Vysoká škola polytechnická Jihlava Obor Finance a řízení

Vysoká škola polytechnická Jihlava Obor Finance a řízení Bakalářská práce Analýza finančních ukazatelů průmyslových firem se sídlem v kraji Vysočina v roce 2006 Vedoucí práce: RNDr. Jana Borůvková, Ph.D. Autor: Lukáš Muduch Jihlava 2009

ANOTACE Tématem této bakalářské práce je provedení analýzy finančních ukazatelů průmyslových firem se sídlem v kraji Vysočina v roce 2006. Práce je složena z části teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní informace o kraji Vysočina popis analyzovaných ukazatelů, postup získání analyzovaných dat, metodiku měření a parametry výsledného souboru dat. Praktická část představuje již konkrétní analýzu obratu, osobních a mzdových nákladů, zisku/ztráty, počtu zaměstnanců a to nejdříve v rámci kraje, poté podle jednotlivých okresů kraje Vysočina a na závěr porovnáním s celorepublikovým průměrem. The subject of this bachelor thesis is to analyze financial parametres of industrial companies which were registered in Vysočina region in 2006. The thesis is composed of theoretical and practical part. The theoretical part contains basic information about Vysočina region, description of analyzed parametres, procedure of data collection, measuring methodology, and parametres of final data set. The practical part is represented by the turn-over, personal and salary cost, profit/loss, and employment analyses in Vysočina region as well as in particular districts of Vysočina region. At the end, the data are compared to the Czech Republic s national mean.

PODĚKOVÁNÍ Děkuji RNDr. Janě Borůvkové, Ph.D. a Mgr. Vaclávu Novákovi za odborné vedení a poskytnutí cenných rad při tvorbě této bakalářské práce.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně, a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu

1 OBSAH 2 Úvod... 6 3 Kraj Vysočina... 8 3.1 Vznik kraje a jeho administrativní členění... 9 3.2 Geografická poloha... 10 3.3 Obyvatelstvo... 11 3.4 Dopravní infrastruktura... 11 3.5 Technická infrastruktura... 11 4 Analyzované ukazatele a metodika... 13 5 Parametry analyzovaného souboru dat... 16 6 Analýza hospodaření v kraji Vysočina... 21 6.1 Obrat... 21 6.2 Hospodářský výsledek... 26 6.3 Osobní náklady... 31 6.4 Mzdové náklady... 35 7 Analýza hospodaření v okresech kraje vysočina... 39 8 Porovnání Kraje Vysočina s průměrem ČR... 45 9 Závěr... 48 10 Seznam použité literatury... 51 5

2 ÚVOD 1 Tématem této bakalářské práce je analýza finančních ukazatelů průmyslových firem se sídlem v kraji Vysočina v roce 2006. Analyzovány budou především položky obrat, osobní náklady, mzdové náklady, zisk/ztráta, počet zaměstnanců a to jednak v rámci kraje Vysočina, dále podle jednotlivých okresů kraje a nakonec porovnáním s celorepublikovým průměrem. Hlavním cílem předložené bakalářské práce tedy je vytvoření databáze, která bude obsahovat výše zmíněné informace o co nejvyšším počtu ekonomických subjektů, které mají sídlo v kraji Vysočina, dále jejich analýza pomocí vhodných statistických metod a prezentování zjištěných výsledků v podobě tabulek a grafů, opatřených stručným komentářem. Celá práce bude rozdělena na část teoretickou a praktickou. Úvod teoretické části obsahuje popis základních informací o kraji Vysočina, jako jsou vznik kraje Vysočina jeho geografická poloha, územní členění nebo technická a dopravní infrastruktura. Následující kapitola teoretické části bude věnována charakteristice analyzovaných ukazatelů. Bude zde objasněn zejména jejich ekonomický význam, vysvětlen postup sběru dat, jehož výsledkem bude vznik databáze obsahující informace o ekonomických subjektech, které budou později analyzovány. Sběr dat je pro celou práci zcela stěžejní záležitostí a na kvalitě a úplnosti posbíraných dat bude záviset relevance následujícího statistického zpracování. Je totiž logické, že čím vyšší počet subjektů v této databázi bude, tím přesnější výsledky následující analýza ukáže. Závěr teoretické části bude obsahovat detailnější pohled na právě vzniklou databázi a pro lepší přehlednost také další pohledy na data, například podle počtu zaměstnanců počtu zástupců ekonomických subjektů v jednotlivých odvětvích průmyslu apod. Praktická část bude obsahovat vlastní analýzu posbíraných dat. Bude zaměřena nejenom na porovnání absolutních čísel sledovaných ukazatelů, také ale na jejich hodnoty přepočtené na jednoho pracovníka. Oba tyto pohledy vypovídají o ekonomickém subjektu jinou informaci, oba mají své opodstatnění. Přínosné bude také porovnání jednotlivých okresů v Kraji Vysočina podle ekonomických výsledků subjektů, které 1 Informace prezentované v této kapitole pochází z materiálu Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v kraji Vysočina v roce 2004 (1) 6

mají sídlo na jejich území. Poslední část bude zaměřena na porovnání zjištěných dat s průměrem ČR. Tato práce vychází z obdobných studií provedených různými institucemi. Například Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně (CRR) se zabývá analýzou výkonnosti průmyslových firem již od roku 2002 a od této doby zpracovalo řadu jednotlivých studií pro město Brno, Jihomoravský kraj a Českou republiku. Také Český statistický úřad každoročně zveřejňuje publikaci Ekonomické výsledky průmyslu ČR, která obsahuje výsledky zpracování ročního statistického šetření v ekonomických subjektech. Údaje jsou zde vedeny pouze za ale celou ČR a není z nich tedy možné vyčíst ekonomickou výkonnost konkrétního kraje. Další známou publikaci týkající se zpracovatelského průmyslu vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pod názvem Panorama českého průmyslu. Z vysokoškolských pracovišť se asi nejvíce podobnou problematikou zabývá katedra podnikové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze. V roce 2004 také Kraj Vysočina požádal o analýzu průmyslových firem, která se zabývala hospodařením podniků v roce 2003. Protože výsledky za jediný rok nemusí poskytovat objektivní informace o hospodaření jednotlivých firem, byla zpracována obdobná studie také za rok 2004 a 2005. Tato práce na tyto studie navazuje a rozšiřuje tak získána data o ekonomické výsledky za rok 2006. 7

3 KRAJ VYSOČINA 2 Území kraje Vysočina tvoří v rámci České republiky centrální region a stejně jako Praha a Středočeský kraj nemá společnou hranici s žádným z okolních států. Od rakouského území jej však dělí vzdušnou čarou méně než deset kilometrů. Vysočina hraničí se čtyřmi kraji České republiky na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem, na severozápadě se Středočeským krajem a na severovýchodě s krajem Pardubickým. Svojí rozlohou patří Vysočina ke krajům s nadprůměrnou velikostí. Po Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji je pátým nejrozlehlejším krajem v ČR. Obrázek 1 Kraj Vysočina a jeho poloha 2 Informace prezentované v této kapitole pochází z materiálu Profil kraje Vysočina (2). 8

3.1 Vznik kraje a jeho administrativní členění Základem pro vznik dnešního krajského zřízení byl zákon č. 129/2000 Sb. o krajích který byl Parlamentem České republiky schválen 12. 4. 2000. Nové kraje, včetně Jihlavského se sídlem v Jihlavě (později přejmenován na kraj Vysočina), vznikly v den konání voleb do krajských zastupitelstev dne 12. 11. 2000, kdy vstoupil zákon o krajích v účinnost. Při reformě územní veřejné správy byla k 1. 1. 2003 ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnost přenesena z části na krajský úřad a z části na nově zřízené obce s rozšířenou působností. Správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) je v kraji Vysočina celkem patnáct. Kromě okresních měst je střediskem správních obvodů dalších deset regionálních center, z nichž počtem obyvatel nejmenší je Pacov a Náměšť nad Oslavou v obou městech žije pouze něco málo přes pět tisíc obyvatel. Díky prostorové blízkosti větších či významnějších center nejsou středisky SO ORP Třešť a Ledeč nad Sázavou, třebaže v obou městech žije téměř 6 tisíc obyvatel. Pro Český statistický úřad je ale okres stále jednou ze základních územních jednotek pro statistické zjišťování. Obrázek 2 Okresy kraje Vysočina 9

Území kraje Vysočina je rozděleno celkem na 704 samosprávných obcí. Pouze Středočeský kraj jich spravuje více. Průměrný počet obyvatel připadající na jednu obec je 730. Tato hodnota je v porovnání s ostatními kraji nejnižší, což je způsobeno právě obecně nízkým počtem obyvatel a zároveň vysokým počtem samosprávných obcí. V kraji Vysočina se v současnosti nachází celkem 33 obcí se statutem města, ve kterých k 1. 1. 2005 žilo 298 077 obyvatel. Stupeň urbanizace, tedy podíl obyvatel žijících ve městech z celkového počtu obyvatel kraje, činil 58,4 %, což je výrazně méně než v celé ČR a kromě Středočeského a Olomouckého kraje nejméně ze všech krajů ČR. Celkem 18 měst mělo na počátku roku 2005 více než 5 tisíc obyvatel a žilo v nich dohromady 253 182 osob. Největším městem byla Jihlava, kde počet obyvatel kolísá kolem hranice 50 tisíc osob a je tedy nejmenším krajským městem v ČR. Ze zbývajících 15 měst mělo deset více než 2 tisíc obyvatel. Nejmenším městem jsou Habry v okrese Havlíčkův Brod, kde žilo 1 317 obyvatel na počátku roku 2005. V kraji Vysočina jsou tři obce, které nemají statut města, přesto k 1. lednu 2005 vykázaly více než 2 tis. obyvatel (Luka nad Jihlavou, Batelov a Okříšky). Klíčovou roli v souvislosti s rozdělováním financí ze strukturálních fondů Evropské unie hrají regiony soudržnosti NUTS 2. Počet obyvatel kraje Vysočina nedosahoval minimální hranice potřebné pro vytvoření samostatného regionu soudržnosti. Ten tak vytváří spolu s Jihomoravským krajem jako region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. Jihomoravský kraj je rozlehlejší a žije zde také více obyvatel. Podíl kraje Vysočina na rozloze společného regionu soudržnosti je mnohem významnější než podíl na počtu obyvatel. 3.2 Geografická poloha Kraj Vysočina má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Rozloha kraje Vysočina je 6 795,7 km 2. Celé území kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, která je členěna do sedmi celků. 10

3.3 Obyvatelstvo Navzdory poměrně velké rozloze patří kraj Vysočina z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku. Spolu s krajem Plzeňským a Jihočeským patří mezi tři nejméně zalidněné regiony ČR. Index počtu obyvatel na 1km 2 je 75,6. Největším městem v kraji byla vždy Jihlava. Mezi další významná města i z hlediska počtu obyvatel patří: Třebíč, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou. Stejně jako na úrovni celé České republiky docházelo i v kraji Vysočina od roku 1990 (s výjimkou roku 1993) k poklesu počtu živě narozených. V období let 1996 2004se počet živě narozených v kraji Vysočina každoročně pohyboval v rozmezí 4,5 až 5 tis. osob. V roce 2005, 2006 a 2007 však opět došlo k překročení hranice 5 000 živě narozených. 3.4 Dopravní infrastruktura Územím kraje Vysočina prochází komunikace pro silniční dopravu národního i mezinárodního významu, což je dáno centrální polohou regionu v rámci České republiky. Zásadní roli z hlediska regionálního rozvoje hraje pro kraj dálnice D1 z Prahy do Brna, která jej protíná od severovýchodu k jihozápadu. Tato komunikace prochází kromě Třebíčska všemi okresy kraje Vysočina v celkové délce téměř 93 km. Evropského významu dosahuje silnice I. třídy č. 38 od Jihlavy směrem na Moravské Budějovice a Znojmo, jež je součástí trasy Praha Vídeň. Do evropské sítě ještě patří silnice č. 34 z Jindřichova Hradce přes Pelhřimov na dálnici D1 k Humpolci. 3.5 Technická infrastruktura V kraji Vysočina se nachází několik zdrojů elektrické energie, ale pouze Jaderná elektrárna Dukovany svým významem přesahuje hranice kraje. Dukovanská elektrárna dodává do sítě přibližně 20 % veškeré elektrické energie vyrobené v České republice. V kraji se ještě nachází přečerpávací elektrárna Dalešice, která má sice čtvrtinový instalovaný výkon jaderné elektrárny, avšak ročně vyrobí pouze zlomek elektrické energie dodávané dukovanskou elektrárnou, neboť slouží k vyrovnávání křivky zatížení elektrizační soustavy v průběhu dne a vyrábí elektřinu jen několik hodin denně. Distribucí elektrické energie konečným zákazníkům zajišťují v kraji Vysočina dvě společnosti. Na většině území kraje působí skupina tří firem se sídlem v Českých Budějovicích, které nesou hlavičku svého společného majoritního vlastníka německé 11

firmy E.ON (distribucí elektrické energie se zabývá E.ON Česká republika, a. s.). Všechny tři firmy převzaly veškeré aktivity Jihomoravské energetiky, a. s. a Jihočeské energetiky, a. s. v roce 2004. V okrese Havlíčkův Brod zajišťuje dodávky elektrické energie Východočeská energetika, a. s. 12

4 ANALYZOVANÉ UKAZATELE A METODIKA Jako základní ukazatele pro hodnocení hospodaření ekonomických subjektů v kraji Vysočina byly vybrány: obrat, výsledek hospodaření, osobní náklady, mzdové náklady, počet zaměstnanců a to nejen v jejich absolutní výši, ale také jako jejich průměr na jednoho zaměstnance konkrétního ekonomického subjektu. Tento přepočet je poté klíčový k objektivnímu porovnání dat mezi samotnými subjekty. Údaje o obratu, hospodářském výsledku, osobních a mzdových nákladech byly získány z Výkazu zisku a ztráty a příloh jednotlivých subjektů. Tyto výkazy jsou součástí obchodního rejstříku, který je veden u příslušného krajského soudu. Účetní výkazy jsou základním zdrojem finanční analýzy především z toho důvodu, že jejich struktura i obsah jsou upraveny tak, aby podávaly věrný, úplný a správný pohled na podnik a současně aby zajistily srovnatelnost při hodnocení podniku z hlediska jejich finanční pozice a z hlediska jejich výkonnosti. Výkaz zisku a ztráty 3 Základní funkcí výsledovky je poskytnout uživatelům účetních informací obraz o výdělečné schopnosti podniku, tj. schopnosti vedení podniku zhodnotit vložený kapitál v příslušném období. Výchozím bodem hodnocení výdělečné schopnosti podniku je hospodářský výsledek dosažený za příslušné období. Výsledovka obsahuje i hlavní složky vytvářející hospodářský výsledek podniku, tj. jeho náklady a výnosy členěné ve vztahu k různým činnostem podniku i podle jednotlivých položek nákladů a výnosů. Výsledovka podniku se často považuje za nejdůležitější účetní výkaz vzhledem k tomu, že informuje, zda a jak podnik dosahuje svůj základní cíl, dosahovat přiměřený zisk z vložených zdrojů. 3 Informace pochází z bakalářské práce Finanční analýza vybraného podniku (3) 13

Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík (4) je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, o nichž to stanoví zákon. Do obchodního rejstříku se zapisují tyto ekonomické subjekty: obchodní společnosti a družstva některé podnikající zahraniční osoby fyzické osoby, které jsou podnikateli a o zápis požádají další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku sto dvacet milionů Kč. Informace v obchodním rejstříku V Obchodním rejstříku jsou obsaženy následující informace: Firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání Předmět podnikání (činnosti) Právní forma právnické osoby U fyzické osoby rodné číslo Jméno nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby Jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná U právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno Další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis Důležitý je také princip publicity. Tento princip spočívá v tom, že obchodní rejstřík je přístupný každému, každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a jeho výpisy. Rejstříkový soud vydá každému na požádání úředně ověřený opis zápisu či listiny uložené ve sbírce listin. Princip materiální publicity spočívá v tom, že stav zapsaný v obchodním rejstříku bude vůči tomu, kdo jedná v důvěře v jeho zápis, považován za skutečný platný právní stav. 14

Součástí obchodního rejstříku je také sbírka listin, která kromě jiného obsahuje výroční zprávy a to řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky. Tyto závěrky se staly klíčovými datovými zdroji této práce. Stručné vysvětlivky k analyzovaným ukazatelům 4 Obrat obrat (6) je definován jako součet položek Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a Tržby za prodej zboží. Ve Výkazu zisku a ztráty je tento údaj označen II. 1. + I. V ekonomice tento ukazatel značí množství přijatých finančních prostředků v hospodaření ekonomického subjektu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Zjišťují v běžných cenách sledovaného roku. Ve Výkazu zisku a ztráty je tento údaj označen II. 1. Tržby za prodej zboží tržby za prodej zboží v daném roce a vyjádřených v peněžních jednotkách. Ve Výkazu zisku a ztráty je tento údaj označen I. Výsledek hospodaření (celkový) rozdíl mezi výnosy a náklady dané firmy po zdanění. Představuje zisk (výnosy > náklady) anebo ztrátu (náklady > výnosy). Ve Výkazu zisku a ztráty je tento údaj označen ***. Osobní náklady jedná se o součet všech mzdových nákladů, odměn členů orgánů společnosti, nákladů na sociální a zdravotní pojištění a ostatních sociálních nákladů. Ve Výkazu zisku a ztráty je tento údaj označen písmenem C. Mzdové náklady suma veškerých mezd, které firma v daném roce vyplatila svým zaměstnancům, vyjádřená v peněžních jednotkách. Ve Výkazu zisku a ztráty je tento údaj označen písmenem C1 Počet zaměstnanců průměrný evidenční počet zaměstnanců konkrétní společnosti v daném roce. Tento údaj se nejčastěji nachází v účetní příloze, která je součástí Výroční závěrky. 4 Informace prezentované v této kapitole pochází z materiálu Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v kraji Vysočina v roce 2003 (5) 15

5 PARAMETRY ANALYZOVANÉHO SOUBORU DAT Vstupním souborem dat, který byl podroben analýze, se stal výpis z Registru ekonomických subjektů kraje Vysočina. Tento registr, vedený Českým statistickým úřadem, obsahuje seznam ekonomických subjektů, které mají sídlo v tomto kraji a zahrnuje jak fyzické, tak i právnické osoby. Nutno podotknout, že tento seznam přes veškerou snahu pracovníků z ČSU nemusí být kompletní. Registr ekonomických subjektů obsahuje tyto informace: Název ekonomického subjektu Sídlo ekonomického subjektu Identifikační číslo subjektu (IČO) Odvětvovou klasifikaci ekonomických činnosti (OKEČ) Kód okresu (NUTS 4) Ostatní informace, které v této práci nebyly využity Údaj IČO byl využit k vyhledání konkrétního subjektu v Obchodním rejstříku, ze kterého poté byly čerpány výroční zprávy, které obsahovaly sledované informace o hospodaření v roce 2006. Z celkového počtu 780 uvedených ekonomických subjektů kraje Vysočina, musely být vyloučeny fyzické osoby, které nesplňují nutnou podmínku pro zápis do Obchodního rejstříku a ani zde na vlastní žádost nechtějí být uvedeny, protože tyto subjekty neuveřejňují data o svém hospodaření, na což mají ze zákona právo. Z důvodu nedostupných informací o hospodaření v roce 2006, ovšem musely být vyřazeny také některé právnické osoby. Na rozdíl od výše zmiňovaných živnostníků, tyto právnické osoby povinnost zveřejňovat své výsledky hospodaření mají. Tuto povinnost jim ukládá Obchodní zákoník. Některé z těchto subjektů se prostřednictvím Krajského úřadu Vysočina podařilo zkontaktovat a příslušné informace doplnit, zbytek ovšem musel být z datového okruhu vyřazen, což ovšem negativně ovlivňuje statistické šetření, protože dochází k určitému zkreslení sledovaných dat. 16

Průmyslové podniky podle odvětví a kategorií dané počtem pracovníků Výsledný počet fyzických a právnických osob, u kterých se podařilo shromáždit veškeré sledované informace je 421 ekonomických subjektů. Všechny následující analýzy vychází z toho souboru dat. Odvětví průmyslu Počet z toho ve velikostní kategorii dané počtem pracovníků podniků 0 49 50 99 100 199 200 499 500 999 1000+ Automobilový průmysl 13 4 2 2 2 1 2 Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 45 25 8 7 4 1 0 Elektrotechnický průmysl 38 16 7 6 4 3 2 Hutnický, zpracování kovů 79 41 15 12 4 6 1 Chemický průmysl, výroba plastových výrobků 36 21 9 5 0 1 0 Ostatní zpracovatelský průmysl 31 12 12 4 3 0 0 Potravinářský a tabákový průmysl 49 18 13 11 6 0 1 Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot 14 6 4 2 1 0 1 Strojírenský průmysl 65 29 17 8 6 3 2 Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 39 16 11 6 5 0 1 Těžba nerostných surovin 2 1 0 1 0 0 0 Výroba a rozvod elektřiny, zem. plynu a vody 10 7 1 2 0 0 0 Celkem 421 196 99 66 35 15 10 Tabulka 1 Průmyslové podniky podle odvětví a kategorií dané počtem pracovníků Z celkového počtu 421 analyzovaných podnikatelských subjektů, je v nejvyšším počtu zastoupen průmysl hutnický (79 subjektů), následovaný strojírenským (65) a potravinářským (49). Naopak nejméně zastoupená těžba nerostných surovin obsahuje pouze dva podnikatelské subjekty. Zajímavým údajem je fakt, že 41 ze 79 subjektů podnikajícím v hutnickém průmyslu jsou menší firmy, které zaměstnávají méně než 50 zaměstnanců. Obecně se dá říci, že kategorie firem do 50 zaměstnanců je na Vysočině zastoupena nejvíce, bez rozdílu na odvětví (196 subjektů). Naopak nejméně zastoupená kategorie je nad 1000 pracovníků (10). Žádné ze sledovaných odvětví zde nemá vyšší zastoupení než dva podnikatelské subjekty. 17

Počet subjektů 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 13 45 38 79 36 31 49 14 65 39 2 10 Odvětví průmyslu Obrázek 3 Počet subjektů v jednotlivém průmyslu Pracovníci v odvětví podle kategorií dané počtem pracovníků Celkový počet pracovníků zaměstnaných ve sledovaných odvětvích je 62 442. Nejvyšší zastoupení má průmysl hutnický (11 975) následovaný průmyslem automobilovým Odvětví průmyslu Počet z toho ve velikostní kategorii dané počtem pracovníků prac. 0 49 50 99 100 199 200 499 500 999 1000+ Automobilový průmysl 9 884 86 123 235 667 749 8 024 Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 4 230 557 503 1 071 1 495 604 0 Elektrotechnický průmysl 7 401 281 535 780 1 251 1 738 2 816 Hutnický, zpracování kovů 11 975 973 1 053 1 705 1 182 4 282 2 780 Chemický průmysl, výroba plastových výrobků 2 435 476 623 679 0 657 0 Ostatní zpracovatelský průmysl 2 990 357 902 692 1 039 0 0 Potravinářský a tabákový průmysl 6 052 409 973 1 542 1 650 0 1 478 Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot 2 621 149 282 314 457 0 1 419 Strojírenský průmysl 9 549 748 1 204 1 027 1 918 2 187 2 465 Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 4 605 385 852 807 1 154 0 1 407 Těžba nerostných surovin 197 35 0 162 0 0 0 Výroba a rozvod elektřiny, zem. plynu a vody 503 178 51 274 0 0 0 Celkem 62 442 4 634 7 101 9 288 10 813 10 217 20 389 Tabulka 2 Pracovníci v odvětví podle kategorií dané počtem pracovníků (9 884) a strojírenským (9 549). Nejnižší počet 197 pracovníků je zaměstnáno v odvětví těžby nerostných surovin (197) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, zemního plynu a vody (503). Nejvyšší absolutní počet pracovníků (20 389) je zaměstnáno u subjektů v kategorii 1000 a více zaměstnanců. Naopak nejmenší počet (4 634) je zastoupen v kategorii firem, které zaměstnávají méně než 50 zaměstnanců 18

15,3% 4,2% 9,7% 0,3% 7,4% 4,8% 3,9% 0,8% Automobilový průmysl Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 15,8% Elektrotechnický průmysl Hutnický, zpracování kovů Chemický průmysl, výroba plastových výrobků 6,8% Ostatní zpracovatelský průmysl Potravinářský a tabákový průmysl 11,9% Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot Strojírenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 19,2% Těžba nerostných surovin Výroba a rozvod elektřiny, zemního plynu a vody Obrázek 4 Podíl pracovníků v jednotlivém odvětví průmyslu Top 20 průmyslových podniků s nejvyšším počtem pracovníků Z předcházejících odstavců vyplývá, že pro zaměstnanost kraje Vysočina jsou nejdůležitější velké podnikatelské subjekty a to i přesto, že jejich počet je významně nižší, než u ostatních a zároveň menších subjektů. Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Počet prac. BOSCH DIESEL s.r.o. Jihlava Automobilový průmysl 6185 ŽĎAS, a.s. Žďár nad Sázavou Hutnický, zpracování kovů 2780 MOTORPAL, a.s. Jihlava Automobilový průmysl 1839 Automotive Lighting s.r.o. Jihlava Elektrotechnický průmysl 1686 Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec Potravinářský a tabákový průmysl 1478 Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou Sklářský, keramický, výroba stav. hmot 1419 P L E A S a.s. Havlíčkův Brod Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 1407 Valeo Compressor Europe s.r.o. Humpolec Strojírenský průmysl 1273 AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. Pelhřimov Strojírenský průmysl 1192 I & C Energo a.s. Třebíč Elektrotechnický průmysl 1130 TESLA Jihlava, a.s. Jihlava Hutnický, zpracování kovů 867 Moravské kovárny, a.s. Jihlava Hutnický, zpracování kovů 825 První brněnská strojírna Velká Bíteš Velká Bíteš Strojírenský průmysl 781 Futaba Czech, s.r.o. Havlíčkův Brod Automobilový průmysl 749 PBS Industry,a.s. Třebíč Hutnický, zpracování kovů 735 GCE, s.r.o. Chotěboř Strojírenský průmysl 734 MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Nová Ves Strojírenský průmysl 672 ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš Chemický, výroba plastových výrobků 657 TOKOZ a.s. Žďár nad Sázavou Hutnický, zpracování kovů 630 Hettich ČR k.s. Žďár nad Sázavou Hutnický, zpracování kovů 623 Tabulka 3 Top 20 průmyslových podniků s nejvyšším počtem pracovníků 19

Nejdůležitějším zaměstnavatelem v kraji Vysočina je bezkonkurenčně společnost Bosch Diesel, která se zabývá výrobou vysokotlakých čerpadel pro dieselové motory. V roce 2006 tato firma zaměstnávala 6 185 pracovníků, což je téměř o 3 500 více, než 2. v pořadí firma Žďas (2780 pracovníků), která se zabývá slévárenskou výrobou, zpracováním kovů a částečně strojírenstvím. Následuje společnost Motorpal s 1839 pracovníky a se zaměřením na dopravní strojírenství. Přesně 10 podnikatelských subjektů zaměstnávalo v roce 2006 více jak 1 000 pracovníků, 25 firem více jak 500 a 125 více jak 100 pracovníků. Průměrný počet zaměstnanců na 1 subjekt v roce 2006 činil 148 pracovníků, medián počtu zaměstnanců 55 pracovníků. 20

6 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ V KRAJI VYSOČINA Tato kapitola obsahuje vlastní analýzu posbíraných dat. Je zaměřena nejenom na porovnání absolutních čísel sledovaných ukazatelů, také ale na jejich hodnoty přepočtené na jednoho pracovníka. 6.1 Obrat Obrat je hlavním ukazatelem výkonů podniku, podle jeho výše jsou firmy a jejich výkonnost měřeny na celém světě. Odvětví průmyslu Počet z toho ve velikostní kategorii dané obratem (v mil. Kč) prac. 0 19 20 49 50 99 100 199 200 999 1000+ Automobilový průmysl 13 2 1 1 1 5 3 Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 45 11 9 7 8 6 4 Elektrotechnický průmysl 38 13 6 2 8 6 3 Hutnický, zpracování kovů 79 17 23 13 9 15 2 Chemický průmysl, výroba plastových výrobků 36 8 9 8 3 7 1 Ostatní zpracovatelský průmysl 31 7 6 9 4 5 0 Potravinářský a tabákový průmysl 49 5 5 7 12 17 3 Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot 14 2 3 5 1 2 1 Strojírenský průmysl 65 11 11 14 11 13 5 Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 39 15 9 8 4 2 1 Těžba nerostných surovin 2 0 0 1 1 0 0 Výroba a rozvod elektřiny, zem. plynu a vody 10 1 3 1 5 0 0 Celkem 421 92 85 76 67 78 23 Tabulka 4 Průmyslové podniky podle odvětví a kategorií daných obratem Celkem 92 ze 421 podnikatelských subjektů dosáhlo, napříč všemi odvětvími, obrat nižší než 20 mil. Kč. Nejvyšší zastoupení v této kategorii měl v roce 2006 hutnický průmysl (17 subjektů), následuje odvětví textilní, oděvní a kožedělní (15 subjektů) a elektrotechnický průmysl (13 subjektů). Druhá nejsilněji zastoupená kategorie z hlediska velikosti obratu je kategorie od 20 do 50 mil. Kč (85 subjektů), kde je opět nejvyšší počet zástupců z hutnického průmyslu. Nejméně zastoupená kategorie je podle očekávání skupina shromažďující firmy s obratem nad 1 miliardu s 23 subjekty a nejčastěji zde zastoupeném strojírenském průmyslu. 21

Odvětví průmyslu Obrat z toho ve velikostní kategorii dané obratem (v mil. Kč) mil. Kč 0 19 20 49 50 99 100 199 200 999 1000+ Automobilový průmysl 29 487 39 31 66 182 1 845 27 324 Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 16 250 135 288 473 1 042 3 507 10 804 Elektrotechnický průmysl 18 373 143 172 129 1 093 3 565 13 270 Hutnický, zpracování kovů 15 065 229 787 945 1 271 7 439 4 394 Chemický průmysl, výroba plastových výrobků 6 543 100 310 558 415 2 556 2 604 Ostatní zpracovatelský průmysl 3 071 86 201 688 528 1 568 0 Potravinářský a tabákový průmysl 14 832 60 143 449 1 765 6 323 6 092 Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot 2 290 29 128 331 110 650 1 041 Strojírenský průmysl 16 722 123 378 1 025 1 576 4 244 9 377 Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 3 311 180 279 560 567 623 1 103 Těžba nerostných surovin 196 0 0 53 143 0 0 Výroba a rozvod elektřiny, zem. plynu a vody 943 20 95 58 770 0 0 Celkem 127 082 1 144 2 813 5 334 9 462 32 320 76 010 Tabulka 5 Obrat průmyslových podniků podle kategorií daných obratem Podnikatelské subjekty v roce 2006 vytvořily souhrnný obrat o něco málo vyšší, než 127 mld. Kč. Tahounem v tomto srovnání byl převážně průmysl automobilový (29,5 mld. Kč), elektrotechnický (18,4 mld. Kč) a strojírenský (16,7 mld. Kč). Na celkovém obratu 127 mld. se téměř 60 procenty podílela kategorie firem s obratem vyšším než 1 mld. (76 mld. Kč) a přibližně 25 procenty kategorie 200 1000 mil. Kč. Obrat [mil. Kč] 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000-29487 16250 18373 15065 14832 16722 6543 3071 2290 3311 196 943 Průmysl Obrázek 5 Velikost obratu podle odvětví 22

0,2% 2,6% 13,2% 1,8% 11,7% 2,4% 5,1% 11,9% 0,7% 23,2% 12,8% 14,5% Automobilový průmysl Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl Elektrotechnický průmysl Hutnický, zpracování kovů Chemický průmysl, výroba plastových výrobků Ostatní zpracovatelský průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot Strojírenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělní průmysl Těžba nerostných surovin Výroba a rozvod elektřiny, zemního plynu a vody Obrázek 6 Podíl odvětví průmyslu na celkovém obratu Odvětví průmyslu Obrat/prac. z toho ve velikostní kategorii dané obratem (v mil. Kč) mil. Kč 0 19 20 49 50 99 100 199 200 999 1000+ Automobilový průmysl 2,98 0,48 2,18 1,20 1,81 0,78 3,76 Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 3,84 0,95 1,12 0,97 1,63 2,80 7,44 Elektrotechnický průmysl 2,48 0,38 0,33 0,93 1,52 1,21 4,89 Hutnický, zpracování kovů 1,26 0,77 0,97 0,98 1,68 1,34 1,22 Chemický průmysl, výroba plastových výrobků 2,69 0,69 1,15 1,57 1,77 3,30 3,96 Ostatní zpracovatelský průmysl 1,03 0,59 0,63 1,01 1,24 1,11 0,00 Potravinářský a tabákový průmysl 2,45 0,74 0,96 1,67 1,40 2,89 2,89 Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot 0,87 0,64 1,23 1,08 0,58 1,17 0,73 Strojírenský průmysl 1,75 0,48 1,14 1,25 2,07 1,37 2,19 Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 0,72 0,35 0,48 0,71 0,67 1,31 0,78 Těžba nerostných surovin 1,00 0,00 0,00 1,52 0,88 0,00 0,00 Výroba a rozvod elektřiny, zem. plynu a vody 1,87 1,24 1,12 2,76 2,02 0,00 0,00 Celkem 2,04 0,54 0,82 1,08 1,46 1,57 3,05 Tabulka 6 Obrat na jednoho pracovníka podle kategorií daných počtem pracovníků Průměrný obrat na jednoho pracovníka ve všech analyzovaných odvětví dosáhl 2,04 mil. Kč, medián činí 1,81 mil. Kč. V tomto porovnání se u jednotlivých odvětví nejlépe dařilo Dřevařskému, papírenskému a polygrafickému průmyslu (3,84 mil. Kč), automobilovému (2,98) a Chemickému průmyslu (2,69 mil. Kč). Nejhorší výsledky zaznamenal Textilní, oděvní a kožedělní průmysl (0,72 mil. Kč) a Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot (0,87 mil. Kč). 23

Obrat na 1 pracovníka [mil. Kč] 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2,983 3,842 2,483 1,258 2,687 1,027 2,451 0,874 1,751 0,719 0,996 1,874 Průmysl Obrázek 7 Velikost obratu na jednoho pracovníka Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Obrat (mil. Kč) BOSCH DIESEL s.r.o. Jihlava Automobilový průmysl 21 727,5 Automotive Lighting s.r.o. Jihlava Elektrotechnický průmysl 7 276,3 Draka Kabely, s.r.o. Velké Meziříčí Elektrotechnický průmysl 4 565,8 KRONOSPAN CR,spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 4 458,5 Futaba Czech, s.r.o. Havlíčkův Brod Automobilový průmysl 4 069,4 Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec Potravinářský a tabákový průmysl 3 816,2 Valeo Compressor Europe s.r.o. Humpolec Strojírenský průmysl 3 556,0 Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 3 063,2 ŽĎAS, a.s. Žďár nad Sázavou Hutnický, zpracování kovů 3 040,3 ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 2 604,5 Dřevozpracující družstvo Lukavec Dřevařský, papírenský a polygrafický 1 943,2 MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Nová Ves Strojírenský průmysl 1 732,7 AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. Pelhřimov Strojírenský průmysl 1 730,7 Edscha Bohemia s.r.o. Kamenice nad Lipou Automobilový průmysl 1 526,9 nkt cables Velké Meziříčí k.s. Velké Meziříčí Elektrotechnický průmysl 1 428,4 Moravské kovárny, a.s. Jihlava Hutnický, zpracování kovů 1 353,9 KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 1 339,4 GCE, s.r.o. Chotěboř Strojírenský průmysl 1 199,0 IMI International s.r.o. Humpolec Strojírenský průmysl 1 158,2 PRIBINA, spol. s r.o. Přibyslav Potravinářský a tabákový průmysl 1 144,7 Tabulka 7 Top 20 průmyslových podniků podle výše celkového obratu 24

V porovnání vytvořeného obratu u jednotlivých subjektů je opět dominantní společnost Bosch Diesel (21,7 mld. Kč), následovanou Automotive Lighting (7,3 mld. Kč), která se zabývá výrobou automobilových světel a Draka Kabely (4,6 mld. Kč), se sídlem ve Velkém Meziříčí a se zaměřením na výrobu a prodej kabelů, vodičů a kabelových svazků pro různé účely. Celkem 23 firem vytvořilo obrat vyšší než 1 mld. Kč, 43 více jak 500 mil. Kč a 168 firem více jak 100 mil. Kč. Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Obrat/prac (tis. Kč) KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 23 497 Stora Enso Timber HV s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 17 192 VBG GROUP TRUCK EQUIPMENT Kamenice nad Lipou Automobilový průmysl 12 228 AGROPODNIK, a.s. Jihlava Dobronín Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 10 263 DETAIL CZ s.r.o. Žirovnice Automobilový průmysl 9 980 KRONOSPAN CR, spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 9 588 Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 9 396 VKS Pohledští Dvořáci a.s. Havlíčkův Brod Potravinářský a tabákový průmysl 7 996 Draka Kabely, s.r.o. Velké Meziříčí Elektrotechnický průmysl 7 412 BIONA JERSÍN, s.r.o. Jersín Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 7 370 TBG VYSOČINA s.r.o. Třebíč Sklářský, keramický, výroba stav. hmot 6 845 JMA stavební, spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 6 626 TEDOM ENERGO s.r.o. Výčapy Výroba a rozvod elekt., zem. plynu a vody 6 518 Multidisplay s.r.o. Humpolec Elektrotechnický průmysl 5 883 Kühtreiber, s.r.o. Třebíč Strojírenský průmysl 5 740 JIHLAVSKÉ KOTELNY, s.r.o. Jihlava Výroba a rozvod elekt., zem. plynu a vody 5 437 Futaba Czech, s.r.o. Havlíčkův Brod Automobilový průmysl 5 433 Zdeněk Daněk Nové Město na Moravě Strojírenský průmysl 5 423 Družstevní jatka Sádek, družstvo Stařeč Potravinářský a tabákový průmysl 5 191 LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o. Velké Meziříčí Potravinářský a tabákový průmysl 5 185 Tabulka 8 Top 20 průmyslových podniků s nejvyšším obratem na jednoho pracovníka V porovnání obratu na jednoho pracovníka si nejlépe vedla společnost Kronospan (23,5 mil. Kč). Tato firma sídlí v Jihlavě a zabývá se výrobou dřevotřískových desek a velkoplošných materiálů na bázi dřeva. Druhá v pořadí skončila firma Stora Enso Timber Ždírec (17,2 mil. Kč) se zaměřením na výrobu dřevěných stavebních komponentů pro rodinné domky a na masivní konstrukce. Celkem 4 firmy překročily částku 10 mil. Kč a 247 společností více jak 1 mil. Kč na jednoho pracovníka. Průměrný obrat na jeden subjekt v roce 2006 činil 301,9 mil. Kč. Medián obratu 65 mil. Kč. 25

6.2 Hospodářský výsledek Tato kapitola se zabývá analýzou hospodářského výsledku. Odvětví průmyslu Počet podniků Počet podniků Podíl zisk. HV HV/prac. se ziskem se ztrátou podniků (%) (mil. Kč) (tis. Kč) Automobilový průmysl 11 2 85% 2 379,8 241 Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 40 5 89% 1 197,9 283 Elektrotechnický průmysl 30 8 79% 760,0 103 Hutnický, zpracování kovů 73 6 92% 719,5 60 Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 33 3 92% 198,8 82 Ostatní zpracovatelský průmysl 25 6 81% 121,5 41 Potravinářský a tabákový průmysl 37 12 76% 80,5 13 Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot 8 6 57% -60,1-23 Strojírenský průmysl 57 8 88% -293,2-31 Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 31 8 79% 57,1 12 Těžba nerostných surovin 2 0 100% 10,9 55 Výroba a rozvod elektřiny, zem. plynu a vody 9 1 90% 55,7 111 Tabulka 9 Hospodářský výsledek podle odvětví průmyslu Z celkového počtu 421 analyzovaných subjektů jich 356 vytvořilo zisk (85 %), 65 z nich skončilo své hospodaření ve ztrátě (15 %). Nejvíce ziskových subjektů zahrnuje hutnický průmysl (73), strojírenský (57) a Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl (40). Nejvíce ztrátových subjektů, vyjádřeným absolutním číslem, podniká v Potravinářském a tabákovém průmyslu (12). 65; 15% Počet ziskových subjektů Počet ztrátových subjektů 356; 85% Obrázek 8 Podíl ziskových a ztrátových subjektů v roce 2006 26

Při porovnání ukazatele podílu ziskových a ztrátových podniků dopadla nejlépe těžba nerostných surovin, která sice dosáhla 100% ziskovosti, je ovšem zastoupena pouze dvěma subjekty a proto toto číslo není úplně reprezentativní. Velice dobrý výsledek, v tomto porovnání, dosáhl hutnický průmysl (92,4 %) a chemický, výroba plastových výrobků (91,7 %). Nejhůře naopak dopadl průmysl sklářský, keramický a výroba stavebních hmot (57,1 %). Nejvyššího hospodářského výsledku dosáhly subjekty v automobilovém průmyslu (2,4 mld. Kč), v Dřevařském, papírenském a polygrafickém (1,2 mld. Kč) a průmyslu elektrotechnickém (760 mil. Kč). Strojírenský průmysl skončil ve ztrátě (293 mil. Kč) a to převážně díky společnosti Valeo Compressor Europe. Podobně také dopadlo porovnání hospodářského výsledku vztaženého na jednoho pracovníka. Nejlepších výsledků dosáhlo odvětví průmyslu dřevařského, papírenského, polygrafického (283,2 tis. Kč), automobilového (240,8 tis. Kč) a výroba a rozvod elektřiny, zemního plynu a vody (110,8 tis. Kč). Strojírenský průmysl dosáhl ztráty 30,7 tis. Kč na jednoho pracovníka. Ztrátou 22, 9 tis. Kč na jednoho pracovníka skončil také průmysl sklářský. HV ma 1 pracovníka [tis.] 300 250 200 150 100 50 0 240,8 283,2 102,7 60,1 81,6 40,6 13,3-22,9-30,7 12,4 55,2 110,8-50 Odvětví průmyslu Obrázek 9 Hospodářský výsledek na jednoho pracovníka 27

Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Zisk (mil. Kč) BOSCH DIESEL s.r.o. Jihlava Automobilový průmysl 2 025,4 Automotive Lighting s.r.o. Jihlava Elektrotechnický průmysl 398,0 KRONOSPAN CR,spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 333,5 KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 272,2 ŽĎAS, a.s. Žďár nad Sázavou Hutnický, zpracování kovů 220,4 AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. Pelhřimov Strojírenský průmysl 165,4 Edscha Bohemia s.r.o. Kamenice nad Lipou Automobilový průmysl 156,7 Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 135,3 SAPELI, a.s. Polná Dřevařský, papírenský a polygrafický 114,6 MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Nová Ves Strojírenský průmysl 108,7 nkt cables Velké Meziříčí k.s. Velké Meziříčí Elektrotechnický průmysl 102,6 Futaba Czech, s.r.o. Havlíčkův Brod Automobilový průmysl 102,4 PRIBINA, spol. s r.o. Přibyslav Potravinářský a tabákový průmysl 89,9 Draka Kabely, s.r.o. Velké Meziříčí Elektrotechnický průmysl 80,8 ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 80,0 TEDOM s. r. o. Výčapy Elektrotechnický průmysl 77,2 Dřevozpracující družstvo Lukavec Dřevařský, papírenský a polygrafický 77,1 Stora Enso Timber HV s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 76,7 ACO Industries k.s. Přibyslav Hutnický, zpracování kovů 64,4 Masonite CZ spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 51,3 Tabulka 10 Top 20 průmyslových podniků podle nejvyššího vytvořeného zisku Nejziskovější společností v roce 2006 se stal Bosch Diesel (2 mld. Kč), který jako jediný překročil hranici zisku 1 mld. Kč. Následuje Automotive Lighting (398 mil. Kč) a Kronospan CR (333,5 mil. Kč). Celkem 12 subjektů vytvořilo zisk vyšší než 100 mil. Kč. Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Ztráta (mil. Kč) Valeo Compressor Europe s.r.o. Humpolec Strojírenský průmysl -947,8 Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec Potravinářský a tabákový průmysl -169,8 BURSON PROPERTIES, a.s. Jihlava Sklářský, keramický, výroba stav. hmot -45,1 P L E A S a.s. Havlíčkův Brod Textilní, oděvní a kožedělní průmysl -42,9 Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou Sklářský, keramický, výroba stav. hmot -41,1 Multidisplay s.r.o. Humpolec Elektrotechnický průmysl -40,3 AGROPODNIK, a.s. Jihlava Dobronín Chemický průmysl, výroba plast. výrobků -34,8 Agrovýkup, a.s. Moravské Budějovice Potravinářský a tabákový průmysl -34,8 MOTORPAL, a.s. Jihlava Automobilový průmysl -31,9 IMTEC CZECH REPUBLIC s.r.o. Jihlava Chemický průmysl, výroba plast. výrobků -15,9 První brněnská strojírna Velká Bíteš Velká Bíteš Strojírenský průmysl -14,6 CONNAUGHT ELECTRONICS /CZ/ Jiřice Elektrotechnický průmysl -14,2 LIPP CZ s.r.o. Pelhřimov Hutnický, zpracování kovů -13,7 atx s.r.o. Žďár nad Sázavou Elektrotechnický průmysl -13,2 Jemča a.s. Jemnice Potravinářský a tabákový průmysl -12,4 KPS Metal a.s. Moravské Budějovice Hutnický, zpracování kovů -12,4 ELCATEC, s.r.o. Havlíčkův Brod Elektrotechnický průmysl -7,5 EKON, družstvo Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický -7,2 Moravia Lacto a.s. Jihlava Potravinářský a tabákový průmysl -6,9 SIXT Umformtechnik s.r.o. Jihlava Hutnický, zpracování kovů -6,3 28

Nejvyšší ztrátu v hospodaření roku 2006 vytvořilo již výše zmiňované Valeo Compressor Europe (947,8 mil. Kč). Tato společnost se zabývá výrobou kompresorů pro klimatizační jednotky osobních automobilů. Vysokou ztrátu také vykázaly Kostelecké uzeniny (169,8 mil. Kč) a Burson properties (45,1 mil. Kč). 42 z 65 společností skončily se ztrátou nižší než 5 mil. Kč. Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Zisk/prac. (tis. Kč) KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 4 775 Stora Enso Timber HV s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 1 474 VBG GROUP TRUCK EQUIPMENT Kamenice nad Lipou Automobilový průmysl 1 375 VKS Pohledští Dvořáci a.s. Havlíčkův Brod Potravinářský a tabákový průmysl 1 373 Zdeněk Daněk Nové Město na Moravě Strojírenský průmysl 1 200 TBG VYSOČINA s.r.o. Třebíč Sklářský, keramický, výroba stav. hmot 940 PRIX MORAVA s.r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 732 KRONOSPAN CR,spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 717 TEDOM ENERGO s.r.o. Výčapy Výroba a rozvod elek,, zem. plynu a vody 680 BIONA JERSÍN, s.r.o. Jersín Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 608 Extruindustrie CR k.s. Ždírec nad Doubravou Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 579 DETAIL CZ s.r.o. Žirovnice Automobilový průmysl 504 AUCON spol. s r.o. Chotěboř Strojírenský průmysl 498 Edscha Bohemia s.r.o. Kamenice nad Lipou Automobilový průmysl 478 ALPA, a.s. Velké Meziříčí Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 442 JIHLAVSKÉ KOTELNY, s.r.o. Jihlava Výroba a rozvod elek., zem. plynu a vody 440 Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 415 HTP s.r.o. Žirovnice Automobilový průmysl 410 Vanad 2000 a.s. Golčův Jeníkov Strojírenský průmysl 374 R A L C O, s. r. o. Ledeč nad Sázavou Strojírenský průmysl 353 Tabulka 11 Top 20 průmyslových podniků s nejvyšším vytvořeném zisku na jednoho pracovníka Celkem 5 subjektů dokázalo vytvořit zisk na jednoho pracovníka vyšší než 1 mil. Kč. Nejlépe v tomto porovnání dopadl Kronospan OSB (4,8 mil. Kč) a Stora Enso Timber HV (1,4 mil. Kč) Obě tyto společnosti podnikají dřevařském odvětví. 12 společností se dostalo nad hranici 500 tis. Kč a 112 nad 100 tis. Kč na jednoho pracovníka. 29

Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Ztráta/prac. (tis. Kč) Valeo Compressor Europe s.r.o. Humpolec Strojírenský průmysl -745 LIPP CZ s.r.o. Pelhřimov Hutnický, zpracování kovů -723 Multidisplay s.r.o. Humpolec Elektrotechnický průmysl -611 AGROPODNIK, a.s. Jihlava Dobronín Chemický průmysl, výroba plast. výrobků -528 Agrovýkup, a.s. Moravské Budějovice Potravinářský a tabákový průmysl -504 CONNAUGHT ELECTRONICS /CZ/ Jiřice Elektrotechnický průmysl -431 SIXT Umformtechnik s.r.o. Jihlava Hutnický, zpracování kovů -316 atx, s.r.o. Žďár nad Sázavou Elektrotechnický průmysl -148 Jemča a.s. Jemnice Potravinářský a tabákový průmysl -140 TANEX Vladislav, a.s. Vladislav Chemický průmysl, výroba plast. výrobků -117 Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec Potravinářský a tabákový průmysl -115 BUDEST, s.r.o. Moravské Budějovice Hutnický, zpracování kovů -105 KPS Metal a.s. Moravské Budějovice Hutnický, zpracování kovů -103 IMTEC CZECH REPUBLIC s.r.o. Jihlava Chemický průmysl, výroba plast.výrobků -100 BURSON PROPERTIES, a.s. Jihlava Sklářský, keramický, výroba stav. hmot -99 BRAHE Jihlava, a.s. Jihlava Automobilový průmysl -91 EDITE spol. s r.o. Rudíkov Sklářský, keramický, výroba stav. hmot -66 Mlékárna Polná spol. s r.o. Polná Potravinářský a tabákový průmysl -65 ZAKE spol. s r.o. Černovice Textilní, oděvní a kožedělní průmysl -60 NEW GEN.s.r.o. Třebíč Strojírenský průmysl -52 Tabulka 12 Top 20 průmyslových podniků s nejvyšší vykázanou ztrátou na 1 pracovníka Nejvyšší ztrátu na jednoho pracovníka dosáhlo Valeo Compressor Europe (744,5 tis. Kč), Lipp CZ (722,7 tis. Kč) a Multidisplay (611,3 tis. Kč). 30

6.3 Osobní náklady Tato kapitola se zabýt analýzou osobních nákladů Odvětví průmyslu Osobní náklady (mil. Kč) Os. náklady/pracovníka (tis. Kč) Automobilový průmysl 3 750 379 Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl 1 411 334 Elektrotechnický průmysl 2 330 315 Hutnický, zpracování kovů 3 579 299 Chemický průmysl, výroba plastových výrobků 746 307 Ostatní zpracovatelský průmysl 784 262 Potravinářský a tabákový průmysl 1 660 274 Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot 745 284 Strojírenský průmysl 2 846 298 Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 954 207 Těžba nerostných surovin 65 331 Výroba a rozvod elektřiny, zemního plynu a vody 158 315 Tabulka 13 Osobní náklady podle odvětví průmyslu Celková výše vynaložených osobních nákladů u 421 sledovaných subjektů činí přibližně 19 mld. Kč. 20 procenty se na nich podílí automobilový průmysl (3,8 mld. Kč), 19 procenty hutnický (3,6 mld. Kč) a 15 procenty strojírenský průmysl (2,8 mld. Kč). Tyto tři odvětví se na celkových osobních nákladech podílí tedy více jak polovinou. Nejnižší osobní náklady byly vynaloženy v odvětví těžby nerostných surovin (65,3 mil. Kč). Tento údaj je ale opět mírně zavádějící, protože je tvořen pouze dvěma subjekty. Daleko vyrovnanější je ukazatel osobních nákladů vztažených na jednoho pracovníka. V čele tohoto porovnání je opět automobilový průmysl (379,4 tis. Kč), následovaný dřevařským, papírenským, polygrafickým průmyslem (333,5 tis. Kč) a těžbou nerostných surovin (331,4 tis. Kč). 3,9% 8,7% 15,0% 4,1% 3,9% 5,0% 0,3% 0,8% 18,8% 19,7% 7,4% 12,2% Automobilový průmysl Dřevařský, papírenský a polygrafický průmysl Elektrotechnický průmysl Hutnický, zpracování kovů Chemický průmysl, výroba plastových výrobků Ostatní zpracovatelský průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Sklářský, keramický, výroba stavebních hmot Strojírenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělní průmysl Těžba nerostných surovin Výroba a rozvod elektřiny, zemního plynu a vody Obrázek 10 Obrázek 10 Podíl průmyslových odvětví na celkových osobních nákladech 31

Os. náklady na 1 prac. (tis. Kč) 400 350 300 250 200 150 100 50 0 379,4 333,5 314,8 298,9 306,5 262,1 274,3 284,3 298,0 207,1 331,4 314,8 Odvětví průmyslu Obrázek 11 Osobní náklady na jednoho pracovníka Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Os. náklady (mil. Kč) BOSCH DIESEL s.r.o. Jihlava Automobilový průmysl 2916,6 ŽĎAS, a.s. Žďár nad Sázavou Hutnický, zpracování kovů 867,0 Automotive Lighting s.r.o. Jihlava Elektrotechnický průmysl 633,7 I & C Energo a.s. Třebíč Elektrotechnický průmysl 482,3 Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec Potravinářský a tabákový průmysl 448,7 Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou Sklářský, keramický, výroba stav. hmot 349,5 AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. Pelhřimov Strojírenský průmysl 342,3 Moravské kovárny, a.s. Jihlava Hutnický, zpracování kovů 342,1 P L E A S a.s. Havlíčkův Brod Textilní, oděvní a kožedělní průmysl 315,5 MOTORPAL, a.s. Jihlava Automobilový průmysl 245,1 První brněnská strojírna Velká Bíteš. Velká Bíteš Strojírenský průmysl 244,8 ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 240,1 Valeo Compressor Europe s.r.o. Humpolec Strojírenský průmysl 234,6 Futaba Czech, s.r.o. Havlíčkův Brod Automobilový průmysl 222,9 Dřevozpracující družstvo Lukavec Dřevařský, papírenský a polygrafický 209,0 PBS Industry,a.s. Třebíč Hutnický, zpracování kovů 204,8 KRONOSPAN CR,spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 203,0 GCE, s.r.o. Chotěboř Strojírenský průmysl 202,2 ACO Industries k.s. Přibyslav Hutnický, zpracování kovů 200,7 MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Nová Ves Strojírenský průmysl 200,1 Tabulka 14 Top 20 průmyslových podniků s nejvyššími osobními náklady Dalece nejvyšší osobní náklady byly v roce 2006 vynaloženy ve společnosti Bosch Diesel a činily 2,9 mld. Kč. Tato firma jako jediná překročila hranici osobních nákladů vyšší jako 1 mld. Kč. 32

Druhý v pořadí skončil žďárský Žďas (867 mil. Kč), vysoké osobní náklady vykázal také Automotiv Lighting (633,7 mil. Kč). 39 subjektů vynaložilo vyšší osobní náklady jak 100 mil. Kč. Název podniku Sídlo Odvětví průmyslu Os/prac. ( tis. Kč) Ammeraal Beltech EuroFAB s.r.o. Jihlava Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 594 HTP s.r.o. Žirovnice Automobilový průmysl 529 atx s.r.o. Žďár nad Sázavou Elektrotechnický průmysl 513 BIONA JERSÍN, s.r.o. Jersín Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 512 Energostrojírny Velké Meziříčí s r.o. Velké Meziříčí Strojírenský průmysl 488 MICo, spol. s r.o. Třebíč Strojírenský průmysl 487 Bystřicko-Povrchové úpravy,a.s. Rožná Hutnický, zpracování kovů 479 AUCON spol. s r.o. Chotěboř Strojírenský průmysl 475 BOSCH DIESEL s.r.o. Jihlava Automobilový průmysl 472 AGC Moravské Budějovice s.r.o. Moravské Budějovice Sklářský, keramický, výroba stav. hmot 467 Swoboda - Stamping, s.r.o. Jihlava Hutnický, zpracování kovů 467 KRONOMECH spol. s r.o. Jihlava Strojírenský průmysl 466 Huhtamaki Česká republika, a.s. Přibyslavice Dřevařský, papírenský a polygrafický 464 SCHWARTZ TECHNICKÉ PLASTY Nové Město na Moravě Strojírenský průmysl 462 Zdeněk Daněk Nové Město na Moravě Strojírenský průmysl 458 Masonite CZ spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 450 KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Jihlava Dřevařský, papírenský a polygrafický 449 Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. Ždírec nad Doubravou Dřevařský, papírenský a polygrafický 447 Rathgeber, k.s. Bystřice n.pernštejnem Dřevařský, papírenský a polygrafický 445 EURO BAGGING, s.r.o. Velké Meziříčí Chemický průmysl, výroba plast. výrobků 437 Tabulka 15 Top 20 průmyslových podniků s nejvyššími osobními náklady na jednoho pracovníka Nejvyšší přepočtený osobní náklad na jednoho pracovníka vynaložila společnost Ammeraal Beltech EuroFAB (594,2 tis. Kč), která vyrábí komponenty pro manipulaci, polohování, technologické procesy a dopravu. Také další tři společnosti překonaly hranici 500 tis. Kč na jednoho pracovníka. Jsou jimi HTP (528,6 tis. Kč), zabývající se výrobou obráběných, svařovaných a lisovaných dílů, atx (512,5 tis. Kč) poskytující průmyslovou automatizaci a Biona Jersín (511,8 tis. Kč) - výroba bioolejů a plastických maziv na bázi rostlinných olejů a syntetických esterů. 33