Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem Kapitola 25 Penetrace Bc. Leoš Pater 30. 10. 2013 1
Obsah ÚVOD ANOTACE... 1 1 PENETRACE... 2 2 DOPORUČENÁ LITERATURA... 6 3 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 7 4 SEZNAM OBRÁZKŮ... 8
Úvod anotace Výukový materiál se zabývá zpevňováním podkladů a sjednocováním rozdílných savostí různorodých materiálů stavebních ploch formou penetrace konstrukcí před prováděním zateplovacích prací. Výklad je doplněn kontrolními otázkami. Výukový materiál je určen žákům 3. ročníku vzdělávacího oboru 33-67-H/01 Zedník a zájemcům o získání profesní kvalifikaci Zhotovitel zateplovacích systémů 36-022-H. Výukový materiál pokrývá nejdůležitější obsahovou část odborných předmětů Technologie a Odborný výcvik. 1
1 Penetrace Méně souvislé povrchy a lehce narušené omítky se před zateplování vždy napustí penetračním nátěrem podle pokynů výrobce ZS. Staré, sprašující povrchy je tedy nutno po omytí a oschnutí napustit speciálním penetračním nátěrem, či odstranit. Povrch je nutno opět nechat vyschnout. 1.1 Penetrace Zpevňuje podklad, sjednocuje rozdílnou savost různorodých materiálů používaných při opravách omítek. Omezuje tvorbu vlasových trhlinek na finální povrchové úpravě stavebních děl a zvyšuje přilnavost dalších vrstev nátěrů, lepidel či stěrkových hmot (tmelů) na penetrovaných podkladech. Penetrační nátěry jsou vesměs určeny pro napouštění savých podkladů jako je beton, vláknocementové a třískocementové desky, pórobeton, sádrová, vápenná, vápenocementová i disperzní omítka. Jsou vhodné i na dřevo, dřevotřískové a dřevovláknité desky, sádrokarton, neglazovanou keramiku apod. 1.2 Podklad Musí být nosný, zbavený prachu a nečistot, jakož i předepsaně rovný Penetrace pro úpravu podkladu se dále dělí: Univerzální penetrace - slouží k napouštění dosud nenatřených dobře vyzrálých savých podkladů ve vnitřních prostorech i na fasádách. Zpevňuje podklad, sjednocuje rozdílnou savost různorodých materiálů používaných při opravách omítek. Omezuje tvorbu vlasových trhlinek na finální povrchové úpravě stavebních děl a zvyšuje přilnavost dalších vrstev nátěrů, lepidel či stěrkových hmot na penetrovaných podkladech Hloubková penetrace - je určena pro hloubkové zpevnění podkladu, sjednocení rozdílné savosti, izolování prostupování skvrn z podkladních nátěrů a omezení výkvětů solí z minerálních podkladů. Díky měkkým, mikroskopickým částem pojiva proniká do hloubky porézních materiálů, omezuje tvorbu vlasových trhlinek na finální povrchové úpravě stěn a zvyšuje přilnavost dalších vrstev nátěrů. Silikonová penetrace - je určena pro zpevnění podkladu, sjednocení nasákavosti a izolování prostupu skvrn. Omezuje tvorbu vlasových trhlinek na finální povrchové úpravě stavebních děl a zvyšuje přilnavost dalších vrstev nátěrů Silikátová penetrace - pro zpevnění podkladu, sjednocení nasákavosti a izolování prostupu skvrn. Omezuje tvorbu vlasových trhlinek na finální povrchové úpravě stavebních děl a zvyšuje přilnavost dalších vrstev silikátových nátěrů. Fungicidní penetrace - pro omezení tvorby plísní, zpevnění a sjednocení podkladu. Omezuje tvorbu vlasových trhlinek na finální povrchové úpravě stavebních děl a 2
zvyšuje přilnavost dalších vrstev nátěrů, lepidel či stěrkových hmot na penetrovaných podkladech. 1.3 Vlastnosti základních penetračních nátěrů v závislosti na podkladu Základní penetrační nátěr Vlastnosti penetračního nátěru Použití Akryl emulze Základní akrylátový nátěr a plastifikátor Jukol hloubkový základní nátěr Jubosil G silikonový základní nátěr Jubosil GX silikonový základní nátěr Jubosil EX Egalizační základní nátěr Vezakryl hrubý základní nátěr 1.4 Rovinnost Zpevňuje povrch, spojí částice prachu, sjednotí a sníží savost podkladu, propojí podklad a pozdější nános Vysoce hloubkově vodu odpudivý a zpevňující, netvoří na povrchu film, ale proniká hluboko do povrchu, sjednotí a sníží savost podkladu, propojí podklad a pozdější nános Výrazně snižuje vodu odpudivost, zpevňuje povrch, spojí částice prachu, sjednotí a sníží savost podkladu, propojí podklad a pozdější nános Zpevňuje povrch, spojí částice prachu, sjednotí a sníží savost podkladu, propojí podklad a pozdější nános Základní nátěr s plnivem z křemičitého písku a polypropylénových vláken. Překrývá vlasové trhlinky a zdrsňuje příliš hladké povrchy. Zdrsňuje a, zpevňuje povrch, spojí částice prachu, sjednotí a sníží savost podkladu, propojí podklad a pozdější nános. Vhodný na minerální podklad před nátěrem disperzní barvou nanášením akrylátových stěrkových hmot a tenkovrstvých akrylátových omítek Vhodný na zlepšení přilnavosti akrylátových, silikonových barev a ušlechtilých minerálních omítek k betonovým, sádrokartonovým deskám, dřevotřískám, sádrovým a jiným omítkám. Určený k ošetření všech druhů fasádních podkladů před natíráním silikonovými barvami, nebo jako základní nátěr pod vápenné barvy Určený na vápenné a vápenocementové podklady před barvením silikátovými barvami, nebo před nánosem silikátových omítek. Určený na vápenné a vápenocementové podklady před barvením silikátovými jinými barvami. Na slabší silně savé podklady, zvláště hladké neomítnuté betonové povrchy, sádrové omítky a povrchydřevocementových, sádrokartonových a umakartových desek. Požadavky na rovinnost podkladu vyplývají z geometrických požadavků ČSN. Většinou je výrobci konkretizují. Při jejich nedodržení potom výrobci doporučují většinou vyrovnání vhodnými hmotami v dostatečné lhůtě před zateplováním. Při lepení se obvykle stěrkovou (lepicí) hmotou vyrovnávají nerovnosti pro dosažení rovinnosti v rozmezí ± 10 mm na délku 2 m. 3
Jsou-li nerovnosti větší, je třeba stěrkovou hmotu nanášet v několika vrstvách. Každou vrstvu nanášíme až po proschnutí předchozí vrstvy. Sílu jednotlivých vrstev volíme max. do 5 mm. Pro dobré vyrovnání podkladu doporučujeme více slabších vrstev. Před úplným zaschnutím lze povrchové nerovnosti vzniklé při nanášení vyhladit navlhčeným hladítkem s měkkým povrchem. Po úplném zaschnutí, které je závislé na síle vrstvy, teplotě, relativní vlhkosti a savosti podkladu, je možné povrch přebrousit jemným brusným papírem pro dokonalé vyhlazení všech nerovností vzniklých při nanášení. Při větších nerovnostech je také možné volit podle potřeby místně větší tloušťku tepelné izolace, nebo tepelnou izolaci upevňovat pomocí lišt. 1.5 Trhliny a spáry Použitím různých materiálů s rozdílnými fyzikálními vlastnostmi, vzájemné pohyby konstrukcí a reakce na namáhání budovy vedou k vytváření trhlin. Důležité je stanovení příčin vzniku trhlin a znalost jejich proměnnosti. 1.6 Stěny téměř bez trhlin 1.6.1 Příčiny a technologický postup oprav Pro malé a stabilizované trhlinky lze vybírat z různých řešení, ať už se jedná o elastické nátěry překlenující trhlinky, nebo o elastické stěrkové hmoty se síťovinou a konečnou úpravou pomocí omítek, nebo o mechanicky připevněný tepelně izolační systém. Trhlinky nestabilizované (v pohybu) je třeba řešit jako vážnější případy. 1.6.2 Možné příčiny: nevhodný písek vysoký obsah pojiva nedostatečnost pojiva vlivem silného zatížení povětrností zpracování při větru, nebo slunci Nejdřív odstraníme omítkový prach a volné částečky ze stěny a z trhlin nebo otvorů po hmoždince. Na tuto práci se nejlépe hodí vysavač. Pro zajištění dokonalé přilnavosti stěrkové hmoty je třeba napenetrovat vnitřní plochy prasklin emulzí připravenou smícháním stěrkové hmoty a vody v poměru 1:1 objemových dílů. Stěrková hmota se nanáší pomocí stěrky. 1.6.3 Trhliny v celé tloušťce omítky nevhodný písek a vysoký obsah pojiva podíly způsobující kalovité zbytky nedostatečnost pojiva vlivem silného zatížení povětrností omítka nanášená ve velkých tloušťkách zpracování při větru, nebo slunci nedostatečné vyschnutí podkladu Jsou-li trhliny a otvory větší, je třeba použít stěrkovou hmotu potřebné pružnosti a vždy provést její vyztužení síťovinou s přesahy nejméně 100 mm od trhliny. Nejdříve se pomocí stěrky oškrábe nesoudržná omítka u spáry a odstraní se nečistoty. Boky spáry se navlhčí, popř. zpevní penetrací. Poté se spára vyplní stěrkovou hmotou. Po 4
vyschnutí výplně se spára překryje stěrkovou hmotou s výztužnou síťovinou (perlinkou), která musí být uložena oboustranně ve stěrkové hmotě. Pracuje se přitom odshora dolů. 1.6.4 Trhliny kopírující spáry ve zdivu pohyby spár ve zdivu větší než přenese pružnost omítky smíšené zdivo chybějící malta ve spárách při zdění příliš nepoddajná malta ve spárách rozdílná nasákavost ve spárách a ve zdivu a mezi omítkou Jedná-li se o pravidelné spáry kopírující jednotlivé menší zdicí prvky, pak se postupuje stejně, jako v předchozím případě. Pokud se jedná o spáry mezi konstrukcemi, mezi rozdílnými částmi budovy nebo mezi sousedními budovami, u kterých lze předpokládat opakované dilatační pohyby, pak se spára provede jako dilatační tak, aby bezpečně přenesla dilatační pohyby. Vlhkost podkladu Vysoká vlhkost zdiva přispívá ke korozi a rozpadu konstrukcí, k jejich zasolení a k postupné ztrátě pevnosti. Vlhkost vzniká, pomineme-li jiné příčiny, jako důsledek vzlínání zemní vlhkosti tam, kde chybí úplně hydroizolace nebo vlivem stáří je již funkčně nedostatečná. Kontrolní otázky: 1. Co je penetrace a k čemu slouží? 2. Rozdělení penetrací? 3. Příčiny vlhkosti podkladů? 5
2 Doporučená literatura 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 5. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. PORUCHY A REKONSTRUKCE STAVEB II, Brno: Era group, spol. s.r.o., 2005. ISBN 80-7366- 013-X. 6. Ladislav Linhard. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing a.s, Praha: 2010. ISBN 978-80-247-3361-6. 7. Antonín Vaněk. STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO STAVEBNÍ PRÁCE, Sobotáles, Praha: 1999. ISBN 8085920611. 8. Ing. František Tichý, Ing. Václav Mužík. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, SIA, Praha: ISBN 80-85380-37-4. 9. TZB info-zdroj internet. 6
3 Použitá literatura a zdroje 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 7
4 Seznam obrázků 8