C E L N Í S P R Á V A Generální ředitelství cel Č R Služební předpis č.: 40 / 2009 Výhradně pro informativní účely a pracovní použití Věc : Pravidla aplikace lhůt pro výpočet, zaúčtování, sdělení a platbu cla Změny a doplňky: SP č. 8/2010, SP č. 24/2010, SP č. 27/2012 Aktualizované znění ke dni: 01/01/2013 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Účel a předmět úpravy Tento služební předpis (dále jen SP ) upravuje závazný postup celních orgánů při aplikaci ustanovení právních předpisů Společenství týkajících se lhůt uplatňovaných v rámci vyměření a dodatečného vyměření cla pro a) výpočet částky cla, b) zaúčtování nebo dodatečné zaúčtování vypočtené částky cla, c) sdělení částky cla dlužníkovi, d) platbu cla. Lhůty podle čl. 1 upravují zejména Čl. 2 Právní úprava a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen celní kodex ), b) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen prováděcí nařízení ), c) nařízení Rady (EHS,Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny, v platném znění (dále jen NR 1182 ), d) zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ze dne 22. července 2009 (dále jen DŘ).
Čl. 3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto SP se rozumí a) aplikací JSD-D aplikace JSD-dovoz v rámci systému WDIS, do které se zapisují údaje vztahující se k částkám cla, b) aplikací ECDC aplikace Evidence cla a daní v rámci systému WDIS, ve které jsou vedena účetní data vztahující se k částkám cla. Čl. 4 Pravidla pro lhůty, data a termíny (1) NR 1182, určující pravidla pro lhůty, data a termíny, se vztahuje na akty Rady a Komise, které jsou nebo budou přijaty na základě Smluv 1). (2) Pojem lhůta podle čl. 3 NR 1182 znamená časový úsek, vyjádřený v hodinách, dnech, týdnech, měsících nebo rocích, který není spjat s předem určeným datem či událostí. (3) Je-li v právních předpisech Společenství uvedeno, že událost nastane v určitý den, resp. do určitého dne, popř. že úkon má nebo musí být proveden v určitém okamžiku (k určitému datu), jedná se o pojmy data a termíny, v rámci znění čl. 4 a 5 NR 1182. (4) Do běhu lhůt se zahrnují svátky, neděle a soboty, pokud nejsou výslovně vyňaty, nebo pokud lhůty nejsou vyjádřeny v pracovních dnech. (5) Je-li posledním dnem lhůty určené jinak než podle hodin svátek, neděle nebo sobota, skončí tato lhůta uplynutím poslední hodiny následujícího pracovního dne. Toto ustanovení se nevztahuje na lhůty počítané zpětně od určitého data nebo události (čl. 3 odst. 4 NR 1182). (6) Pro účely NR 1182 se svátky rozumí všechny dny označené jako takové členským státem nebo orgánem Společenství, ve kterém má být úkon proveden. Pracovními dny se pak rozumějí všechny jiné dny, než svátky, neděle a soboty. (7) Členské státy předávají Komisi seznam dnů označených jako svátky podle jejich právních předpisů. Komise tyto seznamy doplní o dny označené jako svátky v orgánech Společenství a zveřejní je v Úředním věstníku Evropské unie. Čl. 5 Obecná ustanovení (1) Výpočet částky cla a její zápis do ECDC je nutno provést ve lhůtách uvedených v čl. 218 a 220 celního kodexu. K prodloužení těchto lhůt může dojít při splnění podmínek uvedených v čl. 219 celního kodexu. (2) Pro účely tohoto SP se stanoví, že lhůta pro výpočet částky cla je shodná se lhůtou pro zápis této částky do ECDC (zaúčtování či dodatečné zaúčtování podle celního kodexu). Toto pravidlo platí pro všechna rozhodnutí, kromě rozhodnutí vydaných v řízení o opravných prostředcích. Jakmile je částka cla zaúčtována, musí být podle čl. 221 celního kodexu odpovídajícím postupem sdělena dlužníkovi. (3) Případné překročení lhůt nemá vliv na povinnost dodatečně zapsat částku cla do ECDC. I v těchto případech celní úřad zapsanou částku cla do ECDC rozhodnutím sdělí dlužníkovi. 1) Například Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství, Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, Smlouva o Evropské unii. 2
(4) Evropská komise považuje překročení lhůt stanovených celními předpisy Společenství za nesrovnalost, která případně může mít za následek finanční postih členského státu v podobě úroků 13). (5) Je-li správcem daně z přidané hodnoty celní úřad, lhůty pro výpočet částky cla a její zápis do ECDC, uvedené v tomto SP, platí také pro výpočet částky daně z přidané hodnoty vybírané v souvislosti s dovozem zboží, a její zápis do ECDC (ustanovení 4 odst. 1 písm. r) a 93 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Čl. 6 Stanovení nároku Společenství na clo (1) Nárok Společenství na částky cel je stanoven, jakmile jsou splněny podmínky stanovené celními předpisy, které se týkají zaúčtování částky nároku a vyrozumění dlužníka (čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, v platném znění). (2) Aniž jsou dotčena ustanovení tohoto SP týkající se zaúčtování cla v případě vzniku celního dluhu přijetím celního prohlášení, je podmínka pro zaúčtování částky cla v případě vzniku celního dluhu jiným způsobem než přijetím celního prohlášení splněna v okamžiku, kdy celní úřad může a) vypočítat částku cla a b) určit dlužníka. (3) Celní úřad dodatečně zaúčtuje částku cla v případě, že podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 je možné považovat za splněné. (4) Pokud je možné považovat podmínky pro zaúčtování, resp. dodatečné zaúčtování cla podle odstavců 2 a 3 za splněné, vyrozumí celní úřad dlužníka o svém záměru přijmout rozhodnutí o vyměření, resp. dodatečném vyměření částky cla. V tomto vyrozumění, kterým je zahájeno řízení o vyměření (dodatečném vyměření) částky cla, sdělí celní úřad dlužníkovi všechny důvody, na jejichž základě chce vydat rozhodnutí, včetně odkazů na veškeré doklady či informace týkající se případu. Celní úřad ve vyrozumění zároveň stanoví lhůtu, ve které dlužník může vyjádřit své stanovisko. (5) Lhůta pro vyjádření uvedená v odstavci 4 činí nejméně 8 dní a v závislosti na složitosti případu může být stanovena až na jeden měsíc ( 32 DŘ). Běh této lhůty počíná dnem, kdy bylo dlužníkovi vyrozumění sděleno. (6) Lhůta pro zaúčtování, resp. dodatečné zaúčtování cla stanovená v čl. 218 odst. 3 a čl. 220 odst. 1 celního kodexu, s možným prodloužením podle čl. 219 odst. 1 celního kodexu, počíná běžet ode dne následujícího po dni skončení lhůty uvedené v odstavci 5. Pokud však dlužník vyjádří své stanovisko před koncem této lhůty a zároveň prohlásí, že se výslovně vzdává dalšího vyjádření k případu, běží lhůta pro zaúčtování, resp. dodatečné zaúčtování cla ode dne následujícího po dni, kdy celní úřad takové stanovisko dlužníka obdržel. Jestliže účastník řízení navrhuje další důkazní prostředky, s kterými je nutno se vypořádat, lhůta pro zaúčtování se odvíjí ode dne, kdy celní úřad provede hodnocení veškerých důkazů. (7) Postup upravený v odstavcích 4 a 6 se nevztahuje na doměření cla po následné kontrole celních prohlášení. 2) 3) Čl. 11 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, v platném znění. 2) SP č. 29/2011 Postup celních orgánů při provádění následné kontroly údajů o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou. 3
ČÁST DRUHÁ LHŮTY STANOVENÉ PRÁVNÍMI PŘEDPISY SPOLEČENSTVÍ Čl. 7 Lhůty pro výpočet a zaúčtování cla (1) Celní úřad vypočítá částku cla vyplývající z celního dluhu bezprostředně po předložení či získání potřebných údajů. Částka cla je vypočtena po zadání těchto údajů do aplikace JSD-D. Takto vypočtená částka cla je přenesena do ECDC. (2) Výjimky z pravidla pro přenos do ECDC jsou uvedeny a) v čl. 217 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) až c) celního kodexu, a b) v čl. 220 odst. 2 celního kodexu. (3) Postup celních orgánů při vyměření částky cla a zápisu do ECDC stanoví jiný vnitřní akt řízení Generálního ředitelství cel 4). (4) Je-li částka cla v rámci podmínek stanovených v povolení pro používání zjednodušeného postupu zapsána deklarantem do celního prohlášení, je den uznání vypočítané částky cla celním úřadem dnem zápisu do ECDC. Je-li při zjednodušeném postupu použito celní prohlášení vyhotovené pomocí počítačového zpracování dat, postupuje celní úřad podle dotčených článků prováděcího nařízení 5). (5) Celní úřad po přijetí celního prohlášení vypočítá částku cla a zapíše ji do ECDC v případech, kdy a) provádí kontrolu celního prohlášení a k němu přiložených dokladů, nebo b) kontroluje zboží a případně odebírá vzorky (včetně tzv. velkého řízení), ihned po ukončení tohoto ověřování, nejpozději však do 10 dní po přijetí celního prohlášení. Domnívají-li se celní orgány, že kontroly, které provedly, mohou vést ke stanovení vyšší částky cla, než je částka stanovená na základě údajů uvedených v celním prohlášení, postupuje celní úřad podle čl. 248 odst. 1 prováděcího nařízení. (6) Lhůtu pro zápis částky cla do ECDC uvedenou v odstavci 5 lze výjimečně prodloužit na dobu 14 dní ode dne přijetí celního prohlášení, je-li jisté, že potřebné údaje (např. výsledek analýzy vzorku) budou do této doby známy, nebo ověřování bude v této lhůtě dokončeno. (7) Stanoví-li celní úřad na základě ověřování ukončeného ve lhůtě uvedené v odstavci 5, resp. v odstavci 6, jinou částku cla, než která vyplývá z údajů uvedených v celním prohlášení, zapíše do ECDC tuto stanovenou částku cla. (8) Postup celního úřadu před zahájením řízení i při vlastním řízení o přidělení celně schváleného určení a ověřování celních prohlášení stanoví jiný vnitřní akt řízení 6). (9) Pokud je vedeno řízení podle zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, postupuje celní úřad podle jiného vnitřního aktu řízení 7). Je-li dovážené zboží možno propustit do navrženého režimu (např. na základě rozhodnutí soudu), celní úřad vyměří částku cla a zapíše ji do ECDC ve lhůtě uvedené v odstavci 1. 4) Například SP č. 33/2010 Evidence a odvody cla, daní a dalších poplatků vyměřených v rámci celního řízení, platební styk. 5) Čl. 253a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění. 6) SP č. 46/2011 Režim volný oběh, režimy s hospodářským účinkem a konečné užití. 7) SP č. 47/2011 Postup celních orgánů při ochraně práv duševního vlastnictví. 4
(10) Při dovozu některých výrobků, na které se vztahují zvláštní právní předpisy 8), postupuje celní úřad podle jiných vnitřních aktů řízení 9). Rozhodnutí o přerušení řízení vydá celní úřad dne, kdy přijal celní prohlášení s návrhem na propuštění těchto výrobků do příslušného režimu. Téhož dne zašle také příslušnému orgánu dozoru žádost o závazné stanovisko. Pokud celní úřad závazné stanovisko neobdrží do tří pracovních dnů, má se za to, že výrobek je bezpečný. Vzhledem k ustanovení zvláštního právního předpisu 10), který stanoví jako maximální možnou lhůtu pro zadržení zboží 15 pracovních dní, vyměří celní úřad částku cla a zapíše ji do ECDC do dvou dnů ode dne ukončení 15 denní lhůty. Celní úřad o této maximální lhůtě pro zadržení zboží informuje příslušný orgán dozoru. (11) Existuje-li pochybnost, zda mají být vůči dotyčnému zboží uplatněny zákazy a omezení, a tato otázka může být zodpovězena teprve na základě výsledku kontroly provedené celními orgány, nepropustí celní úřad toto zboží do doby, než obdrží výsledek kontroly. Budeli možné podle výsledku kontroly zboží propustit, vyměří celní úřad částku cla a zapíše ji do ECDC do dvou dnů ode dne, kdy obdržel výsledek kontroly. (12) Lhůty pro vyměření částky cla a její zápis do ECDC uvedené v odstavcích 9 až 11 mohou být prodlouženy podle čl. 9 odst. 1. Čl. 8 Lhůty pro zaúčtování cla při vzniku celního dluhu (1) Ustanovení čl. 218 odst. 1 prvního pododstavce celního kodexu stanoví povinnost zapsat částku cla do ECDC ihned po jejím vypočtení, nejpozději druhý den po propuštění zboží. Tato lhůta se vztahuje na případy, kdy přijetím celního prohlášení vznikl celní dluh podle čl. 201 odst. 1 písm. a) celního kodexu (režim volný oběh, resp. režim aktivní zušlechťovací styk v systému navracení). Toto ustanovení celního kodexu pro zápis do ECDC platí rovněž v případech, kdy při propuštění zboží do režimu volný oběh nebyla nebo nemohla být stanovena konečná částka cla. Jedná se o a) neúplné celní prohlášení (čl. 254 až 259 prováděcího nařízení), b) případy, kdy celní úřad postupuje podle čl. 248 odst. 1 prováděcího nařízení. (2) Při splnění podmínek stanovených v čl. 218 odst. 1 druhém pododstavci celního kodexu zapíše celní úřad souhrnnou částku cel do ECDC do pěti dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené celním úřadem pro propouštění zboží. (3) Je-li v případě uvedeném v odstavci 2 podáno ve lhůtě stanovené celním úřadem doplňkové celní prohlášení, ve kterém je již částka cla uvedena, zapíše celní úřad po kontrole tuto souhrnnou částku cel do ECDC nejpozději do 10 dnů po skončení lhůty, ve které bylo deklarantu propouštěno zboží. (4) Pokud souhrnnou částku cel vypočítá celní úřad, musí být tato částka zapsána do ECDC ve lhůtě, která ještě umožní dodržet lhůtu pro platbu cla (čl. 222 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec celního kodexu v kontextu s čl. 227 odst. 1 písm. c), resp. odst. 3 celního kodexu). (5) Lhůty uvedené v odstavcích 1 až 4 mohou být prodlouženy na 14 dnů. Tuto prodlouženou lhůtu celní úřad dodrží také u zjednodušeného postupu v případě, že kontrolu 8) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) SP č. 9/2011 Dohled celních orgánů nad obecnou bezpečností výrobků. 10) Například rozhodnutí Komise 2003/493/ES, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz para ořechů ve skořápce pocházejících nebo odeslaných z Brazílie, rozhodnutí Komise 2005/85/ES, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz pistácií a některých výrobků získaných z pistácií pocházejících nebo zasílaných z Íránu, rozhodnutí Komise 2005/402/ES o mimořádných opatřeních týkajících se chilli papriček, výrobků z chilli papriček, kurkumy a palmového oleje. 5
údajů důležitých pro výpočet souhrnné částky cel v těchto lhůtách nedokončil. Zjistí-li po ukončení kontroly, že do ECDC byla zapsána nesprávná částka cla, postupuje podle jiného vnitřního aktu řízení 11). (6) Běh lhůty uvedené v čl. 218 odst. 2 prvním pododstavci celního kodexu začíná v okamžiku, kdy celní úřad má k dispozici informace umožňující určit nebo stanovit konečnou částku cla. Jedná se např. o případ, kdy celní úřad při propuštění zboží na základě neúplného celního prohlášení postupoval podle čl. 257 odst. 4 prováděcího nařízení, a původně do ECDC zapsal sníženou, resp. nulovou částku cla. Stanoví-li následně na základě těchto informací odlišnou konečnou částku cla, zapíše částku cla do ECDC do dvou dnů. Tato lhůta může být prodloužena na 14 dnů. Celní úřad zaúčtuje (zápis částky do ECDC) jako clo částku poskytnuté jistoty. (7) Postup celního úřadu při aplikaci čl. 218 odst. 2 druhého pododstavce celního kodexu v případě vyhlášení konečného antidumpingového nebo konečného vyrovnávacího cla stanoví jiný vnitřní akt řízení 4). (8) Vznikl-li celní dluh za jiných podmínek, než podmínek uvedených v odstavci 1, zapíše celní úřad podle čl. 218 odst. 3 celního kodexu částku cla do ECDC ve lhůtě dvou dnů ode dne, kdy jsou splněny podmínky uvedené v čl. 6 odst. 1. Jedná se o případy vzniku celního dluhu podle a) čl. 201 odst. 1 písm. b) celního kodexu, b) čl. 202 až 205 celního kodexu. (9) Vznik celního dluhu celní úřad zjišťuje zejména při provádění dohledu nad zbožím, které není zbožím Společenství, propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od dovozního cla, nebo v rámci tohoto dohledu při kontrole dodržování podmínek, za nichž se daný režim použije, stanovených celním úřadem v povolení pro provádění režimů 12) v období mezi propuštěním zboží do režimu s podmíněným osvobozením od cla a jeho ukončením, včetně případného ulehčení provádění těchto režimů (zjednodušený postup). Tuto kontrolní činnost prováděnou v rámci dohledu nelze považovat za kontrolu po propuštění zboží podle čl. 78 celního kodexu. (10) Lhůta pro zápis částky cla do ECDC uvedená v odstavci 8, jejíž běh počíná dnem uvedeným v čl. 6 odst. 6, může být v souladu s čl. 219 celního kodexu prodloužena na čtrnáct dní. Čl. 9 Prodloužení lhůt pro zaúčtování cla a výjimky z jejich použití (1) Lhůty pro zápis do ECDC uvedené v čl. 218 a 220 odst. 1 celního kodexu lze prodloužit. Podle čl. 219 odst. 1 celního kodexu nesmí být takto prodloužená lhůta delší než čtrnáct dní. (2) Prodloužení lhůty uvedené v odstavci se aplikuje zejména v případech a) centrálně vedeného účetnictví (ECDC), b) postupu celního úřadu podle čl. 218 odst. 1 druhého pododstavce celního kodexu, c) existence zvláštních okolností, které brání celnímu úřadu lhůtu dodržet (např. porucha lokální sítě po kratší dobu). (3) Lhůta uvedená v odstavci 1 se nepoužije za nepředvídatelných okolností či v případech vyšší moci (čl. 219 odst. 2 celního kodexu). Čl. 10 Lhůty pro dodatečné zaúčtování cla 11) SP č. 92/2004, Provádění oprav, změn a zrušení platnosti písemných celních prohlášení a rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu. 12) Čl. 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění. 6
(1) Celní úřad dodatečně zapíše částku cla do ECDC, pokud a) částka cla nebyla zapsána do ECDC ve lhůtách uvedených v čl. 218 a 219 celního kodexu (původním rozhodnutím byla nesprávně vyměřena částka cla ve výši 0 Kč), resp. byla zapsána ve výši nižší než částka dlužná ze zákona, b) je možno určit osobu dlužníka, c) je možné vypočítat částku dlužného cla, d) se nejedná o případy uvedené v čl. 220 odst. 2 celního kodexu. (2) Pokud celní úřad do ECDC nezapsal částku cla dlužnou ze zákona, zahájí řízení o dodatečném vyměření příslušné částky cla. V průběhu tohoto řízení také posuzuje, i na žádost dlužníka, splnění podmínek uvedených v čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu. Celní úřad v tomto řízení postupuje obdobně podle čl. 6. (3) V řízení podle odstavce 2 využívá celní úřad informace uvedené v dokumentu Komise Informace o aplikaci čl. 220 odst. 2 písm. b) a čl. 239 celního kodexu Společenství, který je k dispozici na intranetových stránkách odboru 24 GŘC, oddělení 242. (4) Domnívá-li se celní úřad, že podmínky uvedené v čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu splněny jsou, vydá v souladu s čl. 869 prvním pododstavcem písm. b) prováděcího nařízení rozhodnutí o osvobození od dodatečného zaúčtování nevybrané částky cla. V takovém případě celní úřad vydá rozhodnutí o zastavení řízení o dodatečném vyměření cla, v němž kromě výroku o zastavení řízení podle 106 odst. 1 písm. f) DŘ uvede také výrok o osvobození od dodatečného zaúčtování nevybrané částky cla podle čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu a čl. 869 prvního pododstavce písm. b) prováděcího nařízení. (5) Rozhodne-li celní úřad o osvobození od dodatečného zaúčtování nevybrané částky cla, postupuje také podle jiného vnitřního aktu řízení 13). (6) Rozhoduje-li celní úřad o dodatečném vyměření částky cla, zapíše částku cla do ECDC ve lhůtě dvou dnů. Tato lhůta, jejíž běh počíná dnem uvedeným v čl. 6 odst. 6, může být prodloužena na čtrnáct dní. (7) Pokud celní úřad do ECDC dodatečně zapíše částku cla v rozporu s čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu, vydá rozhodnutí o vrácení, resp. prominutí částky cla z důvodu uvedeného v čl. 236 odst. 1 prvním, resp. druhém pododstavci celního kodexu, a to i bez žádosti. (8) Celní úřad aplikuje čl. 220 odst. 1 celního kodexu zejména na základě žádosti deklaranta či výsledku kontrolní činnosti vztahujících se k celním prohlášením, kterými bylo rozhodnuto o propuštění zboží do režimu, kde v souvislosti s tímto propuštěním vznikl celní dluh. Přezkoumání těchto celních prohlášení na základě žádosti deklaranta či jejich kontrolu je nutné považovat za kontrolu (celních prohlášení) po propuštění zboží ve smyslu čl. 78 celního kodexu. Čl. 11 Lhůty pro sdělení částky cla dlužníkovi (1) Sdělení částky cla dlužníkovi podle čl. 221 odst. 1 celního kodexu je rozhodnutím, které musí obsahovat všechny náležitosti stanovené národní právní úpravou. Podle ustanovení 102 odst. 1 písm. e) DŘ musí rozhodnutí obsahovat také lhůtu plnění. Tímto sdělením o výši dlužného cla je 13) VP č. 62/2007, Výkaznictví a reporting v oblasti tradičních vlastních zdrojů, ve znění VP č. 10/2009. 7
a) v případě propuštění zboží na základě podaného celního prohlášení díl rozhodnutí v celním řízení doručovaný dlužníkovi, b) v jiných případech vlastní rozhodnutí o vyměření nebo dodatečném vyměření částky cla, vydané z úřední povinnosti. (2) Základní náležitosti rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu jsou uvedeny v ustanovení 104 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen celní zákon ). (3) Pokud celní úřad rozhodnutím vyměřuje clo a/nebo daně, vybírané v souvislosti s dovozem zboží, musí rozhodnutí dále obsahovat (ustanovení 104 odst. 2 celního zákona) a) celní sazbu zboží, b) částku vyměřeného cla a/nebo daní, c) číslo účtu a označení banky pro zaplacení celního dluhu, d) podpoložku celního sazebníku Evropských společenství. (4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, platí pro řízení před celními orgány obecné předpisy o správě daní a poplatků. (5) Podle ustanovení 104 odst. 4 celního zákona neobsahuje rozhodnutí, kterým se zboží propouští do navrženého režimu, odůvodnění a poučení. (6) Pokud je výrokem rozhodnutí potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se jak obsah tohoto prohlášení, tak i skutečnosti, podle nichž se zboží propouští, součástí rozhodnutí. Vzhledem k této dikci ustanovení 104 odst. 6 celního zákona je písemné celní prohlášení nejen rozhodnutím o propuštění zboží do navrženého režimu, ale také sdělením ve smyslu čl. 221 odst. 1 celního kodexu. (7) Celní úřad sdělí dlužníku částku cla i v případech, kdy je částka cla deklarantem zapsána pro informaci do celního prohlášení. Za podmínek stanovených čl. 221 odst. 2 prvního pododstavce celního kodexu je za sdělení cla považováno propuštění zboží celním úřadem. (8) Pravidla pro počítání lhůty pro sdělení dlužné částky cla dlužníkovi a stavení lhůty v případě řízení o opravném prostředku jsou uvedena v příloze č. 1. V této příloze je dále stanoven postup celních orgánů při zápisu údajů o řízení o opravném prostředku do aplikace ECDC. (9) V případech, kdy celní dluh vznikne v důsledku činu, který byl v době, kdy byl spáchán, trestný, lze výši tohoto dluhu sdělit dlužníkovi pouze v prekluzivní lhůtě tří let podle čl. 221 odst. 3 celního kodexu, a to z důvodu dosavadní absence národní právní úpravy, která by stanovila pro tyto případy lhůtu speciální. Podle čl. 221 odst. 4 celního kodexu je možné výši celního dluhu vzniklého v důsledku trestného činu sdělit dlužníkovi po uplynutí tříleté lhůty pouze za podmínek stanovených platnými předpisy. Těmito předpisy se při neexistenci komunitární úpravy rozumí vnitrostátní předpisy jednotlivých členských států. Z důvodu absence právní úpravy této speciální lhůty není pro aplikaci jiné než tříleté prekluzivní lhůty podle čl. 221 odst. 4 celního kodexu ve stávajícím vnitrostátním právu opora. (10) V řízení, jehož výsledkem má být vyměření nebo dodatečné vyměření částky cla, celní orgány vždy zkoumají, zda nedošlo k prekluzi práva sdělit částku cla dlužníkovi. Postup celních orgánů při zápisu údajů o prekludovaných částkách cla do ECDC je uveden v příloze č. 2. Čl. 12 8
Lhůty pro placení cla (1) Lhůtu pro platbu částky cla uvede celní úřad ve sdělení dlužníkovi. Pokud není této osobě povolen některý ze způsobu ulehčení platby cla (čl. 224 až 229 celního kodexu), nesmí lhůta přesáhnout deset dní ode dne doručení sdělení. (2) V případě souhrnného zápisu částky cel podle čl. 218 odst. 1 druhého pododstavce celního kodexu nesmí lhůta pro platbu cla přesáhnout lhůtu stanovenou pro odklad platby cla (čl. 227 odst. 1 písm. c), resp. 227 odst. 3 celního kodexu). (3) Postup podle čl. 222 odst. 1 písm. a) třetího pododstavce celního kodexu aplikuje celní úřad ve výjimečných případech, např. u souhrnného zápisu částky cel při povoleném zjednodušeném postupu, kdy je sdělení zasláno dlužníku krátce před uplynutím lhůty pro odloženou platbu cla. Se sdělením zašle celní úřad zároveň rozhodnutí o přiměřeném prodloužení lhůty pro platbu cla. (4) Je-li částka cla dodatečně zapsána do ECDC, může celní úřad podle čl. 222 odst. 1 písm. a) čtvrtého pododstavce celního kodexu na žádost dlužníka prodloužit lhůtu pro platbu cla tak, aby dlužník mohl učinit všechny kroky ke splnění své povinnost, včetně případně podané žádosti o povolení odkladu platby cla (čl. 226 celního kodexu) či jiného ulehčení platby (čl. 229 celního kodexu). Celní úřad rozhodne nejdříve o žádosti o prodloužení lhůty pro platbu cla. (5) Podle čl. 222 odst. 2 celního kodexu postupuje celní úřad v případě splnění podmínek stanovených v čl. 876a prováděcího nařízení. (6) Pokud je zboží, u kterého vznikl celní dluh podle čl. 202 celního kodexu, celním úřadem zajištěno, postupuje tento celní úřad podle čl. 867a prováděcího nařízení pouze v případě, že je s přihlédnutím ke způsobu přepravy zajištěného zboží prvním celním úřadem na celním území Společenství. Zajištění zboží tímto celním úřadem způsobí zánik celního dluhu podle čl. 233 prvního pododstavce písm. d) celního kodexu. (7) Zjistí-li neoprávněný vstup zboží na celní území Společenství jiný celní úřad než celní úřad uvedený v odstavci 6, zajištění tohoto zboží nezpůsobí zánik celního dluhu. Aniž je dotčen čl. 215 odst. 4 celního kodexu, vyměří celní úřad z tohoto zboží částku dovozního cla, kterou zapíše do ECDC. Celní úřad případně postupuje podle odstavce 5. (8) Podmínky pro aplikaci čl. 222 celního kodexu jsou uvedeny v příloze č. 3. Čl. 13 Lhůty při povolení odkladu nebo jiného ulehčení platby cla (1) Celní úřad povolí odklad platby cla na žádost dlužníka v případě, že se dlužná částka vztahuje na zboží navržené v celním prohlášení do režimu volný oběh (čl. 224 v kontextu s čl. 226 celního kodexu), resp. v případě dodatečně zapsané částky cla (čl. 222 odst. 1 písm. a) čtvrtý pododstavec celního kodexu v kontextu s čl. 226 písm. a) celního kodexu). (2) O použití konkrétního postupu podle čl. 226 celního kodexu rozhodne v řízení o povolení odkladu platby cla celní úřad. (3) Lhůta pro odklad platby cla činí 30 dní. Počet dnů lhůty stanoví čl. 227 odst. 1 písm. a) až c) celního kodexu. Běh lhůty počíná dnem, který následuje po dni, kdy událost nastala. (4) Je-li nutno lhůtu zkrátit, krátí se lhůta pro odklad platby cla o polovinu počtu dní a) souhrnné lhůty (lhůta stanovená celním úřadem, po kterou přijímal celní prohlášení a při propuštění zboží pak v každém jednotlivém případě vyměřil částku cla a zapsal ji do ECDC), nebo 9
b) jednotné lhůty (lhůta stanovená celním úřadem, po kterou přijímal zjednodušená celní prohlášení a propouštěl zboží; částka cla byla vyměřena jako celková částka cla v doplňkovém celním prohlášení a tato částka cla byla zapsána do ECDC). (5) Pokud je počet dní ve lhůtách uvedených v odstavci 4 lichý, je polovina takto stanovené lhůty počítána z nejblíže nižšího sudého čísla. (6) Celní úřad může v podmínkách povolení odkladu platby cla stanovit, že částka cel bude zaplacena ve lhůtách uvedených v čl. 227 odst. 3 celního kodexu. (7) Je-li podáno neúplné celní prohlášení a deklarant ve stanovené lhůtě neposkytl údaje nezbytné pro konečné určení celní hodnoty, či nedodal údaje nebo doklady, povolí celní úřad odklad platby cla pouze při splnění podmínek uvedených v čl. 228 odst. 2 celního kodexu. Lhůta 30 dní začíná běžet ode dne, který následuje po dni, kdy byla původní částka cla zapsána do ECDC, resp. kdy bylo přijato neúplné celní prohlášení, pokud částka cla nebyla do ECDC zapsána. (8) Za jiné ulehčení platby cla ve smyslu čl. 229 celního kodexu se považuje celním úřadem povolené zaplacení částky cla ve formě posečkání nebo splátek. (9) Podmínky, za kterých je možné povolit ulehčení platby cla uvedená v odstavci 8, stanoví právní předpis 14). ČÁST TŘETÍ LHŮTY PŘI VZNIKU CELNÍHO DLUHU U ZJEDNODUŠENÉHO POSTUPU Čl. 14 Zjednodušené celní prohlášení (1) Při dodržení podmínek uvedených v čl. 261 prováděcího nařízení povolí celní úřad na základě písemné žádosti deklaranta nebo jeho zástupce podávat celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu ve zjednodušené formě. (2) Celní úřad stanoví v podmínkách rozhodnutí o povolení zjednodušeného postupu pro podávání zjednodušených celních prohlášení období, které nesmí přesáhnout 31 dní. (3) Pro podávání zjednodušených celních prohlášení lze stanovit období a) jednoho týdne (7 dní), b) jedné poloviny měsíce (15 dní) nebo c) jednoho měsíce (28 až 31 dní). (4) Je-li to odůvodněno oprávněnými potřebami držitele povolení zjednodušeného postupu, celní úřad může pro podávání zjednodušených celních prohlášení stanovit i jiné období, než které je uvedeno v odstavci. 3. (5) Celní úřad v podmínkách rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 rovněž stanoví lhůtu pro podání doplňkového celního prohlášení, která nesmí být delší než 5 dní ode dne ukončení období pro podávání zjednodušených celních prohlášení. (6) Vyměřenou částku cla zapíše celní úřad do ECDC nejpozději ve lhůtě 10 dní ode dne ukončení období pro podávání zjednodušených celních prohlášení. V případě období uvedeného v odstavci 3 písm. c) předá celní úřad sdělení o výši cla dlužníku v den zápisu částky cla do ECDC, resp. odešle jej dlužníkovi tento nebo nejpozději následující den. (7) V odůvodněných případech může být stanovena i delší lhůta pro podání doplňkového prohlášení než uvedená v odstavci 5, nebo lhůta určená pro zápis částky cla do ECD-C podle odstavce 6. Lhůta podle odstavce 6 však nesmí být delší než 14 dní. 14) 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. 10
(8) Není-li doplňkové celní prohlášení předloženo ve lhůtě stanovené v podmínkách rozhodnutí podle odstavců 5 nebo 7, zapíše celní úřad na základě údajů, které má k dispozici (zejména zjednodušená celní prohlášení), dlužnou částku cla do dvou dnů ode dne konce stanovené lhůty, nejpozději do 14 dnů ode dne ukončení období pro podávání zjednodušených celních prohlášení, do ECD-C. Sdělení o výši dlužné částky cla předá celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECD-C, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu (vydání rozhodnutí). (9) Lhůta splatnosti částky cla vyměřené v doplňkovém celním prohlášení je odvozena od délky období pro podávání zjednodušených celních prohlášení a musí být vždy uvedena v podmínkách rozhodnutí. V případě stanoveného měsíčního období pro podávání zjednodušených celních prohlášení uvede celní úřad v podmínkách rozhodnutí, že platba celkové částky cla musí být provedena ve lhůtě uvedené v čl. 227 odst. 3 písm. b) celního kodexu. (10) Další lhůty vztahující se ke zjednodušeným postupům podle tohoto článku jsou uvedeny v příloze č. 3. (11) Pro zjednodušený postup, kde je ke každému zjednodušenému celnímu prohlášení podáváno doplňkové celní prohlášení (systém 1 : 1), platí pro podání doplňkového celního prohlášení, zápis částky cla do ECDC a splatnost částky cla odlišné lhůty uvedené v příloze č. 3. Čl. 15 Neúplné celní prohlášení (1) Při dodržení podmínek uvedených v čl. 254 a 255 prováděcího nařízení přijme celní úřad na základě žádosti deklaranta celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu, v němž chybí některé údaje uvedené v příloze 37 prováděcího nařízení, resp. ke kterému nejsou přiloženy některé požadované doklady. (2) Celní úřad rozhodnutím stanoví lhůtu pro sdělení chybějících údajů nebo předložení dokladů. Tato lhůta může podle čl. 256 prováděcího nařízení činit a) max. jeden měsíc ode dne přijetí celního prohlášení, b) max. čtyři měsíce ode dne přijetí celního prohlášení, jedná-li se o doklad, na jehož předložení závisí uplatnění sníženého nebo nulového dovozního cla, pokud je tato delší lhůta za daných okolností odůvodněná; tuto lhůtu nelze prodloužit, c) v případech, kdy to celní úřad považuje za nezbytné, i delší, resp. již stanovená lhůta může být prodloužena, pokud se chybějící údaje nebo doklady týkají celní hodnoty. (3) Pokud chybějící údaje nebo nepředložené doklady neovlivňují částku cla uloženého na zboží uvedené v neúplném celním prohlášení, zapíše celní úřad do ECDC částku cla zjištěnou obvyklým způsobem ve lhůtě uvedené v čl. 7 odst. 1. V opačném případě postupuje celní úřad podle čl. 257 odst. 3 až 5 prováděcího nařízení; lhůta pro zápis částky cla do ECDC je stejná. (4) Dojde-li k situaci předvídané v čl. 258 prováděcího nařízení, celní úřad zapíše do ECDC dodatečně vyměřenou částku cla ve lhůtě dvou dnů, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy lhůta pro dodání údajů nezbytných pro konečné stanovení celní hodnoty, sdělení chybějících údajů či předložení dokladů marně uběhla. Sdělení o výši dlužné částky cla předá celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECDC, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu. (5) V případě povolení odkladu platby pro částku cla uvedenou v odstavci 4 činí lhůta pro odklad platby 30 dní ode dne podání neúplného celního prohlášení. Nebyla-li tato částka cla zapsána do ECDC ve lhůtě dvou dnů, zkrátí se lhůta pro odklad platby (30 dní) o počet dní, o které zápis této částky cla do ECDC převyšuje lhůtu dvou dnů. Vzhledem k délce lhůt uvedených v čl. 256 prováděcího nařízení se jedná o výjimečné případy. 11
Čl. 16 Místní celní řízení (1) Při splnění podmínek uvedených v čl. 264 prováděcího nařízení povolí celní úřad na základě písemné žádosti deklaranta nebo jeho zástupce propouštění zboží do volného oběhu v prostorách deklaranta. (2) Celní úřad stanoví v podmínkách rozhodnutí o povolení užívání místního celního řízení také a) období maximálně jednoho měsíce, po které bude zboží propouštěno a za které bude následně podáno doplňkové celní prohlášení, b) lhůtu, v níž musí být příslušnému celnímu úřadu podáno doplňkové celní prohlášení, tato lhůta nesmí být delší než pět dní ode dne ukončení období, po které je zboží propouštěno. (3) Celní úřad zapíše částku cla do ECDC do 10 dní ode dne ukončení období, po které je zboží propouštěno. (4) V odůvodněných případech může být stanovena i delší lhůta pro podání doplňkového prohlášení než uvedená v odstavci 2 písm. b), nebo lhůta určená pro zápis částky cla do ECDC podle odstavce 3. Lhůta určená pro zápis částky cla do ECDC však nesmí být delší než 14 dní. (5) Není-li doplňkové celní prohlášení předloženo ve lhůtě stanovené v podmínkách rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4, zapíše celní úřad na základě údajů, které jsou nebo mají být dispozici (zejména sdělení držitele povolení, nebo jiné jím poskytnuté údaje), dlužnou částku cla do ECDC do dvou dnů od konce stanovené lhůty, nejpozději do 14 dnů ode dne ukončení období uvedeného v odstavci 2 písm. a). Sdělení o výši dlužné částky cla předá celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECDC, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu. (6) Pokud v podmínkách povolení není stanoven postup podle čl. 221 odst. 2 celního kodexu, zašle celní úřad sdělení o výši částky cla dlužníkovi nejpozději následující den po dni zápisu částky cla do ECDC. (7) Částka cla je v případě měsíčního období splatná ve lhůtě uvedené v čl. 14 odst. 9. Lhůta splatnosti částky cla musí být uvedena v podmínkách rozhodnutí. Při stanovení jiného období se pro určení lhůty splatnosti částky cla použijí ustanovení čl. 14 a přílohy č. 3 přiměřeně. ČÁST ČTVRTÁ LHŮTY PŘI VZNIKU CELNÍHO DLUHU V REŽIMU TRANZIT Čl. 17 Tranzitní režim na podkladě celního prohlášení (1) Pokud bylo zboží propuštěno do dosud nevyřízeného tranzitního režimu 15) prováděného na podkladě tranzitního celního prohlášení, a místo vzniku celního dluhu nemůže být určeno podle čl. 215 odst. 1 první a druhé odrážky celního kodexu, vzniká celní dluh v tomto režimu na místě, kde bylo zboží do tohoto režimu propuštěno nebo v tomto režimu vstoupilo na celní území Společenství. Lhůta vzniku celního dluhu v tomto případě činí podle čl. 450a prováděcího nařízení a) sedm měsíců od data, ke kterému mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení, není-li zaslána žádost o vymáhání podle čl. 365a prováděcího nařízení; 15) SP č. 28/2009 Tranzitní režim Společenství a společný tranzitní režim 12
b) jeden měsíc po uplynutí lhůty 28 dní podle čl. 365 odst. 5 prováděcího nařízení, poskytl-li hlavní povinný nedostatečné informace nebo neposkytl-li žádné informace. (2) Celní úřad odeslání, resp. celní úřad tranzitu 16) (dále jen příslušný celní úřad ) zapíše podle čl. 218 odst. 3 celního kodexu do ECDC dlužnou částku cla ve lhůtě 2 dnů ode dne, kdy lhůty uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) skončily. Lhůta pro zápis částky cla do ECDC může být v souladu s čl. 219 odst. 1 celního kodexu prodloužena na 14 dnů. Sdělení o výši dlužné částky cla předá příslušný celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECDC, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu. (3) Příslušný celní úřad při šetření případu neukončeného tranzitního režimu postupuje také podle dotčených ustanovení prováděcího předpisu 17) a vnitřního aktu řízení 15). Čl. 18 Tranzit na podkladě karnetu TIR (1) Pokud bylo zboží propuštěno do dosud neukončeného režimu tranzit Společenství prováděného na podkladě karnetu TIR, a místo vzniku celního dluhu nemůže být určeno podle čl. 215 odst. 1 první a druhé odrážky celního kodexu, vzniká celní dluh v tomto režimu na místě, kde bylo zboží do tohoto režimu propuštěno nebo v tomto režimu vstoupilo na celní území Společenství. (2) Není-li možné místo vzniku celního dluhu určit podle čl. 450a prováděcího nařízení ve lhůtě sedmi měsíců od data, ke kterému mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu, zapíše celní úřad odeslání nebo celní úřad vstupu podle čl. 218 odst. 3 celního kodexu do ECDC dlužnou částku cla ve lhůtě 2 dnů ode dne, kdy lhůta skončila. Tato lhůta může být v souladu s čl. 219 odst. 1 celního kodexu prodloužena na 14 dnů. Sdělení o výši dlužné částky cla předá celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECDC, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu. (3) Celní úřad v rámci vymáhání celního dluhu v souvislosti s režimem tranzit Společenství prováděným na podkladě karnetu TIR 18) (Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR) použije přiměřeně čl. 450b a 450d prováděcího nařízení. Čl. 19 Tranzit na podkladě karnetu ATA (1) Pokud je v průběhu režimu tranzit na podkladě karnetu ATA nebo v souvislosti s ním zjištěno porušení předpisů nebo nesrovnalosti, celní úřad, který zboží do tohoto režimu propustil, vyměří v řízení o vybrání cla dlužnou částku cla a další poplatky. (2) Postup a lhůty při šetření nevyřízeného režimu tranzit a při řízení o výběru cla a dávek stanoví příslušná ustanovení Úmluvy o karnetu ATA 19), dotčená ustanovení prováděcího nařízení 20) a jiný vnitřní akt řízení 21). 16) Čl. 340b nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění. 17) Například články 365a, 450b, 450c a 450d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění. 18) Vyhláška č. 144/1982 Sb., ministra zahraničních věcí ze dne 16. března 1982 o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR). 19) Celní úmluva o karnetu A. T. A. pro dovozní celní záznam zboží (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 89/1963 Sb. ze dne 21. listopadu 1963, o Celní úmluvě o karnetech E. C. S. pro obchodní vzorky a o Celní úmluvě o karnetu A. T. A. pro dovozní celní záznam zboží). 20) Články 457c, 457d a 458 až 461 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění. 21) SP č. 17/2006, Režim dočasného použití na podkladě karnetu ATA. 13
(3) Ustanovení předpisů uvedených v odstavci 2 upravují také postup celního úřadu při zjištění, že celní dluh vznikl v jiném členském státě, než ve kterém bylo původně řízení o vybrání cla a dávek zahájeno. (4) V případě vzniku celního dluhu u zboží propuštěného do režimu dočasné použití na podkladě karnetu ATA postupuje celní úřad podle tohoto článku obdobně. ČÁST PÁTÁ LHŮTY PŘI VZNIKU CELNÍHO DLUHU V REŽIMU VOLNÉHO OBĚHU A REŽIMŮ S HOSPODÁŘSKÝM ÚČINKEM Čl. 20 Aktivní zušlechťovací styk v systému navracení, volný oběh, dočasné použití s částečným osvobozením od cla (1) Pokud u zboží propuštěného do režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení (dále jen režim AZSN ) nebo u zboží v nezměněném stavu či u zušlechtěných výrobků vznikne celní dluh v okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění do režimu AZSN, resp. v okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění zboží v nezměněném stavu či zušlechtěných výrobků do režimu volný oběh, zapíše celní úřad podle čl. 218 odst. 1 celního kodexu dlužnou částku do ECDC ihned po jejím výpočtu, nejpozději následující den po dni propuštění zboží. Tato lhůta může být v souladu s čl. 219 odst. 1 celního kodexu prodloužena na 14 dnů. (2) Sdělení o výši dlužné částky cla předá celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECDC, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu. (3) Postup celních orgánů při udělování povolení k použití režimu AZSN, při celním řízení v souvislosti s propouštěním zboží do tohoto režimu a s jeho prováděním stanoví jiný vnitřní akt řízení 6. Čl. 21 Ostatní režimy s hospodářským účinkem (1) Vznikne-li celní dluh u zboží propuštěného do jiných režimů než jmenovaných v článku 20, postupuje celní úřad v řízení o vyměření a při zápisu částky cla do ECDC (čl. 218 odst. 3 celního kodexu) obdobně podle čl. 6 odst. 4 až 6. (2) Sdělení o výši dlužné částky cla předá celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECDC, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu. (3) Postup celních orgánů při udělování povolení k použití těchto režimů, při celním řízení v souvislosti s propouštěním zboží do těchto režimů a jejich provádění stanoví jiné vnitřní akty řízení 6. 14
ČÁST ŠESTÁ LHŮTY V RÁMCI DODATEČNÉHO OVĚŘOVÁNÍ OSVĚDČENÍ O PŮVODU ZBOŽÍ Čl. 22 Dodatečné ověřování osvědčení o původu zboží (1) Lhůta pro dodatečné ověřování osvědčení o původu zboží počíná běžet ode dne následujícího po dni odeslání žádosti GŘC příslušnému zahraničnímu orgánu. (2) Celní úřad přistoupí k zaúčtování dlužné částky cla až poté, kdy obdrží dopis z GŘC obsahující výsledek následné verifikace nebo sdělení o marném uplynutí lhůty pro zaslání odpovědi. (3) Celní úřad postupuje v řízení o dodatečném vyměření a při zápisu částky cla do ECDC (čl. 220 odst. 1 celního kodexu) obdobně podle čl. 6 odst. 4 až 6. (4) Sdělení o výši dlužné částky cla předá celní úřad dlužníkovi v den zápisu částky cla do ECDC, nebo mu jej zašle do dvou dnů ode dne tohoto zápisu. ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. 23 Lhůta pro doručení sdělení dlužníkovi (1) Jsou-li splněny všechny podmínky pro propuštění zboží, stanovené právními předpisy, doručí zaměstnanec celního úřadu sdělení o výši částky cla ve formě dílu celního prohlášení dlužníkovi okamžitě po propuštění zboží. (2) Je-li sdělení uvedené v odstavci 1 dlužníkovi doručováno poštou či jiným způsobem, celní úřad toto sdělení předá k poštovní přepravě nebo doručuje jiným způsobem nejpozději do dvou dnů ode dne propuštění zboží. (3) Jiná rozhodnutí než uvedená v odstavci 1, kterými je dlužníku sdělována částka cla, zapsaná nebo dodatečně zapsaná do ECDC, předá celní úřad dlužníku ihned po podpisu rozhodnutí, resp. je předá k poštovní přepravě nebo doručuje jiným způsobem do dvou dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí podepsáno (den vydání rozhodnutí). (4) Doklad prokazující doručení sdělení dlužníku podle odstavce 1 až 3, je součástí spisu vedeného u rozhodnutí o vyměření, resp. dodatečném vyměření částky cla (celní prohlášení, platební výměr apod.). Čl. 24 Splnění a zajištění celního dluhu vzniklého v souvislosti s přijetím celního prohlášení (1) Vznikne-li celní dluh přijetím celního prohlášení, propustí celní úřad zboží do navrženého režimu jen v případě, že celní dluh je zajištěn nebo splněn. Aniž je dotčen čl. 74 odst. 2 celního kodexu, tato povinnost se nevztahuje na režim dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla. (2) Pro účely odstavce 1 se za splněný celní dluh považuje a) zaplacení částky cla v hotovosti v pokladně celního úřadu provedené před propuštěním zboží nebo b) předložení Potvrzení o provedené platbě vydané bankou. (3) Celní úřad nevyžaduje zajištění celního dluhu v případě, že dlužníkem, nebo osobou, která by se jím mohla stát, je státní orgán. 15
(4) Celní úřad nemusí podle čl. 189 odst. 5 celního kodexu požadovat poskytnutí jistoty v případech, kdy částka cla, která má být zajištěna, nepřesahuje částku 500 EUR. Toto ustanovení celního kodexu aplikuje celní úřad pouze ve výjimečných případech, kdy dlužníkem je osoba, která vždy splnila všechny své povinnosti stanovené platnými celními předpisy. (5) Pokud celní úřad aplikuje postup podle odstavců 3 a 4, uvede při zápisu částky cla do ECDC zvláštní kód jistoty 9NCK. Uvedením tohoto kódu jistoty je částce cla automaticky přidělen status A a tato částka cla je vedena od okamžiku zápisu do ECDC v evidenci A. Ve výkazu této evidence za příslušný měsíc je taková částka cla uvedena ve sloupci A1. (6) Pokud zboží nemůže být propuštěno, protože deklarant na celní dluh neposkytl jistotu ani celní dluh nesplnil, stanoví mu celní úřad podle okolností případu přiměřenou lhůtu pro odstranění této překážky propuštění zboží. (7) Není-li ve lhůtě stanovené celním úřadem poskytnuta jistota nebo celní dluh není splněn, přijme celní úřad všechna nezbytná opatření, včetně prodeje zboží. Ustanovení čl. 66 odst. 1 celního kodexu a čl. 182 celního kodexu tím není dotčeno. ČÁST OSMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 25 Účinnost Tento SP nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Věstníku CS. Seznam příloh: Příloha č. 1 - Pravidla pro počítání lhůt Příloha č. 2 - Prekluze částky cla Příloha č. 3 - Podmínky aplikace některých ustanovení celních předpisů Společenství 16
Příloha č. 1 k SP č. 40/2009 Pravidla pro počítání lhůt Článek 221 odst. 3 celního kodexu A/ Obecná pravidla pro počítání lhůty pro sdělení dlužné částky cla dlužníku Podle čl. 221 odst. 3 celního kodexu nelze sdělení dlužníkovi provést po uplynutí lhůty tří let ode dne vzniku celního dluhu. S ohledem na čl. 3 nařízení NR 1182/71 je tato lhůta počítána podle následujících pravidel. 1. Je-li pro lhůtu vyjádřenou v letech rozhodující okamžik, kdy událost nastala, pak se den, během nějž tato událost nastala, do dotyčné doby nezapočítá. 2. Lhůta určená podle let počíná na začátku první hodiny prvního dne a končí uplynutím poslední hodiny dne, který se v posledním roku pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, v němž lhůta počíná. Není-li ve lhůtě určené podle let v posledním měsíci den rozhodný pro její uplynutí, skončí tato lhůta uplynutím poslední hodiny posledního dne tohoto měsíce. 3. Lhůta zahrnuje svátky, neděle a soboty. 4. Připadne-li poslední den lhůty na svátek, neděli nebo sobotu, skončí tato lhůta uplynutím poslední hodiny následujícího pracovního dne. Příklady: a) Celní dluh vznikl dne 7. října 2005. Běh lhůty pro sdělení částky cla dlužníku začíná dne 8. října 2005; tato lhůta končí dne 8. října 2008. b) Celní dluh vznikl dne 28. února 2008. Běh lhůty pro sdělení částky cla dlužníku začíná dne 29. února 2008; tato lhůta končí dne 28. února 2011. c) Celní dluh vznikl dne 17. října 2005. Běh lhůty pro sdělení částky cla dlužníku začíná dne 18. října 2005; tato lhůta končí dne 20. října 2008. B/ Pravidla pro stanovení doby, po kterou je lhůta pro sdělení stavena Podle čl. 221 odst. 3 celního kodexu se běh lhůty pro sdělení částky cla dlužníkovi (dále jen lhůta pro sdělení ) staví po dobu trvání řízení o opravném prostředku. Řízení o opravném prostředku může být vedeno u celních orgánů nebo u orgánů soudních. Doba, po kterou je běh lhůty staven, počíná dnem, kdy je podaný opravný prostředek 1) (napadení) přijat celními orgány, resp. orgány soudními, a je ukončena dnem, kdy konečné rozhodnutí nabylo právní moci. Běh lhůty pro sdělení pokračuje ode dne, který následuje po dni, kdy konečné rozhodnutí nabylo právní moci. 1 ) Podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (modernizovaný celní kodex), se za opravný prostředek považují odvolání a žaloba.
Pokud bude v řízení o mimořádném opravném prostředku (napadení) - povolena obnova řízení, resp. - povoleno přezkoumání rozhodnutí, běh lhůty pro sdělení pokračuje ode dne, který následuje po dni nabytí právní moci konečného rozhodnutí, kterým je - nové rozhodnutí ve věci vydané v obnoveném řízení, resp. - rozhodnutí o výsledku přezkoumání. V případě soudního řízení o žalobě pokračuje běh lhůty ode dne, kdy rozhodnutí soudu ve věci (rozsudek) nabylo právní moci. Pro účely sledování relevantních údajů o stavení lhůty i údajů dalších obsahuje funkce Napadení v aplikaci ECDC v oddílu Počítání lhůt, resp. v oddílu Hlavička záznamu, tato pole: 1. Pole Dat. přijetí je určeno pro zápis dne, kdy celní orgán přijal napadení (např. den, kdy celní úřad obdržel odvolání). 2. Pole Dat. rozhodnutí je určeno pro zápis dne, kdy celní orgán vydal konečné rozhodnutí o napadení (např. den, kdy celní ředitelství rozhodlo o odvolání). 3. Pole Výrok rozhodnutí je určeno pro zápis údaje o výsledku řízení o napadení (např. údaj Snížení částky cla ). 4. Pole Dat. nabytí PM je určeno pro zápis dne, kdy konečné rozhodnutí o napadení nabylo právní moci (např. den, kdy nové rozhodnutí ve věci vydané v obnoveném řízení nabylo právní moci). 5. Pole Stavení lhůty (počet dnů) je určeno pro údaj o počtu dnů, po které je lhůta stavěna. Výpočet a zápis tohoto údaje provádí systém na základě údajů uvedených v polích Dat. přijetí a Dat. nabytí PM automaticky. 6. Pole Dat. prodl. lhůty je určeno pro údaj dne, kterým je skončena prodloužená lhůta. Ke dni počátku běhu lhůty se připočítá doba tří let podle pravidel stanovených výše v části A bodech 1 až 3, dále počet dní uvedených v bodu 4, a případně další dny (soboty, neděle, svátky), na které připadne konec prodloužené lhůty. Výpočet a zápis tohoto údaje provádí systém automaticky. 7. V poli Připojené dokumenty se ukládají veškeré dokumenty, vztahující se k případu napadení (např. podání žadatele, rozhodnutí o odvolání, povolení obnovy či přezkumu, konečná rozhodnutí atd.). 8. Pole Poznámky k operaci je určeno pro záznam všech údajů, které celní orgán považuje s ohledem na projednávanou věc za důležité. Počet dnů, po které dochází ke stavení lhůty a o které se prodlužuje tříletá lhůta, a dále údaj o konci prodloužené lhůty, poznamená do spisu zaměstnanec, který provádí řízení o opravném prostředku.