Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Podobné dokumenty
Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Znečištění ovzduší města Liberce

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Princip hodnocení významnosti zdrojů pro stanovení emisních stropů. Nízkoemisní zóny

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Novinky v legislativě

Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb.

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

Požadavky na zpracování rozptylových studií. Kateřina Sukdolová, Alena Kacerovská 1. prosince 2011 Hradec Králové

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Případová studie (Karviná)

Ostrava odbor ochrany ovzduší MŽP

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

(opakovaná studie) Fory, Hadinger,Hladík, Roubal (ČHMÚ P-Plzeň)

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace.

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

EMISE X IMISE. Emise = uvolňování polutantů do prostředí

Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů. - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

K MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ. Josef Keder

Jezero Most. Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů aneb

ZÁVĚREČNÁ VERZE PROGRAMU ENVIROS, S.R.O. - ÚNOR Zlínský kraj INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

Inovace Státní Imisní Sítě a nástrojů hodnocení kvality ovzduší (ISIS)

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Identifikace typových regionálních projektů

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

B. Kotlík, J. Loosová Národní referenční laboratoř pro venkovní a vnitřní ovzduší Státní zdravotní ústav a KHS Libereckého

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Monitoring těkavých organických látek

HSRM. dne Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Notifikace k prodloužení lhůt pro plnění imisních limitů pro PM 10 a NO 2. Kateřina Sukdolová 9. listopadu 2011 Hustopeče

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, , irena.koskova@kraj-lbc.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

legislativa v oblasti

Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Technologie pro monitorování dopravy a životního prostředí

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

STUDIE PROVEDITELNOSTI NÍZKOEMISNÍCH ZÓN VE MĚSTĚ OLOMOUCI. Jiří Jedlička, Libor Špička, Marek Tögel

NÍZKOEMISNÍ ZÓNY V MSK STUDIE PROVEDITELNOSTI. Jiří Jedlička, Libor Špička

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

Měřící místa: Nošovice č.p. 125, Nošovice č.p. 70, Vyšní Lhoty č.p. 71, Dobrá č.p. 879

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Požadavky na zpracování rozptylových studií. Kateřina Sukdolová 26. března 2013 Hradec Králové

ÚP Liberec - Koncept - Rozptylová studie. Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Liberec na udržitelný rozvoj území - Rozptylová studie

Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR

PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III.

Znečištění ovzduší Doprava Jmk, Brno. J. Jedlička, I. Dostál

Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ A AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen březen 2014

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Rozptyl emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

Alžběta Smetanová. Datum: červen Zakázka č.: Počet stran: 37. Výtisk číslo:

Metodika stanovení podílu dopravy k znečištění ovzduší v malých sídlech

Transkript:

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Jak to vlastně je.? Exponenciální nárůst počtu vozidel po roce 1989 Saturace komunikací v sídlech (tranzitní, obslužná a cílová doprava) až 80 tisíc vozidel/24 hodin Snižování emisí (EURO IV. a V.) * počet a stáří vozidel a průjezdnost Majoritní zdroj v sídlech (CO, NO/NO 2 /NO X, VOC - benzen, PAU, prvky, aerosol PM 2,5 a menší, otěry a resuspenze, posyp, SO 2 v budoucnosti pravděpodobně NH 3 ), kde je vyšší soustředění zdrojů a omezený rozptyl Dále spotřeba vzduchu (kyslíku) pro spalování, klimatizace.. 2

Trocha statistických údajů z roku 2003 V České republice bylo 54 929 km komunikací liniových zdrojů Z toho 518 km dálničního typu 6 121 km rychlostních komunikací A více jak 70 tis. km ostatních komunikací (včetně měst) (zdroj :Ústav dopravního inženýrství) A samozřejmě se staví a budou se stavět další silnice 3

Mapa komunikací v České republice 4

Pánové Benz, Daimler, Wankel a další nám prostě zavařili. V ČR bylo v roce 2004 v provozu 5 185 tis. vozidel (z toho 3 815 tis. osobních) Na jedno vozidlo připadalo v ČR 2,0 obyvatele (v Praze 1,6) (zdroj :Ústav dopravního inženýrství) Rychle a hlavně často nenávratně se zvyšuje zátěž životního prostředí (hluk, ovzduší, povrchové vody, zábory půdy..) 5

Pokud bydlíte/bydlíme ve větším městě Kapacita většiny komunikací už dávno nestačí (dopravní špičky a zácpy) Narůstá tranzitní doprava (obchvat je v naší republice stále spíše výjimkou) Snižování emisí z vozidel pro zlepšení kvality ovzduší už vlastně moc neznamená, protože počet vozidel stále roste a doba potřebná k přemístění z bodu A do bodu B také. Takže vlastně stále narůstá celkový objem emisí. 6

Pro/při hodnocení liniového zdroje Intenzita dopravy (obslužná, cílová a tranzitní doprava) Měření imisí včetně nestandardních postupů Meteorologie Modelová zpracování vycházející z emisních faktorů (emisní bilance) Hluková zátěž Nehodovost a úrazovost Počet postižených obyvatel (imise, hluk, diskomfort) demografická data Hodnocení zdravotních rizik (ovzduší, hluk.) 7

Návrh zásad pro měření a hodnocení liniových zdrojů Vznikl v roce 2001 s cílem stanovit zásady jednotného postupu měření pro (mobilní) monitorovací systémy při objektivizaci vlivu liniových staveb na okolí, jako jednoho z podkladů pro hodnocení míry rizika a zdravotní zátěže okolního obyvatelstva a pro hodnocení vlivů na životní prostředí v rámci procesu EIA. Vychází z požadavků stanovených příslušnými ustanoveními obecně platných právních předpisů v návaznosti na limitní hodnoty stanovené platnou legislativou a referenční koncentrace (pro látky pro které nejsou stanoveny imisní limity). 8

Hodně pokrývá legislativa Z nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění následných právních úprav (429/2005 Sb.), vychází: Volba způsobu posouzení kvality ovzduší Požadavky na výstupy z měření Spektrum měřených látek (NO 2, NO, PM 10, PM 2,5, CO, benzen, dle rozhodnutí projektanta měření SO 2 či Pb, dále prekurzory O 3 (vybrané VOC), chrom, nikl a polyaromatické uhlovodíky) Odběrové a analytické postupy Požadavky na umístění měřicích a odběrových zařízení 9

Projekt měření Předchází samotnému měření a zohledňuje: Účel/cíl a zadání měření Inventura existujících emisí/zdrojů v lokalitě Podmínky pro měření Spektrum měřených látek základní, doplňkové Lokalizace měřených míst Harmonogram měření QA/QC Požadavky na zpracování výsledků Kměření by měla být oprávněna každá měřící skupina mající uznaný systém jakosti pro daný soubor látek doložený akreditačním orgánem nebo osvědčením o autorizaci MŽP (č. 356/2002 Sb.) 10

Měřicí místo/místa Nutno zohlednit Faktickou možnost měření (dostupnost zdroje el. proudu, bezpečnost provozu, faktická dostupnost pro měřící systém, interferenční zdroje, ) Klimatické charakteristiky lokality a předpokládanou synoptickou situaci v době měření. 11

Omezující faktory Specifikace měřícího místa (dle provozního řádu SIS a direktiv) Rychlost větru v době měření do 10 m/s Směr větru by měl být kolmo na hodnocený liniový zdroj maximální možná odchylka od kolmice +/- 30 stupňů Problematika ovlivnění měřených hodnot prachu při vyšší vlhkosti (β-absorpční prachoměry absorpce vodíkových jader) Mobilní systém jako zdroj znečištění 12

Doba/délka měření Minimální nutný požadavek 14 dní z toho jeden týdenní cyklus v zimě a jeden v létě z důvodu pokrytí antropogenních cyklů. zima = listopad, prosinec, leden, únor léto = květen, červen, červenec, srpen Konkrétní termín měření musí respektovat klimatické podmínky v lokalitě. 13

Doplňující povinně měřené či zjišťované parametry Intenzita dopravy a složení dopravního proudu včetně rozdělení na směry jízdy Existující data o kvalitě ovzduší v hodnocené lokalitě Meteorologické parametry Dlouhodobé meteorologické trendy ve vztahu kdobě měření Měření hluku (pokud je požadavek) 14

Počet měřicích míst 1 místo na závětrné straně (suboptimální varianta, nutné doplnění o screening pozadí např. indikativními metodami). Diferenčně lze stanovit rozdílné úrovně zátěže (např. noc proti dnu apod.). 2 současně měřená místa závětrná a návětrná strana (spojnice mezi oběma systémy by v optimálním případě měla tvořit kolmici na hodnocený liniový zdroj). (Standardní varianta) 3 současně měřená místa třetí systém monitoruje pozadí hodnocené lokality (nezatížený referenční bod vlokalitě bez dalšího ovlivnění). Více jak tři měřící místa pozadí hodnocené lokality plus gradient koncentrací na závětrné straně na ose kolmé k hodnocenému zdroji. Vzdálenost mezi systémy by měla mít logaritmický charakter. 15

Intenzita dopravy a imisní koncentrace (tunel Mrázovka) 19. až 20.7.2006 - měřené hodnoty a intenzita dopravy v tunelu Mrázovka 1500 1200 900 600 300 0 16 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 doprava, SO 2, NO, NO2 a PM10 konc v µg/m 3 a intenzita dopravy v počet aut/hod 7:00 8:00 9:00 konc. CO v µg/m 3 intenzita dopravy PM10 NO NO2 SO2 CO 19.7.2006 20.7.2006 den/hodina 5000 4000 3000 2000 1000 0

Měření v pražských tunelech 17

Meteorologická data z měření Průběh základní meteorologických parametrů v době měření 18. až 19.10.2005 v Liberci 100 80 60 40 20 0-20 18 16:0 17:0 18:0 19:0 20:0 21:0 22:0 23:0 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:0 11:0 12:0 13:0 14:0 15:0 16:0 17:0 18:0 tlak (hpa) t ( o C), rh (%) a rl.v v m/s čas teplota rh rychl.v tlak 1000 990 980 970 960 950 940 930 920 910 900 větrná růžice 18 až 19.10.2005 330 300 270 240 210 360 30 25 20 15 10 5 0 180 30 150 60 120 90

Rozptylová studie okolí liniového zdroje Pole průměrných denních imisních koncentrací oxidu uhelnatého v době měření ve dnech 12. a 13. 9. 2000 způsobené provozem vozidel na Rokycanské třídě [ug/m^3] 0 250 500 750 1000 19