PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI M G R. J A R M I L A P I L E C K Á C V V M S O Ú A V Č R 3. 2. 2 0 17 OBSAH PREZENTACE Uvedení do kontextu tématu Parametry výzkumu Data Konfrontace se zahraničím Shrnutí Autor fotografie Uli Westphal
KONTEXT Podíl vyhozených potraviny z celkové produkce: ČR: 6 % EU: 12 % Evropská komise poskytuje přibližné odhady plýtvání Absence ucelenějších výzkumů o ČR na téma plýtvání potravinami, výzkum se doposud pohyboval spíše na úrovni dílčích studií Na každého obyvatele ČR připadá dle odhadů 25 kg vyhozených potravin ročně Potravinový odpad tvoří přibližně 30 % veškerého odpadu domácnosti Dimenze plýtvání potravinami Plýtvání potravinami jako sociální, ekologický i ekonomický problém Pěstování zemědělec - produkce Distribuce překladiště a sklady Odběratel obchody - velké řetězce - kvalitáři Spotřebitel - domácnosti PARAMETRY VÝZKUMU Sada otázek jako součást omnibusu Naše společnost, CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Terén - 3. 6. 20. 6. 2016 N=1005, kvótní výběr (věk, pohlaví, vzdělání, VSO) Podpořeno v rámci Strategie AV21 Zaměření výzkumu: Plýtvání potravinami v domácnostech Nákupní chování respondenta Nákup esteticky nedokonalé zeleniny tzv. křivé zeleniny Konzumace GMO a lepku
HODNOCENÍ NALÉHAVOSTI PROBLEMATIKY PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI (%) Plýtvání potravinami považuje za velký problém. 34 48 14 4 Plýtvání potravinami správné není, ale má za to, že tu jsou aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Plýtvání potravinami není celospolečenský problém. Neví DŮLEŽITOST DŮVODŮ PRO OMEZENÍ PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI (%) Finanční důvod: může ušetřit peníze 41 36 17 5 1 Úspora vlastního času: neinvestuje do vyhozeného jídla 36 21 17 3 Ekologický důvod: Vyhazování je neekologické 21 36 24 15 4 Sociální důvod: Jsou lidé, kteří nemají co jíst 20 33 26 17 4 Společenská odověnost: Jít blízkým příkladem 19 31 4 Osobní zkušenost: Zažil nedostatek jídla 15 24 31 7 Společenská odpovědnost: Podíl na produkci odpadu 12 34 25 6 Společenská odpovědnost: Možnost ovlivnit společnost 10 21 31 29 9 velmi důlěžitý důležitý trochu důležitý vůbec není důležitý neví
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ DŮVODŮ K OMEZENÍ VYHAZOVÁNÍ POTRAVIN USA Také jako nejdůležitější úspora peněz (79 %) Více zdůrazňují důvody společenské odpovědnosti (produkce odpadu 61 %, změna společnosti 51 %) Jako méně důležitou oproti Čechům časová úspora (42 %) VB Nejdůležitější plýtvání penězi, nejméně životní prostředí DEKLAROVANÉ MNOŽSTVÍ VYHOZENÝCH POTRAVIN V DOMÁCNOSTI (%) vůbec nic maximálně 10 % 24 49 17 31 6 více než 10 %, ale méně než čtvrtinu zhruba čtvrtinu a více, ale méně než polovinu polovinu a více neví
VYHODÍTE MÉNĚ, SROVNATELNĚ NEBO VÍCE NEŽ VÁM PODOBNÉ DOMÁCNOSTI? (%) nevyhazuje nic 27 33 33 7 nižší množství potravin stejné množství potravin vyšší množství potravin SHRNUTÍ Česká veřejnost vidí plýtvání potravinami jako problematické, nicméně jeho důsledky vnímá především na osobní rovině, globální a celospolečenské jsou méně zmiňované. Respondenti obecně podhodnocují množství vyhozených potravin. Ukazuje se, že obeznámení o závažnosti důsledků spojených s plýtváním potravinami je potřeba cílit především na mladé generace. Do budoucna tedy plánujeme společně s iniciativou Zachraň jídlo workshopy zaměřené na mladé lidi s cílem přiblížit jim toto téma.
ZDROJE: Zachraň jídlo - http://zachranjidlo.cz/ WRAP prject: Household food and drink waste in the UK 2012. Dostupné z: http://www.wrap.org.uk/content/household-food-and-drink-waste-uk-2012 Priefer, C., Jörissen, J., & Bräutigam, K. R. (2013). Technology options for feeding 10 billion people-options for cutting food waste.institute fortechnology Assessmentand Systems Analysis. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/regdata/etudes/etudes/join/2013/513515/ipol-join_et(2013)513515_en.pdf Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů: https://www.czso.cz/csu/czso/vydani-a-spotrebadomacnosti-statistiky-rodinnych-uctu-domacnosti-podle-postaveni-osoby-v-cele-podle-velikosti-obce-prijmova-pasmaregiony-soudrznosti-2015 FAO, IFAD and WFP. 2015. The State of Food Insecurity in the World 2015. Meeting the 2015 international hunger targets: taking stock of uneven progress. Rome, FAO. Dostupné z: http://www.fao.org/3/a4ef2d16-70a7-460a-a9ac- 2a65a533269a/i4646e.pdf Stenmarck Å., Jensen C., Quested T., Moates G. (2016): Estimates of European food waste levels. Report of the project FUSIONS (contract number: 311972) granted by the European Commission (FP7). ISBN 978-91-88319-01-2. Dostupné z: Estimates of European food waste levelshttp://www.eufusions.org/phocadownload/publications/estimates%20of%20european%20food%20waste%20levels.pdf Neff, R. A., Spiker, M. L., & Truant, P. L. (2015). Wasted food: US consumers' reported awareness, attitudes, and behaviors. PloS one, 10(6), e0127881. Dostupné z: http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0127881 DĚKUJI ZA POZORNOST!