POSTUPY ZKOUŠEK ODOLNOSTI MUNICE VŮČI ZÁSAHU MALORÁŽOVOU STŘELOU

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ČOS POSTUPY ZKOUŠEK ODOLNOSTI MUNICE VŮČI ZÁSAHU MALORÁŽOVOU STŘELOU Praha

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD březen 2004 POSTUPY ZKOUŠEK ODOLNOSTI MUNICE VŮČI ZÁSAHU MALORÁŽOVOU STŘELOU Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu: STANAG 4241 Bullet Impact, Munition Test Procedures Postupy zkoušek odolnosti munice proti zásahům malorážovými střelami Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 Obsah 1 Předmět standardu 4 2 Nahrazení předchozích standardů (norem) 4 3 Související citované dokumenty 4 4 Vypracování standardu 5 5 Definice 5 6 Všeobecná ustanovení 5 7 Podrobnosti zkoušek 6 1 Předmět standardu 1.1 ČOS Postupy zkoušek odolnosti munice vůči zásahu malorážovou střelou zavádí v České republice STANAG 4241 Bullet Impact, Munition Test Procedures. Standard stanovuje postupy zkoušek pro hodnocení reakce vojenské munice (dále munice) na zásah jednou nebo více malorážovými střelami a je závazný pro munici s obsahem výbušnin vyvíjenou a/nebo zaváděnou do výzbroje Armády České republiky (dále AČR) po dni nabytí jeho platnosti s výjimkou uvedenou v odstavci 1.3. Cílem standardu je zajistit, aby do výzbroje AČR byla zavedena pouze ta munice, která má standardizovaným způsobem prověřené charakteristiky určující její bezpečnost a vhodnost pro dané použití z hlediska záměrného zásahu vystřelenou střelou. 1.2 Účelem tohoto standardu je: a) stanovit standardní zkušební postup (Postup 1) pro hodnocení reakce munice na zásah třírannou dávkou průbojných (AP) střel typu M2 ráže 12,7 mm; b) stanovit alternativní zkušební postup (Postup 2) pro hodnocení reakce munice, pokud k nějaké dojde, na zásah jednou nebo více střelami, které jsou reprezentativní pro střely určené prostřednictvím vyhodnocení rizikového ohrožení (THA). 1.3 ČOS není závazný pro konkrétní typ vojenské munice, jehož vývoj byl zahájen před dnem nabytí platnosti standardu a který bude zaveden do výzbroje AČR ve lhůtě maximálně 24 měsíců od data nabytí platnosti standardu. 2 Nahrazení předchozích standardů (norem) Tento standard nenahrazuje žádný předchozí standard nebo předpis ani žádnou normu. 3 Související citované dokumenty V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího standardu, platí tento související standard bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího standardu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání citovaného dokumentu. 4

5 AAP-6 AOP-38 AOP-39 STANAG 4123 STANAG 4439 United Nations (UN) Document ST/SG/AC.10/11/ Rev 3/R.256 ČOS NATO Glossary of Terms and Definitions Terminologický slovník pojmů a definic NATO Glossary of Terms and Definitions Concerning the Safety and Suitability for Service of Munitions, Explosives and Related Products Terminologický slovník pojmů a definic týkajících se bezpečnosti a způsobilosti k používání munice, výbušnin a přidružených produktů Guidance on the Development, Assessment and Testing of Insensitive Munitions (MURAT) Směrnice pro vývoj, hodnocení a testování necitlivé munice Determination of the Classification of Military Ammunition and Explosives AASTP-3 Klasifikace (třídění) vojenské munice a výbušnin AASTP-3 Policy for Introduction, Assessment and Testing for Insensitive Munitions (MURAT) AOP-39 Zásady pro zavádění, hodnocení a zkoušení necitlivé munice AOP-39 Recommendation on the Transport of Dangerous Good, Manual of Tests and Criteria Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, příručka zkoušek a kritérií 4 Vypracování standardu Zpracovatel: Vojenský technický ústav výzbroje a munice Slavičín, Ing. Lumír Kučera 5 Definice Níže uvedené definice mají usnadnit použití tohoto standardu. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38, AOP-39 a STANAG Vyhodnocení rizikového ohrožení (THA). Vyhodnocení profilu vnějšího prostředí životního cyklu munice ke stanovení ohrožení a rizik, kterým může být munice vystavena. Hodnocení zahrnuje ohrožení představovaná vlastní municí, nepřátelskou municí, mimořádnými událostmi (nehodami) a manipulací a musí být založeno na analytických nebo empirických údajích o vhodném rozsahu. Necitlivá munice (IM). Munice, která spolehlivě splňuje výkonové, pohotovostní a funkční požadavky, ale přitom minimalizuje pravděpodobnost nežádoucí iniciace a rozsah následného poškození zbraní, logistických systémů a živé síly, je-li vystavena neplánovanému podnětu. 6 Všeobecná ustanovení 6.1 Kromě obvyklých podmínek vnějších prostředí pro munici a jejích nehodových stavů je nezbytné vyhodnotit i pravděpodobnou reakci munice, je-li tato vystavena záměrnému zásahu malorážovou střelou. Ten může v mírové době nastat následkem sabotážní akce nebo v době války jako důsledek nepřátelské činnosti. Munice, která je uložena v nechráněných skladech, skladištích nebo odpalovacích zařízeních, je považována za zvláště zranitelnou. Zkouška odolnosti vůči zásahu malorážovou střelou může sama o sobě představovat pouze konkrétní soubor podmínek a není např. možno vyhovět celé široké škále útočících zbraní, velikostí fragmentů (střepin), dopadových rychlostí nebo úhlů, která se může vyskytnout v praxi. 5

6 Hodnocení využívá formu standardizovaných zkoušek popsaných v následujících částech tohoto standardu. 6.2 Údaje získané podle tohoto standardu musí být na základě žádosti předložené cestou příslušných národních orgánů dostupné dalším státům NATO spolupracujícím na společném vývoji zbraní a/nebo munice nebo programu dodávek. 7 Podrobnosti zkoušek 7.1 Použití standardu a výběr zkoušky. ČOS obsahuje dva zkušební postupy. Postup 1 je standardizovaná zkouška a je určena jako prostředek společného hodnocení necitlivé munice (IM) a požadavků třídy nebezpečnosti (HD) 1.6 (viz STANAG 4123, United Nations Document ST/SG/AC.10/11/Rev 3/R.256 a STANAG 4439). Postup 2 je přizpůsobitelný a jeho parametry jsou založeny na vyhodnocení rizikového ohrožení (THA). Buď jedna, nebo druhá zkouška se musí aplikovat na každou munici obsahující výbušniny. Jsou-li zkoušky určeny ke splnění požadavků jak pro IM, tak pro klasifikaci munice (HC), musí být jejich programy koordinovány s příslušnými národními orgány (národními autoritami) pro tyto dvě oblasti. 7.2 Temperace. Má-li být zkouška prováděna při teplotách odlišných od teploty okolí, je třeba zaručit, že zkoušený předmět je před uskutečněním zkoušky stabilizován na požadovanou teplotu. 7.3 Orientace zásahu. Zkoušený předmět musí být zpravidla umístěn svou nejdelší osou v horizontální poloze, na vhodném podstavci ve výšce umožňující snadné zkoušení, ale může být orientován jinak, jsou-li splněny požadavky odstavce 7.7. V případě nezbytnosti může být předmět upoután nebo mohou být použity jiné prostředky, aby se zabránilo jeho pohybu. Taková omezující zařízení však nesmí překážet použití přístrojů ani podstatně ovlivňovat schopnost obalu (pláště) náplně nebo motoru prasknout nebo se roztříštit. 7.4 Konfigurace zkoušeného předmětu. Zkoušený předmět musí být ve své kompletní konfiguraci (pokud není jinak určeno THA a pro účely klasifikace odsouhlaseno příslušným národním orgánem). Zkoušený předmět musí být standardním výrobním typem, nicméně v případě testování kompletní munice musí být nevýbušné části pouze geometricky a tepelně reprezentativní. U kompletních muničních systémů obsahujících více než jednu hlavní energetickou součást (jako např. raketové motory a bojové hlavice) mohou být tyto součásti zkoušeny buď individuálně, nebo jako komplet. Jsou-li zkoušeny jako komplet, musí být každá jednotlivá součást podrobena celému souboru samostatných zásahů střelou. Předmět může být buď v obalu, nebo nezabalený podle schválení příslušným národním orgánem (národní autoritou). Vývojové typy mohou být použity, je-li výbušná část identická s normálním výrobním typem a může-li být prokázáno, že změny neovlivní výsledek zkoušky. Takové předměty mohou být rovněž použity k provedení předběžných hodnocení reakcí. Tam, kde je vyhodnoceno, že provozním vnějším prostředím (včetně skladování, přepravy a manipulace) bude nejpravděpodobněji vystaven předmět v obalu, měly by se zkoušky na zásah malorážovou střelou provádět v této konfiguraci. 7.5 Bezpečnost. Materiál zkoušený podle požadavků tohoto standardu může reagovat s intenzitou měnící se podle typu reakce, počínaje reakcí V. typu až po reakci I. typu nebo může dojít k jeho rozletu (viz AOP-39). Proto je tedy odpovědností organizace provádějící zkoušku zajistit bezpečnost osob a zařízení během přípravy zkoušky, v jejím průběhu a po ní. 6

7 7.6 Použitá munice a podmínky střelby. Standardní municí pro zásah je 12,7mm průbojný (AP) náboj M2 střílený z pevně uchycené zbraně. 7.7 Cíl pro střelbu. Pro zkoušky necitlivé munice Postupem 1 jsou požadovány dvě zkoušky, jedna se zamířením na součást munice s největší náplní výbušniny a druhá na výbušný prvek nejcitlivější na náraz (s výjimkou počinové náplně). Cílem musí být kruh o průměru 5 cm. Pro zásah střelami je vhodná vzdálenost přibližně m (dostatečná pro stabilizaci střely), dopadová rychlost musí být upravena na 850 ±20 m. s -1 a rychlost střelby musí být ekvivalentní hodnotě 600 ±50 ran za minutu. Přesná vzdálenost od zbraně k cíli má být určena v závislosti na přesnosti a bezpečnostních aspektech. Zásah musí být přibližně kolmý k delší ose zkoušeného předmětu. Pro zkoušky klasifikace munice v rámci Postupu 1 se provádí další zkouška (celkově tři) s počinovou náplní jako cílem střelby. Pro Postup 2 musí být parametry stanoveny vyhodnocením rizikového ohrožení (THA) a schváleny příslušným národním orgánem (národní autoritou). 7.8 Pozorování a záznamy: a) Jako minimum musí být provedena následující pozorování a uchovány jejich záznamy: 1. identifikace zkoušeného předmětu (typ, výrobní čísla, počet zkoušených předmětů atd.); 2. dopadová rychlost a rychlost střelby (je-li to aplikovatelné); 3. tlakový ráz ve dvou na sebe kolmých směrech, s minimálně třemi snímači pro každý směr; 4. svědečné desky (nepovinné); 5. záznam dějů v závislosti na času od povelu ke střelbě do konce zkoušky; 6. charakter veškerých reakcí zkoušeného předmětu; 7. charakter (velikost) a rozložení zbytků a úlomků (metoda nalezení a zmapování střepin); 8. seznam dříve provedených zkoušek na vliv vnějších prostředí; 9. druh a hmotnost energetického materiálu; 10. orientace podélné osy zkoušeného předmětu a nákres místa střelby; 11. zvukový záznam (v kombinaci s vysokorychlostním videozáznamem); 12. indikace rozletu (videozáznam nebo jiné vhodné prostředky); 13. podrobnosti o použité zbrani a munici; 14. záznam o vybraných záměrných bodech. b) Musí být pořízeny následující fotografické záznamy a videozáznamy: 1. fotografie zkoušeného předmětu před každou zkouškou a po ní; 2. fotografie všech dalších zbytků vzniklých v důsledku zkoušky; 3. barevný filmový záznam nebo videozáznam průběhu každé zkoušky. 7

8 Platnost českého obranného standardu od: 11. března 2004 U p o z o r n ě n í : Oznámení o změnách, doplňcích a revizích ČOS jsou uveřejňovány měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddíle Ostatní oznámení. Vydal Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, MO Praha. Vytiskl VOJENSKÝ TECHNICKÝ ÚSTAV OCHRANY BRNO. Rok vydání 2004, obsahuje 8 stran Distribuce: VOJENSKÝ TECHNICKÝ ÚSTAV OCHRANY BRNO, Veslařská 230, Brno, pro potřeby resortu MO distribuci zajišťuje OOS Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, Praha 6. Cenový výměr VTÚO Brno č.1/2004, cenová skupina A1-1. 8