Obsah. Ludgeřovice - SEA

Transkript

1 Obsah Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace Vymezení území Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Literatura:

2 Úvod Návrh řešení územního plánu Ludgeřovice byl zpracován v září-listopadu 2010 na základě zadání, které schválilo Zastupitelstvo obce Ludgeřovice dne Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezena dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu,, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, zlepšení kvality životního a obytného prostředí a rozvoj sídelní a krajinné zeleně. 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro zpracování Územního plánu Ludgeřovice je fakt, že stávající územní plán již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a zároveň neodpovídá platným právním předpisům. Vypracování nové plánovací dokumentace je nezbytné pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Současně jsou respektovány úkoly pro územní plánování specifikované v Politice územního rozvoje ČR 2008 pro rozvojovou oblast Ostrava OB2 ( a v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Je respektována návaznost na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí. Územní plán Ludgeřovice může být dále upraven na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2

3 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1 Vymezení území Katastr obce Ludgeřovice geomorfologicky náleží do systému hercynského, provincie Středoevropské nížiny a Česká vysočina. Další podrobnější členění se liší podle následujícího přehledu: Systém Severovýchod území Hercynský Jihozápad území Hercynský Provincie Středoevropské nížiny Česká vysočina Středopolské nížiny Krkonošsko-jesenická soustava Subprovincie Oblast Slezská nížina Jesenická oblast Celky Opavská pahorkatina Nízký Jeseník Podcelek Hlučínská pahorkatina Vítkovská vrchovina Okrsek Vřesinská pahorkatina Děhylovská pahorkatina Řešené území je většinou mírně zvlněné, nadmořská výška je v rozpětí mn.m. Nejvyšším bodem je vrch Pastuchova. Zástavba je rozptýlená prakticky po celé katastru s centrem na pravém břehu Stonávky. Obrázek č. 1: Geomorfologické členění Legenda Okrsky: O 1 Vřesinská pahorkatina 2 Děhylovská pahorkatina Řešeným územím územního plánu je katastrální území Ludgeřovice. Náleží do okresu Opava. 3

4 Obrázek č. 2.: Vymezení katastrálního území vymezení obce katastru 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975) Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Obrázek č. 3: Klimatické oblasti - Quitt 1975 Vybrané klimatické charakteristiky (Quitt 1971) klimatické charakteristiky MT 10 klimatické charakteristiky MT 10 Počet letních dnů Srážkový úhrn ve mm vegetačním období Počet mrazových dnů Srážkový úhrn v mm Průměrná teplota v lednu -2 až 3 C zimním období Průměrná teplota v červenci C Počet dnů se sněhovou pokrývkou

5 Podle novějších podkladů uvedených na Portálu veřejné správy je celé území řazeno do teplé klimatické oblasti. Obrázek č.4: Klimatické oblasti - Povrchové vody Katastrální území Ludgeřovice spadá z převažující části do hydrologického povodí Ludgeřovického potoka, který se vlévá v Petřkovicích do Odry. Obrázekč.5: Hydrologická povodí hranice povodí 4.řádu /0 - číslo hydrologického pořadí 5

6 Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne byly vymezeny pro posuzované území Ludgeřovic následující vodní útvary povrchových vod: Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ) Identifikátor vodního útvaru Název vodního útvaru Odra po soutok s tokem Ostravice Odra po soutok s tokem Od Bažantnice Název hlavního toku Odra Odra Správa VÚ CZ CZ Obrázek č.6: Vodní útvary povrchových vod tekoucí Žádný tok v posuzovaném území není dle vyhlášky č.267/2005 Sb. zařazen mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Ludgeřovský potok je vhodný dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. pro život a reprodukci původních druhů ryb. V katastru obce není stanoveno záplavové území. Přesto byla zpracována v roce 2003 Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický, která navrhuje vybudování čtyř nových suchých poldrů bez stálého nadržení a jeden poldr se stálým nadržením. Dále studie navrhuje nahradit zatrubněnou část potoka otevřeným lichoběžníkovým korytem z kamenné dlažby a příjezdy k domům řešit přemostěním otevřeného koryta, které nebudou zasahovat do průtočného profilu toku. Současně studie navrhuje úpravu koryta Kostelního potoka v ř. km 0,000 0,110. Stávající kapacita koryta je nedostačná, studií je navrženo rozšíření koryta a zpevnění koryta v celé délce. Tyto návrhy jsou v územním plánu akceptovány a navazují na obdobná opatření navržená v územním plánu sousedního katastru obce Markvartovice. 6

7 Podzemní voda Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území Ludgeřova náleží do základní vrstvy hydrogeologických rajónů, - rajón č.6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry a do svrchní vrstvy hydrogeologických rajónů rajón č.1550 Kvartér Opavské pahorkatiny. Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne , je řešené území řazeno do útvaru podzemních vod č Kvartér Opavské pahorkatiny. Obrázek č. 7: Hydrogeologická rajonizace Rajony svrchní vrstvy kvartér Opavské pahorkatiny kvartér Odry Rajony základní vrstvy Ostravská pánev kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry Obrázek č. 8: Oblast povodí Odry vodní útvary podzemní vody 7

8 Pro karbonské horniny je charakteristická zvýšená puklinová propustnost. Charakteristickými kolektorskými horninami jsou břidlice a droby s puklinovou propustností. V hradeckokyjovickém souvrství (kulm) je zvodnění vázáno na zónu připovrchového rozvolnění, která dosahuje mocnosti prvních desítek m. Horniny se vyznačují nízkou transmisivitou, která odpovídá řádu 10-4 m 2.s -1 (Plán oblasti povodí Odry, Čurda a kol. 1992, Kačura a kol. 1970). Propustnost a transmisivita petřkovských vrstev v karbonském oknu u Petřkovic kolísá v řádech m 2.s -1. Ve vysvětlivkách k hydrogeologické mapě 1:50 000, list Hlučín, se udává koeficient transmisivity T pro hrádecko-kyjovické souvrství 5, , m 2.s -1, pro ostravské souvrství m 2.s -1, pro sedimenty karpatské předhlubně 2, , m 2.s -1, pro glaciofluviální sedimenty v povodí Ludgeřovického potoka 8, , m 2.s -1, pro glaciofluviální sedimenty v povodí Jasenky 5, , m 2.s -1 a pro tilly m 2.s -1. Koeficient transmisivity T u písčitých hlín je m 2.s - 1. Propustnost karbonských sedimentů je puklinová, terciérních a kvartérních sedimentům průlinová. Mineralizace vod kvartérního kolektoru je nejčastěji 0,3-1g/l, chemický typ Ca-Mg-HCO 3.. Geologické poměry Území obce Ludheřovic je situováno do prostoru Hercynika sedimenty kulmu Nízkého Jeseníku a produktivního karbonu Ostravské pánve, neogénními sedimenty karpatské předhlubně a glaciofluviálními a fluviálními sedimenty, místy překrytými eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny). Kvartérní sedimenty pokrývají většinu katastrálního území Ludheřovice. Glacigenní sedimenty tvoří štěrky, písky a pestrý till (psefitický, nezpevněný a nevytříděný sediment, který vznikl transportem a následným uložením ledovcem. Přeplavením tillu vznikají glacifluviální štěrky). Mocnost kolísá od 3 do několika desítek m. Fluviální sedimenty tvoří štěrky, písky a povodňové hlíny mocné nejčastěji cca 2 m. Eolické sedimenty vznikaly na východních svazích. Jejich mocnost je 2-10 m. Časté jsou na Hlučínsku. Neogénní sedimenty budují karpatskou předhlubeň (čelní hlubina). V posuzovaném území je vyvinuta díčí čelní hlubina, která je vyplněna spodním a svrchním tortonem. Spodní torton tvoří mořské tégly, písčité slíny a písky, svrchni torton jíly s polohami sádrovce a písku. Mocnost miocénních sedimentů dosahuje cca 600 m (vrty u Hlučína). Rozsah výskytu je na následujícím obrázku. 8

9 Obrázek č.9: Odkrytá geologická mapa Neogén: torton svrchní: jíly s polohami sádrovce a písku torton spodní: mořské tégly, písčité slíny a písky Svrchní karbon ostravské souvrství: hrušovské vrstvy - uhelné souvrství převážně pískovcové s pásmy jílovcovými petřkovské vrstvy - uhelné souvrství převážně pískovcové s pásmy jílovcovými Spodní karbon: kyjovické souvrství: flyš s převahou břidlic kyjovické souvrství: flyš s převahou pískovců Karbonské sedimenty jsou zastoupeny ostravským souvrstvím. Vyznačují se cyklickou sedimentací, kde se střídají slepence, pískovce, jílovce, prachovce a uhelné sloje. Ostravské souvrství budují vrstvy petřkovické, hrušovské, jaklovecké, porubské a vrstvy sloje Prokop. Ostravské souvrství vzniklo v přímořském prostředí a bylo ovlivněno častou vulkanickou činnosti. Obsahuje sloje o menší mocnosti ale s kvalitnějším uhlím. V jižní části posuzovaného území vystupují na den petřkovské a hrušovské vrstvy a karbonské sedimenty v kulmském vývoji. Geologická mapa (zakrytá) katastrálního území a okolí je na obr Obrázek č.10 : Geologická mapa zakrytá 9

10 Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) slatina, rašelina, hnilokal (organická) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) jíl, varvy (glacilakustrinní) (složení pestré) písek až štěrk (glacifluviální) (složení pestré) till (glacigenní) (složení pestré) neogén, kvartér kamenitá písčito-hlinitá eluvia sedimentárních hornin spodního karbonu ČESKÝ MASIV - POKRYVNÉ ÚTVARY A POSTVARISKÉ MAGMATITY paleozoikum karbon karbon svrchní pískovce, jílovce, prachovce karbon spodní, karbon svrchní pískovce, prachovce a jílovce ČESKÝ MASIV - KRYSTALINIKUM A PREVARISKÉ PALEOZOIKUM droby (turbidity) karbon spodní KARPATY kenozoikum neogén miocén jílovité břidlice, prachovce, droby (turbidity) vápnitý jíl (tégl), místy s polohami písků (marinní) kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén, eocén jílovec, pískovec (marinní) Nerostné bohatství Na území obce Ludgeřovice zasahují ložiska černého uhlí, zemního plynu a cihlářských surovin. 10

11 Obrázek č.11 : Chráněná ložisková území =cs Legenda chráněné ložiskové území staré důlní dílo Chráněná ložisková území (CHLÚ) Číslo ChLÚ Název Surovina Organizace Rychvald Zemní plyn Green Gas DPB, a.s., Paskov Čs.část Hornoslezské Uhlí černé, Zemní pánve plyn OKD, a.s.ostrava Ludgeřovice I. Štěrkopísky Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Chráněné území Rychvald zasahuje do jižní - jihovýchodní části území, chráněné ložiskové území Ludheřovice I je na východní hranici katastrálního území. Dále jsou v posuzovaném území zastoupeny prognózní zdroje a výhradní ložiska v následujícím rozsahu: Obrázek č.12 : Ložiska a prognózní zdroje - ložiska výhradní =cs 11

12 Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subregistr Číslo ložiska Název Identifikační číslo Organizace Surovina Způsob těžby B Šilheřovice Česká geologická služba - Geofond Uhlí černé Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subre gistr B B B B B Číslo ložiska Název Důl Odra, z.přívoz, z.koblov Důl Odra, stř.ostrava-koblov Důl Odra, stř.ostrava-koblov Důl Odra, stř.ostrava-přívoz Důl Odra, stř.ostrava-přívoz Identifikač ní číslo Organizace Green Gas DPB, a.s., Paskov DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem Surovi na Zemní plyn Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Způsob těžby současná z vrtu dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná Signatury (Geofond) FZ FZ000440, FZ005349, FZ005491, FZ006290, FZ FZ005349, FZ FZ005349, FZ FZ000454, FZ000478, FZ000479, FZ000495, FZ005349, FZ Obrázek č.13 : Dobývací prostory =cs Legenda dobývací prostory těžené Dobývací prostory - Dobývací prostory těžené Číslo DP Název Organizace IČ Nerost Přívoz I Green Gas DPB, a.s., Paskov zemní plyn vázaný na uh. sloje 12

13 Obrázek č.14: Ložiska nebilancovaná =cs Legenda ložiska nebilancovaná Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska nebilancovaná plocha Subregi str Číslo ložiska Název Identifikač ní číslo Organizace Surovina N Petřkovice Neuvedena Štěrkopísky Způsob těžby dřívější povrchová Signatury (Geofond) P012535, P N Ludgeřovice Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Štěrkopísky dosud netěženo FZ006339, P024056, P N Ludgeřovice Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Štěrkopísky dosud netěženo FZ006339, P024056, P N Ludgeřovice N Ludgeřovice Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Štěrkopísky Štěrkopísky dosud netěženo dosud netěženo FZ006339, P024056, P FZ006339, P024056, P Seismicita a dynamická stabilita území Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r (ČSN , změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci 13

14 staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN Mapa na následujícím obrázku č. 15 (Geofyzikální ústav AVČR - ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Prostějov (6), Přerov (6). Obr. č.15: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky Dalším problematickým faktorem je nestabilita horninového masivu. V popisovaném území je registrován jeden aktivní a jeden potenciální sesuv. Pro posuzované území je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací ve flyši a to zejména v členitějším reliéfu. V evidenci Portálu státní správy České republiky (CENIA a v Mapovém serveru Geofondu ( l8046s6&user_rect=) je uveden jediný sesuv: 14

15 Obrázek č. 16.Sesuvy SESUVY OSTATNÍ PLOCHA Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity Rok pořízení záznamu Klíč Petřkovice sesuv stabilizovaný Riziko vzniku sesuvu však existuje i na jiných lokalitách v případě nerespektování přírodních podmínek a umělých zásazích do horninového masivu. Sesuvy pak mohou vznikat i v místech, kde nebyly doposud pozorovány. Nebezpečné jsou zejména zářezy ve svazích a podmáčení svahů. Během roku 2010 se díky enormním dešťovým srážkám a povodním vytvořily nebo obnovily na okolních správních územích další sesuvy (např. Markvartovice). Jsou evidovány na Krajském úřadě MSK ( Pedologická charakteristika Podle půdních typů převládají na územích tvořených fluviálními a glacigenními sedimenty pseudogleje, na flyši karpatských příkrovů kambizemě. Podrobnější plošné rozšíření jednotlivých typů půd je patrné z následujícího obrázku 15

16 Obrázek č. 17: Mapa půdních typů podle TKSP ( Luvizemě Antropozemě Regozemě Kambizemě Černozemě Fluvizemě Gleje Organozemě Pararenziny Hnědozemě Černice Podzoly Smonice Pseudogleje Doly Vodní plochy FLq fluvizem glejová GLf glejové půdy LUm luvizem modální PGl pseudoglej luvický K záboru je navrženo 148,16 ha ploch, z toho 124,47 ha zemědělské půdy. Kvalita zemědělské půdy navržené k záboru je na většině navržených ploch vysoká. Půda ve třídě ochrany II a I se vyskytuje na 104,24 ha. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,15 ha zemědělských pozemků. Dále se předpokládá trvalý zábor 9,80 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Radonové riziko Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že na katastrálním území Ludgeřovice se vyskytuje kategorie středního radonového indexu, která se prolíná s přechodovou kategorii radonového indexu v údolních náplavech a v mocnějších sedimentárních pokryvech. Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci je dávkový příkon gama záření z podložních hornin nízký až středně vysoký ( ngy/h ve výšce 1 m nad povrchem). 16

17 Obrázek č. 18: Mapa radonového rizika ( Archeologická naleziště, historické a kulturní památky V posuzovaném území jsou k evidovány Národním památkovým ústavem následující nemovité památky: Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění / Opava Ludgeřovice Ludgeřovice kostel sv. Mikuláše Markvartovická, Hlučínská Opava Ludgeřovice Ludgeřovice kaple u silnice na Vrablovec Opava Ludgeřovice Ludgeřovice kaple Markvartovická, u čp Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny: Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu Změnu dopravní zátěže území Změnu emisní a hlukové zátěže území Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) 17

18 Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch Změnu vegetace Změnu vzhledu krajiny Ovlivnění systémů ochrany přírody Změna zemědělského půdního fondu Celkový předpokládaný zábor půdy činí 148,16 ha ploch, z toho 124,47 ha zemědělských pozemků. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,15 ha zemědělských pozemků. Dále se předpokládá trvalý zábor 9,80 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Největší podíl je vymezen pro smíšené obytné plochy (66,03 ha), plochy bydlení v rodinných domech (28,50 ha), plochy dopravní silniční (42,30 ha) a plochy občanského vybavení sportovní zařízení. Využití ploch na ostatní aktivity je řádově menší např. největší z nich plochy zeleně na veřejných prostranstvích představují 9,97 ha a plochy smíšené výrobní a skladování 9.13 ha. Změna dopravní zátěže území V odůvodnění je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na dvou úsecích silnice I/56 a na silnici III/4697. Stav k roku 2005 je uveden na obrázku č.23. Obrázek č.19: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod) 18

19 Výhledové dopravní zatížení bez zohlednění rozvoje silniční sítě (navržená přeložka silnice I/11) je uvedeno v následující tabulce. Stan. č. Sil. č. Úsek I/56 Hlučín Ludgeřovice I/56 Hlučín Ludgeřovice III/4697 Ludgeřovice Markvartovice Rok T O M voz./24 hod T- těžká motorová vozidla a přívěsy, O - osobní a dodávková vozidla, M- jednostopá motorová vozidla Z provedené prognózy je zřejmé, že bez úprav navržených silniční sítě dojde k plošnému zvýšení dopravního zatížení na všech silničních komunikacích, a to v rozmezí od 42 po 51 % ( Fusková a kol. 2011) Při dostavbě přeložky silnice I/56 a jejím přímým zapojením do dálnice D1 jsou odhady intenzity dopravy v roce 2030 následující: intenzita dopravy může kolísat v rozmezí cca 24,0 27 tis. motorových vozidel/24 hod. s cca 20 % podílem nákladní dopravy. Vzhledem k tomu, že funkce přeložky silnice I/56 bude především převádět tranzitní dopravu, nepředpokládá se významnější zvýšení dopravního zatížení silnic III/46611 a III/4697 nad rámec zatížení prognózovaného uvažovaného bez vlivu přeložky silnice I/56. Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, V Moravskoslezském kraji je oblast stavebního úřadu Ludgeřovice řazena k relativně silně znečištěným. V ploše působnosti stavební úřadu Obecní úřad Ludgeřovice překračovalo 100 % území cílový imisní limit pro prachové částice PM 10 a 100 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2008 Věstník MŽP 2010/4): 19

20 Stavební úřad PM10 (d IL) PM10 (r IL) Souhrn překročení IL Obecní úřad Ludgeřovice ,8 100 Stavební úřad B(a)P Souhrn překročení CIL Obecní úřad Ludgeřovice Poznámky: V tabulce i dále v textu: IL imisní limit; CIL cílový imisní limit; d IL 24hodinový imisní limit; r IL roční imisní limit Současně byl překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace (na 100% území Moravskoslezského kraje). Území spadá na hranici oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozónu. Při zahrnutí přízemního ozónu je celé území nadlimitní. Obrázek č.20 : 20

21 Obrázek č.21: Obrázek č.22 : 21

22 Obrázek č.23 : Obrázek č.24: 22

23 Obrázek č.25: Obrázek č.26: 23

24 Obrázek č.27: Obrázek č

25 Obrázek č Obrázek č. 30: - Poznámka: TV cílový imisní limit AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit 25

26 požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"- Kvalita ovzduší je na k.ú. Ludgeřovice je blízká kvalitě v ostravsko-karvinské aglomeraci zejména v koncentracích benzo(a)pyrenu - B(a)P a polétavého prachu. Dá se předpokládat, že je při určitých klimatických podmínkách touto aglomerací výrazně ovlivněno. Z hlediska vývoje kvality ovzduší lze aplikovat závěry, které jsou uvedeny v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne ). Přehledné hodnocení a závěry jsou následující : Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka). Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území) Zdroj: ČHMÚ Kromě imisních limitů byly v letech překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (jako podíl na celkovém území). Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech překročen cílový imisní limit 26

27 Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) cílový imisní limit pro ochranu vegetace Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován). V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. V následujícím období po roce 2007 lze sledovat obecně pro ČR pokles hodnot PM 10 i v roce V roce 2009 se projevil mírný nárůst ročních koncentrací. V roce 2009 se projevily výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 µg.m -3 ) měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300µg.m -3. Denní imisní limit byl překročen na všech stanicích častěji než povolených 35 dnů v roce, na nejznečištěnějších lokalitách v Ostravě a v okrese Karviná byl překročen po více než 100 dní v roce. Obdobná situace byla i v roce

28 Obrázek č. 31 ( Rok Trendy ročních charakteristik PM 10 a PM 2,5 v ČR Průměrná roční koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Ostrava Hlučín Přívoz , , , , , , ,1 46,5 Vývoj koncentrací PM 10 v kritickém zimním období na Ostravsko - Karvinsku je zpracován na následujícím obrázku. Zobrazuje vývoj průměrných a maximálních koncentrací PM 10 a podílu hodnot dvoj- a trojnásobně překračujících denní imisní limit ve třech zimních měsících v letech , je vidět, jak se charakter rozptylových podmínek promítl do výsledných koncentrací. Nadprůměrně teplé zimy 2006/2007 a 2007/2008 přispěly k nižším koncentracím v letech 2007 a 2008, tento trend se však změnil počínaje zimou 2008/2009. V koncentracích PM 10 za zimní období 2009/2010 se projevily extrémní hodnoty z ledna

29 Obrázek č. 32 ( Pro Ludgeřovice lze odvodit, že koncentrace PM 10 je mezi hodnotami zjištěnými pro Ostravsko a hodnotami naměřenými v roce 2009 v Hlučíně. Limitní koncentrace benzo(a)pyrenu (1 ng.m -3 ) byly v r.2009 na převážné části území Moravskoslezského kraje překračovány trvale a na většině lokalit několikanásobně. Roční průměrná koncentrace benzenu se pohybuje v rozmezí 2-3,5 µg.m -3 limitem pro ochranu zdraví (6 µg.m -3 ). a byla pod Obdobně byly nadlimitní i koncentrace ozónu. K překročení limitní hodnoty maximální 8hodinové průměrné koncentrace 120 µg.m -3 ozónu dochází každoročně na všech monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji, dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví nebyl splněn. Na lokalitách s větší nadmořskou výškou byl překročen povolený počet 25 dnů s nadlimitní maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentrací ( Z pohledu změn koncentrací v čase, je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo Moravskoslezský kraj náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2008 (ČHMÚ ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO 2, druhé v produkci VOC a osmé v produkci NH 3. 29

30 Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 22 %. Emise Moravskoslezský kraj 2008 REZZO 1-4 TZL SO 2 NO x CO VOC* NH 3 * [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % 8 376,7 12, ,8 13, ,1 10, ,8 31, ,3 10, ,5 6,1 REZZO ,6 45, , , ,4 198,1 Vysvětlivky: REZZO 1 zvláště velké a velké zdroje znečišťování REZZO 3 malé zdroje znečišťování REZZO 2 střední zdroje znečišťování REZZO 4 mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR Podíl okresu Opava na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Opava stanoveno). Emise okres Opava 2008 Okres TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 t/rok REZZO 1 Opava 20,1 193,0 132,9 448,7 406,4 192,4 REZZO 2 Opava 324,0 215,6 84,2 61,1 55,0 272,4 REZZO 3 Opava 293,8 211,3 107,8 780,7 161,5 REZZO 1-3 Opava 637,9 619,9 324, ,5 622,9 464,8 Ovzduší oblasti obce Ludgeřovice ovlivňují především zdroje z okolních průmyslových center Ostravsko Karvinské oblasti a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje a místní lokální zdroje. Přehled zdrojů je uveden na adrese Kvalitu ovzduší ovlivňují nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Z dlouhodobých pozorování je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO 2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NO x, CH 4, těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO 2 a N 2 O je naopak patrný dlouhodobý nárůst. Vývoj produkce emisí v ČR od roku 2000 je patrný z podkladů převzatých z Ročenky dopravy 2008 ( ). 30

31 Obrázek č.33 : Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) Obrázek č.34: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun), výkon (mil. oskm) 31

32 Obrázek č.35: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun), výkon (tisíce tkm) Obrázek č.36. Vývoj emisí ze železniční dopravy a jejích dopravních výkonů (hrtkm) emise (tisíce tun), výkon (mil. hrkm) 32

33 Obrázek č.37: Vývoj emisí z letecké dopravy a jejích přepravních výkonů (oskm) emise (tisíce tun), výkon (mil. oskm) Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení lokality Ludgeřice. Hluková situace je mimo lokální zdroje hluku závislá především na intenzitě dopravy. Zdrojem hluku je zejména automobilová doprava. Pro žádnou z komunikací nebyl proveden odhad hlukové zátěže ani nebylo provedeno měření hlukové zátěže. U silniční dopravy lze předpokládat zvýšenou hlukovou zátěž podél navržené přeložky komunikace I/56. Měření byla provedena v Hlučíně a lze předpokládat podobné hodnoty i na úseku v Ludgeřovicích. Obrázek č.38: Hlukové zatížení 33

34 Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá mimo nárůstu intenzity dopravy i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu povrchu komunikací a úpravy křižovatek, povolené rychlosti jízdy, ochranných protihlukových opatřeních apod. Při povolování nových staveb u těchto komunikací je nezbytné respektovat v prostoru mimo souvisle zastavěné území ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Dalším lokálním zdrojem hluku mohou být stávající i nové výrobní provozy. Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických hlukových limitů. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod Ve správním území Ludgeřovice lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne Hospodaření s odpadem se v obci Ludgeřovice řídí vyhláškou č.2/2001 Vyhláška, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a Plánem odpadového hospodářství, který zpracovala firma OZO Ostrava s.r.o. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma OZO Ostrava s.r.o. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady včetně nebezpečných odpadů. Tyto odpady se ukládají na skládky mimo území obce. Mimo výše zmíněnou firmu jsou v přehledu vedeném na Krajském úřadu MSK ( uvedeny další provozovny zabývající se likvidací odpadů nebo jeho sběrem včetně sběru druhotných surovin. Sběrny a sklady Provozovatel IČ Umístění Zařízení Platnost do ORC group s.r.o. Větrov 249/ Ostrava-Petřkovice k. ú. Ludgeřovice Sběrna, výkup druhotných surovin, provozovna Ludgeřovice Mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu Provozovatel IČ Platnost do Lener Pavel Na Návsi 190/ Ludgeřovice

35 Průmyslové odpady, pokud v některých provozech vznikají, je nutno likvidovat separátně podle platné legislativy. Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech. Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Reálnost a naplnění tohoto výhledu bude vyhodnotitelná po bilančním vyhodnocení k roku Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání v katastru obce a na rozvoji nových technologií. V obci Ludgeřovice je v současné době částečně vybudována kanalizace, která bez dalšího čištění odvádí odpadní vody do místní vodoteče - Ludgeřovického potoka. Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v žumpách či domovních ČOV, které mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do Ludgeřovického potoka. Pro odkanalizování stávající zástavby je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy dle DÚR Splašková kanalizace obce Ludgeřovice horní Ludgeřovice (KONEKO spol. s.r.o., březen 2009) a Splašková kanalizace dolní Ludgeřovice (KONEKO 45 spol. s.r.o., leden 2005). Pro místní část Vrablovec je zpracován projekt Splašková kanalizace Ludgeřovice, m. č. Vrablovec (VODOPROJEKTA, duben 2006). Navržená stoková síť pro horní a dolní Ludgeřovice bude napojena na splaškovou kanalizaci městského obvodu města Ostravy - Petřkovice. Likvidace odpadních vod z Ludgeřovic je navržena na ústřední ČOV města Ostravy. Podrobnější popis je uveden v odůvodnění územního plánu. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, způsob likvidace odpadních vod navrženo řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Pro odvod dešťové vody bude využita stávající kanalizační síť. Dešťové vody ze zahrad a dvorů doporučují zpracovatelé územního plánu v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové. Přebytečné srážkové vody navrhují odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy příp. trativody do recipientu, dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu. Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) 35

36 může neúměrně zvýšit povrchový odtok a narůst nebezpečí záplav. Proto u běžných staveb je nezbytné zabezpečit zasakování dešťových vod ze střech a zpevněných ploch a u větších zastavěných území se doporučuje zvážit i vybudování záchytných nádrží, pokud nezpevněná plocha nebude schopna pojmout dešťovou vodu z celého zastavěného území a minimalizovat tak změny odtokových poměrů ve smyslu 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Při zasakování je nezbytné postupovat podle Vyhlášky č.501/2006 Sb.Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. Zasakování nelze doporučit v sesuvných nebo potenciálně sesuvných územích. Změna vegetace Většina změn využití ploch, navržených v územním plánu Ludgeřovice, je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 148,16 ha, z toho 124,47 ha zemědělské půdy. Největší podíl je vymezen pro smíšené obytné plochy a plochy bydlení v rodinných domech (66,03 ha), kde se dá předpokládat částečné ozelenění (trávníky, ovocné a okrasné stromy a keře), tak jako je tomu v stávající zastavěné části obce. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou navrhovány na 9,98 ha. a zahrnují především plochy podél Ludgeřovského potoka a zelené plochy mezi komunikacemi, případně plochami výroby a navrhovanými nebo stávajícími plochami obytnými smíšenými Největší jsou plochy: ZV2 (4,40 ha), která odděluje dopravní koridor přeložky komunikace I/56 od navržené plochy smíšené obytné Z 51, ZV7 (1,84 ha) mezi stávající komunikací I/56 a navrženou plochou smíšenou obytnou Z 48 a Z 50 a ZV 5 (1,84 ha)na břehu Ludgeřovského potoka ZV9 ( 0,55 ha ) u kostela. Ostatní plochy veřejné zeleně ZV3, ZV 4, ZV 10 vyplňují drobné plochy u Ludgeřovského potoka. Plocha ZV1 je ve Vrablovci. Specifickou úlohu má plocha ZV8, která je barierou mezi navrženou plochou výroby Z 16 a stávajícím plochou obytnou smíšenou. U ostatních ploch se zeleň nevylučuje, ale bude zastoupena v podstatně menší míře. Zábor pro potřeby ÚSES je navržen zábor 1,15 ha zemědělské půdy. Zatím nefunkční plochy Plochy jsou určeny k výsadbě stromů a keřů (zalesnění). Při přeměnách druhové skladby doporučujeme respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku. 36

37 Obrázek č.39: Potenciální přirozená vegetace Střemchová jasenina Jilmová doubrava Lipová dubohabřina Podmáčená dubová bučina K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa je navržen na 9,80 ha a zahrnuje především plochu na změnu dopravní infrastruktury (9,11ha - plocha DS1), která protíná okraj ludgeřovického lesa. Zbylé zábory zahrnují výstavbu chovného rybníka (0,54 ha plocha VV3) a prostranství pro veřejnou zeleň (0,16 ha plocha ZV2). Změna vzhledu krajiny Katastrální území Ludgeřovice náleží dle typologie krajiny dle reliéfu ke krajině vrchovin Carpatica a krajině plošin a pahorkatin. Z fytogeografického členění náleží k ostravské pánvi. Z hlediska oblastí krajinného rázu jsou vymezeny oblasti Vřesinské pahorkatiny a Děhylovské pahorkatiny Oblast Vřesinské pahorkatiny tvoří plochou pahorkatinu na sedimentech pleistocénního kontinentálního zalednění a sprašových hlínách. Pahorkatina je tvořena periglaciálním reliéfem s široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými (často suchými) asymetrickými údolími a velmi četnými holocenními údolními a svahovými stržemi. Oblast Děhylovská pahorkatiny vytváří členitou pahorkatinu, budovanou převážně břidlicemi kyjovických vrstev a s denudačními zbytky sedimentů kontinentálního zalednění. Reliéf je formován denudačními pochody v plochý reliéf s výrazným tektonicky predisponovaným údolím řeky Opavy. 37

38 Osídlení je soustředěno do údolí Ludgeřovického potoka, kde navazuje na osídlení sousedních obcí Markvartovice a Petřkovice. Samostatně vystupuje osada Vrablovec. Zbylou část území tvoří zemědělská krajina s relativně velkými bloky orné půdy, které jsou místy odděleny remízky a Ludgeřovický les v jihozápadní části území. Na severovýchodním okraji katastru zemědělská krajina navazuje na zalesněné území Šilheřovic (Černý les). Obrázek č. 40: Typy krajin - Typy krajin podle reliéfu Krajiny vrchovin Hercinika krajiny plošin a pahorkatin krajiny vrchovin Carpatica krajiny širokých říčních niv krajiny bez vylišeného reliéfu Stávající zástavba má charakter převážně smíšený obytný. Nově vymezené plochy pro bytovou výstavbu jsou navržené jako zastavitelné plochy smíšené obytné a vyplňují stávající proluky nebo navazují na stávající zástavbu. Na 30 % vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných je předpokládaná realizace dalších staveb souvisejících s těmito funkčními plochami, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných a dětských hřišť, zeleně na veřejných prostranstvích, služeb, ploch pro dopravní obsluhu, chodníků apod. Nová plocha občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV) je navržena v centru obce jižně od kostela sv. Mikuláše (Z41). Nové plochy občanského vybavení sportovní zařízení (OS) jsou navrženy v jižní (Z52) a jihozápadní (Z13) části obce a dále jsou navrženy plochy občanského vybavení sportovní zařízení (OS) v návaznosti na hřiště TJ Ludgeřovice v jihovýchodní části obce (Z59 a Z60). Velmi výrazným novým krajinným prvkem bude přeložka silnice I/56, která je navržena ve čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii. Je vedena západně od obce mimo stávající osídlení. Nové plochy zeleně vzniknou v navrženém systému ÚSES (zalesnění). Zeleň je dále navržena podél vodotečí, mezí, polních cest i hlavních komunikací, u areálů výroby apod. (aleje, liniové porosty stromů a keřů) viz výše Změna vzhledu krajiny. Doprovodná zeleň bude dále součástí veřejných prostranství, ploch smíšené výstavby a ostatní výstavby. Realizací navržených změn územního plánu vzniknou v centrální části obce Ludgeřovice a v prostoru části Vrablovce kompaktní zastavené celky, které budou odděleny nově vedenou komunikací I/56. Pro konečný vzhled obce a krajiny je třeba zajistit aby v dalších fázích rozhodování o výstavbě budoucí stavby nenarušovaly harmonické měřítko krajiny a 38

39 pohledovou a estetickou charakteristiku krajiny. Důležité je zachovat volné nezastavěné horizonty. Při zhušťování zástavby v obci je nutné zachovat průchodnost z centrální části obce do volné krajiny (i s ohledem na případné rozšíření turistického a rekreačního využití krajiny) a umožnit obsluhu zemědělských ploch. Obrázek č. 41: Letecký snímek - stav roku ovlivnění systémů ochrany přírody Do posuzovaného území nezasahuje z hlediska zvláštní ochrany přírody žádné chráněné území. Chráněná je pouze následující památný strom ( ): Kód Název Typ objektu Poč. vyhl. Poč. souč. Okres Dat. vyhl. Dat. zruš Janova lípa Jednotlivý strom 1 1 Opava Z hlediska obecné ochrany přírody jsou v řešeném území významné systémy ÚSES a významné krajinné prvky (VKP). Územní systém ekologické stability krajiny Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. V Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje byl zpracován návrh nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Je uveden na obr. č. 49 (Krajíček a kol. 2008). 39

40 Obrázek č.42: Regionální územní systémy ekologické stability dle ZÚR Moravskoslezského kraje. ( - ZÚR MSK) Územní systém ekologické stability Nadregionální úroveň je na katastrálním území Ludgeřovic zastoupena nadregionálním biocentrem 91 Černý les, které je na rozhraní katastrů Ludgeřovice a Šilheřovice. Větší část biocentra je na sousedním katastru Šilheřovice. Kód (ZÚR) Název (dle ZÚR) Název (dle ÚTP ÚSES) STG 91 Černý les Černý les 3B4, 3BC4, 3B3 Plocha (ha) 1 008,34 Obce Ludgeřovice, Markvartovice, Ostrava, Šilheřovice Cílové ekosystémy mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) Lokální úroveň je zastoupena trasou přes vlhká a živinami obohacená stanoviště v okrajích Ludgeřovického lesa od hranic se Lhotkou k severu Ludgeřovickým lesem pak jeho severním okrajem k východu a vstupuje dvěma větvemi na území Petřkovic (LBC1 LBC2 LBC3) a částí lokálního biokoridoru podél hranice s Markvartovicemi navazuje na systém ÚSES v K.ú. Markvartovice. Lokální systém ÚSES byl navržen v územním plánu Ludgeřovice následovně: 40

41 Označení prvku Funkce, funkčnost, název 1 LBC, funkční Ludgeřovický les STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření 3B4 3B3 3BC4 LBK 1 LBK, funkční 3B3 3B4 2 LBC, funkční Bobrovníky LBK 6 LBK, částečně existující, nefunkční 5 ha smrkový porost s enklávou listnatého les duby, buky, dále kleny, břízy m převažují smrkové porosty, místy lesní postupně omezovat zastoupení smrku lesní smrkové porosty postupně nahradit dubobukovými listnaté dubové 4B4 5 ha smrková monokultura lesní smrkové porosty postupně nahradit dubobukovými 3B3 3B m smrková monokultura, pole LBK 2 LBK, funkční 4BC m břehové porosty vodního toku, smrkové porosty a smíšené lesy 3 LBC, funkční Rybníky LBK 3 LBK 4 LBK, částečně existující, nefunkční LBK, částečně existující, nefunkční 3B4 4BC4 3B3 3BC3 4 ha smrkové monokultury, rybník m okraj smrkového lesa, částečně zarostlá údolnice toku olše, vrby 3BC m údolnice toku a potok v okraji lesa a v zastavěném území bez doprovodného porostu LBK 5 LBK, chybějící 3B m pole, průchod biokoridoru úzkou mezerou v zástavbě mezi Ludgeřovicemi a Markvartovicemi lesní doplnění lesního porostu v celé trase biokoridoru, změna druhové skladby lesní úprava druhové skladby lesní změna druhové skladby na listnatý les dubobukový lesní doplnění chybějících částí lesního biokoridoru kombinovaný v minimální šířce mezi zástavbou lesní založení biokoridoru STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability ( 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, 41

42 nemůže podle zákona být registrována jako VKP). V řešeném území se nenacházejí registrované významné krajinné prvky (VKP). Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Kvalita ovzduší, hluková zátěž Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 8 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008 Věstník MŽP 2010/4) území stavebního úřadu Ludgeřovice náleží k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší na 100 % území. Problematické jsou koncentrace PM 10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren). Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace v kvalitě ovzduší bude v dlouhodobém horizontu zlepšovat a to zejména vlivem zavádění nových technologií a zpřísňováním emisních limitů. Podmínkou je ovšem, že na katastrálním území nebo v jeho blízkém okolí nevznikne nový významný zdroj emisí a stávající zdroje budou snižovat množství emisí. Postupné zlepšování kvality ovzduší bylo patrné do roku 2008, v roce 2009 se situace zhoršila. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Hluk z dopravy v obci se s ohledem na přeložku silnice I/56 na většině obytných ploch sníží. Na ostatních komunikacích bude záviset míra hlukové zátěže především na intenzitě místní dopravy a stavu vozovky. Ke zhoršení situace může dojít v blízkosti nových hlučných provozů. Významnou preventivní úlohu u těchto potenciálních provozů mohou hrát protihluková opatření. Staré ekologické zátěže V evidenci Portálu veřejné správy ( je na území Ludgeřovic uvedena jediná stará zátěž v lokalitě Dubinka. Je klasifikována jako nízko riziková. Jedná se o uzavřenou řízenou skládku komunálního odpadu za křižovatkou z Ludgeřovic na Hlučín, JZ od kostela. ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název nízké 3-lokální Dubinka 42

43 Obrázek.č.43: Staré zátěže (výřez z koordinačního výkresu) území ekologických rizik V odůvodnění územního plánu je uvedena další skládka: Skládka Ludgeřovice ukončená skládka v terénní depresi u střední části obce, v těsném sousedství nové silnice Hlučín Ostrava.V koordinačním výkresu je skládka Dubinka vyznačena jako území ekologických rizik č. 1 a skládka Ludgeřovice území ekologických rizik č.2. Nárůst plochy umělých povrchů Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah je uveden na následujícím obrázku. V krajině doposud převažovaly travní porosty. Umělé povrchy jsou prakticky totožné se sávající zástavbou a jsou soustředěny do prostoru podél Ludgeřovického potoka. Obrázek č.44: Umělé povrchy ( 43