ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRO PŘEPRAVU VOJENSKÉ MUNICE A VÝBUŠIN

ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ČOS 139801 1. vydání ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRO PŘEPRAVU VOJENSKÉ MUNICE A VÝBUŠIN Praha

(VOLNÁ STRANA) 2

ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRO PŘEPRAVU VOJENSKÉ MUNICE A VÝBUŠIN Základem pro tvorbu tohoto standardu byly následující originály dokumentů: STANAG 4441 ed.1 AASTP-2 ed.1 MANUAL OF NATO SAFETY PRINCIPLES FOR THE TRANSPORT OF MILITARY AMMUNITION AND EXPLOSIVES AASTP-2 Příručka bezpečnostních zásad NATO pro přepravu vojenské munice a výbušin- AASTP-2 MANUAL OF NATO SAFETY PRINCIPLES FOR THE TRANSPORT OF MILITARY AMMUNITION AND EXPLOSIVES Příručka bezpečnostních zásad NATO pro přepravu vojenské munice a výbušin Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakost Praha 2007 Obsah 1 Předmět standardu 5 3

2 Nahrazení předchozích standardů 5 3 Související citované dokumenty 5 4 Zpracovatel ČOS 5 5 Základní definice a zkratky 6 6 Zásady bezpečnosti pro přepravu vojenské munice a výbušin 11 6.1 Úvod 11 6.2 Všeobecné požadavky na bezpečnost 15 6.3 Ochranné opaření při vzniku dopravní nehody 16 6.4 Klasifikace munice a výbušin 18 6.5 Definice skupin snášenlivosti 20 6.6 Nakládka munice a výbušin 21 6.7 Požadavky na balení a označování nálepkami 23 6.8 Požadavky na vozidlo 25 6.9 Nakládka a vykládka vozidla 26 6.10 Bezpečnost při přepravě 28 6.11 Povinnosti odborného dozoru 32 6.12 Manipulace s kontejnery s vojenskou municí a výbušinami 32 Příloha A Osvědčení o naložení kontejneru/dopravního prostředku 35 Příloha B Protokol o nebezpečnosti výbušin 37 Příloha C Dodatkový protokol o nebezpečnosti 49 Příloha D Vzory bezpečnostních značek (nálepek) 63 Příloha E Národní autority států NATO pro hlášení nehod 69 4

1 Předmět standardu ČOS 139801 1.1 ČOS 139801, 1. vydání zavádí STANAG 4441 edice 1: MANUAL OF NATO SAFETY PRINCIPLES FOR THE TRANSPORT OF MILITARY AMMUNITION AND EXPLOSIVES AASTP-2 do prostředí ČR. 1.2 Účelem standardu je aplikace bezpečnostních zásad obsažených v AASTP-2 na přepravu vojenské munice a výbušin vojenskými dopravními prostředky, avšak s tím rozdílem, že tam, kde je to jinou právní normou upraveno odchylně či přísněji, je ponechána v platnosti norma aktuálně platná pro Českou republiku. Tyto odchylnosti od AASTP-2 jsou prostřednictvím reprezentanta ČR v pracovní skupině AC/326-SG4 zapracovány do AASTP-2. 2 Nahrazení předchozích standardů Tento standard nenahrazuje žádný předchozí standard (normu) nebo předpis. 3 Související citované dokumenty V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího standardu, platí tento související standard bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího standardu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání citovaného dokumentu. ČOS 130013 1. vydání STANAG 4440 ed. 1 STANAG 4442 ed. 1 AASTP-1 ed. 1 AASTP-4 ed. 1 Klasifikace vojenské munice a výbušin MANUAL OF NATO SAFETY PRINCIPLES FOR THE STORAGE OF MILITARY AMMUNITION AND EXPLOSIVES - AASTP-1 Příručka bezpečnostních zásad NATO pro skladování vojenské munice a výbušin - AASTP-1 APPLICATION OF RISK ANALYSIS TO THE STORAGE AND TRANSPORT OF MILITARY AMMUNITION AND EXPLOSIVES Aplikace analýzy rizik (ohrožení) při skladování a přepravě vojenské munice a výbušin MANUAL OF NATO SAFETY PRINCIPLES FOR THE STORAGE OF MILITARY AMMUNITION AND EXPLOSIVES Příručka bezpečnostních zásad NATO pro skladování vojenské munice a výbušin MANUAL ON THE NATO PRINCIPLES FOR THE APPLICATION OF RISK ANALYSIS TO THE STORAGE AND TRANSPORTATION OF MILITARY AMMUNITION AND EXPLOSIVES Příručka o aplikaci metod rizikové analýzy při zacházení s výbušinami 4 Zpracovatel ČOS Zpracovatel ČOS: VOP-026 Šternberk s.p., divize VTÚ VM Slavičín, Mgr. Petr Viceník. 5

5 Základní definice a zkratky 5.1 Základní definice 5.1.1 Čistá hmotnost výbušiny NEQ (Net explosive quantity) Čistá hmotnost výbušiny (NEQ) je celkové množství výbušin v munici. Nezahrnuje takové látky jako bílý fosfor, bojové plyny a dýmy a zápalné složky, jedině že by tyto látky přispívaly k zvýšení rizika příslušné rizikové skupiny. Udává se v kg. 5.1.2 Deflagrace Je chemická reakce, která probíhá podzvukovou rychlostí na povrchu a / nebo ve výbušině, přičemž se uvolňují horké plyny za vysokého tlaku. V omezeném prostoru zvyšuje deflagrace tlak, rychlost reakce a teplotu, které mohou zapříčinit přechod do detonace. 5.1.3 Detonace Je prudká a úplná chemická reakce probíhající nadzvukovou rychlostí ve výbušině za vzniku plynů extremně vysokého tlaku a teploty. Náhlý a obrovský nárůst tlaku horkých plynů prudce narušuje okolí a šíří rázovou vlnu nadzvukovou rychlostí. 5.1.4 Hromadný požár Rychlá deflagrace celkového množství výbušiny za předpokladu, že nedojde k účinkům výbuchu a vážnému ohrožení úlomky. Typický hromadný požár vzniká v několika vteřinách okamžitě za vzniku intenzivního plamene, intenzivního vyzařovaného tepla a menšího účinku střepin a úlomků. 5.1.5 Hromadný výbuch Výbuch, který zahrne celkové množství výbušin prakticky okamžitě. Výraz se obvykle vztahuje k detonaci, ale také se vztahuje na deflagraci, jestliže skutečné účinky jsou si podobné, například hromadnou deflagraci hnacích náplní v podmínkách podstatného omezení prostoru tak, že vzniká účinek výbuchu a vážné ohrožení úlomky. 5.1.6 Iniciace Přenos vytvořené detonační vlny z jedné výbušiny (iniciátor) na druhou výbušinu za účelem způsobení detonace. Prostředky iniciace mohou zahrnovat: zapalovače, počinové náplně, rozněcovače a rozbušky. 5.1.7 Klasifikace Zařazení druhu munice a výbušin do správné třídy nebezpečnosti, podle zkoušek nebo jiného hodnocení a do příslušné skupiny snášenlivosti. Úplnou klasifikaci tvoří uvedené dvě složky. 5.1.8 Klasifikační kód Symbol, který označuje kompletní rizikovou klasifikaci pro jednotlivé druhy munice. Je tvořen dvěma čísly oddělenými tečkami, která charakterizují třídu nebezpečnosti a jedním písmenem, určující skupinu snášenlivosti. 6

5.1.9 Kontejner Pojem kontejner je definován normou ISO 830 jako článek přepravního vybavení, který musí: - mít trvalou technickou charakteristiku a dostatečnou pevnost pro opakované použití; - mít konstrukci, která umožňuje přepravu zboží v jednom nebo více druzích dopravy bez mezipřekládky; - být upraven pro okamžitou manipulaci, zejména pro přemístění z jednoho druhu dopravy na jiný; - být konstruován tak, že ho lze snadno naplnit a vyložit; - mít vnitřní objem 1 m 3 nebo větší. 5.1.10 Mírné hoření Hoření srovnatelné s hořením obvyklého komerčního skladiště, které hoří poměrně pomalu a s malým poloměrem plamene. Některé předměty mohou být vymeteny z tohoto ohně do krátké vzdálenosti. 5.1.11 Místo potenciálního výbuchu Dutina, komora, stavba, buňka, hranice nebo stoh, který obsahuje nebo je určen k umístění munice a/nebo výbušiny. 5.1.12 Nakládka / navážka Pro účely tohoto standardu je to umístění nákladu do kontejneru včetně upevnění nákladu pomocí např. latěním a naložení kontejneru nebo přepravní jednotky na dopravní prostředek. 5.1.13 Nebezpečné zboží Pro účely tohoto standardu je za nebezpečné zboží považována vojenská munice a výbušiny. Tento pojem je identický s pojmy nebezpečný náklad, materiál a věc. 5.1.14 Odborný dozor Pověřená kvalifikovaná osoba, která je zodpovědná za zabezpečení technických požadavků při přepravě munice a úkolů, které s ní bezprostředně souvisí. Tzn. za nakládku, vykládku, kontrolu, příjem a odeslání munice nebo jakoukoliv jinou specifickou činnost. Odborný dozor může být vykonáván i bezpečnostním poradcem pro přepravu nebezpečných nákladů. 5.1.15 Ohrožené místo Sklad, skladiště, nakládací a vykládací místo, hranice, vozidlo, manipulační prostředek, návěs nebo přívěs, vagón, letadlo, loď naložená municí nebo výbušinami, obydlená budova, montážní prostor nebo veřejná dopravní cesta, která je vystavena účinkům výbuchu (nebo ohně) v uvažovaném potenciálním místě výbuchu. 5.1.16 Označování nálepkami Označení na vnější straně každého obalu a kontejneru nálepkami o původu, plombovacími nálepkami a bezpečnostními značkami (nálepkami) označující klasifikaci výbušiny. Tyto podrobnosti mohou být vytištěny na plátnech, samolepkách, našablonovány nebo namalovány. 5.1.17 Prostor s nebezpečím výbuchu Prostor využívaný pro manipulaci, zpracování, skladování a nakládku a vykládku munice a výbušin. 7

5.1.18 Přepravní jednotka - paleta Samostatná, oddělená jednotka konstruovaná pro přepravu, skladování a manipulaci. Je konstruovaná tak, aby vydržela podmínky vznikající při přepravě podle druhu dopravy. 5.1.19 Pyrotechnická slož Mechanická směs hořlavin, okysličovadel, pojidel, popřípadě dalších přídavných látek, která je-li zažehnuta, je schopna exotermické reakce, při které se vytváří světlo, teplo, dým, zvuk nebo plyn. U pyrotechnických složí se ve většině případů požaduje, aby nedocházelo k přechodu z explozivního hoření k detonaci. 5.1.20 Rozmetená munice Nevybuchlá munice, která je vymetena z vybuchlé hranice munice. Může vybuchnout nárazem. 5.1.21 Sekundární výbušiny Výbušina, která je relativně necitlivá na podnět jako je teplo, tření nebo náraz. Sekundárně detonující výbušiny jsou také známy jako brizantní trhaviny. Sekundární deflagrující výbušiny jsou za normálních okolností známé jako hnací náplně. 5.1.22 Skupiny snášenlivosti Munice nebo výbušiny jsou zařazovány podle obsahu výbušin do skupin snášenlivosti a jsou považovány za slučitelné resp. snášenlivé, jestliže mohou být skladovány nebo přepravovány společně bez nárůstu pravděpodobnosti nehody nebo (pro dané množství) důsledků takové nehody. 5.1.23 Střepina Jakákoliv kovová část munice nebo jejího obalu, která je vymrštěna z místa výbuchu. 5.1.24 Třaskavina Látka nebo směs látek používaná k roznětu detonace nebo hoření. Třaskaviny jsou materiály citlivé k teplu, nárazu, tření, elektřině atd., používané v iniciačních nebo přechodových (mezilehlých) náplních v takových prostředcích, jako jsou zážehová rozněcovadla, rozbušky, zápalky, přenosové náplně, elektrické zápalky apod. Vyznačují se rychlou reakcí při iniciaci. 5.1.25 Třída nebezpečnosti Třída nebezpečnosti označuje druh nebezpečí, který se očekává v případě nehody. U výbušin se jedná o hromadný výbuch (třída 1.1), účinky rozmetu (třída 1.2), oheň a vyzařované teplo (třída 1.3), nepodstatné nebezpečí (třída 1.4), velmi necitlivé látky s nebezpečím hromadného výbuchu (třída 1.5) a extrémně necitlivé předměty, u kterých nehrozí nebezpečí hromadného výbuchu (třída 1.6). 5.1.26 Úlomek Jakákoliv část zeminy nebo konstrukce (kameny, konstrukční materiály, těsnění, zařízení, tlumící materiál atd.), který je vymeten z místa výbuchu jako sekundární důsledek výbuchu. 5.1.27 UN číslo Originální čtyřciferné číslo, které je přiřazeno ke konkrétnímu nebezpečnému zboží, které jednoznačně identifikuje. 5.1.28 Vážné poškození budovy 8

Poškození, které způsobí, že objekty jsou neobyvatelné. Například: vážné poškození nebo posun základu, nosných stěn, vnitřních podpěr, stranových stěn, podlah nebo stropních konstrukcí, zlomení řady krovů nebo jiných důležitých nosných částí stropů nebo podlah. Poškození, které je přímo opravitelné není považováno za vážné strukturální poškození. 5.1.29 Vnější bezpečnostní vzdálenost Minimální povolená vzdálenost mezi potenciálním výbušným místem a ohroženým místem (civilní obydlené prostory nebo budovy a veřejné komunikace). 5.1.30 Vnitřní bezpečnostní vzdálenost Minimální povolená vzdálenost mezi potenciálně výbušným místem a ohroženým místem uvnitř oblasti nebezpečí výbuchu. 5.1.31 Vojenská munice Souhrnné pojmenování pro střelivo, ruční granáty, letecké pumy, reaktivní střely, nálože, miny, torpéda a jiné, zpravidla výbušné předměty, které využívají energii výbušin buď přímo k vyvolání žádoucího účinku v cíli (ničení) nebo nepřímo k přepravě určitých předmětů na cíl. Tato zavedená munice je ve vlastnictví a používání ozbrojených složek ČR. 5.1.32 Výbuch Fyzikální nebo fyzikálně chemický děj, který vede k náhlému uvolnění energie. Probíhá velmi rychle za současné přeměny energie na mechanickou práci, která se projevuje rozrušením nebo roztříštěním okolí nebo pohybem jiného druhu. Příčinami výbuchu mohou být náhlá změna fyzikálního stavu, exotermická chemická reakce nebo jaderná reakce. 5.1.33 Výbušina Chemická látka vyrobená za účelem výbuchu či pyrotechnického efektu. Výbušné prostředí plynu, páry nebo prachu nejsou považovány za výbušinu. 5.1.34 Vyložení / vykládka munice a výbušin Sejmutí kontejneru nebo přepravní jednotky z dopravního prostředku a vyjmutí nákladu z kontejneru. 5.1.35 Vymezený prostor Vyznačená a střežená oblast, kde jsou dopravní prostředky naložené municí nebo výbušinami odstaveny na vymezenou dobu před skladováním nebo odesláním. 5.1.36 Vysoce rychlostní rozhoz Úlomky nebo střepiny s vysokou rychlostí jako výsledek výbuchu a mající dostatečnou zbytkovou mechanickou energii pro šíření výbuchu na další munici. 5.1.37 Zážeh Počátek hoření nebo deflagrace dosažený pomocí zážehového prostředku. Zážeh startuje hoření např. prachové náplně nebo deflagraci, roznět pak jakýkoliv výbušný děj. Mezi zážehové prostředky patří zápalky, roznětky, palníky a zážehové zapalovače. 5.2 Použité zkratky 9

ADR COTIF FMD IATA IATA DGR IBC ICAO IMD DGR j.n. JPP CIM Ltd. Qty MZV N.O.S. NEQ OSN PNZ RID Sb. m. s. ULD UN číslo/kód Evropská dohoda o mezinárodní dopravě nebezpečných věcí po silnici Úmluva o mezinárodní železniční přepravě Federální ministerstvo dopravy Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu Předpisy mezinárodní asociace letecké dopravy pro přepravu nebezpečných věcí Typ přepravního obalu, který je definovaný v ADR a RID Mezinárodní organizace civilního letectví Předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí vydaných mezinárodní námořní organizací Jmenovitě neuvedené látky a předměty Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží Nebezpečné zboží v omezeném množství Ministerstvo zahraničních věcí Látka blíže nespecifikovaná Čisté množství výbušiny Organizace spojených národů Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí Sbírka mezinárodních smluv Jednotkové nákladové zařízení Čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté z předpisů OSN 5.3 Určení standardu Účelem standardu je aplikace bezpečnostních zásad obsažených v AASTP-2 na přepravu vojenské munice a výbušin Armádou ČR. 5.4 Národní autorita pro přepravu vojenské munice a výbušin 5.4.1 Národní autorita je ve smyslu znění tohoto standardu a STANAG 4441 odborné pracoviště pověřené resortem MO k zajištění přepravy vojenské munice a výbušin Armádou ČR a kontaktu s obdobnými organizacemi ostatních členských států NATO. 5.4.2 Národní autorita pro plnění tohoto standardu: - Vytváří a spravuje národní příspěvky do spojenecké publikace AASTP-2. - Spravuje archiv standardů NATO, ČOS, TTD a ostatních materiálů týkajících se přepravy munice a výbušin. - Koordinuje provádění tohoto ČOS v České republice. - Slouží jako kontaktní místo pro výměnu informací s národními autoritami jiných států NATO. 10

6 Zásady bezpečnosti pro přepravu vojenské munice a výbušin ČOS 139801 6.1 Úvod Tento standard upravuje bezpečnostní zásady při přepravě nebezpečných nákladů. Standard je určen všem útvarům a zařízením všech druhů vojsk, které přepravují nebezpečné náklady, vyjma přesunu munice v bojových vozidlech. Právní aspekty přepravy nebezpečných nákladů (munice a výbušin) 6.1.1 SILNIČNÍ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH NÁKLADŮ 6.1.1.1 Mezinárodní přeprava nebezpečných nákladů se řídí ustanoveními Evropské dohody o mezinárodní dopravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) 1. 6.1.1.2 Dle článku 1, písmeno a) ADR se pro účely této Dohody pod pojmem vozidlo rozumějí motorová vozidla, návěsové soupravy, přívěsy a návěsy, s výjimkou vozidel, která náležejí ozbrojeným silám smluvních stran Dohody nebo spadají pod odpovědnost těchto ozbrojených sil. 6.1.1.3 Nedílnou součástí ADR jsou její přílohy A a B a jejich dodatky 2. 6.1.1.4 Vnitrostátní přeprava nebezpečných nákladů po území České republiky (tj. přepravy na tomto území začínající a též končící) byla upravena zákonem o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství č. 68/ 1979 Sb. a vyhláškou FMD č.122/1979 Sb. novelizovanou vyhláškou FMD č. 84/ 1992 Sb. V současnosti se řídí podle ADR. 6.1.1.5 Podle 1, odst. 2) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, na dopravu nebezpečných věcí prováděnou ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů se povinnosti uvedené v ADR se nevztahují! 6.1.1.6 Přeprava nebezpečných nákladů se v AČR řídí vnitroresortními předpisy a ustanovením tohoto ČOS. 6.1.1.7 V případě přepravy nebezpečných věcí civilním dopravcem, i když přepravovaný materiál je ve vlastnictví ozbrojených sil, musí být dodržena všechna ustanovení ADR! 1 Ženeva, 1957 Vyhl. MZV č. 64/1987 Sb., ve znění sdělení MZV č.159/1997 Sb., ve znění sdělení MZV č. 186/1998 Sb., ve znění sdělení MZV č. 54/1999 Sb., ve znění sdělení MZV č. 93/2000 Sb. m. s., ve znění sdělení MZV č. 6/2002 Sb. m. s., ve znění sdělení MZV č. 65/2003 Sb. m. s., ve znění sdělení MZV č. 77/2004 Sb. m. s. a ve znění sdělení MZV č..33/2005 Sb. m. s. 2 Příloha A obsahuje základní ustanovení o nebezpečných látkách, jejich rozdělení do jednotlivých tříd, všeobecné podmínky pro balení, označování kusů bezpečnostními nálepkami, ustanovení o zápisech do dopravních dokladů, ustanovení o přepravě vyprázdněných obalů apod. Dodatky přílohy A pojednávají o podmínkách chemické stálosti a bezpečnosti výbušných látek, o zkouškách chemických látek, o druzích obalů a jejich zkouškách, o radioaktivních látkách aj. Pro označování nákladů je důležitý Dodatek A.9 pojednávající o bezpečnostních značkách. Příloha B obsahuje všeobecné předpisy o přepravě nebezpečných nákladů všech tříd a podrobné předpisy týkající se jednotlivých tříd, zvláštní požadavky na dopravní prostředky a jejich výzbroj, všeobecná ustanovení o zabezpečení vlastní přepravy a speciální ustanovení týkající se jednotlivých tříd, zásady bezpečné nakládky a vykládky a další manipulace se zbožím. 11

6.1.2 ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH NÁKLADŮ (MUNICE A VÝBUŠIN) 6.1.2.1 Přepravy nebezpečných nákladů po železnici se uskutečňují podle podmínek "Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí" (RID) a Nařízení vlády č. 1/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu 3. 6.1.2.2 Mezinárodní železniční přeprava se uskutečňuje podle Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží ( JPP CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě 4 (COTIF). 6.1.2.3 Pro přepravu nebezpečných nákladů podle JPP CIM platí příloha č.1 RID. Zpravidla každý rok vychází novelizace zákona, ve které je zveřejněna nová právní úprava COTIF, která mění RID (příloha č. 1 u JPP CIM). 6.1.2.4 RID je současně příloha č. 1 k Železničnímu přepravnímu řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě "Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí" (PNZ). 6.1.2.5 PNZ upravují vnitrostátní přepravu nebezpečných věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě v České republice. Ustanovení PNZ pro vnitrostátní přepravu jsou totožná s RID pro mezinárodní přepravu mimo Dodatku, v němž jsou shrnuty odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu a odchylky sjednané zvláštními ujednáními pro mezinárodní přepravu. 6.1.2.6 V Železničním přepravním řádu jsou uvedeny Podmínky pro ustanovení, působnost a podmínky pro získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí v drážní dopravě. V souladu s platnou legislativou je povinností každé fyzické nebo právnické osoby, která vykonává činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po železnici, ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává drážní úřad na základě absolvování školení a složení zkoušky. Toto oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let. 6.1.2.7 Zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci jsou uvedeny v Železničním přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě. 3 Zákon č. 266/1994 Sb., ze dne 14. prosince 1994 o drahách ve znění zákona č. 189/1999., ve znění zákona č. 23/2000 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., ve znění zákona č. 77/2002 Sb., ve znění zákona č. 175/2002 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a ve znění zákona č. 309/2002 Sb, 37 přepravní řád, ve znění zákona č. 103/2004 Sb., ve znění zákona č. 1/2005 Sb. a ve znění pozdějších předpisů. 4 Bern, 1980 Vyhl. MZV č. 8/1985 Sb. ve znění sdělení FMZV č. 61/1991 Sb., ve znění sdělení FMZV č. 251/1991 Sb., ve znění sdělení MZV č. 274/1996 Sb., ve znění sdělení MZV č. 60/1999 Sb., ve znění sdělení MZV č. 9/2002 Sb. m. s., ve znění sdělení MZV č. 46/03 Sb. m. s., ve znění sdělení MZV č. 8/2004 Sb. m. s., ve znění sdělení MZV č. 34/2005 Sb. m. s. a ve znění pozdějších předpisů, 12

6.1.3. LETECKÁ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH NÁKLADŮ (MUNICE A VÝBUŠIN) 6.1.3.1 Letecká přeprava nebezpečného zboží je sledována mezinárodní organizací civilního letectví (ICAO), mezinárodním sdružením leteckých dopravců IATA a kontrolována příslušnými státními orgány nebo při přepravě nebezpečného materiálu vojenského charakteru příslušnými vojenskými složkami. 6.1.3.2 Leteckou přepravu nebezpečného zboží řeší předpisy, které mají jednotný základ v dokumentu vydávaném ICAO s platností na určenou dobu: Technické instrukce pro bezpečnou leteckou přepravu nebezpečného zboží (Technical Instructions for Safe Transport of Dangerous Goods by Air). 6.1.3.3 Manuál IATA pro přepravu nebezpečného zboží se nazývá IATA Dangerous Goods Regulations (IATA DGR). Tento manuál je totožný s dokumentem ICAO, je vydávaný 1x ročně organizací IATA a je platný pro všechny letecké společnosti, odesílatele, příjemce a spediční společnosti zabývající se tímto druhem přepravy. 6.1.3.4 UN ORANGE BOOK je předpis vydávaný Organizací spojených národů (OSN), Výborem expertů pro přepravu nebezpečného zboží. 6.1.3.5 Nebezpečný náklad se ve vojenských dopravních letadlech přepravuje v souladu s ustanoveními předpisu LET 1-1 a stanovenou přepravní kapacitou, uvedenou v letové příručce typu letadla. 6.1.3.6 Technické instrukce pro bezpečnou leteckou přepravu nebezpečného zboží umožňují, aby bylo přepravováno za určitých okolností nebezpečné zboží, které je normálně v letadlech přepravovat zakázáno 5. Tyto okolnosti zahrnují případy mimořádné naléhavosti, nebo jsou-li jiné způsoby dopravy nevhodné nebo, kdy úplné vyhovění předepsaným požadavkům je v rozporu s veřejným zájmem. Za těchto okolností mohou dotčené státy udělit výjimku z ustanovení 5 V letecké dopravě je především zakázáno přepravovat: nebezpečná munice : - vystřelené a nevybuchlé střely (mají otisk na vodícím kroužku), - vystřelené a nevybuchlé miny, - svržené a nevybuchlé letecké pumy, - vystřelené rakety s nevybuchlou částí, - zkompletovaná munice jež byla vystavena účinkům požáru nebo výbuchu, - havarovaná munice ( spadlá z výšky větší než 1m nebo z dopravníku), - munice s chybějícími nebo (vadnými) poškozenými dopravními pojistkami, - pyrotechnické prostředky ve vadných, poškozených obalech nebo volně ložené, - selhaná munice s rozdrcenou roznětnou náloží, výbušiny, které se vznítí nebo rozkládají, jsou-li vystaveny teplotě 75 C (167 F) po dobu 48 hodin, výbušiny obsahující jak chlorečnany tak amoniové soli, výbušiny obsahující směsi chlorečnanů s fosforem, pevné výbušiny, které jsou klasifikovány jako krajně citlivé na mechanický náraz, tekuté výbušiny, které jsou klasifikovány jako mírně citlivé na mechanický náraz, jakékoliv předměty a látky určené pro přepravu, které jsou náchylné k nebezpečnému vývoji tepla nebo plynu za podmínek, které se normálně vyskytují při letecké dopravě, hořlavé pevné látky a organické peroxidy mající podle testů výbušné vlastnosti a jsou baleny takovým způsobem, že postup určení klasifikace určuje použití štítků i pro výbušiny, chemické kyslíkové vyvíječe obsahující chemikálie, které při aktivaci propouštějí kyslík jako produkt chemické reakce. Tento zákaz se nevztahuje na malé kyslíkové vyvíječe pro osobní použití, pokud jsou přepravovány cestujícími nebo posádkou letadla se souhlasem dopravce. nebezpečné zboží vyjmenované v tabulce 2.1.A předpisu IATA DGR (jedná se přesné vyjmenování cca 300 položek např. Ammonium nitrite, Fulminic acid atd.). 13

Technických instrukcí, za předpokladu, že učiní vše pro to, aby bylo dosaženo celkové úrovně bezpečnosti, která je rovnocenná úrovni stanovené Technickými instrukcemi. 6.1.4 NÁMOŘNÍ A ŘÍČNÍ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH NÁKLADŮ (MUNICE A VÝBUŠIN) 6.1.4.1 Přeprava nebezpečných věcí ve vnitrozemské říční plavbě se řídí zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů 6. 6.1.4.2 Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci stanovené prováděcím právním předpisem, a to jen na základě povolení plavebního úřadu. 6.1.4.3 V souladu se zákonem je povinností každé fyzické nebo právnické osoby, která vykonává činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí 7. 6.1.4.4 Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává plavební úřad na základě absolvování školení a složení zkoušky. Toto oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let. 6.1.4.5 Námořní přeprava nebezpečných nákladů se řídí předpisy mezinárodní asociace námořní dopravy pro přepravu nebezpečného zboží (IMD DGR). Dále nakládka a vykládky těchto nákladů podléhá bezpečnostním ustanovením konkrétního přístavu. 6 Zákon č. 358/1999 Sb., zákon č.254/ 2001 Sb., zákon č. 320/2002 Sb., zákon č.118/2004 Sb. 36 Přeprava nebezpečných věcí. 7 Zákon č.118/2004 Sb. 36a Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí. 14

6.2 Všeobecné požadavky na bezpečnost ČOS 139801 Přeprava vojenské munice a výbušin vyžaduje zvýšenou pozornost na bezpečnost s ohledem na možné důsledky, které mohou v případě havárie vzniknout. Přeprava vojenské munice a výbušin musí být naplánována, připravena a obezřetně provedena. Druh přepravy, trasa a čas přepravy munice musí být volen tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku nehody a poškození munice. V úvahu musí být vzaty následující faktory: - operační požadavky, - bezpečnost veřejnosti, - zabezpečení, - účinnost - stav munice, - čas, který je k dispozici, - ochrana prostředí. 6.2.1 Upevnění nákladu Munice a výbušiny musí být naloženy a upevněny tak, aby se předešlo posunu při přepravě. Pro upevňování nesmí být použity žádné vysoce hořlavé materiály. 6.2.2 Místa nakládky a vykládky a) Jsou zakázány následující činnosti: i) nakládka nebo vykládka munice na veřejných prostranstvích a v zastavěných oblastech bez zvláštního povolení příslušných úřadů; ii) nakládka nebo vykládka munice na veřejných prostranstvích kdekoliv jinde, než v zastavěných oblastech bez předběžného upozornění příslušných úřadů, jedině když činnosti jsou nezbytně nutné z bezpečnostních důvodů. Pokud musí být prováděna manipulační činnost na veřejném prostranství, pak musí být munice a výbušiny různých tříd nebezpečnosti odděleny. 6.2.3 Ochrana proti povětrnostním vlivům Munice musí být chráněna proti nepříznivým vlivům počasí skladovacím obalem, plachtovinou nebo obojím. Plachtovina používaná k zakrytí munice musí být vyrobena z nepropustného a nehořlavého materiálu.v průběhu nakládky a vykládky munice a výbušin se musí předejít navlhnutí zásilky. 6.2.4 Vadné zásilky Netěsné, poškozené nebo jinak defektivní zásilky, obsahující munici a výbušiny, včetně těch, které byly vystaveny vlhkosti, nesmí být přijaty pro přepravu, dokud není pyrotechnikem potvrzena jejich bezpečnost. Je zakázáno balit, přebalovat munici a výbušiny a zasahovat do munice nebo do obalů obsahující munici a výbušiny (např. otevírání takovýchto obalů na přepravních prostředcích), vyjma mimořádných případů za účasti pyrotechnika. 6.2.5. Protipožární opatření Kouření a používání otevřených ohňů je zakázáno v okruhu 25 m od místa, kde je nakládána, skladována nebo vykládána munice a výbušiny. 6.2.6 Opatření proti blesku Nakládka nebo vykládka musí být po dobu trvání bouřky přerušena. Munice a výbušiny v tranzitním překladišti musí být zakryty plachtovinou. Vzdálenost stohu munice od kovových součástí překladiště (závěsné dráty nebo lana) musí být nejméně tři metry. 15

6.2.7 Elektrické instalace Elektrické kabely nesmí procházet přes prostory, které jsou využívané jako skladiště nebo použité pro skladování munice a výbušin. Pokud elektrické kabely musí procházet musí být munice a výbušiny umístěny mimo kabel a kabely musí být vedeny v ocelovém ochranném opláštění nebo chráněny elektricky nepřerušeným stíněním a krytím z ocelového drátu nebo může být použito stínění z minerálních materiálů. 6.2.8 Umělé osvětlení Při manipulaci s municí a výbušinami nesmí být používáno žádné umělé osvětlení, s výjimkou elektrických světel, elektrických lamp nebo plošných svítidel schváleného typu. 6.3 Ochranné opatření při vzniku dopravní nehody 6.3.1 Všeobecná ustanovení Vojenská munice a výbušiny je laborována a přezkušována tak, aby bezpečné vydržela dlouhodobé skladování. Samovolná, nežádoucí funkce není za normálních podmínek přepravy nebo v případě vzniku nehody pravděpodobná. S výjimkou skupiny zboží 1.5, kde požár zvyšuje pravděpodobnost exploze. 6.3.2 Činnost ve stavu nouze Činnost ve stavu nouze musí být přizpůsobena ke skutečnému stupni nebezpečí. 8 Činnost se musí řídit Protokolem o nebezpečnosti výbušiny uvedeným v příloze B tohoto standardu. Požáry nesmí být za žádných okolností hašeny, pokud náklad obsahuje zboží nebo látky třídy nebezpečnosti 1.1, 1.2 nebo 1.5, a osádka se musí uchýlit do zóny malého nebezpečí. 6.3.3 Poloměr nebezpečí Směrný poloměr určuje vzdálenosti ohrožení osob. Jsou definovány čtyři oblasti odlišující se rizikem - od nepřijatelného nebezpečí až po důvodně malé bezpečné vystavení. Tyto vzdálenosti závisí na vzdálenostech odvozených od NEQ. Místo vzniku výbuchu Nepřijatelné nebezpečí Značné nebezpečí Střední nebezpečí Malé nebezpečí 8 Není nutné stanovovat činnost v souvislosti s nebezpečným zbožím v případě defektu pneumatiky nebo malé dopravní nehody, pokud nedochází k poškozování obalu munice. 16

6.3.3.1 Poloměr se značným nebezpečím Je minimální vzdálenost, která je povolena osobám při přímém zákroku v nouzové situaci. V této vzdálenosti může dojít ke zraněním v důsledku přetlaku tlakové vlny resp. ke smrtelnému zranění v důsledku střepin a úlomků. K ochraně proti tlakové vlně, střepinám a úlomkům, včetně stavebních materiálů je nutný velmi odolný úkryt. Poloměr se značným nebezpečím je stanoven následovně: - Třída 1.1 a 1.5: 9.6 NEQ 1/3, kde M je čistá hmotnost výbušiny v kilogramech. - Třída 1.2: 135 metrů, fixní vzdálenost charakterizující relativní bezpečnost v lehkém úkrytu v průběhu počátečních fází progresivních explozí, ale vyžaduje masivní úkryt se zvyšující se frekvencí explozí a pro ochranu proti vymetené munici. - Třída 1.3: 3.2 NEQ 1/3 minimálně 60 m. Tato vzdálenost ve spojení s fyzickou barierou chrání jednotlivce od vyzařovaného tepla. 6.3.3.2 Poloměr se středním nebezpečím Je hranice druhé nejvíce ohrožené oblasti, kde se může nacházet osoba účastnící se přepravy. V této oblasti mohou zůstat osoby, které nemohou být evakuovány zpět do oblasti s nízkým poloměrem nebezpečí. Nechráněným osobám na volném prostranství hrozí vážné zranění střepinami a úlomky. Osoby musí být v masivním úkrytu a vzdáleny od skleněných oken a lehkých konstrukcí, které by mohly být poškozeny. Ohrožení každého jednotlivce je nepřímo úměrné vzdáleností od tohoto poloměru. Poloměr se středním nebezpečím stanoven následovně: - Třída 1.1 a 1.5: 22.2 NEQ 1/3 a reprezentuje vzdálenost, ve které lze tolerovat poškození budovy. Jestliže není menší než 400 m, představuje toto tolerovatelné nebezpečí účinek úlomků na jednotlivce uvnitř obydlí a v zastavěné oblasti. - Třída 1.2: 68 NEQ 0.18 představuje vzdálenost, ve které jsou osoby ve vozidlech vystaveny tolerovatelnému nebezpečí. Minimum je 270 metrů. - Třída 1.3: 3.2 NEQ 1/3 s minimem 60 metrů. Tato vzdálenost je stejná jako u poloměru s vysokým nebezpečím, poněvadž nebezpečím je vyzařované teplo. 6.3.3.3 Poloměr s malým nebezpečím Minimální vzdálenost směrem od epicentra pro osoby, které nejsou účastníky nehody včetně civilních osob a záchranných služeb. Úkryty s výjimkou velkých prosklených prostor zabezpečují ochranu. Poloměr s nízkým nebezpečím je stanoven následovně: - Třída 1.1 a 1.5: 44.4 NEQ 1/3 V této vzdálenosti je zabezpečeno zmírnění působení tlakové vlny a účinků poškozených konstrukcí, s výjimkou velkých prosklených ploch. V této vzdálenosti je zabezpečeno relativně malé nebezpečí poranění nebezpečnými úlomky. - Třída 1.2: 1000 metrů. Tato vzdálenost je stanovena jako evakuační standard. - Třída 1.3: 6.4 NEQ 1/3 Vzdálenost k neobydleným budovám, s minimem 60 metrů, zabezpečuje ochranu proti ohni a sálavému teplu. 17

6.4 Klasifikace munice a výbušin 6.4.1 Všeobecná ustanovení a) Munice a výbušiny jsou klasifikovány na základě výsledků zkoušek prováděných podle ČOS 130013. Národní autority pro klasifikaci munice jsou uvedeny tamtéž. b) Munice a výbušiny jsou roztříděny do šesti tříd nebezpečnosti: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5 a 1.6. c) Munice a výbušiny jsou rovněž roztříděny do třinácti skupin snášenlivosti: A až H, J, K, L, N a S. d) Povolené kombinace tříd nebezpečnosti a skupiny snášenlivosti jsou uvedeny v tabulce č.1. Klasifikační kód je složen z čísla třídy nebezpečnosti a písmene skupiny snášenlivosti. TABULKA č. 1: Kombinace tříd nebezpečnosti a skupin snášenlivosti A B C D E F G H J K L N S 1.1 1.1A 1.1B 1.1C 1.1D 1.1E 1.1F 1.1G 1.1J 1.1L 1.2 1.2B 1.2C 1.2D 1.2E 1.2F 1.2G 1.2H 1.2J 1.2K 1.2L 1.3 1.3C 1.3F 1.3G 1.3H 1.3J 1.3K 1.3L 1.4 1.4B 1.4C 1.4D 1.4E 1.4F 1.4G 1.4S 1.5 1.5D 1.6 1.6N 6.4.2 Definice tříd nebezpečnosti munice a výbušin a) Třída nebezpečnosti 1.1 Třída zahrnuje munici a výbušiny, které způsobují hromadný výbuch, při němž dochází k okamžité detonaci celého nákladu. Hlavním rizikem této třídy jsou výbuch, tlaková a seismická vlna. Výbuch má za následek vážné strukturální poškození, jehož charakter a rozsah jsou závislé na množství iniciované výbušiny. Nebezpečné mohou být úlomky vymrštěné z objektu, ve kterém výbuch nastal nebo ze vzniknuvšího kráteru. b) Třída nebezpečnosti 1.2 Třída zahrnuje munici a výbušiny, u kterých je nebezpečí rozletu fragmentů, ale kde nehrozí nebezpečí hromadného výbuchu. Výbuch končí progresivním hořením a jednotlivými samostatnými výbuchy. Střepiny, zbytky hoření a nevybuchlá munice mohou být vymršťovány ve značném množství. Některá rozlepující se munice může vybuchnout naráz a způsobit požár nebo další výbuchy. Účinky tlakové (rázové) vlny jsou omezeny na bezprostřední okolí. Účelem určení bezpečnostní vzdálenosti je rozlišení závislosti velikosti a vzdálenosti doletu fragmentů. Existují výrobky, které metají malé fragmenty do střední vzdálenosti (např. střely a náboje ráže od 20 do 60 mm) a také výrobky, které metají 18

velké fragmenty do velké vzdálenosti (např. střely a náboje ráže nad 60 mm, rakety a raketové motory včetně výbušné hnací látky), u kterých nehrozí nebezpečí hromadného výbuchu. c) Třída nebezpečnosti 1.3 Třída zahrnuje munici a výbušiny, které buď hoří značně prudce a s produkcí intenzivního tepla se značným tepelným vyzařováním (nebezpečí hromadného požáru), anebo které hoří sporadicky. Tato třída zahrnuje munici a výbušiny, které produkují značné množství sálavého tepla a zapalují se jeden od druhého za současného vzniku tlakové (rázové) vlny nebo fragmentů nebo obojího. Tato třída dále zahrnuje munici a výbušiny, které hoří značně prudce a intenzivním teplem se značným tepelným vyzařováním (nebezpečí hromadného požáru) nebo, které hoří sporadicky. Elementy z této skupiny mohou vybuchovat, ale obvykle nevytváří nebezpečné střepiny. Předmětem rozletu mohou být hořící zbytky a hořící obaly. d) Třída nebezpečnosti 1.4 Třída zahrnuje munici a výbušiny, které nepředstavují žádné nebezpečí. Tato třída zahrnuje látky, které jsou nebezpečné mírným hořením. Hoření výrazně nepodporují. Účinky jsou v převážné míře omezeny na obal. Není předpokládán rozlet střepin značné velikosti nebo rozsahu. Vnější požár nezpůsobuje současný výbuch celkového množství obsahu v obalu takové munice. Některé látky jsou zařazeny do skupiny snášenlivosti S. Tyto látky jsou baleny nebo konstruovány tak, že jakýkoliv účinek výbuchu v průběhu skladování a přepravy je omezen na obal s výjimkou, kdy je tento obal poškozen vnějším ohněm. e) Třída nebezpečnosti 1.5 Velmi necitlivé látky s nebezpečím hromadného výbuchu. Třída zahrnuje munici a výbušiny, u kterých je nebezpečí hromadného výbuchu, ale jsou tak necitlivé, že existuje jen velmi malá pravděpodobnost iniciace nebo přechodu z hoření do detonace za normálních podmínek. Pravděpodobnost přechodu z hoření na detonaci je větší, jestliže je převáženo nebo skladováno velké množství munice a výbušin. f) Třída nebezpečnosti 1.6 Extrémně necitlivé látky bez nebezpečí hromadného výbuchu. Třída zahrnuje munici a výbušiny, které obsahují pouze extrémně necitlivé detonující látky, se zanedbatelnou pravděpodobností náhodné iniciace nebo jejího šíření. Nebezpečí od látek třídy nebezpečnosti 1.6 je omezeno na výbuch jedné látky. 6.4.3 Munice, která neobsahuje žádné výbušiny, ani jiné nebezpečné látky (např. školní munice, makety bomb, min, nábojů a střel), je vyřazena z tohoto systému klasifikace. To, že munice nebo její části neobsahují žádné výbušiny se na ní vyznačuje slovně nebo předepsanými znaky. 19

6.5 Definice skupin snášenlivosti Skupina A: Primární výbušné látky (třaskaviny). Skupina B: Předmět obsahující primární výbušnou látku a obsahující méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Skupina C: Hnací výbušná látka nebo jiná deflagrující výbušná látka nebo předmět obsahující takovou výbušnou látku. Skupina D: Sekundárně detonující výbušná látka nebo černý prach nebo předmět obsahující detonující výbušnou látku, v každém případě bez iniciačního prostředku a bez hnací náplně nebo předmět obsahující primární výbušnou látku a obsahující nejméně dvě nebo více na sobě nezávislé účinné bezpečnostní zařízení. Skupina E: Předmět obsahující sekundárně detonující výbušnou látku, bez prostředku iniciace, s hnací náplní (jinou, než náplní obsahující hořlavou kapalinu nebo gel nebo hypergolické kapaliny). Skupina F: Předmět obsahující sekundárně detonující výbušnou látku s vlastním prostředkem iniciace, s hnací náplní (jinou, než obsahující hořlavou kapalinu nebo gel nebo hypergolické kapaliny) nebo bez hnací náplně. Skupina G: Pyrotechnická látka nebo munice obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak osvětlovací, zápalnou, slznou nebo dým produkující látku (jinou, než předmět vodou aktivovaný nebo látku obsahující bílý fosfor, fosfidy, pyroforickou látku, hořlavou kapalinu nebo gel nebo hypergolické kapaliny). Skupina H: Předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i bílý fosfor. Skupina J: Předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i hořlavou kapalinu nebo gel. Skupina K: Předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i toxické chemické činidlo. Skupina L: Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látku a představující zvláštní riziko (např. vlivem aktivace vody nebo přítomností hypergolických kapalin, fosfidů nebo pyroforické látky) a vyžadující oddělení každého druhu. Skupina N: Předmět, který obsahuje pouze extrémně necitlivé detonující látky. Skupina S: Látky nebo předměty balené tak nebo konstruované tak, že jakékoliv účinky nebezpečí vznikající z náhodné funkce jsou omezeny na prostor obalu, jestliže balík nebyl poškozen ohněm, v takovém případě veškerá tlaková vlna nebo účinky rozletu jsou omezeny na prostor tak, že podstatně nezabraňují nebo nezakazují hašení požáru nebo jiné činnosti ve stavu nouze v bezprostřední blízkosti zásilky (kusu). 6.5.1 Dodatkové ohrožení Pokud munice obsahuje toxické a korosivní složky charakterizované jako nebezpečné zboží, musí být označena v souladu s přílohou D tohoto standardu. Pokud může munice a výbušiny způsobit dodatkové ohrožení, které není zřejmé z třídy nebezpečnosti, skupiny snášenlivosti nebo dodatkových nálepek je nutno, aby toto bylo obsaženo v dokumentaci pro přepravu. Ohrožení musí být popsáno odděleně a ihned dostupné v Protokolu o nebezpečnosti výbušiny a Dodatkového protokolu o nebezpečnosti výbušiny v příloze tohoto standardu. Toto se týká: 1) Hlavní nálož výrobku obsahuje sloučeniny reagující se vzduchem a představující nevýbušné ohrožení. 2) Obsah v případě reaguje nebezpečně, avšak explozivně v důsledku požáru při nehodě. 3) Nebezpečí výbuchu není zřejmé z třídy nebezpečnosti, skupiny snášenlivosti nebo dodatkových nálepek. 6.6 Nakládka munice a výbušin 20

6.6.1 Všechny nebezpečné látky a předměty se rozdělují do následujících tříd nebezpečnosti: 1. Výbušiny 1.1. Předměty a látky představující nebezpečí hromadné exploze 1.2. Předměty a látky s rysy nebezpečí, ale bez nebezpečí hromadné exploze 1.3. Předměty a látky nebezpečné vznícením, menší nebezpečí explose a menší rysy nebezpečnosti, bez nebezpečí hromadné exploze 1.4. Předměty a látky představující malé nebezpečí během přepravy 1.5. Velmi necitlivé látky, které představují nebezpečí hromadné exploze 1.6. Velmi necitlivé látky bez nebezpečí hromadné exploze 2. Plyny 2.1. Hořlavý plyn 2.2. Nehořlavý, netoxický plyn 2.3. Toxický plyn 3. Hořlaviny tekuté 4. Hořlaviny pevné, látky náchylné k samovolnému vznícení, látky, které ve styku s vodou vylučují hořlavé plyny 4.1. Hořlaviny pevné 4.2. Látky náchylné k samovolnému vznícení 4.3. Látky, které ve styku s vodou vylučují hořlavé plyny 5. Oxidační a organické látky 5.1. Oxidační látky 5.2. Organické peroxidy 6. Toxické a infekční látky 6.1. Toxické látky 6.2. Infekční látky 7. Radioaktivní materiál 8. Žíravé látky 9. Různé nebezpečné látky a předměty 21

6.6.2 Nebezpečné zboží třídy nebezpečnosti 1 (výbušiny) nesmí být loženo do jednoho přepravního prostředku ani do společného kontejneru spolu se zásilkami (baleními) ostatních tříd nebezpečnosti třídy 2 až 9! 6.6.3 Nakládka dle skupiny snášenlivosti Pokud munice a výbušiny nenáležejí do téže skupiny snášenlivosti a jsou nakládány společně, jsou pouze povoleny tyto kombinace, jinak nelze náklad naložit na jeden přepravní prostředek: TABULKA č. 2: Slučování skupin snášenlivosti Sk. A B C D E F G H J K L N S A 1 B X 2 2 2 X C X X X X 3 X D 2 X X X X 3 X E 2 X X X X 3 X F 2 X X G X X X X X H X X J X X K X L 4 N 3 3 3 5 6 S X X X X X X X X 6 X X = Smíšená nakládka povolena 1 = Za normálních okolností není povolena přeprava silniční, železniční, letecká a na vnitrozemských vodních tocích. 2 = Požadované množství, splňující všechny předpokládané operační požadavky, zapalovače skupiny nebezpečnosti 1.1 třídy snášenlivosti B mohou být přepravovány s jinými muničními předměty ze skupiny snášenlivosti D,E nebo F do nichž zapalovače náleží. Jestliže je nakládka takto uskutečněna, skupinou snášenlivosti je ta skupina, ze které se předmět skládá. 3 = Předměty ze skupiny snášenlivosti N nesmí být nakládány s předměty jiných skupin snášenlivosti s výjimkou skupiny S. Jestliže však takové předměty jsou nakládány s předměty skupiny snášenlivosti C, D a E, předměty skupiny N musí být považovány, že mají charakteristiky skupiny snášenlivosti D a pravidla pro slučování skupin snášenlivosti se použijí obdobně. 4 = Vojenská munice a výbušiny skupiny snášenlivosti L nesmí být loženy spolu s municí a výbušinami ostatních skupin snášenlivosti. Dále munice a výbušiny skupiny snášenlivosti L nesmí být loženy se stejným druhem munice a výbušin ze skupiny snášenlivosti L. 5 = Je dovoleno společně přepravovat munici 1.6N. Skupina snášenlivosti takto přepravované munice je N, jestliže munice náleží do téže skupiny nebo jestliže bylo prokázáno, že v případě detonace jednoho kusu munice, nenastane okamžitý přenos detonace na munici z jiné skupiny. Jestliže se nejedná o tento případ, celá zásilka munice by měla být považována za skupinu D, a použijí se pravidla pro slučování skupin snášenlivosti. 6 = Smíšená zásilka munice 1.6N a 1.4S může být považována za zásilku s charakteristikou skupiny snášenlivosti N. 6.6.4 Nakládka dle třídy nebezpečnosti 22

Do téhož přepravního prostředku je povoleno nakládat munici a výbušiny totožných tříd nebezpečnosti. Pokud budou loženy do téhož přepravního prostředku munice a výbušiny různé třídy nebezpečnosti, musí být splněny podmínky čl. 6.6.3. Potom smíšená nakládka jako celek je považována, že náleží do skupiny s nejvyšší třídou nebezpečnosti v pořadí 1.1, 1.5, 1.2, 1.3, 1.6 a 1.4. Jestliže v jedné přepravní jednotce jsou přepravovány látky třídy nebezpečnosti 1.5 s látkami a předměty třídy nebezpečnosti 1.2, z hlediska klasifikace a přepravy je celý náklad považován za třídu 1.1. 6.7 Požadavky na balení, šablonování a označování štítky 6.7.1 Balení munice a výbušin 1. Musí mít takovou tuhost, konstrukci a vlastnost, že nemůže během přepravy dojít k samovolnému otevření nebo poškození. Chrání výbušné předměty a nezvyšuje riziko neúmyslného zážehu nebo roznětu za normálních podmínek přepravy, včetně předvídatelných změn teploty, vlhkosti a tlaku. 2. Musí být vyrobeno z materiálu, který nereaguje s převáženým obsahem ani s nim nevytváří nebezpečnou kombinaci. Toto se rovněž vztahuje na vnitřní úchyty, výztuhy, vložky a konzervační prostředky. 3. Musí mít hodné vnitřní úchyty nebo výplně, které zabezpečují bezpečnosti vojenské munice a výbušin. 4. Musí být pro svůj účel zkoušen a schválen oprávněnou organizací pro zkoušení, atestaci a kontrolu obalů. 6.7.2 Označování nákladu Každý nebezpečný náklad musí být označen příslušným výstražným štítkem (bezpečnostní značkou, nálepkou) pro označení nebezpečnosti. Každé třídě nebezpečnosti přísluší odpovídající značení. Bezpečnostní značka musí být naprosto zřejmá a nepochybná a náklad jí musí být označen po celou dobu přepravy, manipulace a skladování. Výstražné značky se umísťují na náklad před manipulační značky. U nezabalených kusů se označení umísťuje na předmět, na jeho sáně nebo na jeho manipulační, skladovací nebo uzavírací zařízení. 6.7.3 Každý kus nákladu musí být zřetelně a trvale opatřen UN číslem s předsazenými písmeny UN. Na bednách a jiných obalech tvaru rovnoběžnostěnu se bezpečnostní značka umísťuje na boční a čelní straně a také na víku. Na bubnech a sudech se umisťuje na jedno dno a na plášti na dvou protilehlých bočních stranách. Na pytlích v horní části u švu ze dvou stran, na žocích na dvou protilehlých bočních stranách. Svazky výrobků se opatřují výstražnými značkami na čelní straně a na boční straně. Na ostatních obalech (ocelové láhve, koše) se umisťují, popřípadě připevňují k obalu na nejvhodnějším a dobře viditelném místě. Všechny nálepky k označení nebezpečí musí být umístěny blízko sebe na tu samou plochu kusu, pokud to připouštějí rozměry kusu, přitom nesmějí zakrývat jinou nálepku nebo označení. Pokud se nálepka nemůže umístit tímto způsobem, lze nálepku pevně spojit např. kusem provázku k přepravovanému nákladu. Za označení přepravních obalů odpovídá vždy odesílatel. V případě nutnosti utajení se materiál viditelně neoznačuje, ale přepravní dokumenty musí obsahovat všechny nutné informace o přepravovaném nebezpečném nákladu. Jakékoliv pochybnosti při označování se řeší v souladu s platnou legislativou a s bezpečnostním poradcem pro přepravu nebezpečných nákladů. 6.7.4 Označování vozidel a kontejnerů 23

Velké bezpečnostní značky jsou umísťovány na vnější povrch kontejnerů a vozidel a musí odpovídat bezpečnostním značkám požadovaným pro nebezpečný náklad obsažený v kontejneru nebo ve vozidle. Na vozidlech přepravujících kusy obsahující látky nebo předměty třídy 1 nebo radioaktivní látky třídy 7 musí být velké bezpečnostní značky umístěny na obou bočních stranách a na zadní straně vozidla. Na velkých bezpečnostních značkách pro třídu 1 nemusí být uvedeny skupiny snášenlivosti, pokud vozidlo nebo kontejner přepravuje látky nebo předměty spadající do dvou nebo více skupin snášenlivosti. Vozidla nebo kontejnery přepravující látky nebo předměty různých podtříd musí být označeny pouze velkými bezpečnostními značkami odpovídajícími vzoru nejnebezpečnější podtřídy v tomto pořadí: 1.1 (nejnebezpečnější), 1.5, 1.2, 1.3, 1.6, 1.4 (nejméně nebezpečné). Jsou-li látky klasifikačního kódu 1.5 přepravovány s látkami nebo předměty podtřídy 1.2, musí být dopravní jednotka nebo kontejner označeny velkou bezpečnostní značkou pro podtřídu 1.1. Vozidla přepravující nebezpečný náklad je třeba opatřit minimálně dvěma pravoúhlými reflexními tabulkami oranžové barvy (výstražné tabulky). Reflexní oranžové tabulky musí být 40 cm široké a 30 cm vysoké. Tyto tabulky musí mít černý okraj 15 mm široký a mohou být ve středu rozděleny vodorovnou černou čarou o tloušťce 15 mm. Výška černých číslic je 100 mm. Jestliže rozměry a konstrukce vozidla jsou takové, že disponibilní povrch je nedostačující pro umístění těchto tabulek, jejich rozměry mohou být zmenšeny na šířku 300 mm, výšku 120 mm a šířku černého okraje 10 mm. Dovolené tolerance pro výše uvedené rozměry jsou 10 procent. Výstražná tabulka se skládá z identifikačního čísla nebezpečnosti (nahoře) a UN čísla (dole), která musí být nesmazatelná a musí zůstat viditelná po 15 minutách přímého působení ohně. (viz. Příloha D) Pro látky třídy 1 se jako identifikační číslo nebezpečnosti používá klasifikační kód, který se sestává z čísla podtřídy a písmene skupiny snášenlivosti. (viz. bod 6.4 a 6.5). OBRÁZEK č. 1: Označování silničních vozidel a kontejnerů Výstražné tabulky, které musejí být jasně viditelné, se upevňují vpředu i vzadu svisle k podélné ose dopravního prostředku. U souprav se druhá tabulka připevňuje na zadní stranu přívěsu nebo návěsu (posledního vozidla soupravy). Dolní okraj výstražných tabulek nesmí být umístěn výše než 1,5 m nad vozovkou. Uvedené umístění se vyžaduje i v takových případech, kdy jsou vojenská munice nebo výbušiny naloženy pouze na jedno vozidlo soupravy. Povinnost opatřit vozidlo, resp. vozidla soupravy výstražnými tabulkami je přesně určena a závisí na povaze přepravovaných zásilek nebezpečné povahy a na jejich hmotnosti. Pokud není označení vozidla výstražnými tabulkami opodstatněné, je nutno tyto tabulky, buď odstranit nebo je úplně zakrýt tak, aby ani část oranžové barvy nebyla viditelná a aby 24