PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III.

Transkript

1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Pobočka Plzeň oddělení ochrany čistoty ovzduší IČ: Mozartova 1237 / 41 DIČ: CZ Plzeň PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III. Stručný výtah Září 2012

2 Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje výtah 2 Zadal: Zpracoval: Vedoucí projektu: Spoluřešitel: Spolupráce: Verze dokumentu: Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18/ Plzeň IČ: ID datové schránky: zzjbr3p Český hydrometeorologický ústav pobočka Plzeň Mozartova 41/ Plzeň IČ: ID datové schránky: e37djs6 Ing. Zdeněk Roubal držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb., č. osvědčení č.j. 2831a/820/08 MŽP ČHMÚ pobočka Plzeň Ing. Marek Hladík držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb., č. osvědčení č.j. 2831a/820/08 MŽP ČHMÚ pobočka Plzeň RNDr. Jiří Hostýnek Ing. Pavel Machálek Ing. Tomáš Fory Ing. Vladimír Zátka :44 v5

3 Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje výtah 3 1 Výtah Stručný výtah z Průběžného vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje, který prodělal následující vývoj: 2004 Program snižování emisí znečišťujících látek v Plzeňském kraji Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje II Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje III. Veškeré uvedené materiály byly zpracovány na základě požadavku Odboru životního prostředí, Krajského řadu Plzeňského kraje. Celé území Plzeňského kraje bylo Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno jako zóna na základě zákona o ovzduší. Podle 7 odst. 6 tohoto zákona pak Krajský úřad Plzeňského kraje vypracoval pro území kraje program ke zlepšení kvality ovzduší pro látky, u nichž došlo v předcházejících letech k překračování imisního limitu a meze tolerance (nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena). Účelem programu bylo navrhnout takový soubor opatření, jejichž postupná realizace povede k postupnému zlepšování kvality ovzduší na území kraje, zejména k dosažení limitních hodnot stanovených právními předpisy. V uplynulých 8 letech od zpracování programu ke zlepšení kvality pod názvem Program snižování emisí znečišťujících látek v Plzeňském kraji a 6 letech od zpracování první Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje docházelo ke změnám kvality ovzduší způsobených různými faktory. První část průběžného vyhodnocení uvádí administrativní, geografické, demografické, klimatologické a další charakteristiky Plzeňského kraje, jako zóny z hlediska zákona o ochraně ovzduší, včetně informací o měřících sítích kvality ovzduší, které byly k dispozici v době zpracování tohoto hodnocení. Na území Plzeňského kraje je umístěno 13 monitorovacích stanic, z nichž 9 je umístěno v městě Plzni. Stanice, které na území kraje měří většinu sledovaných znečišťujících látek, alespoň v jednom případě, jsou vybaveny měřícími přístroji v různé šíři a různé technické úrovně. V posledních letech došlo k mírnému omezení počtu sledovaných látek na některých stanicích většinou pro nedostatek finančních prostředků ze státního rozpočtu. Bohužel i následujících letech se tento trend nezastaví a lze očekávat i ukončení měření na některých stanicích např. Klatovy soud. Omezena nebudou pravděpodobně měření suspendovaných částic PM 10 a budou rozšiřována měření jemnější frakce PM 2,5. Měření jsou doplněna o výsledky stanic Churáňov a Kocelovice, které jsou umístěny v blízkosti hranic s Jihočeským krajem. Výsledky měření z těchto stanic jsou jedním z hlavních hodnotících ukazatelů zlepšování kvality ovzduší v kraji, který byl v minulosti zahrnován mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překračování imisních koncentrací suspendovaných částic PM 10. Z uvedených informací vyplývá, že oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nebyly MŽP ČR v Plzeňském kraji za roky 2007 až 2009 pro suspendované částice PM 10 vymezeny. V roce 2004 žilo v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Plzeňského kraje cca 40 tisíc obyvatel, což je cca 7,0 % všech obyvatel kraje. Celková výměra oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší činila 113,4 km 2 v roce 2003 (1,5 % území), 22,7 km 2 v roce 2004 (0,3 % území), 30,2 km 2 v roce 2005 (0,4 % území), 7,6 km 2 v roce 2006 (0,1 % území) a v letech 2007 až 2009 je výměra oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 0 km 2. V roce 2010 bylo vyhlášeno území se zhoršenou kvalitou o rozloze 14,4 km 2 (cca 0,2 % území), na tomto území kraje žilo cca 1 tisíc obyvatel, což je cca 0,1 % všech obyvatel kraje. Ze srovnání výsledků vyplývá meziroční kolísání s postupným klesajícím trendem velikosti vymezené oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Celkově lze konstatovat, že imisní zátěž PM 10 v celém období 2001 až 2003 mírně rostla, pak stagnovala a po roce 2006 opět mírně poklesla a v následujících letech dochází prakticky ke stagnaci. Kromě imisních limitů byly v letech 2001 až 2011 překračovány také cílové imisní limity pro ochranu lidského zdraví (benzo(a)pyren) a ochranu vegetace (ozon). Z hlediska současného stavu kvality ovzduší (dle výsledků měření v roce 2011) patří Plzeňský kraj celkově mezi mírně až středně imisně zatížené regiony v rámci ČR: K překračování imisního limitu a počtu povolených překročení tohoto limitu docházelo do roku 2006 a pak opět od roku 2010 u suspendovaných částic frakce PM 10 (jen 24 hodinové koncentrace) na území města Plzně a ve Staňkově. Na stanicích v Plzni je stále zaznamenáváno překročení cílového imisního limitu pro roční koncentrace benzo(a)pyrenu.

4 Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje výtah 4 Na stanicích Churáňov, Přimda a Plzeň Bory byl v posledních dvou letech překročen cílový limit pro ozón, na dalších stanicích se pak vykázané hodnoty přibližují limitu. Koncentrace ostatních znečišťujících látek v roce 2011 byly na území Plzeňského kraje pod hranicí imisních limitů. V případě PM 10 a O 3 byly zjišťovány hodnoty vyšší než hodnota imisního limitu (PM hodinové; O 3 maximální osmihodinové). Překračování limitu lze hodnotit jako poměrně mírné. Nejvyšší naměřené hodnoty byly sice výrazně nad limitem (2009: PM µg m 3, O µg m 3, 2010: PM µg m 3, O µg m 3 a 2011: PM µg m 3, O µg m 3 ), podle legislativy je však u krátkodobých hodnot určitý počet překročení limitu tolerován (u PM 10 jde o 35 případů ročně, u O 3 je to 25 případů). Uvažována je tedy až 36. nejvyšší hodnota denních koncentrací PM 10 a 26. nejvyšší 8 hodinová koncentrace ozónu. Tyto hodnoty pro PM 10 v roce 2009 imisního limitu nedosahovaly, v roce 2010 pouze ve stanici Staňkov (57 µg m 3 ) a v roce 2011 ve stanicích Plzeň Lochotín (62 µg m 3 ), Plzeň střed (55 µg m 3 ) a Staňkov (52 µg m 3 ). Pro O 3 však převyšovaly limit maximálně o cca 5 µg m 3 ve všech třech letech. Koncentrace ozónu překračovaly v roce 2009 limit na 1 stanici (Přimda 122 µg m 3 ) v roce 2010 ve 2 stanicích (Churáňov 125 µg m 3 a Plzeň Bory 120,4 µg m 3 ) a v roce 2011 pak na 1 stanici (Přimda 122 µg m 3 ). Globálním cílem programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO) bylo a je zajistit na celém území Plzeňského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). K tomu stanovené specifické cíle programu zlepšování kvality ovzduší byly následující: Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány; časová naléhavost krátkodobá v letech 2007 a 2008 se podařilo částečně splnit, měřené imisní koncentrace PM 10 v letech 2007 až 2009 splňovali imisní limity; dnes však opět dochází k jejich mírnému překračování. Snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost střednědobá zatím se nepodařilo splnit cílové imisní limity jak pro O 3 tak pro benzo(a)pyren byly překračovány. Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost dlouhodobá podle výsledků měření se většinou daří plnit, avšak zpřesněním modelových výpočtů narostl počet oblastí, kde je překračován cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak; časová naléhavost střednědobá podle emisní bilance za rok 2010 se podařilo u všech sledovaných látek nepřekročit úroveň krajských emisních stropů, které od roku 2006 nejsou překračovány. Z vyhodnocení emisní a imisní situace vyplývaly a nadále vyplývají následující celkové priority programu zlepšování kvality ovzduší: Snížení imisní zátěže suspendovaných částic PM 10 (byl překračován imisní limit pro 24 hodinové koncentrace) dále snížit imisní zátěž PM 10, minimálně na úroveň let 2007 až Snížení imisní zátěže benzo(a)pyrenu (překračován cílový imisní limit). Snížení emisí oxidů dusíku (do roku 2005 byl překračován krajský emisní strop, prekurzor ozonu) minimálně udržet stav z roku 2010, kdy krajské emisní stropy všech sledovaných látek nebyly překročeny. Snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozonu). Doplňujícím hlediskem je dále potřeba postupného snižování emisí zejména amoniaku, jehož emise jsou v kraji lehce nad úrovní cca 90 % krajského emisního stropu. Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti lze konstatovat, že: Prioritní oblastí je krajské město Plzeň. Další skupinou, na kterou je nutno zaměřit pozornost, jsou obecně velká města Plzeňského kraje a konkrétně pak především Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov, jak vyplývá z analýzy vývoje imisních hodnot. Většinu opatření k snížení imisní zátěže PM 10, benzo(a)pyrenu a emisí prekurzorů ozónu je však nutno aplikovat v rámci celého území kraje i na další města a obce.

5 Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje výtah 5 Na kvalitě ovzduší plzeňského kraje se však nepodílejí jen emisní zdroje na jeho území, ale také dálkový přenos. Nejvýznamnější podíl dálkového přenosu znečištění je možné očekávat zejména v okrajových částech kraje a v oblastech mimo kapacitní komunikace a významné stacionární zdroje. K dálkovému přenosu znečištění dochází zejména z území okolních krajů ČR (Karlovarský, Ústecký, Středočeský a Jihočeský) a z území SRN. V okrajových lokalitách může podíl dálkového přenosu na celkových koncentracích dosahovat i řádově desítek procent. Naopak v blízkosti významných zdrojů (především dopravních tahů) a v centrech větších měst je procentuelní podíl dálkového přenosu nízký (jeho absolutní příspěvky mohou být obdobné jako v okrajových lokalitách, dochází však k převýšení jeho vlivu místními zdroji). Obdobně jako v rámci celé ČR byla i na území Plzeňského kraje v minulosti realizována celá řada kroků, které přispívají ke zlepšení kvality ovzduší. Příkladem může být podpora plynofikace a dalších opatření, poskytovaná Státní fondem životního prostředí, jak v rámci jeho standardních programů, tak v rámci Národního programu ozdravění ovzduší. Dle Územní energetické koncepce Plzeňského kraje je zaveden plyn v 141 obcích Plzeňského kraje, podíl zemního plynu na spotřebě primárních zdrojů energie tvoří více než 35 %. Město Plzeň dále vyhlásilo v roce 1995 Program na ozdravění ovzduší, jehož cílem byla postupná likvidace ekologicky nevyhovujících zdrojů, jejich připojením na systém CZT, nebo záměna paliva u těchto zdrojů. V rámci tohoto programu město uvolnilo v období částku téměř 27 mil. Kč. Změna způsobu vytápění byla provedena v bytech. V současnosti jsou v rámci města Plzeň realizovány podpůrné programy na využití obnovitelných zdrojů energie. Výše popsaná opatření byla plošného charakteru, tedy byla aplikována na celém území České republiky. Vzhledem k dosaženému snížení emisí a souvisejícímu snížení imisní zátěže lze jejich účinnost hodnotit jako vysokou. V současné době se ukazuje, že potenciál plošných opatření se z velké části vyčerpal a další paušální zpřísňování emisních limitů a dalších požadavků by vyvolalo enormní náklady, které by neodpovídaly dosaženému efektu. Na území kraje byla také aplikována celá řada dalších nástrojů a opatření, které vyplývají přímo ze samostatné či přenesené působnosti kraje tj. z činnosti orgánů samosprávy a z výkonu státní správy nejen v ochraně ovzduší, ale i v dalších souvisejících oblastech (doprava, územní řízení, EIA, ). Stručný přehled stavu realizace a přípravy opatření přijatých v rámci jednotlivých priorit byl proveden v rámci Průběžného vyhodnocení Programového dodatku k aktualizovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje. Původně přijatá opatření při zpracováni aktualizace programu byla doplněna o opatření nová přijatá v průběhu uplynulých tří let od zpracování aktualizace. Tento přehled je uveden v následující tabulce:

6 Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje výtah 6 Tab. 1 Přehled stavu realizace a přípravy přijatých opatření Realizováno Probíhající Poznámka U 13 projektů není znám stav a u 10 Opatření Původně přijatá opatření U 5 projektů není znám Nově přijatá opatření Realizováno Probíhající Poznámka U 2 projektů nejsou známé U 5 projektů není znám U 5 projektů není znám U 11 projektů není znám stav a u U 2 projektů není znám U 2 projektů nejsou známé U 9 projektů není znám stav a u 6 projektů U 3 projektů není znám U 1 projektů není znám U 12 projektů není znám stav a u U 4 projektů není znám U 12 projektů není znám stav a u U 10 projektů není znám stav a u U 4 projektů není znám stav a u 3 projektů U 4 projektů není znám U 13 projektů není znám stav a u U 3 projektů není znám U 2 projektů není znám U 1 projektů není znám U 4 projektů není znám U 2 projektů není znám U 1 projektů nejsou známé U 1 projektů nejsou známé Celkem

7 Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje výtah 7 Z hlediska časových možností realizace opatření lze aktivity k ochraně ovzduší rozdělit do 3 kategorií, ale bez uvedení konkrétních termínů: K: Krátkodobé tyto akce by měly být zahájeny v nejbližším reálně možném termínu S: Střednědobé zahájení v horizontu 5 až 7 let D: Dlouhodobé Vzhledem k tomu, že na části území kraje ještě dochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, měly by být všechny výše uvedené kroky k dosažení imisních limitů zahájeny v nejkratším možném termínu. Opakovaná průběžná aktualizace potvrdila, že některá opatření ke zlepšení kvality ovzduší jsou skutečně dlouhodobá a budou pravděpodobně dokončena v horizontu přesahujícím 10 let. Jedná se zejména o záměry v oblasti budování dopravní a energetické infrastruktury. Původní předpoklad, že opatření navržená k aplikaci již před rokem 2010 budou po tomto datu nadále uplatňována tak, aby byly splněny všechny stanovené požadavky ochrany ovzduší, se nepotvrzuje, neboť některá opatření jsou již nyní vyřazována nebo posouvána většinou z důvodu nedostatku finančních prostředků. Dlouhodobý úkol, jehož efekt se rovněž plně projeví až v pozdějším časovém horizontu (ale s nímž se mělo začít ihned) je také cílená osvěta nejen dětí a mládeže k odpovědnému přístupu k ochraně ovzduší i životního prostředí obecně. Přes všechny obtíže se zatím daří většinu cílů Programu zlepšování kvality ovzduší v Plzeňském kraji naplňovat. V Plzeňském kraji v období let 2007 až 2009 nebyla vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro suspendované částice PM 10 (v roce 2010 však opět ano v malé části okresu Domažlice) a množství emisí se v posledních letech daří udržovat pod úrovní emisních stropů.