Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející Název tematického celku: Makroekonomie I 4. blok Cíl: analýza dalších makroekonomických poruch, jejích příčin a důsledků (nezaměstnanost a inflace) a jejich vzájemného vztahu (Phillipsovy křivky); analýza dopadů nevyrovnané platební bilance do vnitřní ekonomiky (poslední čtvrtá makroekonomická nestabilita) Tento tématický celek je rozložen do následujících dílčích témat: 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky 12) Platební bilance 10) Nezaměstnanost 1. K tomuto tématu si prostudujte: Wawrosz, P.: Makroekonomie. Praha, Eupress 2007. Helísek, M.: Základy makroekonomie. Průvodce studiem. Praha, Eupress 2004. 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Problémy: 1. Definice nezaměstnanosti 2. Příčiny nezaměstnanosti 3. Důsledky nezaměstnanosti 4. Snižování nezaměstnanosti 1. Definice nezaměstnanosti Zaměstnaní a nezaměstnaní (tři kritéria nezaměstnaného). Míra nezaměstnanosti. Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo. Ekonomické pojetí nezaměstnanosti (odlišné: úřady práce). Skrytá nezaměstnanost.
2. Příčiny nezaměstnanosti - Frikční nezaměstnanost. Pohyb pracovníků. Nezaměstnaní a jim odpovídající volná pracovní místa. - Strukturální nezaměstnanost. Kvalifikační a regionální nesoulad nezaměstnaných osob a volných míst. Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Plná zaměstnanost L* (přirozená míra nezaměstnanosti u*), globální rovnováha na trzích práce. (L = L*) (Y = Y*) Dlouhodobý vývoj u* a jeho příčiny, mj.: - strukturalistická hypotéza, - hystereze na trzích práce aj. - Cyklická nezaměstnanost, odvozená od trhů práce: - klasická ekonomie. Neustálá rovnováha na trzích práce. Neexistence cyklické nezaměstnanosti. - keynesiánská interpretace. Nepružné nominální mzdové sazby W. Krátkodobá cyklická nezaměstnanost. (L < L*) (Y < Y*) 3. Důsledky nezaměstnanosti Ekonomické důsledky: - ztráta produkce v případě cyklické nezaměstnanosti. Okunův zákon: - ztráta kvalifikace. Y/ Y* = 1 + 0,02 (u* - u) Sociální důsledky: - individuální důsledky, - společenské důsledky. 4. Snižování nezaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti: - snižování cyklické nezaměstnanosti stimulací poptávky (tvorba společensky účelných pracovních míst, financování veřejně prospěšných prací), - snižování přirozené míry nezaměstnanosti. Nízká nezaměstnanost v USA ve srovnání s kontinentální západní Evropou: - pružné trhy práce, working poor, - euroskleróza.
3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: Míra nezaměstnanosti. Frikční, strukturální a cyklická nezaměstnanost. Plná zaměstnanost. Přirozená míra nezaměstnanosti. Okunův zákon. 4. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni odpovědět na tyto otázky : 1. Z následujících údajů (v mil.) vypočtěte míru nezaměstnanosti (v %): celkový počet obyvatel 200 dospělé obyvatelstvo 180 počet nezaměstnaných 7 počet zaměstnaných (vč. sebezaměstnaných) 95 počet osob v důchodovém věku 40 2. Zakreslete trh práce s keynesiánskými nepružnými nominálními mzdovými sazbami tak, aby byla vyjádřena cyklická nezaměstnanost. 3. Lidé, kteří dali výpověď a hledají lépe placenou práci, tvoří: a) cyklickou nezaměstnanost, b) frikční nezaměstnanost, c) a + b současně, d) skrytou nezaměstnanost, e) nepatří mezi nezaměstnané. 4. Jaký dopad na trhy práce bude mít snížení (případně zrušení) zákonné minimální mzdy? Aplikujte tuto otázku na grafu trhu nekvalifikované práce s nerovnovážnou mzdovou sazbou. 5. Ve sledované ekonomice je pozorována 8 % skutečná míra nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je 6 % a tempo růstu potenciálního reálného produktu činí 3 %. O kolik procent (a v jakém směru) se musí změnit aktuální reálný produkt, aby během jednoho roku bylo dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti? Aplikujte Okunův zákon s koeficientem citlivosti kolísání produktu 0,02.
11) Inflace 1. K tomuto tématu si prostudujte: Wawrosz, P.: Makroekonomie. Praha, Eupress 2007. Helísek, M.: Základy makroekonomie. Průvodce studiem. Praha, Eupress 2004. 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Problémy: 1. Definice inflace 2. Příčiny inflace 3. Důsledky inflace. 4. Protiinflační politika 5. Phillipsovy křivky 1. Definice inflace Všeobecná cenová hladina (úroveň cen určitého souboru statků). Cena (p) a cenová hladina (P). Index spotřebitelských cen, indexy cen výrobců, deflátor HDP. Inflace, míra inflace. Deflace. Dezinflace. Skrytá inflace. 2. Příčiny inflace 1) Inflace tažená poptávkou - poptávková inflace ( přehřátí konjunktury ): - keynesiánci zejména růst spotřebních a investičních výdajů, vliv vlády, - monetaristé expanzivní měnová politika centrální banky. 2) Inflace tlačená náklady - nákladová inflace. Růst mezd a inflace - vliv produktivity práce. ( Dovoz inflace kombinace poptávkových a nákladových faktorů.) 3) Setrvačná inflace udržovaná inflačními očekáváními. Růst mzdových a ostatních nákladů (vliv na AS). Akomodace měnové politiky (vliv na AD). Inflační (mzdově cenová) spirála. Rovnovážná míra inflace: - rovnost skutečné a očekávané inflace, - stabilní míra inflace, - míra nezaměstnanosti nezrychlující inflaci (NAIRU). Grafické znázornění.
3. Důsledky inflace. Vliv inflace na reálné důchody (při nevyrovnané inflaci): - přerozdělování reálných mezd, - dopady na sociální důchody. Vliv inflace na reálnou hodnotu bohatství: - přerozdělení reálné hodnoty úspor (při záporné reálné úrokové sazbě), - vliv na ceny věcných aktiv. Dodatečné náklady společnosti (ošoupávání podrážek, menu costs). Vliv inflace na ekonomickou aktivitu: - destimulace od práce a úspor, - nejistota v investičním rozhodování. Podle závažnosti dopadů: inflace mírná, pádivá a hyperinflace. 4. Protiinflační politika Poptávkově orientovaná: omezení růstu agregátní poptávky restriktivní měnovou politikou. Snižování inflačních očekávání. Postupy: - šoková terapie, - gradualistický přístup, Nákladově orientovaná = důchodová politika. Regulace mezd (limity růstu mezd), regulace cen. 5. Phillipsovy křivky Vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Původní (mzdová) verze a cenově inflační verze. Krátkodobá zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností. Rozšíření Phillipsovy křivky o inflační očekávání. Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka, jejich posuny. Krátkodobá zaměnitelnost. Dlouhodobé obnovování přirozené míry nezaměstnanosti při akcelerující inflaci. Grafické znázornění. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: Míra inflace. Cenové indexy. Poptávková, nákladová a setrvačná inflace. Snižování inflace. Phillipsova křivka v krátkém a dlouhém období.
4. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni odpovědět na tyto otázky : 1. Komentujte tvrzení: cenová hladina je stabilní pouze tehdy, jsou-li stabilní ceny všech statků ve sledovaném souboru statků. 2. Statistický úřad hypotetické ekonomiky pracuje s košem spotřebních statků A, B, C. Základním obdobím je r. 1997. ceny (v Kč) statek váha 1997 1998 1999 A 0,1 10 12 15 B 0,2 100 105 120 C 0,7 200 400 600 Poraďte si s následujícími úkoly: 1) jaké byly indexy CPI v r. 1997, 1998, 1999? 2) jaká byla roční míra inflace v r. 1997, 1998, 1999? 3. Nominální HDP vzrostl z 2500 mld. Kč na 3000 mld. Kč. Reálný HDP se nemění na úrovni 2000 mld. Kč. Vypočtěte, o kolik procent a v jakém směru se změnil deflátor HDP. Rozeberte podrobněji. 4. Pohybujeme-li se po stabilní krátkodobé Phillipsově křivce zleva doprava, pak: 1) míra inflace 2) míra nezaměstnanosti 5. S růstem míry inflace je v případě stabilní dlouhodobé Phillipsovy křivky spojen: a) pokles míry nezaměstnanosti, b) růst míry nezaměstnanosti, c) stabilní míra nezaměstnanosti, d) všechny situace a, b, c jsou možné, e) žádná z nabídek
12) Platební bilance 1. K tomuto tématu si prostudujte: Wawrosz, P.: Makroekonomie. Praha, Eupress 2007. Helísek, M.: Základy makroekonomie. Průvodce studiem. Praha, Eupress 2004. 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Problémy: 1. Platební bilance 2. Příčiny a důsledky vnější nerovnováhy 3. Mechanismus udržování vnější rovnováhy 1. Platební bilance Horizontální struktura platební bilance: - běžný účet (zahraniční obchod a další), - finanční účet (přímé, portfoliové a ostatní investice), - změna měnových rezerv centrální banky, - chyby a opomenutí. 2. Příčiny a důsledky vnější nerovnováhy Nevyrovnaný běžný účet (čistý export): - faktory kolísání exportu a importu, - nesoulad mezi vytvořeným produktem (důchodem) a celkovými domácími výdaji: Důsledky přebytkového čistého exportu: - omezení užití vytvořeného HDP, - růst devizových rezerv. X M = Y (C + I + G) Důsledky deficitního čistého exportu: - větší užitý než vytvořený HDP, - růst zahraniční zadluženosti nebo pokles devizových rezerv. 1 Nevyrovnaná celková platební bilance: - nevykompenzování sald běžného a finančního účtu, - kolísání měnových rezerv centrální banky. Důsledky nevyrovnané platební bilance: - do peněžní zásoby, - do agregátní poptávky a vnitřních makroekonomických veličin. 1 S výjimkou, kdy je deficit běžného účtu profinancován přílivem přímých zahraničních investic.
3. Mechanismus udržování vnější rovnováhy Cenový mechanismus (při fixních měnových kurzech): vliv kurzových intervencí centrální banky na peněžní zásobu a agregátní poptávku. Důchodový mechanismus: kolísání čistého exportu v závislosti na kolísání domácího důchodu. Kurzový mechanismus: vzájemné ovlivňování měnového kurzu a čistého exportu. Vládní regulace vnější rovnováhy: - přímé ovlivnění exportu a importu, - přesměrování domácích výdajů, - znehodnocení kurzu domácí měny. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: Běžný účet PB. Finanční účet PB. Nevyrovnaný běžný účet. Nevyrovnaná celková PB. Vládní regulace PB. 4. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni odpovědět na tyto otázky : 1. Komentujte tvrzení: deficitní běžný účet platební bilance nemůže být nikdy doprovázen deficitním finančním účtem platební bilance. 2. Hypotetická ekonomika vykazuje dlouhá léta přebytek dovozu statků nad jejich vývozem, přičemž tento deficit financuje zahraničním dluhem dovozců. Jaká salda budou v těchto letech vykazovat (od ostatních součástí platební bilance abstrahujeme): - běžný účet (= čistý export)., - finanční účet., - měnové rezervy centrální banky.. 3. Co můžeme říci o čistém exportu, jestliže v daném období vykázala vláda vyrovnaný rozpočet a hrubé soukromé investiční výdaje byly přesně profinancovány soukromými úsporami? Vyjděte ze základní makroekonomické identity téma č. 2. 4. Jestliže součet běžného a finančního účtu platební bilance (abstrahujeme od kapitálového účtu a od chyb a opominutí) vykázal kladné saldo, pak muselo dojít: a) jen k přebytku běžného i finančního účtu, b) jen k přebytku běžného a k deficitu finančního účtu, c) jen k deficitu běžného a přebytku finančního účtu, d) všechny nabídky a, b, c jsou možné, e) žádná z nabídek. 5. Rostou-li měnové rezervy centrální banky (přičemž centrální banka nepřijímá úvěry ze zahraničí), pak peněžní zásoba v dané ekonomice.