Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu: EU Peníze školám Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Číslo šablony Autor Ročník Vyučovaný předmět dle ŠVP Téma Minerály a horniny III/2 Jana Stolá, Mgr. 4. dle zařazení v ŠVP Přírodověda Neživá příroda Očekávaný výstup Žák vyjmenuje vlastnosti minerálů a nerostů. Anotace (způsob použití) Inovovaný výukový materiál slouží k seznámení žáků s nerosty a horninami, jejich vznikem a využitím Datum vytvoření Listopad 2012 Druh výukového materiálu Klíčová slova Pracovní list Minerály, energetická surovina Rozvíjené klíčové kompetence Kompetence k učení a k řešení problémů Použitá literatura a zdroje Viz poslední stránka
MINERÁLY A HORNINY DOPLŇ: Povrch naší planety je tvořen. a Minerály se nacházejí v přírodě.. nebo jako součásti Horniny dělíme podle vzniku do tří skupin: 1. vznikly v dávných dobách chladnutím tekutého jádra Země sopečné magma (např. žula) 2. - vznikly slepením a usazením rozpadlých kusů starších hornin (např. pískovec, vápenec) 3.. působením tlaku a tepla v nitru Země se přemění vyvřelé nebo usazené horniny (např. mramor) MINERÁLY Křemen součást mnoha hornin, nejrozšířenější, různé barvy, využití: výroba skla, čirý křemen se nazývá křišťál Slída má podobu lesklých šupin
HORNINY ODPOVĚZ: 1. K čemu se používá žula? 2. Z jakých nerostů je tvořena žula? 3. Jakou má barvu? Pokus se najít ve školní sbírce minerálů žulu. 4. Jak se nazývá hornina tvořená zpevněným pískem? 5. Jakou barvu má vápenec? Vyhledej ho ve sbírce minerálů. 6. Na co se používá vápenec? 7. Jak se jmenují dutiny ve vápencovém pohoří, které jsou vymlety vodou a ozdobeny vápencovými krápníky? 8. Mramor je krásně zbarvený přeměněný vápenec. Co se z něho vyrábí? 9. ENERGETICKÉ SUROVINY POSKLÁDEJ správně 3 horniny využitelné pro průmysl: ZEM U PA ČER DÉ A RO PLYN NÉ HLÍ HNĚ NÍ
POPIŠ, jakým způsobem vzniklo černé a hnědé uhlí: POJMENUJ druhy elektráren a popiš, z čeho se elektřina vyrábí. Jsou to všechno elektrárny?
ŘEŠENÍ DOPLŇ: Povrch naší planety je tvořen minerály a horninami. Minerály se nacházejí v přírodě samostatně nebo jako součásti hornin. Horniny dělíme podle vzniku do tří skupin: 1. Vyvřelé horniny vznikly v dávných dobách chladnutím tekutého jádra Země sopečné magma (např. žula) 2. Usazené horniny - vznikly slepením a usazením rozpadlých kusů starších hornin (např. pískovec, vápenec) 3. Přeměněné horniny působením tlaku a tepla v nitru Země se přemění vyvřelé nebo usazené horniny (např. mramor) ODPOVĚZ: 1. Žula je stavební kámen, používá se na dlažbu, chodníky, obrubníky. 2. Žula je tvořena křemenem, živcem a slídou. 3. Má šedou nebo narůžovělou barvu, slída má podobu lesklých šupin. 4. Je to pískovec. 5. Vápenec je bílý nebo světle šedý. 6. Používá se na výrobu vápna a cementu ve stavebnictví. 7. Jsou to krasové jeskyně. 8. Z mramoru se vyrábí ozdobné obklady stěn nebo sochy. POSKLÁDEJ správně 3 horniny využitelné pro průmysl: ZEMNÍ PLYN ČERNÉ A HNĚDÉ UHLÍ ROPA
POPIŠ, jakým způsobem vzniklo černé a hnědé uhlí: Uhlí vzniklo v pravěku z odumřelých těl pravěkých rostlin - přesliček a plavuní, které zapadaly do bažin a bez přístupu vzduchu zuhelnatěly. Černé uhlí je starší, hnědé vzniklo později, proto je světlejší. POJMENUJ druhy elektráren a popiš, z čeho se elektřina vyrábí. Jsou to všechno elektrárny? Větrná lopatky pohání vítr, roztáčí turbíny, ekologické (obnovitelné zdroje) Vodní voda roztáčí turbíny, vyrábí elektřinu, je to ekologické neničí životní prostředí Solární sluneční přeměňuje energie ze slunečního záření na energii elektrickou (záleží na místě, kde je postavena), obnovitelní zdroje Tepelná spaluje se uhlí, pára pohání turbíny, vzniká popílek znečištění životního prostředí, hrozí nedostatek uhlí
Větrný mlýn není elektrárna, slouží k mletí obilí Jaderná termonukleární reakce, zpracovává uran nedostatek, vznik jaderného (radioaktivního) odpadu ZDROJE: Microsoft Word klipart ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět Přírodověda pro 4. ročník. Brno: Nová škola, s.r.o., 2010. ISBN: 978-80-7289-211-2. S. 31-32.