Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Podobné dokumenty
Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Struktura a funkce biomakromolekul

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Změny vybraných proteinů v reakci na genotoxický stres

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Buněčná senescence a nádorová onemocnění

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

IMUNOTERAPIE NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE. Michaela Matoušková

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak

Buněčné jádro a viry

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Zevní faktory vzniku nemocí. Biomedicínská technika a bioinformatika Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. Ústav patologické fyziologie LF MU Brno

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Globální pohled na průběh replikace dsdna

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Laboratoř molekulární patologie

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Přehled regresivních změn

Genetika nádorové predispozice: mutační analýza kandidátních genů pro mammární karcinomy v chromosomální oblasti 11q22-q23

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

histopatologické klasifikace karcinomu prsu

Intracellular signalling of Chk2 kinase and impact of its defects in oncogenesis

Bílkoviny a rostlinná buňka

Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

Jaké máme leukémie? Akutní myeloidní leukémie (AML) Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom,

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Struktura chromatinu. Co je to chromatin?

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

růstu a buněčného dělění

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ

Virus Epsteina a Barrové

Intracelulární detekce Foxp3

Regulace enzymových aktivit

Přednáška č. 4 Karcinogenní účinky těžkých kovů (č. 2)

DEGHAS-orgánové komplikace diabetu

Nádorová transformace buněk. Marie Kopecká, Biologický ústav LF MU Brno 2006

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

EBV. RNDr. K.Roubalová, CSc.

Intracelulární Ca 2+ signalizace

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF

arise from animals and plant from

REPLIKACE A REPARACE DNA

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Motto: Zastaralé tvrzení, že radiační poškození je nevyléčitelné, je zodpovědné za nevynucená úmrtí a tělesnou zchátralost.

Chemotaktické cytokiny (chemokiny)

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Transkript:

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina

Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit Buněčná senescence buňka zůstává metabolicky aktivní, ale neproliferuje Až v 90. letech prokázáno jako příčina progresivní zkracování telomer Přítomnost dysfunkční telomery aktivuje kaskády reakce na poškození DNA, na jejichž konci stojí inhibitory cyklin-dependentních kinas p21 Cip1/Waf1 a p16 INK4a, následná hypofosforylace proteinu Rb vedoucí k permanentní zástavě buněčného cyklu The Biology of Cancer ( Garland Science 2007)

Stresem indukovaná předčasná senescence

Jak buňka reaguje na poškození DNA? Kompletní dvouřetězcové zlomy DNA DSB Rozpoznání poškození Aktivace molekulárních mechanismů Reparace DNA Obrana opravou Dočasná zástava cyklu Senescence Obrana vyčleněním z proliferujícího poolu Smrt buňky apoptóza Obrana eradikací

Fosforylace H2A.X DSB Katalyzují kinasy ATM, ATR a DNA-PK Serin 139 součást SQ domény na C-konci molekuly H2A 50-100 kp oběma směry Přímý efekt na změnu stavby chromatinu nebyl popsán Mnoho vazebných partnerů: ATM, 53BP1, MRN, BRCA1 i 2, Rad52, Tip60 Důsledky: 53BP1, MRN, ATM, BRCA : zakotvení konců, reparace, kontrola buněčného cyklu Tip60: remodelace chromatinu (HAT), rozvolnění struktury, odkrytí ostatních modifikací (methylace)

Tvorba γh2ax a 53BP1 ložisek u lidských lymfocytů ozářených 60 Co in vitro 1 h po ozáření K 1 Gy

Centrální úloha ATM kinasy v buněčné odpovědi na dvouřetězcové zlomy DNA DSB aktivace ATM/ATR Mdm2 p53 Chk2 Chk1 Brca1 Nbs1 cabl apoptóza p21 Cdk2/ Cyklin E G1 blok, intra S blok Cdc2/ Cyklin B1 G2 blok Rad51 Rad50 Mre 11 reparace SAPK odpověď genů reagujících na stres

Reparace dvojitých zlomů DNA MNR komplex (Mre11/Rad50/Nbs1) Homologní rekombinace Pozdní S fáze, G2 fáze Brca1,2; rad52 NHEJ nehomologní spojení konců Všechny fáze cyklu DNA-PKcs, Ku70, Ku80; Ligasa IV; xrcc1; Artemis Nepřesná Potenciální zdroj mutací Llorca O. Current Opinion in Structural Biology Volume 17, 2007, Pages 215-220

Strategie buňky v odpovědi na poškození DNA Kompletní dvouřetězcové zlomy DNA DSB Rozpoznání poškození Aktivace molekulárních mechanismů Reparace DNA Obrana opravou Dočasná zástava cyklu Senescence Obrana vyčleněním z proliferujícího poolu Smrt buňky apoptóza Obrana eradikací

Vliv ionizujícího záření v dávce 6 Gy na změny zastoupení leukemických buněk HL-60 v buněčném cyklu a indukci apoptózy K 6 h G 1 =42,2% S =45,4% G 2 =12,4% 24 h Reparace poškození G2=85% 48 h 72 h 7 dní A A = 62%

Vliv ionizujícího záření v dávce 20 Gy na změny zastoupení kmenových buněk zubní pulpy v buněčném cyklu a indukci senescence K 1d. 6d. SA-β-gal

Detece senescentních buněk Vzestup aktivity SA-β-galaktosidasy Morfologické změny Zástava buněčného cyklu Zvýšená expres e inhibitorů buněčného cyklu (p21 Cip1/Waf1, p16 INK4a, p15 INK4b ) Hypofosforylace proteinu Rb Aktivace mechanismů odpovědi na poškození DNA Přetrvávající ložiska γh2ax v místě poškození DNA Změny sekrečního fenotypu

Jak souvisí tyto cesty s kancerogenezí? Onkogeny indukovaná senescence

Apoptóza a senescence jako protinádorová bariéra indukovaná onkogeny u prekarcinogenních lezí Aktivace onkogenů a ztráta nádorových supresorů Aberantní proliferace Genomová nestabilita Odpověď na poškození DNA apoptóza senescence Poškození těchto bariér vede ke vzniku nádorů

Bártková et al. Nature. 2005, 434(7035):864-70. Karcinom močového měchýře p-chk2 nejprve stoupá, v pozdních stádiích je pozitivita nižší Podobně reagují i p-atm, p-p53, p-h2ax (Thr 68) (Ser 1981) (Ser 15) N- normální uroepithel Ta časné povrchové léze T1 nejčasnější invazivní fáze T2-T4 více vyvinuté primární karcinomy (Ser 139)

Gorgoulis VG et al. Nature. 2005, 434(7035):907-13. Karcinom plic p-h2ax 53BP1 u hyperpl. lokalizován v místě DSB, později difúzně p-chk2 Změny p53 a apoptózy Chybí apoptóza

Druhou protinádorovou bariérou je senescence 1. DNA poškození vede přes ATM kinasu a p53 k expresi p21 a senescenci 2. Stresové faktory, onkogeny, poškození chromatinu, aktivace MAPK exprese p16 Stres Onkogeny Dysfunkce Onkogeny Mos protein telomer ROS MAPK aktivace Poškození DNA aktivace ATM ERK fosforylace p53 p21 Reverzibilní růstový blok p16, p15, p19 Senescence Ireverzibilní růstový blok

Změny sekrečního fenotypu Vzestup produkce prozánětlivých cytokinů a chemokinů (IL-1α, IL-6, IL-8, GRO α, β, γ, GCP2, NAP2, ENA-78) Vzestup počtu receptorů CXCR2/IL8RB Následná intracelulární aktivace MAPK, PI3K a Rac Upregulace transkripčních faktorů NFκB, C/EBPβ vzestup produkce cytokinů a CXCR2 pozitivní zpětná vazba, autokrinní podpora senescence, vzestup p16 Stoupá produkce kyslíkových radikálů? poškození DNA? aktivace DDR mašinerie, p53 Rovněž vzestup sekrece růstových faktorů (EGF, VEGF, kolonie-stimulujících faktorů), matrix metalloproteinas (MMP-1, -3, -10) i jejich inhibitorů, aktivátorů plasminogenu i jejich inhibitorů, fibronektinu

Onkogení signály Přetrvávající poškození DNA Zkrácení či porušení telomer SENESCENCE růstové faktory Senescence associated secretory phenotype MMPs IL6 JAKs TGFβ MAPK IL8 CXCR2 Senescence associated DNA-damage foci ATM, γh2ax p53 Chk1,2 p15 p16 p21 Pro-onkogení signály Děkuji za pozornost. Hezký den! Zástava buněčného cyklu Protinádorová bariéra