Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a související právní předpisy Ústí nad Labem 09/2015 Ing. Jaromír Vachta
Výchozí právní předpisy/ Osnova semináře Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech Rámcová směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech. Vídeňská úmluva a Montrealský protokol - Ochrana ozonové vrstvy, Kjótský protokol a Rámcová úmluva o změně klimatu - předcházení emisím fluorovaných skleníkových plynů Informace o kvalitě ovzduší, Národní program snižování emisí ČR, imisní monitoring, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
Základní právní předpisy Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - stanoví zejména práva a povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší, nástroje ke snižování množství látek, které znečišťují ovzduší, působnost správních orgánů a opatření k nápravě a sankce. Zákon č. 201/2012 Sb. byl novelizován zákonem č. 64/2014 Sb. (s účinností od 1.5.2014) a zákonem č. 87/2014 Sb. (s účinností od 1.6.2014). Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech - upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů. Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů
Prováděcí právní předpisy Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích (od 15.10.2012) Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (1.12.2012) NV č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv (1.11.2012) NV č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií nízkoemisní zóny (od 23.3.2013) Vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů (1.9.2012)
Náplň ochrany ovzduší podle zákona Novelizace zákonem č. 64/2014 Sb. (s účinností od 1.5.2014) a zákonem č. 87/2014 Sb. (s účinností od 1.6.2014). Platnost zákona od 1.9.2012!!! Ochranou ovzduší se rozumí: předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování, omezení rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy, vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší,
Předmět a působnost zákona Zapracovává příslušné předpisy ES Upravuje - přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, - způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení, - nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší, - práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší, - práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě. Výjimky ze zákona (mimořádné události, zamoření radionuklidy) Vazba na zákon č. 25/2008 Sb. o IRZ
Příslušné předpisy ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezení znečištění).
Vývoj legislativy EU Směrnice Rady 96/62/ES (změna 1882/2003/ES) o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší (Rámcová směrnice) Směrnice Rady 84/360/ES o boji proti znečišťování ovzduší plyny průmyslovými zařízeními (změna 91/692/EHS) 88/1031 Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu omezení při výrobě, používání a uvádění látek poškozující ozonovou vrstvu Směrnice Rady 1999/13 ES, 2004/42/ES omezování emisí těkavých sloučenin v rozpouštědlech (VOC) Nařízení EP a Rady 2037/2000/ES, 29/2006/ES o látkách poškozující ozónovou vrstvu - Nařízení EP a Rady č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (navazující Nařízení č. 303 308/2008) Rozhodnutí Rady 2002/358/ES schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a o plnění závazků z něj vyplývajících
Rušená nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 476/2009 Sb. č. 417/2003 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí č. 351/2002 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. č. 354/2002 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb. č. 372/2007 Sb., Nařízení vlády o Národním programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů č. 597/2006 Sb., Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší č. 615/2006 Sb., Nařízení vlády o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 475/2009 Sb.
Rušené vyhlášky k zákonu č.86/2002 Sb. č. 13/2009 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů č. 337/2010 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování č. 455/2006 Sb., Vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti
Základní pojmy I Vnější ovzduší ovzduší v troposféře Znečišťující látka (ZL) má v ovzduší škodlivé účinky nebo zápach Znečišťování (emise) ovzduší vnášení ZL činností do ovzduší - hm.j/čas Úroveň znečištění hmotnostní koncentrace ZL v ovzduší (imise) - hm.j/objem Emisní limit nejvyšší přípustné množství ZL ze stacionárních zdrojů vnášené do ovzduší Emisní strop nejvýše přípustné množství ZL vnesené do ovzduší za rok - úhrnné emise/rok Imisní limit nejvýše přípustná úroveň znečištění stanovená tímto zákonem - hm. j./objem Biomasou pro účely výroby biopaliv pro mobilní zdroje biologicky odbouratelná část výrobků, odpadů a zůstatků ze zemědělství, lesnictví a příbuzných odvětví a biologicky odbouratelná část průmyslového a komunálního odpadu
Základní pojmy II Pachová látka způsobují pachový vjem Těkavá organická látka (VOC) - jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 C má tlak par 0,01 kpa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití, (dříve b.v do 250 C) Nejlepší dostupná technika viz z. č.76/2002 Sb. Zacházení s regulovanými látkami též recyklace, zneškodňování Klimatický systém Země atmo, hydro, bio, a geosféra Změna klimatu vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost Látky ovlivňující klimatický systém CO2, CH4, N2O, SF6 a fluorované uhlovodíky
Povinnosti plynoucí ze zákona Omezovat a předcházet znečištění Výrobky s VOC podle stanovených předpisů Spalování látek, které nejsou palivy je zakázáno Na otevřených ohništích jen dřevo, dřevěné uhlí a suché rostlinné materiály Nové zdroje znečištění jen s nejlepší dostupnou technikou Benzin a motorové nafty jen s biopalivem (od 1. ledna 2008 ve výši 2 % objemových z celkového množství motorových benzinů, od 1.1.2009 postupné zvyšování zastoupení) Bioetanol výkup přes SHR
Znečištění a znečišťování - I Přípustná úroveň znečištění - Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení v příloze č. 1 Přípustná úroveň znečišťování - určena emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře. Emisní limity - - obecné emisní limity stanovené prováděcím právním předpisem pro ZL, - specifické emisní limity stanovené prováděcím právním předpisem nebo v povolení pro stacionární zdroj. Emisní stropy (doplňují emisní limity) se stanovují pro stacionární zdroj, skupinu stacionárních nebo mobilních zdrojů, provozovnu nebo vymezené území. Technické podmínky provozu doplňují emisní limity
Znečištění a znečišťování - II Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění zajišťuje ministerstvo a porovnává výsledné úrovně znečištění s imisními limity stanovenými v příloze č. 1 Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění - pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší a pro zónu, která je městskou aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 250 000. Seznam zón a aglomerací v příloze č. 3 zajišťuje MŽP imisním monitoringem Výsledky posuzování a vyhodnocení úrovní znečištění vede MŽP v informačním systému kvality ovzduší. Součástí informačního systému kvality ovzduší je také registr emisí a stacionárních zdrojů Zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování zajišťuje provozovatel u znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop a u stacionárního zdroje a znečišťujících látek uvedených v příloze č. 4. Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem, měření jednorázové v intervalech, kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise ZL a provozní parametry uvedené v příloze č. 4. kontroluje ČIŽP
Nástroje ke snižování úrovně znečištění a znečišťování Národní program snižování emisí ČR zpracovává MŽP s příslušnými ústředními správními úřady, jednou za 4 roky, schvaluje vláda. Obsah Národního programu: - analýzu úrovní znečištění a znečišťování, - scénáře vývoje úrovní znečištění a znečišťování, - cíle v oblasti snižování úrovně znečištění a znečišťování, a to - emisní stropy pro Českou republiku, - směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení troposférickým ozonem, - národní cíl snížení expozice pro částice PM2,5, - opatření ke snižování úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoveny imisní limity, předpokládaný přínos těchto opatření, - lhůty pro dosažení hodnot, harmonogram pro realizaci opatření, - orgány odpovědné za realizaci národního programu, - indikátory pro hodnocení plnění národního programu zohledňující vliv na zdraví a kvalitu ovzduší.
Programy zlepšování kvality ovzduší Program zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci/zónu: - zpracovává a vydává MŽP s krajem či obcí - při překroční stanoveného imisního limitu v zóně nebo aglomeraci (bod 1 až 3 v příloze č. 1) - v případě, že je v zóně nebo aglomeraci imisní limit překročen vícekrát - požadavky na obsah programu příloha č. 5 - stanovené emisní stropy stanovené v programu zlepšování kvality ovzduší zohlední krajský úřad v podmínkách povolení provozu a v podmínkách závazného stanoviska MŽP/kraje - aktualizuje program zlepšování kvality ovzduší podle potřeby, nejméně však jednou za 3 roky.
Smogové situace Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 za podmínek uvedených v této příloze. Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích. Krajský úřad stanovuje zvláštní podmínky provozu podle pro stacionární zdroje, které v dané lokalitě významně přispívají k úrovni znečištění. Je-li to třeba, vydá obec pro případy vzniku smogové situace regulační řád. Regulační řád obsahuje opatření na omezení provozu silničních motorových vozidel. Regulační řád se nevydá, je-li zřejmé, že omezení provozu vozidel v obci nemůže přispět ke snížení úrovně znečištění. Regulační řád vydává obec formou nařízení a zároveň o jeho vydání informuje ministerstvo. (jednoznačné vyhlášení u nízkoemisnícch zón) Osoba, která provozuje televizní nebo rozhlasové vysílání, je povinna bez nároku na úhradu nákladů neprodleně a bez úprav obsahu a smyslu zveřejnit jí poskytnuté informace o riziku vzniku nebo o vzniku smogové situace a o jejím ukončení, a to na základě žádosti ministerstva.
Vyhláška č. 330/2012 Sb. o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích (od 12.10.2012) Zapracovává příslušné předpisy EU Upravuje způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění Rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění Rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace Příloha 1 Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění (nejistoty měření, jejich počet) Příloha 2 Minimální počty měřicích lokalit pro stacionární měření Příloha 4 Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění Oxid siřičitý/24 hodin 75 µg.m-3 50 µg.m-3 Oxid dusičitý/1 hodina 140 µg.m-3 100 µg.m-3 Oxidy dusíku (roční) 24 µg.m-3 19,5 µg.m-3 Příloha 5 Prekurzory troposférického ozonu (oxid dusnatý, oxid dusičitý, ethan, i-pentan, m/p-xylen apod.) Příloha 6 Referenční metody sledování kvality ovzduší (např. u oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212:2005)
Stanoviska a rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší MŽP: a) stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje b) závazné stanovisko k umístění stavby pozemní komunikace v zastavěném území obce o předpokládané intenzitě dopravního proudu 15 tisíc a více vozidel za 24 hodin v návrhovém období nejméně 10 let (dále jen "pozemní komunikace") a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání, c) rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívajícího technologii, která doposud nebyla u nás provozována (má-li být rozptylová studie, provozní řád, podmínky provozu a způsob měření ZL) Krajský úřad: a) stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu obce v průběhu jeho pořizování, b) závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2, c)závazné stanovisko ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu k řízením podle jiného právního předpisu6), d) povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen "povolení provozu"). Obecní úřad s rozšířenou působností : a) vydává závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2
Pravomoci orgánů ochrany ovzduší Vydávají stanoviska - k územnímu rozvoji a územně plánovací dokumentaci - k umístění stacionárních zdrojů (až po střední) - k povolování staveb a jejich změny - k povolení k provozu - k záměrům nových staveb - k novým technologiím - ke spalování odpadů - k výrobě zařízení a materiálů - k zařízení na ochranu ovzduší - k záměně paliv - k provozním řádům
Nízkoemisní zóny, 14 Umístění: - ve zvláště chráněných územích, lázeňských místech, nebo pokud došlo k překročení některého z imisních limitů Vyhlášení: - obec na svém území, nebo jeho části stanovit vyhláškou zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel (dále jen "nízkoemisní zóna") - obec ve vyhlášce vymezí území nízkoemisní zóny a emisní kategorie vozidel, které mají dovolen vjezd do této zóny - při vzniku smogové situace může obec stanovit zvláštní podmínky provozu nízkoemisní zóny - problém na průjezdním úseku dálnice nebo silnice - účinnost vyhlášky o vyhlášení nízkoemisní zóny lze stanovit nejdříve 12 měsíců ode dne jejího vyhlášení (informovat ministerstvo o přijetí vyhlášky nejpozději 1 měsíc ode dne jejího vyhlášení) - výjimky z vyhlášky
NV č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách (od 23.3.2013) Stanoví: a) způsob zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií, b) vzory emisních plaket, c) pravidla pro označení silničního motorového vozidla příslušnou emisní plaketou, d) bližší podmínky distribuce emisních plaket a jejich cenu. Zařazení vozidel do emisních kategorií podle mezních hodnot emisí ve výfukových plynech podle předpisu ES Emisní kategorie vyznačovány pomocí tzv. emisní plakety (osmiúhelník o průměru kružnice vepsané 60 mm) Vznětové (N) do 1.11997 do 31.12.2000 31.12.2005 od 1.1.2006 Zážehové do 1.1.1993 od 1.1.1993
Poplatky za znečištění Poplatníkem poplatku za znečišťování je provozovatel stacionárního zdroje příloha 2 Předmětem poplatku za znečišťování jsou ZL, které jsou vypouštěné stacionárním zdrojem příloha č. 4 Od poplatku za znečišťování se osvobozují ZL vypouštěné stacionárním zdrojem v provozovně, u které celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč. Základem poplatku za znečišťování je množství emisí ze stacionárního zdroje nebo zdrojů v tunách. Poplatek za znečišťování se vypočte jako součin základu poplatku a sazby uvedené v příloze č. 9 bodu 1. Poplatek za znečišťování za kalendářní rok 2017 a následující poplatková období se vypočte jako součin základu poplatku, sazby a koeficientu úrovně emisí, uvedeného v příloze č. 9 bodu 2 k tomuto zákonu, stanoveného podle dosahované emisní koncentrace dané ZL v celém poplatkovém období. Poplatek za znečišťování se u ZL vypouštěné stacionárním zdrojem nevyměří: - snížení ročních emisí tuhých znečišťujících látek nejméně o 30 %, - oxidů síry vyjádřených jako oxid siřičitý nejméně o 55 %, - oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý nejméně o 55 % - nebo těkavých organických látek nejméně o 30 % ve srovnání s rokem 2010, - stacionární zdroj, pro nějž jsou specifikovány nejlepší BAT - nižší emisní koncentrace nežli 50 % emisního limitu.
Poplatky za znečištění Správu poplatku za znečišťování ovzduší vykonávají krajské úřady místně příslušné podle umístění jednotlivých stacionárních zdrojů. Správu placení tohoto poplatku vykonávají příslušné celní úřady. Výnos z poplatků za znečišťování je do roku 2016 včetně příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Od roku 2017 je 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu Výnos z poplatků za znečišťování, který je příjmem kraje, může být použit jen na financování opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Výnos z poplatků za znečišťování, který je příjmem státního rozpočtu, může být použit jen na financování činností zajišťovaných MŽP
Povinnosti provozovatelů stacionárních zdrojů uvádět zdroj do provozu dle povolení a schválených podmínek dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv d) předkládat příslušnému orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace o provozu stacionárního zdroje a jeho emisích, umožnit pověřeným osobám kontroly dodržování povinností, provozovat spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kw včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11, provádět jednou za dva kalendářní roky kontrolu osobou proškolenou výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen "odborně způsobilá osoba"), kontrolu technického stavu a provozu, nespalovat hnědé energetické uhlí, lignit, kaly!!! další požadavky na provozovatele
Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (od 1.12.2012) Stanovuje: a) intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením a výpočtem, způsob vyhodnocení výsledků zjišťování úrovně znečišťování a způsob zjišťování a vyhodnocení plnění tmavosti kouře, b) obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob výpočtu emisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a způsob vyhodnocování jejich plnění, c) způsob stanovení počtu provozních hodin, d) požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění a formát a rozsah ohlašování splnění těchto požadavků, e) požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek, f) náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence, provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, protokolu o jednorázovém měření emisí, g) způsob uplatnění kompenzačních opatření a minimální hodnoty příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění.
Povinnosti osob a kritéria udržitelnosti biopaliv Obec může vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění Minimální množství biopaliva v pohonných hmotách (vyhl. č. 133/2010 Sb.): - ve výši 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů, - ve výši 6,0 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. Biopalivo musí splňovat kritéria udržitelnosti (NV č. 351/2012 Sb., o kritériívh udržitelnosti biopaliv) - prohlášením o shodě, platný certifikát udělený autorizovanou osobou, doložení, že při výrobě biopaliva byly použity suroviny splňující kritéria udržitelnosti (pěstitelem biomasy vystavené samostatné prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti), Požadavky na certifikát a evidenci
NV č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv (ruší NV č. 446/2011) od 1.11.2012 Kritéria udržitelnosti - vykazují úsporu emisí skleníkových plynů - biomasa použitá k výrobě splňuje určité požadavky - biomasa použitá k jejich výrobě byla vypěstována v souladu s požadavky a normami podle společných pravidel pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky EU - - biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti - nesmí pocházet z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, ne půdy s velkou zásobou uhlíku - evidence, oveřování AO. Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti oproti emisím skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně: - 35 % do 31. prosince 2016, - 50 % od 1. ledna 2017, - 60 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve stacionárním zdroji, uvedeném do provozu 1. ledna 2017 nebo později.
NV č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv II Stanovení úspory emisí skleníkových plynů dle přílohy č. 1 nebo výpočtem Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty činí 83,8 gco2ekv/mj Příloha č. 1 Způsob stanovení úspor emisí skleníkových plynů (CO2, N2O, CH4, ekvivalent 1, 296, 23) Standardní hodnoty úspor skleníkových plynů Standard emise sklen. Plynů v gco2ekv/mj Ethanol z řepy 52 % 40 Ethanol z pšenice 16 % 70 Ethanol z kukuřice 49 % 43 Ethanol z cukr třtiny 71 % 24 Bionafta z řepky 38 % 52 Bionafta ze slunečnic 51 % 41
Povinnost snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot Dodavatel má u pohonných hmot povinnost postupně snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě. Snížení ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty snížení o 2 % do 31. prosince 2014, o 4 % do 31. prosince 2017 a o 6 % do 31. prosince 2020. Emisemi skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě je celkový objem emisí skleníkových plynů vyjádřený v ekvivalentu CO2, dělený celkovým energetickým obsahem pohonné hmoty vyjádřeným hodnotou spodní výhřevnosti. Emisemi skleníkových plynů celkové čisté hodnoty emisí CO2, CH4 a N2O, které jsou přičitatelné této pohonné hmotě, a to včetně přimíšených složek, za období zahrnující všechny etapy procesu výroby a spotřeby pohonné hmoty od těžby nebo obdělávání půdy, včetně změn ve využívání půdy, přes dopravu, distribuci a zpracování, až po spalování, a to bez ohledu na to, kdy tyto emise vznikají. Prováděcí předpis zatím není k dispozici
Správní delikty/pokuty Přestupky fyzických osob do 50 000 Kč pokuty: pálení v otevřeném ohništi jiných materiály než suché rostlinné materiály, neprovozuje stacionární zdroj v souladu s podmínkami pro provoz, spaluje paliva neurčená výrobcem zdroje, spaluje ve zdrojích o příkonu 300 kw a nižším hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly, nedodržuje přípustnou tmavost kouře Přestupky fyzických osob do 20 000 Kč pokuty: nepředložení informací na vyžádání, neprovede 1 x za 2 roky OZO kontrolu stavu a provozu zdroje do 300 kw Přestupky právnických osob nebo podnikajících fyzických osob do 10 mil Kč. pokuty: nekvalitní palivo, nepnění emisních limitů Přestupky právnických osob nebo podnikajících fyzických osob do 2 mil Kč: neumožnění kontroly, nezajistí úroveň emisí, Přestupky právnických osob nebo podnikajících fyzických osob do 500 tis. Kč: palivo o více než 3 % těkavých látek, nevede odpovídající evidenci a pod. Přestupky právnických osob nebo podnikajících fyzických osob do 50 tis. Kč: nekvalitní palivo Přestupky právnických osob nebo podnikajících fyzických osob do 20 tis. Kč: nepředloží požadované informace
Výkon státní správy MŽP ústřední orgán, vrchní státní dozor, sleduje kvalitu ovzduší, inventarizace emisí, rozhoduje o odvolání proti Inspekci MZDr návrhy na zpřísnění imisních limitů, sleduje zdravotní stav, měření ovzduší z hlediska ochrany veřejného zdraví ČIŽP dodržování předpisů k ochraně ovzduší, provádí měření, ověřuje evidenci, ukládá pokuty ČOI kontroluje kvalitu paliv, prodej regulovaných látek, ukládá pokuty Kraje rozhodují o vyměření poplatků, vypracovává programy ke zlepšení kvality ovzduší, ukládá pokuty Obecní úřady rozhodují o poplatcích u středních a malých zdrojů, ukládají pokuty, programy ke zlepšení kvality ovzduší, vyhlašují signály upozornění Celní úřady provádí kontrola dovozů a vývozů
Autorizace Činnosti autorizované osoby: - k měření emisí a imisí ZL, pachů - měření úrovně znečištění - k měření účinnosti spalovacích zdrojů - k dohledu nad provozem spaloven odpadů - k ověřování skleníkových plynů - pracování posudků, rozptylové studie - ověřování zprávy o emisích Žádost o autorizaci (fyzická i právnická osoba) - rozsah ZL - přístrojové vybavení, seznam metod, postupů odběrů - kvalifikace/praxe, vzorový odborný posudek - mezilaboratorní porovnání zkoušek - další požadavky pro autorizaci na spalovny odpadů (zaplacení poplatků, evidence odpadů, popis zařízení apod.) - požadavky na měření skleníkových plynů (ověření o akreditaci, kategorie zařízení apod.) - ověření znalosti metod a předpisů - rozhodnutí na 5 let Povinnosti autorizované osoby (kontrola Inspekcí)
Platnost zákona Platnost zákona od 1.9.2012 Od 1.2013: podmínky nevyměření poplatků (% snížení proti roku 2010 30, 55, 55, 20 %) Od 1.1.2014: požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná, kapalná a plynná paliva příloha č. 10, část I CO - 3 000, TOC - 100, TZL 125 mg/m3 Od 1.1.2018: požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná, kapalná a plynná paliva příloha č. 10, část II mění se mezní hodnoty emisí u kapalných a plynných paliv Od 7.1.2013: požadavky na kontinuální měření
Zásadní rozdíly oproti zákonu č. 86/2002 Sb. Zachováním poplatků za znečišťování ovzduší, ale nově jejich úhradu ukládá pouze velkým podnikům, které do ovzduší vypouštějí velké množství emisí. Naopak od placení osvobozuje menší a střední firmy. Velkým znečišťovatelům tak bude od roku 2013 za vypuštěnou tunu emisí prachu účtováno 4.200 korun s tím, že se sazba bude postupně zvyšovat až na výsledných 14.700 korun v roce 2021. Zároveň mírně vzrostou i poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a emisí těkavých organických látek. Kompenzační opatření - v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebudou uvedeny do provozu nové zdroje znečišťování, dokud neprokáží nebo nepřijmou opatření, která budou nové znečištění vyvažovat. Kompenzační opatření budou investičního i provozního charakteru. Zavádění nízkoemisních zón - Obce a města budou mít možnost vyčlenit na svých územích zónu, do které nebudou moci vjíždět auta, která nesplňují emisní limity. Nové parametry kotlů pro domácnosti - Nová opatření se dotknou i domácností. Malé kotle (o příkonu do 300 kw) uváděné na trh budou mít výrazně nižší emise, dohlížet ČOI, zakaz spalování nekvalitních paliv. Kontrola v domácnostech - povinné ověřování emisních a technických parametrů zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kw, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Tyto kontroly budou vykonávat osoby autorizované MŽP. Individuální přístup ke znečišťovatelům ovzduší, kraj může i zpřísnit provoz zdroje. Jednodušší a efektivnější poplatky - zjednodušuje placení poplatků. Administrativní zátěž se díky tomu sníží u provozovatelů, úřadů i obcí. Počet zpoplatněných látek se sníží z více než dvaceti na čtyři základní. Poplatek, který se dříve vybíral od výše 500 korun, je nově od výše 5 000 Kč za provozovnu. Od roku 2017 se budou poplatky postupně zvyšovat a to až do roku 2022. Zákon současně umožňuje snižování poplatků, pokud bude provozovatel snižovat emise nad rámec minimálních legislativních požadavků nebo je již dnes pod touto úrovní. Poplatek se vůbec nevyměří při dosažení vysoké úrovně ochrany ovzduší, definované snížením emisí pod hodnotu 50 % horní hranice spojené s nejlepšími dostupnými technikami. V příloze č. 1 zákona jsou popsány hlavní cíle ochrany ovzduší v nastávajícím období ohraničeném rokem 2020. Zcela jednoznačně došlo ke zpřísnění stávajících hodnot národních emisních stropů pro jednotlivé znečišťující látky. Zákon dále v příloze č. 2 obsahuje tzv. vyjmenované stacionární zdroje, které mohou být provozovány pouze na základě povolení a jsou rozdělené podle oborů, technologií a kapacity provozu s přehledným vyznačením do tří sloupců: A - je vyžadována rozptylová studie, B - jsou vyžadována kompenzační opatření, C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu.
Příloha č. 1 k zákonu 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Oxid siřičitý 1 hodina 350 μg.m -3 24 Oxid siřičitý 24 hodin 125 μg.m -3 3 Oxid dusičitý 1 hodina 200 μg.m -3 18 Oxid dusičitý Oxid uhelnatý Benzen 1 kalendářní rok maximální denní osmihodinový průměr 1) 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 0 10 mg.m -3 0 5 μg.m -3 0 Částice PM 10 24 hodin 50 μg.m -3 35 ČásticePM 10 Částice PM 2,5 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 0 25 μg.m -3 0 Olovo 1 kalendářní rok 0,5 μg.m -3 0 Též imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM 10 a pro troposférický ozon
Přílohy zákona Příloha č. 2 - Vyjmenované stacionární zdroje (pro jednotlivá odvětví) (Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie, Sloupec B - jsou vyžadována kompenzační opatření, Sloupec C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu), chemie A a C Příloha č. 3 Seznam zón a aglomerací Příloha č. 4 - Výčet typů stacionárních zdrojů, které provádějí jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity, a stacionárních zdrojů, které provádějí kontinuální měření emisí, a rozsah měřených znečišťujících látek a provozních parametrů Příloha č. 5 - Obsah programu zlepšování kvality ovzduší (základní informace, analýza situace, podrobnosti o opatřeních, dokumentace) Příloha č. 6 - Smogové situace a podmínky jejich vzniku a ukončení (Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 ) Příloha č. 7 - Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu Příloha č. 8 - Výjimky z omezení provozu v nízkoemisních zónách
Přílohy zákona Příloha č. 9 - Sazby poplatků za znečišťování a koeficienty úrovně emisí (Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t) 2013 až 2016 2017 2018 2019 2020 2021 a dále 10 12 14 TZL 4 200 6 3008 400 500 600 700 SO 2 1 350 2 1002 800 3 500 4 200 4 900 NO x 1 100 1 7002 200 2 800 3 300 3 900 VOC 2 700 4 2005 600 7 000 8 400 9 800 Příloha č. 10 - Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kw a nižším, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění, pro účely uvádění výrobků na trh (Část I. - Požadavky na spalovací stacionární zdroj platné od 1. ledna 2014, Část II. - Požadavky na spalovací stacionární zdroj platné od 1. ledna 2018) Příloha č. 11 - Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kw včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí Návaznost na přímo použitelný předpis nařízení EP a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek Zřizuje se IRZ jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy vedený MŽP Provozovatel dle nařízení EP a Rady (ES) č. 166/2006 ohlašuje: a) úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů b) úniky znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot; c) přenosy znečišťujících látek, při překročení jejich prahových hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení Údaje požadované pro ohlašování do IRZ dle NV č. 450/2011 Hlášení do IRZ se podává v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti ŽP nebo prostřednictvím datové schránky (do 31. března běžného roku za předchozí kalendářní rok)
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí Správní delikty: a) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů b) uvede při plnění ohlašovací povinnosti nesprávné údaje, c) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky nařízení ES. d) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů e) uvede při plnění ohlašovací povinnosti nesprávné údaje, f) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s danými požadavky Za správní delikt se uloží pokuta do 500 000 Kč, správní delikty projednává ČIŽP MŽP zveřejňuje údaje ohlášené do IRZ za kalendářní rok do 30. září následujícího kalendářního roku na portálu veřejné správy a zabezpečuje jejich předávání Evropské komisi
NV č. 450/2011, kterým se mění NV č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do IRZ (od 1.1.2012) Znečišťující látky a prahové hodnoty pro ohlašování úniků látek do IRZ uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení (styren, formaldehyd). Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do IRZ životního prostředí: Znečišťující látky a prahové hodnoty pro ohlašování přenosů znečišťujících látek v odpadech, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení, do IRZ (původně 72 nyní 26 látek a jejich sloučenin) Seznam látek dle přílohy č. 2 (Prahová hodnota pro přenos znečišťujících látek v odpadech v kg/rok): Arsen, Kadmium, Chrom, Měď, Rtuť a sloučeniny (jako Hg - 5), Nikl, Olovo, Zinek, Dichloromethan (DCM), Hexachlorbenzen (HCB), PCDD+PCDF (dioxiny+ furany) (0,001), Polychlorované bifenyly (PCB - 1) Tetrachlorethylen, Trichlormethan, Benzen (2 000), Naftalen, Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP -100), Fenoly, Polycyklické aromatické uhlovodíky, Toluen - 2 000, Xyleny, Azbest -10, Kyanidy 500, Fluoridy -10 000, Styren, Formaldehyd -10 000
Další informace o ochraně ovzduší Informace o kvalitě ovzduší - Znečištění ovzduší na území České republiky, grafická a tabelární část dostupná na adrese http://www.chmi.cz (grafická část), http://www.chmi.cz (tabelární přehledy), za uplynulé roky na stránkách ČHÚ. Přechodný národní plán ČR - dosáhnout připravenosti na plnění emisních limitů stanovených s účinností od 1. ledna 2016 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., a to nejpozději k 1. červenci 2020. (seznam zdrojů a opatřeních). Národní program snižování emisí ČR, Národní program snižování emisí České republiky (2007) - Vývoj úrovní znečištění ovzduší Imisní monitoring - Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011 (perfektní informace). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 (členění na zóny a aglomerace, procenta území, kde došlo k překročení některého z imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a cílového imisního limitu pro v rámci zón/aglomerací (v % plochy).
Zákon č 73/2012 Sb., látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech od 1.9.2012 Upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů. Vychází z Nařízení EP a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu od 1.1.2010 Regulovaná látka látka poškozují ozonovou vrstvu, seznam v příloze Nařízení č. 1005/2009 Zneškodní regulované látky jen způsobem stanoveným v certifikátu, povinnost evidence a hlášení. Základem poplatku za regulované látky je množství regulované látky v kilogramech. Sazba poplatku za regulované látky činí 400 Kč za kilogram regulované látky. Přestupky fyzických osob až 1 mil. Kč, právnické a podnikající fyzické až 2,5 mil. Kč. Platnost zákona od 1. září 2012, prováděcím předpisem k zákonu č. 73/2012 Sb. je vyhláška č. 257/2012 Sb.,
Ochrana ozonové vrstvy NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (NAŘÍZENÍ č. 2037/2000( regulovanými látkami chlorfluoruhlovodíky, jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky, halony, tetrachlormethan, 1,1,1-trichlorethan, methylbromid, hydrobromfluoruhlovodíky, hydrochlorfluoruhlovodíky a bromchlormethan Látka a potenciál poškozování ozonu: CFCl3 (CFC-11) 1,0, CF2Cl2 (CFC-12) 1,0, C2F3Cl3 (CFC-113) 0,8, CF3Br (halon- 1301) 10,0, C2F4Br2 (halon-2402) 6,0, CCl4 (tetrachlormethan) 1,1, CHF2Cl (HCFC-22) 0,055, C2H2F3Cl (HCFC-133) 0,060, C2H3FCl2 (HCFC-141) 0,070 Povinnost jejich recyklace, regenerace nebo zneškodnění na základě povolení MŽP, regulované látky jsou nebezpečným odpadem Označování výrobků s regulovanými látkami Nebezpečné ozónu nebo Dangerous to the ozone layer Evidence, vykazování a registr regulovaných látek do 28.2. množství s kterým bylo zacházeno, odhad emisí
Fluorované skleníkové plyny Fluorované skleníkové plyny (F plyny) (seznam uveden v příloze k Nařízení (ES) č. 842/2006): - skupina obsahujících částečně fluorované uhlovodíky (látky HFC), - zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), - fluorid sírový (SF6). NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech Potenciálem globálního oteplování (GWP) potenciál fluorovaného skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého. Potenciál globálního oteplování (GWP): Fluorid sírový SF6 22 200, CHF3 12 000, CH2F2 550, CH3F 97, HFC-134 - C2H2F4 1 100, HFC-134a - CH2FCF3 1 300, Perfluormethan CF4 5 700, Perfluorethan C2F6 11 900
Vyhláška č. 257/2012 Sb. o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů Stanoví postupy pro činnosti uvedené v zákonu (upravuje znovuzískávání látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů z chladících zařízení, hasících přístrojů a systémů protipožární ochrany) Stanoveny podmínky pro jejich sběr za účelem recyklace, regenerace a skladování pro další použití nebo zneškodnění Postupy pro nakládání s regulovanými látkami, fluorovanými skleníkovými plyny nebo zařízeními obsahujícími tyto látky Postupy pro kontrolu těsnosti chladicích okruhů zařízení a systémů požární ochrany obsahujících regulované látky Obsahuje vzor evidenční knihy a vzory pro podávání zpráv V přílohách dále Postup znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů Platnost od 1. září 2012, ruší vyhlášku č. 279/2009 Sb.
Montrealský protokol 1985 Vídeňská úmluva o ochraně OV (my v roce 1980) - spolupráce především při systematických pozorováních, výzkumu a výměny informací 1987 Montrealský protokol = prováděcí protokol Úmluvy (my v roce 1990), nyní 196 států, původně 5 freonů, 3 halony, v roce 1989 na 80 % roku 1986 Dělení regulovaných látek (CFC, HCFC, HFC) Náhrady freonů, halonů, metylbromidu (R 134a, izobutan) a jejich vliv na klimatické změny 1990 - Londýnský dodatek- rozšíření na 15 látek, a 32 látek HCFC, použití do roku 2000 1992 - Kodaňský dodatek rozšíření na 25 látek a metylbromid! (vyhláška 279/2009 Sb.)
Kjótský protokol 1979 Světová konference o klimatu (snížení o 20% v letech 1988-2005) 1989 Valné shromáždění OSN 1992 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (předběžná opatrnost, trvale udržitelný rozvoj, společná ale diferencovaná zodpovědnost EU návrh na snížení emisí o 15% v letech 1990-2000 1997 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě snížení o 5,2% v letech 2008-2012 (proti roku 1990, některých proti roku 1995), platnost od roku 2005 (55% států, 55% emisí), CO2, N2O, CH4, SF6, HFC, PFC GWP - potenciál globálního ohřevu: NO2-310, CH4 21, SF6 24 000 Flexibilní mechanismy plnění obchodování s emisemi, společná opatření, mechanismy čistého rozvoje, započítání propadů
Zákon č 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (od 1.1.2013). Definuje práva a povinnosti provozovatelů zařízení, provozovatelů letadel a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Skleníkovým plynem oxid uhličitý, methan, oxid dusný, chlorfluorderiváty uhlovodíků, perfluorované deriváty uhlovodíků, hexafluorid sírový Ekvivalentem tuny oxidu uhličitého jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má podle přímo použitelného předpisu EU stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém Země, Jednotkou přiděleného množství majetková hodnota odpovídající oprávnění ČR vypustit na základě Kjótského protokolu do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého Správce rejstříku každý rok nejpozději do posledního dne měsíce února vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva Příloha 1 - Seznam činností
Zákon č 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Cíl zákona: zapracovat nové předpisy EU v oblasti emisního obchodování do české legislativy (hlavně směrnice EP a Rady 2009/29/ES, kterou se mění původní směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - transpoziční lhůta pro implementaci do 31. 12. 2012. Upravuje podmínky fungování evropského systému emisního obchodování (European Union Emissions Trading Scheme dále jen EU ETS ). Definuje podmínky fungování EU ETS ve třetím obchodovacím období (2013 2020) se od 1. ledna 2013 zásadně mění. Dražby povolenek Systém EU ETS postupně přechází od bezplatného přidělování emisních povolenek k systému prodeje povolenek v dražbách, přičemž podíl povolenek prodávaných pomocí dražby bude postupně navyšován. Režim dražeb povolenek je upraven přímo použitelným předpisem Evropské unie nařízením Komise (EU) č. 1031/2010.
Zákon č 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 50 % z výnosů z aukcí bude použito zejména na opatření ke snižování energetické náročnosti budov, podporu inovací a čistých technologií v průmyslu, plnění mezinárodních závazků ČR v oblasti ochrany klimatu a krytí administrativních nákladů ETS. Využití prostředků (tzn. 50 % z celého výnosu) bylo v roce 2013 využity zcela prostřednictvím programu SFŽP, v letech 2014 až 2015 z 35 % prostřednictvím programu MPO a z 65 % prostřednictvím programu SFŽP, v letech 2016 až 2020 připadne MPO 40 % a SFŽP 60 %. Derogace: ČR využila výjimku zakotvenou a část povolenek výrobcům elektřiny zdarma a tím podpořit investice do modernizace výroby elektřiny. Provozovatelé elektráren či tepláren vyrábějících elektřinu tak V ČR získají v roce 2013 až 70 % povolenek zdarma. Množství zdarma přidělovaných povolenek bude od roku 2013 do roku 2020 postupně klesat až na 0 % v roce 2020. Využití této výjimky (tzv. derogace) je podmíněno plněním Národního plánu investic do vybavení a modernizace infrastruktury a do čistých technologií. Systém přidělování bezplatných povolenek: jen bezplatně nebo pokles na 30%