravování) Komunální odpad je (a bude) skládkován na kapacitně vyhovujících skládkách v okolí Kromě obcí na území obce s rozšířenou působností Kopřivnice produkují směsný komunální odpad také firmy. V roce 2005 bylo v tomto území evidováno od firem téměř 2 600 t směsného komunálního odpadu. Mezi nejvýznamnější producenty patří Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s. Ostrava se 1 750 t a TATRA, a.s. Kopřivnice s 203 t. Průmyslové odpady se separátně zpracovávají podle plánů odpadového hospodářství jednotlivých podniků. Přehled firem, které se zabývají likvidací odpadů nebo jeho sběrem včetně sběru druhotných surovin na území správního území Kopřivnice je uveden v následujících tabulkách ( sestaveno podle přehledu vedeného na Krajském úřadu MSK - http://www.krmoravskoslezsky.cz/zp_04.html Provozovatel IČ Umístění Zařízení Platnost do KOMTERM, a.s. Závišova 9, 140 00 Praha 4 (dříve Energetika Kopřivnice,a.s. Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice) 26760738 65138619 k ú. Kopřivnice Deemulgační stanice s následnou neutralizací Na dobu neurčitou integrované povolení Colour metal s.r.o. 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem 334 26828316 k. ú. Kopřivnice sběrna 31. 3. 2011 PARTR spol. s r. o. Všemina 234 763 15 Slušovice 60728515 k. ú. Kopřivnice Sběrna a výkupna odpadů, provozovna Kopřivnice 30. 6. 2008 SEKOMAT Nový Jičín s.r.o. Dukelská 128 742 42 Šenov u Nového Jičína SLUMEKO, s. r. o. Štefánikova 58 742 21 Kopřivnice 64615758 k. ú. Kopřivnice sběrna 30. 4. 2008 25376021 k. ú. Kopřivnice Sběrné místo 30. 8. 2010 THERÁPON 98, a. s. Štefánikova 1301/4 742 21 Kopřivnice 25399195 mobilní Ocelový kontejner ASF 1000-5 31. 3. 2009 V+V SAVEKO s.r.o. Záhumenní 1346 742 21 Kopřivnice 25818881 k. ú. Drnoholec nad Lubinou Zařízení k výkupu a využití stavebních odpadů 30. 6. 2009 53

Mobilní zařízení ke sběru a výkupu Provozovatel IČ Platnost do SLUMEKO, s.r.o. Štefánkova 58 742 21 Kopřivnice 25376021 31. 3. 2012 Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na vývoji průmyslu a nových technologiích. Veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod (ČOV) ve správě SmVaK Ostrava a. s., je vybudována pouze pro Kopřivnici. Projektovaná kapacita je 8 300 m 3 /den. Areál Tatry Kopřivnice má vlastní mechanicko chemickou ČOV o kapacitě 15 000 m 3 /den, na kterou je odváděno cca 50 % splaškových odpadních vod. Průmyslové odpadní vody jsou předčišťovány v neutralizační a emulgační stanici. Průmyslový park Kopřivnice je napojen na kanalizaci města. Drnholec nad Lubinou a Větřkovice u Lubiny (místní část Lubina), Vlčovice a Mniší nemají ČOV, odpadní vody se po individuálním předčištění odvádí do povrchových vod. Koncepce řešení navrhuje odkanalizování maximálního množství odpadních vod na ČOV Kopřivnice. Dešťové vody budou odváděny do povrchových toků dešťovou kanalizací. U dešťové kanalizace zaústěné do povrchových toků, zejména však do Tichávky, Kopřivničky, Lubinky a Svěceného potoka, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů podle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. je třeba dbát zachování kvality povrchové vody. Výstavba kanalizace není v rozporu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje. 54

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje současné proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) může neúměrně zvýšit povrchový odtok. Opatření pro zasakování dešťových vod se doporučuje zejména na lokalitách s rodinnou zástavbou. Změna vegetace Většina změn využití ploch navržených v Konceptu územního plánu Kopřivnice je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 371,18 ha z toho 348,51 ha zemědělské půdy. Realizací bytové výstavby ( 198,37 ha, z toho 191,89 ha zemědělských pozemků) se tyto plochy zčásti zastaví, zčásti budou zatravněny nebo osázeny okrasnými nebo ovocnými stromy. Ostatní plochy určené pro občanskou vybavenost, výrobu a dopravu budou z větší části zastavěny. Větší podíl zeleně lze očekávat u ploch určených pro sport a zeleň, individuální rekreaci (zahrádky), zahrady, veřejnou a ochrannou zeleň. Zábor lesních pozemků je navrhován na 1,17 ha a zahrnuje převážně malé parcely, zahrnuté mezi zastavitelné plochy bez možnosti jiného řešení a plochy dopravní.. Pro potřeby ÚSES se předpokládá zábor 7,32 ha zemědělské půdy pro zalesnění. Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku. 55

Obrázek č.39: Potenciální přirozená vegetace - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Změna vzhledu krajiny Řešené území má jednak část městskou - centrální (zástavba Kopřivnice), jednak část venkovskou (venkovská sídla a zemědělská krajina). Do venkovské části náleží Lubina, Vlčovice a Mniší. Pro centrální část je charakteristická souvislá sídlištní zástavba s doplňující občanskou vybaveností a centralizovaná průmyslová zóna. Souvislá zástavba je situována podél toku Kopřivničky a silnice II/480 ve směru sever-jih, dále je rozvinuta západním směrem podél silnice II/482 ve směru na Závišice. Zástavba rodinnými domy je situována po obvodu sídlištní zástavby a to všemi směry. V k.ú. Kopřivnice převládá návrh zastavitelných ploch pro bydlení v návaznosti na stávající zástavbu bytových domů v severní části zastavěného území podél přeložky silnice II/482 a severně od ulice Sluneční. Plochy pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu rodinnými domy v západní části zastavěného území, jižně od ulice 56

Sluneční, v jižní části zastavěného území západně od ulice Záhumení a v prolukách mezi stávající zástavbou. Plocha pro rozvoj občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) je vymezena v jihovýchodní části k.ú. v návaznosti na stávající plochy staveb občanského vybavení podél ulice Husovy. Plocha pro rozvoj občanského vybavení pro komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) je navržena v severní části k.ú. mezi ulicí Čs. armády a železniční tratí. Plochy výroby drobné (VD) jsou navrženy tři. První plocha je vymezena podél ulice Obránců míru v severozápadní části k.ú., druhá plocha je vymezena v návaznosti na stávající areál drobné výroby v severní části k.ú., třetí plocha je největší a je vymezena jak na k.ú. Kopřivnice, tak na k.ú. Drnholec nad Lubinou. Plocha pro rozvoj tělovýchovných a sportovních zařízení (OXS) je vymezena za účelem rozšíření stávajícího lyžařského areálu na svazích Červeného kamene. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích - parků, jsou vymezeny dvě, a to v severní části k.ú. Jedna plocha je vymezena západně od čistírny odpadních vod, druhá plocha je vymezena jižně od přeložky silnice II/482. Dále jsou v k.ú. Kopřivnice plochy zeleně soukromé - zahrad (ZS) a rekreace individuální - zahrádek (RZ). Podél ulice K Očnímu je vymezen pás ochranné zeleně (ZO). Vymezení zastavitelných ploch dopravní infrastruktury specifické (DXS) je provedeno ve vazbě na stávající plochy bydlení hromadného v severní části k.ú. za účelem výstavby garáží a odstavných ploch. Z hlediska řešení dopravy je významný návrh přeložky silnice II/482 (severní obchvat). V nezastavitelných plochách západní a jižní části k.ú. jsou vymezeny navržené prvky územního systému ekologické stability, kde se předpokládá především zalesnění. Ve venkovské části převládá bydlení v rodinných domech a smíšené venkovské. Návrh zastavitelných ploch navazuje na současnou zástavbu nebo zaujímá stávající proluky. V severozápadní části k.ú. Vlčovice, v návaznosti na areál Tatry Kopřivnice a.s., jsou navrženy rozsáhlé plochy pro rozvoj výroby drobné (VD) a výroby průmyslové a skladování (VP). Z dopravní infrastruktury patří mezi významné záměry návrh plochy dopravní infrastruktury - vzletové a přistávací dráhy (DL) v severní části k.ú., mezi plochou bývalé skládky a útulkem pro psy. V k.ú.větřkovice u Lubiny je významná navržená plocha pro letní rekreaci u vodní nádrže (OXS). Pozitivním zásahem bude dobudování územního systému ekologické stability. Předpokládá se zábor 7,32 ha zemědělské půdy pro zalesnění. Realizace navržených změn povede ke koncentraci zástavby do kompaktních celků, pro které bude snazší dobudovat potřebnou infrastrukturu a zabezpečit základní obslužnost. I přes značný zábor zemědělských půd nedojde k rozdrobení velkých ucelených ploch zemědělských půdy. Systém NATURA 2000 Systém Natura 2000 ve správním území města Kopřivnice není zastoupen. Existuje však návrh na vyhlášení dvou nových lokalit evropského významu: 57

- CZ0810001 Červený kámen o celkové rozloze 253,39 ha v kategorii přírodní památka. Lokalita je rozdělena na dvě samostatné části. Porosty jsou zastoupeny ekosystémy suťových lesů na které je vázán výskyt ohrožených a vzácných taxonů Cephalanthera longifolia, Lunária rediviva, Neottia nidus-avis, Orchis mascula, Orchis pallens, Veronica mantana. - CZ0810036 Štramberk o celkové rozloze 169,0868 ha - v kat. území Kopřivnice leží cca jedna třetina EVL. Navrhovaná kategorie ochrany je v tomto případě národní přírodní památka, res. přírodní památka. Jsou zde representativní lesní porosty svazu Tilio-Acerion a loukami nížin a podhůří v kombinaci s polopřirozenými suchými trávníky a faciemi křovin na vápnitých podložích s řadou teplomilných prvků migrujících Moravskou bránou. Na lokalitě Kocvínek roste 11 druhů z čeledi vstavačovitých, v okolí Štramberku byl doložen výskyt ještěrky zední (jediný výskyt v ČR). Ostatních systémy ochrany přírody V posuzovaném území se vyskytuje jediné maloplošné chráněné území přírodní památka Váňův kámen. Je lokalizováno na západní okraj k.ú. Kopřivnice Obrázek č. 40 : Maloplošná chráněná území - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ 58

Obrázek č. 41: Váňův kámen - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Lokalita má základní charakteristiky (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&show_one=1&id=1 664) Minimální nadmořská výška (m): 450 Maximální nadmořská výška (m): 450 Datum vyhlášení území: 1.1.1993 Datum zrušení území: Kód Název Bioregion 3.5 Podbeskydský Fytogeografické členění 76a Moravská vlastní Geomorfologická jednotka IXC1 Podbeskydská pahorkatina CHOPAV Klimatická oblast MT9 mírně teplá 9 Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina brána Lesní hospodářský celek Cíle ochrany N Kód Kód Název Název Platnost LHC do není nebo neuveden nebo zatím nezaklíčován Do jižní části řešeného území zasahuje část přírodního parku Pobeskydí. Do přírodního parku spadá většina příměstského území města Kopřivnice a místních částí Vlčovice a Mniší. Přírodní park o celkové rozloze 125 km 2 byl vyhlášen v roce 1993 orgánem ochrany přírody k ochraně území vyhláškou Okresního úřadu Nový Jičín. Vznikl přehlášením oblastí klidu Červený kámen a Kojetín. Území přírodního parku je rozděleno podle stupně ochranného 59

režimu do IV zón. Hospodářské využití území přírodního parku lze provádět s ohledem na tyto zóny odstupňované ochrany tak, aby se zachoval krajinný ráz typický pro Podbeskydskou pahorkatinu a aby se udržoval a zlepšoval přírodní stav území, byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. Obrázek č. 42: Přírodní park Pobeskydí - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Chráněné jsou i systémy ÚSES a významné krajinné prvky (VKP). Hospodaření je zde regulováno, ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Rozsah nadregionálních a regionálních prvků USES v širším okolí je uveden na obr. č. 43. Na správní území Kopřivnice zasahují Nadregionální biokoridor K 144 Jezernice Hukvaldy, mezofilní bučinný a Regionální biocentrum Pískovna 144. 60

Obrázek č. 43: Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability (http://map.env.cz/mapmaker/cenia/portal/) Lokální úroveň je navržena pro zajištění parametrů ÚSES v místní úrovni a je podrobně popsána v Konceptu územního plánu. Je tvořena lokálními biokoridory, lokálními biocentry a iterakčními prvky: trasa ze Závišic severním okrajem Kopřivnice přes Příbor, s LBC částečně na území Kopřivnice a pak pokračující po území Příbora; trasa po toku Lubiny; trasa z nadregionálního biokoridoru K 144 Jezernice - Hukvaldy k východu přes území Mniší a do Sklenova do nadregionálního biocentra Hukvaldy, část je vedena podél toku Lubiny jako trasa výše uvedená; trasa z Hájova přes severovýchodní část Větřkovic, která je v části zdvojena podél břehu nádrže Větřkovice a druhá větev částečně přes k. ú. Sklenova do nadregionálního biocentra Hukvaldy. interakční prvek z biocentra Kopřivnice 4 na jih na území Štramberka, který je již dnes využíván zvěří jako migrační koridor na Bílou horu (unikátní regionální biocentrum). 61

Lokální ochranu vyžadují i památné stromy. Na správním území města Kopřivnice je registrováno 7 památných stromů nebo skupin stromů - převzato ze stránek Agentury ochrany přírody a krajiny (http://drusop.tmapserver.cz/). so. Kód Název Typ objektu Počet Okres Dat. vyhl. Dat. zruš. 309 Buk černých myslivců Jednotlivý strom 1 Nový Jičín 28.4.1997 310 Buk Ondrášův Jednotlivý strom 1 Nový Jičín 28.4.1997 314 Fojtova lípa Jednotlivý strom 1 Nový Jičín 28.4.1997 312 Husova lípa Jednotlivý strom 1 Nový Jičín 28.4.1997 313 Ořech Leopolda Víchy Jednotlivý strom 1 Nový Jičín 28.4.1997 315 Platan Emila Hanzelky Jednotlivý strom 1 Nový Jičín 28.4.1997 311 Raškův buk Jednotlivý strom 1 Nový Jičín 28.4.1997 Legenda barevného označení: Objekt v platnosti. Objekt je zrušen. Objekt je zaniklý. Konec formuláře Podle podkladů odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Kopřivnice jsou registrovány tyto významné krajinné prvky (převzato z Konceptu ÚPN): 62

katastrální území číslo VKP Název Kopřivnice 34119 Louky a pastviny pod Červeným kamenem Kopřivnice 34120 Potůčky pod Červeným kamenem Kopřivnice 34168 Kříž u křižovatky dvou cest se čtyřmi kaštany Vlčovice, Kopřivnice, Drnholec 3401/1 Sýkoreček - regulovaný vodní tok Větřkovice 3402 Výhled do kraje - kóta 353 Větřkovice 3403 Zeleň u vodojemu (Hájov) Větřkovice 3404 Erozní rýha do údolí Lubiny v prudkém svahu se zelení Větřkovice 3405 Pastvina intenzivně využívaná Větřkovice 3406 Louky a pastviny na svahu JV Větřkovické hůrky Větřkovice 3407 Bukojedlový lesní porost Větřkovice 3408 Rozptýlená zeleň - remíz Mniší 3409 Drobné selské lesíky Větřkovice 3410 Selský lesík Větřkovice 3411 Zalesněná trasa řeky Lubiny Hájov, Větřkovice 3412 Komplex drobných selských lesíků Drnholec 3413 Lokalita s výskytem sledovaných druhů rostlin Větřkovice 3414 Drobné remízky a lesíky Větřkovice 3415 Okrasná zeleň u zemědělského areálu Větřkovice 3416 Zamokřená plocha Větřkovice 3417 Švestková alej podél místní komunikace Větřkovice 3418 Zahrada využívaná jako polní sad Větřkovice 3419 Pastvina v sousedství areálu zemědělského družstva Větřkovice, Drnholec 3420 Doprovodná zeleň podél komunikace Větřkovice, Drnholec 3421 Kulturní louka Drnholec 3422 Lesík na terase Lubiny Drnholec 3423 Výsadba zeleně kolem komunikace Kopřivnice 3424 Ochranná zeleň kolem ČSAD Drnholec 3425 Místní potok Drnholec 3426 Alej vzrostlých stromů podél komunikace Větřkovice 3429 Vrchol kóty 390 s lesíkem a loukami Mniší 3430 Mez porostlá zelení Mniší 3431 Louky a pastviny pod Kazničovem Mniší 3432 Zeleň kolem sportovního areálu Mniší 3433 Erozní rýha porostlá zelení Mniší 3434 Louky a pastviny na V svazích Hůrky (418 m) Mniší 3435 Les na svazích vrchu Hůrka Mniší 3437 Louka ve svahu pod Kazničovem Mniší 3438 Polní sad ovocných dřevin Mniší 3439 Drobné selské lesíky Mniší 3440 Lesy navazující na lesní komplex Kazničova Vlčovice 3441 Mlýnská strouha Vlčovice 3442 Sportovní areál s doprovodnou zelení Vlčovice 3443 Vodní nádrž Mniší 3445 Erozní rýha na terase Lubina, porostlá zelení Mniší, Kopřivnice 3446 Polopřirozená louka ve svažitém podhorském terénu Mniší 3447 Polopřirozená pastvina s dosud přirozenými společenstvy Mniší 3448 Malý listnatý lesík Kopřivnice 3449 Ochranná zeleň kolem závodu Tatra 63

Kopřivnice 3450 Remízy rozptýlené zeleně Kopřivnice, Příbor 3452 Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Kopřivnice 3457 Bezejmenný potok Kopřivnice 3459 Degradovaná pastvina a les Benčák Kopřivnice 3470 Louka polopřirozená Kopřivnice 3475 Bezejmenný potok Kopřivnice 3476 Pastevní areál Kopřivnice 3477 Váňův kámen Kopřivnice 3478 Mokřad Kopřivnice 3479 Degradovaná pastvina s remízkem Kopřivnice 34126 Raškova skála Vlčovice 34127 Bezejmenný potok Vlčovice 34128 Janíkovo sedlo Vlčovice 34129 Pastviny pod Holým vrchem Vlčovice 34130 Pastvina pod Janíkovým sedlem Kopřivnice 34131 Svahová louka pod Č. kamenem (Louky na sjezdovce) Kopřivnice 34132 Vrcholová partie Brd s Janíkovým sedlem Vlčovice 34133/1 Zeleň v krajině doprovázející erozní rýhy Kopřivnice 34134 Šostýn Kopřivnice 34138 Bílá hora Kopřivnice 34139 Stanoviště zvlášť chráněných druhů rostlin 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Kvalita ovzduší, hluková zátěž Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č.4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 Věstník MŽP č.3 /rok 2007) náleží oblast pro stavební úřad Kopřivnice k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problematické jsou koncentrace PM 10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad PM10 (r IL) PM10 (d IL) NO2 (r IL) Benzen MěÚ Kopřivnice 58,3 100 - - 100 Souhrn překročení IL Vysvětlivky: IL imisní limit; d IL 24hodinový imisní limit; r IL roční imisní limit Překročení hodnoty cílového imisního limitu (v % území) Stavební úřad B(a)P Městský úřad Kopřivnice 100 64

Do budoucna lze očekávat lokální zhoršování kvality ovzduší v řešeném území, a to zejména podél dopravních komunikací s intenzivní dopravní zátěží. Podrobnější údaje o kvalitě ovzduší jsou uvedeny v kapitole 2. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Ke zlepšení hlukové zátěže může dojít jen v místech přeložek komunikací, ke zhoršení naopak v místech s nárůstem intenzity dopravy, zejména v úsecích, kde prochází v plochách bytové výstavby. Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace bude zlepšovat. Staré ekologické zátěže (zpracováno podle Strategického plánu rozvoje města Kopřivnice pro období 2007-2022 z října 2007) Nejvýznamnější starou zátěží na území Kopřivnice je skládka neutralizačních kalů, jejímž hlavním původcem byla v letech 1966-1976 Tatra, n. p., Kopřivnice. Skládka zabírá plochu cca 1 ha a obsahuje přibližně 34 000 tun neutralizačních kalů, které obsahují řadu škodlivin, převážně NEL, polyaromátů a těžkých kovů. Pro tuto skládku byla provedena analýza rizika (AQ-test, 2003), z jejichž závěrů vyplývá až dramatický obsah škodlivých látek, jejich vyluhovatelnost vodou je však obecně nízká. Migrace nebezpečných látek je stabilizovaná a neměla by se významně měnit. Problematický je zejména potenciální vliv skládky na plánovanou lokalitu výstavby rodinných domů. Problematiku starých zátěží dále komplikuje skutečnost, že nejsou dostatečně zmapovány. Proto je jejich identifikace jedním z důležitých kroků strategie. Dalším problémem je skládka komunálních odpadů u městské čistírny odpadních vod (MěČOV). Významnou komplikací, zejména v místních částech Lubina a Mniší, je také existence ploch, dříve využívaných zemědělskými podniky, které dnes částečně slouží jako plochy pro podnikání. Rizikem je nejen opuštění těchto ploch, ale také jejich živelné využívání bez jednotné správy (rotace firem, absence zodpovědnosti, apod.). 65

Obrázek č. 44: Staré zátěže ( podklad MÚ Kopřivnice) stará zátěž V Konceptu ÚPN se uvádí následující popis jednotlivých lokalit: č. 1 Lokalita U Benčáku (k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu o výměře asi 6.300 m² na jihovýchodním okraji lesíku zvaného Benčák severně od města Kopřivnice. Kdysi plytká rokle s vývěrem drenáží z polí byla zavezena v 50. a 60. letech 20. stol. stavebními a komunálními odpady, není vyloučeno, že v době nerozlišování průmyslových a komunálních odpadů se do skládky dostalo i určité procento průmyslových či zemědělských odpadů. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 16.000 m³. Územním plánem je navrženo využívání lokality jako plochy nezastavitelné smíšené, územní systém ekologické stability a zemědělské pozemky. č. 2 Lokalita Jezdecký areál Bubla Ranch (k.ú. Kopřivnice) Tato lokalita je původní plytkou terénní depresí s vývěrem pramenů z okolních polí, do které bylo v době navážení odpadů neodborně uloženo betonové potrubí. Území se nachází severně od města Kopřivnice nedaleko lokality U Benčáku. Výměra území je asi 22.500 m² a je zde uloženo neidentifikované množství především stavebních a průmyslových odpadů, určité procento i komunálních odpadů, po náhodném provedení vrtu v této skládce v roce 2005 odbornou firmou byly potvrzeny i nebezpečné průmyslové odpady. Odpady jsou překryty vrstvou výkopové zeminy. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 85.000 m³. Na pozemku je v současné době provozováno zařízení pro chov koní s příslušným občanským vybavením, část lokality je navržena jako územní systém ekologické stability a zbývající část jako zemědělské pozemky. 66

č. 3 Lokalita Skládka kalů Kopřivnice (k.ú. Kopřivnice) Původně vytěžený prostor hlíny pro místní kachlovku o výměře 9.100 m² s hloubkou kolem čtyř metrů byl v 70. a 80. letech 20. stol. využit jako skládka průmyslových odpadů pastovité a tekuté konzistence. K této lokalitě byla provedena v r. 2003 analýza rizik se závěry, podle kterých je nutné řešit její zabezpečení. Kubatura odpadů je odhadnuta na 34.000 m³. Územním plánem je převážná část lokality navržena jako zeleň na veřejném prostranství - park a okrajové části jsou přiřazeny do navržených ploch smíšených městských, určených k zástavbě. č. 4 Lokalita Pod Brdy (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu vybranou v době rozvoje výstavby v 70. a 80. letech k deponii stavebních odpadů a zemin, do které se mohly vyvážet i průmyslové odpady. Území bylo jen částečně upraveno pro výstavbu garáží, část zůstala bez úprav, lokalita je zarostlá náletovými dřevinami. Rozloha lokality je asi 2.500 m².kubatura odpadů se dá odhadnout na 15.000 m³ odpadů. Územním plánem je převážná část lokality navržena jako plocha občanského vybavení, část lokality je součástí stávajících ploch občanského vybavení. č. 5 Lokalita u Lubiny - Hluková dráha a skládka průmyslových odpadů Vlčovice byla z evidence vypuštěna. Skládka je navržena k rekultivaci na trvalé travní porosty. č. 6 Lokalita pod Velovou (mezi Větřkovicemi a Mniší) Jedná se o dvě asi 200 m od sebe vzdálené bývalé deprese v terénu, kterými protékaly především srážkové vody z vrchu Kazničova a vytvořily rozměrné zářezy v polích. Do těchto prohlubní byly uloženy průmyslové, stavební i komunální odpady, včetně z dnešního pohledu nebezpečných odpadů. Na části těchto deponií byla provedena rekultivace a území bylo zapojeno do zemědělské půdy, zbytek ve svahu k řece Lubině byl ponechán přirozené obnově, pokud na to budou přírodní podmínky stačit. Rozloha těchto území je dohromady asi 33.000 m². Kubatura odpadů je jen odhadnutelná, lze předpokládat tak do 200.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající, výše uvedené využívání lokality. č. 7 Lokalita nad Marákovými (k.ú. Mniší) Mělká proláklina na snadno přístupném území u cesty na Hukvaldy byla v 70. a 80. letech 20. století využita pro ukládání průmyslových a stavebních odpadů. Výměra činí asi 27.000 m². Kubatura navezených odpadů je asi 100.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající využívání lokality - zemědělsky obhospodařované pozemky. č. 8 Lokalita nad letním koupalištěm (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Vedle cesty k dolní stanici sjezdovky nad letním koupalištěm vznikla návozem průmyslových odpadů na lesní pozemek plocha o výměře asi 4.000 m². Podle nálezů sklovitých balvanů v okolí navýšeného profilu se zřejmě jedná o průmyslové odpady podobné odpadům z hutní výroby. Kubatura odpadů je asi 20.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající využívání lokality - pozemky lesa a nezastavitelné smíšené plochy (doprovodná zeleň vodního toku). č. 9 Lokalita u PPK - Nohlice Po levé straně silnice I/58 podél Průmyslového parku Kopřivnice ve směru na Frenštát p. R. v úseku od Křížku asi 300 m vznikla návozem stavebních, průmyslových a komunálních 67

odpadů zvýšená plocha pozemku od původního terénu o 4 5 m o výměře asi 116.000 m² Plocha je špatně zemědělsky využitelná pro podloží, na kterém plodiny rostou omezeně. Územním plánem je část vymezené lokality navržena jako plocha vzletové a přistávací dráhy a provozní zázemí pro tuto plochu, část lokality náleží do navržených ploch pro výrobu průmyslovou a zbývající část lokality je ponechána jako zemědělsky obhospodařované pozemky. Přes lokalitu je navržena trasa přeložky silnice I/58. č. 10 Lokalita Větřkovice Pod břehem (Velová) Plocha po vytěžení říčních štěrků byla zavezena průmyslovými a stavebními odpady, srovnaná, byl proveden návoz výkopové zeminy, pozemky se částečně vrátily do zemědělského využívání. Odpady jsou uloženy až pod hranicí hladiny spodní vody, kterou ovlivňuje hladina vody v řece Lubině. Územním plánem je lokalita vymezena jako součást územního systému ekologické stability. V dokumentaci portálu veřejné správy (http://sez.cenia.cz/mapmaker/sez/) jsou evidovány v správním území města Kopřivnice následující staré zátěže (viz obrázek č. 45) Obrázek č. 45: Staré zátěže (Cenia) - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ 68

Lokalita 1 Zátěže Staré zátěže (Cenia) ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 6939004 2-vysoké 3-lokální Skládka TKO Objekty Název ID studna 6939001005 Zátěže ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 6939004 2-vysoké 3-lokální Skládka TKO 6939001 3-střední 3-lokální Skládka kalů Objekty Název ID KHG-1 6939001007 Název ID KHG-2 6939001008 Objekty Název ID KHG-3 6939001009 Lokalita 2 Objekty Název ID HG-2 6939003002 69

Objekty Název ID HG-1 6939003001 Zátěže ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 6939003 4-nízké Skládka Kopřivnice Lokalita 3 Objekty Název ID SV-1 6939002005 HV-3 6939002003 HV-1 6939002001 HV-4 6939002004 HV-2 6939002002 Zátěže ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 6939002 4-nízké 3-lokální Skládka Vlčovice Lokalita 4 Zátěže ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 6939002 4-nízké 3-lokální Skládka Vlčovice Objekty Název ID SV-1 6939002005 HV-3 6939002003 HV-1 6939002001 HV-4 6939002004 70

HV-2 6939002002 Porovnáním obou zdrojů dat je zřejmé, že se jen část informací překrývá. Informace z MÚ Kopřivnice jsou komplexnější z pohledu skládek, informace z Portálu státní správy obsahují i objekty popisující kvalitu podzemních vod. Ekologická rizika těchto starých zátěží jsou lokální a vesměs nízká. Výjimkou je skládka neutralizačních kalů a skládka TKO u MěČOV. Využití těchto ploch v budoucnu se musí podřídit platné legislativě a s kontaminovanými materiály se musí zacházet podle platných předpisů. Nárůst plochy umělých povrchů Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah je uveden na následujícím obrázku. Obrázek č. 46: Umělé povrchy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ 71

Realizací územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší. Celkový zábor půdy se předpokládá 371,18 ha. Důlní činnost Na posuzovaném území není evidováno žádné důlní dílo. Sesuvná území V posuzovaném území je evidovaná řada drobnějších sesuvů (obr. č. 12 ). Území je náchylné k sesuvům a při úpravách terénu a stavební činnosti je nezbytné s možností vzniku sesuvu počítat. Eroze půdy Území není významně ohroženo erozními procesy. Horninové prostředí ani morfologické podmínky, zejména v severní polovině území, nejsou náchylné k vzniku výrazné eroze. Nepředpokládá se ani významné odlesnění, které by mohlo vyvolat erozi půdy. Potenciální vodní eroze v posuzovaném území dosahuje velmi nízkých až středních hodnot (obrázek č. 47). Obrázek č. 47: Potenciální eroze (Mapový server ÚHÚL www.uhul.cz/carto/ ) Půdní eroze (Klasifikace dle Stehlíka) Topografický podklad sídla ostatní komunikace silnice III. třídy železnice vodní nádrže vodní toky plochy sídel lesní plocha Půdní eroze 0.10 0.50 1.00 5.00 10.00 než 10 Poznámka: hodnoty eroze ve vysvětlivkách jsou v mm/rok, v ploše 100x zvětšené pot. eroze 0.00- pot. eroze 0.11- pot. eroze 0.51- pot. eroze 1.00- pot. eroze 5.00- pot. eroze větší 72

potenciální roční vodní eroze je za předpokladu, že půda není kryta ani vegetačním, ani jiným krytem - http://lesprace.silvarium.cz/content/view/208/12/ ) Přesto je třeba věnovat pozornost omezení rizika vodní eroze, především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě, a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty potenciální eroze jsou zpravidla v odlesněných územích.. Ložiska nerostných surovin Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin. Prakticky celé správní území města Kopřivnice spadá do chráněného ložiskového území černého uhlí Čs. část Hornoslezské pánve. V současné době není pravděpodobná na většině území exploatace ložiska černého uhlí klasickými metodami a nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. Chráněné území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č.j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne 27. 3. 1998 a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení 19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Se změny dané zákonem č.186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.1.2007, podle ustanovení 18 odst. 1a 19 nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání s obvodním báňským úřadem (viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních a postupech dle stavebního zákona Krajský úřad Moravskoslezského kraje 4.4.2007, č.j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne 17.9.2007 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území (č.j. MSK 127566/2007, sp.zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění: Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C 2, bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Chráněná území (podzemní vody) Do r. 2004 bylo město pitnou vodou částečně zásobeno z místního zdroje vody Šutyra (jímací zářez) s vydatností cca 2 l.s -1. Rozhodnutím vydaným Referátem životního prostředí Okresního úřadu Nový Jičín pod č.j. ŽP/6260/99/Pe-231/2 ze dne 10.1.2000 bylo vydáno vodoprávní povolení k odběru podzemní vody v množství: maximální povolený odběr 2,35 l.s -1, průměrný povolený odběr 1,46 l.s -1. Rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice odbor životního prostředí pod č.j. OŽP/50 193/04/JS 7195/04 ze dne 15.11.2004 bylo zrušené původně vydané povolení k nakládaní s podzemními vodami - k jejich odběru z vodního zdroje Kopřivnice Šutyra za účelem veřejného zásobování pitnou vodou z důvodu nepotřebnosti tohoto vodního zdroje. Zdroj má rozhodnutím VLHZ/3977/84/Pe-332 ONV NJ ze dne 13.2.1985 vyhlášená pásma hygienické ochrany I. a II. stupně, která do doby jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu nadále zůstávají platná. 73

Obrázek č. 48: Ochranná pásma zdrojů vod (HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV T.G.M.) ochranné pásmo odběr podzemní vody 74