Vzájemné úkazy Jupiterových měsíců

http:/hvr.cz Zajímavosti: Červenec 2009 (7) Vzájemné úkazy Jupiterových měsíců Právě nyní je ten pravý okamžik k tomu, připojit se k mezinárodní síti pozorovatelů vzájemných úkazů (mutual phenomena) Jupiterových měsíců. Tato síť začala pracovat již před více než 20 roky a od té doby shromažďuje velice cenné vědecké údaje týkající se zlepšení našich informací o pohybech čtveřice největších a nejjasnějších satelitů největší planety naší soustavy. Důkazem je následující zpráva, která se objevila na zákrytářské konferenci Planoccult. E-mail 26. 5. 2009; 8:38; Jan MÁNEK Zdravím všechny, poté, co se mi podařilo vyrovnat se s řadou technických obtíží, podařilo se mi dnes ráno zaznamenat průběh prvního vzájemného úkazu 1E4. Kvalita nahrávky není příliš dobrá, ale cílový měsíc Callisto byl pro moje ohnisko (prodloužené Barlowem) stále až příliš blízko Jupitera. Ale i tak je na zpracovaném záznamu zřetelně vidět krátce po 1000 značce na spodní křivce

(v okamžiku blízkém předpovědi, který jsem však zatím pro nedostatek času nezkalibroval přesně, neboť musím spěchat do práce) pokles jasnosti měsíce. Berte tuto informaci pouze jako předběžnou, kdy jsem se s vámi chtěl podělit o svou radost. Jan Série tedy začíná, takže je čas vás na ni upozornit Pozorování vzájemných úkazů měsíců Jupitera (případně dalších velkých planet) jsou velmi vzácná, neboť je možné je provádět pouze v určité době kolem rovnodennosti na Jupiteru, to znamená vždy jen v určitých intervalech trvajících přibližně rok a opakujících se po šesti letech. Nadcházející příležitost dostaneme v období 2009-2010. Je nutné nepropást tuto šanci a využít skutečnosti, že tato měření je možné provádět i s menšími dalekohledy. Určitým bonusem je i to, že na konci kampaně budou všichni pozorovatelé, kteří se do ní zapojí, uvedeni jako spoluautoři publikovaných výsledků. Pro ty, kdo ještě podobná měření neprováděli, slouží internetová stránka http://www.imcce.fr/hosted_sites/ama09/nouveaux_en.html, kde se seznámí se základním principem úkazů. Pokud se po jejím prostudování rozhodnete zapojit se do kampaně, je nutno vyplnit elektronickou registrační kartu, kterou naleznete na: http://www.imcce.fr/hosted_sites/ama09/inscription_en.txt. A konečně oficiální stránky PHEMU 09, zabývající se právě startující pozorovací kampaní (ale i předešlými výsledky) jsou umístěny na adrese: http://www.imcce.fr/fr/presentation/equipes/gap/travaux/phemu09/index_en.html V rámci vzájemných úkazů přirozených satelitů planet dochází k několika možným kombinacím. Především je rozdělujeme na dva základní typy zákryty OCC a zatmění ECL. Při zákrytu dochází ke skutečnému překrytí měsíců (obdoba zatmění Slunce). Při zatměních přechází pouze stín vržený jedním měsícem přes povrch měsíce druhého (odpovídá zatmění Měsíce). Schématicky jsou obě možnosti znázorněny na připojeném obrázku. Každá z možností se pak ještě rozpadá na tři další. Může totiž dojít k zákrytu či zatmění úplnému T, částečnému P nebo prstencovému A. Datum a čas úkazu(ut) vzd. vzd. hodinový A h h úkaz pokles trv. od J měsíců úhel Jupiter Slunce MM DD H M S jas. s v RJ " hod 5 23 0 38 39. 2OCC3 P 0.193 337 4.7 0.533-4.303-61.9 5.2-16.5 5 27 0 54 25. 2OCC1 P 0.413 234 2.7 0.108-3.797-55.8 9.5-14.8 6 16 23 17 27. 3ECL1 P 0.312 256 5.9 0.807-4.076-59.3 7.3-16.8 6 19 23 22 49. 4ECL3 0.545 0 4.2 0.216-3.789-55.8 9.6-16.7 6 20 0 59 29. 1ECL3 0.166 0 3.3 0.886-2.176-34.1 20.7-12.7 6 27 22 18 3. 2ECL4 0.525 0 7.0 0.224-4.329-62.3 5.0-16.1 7 16 21 52 0. 1ECL2 P 0.280 229 6.4 0.574-3.439-51.0 11.8-16.9 7 16 23 4 59. 1OCC2 P 0.181 396 5.7 0.587-2.220-34.5 19.9-19.0 2

7 23 23 12 35. 4ECL2 0.139 0 6.8 1.235-1.588-25.1 22.7-20.4 7 24 0 16 46. 1ECL2 P 0.367 294 6.3 0.496-0.516-8.3 25.7-18.9 7 24 1 15 9. 1OCC2 P 0.214 446 5.8 0.525 0.460 7.4 25.7-15.2 8 4 21 53 51. 3ECL2 P 0.778 675 9.3 0.333-2.024-31.4 20.2-21.1 8 8 20 44 5. 1ECL3 A 0.306 312 5.5 0.463-2.894-43.4 14.9-16.8 8 12 1 54 2. 3ECL2 P 0.996 865 9.4 0.097 2.507 38.1 17.2-16.0 8 15 23 54 9. 1ECL3 P 0.282 359 5.5 0.556 0.801 12.7 24.2-25.7 8 16 20 45 57. 1ECL3 A 0.333 1662 5.6 0.433-2.270-34.7 18.4-19.3 8 17 21 17 9. 1ECL2 P 0.525 601 5.7 0.384-1.674-26.1 21.3-22.4 8 17 21 5 53. 1OCC2 P 0.420 762 5.8 0.109-1.862-28.8 20.4-21.5 8 24 1 29 38. 1ECL3 P 0.156 342 6.3 0.815 2.989 44.4 13.7-21.7 8 24 23 32 43. 1OCC2 T 0.425 947 5.7 0.003 1.110 17.4 23.0-29.2 8 25 0 15 49. 1ECL2 P 0.468 831 5.3 0.429 1.830 28.3 20.3-27.7 9 1 21 5 16. 1ECL2 P 0.349 460 6.3 0.516-0.765-12.1 23.5-26.6 9 1 20 3 22. 1OCC2 P 0.192 713 5.9 0.573-1.800-27.7 20.1-20.0 9 8 23 44 2. 1ECL2 P 0.561 449 6.5 0.344 2.397 36.1 16.8-34.2 9 8 22 27 33. 1OCC2 P 0.195 599 5.9 0.562 1.119 17.5 22.4-34.3 9 16 0 47 41. 1OCC2 P 0.189 518 5.9 0.567 3.960 56.2 5.7-32.7 10 3 20 23 36. 1ECL2 P 0.625 307 6.7 0.279 0.804 12.5 22.7-34.5 10 3 18 31 24. 1OCC2 P 0.161 386 5.8 0.598-1.070-16.6 22.1-18.7 10 10 22 46 30. 1ECL2 P 0.406 235 6.7 0.467 3.658 52.3 7.8-47.2 10 10 20 48 11. 1OCC2 P 0.153 352 5.7 0.602 1.684 25.8 19.9-39.9 10 16 21 14 41. 3OCC2 P 0.110 498 8.9 0.811 2.520 37.6 15.6-44.8 11 2 18 53 25. 2OCC3 A 0.261 350 3.4 0.261 1.232 19.1 21.8-31.3 11 4 16 50 35. 1OCC2 P 0.184 295 5.2 0.500-0.697-10.9 23.2-12.0 11 11 19 9 58. 1OCC2 P 0.219 292 5.0 0.428 2.052 31.3 18.7-35.8 11 23 17 30 54. 2OCC1 A 0.426 238 2.8 0.055 1.099 17.2 22.9-21.6 11 28 17 49 27. 3OCC2 P 0.122 371 7.3 0.679 1.693 26.3 21.0-25.1 11 30 19 48 53. 2OCC1 P 0.388 240 3.1 0.142 3.798 54.7 7.8-44.2 12 13 17 45 17. 1OCC2 P 0.378 268 4.1 0.153 2.457 37.5 17.8-24.7 Každý z úkazů je popsán čísly zúčastněných Galileovských satelitů a zkratkami (viz výše). Limitní výběr úkazů: minimální výška planety +5 a Slunce -12 ; úkaz více než 1,5 poloměru Jupitera od jeho okraje. Sledování vzájemných úkazů Jupiterových měsíců je možné provádět různým způsobem a závisí to především na vašich možnostech. Upřednostňovány jsou samozřejmě objektivní metody, za něž se považují videonahrávky s vkopírovaným vědeckým časovým signálem (schéma obr. 1) nebo přesně časově definované série CCD snímků. Ale v některých případech, kdy dochází k velkým změnám světelné křivky, lze vzájemné úkazy pozorovat i vizuálně. Veškeré potřebné informace lze získat na www adrese třetího odkazu z předešlé stránky. Videonahrávkám je věnován odkaz No. 4, CCD záznamu No. 5 a vizuálním měřením časů středů zákrytů a zatmění odkaz No. 7. 3

Úplné zatmění Slunce CHINA 2009 A nejedná se o zatmění ledajaké. Úplné zatmění Slunce 22. července 2009 bude nejdelším úplným zatměním celého 21. století. To, v čem je problém, bude zřejmé až se seznámíte s popisem trasy stínu po povrchu Země. Pás totality začíná v Arabském moři blízko města Surat, prochází Indií, zasáhne Nepál, Bhútán a Bangladéš. Poté postupuje středné Čínou a jižně od japonských ostrovů vstupuje jihovýchodním směrem do Tichého oceánu, překročí rovník a končí západně od Francouzské Polynésie a severně od Cookových ostrovů. Abychom mohli tento skutečně mimořádný úkaz pozorovat, je nutno se vypravit na dalekou cestu. Mohu vás ujistit, že úplné zatmění Slunce je natolik neobvyklý a překvapující úkaz, že jej nedokážete výstižně vyjádřit slovy ani zachytit obrazem. Nervozita mísící se s příjemným vzrušením v čase kolem totality je ohromná. Navíc oboje neomylně podporuje zlomyslná příroda svou nepředvídatelnou oblačností či alespoň kolabující technika. Navíc jakýkoli záznam je vždy od skutečného zážitku až propastně daleko. Jakkoli dlouhá cesta za těmito úkazy tak pokaždé stojí za námahu a zážitek je nepopsatelný. Nejdříve se temný měsíční disk do Slunce "zakusuje" v podobě částečného zatmění. V této fázi se můžete pokusit o získání série snímků, které po proměření následně umožní stanovit čas začátku částečného zatmění T 1. Při větší fázi částečného zatmění je zajímavé si všimnout stovek obrázků slunečního srpku, které se promítají na zem skrz listy okolních stromů na principu tzv. dírkové komory. Zhruba půl hodiny před úplným zákrytem začne nejen pozvolna klesat osvětlení, ale také se citelně ochladí. Zvířata a rostliny začnou reagovat na nečekaný soumrak. Jak ubývá světla, získá krajina i obloha zvláštní nepřirozené kovové zabarvení. Jen několik desítek sekund před začátkem úplného zatmění se přidají podivuhodné tzv. letící stíny, které vypadají jako rovnoběžné pruhy světla a tmy. Má je na svědomí neklidná zemská atmosféra, jež tímto zvláštním způsobem deformuje obraz velmi tenkého slunečního srpku. Kmitající sluneční světlo je nejlépe zřetelné na velkých bílých plochách. Ve stejné době se na nebi objeví i jasné planety. No a pak přijde hlavní část představení: nad západním horizontem uvidíte přilétající měsíční stín - bleskově se rozšiřující kužel temnoty. Vzápětí se uzounký srpek Slunce těsně 4

před svým definitivním zmizením rozpadne na několik zářících bodů - tzv. Bailyho perly. To poslední sluneční paprsky zazáří skrz nerovnosti na okraji Měsíce. Pokud se podaří právě v tomto okamžiku namačkat rychlou sérii snímků s krátkou expozicí, je možné se pokusit o následné sestavení profilu našeho nebeského souseda. Ale to už se prudce setmí a kolem temného disku Měsíce se jako stříbřitý prstenec vynoří sluneční atmosféra - koróna. Nejkrásnější nebeský úkaz - úplné zatmění - začalo. Následující desítky sekund uvidíte atmosféru naší hvězdy s oblouky a smyčkami, která sahá do vzdálenosti až několika průměrů Slunce. Na okraji temného disku dost možná zahlédnete i drobné růžové protuberance - oblaka žhavého plazmatu - které v prostoru podpírá silné magnetické pole. To je čas, kdy se musíte soustředit na získání co nejširší série obrázků s expozicemi počínaje jednou sekundou a konče těmi nejkratšími časy, které vám použitá technika dovolí. Na obloze při tmavších zatměních najdete i řadu hvězd. Podle místních podmínek jsou někdy dokonce patrná celá souhvězdí. Přízračnost celého obrazu navíc podtrhuje skutečnost, že od obzoru, kde Slunce není zcela zakryté, přichází běžné denní světlo, které se mísí s jasnou nazlátlou korónou a podivnou modří okolní oblohy... Neuškodí proto pokusit se i o fotografii co nejširokoúhlejším objektivem, která by zachytila co nejvíce z této zvláštní scenérie. Ještě nezapomenutelnější může být pohled triedrem či malým dalekohledem umístěným na stativu. Koróna vyplní velkou část zorného pole a všimnete si v ní jinak nepostřehnutelných detailů - drobných vláken a uzlíků. Kolem hrbolatého okraje měsíčního disku bude patrná celá řada nápadně naoranžovělých protuberancí. Bohužel za nanejvýš pár minut úplné zatmění skončí. Ještě předtím ovšem dostane svoji příležitost velkolepé finále. Na okraji temného disku, tentokráte však na jeho druhé straně, se objeví fantastická růžová chromosféra - vnější vrstva sluneční atmosféry přiléhající k fotosféře. V místě rudého srpku pomíjivé chromosféry se však vzápětí rozzáří výrazně jasnější bílá fotosféra v Bailyho perlách a následně v úzkém srpku, který ovšem sekundu po sekundě neuvěřitelně rychle tloustne. Záskávání série snímků dokumentujících okamžik T 4 je pak již pouze pro nejzarputilejší astronomy, kteří se nedají vyvést z rovnováhy ani tak úchvatným úkazem, jakým nepochybně úplné zatmění Slunce je. Takže nezbývá než cestovatelům popřát šťastnou cestu a především jasnou oblohu v ten pravý okamžik a na tom pravém místě. Expedice Hvězdárny v Rokycanech, ke které se připojila také Hvězdárna a planetárium Plzeň a Teplice má své pozorovací stanoviště vybrané u přečerpávací vodní elektrárny poblíž vesnice Daxi Village. 5

Další kontakt Plejád s Měsícem V sobotu 18. července v brzkých ranních hodinách budeme mít poslední solidní příležitost pozorovat zákryty Plejád Měsícem v sérii, která začala v roce 2005 a skončí právě letos. Pro střední Evropu je dokonce červencový úkaz prakticky posledním. V připojené tabulce jsou uvedeny parametry deseti nej vstupů neb výstupů. Časové údaje jsou vypočteny pro oblíbené národní souřadnice 50ºN a 15ºE. Time P Star Sp Mag Sun Moon CA PA VA WA h m s No v Alt Alt Az o o o o 00 58 6 R 76103 ca9 7.9 17 74 81S 251 294 265 01 12 9 D 545 B6 4.1 19 76-61N 51 94 65 01 45 56 R 76158 A0 7.9-11 25 82 43N 307 352 321 01 46 53 D 552 SB7 2.9-11 25 81-43N 33 77 46 01 49 0 R 76175 ca0 8.2-10 25 82 28S 198 242 211 02 3 31 R 545 B6 4.1-9 28 85 75N 275 320 288 02 16 56 D 560 cb8 3.6-8 29 87-80N 70 115 84 02 21 46 D 561 cb7 5.1-7 30 88-63N 54 99 67 02 26 11 R 549 SA0 6.3-6 31 89 52N 298 343 311 02 31 0 R 552 SB7 2.9-6 32 90 58N 293 338 306 6

Při opravdu posledních možnostech, v říjnu a prosinci 2009, Měsíc hvězdokupu pouze olízne, přičemž se vyhne nejjasnějším hvězdám. Proto neváhejte a věnujte noc ze soboty na neděli jednomu z nejkrásnějších nebeských představení! K.Halíř, M.Rottenborn Zákrytářská obloha červenec 2009: Prázdniny s Plejádami Červenec je ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule stále ještě měsícem krátkých nocí a tím pádem i malého množství zákrytů. Ale současně se jedná o měsíc, kdy už se začíná opět prodlužovat noc a můžeme se začít těšit na lepší časy. Tabulka totálních zákrytů hvězd Měsícem je podle počtu úkazů lehce zavádějící. Do seznamu se totiž dostalo vzhledem k ročnímu období neuvěřitelných 26 totálních zákrytů. Vysvětlení je velice jednoduché v sobotu 18. července 2009 časně ráno světového času nás čeká poslední středoevropský zákryt Plejád Měsícem z právě končící série. Podrobněji je tento úkaz zmíněn v samostatném článku. Ale i po odečtení 16 úkazů, mezi nimiž jsou vedle 12 výstupů i čtyři vstupy jasných hvězd za osvětlený okraj Měsíce, nám zbude na červenec poměrně početná skupina 10 zákrytů. Na samém začátku měsíce se dočkáme dvou vstupů a jednoho výstupu (opět za osvětleným okrajem) krátce před úplňkem. Ve druhé dekádě pak bude následovat (bez rána 18. 7. 2009) sedm výstupů. V porovnání s bilancí předešlého měsíce je myslím zlepšení nezpochybnitelné. Předpovědi totálních zákrytů pro CZ zem.délka +15 00 00 zem.šířka +50 00 00 výška 0 m.n.m. 2009 červenec den čas P hvězda mag % elon Sun Moon CA PA WA A B h m s číslo ill h h Az o o o m/o m/o 3 19 21 25 D 2287 2.9 89+ 141-2 13 168 31S 154 142 +0.9-0.6 3 20 14 50 R 2287 2.9 89+ 141-8 14 181-48S 233 221 +2.1 +0.6 3 22 9 35 D 2298 5.0 89+ 142 10 206 28N 33 21 +1.1 +0.3 10 2 28 55 R 3108 5.3 94-151 -5 22 202 46S 206 223 +0.6 +0.8 15 1 42 8 R 139 8.1 53-94 -11 38 123 51S 208 230 +0.4 +2.3 16 1 53 30 R 92663 7.9 43-82 -10 37 111 81N 259 279 +0.8 +1.6 16 23 44 1 R 399 5.7 33-70 12 73 37S 201 219-0.6 +2.1 17 0 14 41 R 75531 7.7 33-70 17 79 74S 238 256-0.2 +1.7 17 1 34 22 R 75558 7.7 32-69 -12 30 93 67N 277 295 +0.6 +1.4 18 0 58 6 R 76103 7.9 22-56 17 74 81S 251 265-0.2 +1.6 18 1 12 9 D 545 4.1 22-56 19 76-61N 51 65-0.3 +1.8 18 1 29 43 R 76135 8.9 22-56 22 79 73S 242 256-0.1 +1.7 18 1 32 0 R 76145 8.1 22-56 23 79 32N 318 331 +1.0 +0.2 18 1 45 56 R 76158 7.9 22-56 -11 25 82 43N 307 321 +0.8 +0.6 7

18 1 46 53 D 552 2.9 22-56 -11 25 81-43N 33 46-0.4 +2.2 18 1 49 0 R 76175 8.2 22-56 -10 25 82 28S 198 211-0.6 +2.7 18 2 3 31 R 545 4.1 22-56 -9 28 85 75N 275 288 +0.4 +1.3 18 2 9 39 R 76198 7.8 22-56 -8 28 86 25S 195 208-0.7 +2.9 18 2 14 20 R 76189 7.0 22-56 -8 29 87 43S 213 226-0.2 +2.3 18 2 16 56 D 560 3.6 22-55 -8 29 87-80N 70 84 +0.2 +1.7 18 2 21 46 D 561 5.1 22-55 -7 30 88-63N 54 67 +0.0 +2.0 18 2 22 41 R 550 7.0 22-55 -7 30 88 60S 230 243 +0.0 +2.0 18 2 26 11 R 549 6.3 22-55 -6 31 89 52N 298 311 +0.9 +0.8 18 2 29 48 R 551 7.3 22-55 -6 32 90 82S 252 265 +0.3 +1.7 18 2 31 0 R 552 2.9 22-55 -6 32 90 58N 293 306 +0.8 +1.0 20 2 6 13 R 77736 7.9 6-28 -9 10 63 67S 251 252-0.4 +1.4 Dlouhodobě nepříznivá situace je i v oblasti tečných zákrytů. V měsíci červenci nás nečeká žádný nadějný tečný zákryt hvězdy Měsícem. Bohužel obdobná situace se letos ale protáhne až do samého závěru kalendářního roku. Ani nabídka zákrytů hvězd planetkami není na začátku prázdnin příliš zajímavá. V připojené tabulce naleznete pět úkazů. Bohužel každý z nich má nějakou vadu na kráse (čti pozorovatelnosti) a jejich zařazení do tabulky je z nouze ctnost. Problémy se týkají nedostatečné jasnosti zakrývané hvězdy, nedostatečného poklesu jasu při případném vlastním zákrytu, malých rozměrů planetky, potažmo krátkého maximálního času zákrytu a v tomto ročním období dělá obvykle problémy i malá hloubka Slunce pod obzorem. Rozhodnutí zda a který z nabízených úkazů pozorovat, je na vás, vašich technických možnostech a v neposlední řadě i na počasí. Jako vždy doporučuji ale i tento měsíc sledovat pravidelně www stránky věnované upřesněním zákrytů hvězd planetkami. Další zpřesnění či zcela nový nadějný úkaz se může objevit na internetu prakticky kdykoli naděje umírá poslední: Jan Mánek (http://mpocc.astro.cz/) JM, Stev Preston (http://asteroidoccultation.com/) SP, EAON (http://astrosurf.com/eaon/) zpracovávaná Jeanem Schwaenenem JS Eric Frappa (http://www.euraster.net/pred/index.html ) EF Údaje o červencových zákrytech hvězd planetkami jsou shrnuty v připojené tabulce: dat UT hvězda jas. α δ planetka Ø trv. pok. 07/09 h m TYC mag h m km s mag 04 01:02 2UCAC 30122460 13,0 00 08-04 53 Dione 147 11,9 0,6 SZ Čechy h = 20 A = 124 SP 04 02:21 0547-01596-1 11,8 21 45 +03 26 Sinden 15 1,1 5,3 Morava h = 44 A = 186 JS 04 02:27 1784-00117-1 10,4 03 15 +23 58 Leda 116 3,0 3,4 Slovensko h = 26 A = 83 SP 12 01:27 2UCAC 35325173 12,1 01 42 +10 20 Houzeau 31 1,4 4,0 SZ Čechy h = 27 A = 116 JS 20 01:33 5274-01673-1 10,4 01 24-10 46 Harimaya-Bashi 29 2,8 5,7 Rakousko h = 15 A = 132 SP 8