Využití znaků lineárního popisu ve šlechtění teplokrevných koní Using the linear scored conformation traits in Warmblood horses breeding Stránská H. Katedra speciální zootechniky, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 13, 37 5, České Budějovice E-mail: hanka.stranska@seznam.cz ABSTRAKT V této studii bylo zahrnuto 6169 ks klisen ČT, které byly vyhodnoceny metodou lineárního popisu dle metodiky SCHČT za období 2 212. Cílem práce bylo ověřit normalitu rozdělení četností hodnot při lineárním popisu. U všech sledovaných znaků bylo prokázáno normální rozdělení četností jednotlivých bodových hodnot, s nejfrekventovanější hodnotou blízkou pěti bodů. Při popisu utváření končetin byla zjištěna malá variabilita v rozmezí hodnot 2-8. Z výsledků vyplývá, že lineární popis je metodicky správný a aplikovaný u ČT je metodicky správnou a chovatelsky využitelnou metodou. Pro zvýšení její přesnosti a efektivnosti je nutné sjednocení pohledu hodnotitelů, jejich pravidelná kontrola a vyhodnocování výsledků. Klíčová slova: Lineární popis zevnějšku, inspektor chovu koní, normalita rozdělení dat; ABSTRACT In this study were included 6169 Czech warmblood mares, which were evaluated with using linear scored according to the methodology SCHČT during the period 2-212. The objective was to validate the normality in frequency of distribution in a linear description of warm-blooded horses. For all investigated characteristics it showed a normal frequency distribution of individual point values, with the most frequent value around five points. In describing the formation of the limbs was found little variability within the range 2 to 8. The results show that the linear description is correct and methodically applied at warmblood breeding is methodologically correct and usable by breeders. To increase its accuracy and efficiency must be a unified view of the evaluators, their regular monitoring and evaluation results. Keywords: Linear description of the exterior, the inspector horse breeding, normality distribution of data 1
LITERÁRNÍ PŘEHLED Při školení posuzovatelů chladnokrevných koní bylo zjištěno, že na popisování chladnokrevných koní mají inspektoři často odlišný pohled. Vzhledem k tomu, že využívaná metodika je původně stavěná na teplokrevné koně (ČT) a hodnotitelé jsou většinou z řad chovatelů, jezdců a majitelů teplokrevných koní, lze předpokládat, že při popisu ČT je jejich popis objektivní a správný. Výsledky této práce by měly poskytnout užitečné informace pro chovatele, šlechtitele a inspektory v chovu koní, ale i představitele uznaných chovatelských sdružení působících v této oblasti. Hodnocení zevnějšku Cílem chovatelských organizací by mělo být usnadnit posuzování vlastností chovaných zvířat, důležitých pro jednotlivé chovatelské režimy. Hodnocení utváření zevnějšku je významným aspektem tohoto procesu a je nepostradatelné pro šlechtitelské programy ve všech oblastech chovů hospodářských zvířat, včetně prasat, ovcí, skotu a koní. Cílem těchto hodnocení je sbírat cenné informace, které mohou být dány k dispozici chovatelům a pomohou zajistit kvalitní zvířata pro chov dalších generací (BREEN, 29). Správné a objektivní posouzení exteriéru koně představuje základ hipologického umění a znalosti a zkušenosti v této oblasti vytváří předpoklady pro úspěchy nejen chovatelské, ale i sportovní. Posuzovatel by se měl oprostit od subjektivních názorů a zálib a jeho přístup se nesmí zvrhnout na pouhé hledání chyb, což je známka povrchních znalostí posuzujícího (MARŠÁLEK, 28). Ve srovnání s jinými druhy hospodářských zvířat má posuzování tělesné stavby u koní výrazně zřetelnější význam (JAKUBEC a kol., 1996). Tato skutečnost je následkem faktu, že kůň je chován především pro svalovou práci, resp. pohyb. Existují velmi zjevné vztahy mezi znaky tělesné stavby a jejich funkcí, resp. výkonností (MARŠÁLEK, 2). Šlechtění hospodářských zvířat bylo po několik tisíciletí prováděno na základě posuzování zevnějšku. Odpovídající vývin exteriérových znaků je jedním z předpokladů k dosažení potřebné výkonnosti nebo je to předpoklad dobrého zdravotního stavu a výkonnosti do vyššího věku, dlouhověkosti (MARŠÁLEK, ZEDNÍKOVÁ, 1997). KOENEN et al. (1995) se na toto téma vyjadřuje s ohledem na současnost, kdy je kladen velký důraz na funkční stavbu těla jako prostředek nepřímé selekce na soulad a výkonnost. Na úskalí vlastního výkonu posuzovatele upozorňuje MARŠÁLEK, (28): musí znát nejenom anatomii koně a mít představu o jeho ideální stavbě těla, ale musí být schopen zvážit všechny vlastnosti koně a rozhodnout, které jsou významné pro typ a zvláště pro výkonnost koně. Další velmi přesné vyjádření použili ve svých pracích McILWRAITH, (23) SAASTAMOINEN A BARREY (2): hodnocení utváření zevnějšku se používá jako ukazatel zdraví a schopnosti koně zůstat zdravý. Konformace, tedy utváření zevnějšku, může být popsána jako vztah mezi formou a funkcí, jako fyzická struktura koně určující jeho pohyb a stupeň odolnosti proti vlivům stresu. Využit lineárního popisu ve šlechtění koní Lineární popis je alternativní metoda, která byla vyvinuta pro účely chovu skotu a následně byla zavedena do řady plemenných knih teplokrevných, chladnokrevných, ale i jiných plemen koní. Na rozdíl od tradičního přístupu bodového hodnocení, je to popisná metoda umísťující míru projevu znaku mezi dvěma biologickými extrémy. Přestože při šlechtění zvláště sportovních koní bývá výrazně upřednostňována výkonnost, je kvalita zevnějšku stále velmi významným kritériem z hlediska zdravotního 2
stavu koní (koně s exteriérovými vadami mají obvykle kratší dobu využitelnosti (i z hlediska uplatnění v některých sportovních disciplínách (MARŠÁLEK 28). JAKUBEC et al. (1996) navrhli nový lineární systém popisu a hodnocení tělesné stavby starokladrubských koní, který byl zabudován do nově vypracovaného šlechtitelského programu a který se stal součástí zkoušek užitkovosti a výkonnosti. V letech 1997 až 1998 byl proveden lineární popis a uskutečněny zkoušky výkonnosti pomocí nově rozpracovaných metodických postupů. V publikacích JAKUBEC et al. (25, 27) byla provedena analýza tělesné stavby systémem lineárního popisu a ukazatelů zkoušek výkonnosti popisu u celé populace, obou barevných variant a otcovských linií kladrubských koní. Jednou z nejrozšířenějších metod hodnocení exteriéru na světě je systém založený na lineárním popisu zevnějšku. Tento systém se nejvíce používá u mléčných plemen skotu a byl vyvinut v USA pro holštýnské plemeno, kde se využívá od roku 1977 (MARŠÁLEK A ZEDNÍKOVÁ, 1996), protože využití tradičních způsobů hodnocení exteriéru se ukázalo jako neefektivní (NORMAN ET AL., 1983; PEARSON ET AL., 1987). VERKERK (211) vysvětlil lineární popis v KWPN: lineární popis byl zaveden před 2 ti lety a jeho cílem je informovat na jedné straně chovatele a majitele a na druhé poskytnout informace plemenné knize pro výpočet PH. Používá se zde abecední vyhodnocení charakteristik, 9 stupňové (a, b, c, d, e, f, g, h, i). Zavedení lineárního popisu bylo v plemenné knize Irish Sport Horse Studbook na základě projektu zahájeno relativně pozdě, až v roce 29, v úzké spolupráci s KWPN. První školení inspektorů se proto konalo v Holandsku, až později v Irsku. Lineární popis bylo však nutné přizpůsobit domácímu plemenu (Irish Draught Horse). Inspektoři pocházejí z řad chovatelů, významných jezdců, nesmí však být sami majiteli plemenných hřebců. Školení hodnotitelů probíhá v Irsku jako šesti denní dní počáteční vzdělávací kurz, na které navazuje každoroční1-2 denní školení, neboli kalibrace BRADY (211). Lineární popis utváření těla a chodů u Belgického teplokrevníka byl zaveden v roce 23, společně se zjišťováním tělesných rozměrů pro klisny ve stáří tří, nebo čtyř let. I zde klasifikátoři, neboli inspektoři absolvují každý rok školení jehož cílem je zlepšit jednotnost hodnocení (MEURRENS, 211). Ve Švédsku se hodnotí utváření těla teplokrevných koní až ve čtyřech letech, společně s chody pod jezdcem a se skokem ve volnosti, který však může být také nahrazen vyhodnocením skoku pod jezdcem (JÖNSSON, 211). V chovu Dánského teplokrevníka (Danish Warmblood Society) je v současnosti projekt na zavedení lineárního popisu v letech 212 22. Mělo by se postupovat podle časového plánu: 212: Vývoj a testování forem 213: Vzdělávání posuzovatelů, inspektorů 214: Zavedení lineárního hodnocení všech koní Počátečními myšlenkami pro posuzování jsou různé formy posouzení pro drezurní a skokové koně, posuzování hlavních znaků již u hříbat a hřebců v předvýběrech do plemenitby (CHRISTIANSEN, 211). DIERS (1992) uvádí požadavky na znaky zařazené do lineárního popisu takto: mají lineární průběh na zvolené biologické stupnici, jde o znaky jednotlivé, jsou dědivé, mají ekonomickou hodnotu, lze je lineárně popsat na místo subjektivního hodnocení a jsou základní důležitosti. LANGLOIS (1979), SAASTAMOINEN (1991) a HOLMSTRÖM ET AL. (199) uvádí, že utváření zevnějšku koně má vliv na výkonnost, stavba těla koně neovlivňuje pouze mechaniku pohybu, ale i to jak odolává stresu (SAASTAMOINEN A BARREY, 2; McILWRAITH, 23). Selekce mladých koní na základě exteriéru se provádí v mnoha zemích, zároveň se prokázalo, že koně, kteří mají lepší hodnocení exteriéru od zkušených komisařů, mají i lepší výkonnost (WALLIN ET AL., 23). STASHAK 3
(1987) upozorňuje na nutnost hodnocení tělesné stavby u hřebců i klisen kvůli korekci a zlepšení exteriéru u jejich potomstva. Efektivní kontrolu dědičnosti v oblasti exteriéru umožňuje jediná metoda a to lineární popis exteriéru (MARŠÁLEK, 28) a dodává, že jednotlivé znaky jsou zde popisovány tak, jak jsou skutečně vyjádřeny, přičemž je každý znak popsán číslem, takže by mělo být možné případně podle popisu dané zvíře nakreslit. V tom se shoduje s představitelem plemenné knihy KWPN, VERKERK (211): popisový list nám říká, jak je kůň postaven. Je to zjednodušený obraz koně a pokud je vyplněn správně, může si čtenář tohoto koně velmi přesně představit. Vzhledem ke složení populace ČT a počtu hřebců využívaných k plemenitbě lze předpokládat, že nejsou zřejmé rozdíly v utváření jednotlivých tělesných partií klisen chovaných v jednotlivých oblastech ČR a zapisovaných do plemenitby jednotlivými inspektory. Cílem této práce bylo pomocí frekvence výskytu jednotlivých znaků posoudit normalitu rozdělení četností hodnot při používání metody lineárního popisu exteriéru a tím přesnost práce inspektorů při popisování klisen ČT MATERIÁL A METODIKA Materiál byl získán z chovatelské evidence SCHČT a doplněn z výsledků hodnocení zevnějšku lineárním popisem při zápisu do PK českého teplokrevníka pracovníky pověřenými ASCHK Sledovaným souborem byly klisny popsané metodou lineárního popisu (6169 klisen) Sledovaným časovým obdobím byly roky 2 až 212 K hodnocení zvířat byla použita metodika lineárního popisu a hodnocení zevnějšku teplokrevných koní využívaná SCHČT. K výpočtu statistických charakteristik bylo použito programu Statistika 11 VÝSLEDKY A DISKUZE Z analýzy výsledků lineárního popisu 6169 klisen ČT byla zjišťována frekvence výskytu hodnot za účelem ověření normality rozdělení bodových hodnot využitých při popisu jednotlivých znaků tělesné stavby klisen a tím posouzení správnosti práce hodnotitelů při lineárním popisu klisen Typ Rámec K-S d=,245, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,23978, p<,1 ; Lilliefors p<,1 25 3 2 25 15 2 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 Jestliže graficky znázorníme rozložení četnosti jednotlivých hodnot určitého znaku v populaci vznikne křivka, která v mnoha případech odpovídá symetrické Gaussově křivce normálního rozdělení s jedním vrcholem a relativní symetrií. Základní ukazatele, které danou populační skupinu charakterizují a určují i normu určité vlastnosti v této subpopulaci, jsou průměr a směrodatná odchylka. Průměr představuje střední (nejčastější) hodnotu sledovaného znaku v daném vzorku. Míru 4
variability daného znaku určuje směrodatná odchylka, která je tím větší, čím více možných variant nabývá daný znak. Určuje, jak moc se uvnitř populace jednotliví jedinci v tomto znaku liší. Co se týká vyhotovení grafů, pro zřetelné zobrazení nejčastějších hodnot a současně vykreslení Gaussovy křivky, která vysvětluje průběh normálního rozdělení dat, bylo použito sloupcového grafu. Hodnota, které odpovídá celý sloupec se vlastně nachází na pravém okraji sloupce dané hodnoty. Proto graf budí zdání, že je vůči Gaussově křivce posunut mírně vpravo. Z nabídky grafů programu Statistika 11 je však tento typ grafu společně s proloženou křivkou považován za nejzřetelnější. 22 2 Ušlechtilost K-S d=,14716, p<,1 ; Lilliefors p<,1 3 Délka krku K-S d=,21489, p<,1 ; Lilliefors p<,1 18 16 14 12 8 6 4 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 25 2 15 5 1 2 3 4 5 6 7 8 Na uvedených grafech je významné, že se nejčastější hodnoty, pohybují kolem 5 bodů, což je střed devítibodové stupnice. To odpovídá parametrům normálního rozdělení hodnot v populaci teplokrevných klisen vyhodnocených metodou lineárního popisu v letech 2-212. V případě některých grafů je patrný nedostatečný výskyt maximálních a minimálních hodnot, který ukazuje na sporadické využití rozsahu celé stupnice. To by mohlo naznačovat, že popis znaků nemusí zcela objektivně popisovat a postihovat projevy znaků v populaci. V některých případech to může poukazovat na mírnou tendenci ze strany hodnotitelů si zjednodušit hodnocení zapisováním bodů blízkých průměru. Nasazení krku Délka kohoutku K-S d=,28968, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,22164, p<,1 ; Lilliefors p<,1 4 3 35 25 3 25 2 15 2 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Délka hřbetu Tvar hřbetu K-S d=,2617, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,4628, p<,1 ; Lilliefors p<,1 35 5 3 45 4 25 35 2 15 3 25 2 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 5
Délka beder Tvar beder K-S d=,25313, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,34673, p<,1 ; Lilliefors p<,1 35 45 3 4 35 25 3 2 15 25 2 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Délka zádě Sklon zádě K-S d=,2828, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,21384, p<,1 ; Lilliefors p<,1 35 3 3 25 25 2 2 15 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 8 Lopatka Přední spěnka K-S d=,21868, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,37812, p<,1 ; Lilliefors p<,1 3 5 45 25 4 2 35 15 3 25 2 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 Tvar křivky s extrémem v místě střední hodnoty vlastně říká to, že při opakování náhodného pokusu řídícího se Gaussovým rozdělením budou nejčastěji vycházet hodnoty v okolí střední hodnoty. Symetrie křivky pak říká to, že výsledky vychýlené nad i pod střední hodnotu budou vycházet zhruba stejně často (ZVÁROVÁ 22). Přední kopyto Postoj zadních končetin K-S d=,436, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,2874, p<,1 ; Lilliefors p<,1 5 4 45 35 4 35 3 3 25 2 25 2 15 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 9 6
Zadní spěnka Zadní kopyto K-S d=,43363, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,47355, p<,1 ; Lilliefors p<,1 55 6 5 45 5 4 35 4 3 25 2 3 2 15 5 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 Šířka těla Tvar zádě K-S d=,2587, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,257, p<,1 ; Lilliefors p<,1 3 3 25 25 2 2 15 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 Prostornost kroku Prostornost klusu K-S d=,24452, p<,1 ; Lilliefors p<,1 K-S d=,2455, p<,1 ; Lilliefors p<,1 3 3 25 25 2 2 15 15 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Při celkovém posouzení výskytu jednotlivých hodnocených bodů je z uvedených grafů jasně patrné, že nejvíce se maximálním a minimálním hodnotám posuzovatelé vyhýbají v případě přední spěnky, zadní spěnky a zadního kopyta, tedy obecně při hodnocení končetin. To může být způsobeno na jednu stranu žádoucí vyrovnaností populace, což je však vzhledem k poměrně dlouhému období sledování nepříliš pravděpodobné, spíše to opět poukazuje na neochotu posuzovatelů používat celou škálu hodnot. Na druhou stranu, tento jev v žádném ze sledovaných znaků nepřesáhl rámec normálního rozdělení a základní hypotéza tedy byla prokázána ve všech případech. Asi nejideálnější rozdělení hodnot se vyskytuje v případě popisu typu, rámce, ušlechtilosti a prostornosti chodu v případě klusu i kroku. Z toho vyplývá, že tyto znaky jsou posuzovatelé schopni rozlišit v celé šíři stupnice a rozeznat rozdíly mezi výraznějším, či méně výrazným projevem znaku. 7
ZÁVĚRY Průměrné hodnoty se ve většině popisovaných znaků pohybují kolem 5 bodů, což je střed devítibodové stupnice. V případě některých grafů (zadní spěnka, zadní kopyto) nedostatečný výskyt maximálních a minimálních hodnot ukazuje na sporadické využití rozsahu celé stupnice. Je zde patrná mírná tendence ze strany hodnotitelů si zjednodušit hodnocení zapisováním bodů blízkých průměru. Tento jev v žádném ze sledovaných znaků nepřesáhl rámec normálního rozdělení a základní hypotéza tedy byla prokázána v případě hodnocení teplokrevných koní metodou lineárního popisu postupují hodnotitelé správně a jejich hodnocení lze využít jako podklad pro následný odhad plemenné hodnoty. DOPORUČENÍ PRO PRAXI Stejně jako se v případě posuzovatelů skotu používá takzvaná kalibrace hodnotitelů, bylo by jistě užitečné tato školení zavést i pro hodnotitele koní - bylo by na místě zvážit zahraničního školitele stejně, jako je to třeba v případě svazů, které se inspirují v systému vedení KWPN. Kalibrace by v tomto případě neznamenala jen schopnost hodnotitelů, nevykazovat velké odchylky v hodnocení, ale zároveň schopnost dodržet přiměřenou variabilitu známek a využívat celé škály stupnice. Té by mohl napomoci předchozí seminář, kde by byl pomocí grafického znázornění projevů jednotlivých znaků bylo možno snáze zařadit a odlišit stupně projevu. V případě některých částí těla(např. spěnek) by mohl správnému vyhodnocení napomoci třeba orientační číselné vyjádření velikosti úhlu, který svírá spěnkový kloub při stání na tvrdém podkladu. Lze doporučit i metodu specializace, která je rovněž v chovu skotu uplatňována (jiní hodnotitelé posuzují masná a jiní dojná plemena skotu). To znamená rozdělit hodnotitele na posuzovatele chladnokrevných koní, teplokrevných koní, pony atd. Tím by získávali větší možnost se soustředit na posuzování daného plemene a snižuje se chyba vzniklá faktorem většího množství hodnotitelů. Metodicky i úrovní hodnocení, je lineární popis v ČR srovnatelný s vyspělými chovatelskými svazy. Je tedy na místě se soustředit na následné využití těchto výsledků pro praxi, tedy pro odhad plemenné hodnoty, který napomůže objektivně vyhodnotit a seřadit sledovanou populaci a usnadnit chovatelům cestu ke stále zlepšujícímu se potomstvu. 8
LITERATURA BREEN, E. A: Comparison of Judging Techniques and Conformation Traits in Irish Draught Horses. Irsko: MSc Equine Science. University of Limerick. 29. BRADY, K. Q.: Horse Sport Ireland,Irish Sport Horse Studbook Stockholm: Workshop on "Linear scoring in evaluation of sport horses - experiences of current practices and potential developments". 211. DIERS, H.: Harmonization of type evaluation. Budapest: 8 th World Holstein Friesian konference. 1992. s. 57-64. HOLMSTRÖM, M., MAGNUSSON, L.-E., PHILIPSSON, J.: Variation in conformation of Swedish Warmblood horses and conformational characteristics of elite horses. Equine Vet. J. 199. roč. 22 (3), s. 186 193. CHRISTIANSEN, K.: Linear scoring in the Danish Warmblood Society. Stockholm: Workshop on "Linear scoring in evaluation of sport horses - experiences of current practices and potential developments". 211. JAKUBEC, V. a kol.: Lineární systém popisu a hodnocení tělesné stavby starokladrubských koní. In: Sborník XVII. Genetické dny. 1996. s. 113-114. JAKUBEC, V., VOLENEC, J., MAJZLÍK, I., SCHLOTE, W.: Analysis of inbreeding in the genetic resource of the "Old Kladrub horse" in the period from 1993 to 23. Conservation Genetics of Endangered Horse Breeds. 25. roč. 116, s. 85-9. JAKUBEC, V., REJFKOVÁ, M., VOLENEC, J., MAJZLÍK, I., VOSTRÝ, L.: Analysis of linear description of type traits in the varieties and studs of the Old Kladrub horse. Czech Journal of Animal Science. 27. roč. 52, s.299-37. JÖNSSON, L., THOREN-HELLSTEN, E.: Recording of conformation, gaits and jumping in young SWB horses. Stockholm: Workshop on "Linear scoring in evaluation of sport horses - experiences of current practices and potential developments". 211. KOENEN, E.P.C., van VELDHUIZEN, A.E., BRASCAMP, E.W. Genetic parameters of linear scored conformation traits and their relation to dressage and show-jumping performance in the Dutch Warmblood Riding Horse population. Wageningen. The Netherlands: Livestock Production Science. 1995. s. 85 94. KWPN website. http://www.kwpn.org/site/main/article?guid=ef82b6ea-ace1-11de-a9d8- c299e1a48, (citováno dne 2.4.212) LANGLOIS, B.: French results on the analysis of relationship between morphology and gallop, trot and jumping abilities in horses. UK: EAAP. Harrogate. 1979. MARŠÁLEK, M. ZEDNÍKOVÁ J. Praktické uplatnenie lineárneho popisu zovňajšku teplokrvných koní v Českej republike. Nitra: Sborník referátov z konferencie s mezinárodnou účastku poriadanej při príležitosti 5. výročia založenia ústavu. 1997 I. časť, s. 31-33. MARŠÁLEK, M.: Chov koní popis posuzování, šlechtění. Jihočeská univerzita Zemědělská fakulta. České Budějovice. 28. 19 s. MARŠÁLEK, M.: Využití šlechtitelských opatření v chovu českého teplokrevníka. Brno: Sborník Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. 21. s. 11-2. ISBN 978-8- 7375-44. MARŠÁLEK, M.: Využití hodnocení exteriéru při šlechtění českého teplokrevníka. České budějovice: Habilitační práce. 2. 1s. McILWRAITH, C. W., ANDERSON, T. M. & SANSCHI, M.: Conformation and musculoskeletal problems in the racehorse. Clinical Techniques in Equine Practice. 23. Roč. 2 (4) s. 339-347. MEURRENS, I.: Belgian Warmblood. Stockholm: Workshop on "Linear scoring in evaluation of sport horses - experiences of current practices and potential developments". 211. 9
SAASTAMOINEN, M. T. & BARREY, E.: Genetics of Conformation, Locomotion and Physiological Traits. Wallingford: In Bowling. A. T. & RUVINSKY, A. (Eds.). The Genetics of the Horse. CAB International. 2. SAASTAMOINEN, M. T.: Factors affecting age at onset of breaking, training, qualifying and first start in Finnish Trotters. Acta Agriculturae Scandinavica. 1991. Roč. 41 (2), s. 137-145. SAASTAMOINEN, M. T., BARREY, E.: Genetics of conformation, locomotion and physiological traits. In Bowling. A. T., Rusinsky. 2. STASHAK, T. S.: The Relationship between Conformation and Lameness. USA: Adam's Lameness in Horses. Williams & Wilkins. 1987. VERKERK, J.: Linear scoring of horses KWPN Perspective. Stockholm: Workshop on "Linear scoring in evaluation of sport horses - experiences of current practices and potential developments". 211. WALLIN, L., STRANDBER, E., PHILIPSSON J.: Genetic corelations between field test results of Swedish Warmblood riding horse as 4-years-olds and lifetime performance results in dressage and show jumping. Livestock Production Science. 23. roč. 82, s. 61-71. ZVÁROVÁ, J. : Biomedicínská statistika I., Základy statistiky pro biomedicínské obory. dotisk 1 vydání. Praha : Karolinum. 22. 218 s. 1