Základy hygieny a epidemiologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Základy hygieny a epidemiologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Zdraví, je to nejcennější, co v životě máme, a chceme-li někomu popřát to nejlepší, přejeme mu co nejvíce zdraví. Většinou si ho začneme vážit až v okamžiku, kdy nás nebo naše nejbližší postihne nemoc. Stále více si uvědomujeme, že péče o zdraví je přirozenou součástí našeho života.

Hygiena a epidemiologie jsou medicínské obory, které mají stejný cíl předcházet vzniku onemocnění a poruchám zdraví vůbec.

Hygiena studuje veškeré zákonitosti vztahů mezi člověkem a životním prostředím, které prokazatelně ovlivňuje zdravotní stav. Zdraví člověka úzce souvisí nejenom s životními a pracovními podmínkami, ale i životním stylem, proto je hygiena také nazývaná naukou o zdravém způsobu života.

Epidemiologie se zabývá hromadným výskytem infekčních i neinfekčních onemocnění, především procesem šíření nákaz v dětské i dospělé populaci, navrhuje účinná opatření proti vzniku a šíření infekčních onemocněni.

Pro obě vědní disciplíny je charakteristické jejich preventivní zaměření, hlavním úkolem je ochrana a upevňování zdraví populace a předcházení vzniku a šíření infekčních i neinfekčních chorob hromadného výskytu. Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají (podle zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném zněni) orgány ochrany veřejného zdraví a další.

K výkonu státního zdravotního dozoru a dalších specializovaných úkonů v ochraně a podpoře veřejného zdraví jsou zřízeny krajské hygienické stanice (KHS), v čele je ředitel KHS. Jsou to správní úřady orgánu ochrany veřejného zdraví (dřívější označeni hygienická služba) a vykonávají státní zdravotní dozor nad dodržováním platné legislativy k ochraně veřejného zdraví.

Odborní pracovnici KHS se prokazují služebním průkazem a jsou oprávněni vstupovat do všech provozů, staveb a jiných zařízení, při hygienickém šetření pořizují zápisy, nařizují provést příslušná měření, mají právo požadovat předložení patřičné dokumentace apod.

Za nesplnění nebo porušení povinností v rámci ochrany veřejného zdraví ukládají nápravná opatření a sankce, mohou ukládat pokuty (až do výše tři milionů korun), mohou použít správní řád a vyvolat správní řízení. V blokovém řízení může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5000 Kč.

Osobní hygiena, denní režim, vztah organismu a prostředí Pozornost v oblasti osobní hygieny dětí na zotavovacích akcích je směřována především na tyto body: Mytí rukou po použití záchodu a před jídlem Mytí před spaním Pravidelné čištění zubů nejméně ráno a večer Koupání min. 1x/týden

Výměna spodního prádla a ponožek. Nošení suchého oblečení a obuvi. Větrání lůžkovin. Hygienické uložení osobních věcí. Dohlédnout, zda si děti neukládají ve stanech a v osobních zavazadlech jídlo, které snadno podléhá zkáze. Dostatečné mytí osobního jídelního nádobí před jídlem a po jídle.

Udržování osobní hygieny a čistoty těla je v zájmu ochrany zdraví, zdravá kůže chrání tělo před poškozením zvenčí, funguje jako významná ochranná bariéra. Kožní bariéru na povrchu doplňuje kožní film, vrstva kožního mazu rozpuštěného v potu se podílí na ochraně proti pronikání vody a jiných tekutin. Denně se ochranná bariéra doplňuje rozmnožováním a rohovatěním buněk pokožky těla a vylučováním kožních výměšků. Kožní film po určité době degeneruje a ztrácí ochranné vlastnosti.

Úkolem očistného umývání je odstranit tuto znehodnocenou kožní vrstvu. S ohledem na zevní znečištění a na přenos původců nákazy musí být obvykle umývány ruce, zejména po použití záchodu a před jídlem. Umývání má být vlažnou vodou a za použití mýdla. Zvláštní pozornost je třeba věnovat nehtům a jejich okrajům, kde ulpívá množství nečistot a zárodků. Rychlé opláchnutí rukou studenou vodou není vůbec efektivní.

Denní režim V režimu dne musí být pevně vymezena doba pro spánek, osobní hygienu a stravování. Doba vymezená pro spánek musí činit nejméně 9 hodin s výjimkou noci, kdy se pořádá noční hra. Režim dne musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dětí viz. 8 odst. 1 a odst. 2 vyhl. 148/2004 Sb. Koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvičení. Fyzická a psychická zátěž dětí musí být přiměřená jejich věku, schopnostem a možnostem.

V putovních táborech se stanoví den odpočinku s přihlédnutím k tělesné zdatnosti a aktuálnímu zdravotnímu stavu dětí. Přesuny putovních táborů se mohou provádět pouze za denního světla.

Vztah organismu a prostředí Zdravotní situace a stav životního prostředí se vzájemně ovlivňují. Na základě rozboru příčin nemocnosti a úmrtnosti a potencionálního ohrožení společnosti byly stanoveny hlavní zdravotní problémy: Srdeční a cévní choroby Nádorová onemocnění Úrazy Narušení přirozené obměny populace Patologické změny imunity (např. zvýšený výskyt alergií) Duševní nemoci Drogové závislosti HIV/AIDS a jiné významné infekce Vrozené a systémové vady dětí

Na základě rozboru rizik spojovaných s vysokou nemocností a úmrtností byla jako priorita stanovena změna životního stylu Pozitivní změny výživových zvyklostí Snižování četnosti kuřáctví Omezování a zvládání nadměrného stresu Zlepšení reprodukčního zdraví Snížení spotřeby alkoholu Optimalizace pohybové aktivity

Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí je studium obecných zákonitostí vztahu jednotlivých faktorů životního prostředí a člověka, studium vlivu jednotlivých faktorů životního prostředí na lidský organizmus a studium problematiky hygienických požadavků na pitnou vodu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) pod pojmem Environmental health, který lze do českého jazyka přeložit jako zdraví a životní prostředí, rozumí veškeré fyzikální, chemické a biologické faktory, které na jednotlivce působí zvenčí, a veškeré další související faktory, které ovlivňují jeho chování. Zahrnuje hodnocení a dozor nad těmi faktory životního prostředí, které mohou potenciálně ovlivnit zdraví. Zaměřuje se na prevenci onemocnění a na podporu zdraví prospěšného prostředí. Tato definice nezahrnuje chování, které se nevztahuje k životnímu prostředí a chování podmíněné společenským a kulturním prostředím a genetiku.

Podle WHO ve vyspělých zemích může zdravější životní prostředí významně snížit incidenci onemocnění rakovinou, kardiovaskulárními onemocněními, astmatem, onemocněními dolních cest dýchacích, onemocněními svalové a kosterní soustavy, otravami a utonutí.

Podle statistických údajů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (www.uzis.cz), na tato onemocnění umírají v České republice více než tři čtvrtiny lidí. Z velké části jsou tato onemocnění způsobena nezdravým životním stylem, zejména pak nesprávnou a energeticky nepřiměřenou výživou v kombinaci s nedostatečným množstvím pohybové aktivity.

Odstraňování odpadních látek Základní povinnosti občanů, fyzických osob, jsou hlavně dány zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., čl.5., dle něho jsou fyzické osoby povinny: Odpad třídit dle městem stanoveného systému Vytříděný papír, sklo a plasty odkládat do označených sběrných nádob Odděleně shromažďovat, třídit nebezpečné odpady a předávat je v určenou dobu na městem určená místa Počínat si tak, aby svým jednáním neznemožnily provedení pravidelného svozu odpadů nebo nezpůsobily narušení systému Každé město si stanoví systém manipulace se směsným komunálním odpadem

Hygiena výživy a stravovací služby Legislativně tuto problematiku řeší: Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin. Zákon 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Kodex hygienických pravidel. Vyhláška č. 210/2004 o provozní a osobní hygieně při výrobě potravin byla zrušena vyhláškou č. 211/2006 kvůli duplicitě s nařízením ES č. 852/2004 o hygieně potravin.

Stravování Snídaně (s teplým nápojem), přesnídávka, oběd, svačina, večeře. Na sestavování jídelníčku se podílí zdravotník. Strava musí odpovídat věku a fyzické zátěži. Nápoje k dispozici po celý den, v krytých nádobách s výpustným kohoutem, nebo originální balení.

Děti se mohou podílet na přípravě stravy jen před jejím tepelným zpracováním, při pomocných pracích. Na celé přípravě pod dozorem, dodrženy hygienické předpisy (vyhl.č.137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologický závažných). Putovní tábory: provozovny stravovacích služeb, připravují samy (zdravotní nezávadnost).

Pestrost, výživnost Zdravá výživa Vitamíny, vláknina: zelenina, ovoce, luštěniny, celozrné výrobky Slazené výrobky snížit příjem Mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku Maso, Ryby, Vejce max. 2 ks týdně Tuky rostlinné, živočišné, uzeniny Tekutiny 2 l denně

Výživa je dominantním faktorem, který ovlivňuje zdravotní stav populace. K životu je potřeba neustálý přísun látek, které zajišťuji růst a regeneraci tkání i jejich fyziologické funkce. Zdravá výživa působí pozitivně při podpoře a ochraně veřejného zdraví.

K základním požadavkům na výživu patří zajištění zdravotně nezávadné a energeticky i biologicky hodnotné stravy. Zdravotně nezávadné potraviny jsou takové, které jsou bezpečné a neobsahují žádné chemické ani biologické škodliviny, po jejich požití nedojde k poškození zdraví.

Prevence vzniku a šíření nákazy Prevence je označení pro postupy, které se provádějí, aby určitá situace nenastala. Mezi základní postupy prevence pandemií patří hlavně omezení pohybu osob, důsledné znemožnění dalšího šíření infekce od nakažených, ochrana před vstupem infekce do organismu a posílení schopnosti organismu bránit se proti infekci. K lékařským způsobům prevence patří očkování a preventivní podání účinných léků.

Karanténa Tento výraz označuje období, během něhož je osoba nebo skupina osob podezřelá z infekce, ale ještě bez příznaků této choroby, uměle držena v odloučení od ostatních tak, aby se zabránilo zavlečení a šíření nakažlivé nemoci.

Možností jak omezit šíření infekce je zabránit kontaktům mezi větším počtem lidí. Individuální ochrana: základní hygienická opatření jsou v prevenci nákazy na místě u jakékoliv infekční nemoci. Pravidelné mytí rukou po jakékoliv činnosti spojené s rizikem přenosu je jen malým zdržením ve srovnání s množstvím problémů, kterým může zabránit.

K ochraně proti chřipkovým virům, které se nejčastěji šíří kapénkami, je velmi vhodné používat roušku. Rouška slouží jako filtr vzduchu, který vdechujeme ústy a nosem. Zadržuje kapénky a brání průniku virů do organismu. Ani běžná rouška však nezajistí stoprocentní ochranu.

Posílení obranyschopnosti: postupy vedoucí ke zvýšení vlastní odolnosti jsou dávno známé a velmi účinné. Patří sem otužování, udržování se v dobré kondici a správná životospráva. Obecně lze říci, že žije-li člověk zdravě, pak má nohem větší pravděpodobnost, že u něj bude infekční choroba probíhat mnohem klidněji, nebo se dokonce vůbec nenakazí.

Očkování Princip spočívá ve vpravení neškodných oslabených bakterií nebo virů či jejich částí do organismu. Cílem takové činnosti je naučit imunitní systém příští podobné nebezpečí rychle rozpoznat a účinněji proti němu bojovat. Ačkoliv ochrana před nemocí nemusí být stoprocentní, očkování je nejlepší ochrana, jakou umí medicína poskytnout.

Léky Zatímco předchozí opatření umožňují tělu lépe se podílet na obraně před nemocí, léky za něj souboj částečně vybojují samy. Velká část práce ovšem stále zůstává na vlastní imunitní obraně organismu.

Infekce a infekční onemocnění Výskyt infekčního onemocnění: Sporadický výskyt je výskyt ojedinělý, to znamená, že ojediněle se objevují případy nákazy bez zjevné místní nebo časové souvislosti Endemický výskyt na ohraničeném území bez časového omezení, v určité lokalitě se občas vyskytnou jednotlivé případy infekčního onemocnění bez vzájemné souvislosti a bez dalšího šíření

Epidemický výskyt je výskyt hromadný, je charakterizovaný časovou i místní souvislostí mezi jednotlivými případy onemocnění, v relativně krátkém čase dojde na ohraničeném území k nahromadění velkého počtu nemocných jedinců Pandemický výskyt se vyznačuje rozsáhlou epidemií, která se dostává až za hranice států a kontinentů, např. chřipky

Zdroj nákazy Základní podmínkou pro šíření nákazy je zdroj původce nákazy. Zdrojem přenosné nákazy může být buď člověk, nebo zvíře. V něm původci nákazy přežívají, rozmnožují se v něm a vylučují se z něj. Člověk i zvíře mohou být zdrojem nákazy buď jako akutně nemocní nebo jako nosiči (někdy tzv. bacilonosiči).

Infekční onemocnění Infekční onemocnění neboli přenosná nákaza je nemoc, která je způsobena některými z živých původců onemocnění (zejména mikroorganismů) nebo jejich toxiny. Některé organismy jsou schopny vyvolat u lidí (případně i zvířat a rostlin) onemocnění. Tato schopnost se nazývá patogenita (choroboplodnost). Patogenní mikroorganismy nebo parazité musí mít schopnost vniknout do těla, množit se v něm a způsobit u něj onemocnění. Míra (intenzita) patogenity je označována jako virulence..

Čím vyšší je odolnost a imunita, tím menší je pravděpodobnost vzniku onemocnění. U odolnosti se mj. uplatňuje zdravý životní styl, tj. správná životospráva, zdravá výživa, správná tělesná hmotnost, dostatek pohybu, dostatečný odpočinek a relaxace.

Co ovlivňuje průběh a prožívání nemoci Nejdůležitější faktory Ráz onemocnění Okolnosti nemoci Samotná osobnost nemocného V dětství strach z aktuálních dějů, bolesti Omezení pohybu Odloučení od matky.

Infekční onemocnění Vznik až za nějakou dobu po vniknutí původce do těla. Tato doba se označuje jako inkubační doba a je u různých infekcí různá. Kolísá prakticky od 1 hodiny (např. u stafylokokové enterotoxikózy) do několika let (např. u AIDS) a je různá i u jedné infekce (např. u bacilární úplavice v rozmezí 1-7 dnů). Proměnlivost inkubační doby závisí na mnoha okolnostech, jako je infekční dávka, místo vstupu infekce do těla, úroveň obranyschopnosti atd.

Přenosná nákaza může vzniknout pouze tehdy, jsou-li splněny tři základní podmínky (označují se často jako tři základní články procesu šíření nákazy): Přítomnost zdroje původce nákazy Přenos původce nákazy Přítomnost vnímavého jedince

U některých onemocnění začíná vylučování mikroorganismů již v inkubační době, zejména v posledních dnech před objevením se příznaků. Příkladem je virová hepatitida A (tzv. infekční žloutenka), u které může nemocný vylučovat původce této nákazy i 2 týdny před začátkem nemoci. U většiny chorob s vyléčením nemocného přestává i vylučování mikroorganismů do prostředí (nemocný přestává být zdrojem nákazy), u mnohých infekcí přetrvává vylučování i v době rekonvalescence, existuje i možnost dlouhodobého vylučování původců nákazy.

Přenos nákazy Přenosem nákazy se rozumí přenos původce onemocnění ze zdroje na dalšího jedince. Vlastní cesta přenosu může být rozmanitá, a to především podle toho, ve kterých orgánech infekční proces probíhá a jakou cestou původce nákazy opouští svého hostitele. Místo, kterým původce opustí zdroj, nazýváme branou výstupu.

Klasickým přenosem je přenos ze stolice přes odpadní vody a půdu do zdrojů pitných vod a s ní pak do dalšího těla. Nejčastěji u alimentárních nákaz je cesta přenosu fekálně-orální. Vstupní bránou jsou ústa. Přenos nákazy může probíhat různými způsoby.

Nejčastější přenos Přímý, tzn. bezprostředně ze zdroje původce nákazy na vnímavou osobu Nebo u jiných nákaz bezprostřední přenos ze zdroje do nového hostitele (např. přímým kontaktem, dotekem, polibkem, pohlavním stykem, kapénkami) Nepřímý zprostředkován Potraviny, vodu, půdu Kontaminované předměty (nádobí, příbory, kapesníky, prádlo, oblek atd.) Znečištěné ruce Biologické vektory (komáry, klíšťata, mouchy, hlodavce) Vzduchem (zejména aerosolem či prachem obsahující původce)

U alimentárních nákaz Konzumací primárně či sekundárně infikovaných potravin živočišného původu (vejce, maso, mléko infikovaných zvířat). Fekálně kontaminovanou potravou, vodou, mlékem, kontaminovanými předměty (hračky, toaletní pomůcky apod.).

Základní dělení Infekční onemocnění můžeme třídit podle různých kritérií do různých skupin. Základním dělením je rozdělení do skupin, které se navzájem liší místem přežívání původců nákaz, způsobem jejich vylučování z organismu a i tomu odpovídajícím způsobem jejich přenosů.

Střevní nákazy Rozdělení nákaz Nákazy dýchacích cest Nákazy kůže, sliznic a ran, včetně pohlavních nákaz Krevní nákazy

Střevní nákazy Rozsáhlá a velmi významná skupina infekčních nemocí, která je z potravinářského hlediska nejvýznamnější. Pro střevní nákazy je charakteristické přežívání původců onemocnění v trávicím traktu a jejich vylučování do vnějšího prostředí především stolicí, méně často močí. Výjimku tvoří stafylokoková enterotoxikóza, kde zdrojem bývá člověk s hnisavým kožním postižením. Zdrojem střevních nákaz může být člověk nebo zvíře. Cesta přenosu je většinou fekálně-orální, buď přímá, častěji je však nepřímá přes potraviny, kontaminované ruce, předměty, vodu, půdu, popř. hmyz.

Salmonelózy Střevní infekce, které postihují obě pohlaví, všechny věkové skupiny v průběhu celého roku. Rizikovější je letní období. Nejčastějším původcem je Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium. Cesta nákazy je pro člověka výlučně přes potraviny požitím infikovaných nebo kontaminovaných potravin. Především o lahůdkářské a cukrářské výrobky, majonézy, saláty, zmrzliny, vaječné krémy, pomazánky, uzeniny apod.

Inkubační doba je v rozmezí 6-48 hodin. Většinou dochází náhle k rychlému rozvoji příznaků, objeví se nevolnost, zvracení, bolesti břicha, horečka až 39 C a vodnatý průjem. Nejdůležitější je prevence. Při výskytu epidemie je nutný důkladný průběžný úklid s dezinfekcí.

Bacilární úplavice Akutní průjmové onemocnění. Původcem jsou shigelly mikroorganismy citlivé na vnější prostředí, teplo i dezinfekční prostředky. Zdrojem nákazy je člověk (typická nemoc špinavých rukou). Jako mechanický vektor se mohou uplatnit i mouchy. Inkubační doba je 1-7 dní, nejčastěji 2-3 dny. Základem prevence je přísné dodržování pravidel osobní hygieny, dále dodržování hygienických a technologických zásad, častý a pravidelný úklid, dezinfekce a dezinsekce.

Kampylobakterióza Častější výskyt v letních měsících. Původcem nákazy je Campylobacter jejuni. Zdrojem nákazy je především drůbež - grilování drůbeže a ochutnávání během úpravy. Preventivním opatřením je zejména osobní hygiena, dodržování hygienických zásad při tepelné úpravě.

Břišní tyf Častými příznaky je nechutenství, nevolnost, horečka, někdy i schvácenost. Původcem je Salmonella typhi. Zdrojem je výlučně člověk, buď akutně nemocný, nebo tzv. bacilonosič. Mezi důležitá preventivní opatření řadíme zabezpečení nezávadné pitné vody, osobní hygienu a dodržování technologických postupů v potravinářských provozech.

Cholera Závažné, prudce probíhající onemocnění, postihující pouze člověka. Původcem nákazy je Vibrio cholerae, citlivé na vyschnutí, var i dezinfekční prostředky. Zdrojem je výhradně člověk. Inkubační doba je nejčastěji 2-3 dny.

Virová hepatitida typu A Původcem nákazy je virus hepatitidy A, který je relativně odolný vůči teplu, dobře je však ničen některými dezinfekčními přípravky. Zdrojem je nemocný člověk. Inkubační doba kolísá v rozmezí od 15 do 50 dnů, nejčastěji kolem 30 dnů. Příznaky jsou podobné chřipce. Únava a zvýšená teplota jsou obvykle provázeny nechutenstvím, nevolností, někdy i zvracením a bolestmi v břiše.

Stafylokoková enterotoxikóza Nákaza v naší populaci častá. Onemocnění je způsobeno toxiny některých stafylokoků. Toxiny jsou odolné vůči vysoké teplotě, snáší i dlouhodobý var. Zdrojem je zpravidla člověk s hnisavým kožním postižením, který manipuluje s potravinami. Rizikové jsou zejména lahůdkářské, cukrářské a masné výrobky. Inkubační doba je nejčastěji 2-3 hodiny. Postižené osoby nejsou nakažlivé. Důležitým preventivním opatřením je osobní hygiena. Nutné je okamžité vyloučení osob s hnisavým poraněním z manipulace s potravinami a jejich léčba.

Botulismus Onemocnění se vyskytuje vzácně, průběh je však závažný. Příčinou onemocnění jsou toxiny Clostridia botulinum. K nákaze zpravidla dochází požitím doma připravených zeleninových nebo masových konzerv. Inkubační doba je v rozmezí 6-72 hodin. Postižené osoby nejsou nakažlivé. Základními příznaky bývají bolesti hlavy, chraplavý hlas. Rekonvalescence, pokud nemocný přežije, bývá dlouhodobá. Dodržování technologických postupů při výrobě a přípravě potraviny a vyřazování podezřelých a závadných konzerv.

Askaridóza Způsobena škrkavkami o velikosti až 35 cm. Zdrojem nákazy je člověk. Nákaza se šíří vajíčky škrkavek, která kontaminují potraviny, vodu nebo ruce. (syrová zelenina hnojená nebo zalévaná znečištěnou vodou). Inkubační doba je 2-3 měsíce. Základem prevence je důkladné omývání syrové zeleniny, osobní hygiena a mytí rukou.

Enterobióza Nákaza, jejímž původcem je Roup dětský, není sice nebezpečná, ale velmi nepříjemná a obtížná. Roupi parazitují ve střevech a konečníku. Zdrojem je člověk, častá je tzv. autoinfekce, kdy člověk opětovně infikuje sám sebe. Prevence spočívá v důsledné osobní hygieně, mytí rukou a úklidu.

Teniázy Parazitární nákazy způsobené střevními tasemnicemi, které mohou měřit 4-12 metrů. Člověk se nejčastěji nakazí požitím syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa. Základem prevence je dostatečná tepelná úprava jídel a pokrmů.

Toxoplazmóza Způsobena prvokem Toxloplasma gondii. Zdrojem je především kočka. Nákaza se šíří nejčastěji požitím syrového nebo tepelně nedostatečně upraveného masa. Onemocnění probíhá v různých klinických formách, nejčastěji jako uzlinová se zvětšením mízních uzlin, mírně zvýšenými teplotami a únavou. Základem prevence je dostatečná tepelná úprava masa, dodržování technologických postupů, osobní hygiena a neochutnávat jídlo během jeho vaření.

Nejčastější symptomy alimentárních nákaz Průjem frekvence 1 až desítky stolic Charakter stolice vodnatá, s příměsí hlenu, krve, atd. Jiné patologické známky (barva, zápach, aj.) Horečka, zvýšená teplota (nebývá u intoxikací) Zvracení, plynatost, bolest břicha Celkové příznaky (bolesti hlavy, kloubů, svalová slabost apod.)

Léčba Velmi důležitý je u těchto nákaz pitný režim, tělo ztrácí vodu především průjmy. Někdy jsou tyto ztráty velice velké a závažné a je nutno zajistit parenterální přívod rehydratačních roztoků. Upravit stravovací režim a spolu s pitným režimem konzumovat nemastné a nedráždivé potraviny (jakmile nám to stav dovolí). Od sucharů, bramborové kaše k mléčným výrobkům až běžné stravě. Dle formy a závažnosti onemocnění i léky.

Vzdušné nákazy Nákazy dýchacích cest se šíří nejčastěji vzdušnou cestou. Vylučování mikrobů ze zdroje je kapénkami slin a sekretů z dýchacích cest, vstupní branou infekce je také dýchací ústrojí.

Chřipka Časté onemocnění dýchacích cest Začíná horečkou, bolestmi ve svalech, malátností, později kašel bez rýmy Onemocnění trvá přibližně 2 3 dny Původce infekce jsou chřipky A, B, C Zdrojem je člověk infikovaný virem chřipky Inkubační doba nejčastěji 1 2 dny Způsob přenosu kapénkovou infekcí, kontaminovanými předměty

Streptokokové infekce a spála Mezi streptokokové nákazy řadíme angíny, laryngitidy, bronchitidy, spálu atd. Původcem streptokokové infekce a spály jsou kmeny streptokoků Zdrojem je člověk nemocný nebo nosič Inkubační doba je přibližně 1 3 dny Způsob přenosu probíhá vzdušnou cestou

Dávivý kašel Zdrojem je nemocný člověk Inkubační doba činí 7 10 dnů Přenos kapénkovou infekcí a kontaminovanými předměty

Spalničky Nejnakažlivější onemocnění dětského věku Původcem je virus spalniček Zdrojem je pouze nemocný člověk Inkubační doba činí 8 12 dnů Způsob přenosu je kapénkovou infekcí Preventivní opatření je očkování všech dětí

Meningokokové infekce Původcem infekce je meningokok Zdrojem je nemocný člověk nebo nosič Inkubační doba je 1 až 3 dny Způsob přenosu je kapénkovou infekcí a přímým stykem s nemocným nebo nosičem Preventivní opatření očkování

Tuberkulóza Původcem infekce je Mycobacterium tuberculosiss Zdrojem je člověk nebo zvíře Inkubační doba je 3 12 týdnů Způsob přenosu inhalace kapének, produktů z nemocného zvířete Preventivní opatření očkování

Akutní infekční onemocnění Zdrojem je nemocný člověk Inkubační doba je 1 4 dny Záškrt Přenos sekretem infikovaných osob, kapénkami, prachem a kontaminovanými předměty

Zarděnky Probíhají jako mírné onemocnění Původcem infekce je virus Inkubační doba je 14 21 dnů Preventivním opatřením je povinné očkování

Příušnice Akutní horečnaté onemocnění s bolestivým zduřením příušních žláz Původcem infekce je virus parotitidy Zdrojem nákazy je infikovaný člověk Inkubační doba je 18 dnů Způsob přenosu je kapénková infekce

Plané neštovice Vysoce nakažlivé onemocnění s puchýřnatou vyrážkou Původcem infekce je virus planých neštovic a pásového oparu Zdrojem je infikovaný člověk Inkubační doba činí 13 17 dnů Způsob přenosu je kapénkovou infekcí

Onemocnění kůže a sliznic Původci se šíří přímým a nepřímým stykem. Místem postižení je především kůže a sliznice, původci nákazy se usídlují na kůži, nehtech, vlasech, spojivkách, sliznicích pohlavních orgánů a ústní dutiny. K přenosu infekce dochází přímým stykem, např. při pohlavních chorobách. Ostatní infekce se šíří nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů denní potřeby.

Typické povrchové infekce plísňová onemocnění kůže, vlasů, nehtů a soor moučnivka, svrab. Infekce rané např. tetanus, stafylokokové a streptokokové infekce, flegmóny zánětlivé onemocnění kůže. Pohlavní choroby syfilis, kapavka. Infekce hlubších vrstev např. sněť slezinná.

Svrab Onemocnění kůže rozšířené na celém světě Původcem je roztoč zákožka svrabová Zdrojem je nemocný člověk Inkubační doba od nakažení do objevení prvních příznaků průměrně 1 až 3 týdny Způsob přenosu přímý kontakt s osobou, nepřímo pomocí kontaminovaného prádla a oděvu

Kandidóza Původcem infekce je kvasinka Candida albicans Inkubační doba je různá Způsob přenosu je přímým stykem s nemocným, v menší míře se infekční onemocnění šíří vzdušnou cestou

Dermatomykózy Jsou plísňová kožní onemocnění Původcem infekce jsou plísně Zdroj nákazy je různý nemocný člověk, zvířata Inkubační doba činí 2 týdny Způsob přenosu přímý kontakt s nemocným, kontaminované předměty

Bakteriální kožní infekce Původcem infekce jsou nejčastěji stafylokoky Zdrojem je nemocný člověk Inkubační doba 4 10 dnů Způsob přenosu je přímý i nepřímý

Pohlavní choroby Kapavka Přijíce

Kapavka Zdrojem je nemocný člověk Původcem infekce je gonokok Inkubační doba činní 3 5 dnů Způsob přenosu pohlavní styk

Zdrojem je nemocný člověk Přijíce Inkubační doba je 2 10 týdnů Způsob přenosu pohlavním stykem, vzácně kontaminovanými předměty

Nemoci přenášené krví Virová hepatitida typu B, C Původcem infekce je virus hepatitidy B, C Zdrojem nákazy je člověk Inkubační doba je 50 180 dnů Způsob přenosu při použití injekční jehly, transfúzí krve, v rodinách toaletními potřebami, sexuálním stykem

HIV / AIDS Získaná těžká porucha imunity Původcem infekce je virus imunodeficience Zdrojem je infikovaný člověk Inkubační doba je různá od 6 měsíců do 10 let Způsob přenosu krví, spermatem, poševním sekretem, z matky na plod

Zoonózy Zdrojem nákazy jsou zvířata. Prevence spočívá v kontrole potravin živočišného původu a spolehlivého zpracování.

Toxoplazmóza Zdrojem nákazy je kočka, hospodářská zvířata Způsob přenosu nedokonale tepelně zpracované maso z infikovaného zvířete, orální kontakt s výkaly

Vzteklina Zdrojem je nemocný pes a lesní zvířata Inkubační doba činí 2 až 8 týdnů Způsob přenosu pokousáním

Nemoci přenášené členovci Zdrojem těchto chorob může být člověk nebo zvíře. Klíšťová encefalitida Původcem infekce je virus klíšťové encefalitidy Zdrojem jsou zvířata, ptáci Způsob přenosu přisátím infikovaného klíštěte Inkubační doba činí 1 až 2 týdny

Financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu Děkuji za pozornost kapaprvnipomoc@seznam.cz