Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Bakalářská diplomová práce 2015 Anna Caldrová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu Anna Caldrová Analýza ruskojazyčných verzí informačních portálů Karlovarského kraje Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Anna Caldrová

Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce doc. PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc., za vstřícnost a cenné rady a připomínky, které mi pomohly při tvorbě této práce.

OBSAH ÚVOD... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST... 8 1. KARLOVARSKÝ KRAJ... 9 1.1 Okres Cheb...11 1.2 Okres Sokolov...14 1.3 Okres Karlovy Vary...17 1.3.1 Historie města Karlovy Vary...19 2. LÁZEŇSTVÍ...21 2.1 Historie lázeňství...21 2.2 Počátky a vývoj lázeňství...22 2.2.1 Počátky lázeňství v Karlových Varech...24 3. MIGRACE A CIZINCI...27 3.1 Cizinci v Karlovarském kraji...27 3.2 Hosté v HUZ Karlovarského kraje...30 3.2.1 Hosté z RF v HUZ Karlovarského kraje...31 II. PRAKTICKÁ ČÁST...35 4. ANALÝZA INFORMAČNÍCH PORTÁLŮ...36 4.1 Metody marketingového výzkumu SWOT analýza...36 4.2 Metodika výběru a hodnocení vybraných portálů...38 5. INFORMAČNÍ PORTÁL WWW.KARLOVY-VARY.CZ...39 5.1 Analýza struktury a obsahu portálu...39 5.2 Jazyková charakteristika portálu...46 5.3 SWOT analýza portálu www.karlovy-vary.cz...48 6. INFORMAČNÍ PORTÁL WWW.KARLOVYVARY.CZ...50 6.1 Analýza struktury a obsahu portálu...50 6.2 Jazyková charakteristika portálu...60 6.3 SWOT analýza portálu www.karlovyvary.cz...62 ZÁVĚR...64 РЕЗЮМЕ...67 SEZNAM ZKRATEK...69 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...70

ÚVOD Vzhledem ke stále rostoucí internetové populaci se internet stává jedním z nejvýznamnějších marketingových nástrojů sféry cestovního ruchu. Stále více turistů vyhledává při výběru cílové destinace informace pouze na internetu. Návštěvníci považují informace získané prostřednictvím internetu za důvěryhodné a nezřídka se rozhodují pouze podle nich. Pro destinace je tak velmi důležité, aby nabízely nejen kvalitní služby, ale především kvalitní internetovou prezentaci. Proto se také začíná klást stále větší důraz na dobře zpracovanou propagaci turistických destinací prostřednictvím internetu tedy na zpracování informačních turistických portálů. Co se zahraničních návštěvníků týče, je důležité především zpracování jazykových mutací těchto informačních portálů. Tématem této bakalářské diplomové práce s názvem Analýza ruskojazyčných verzí informačních portálů Karlovarského kraje jsou v první řadě informační portály zabývající se propagací destinace Karlovarský kraj a města Karlovy Vary, jelikož právě to je nejčastějším cílem turistů z Ruské Federace. Téma práce bylo vybráno v souladu se zaměřením našeho oboru ruština a cestovní ruch. Cílem této práce je nejprve charakterizovat Karlovarský kraj a jeho hlavní turistický produkt, tedy lázeňství a následně se zaměřit na národnostní složení návštěvníků Karlovarského kraje. Část této charakteristiky bude zaměřena pouze na občany Ruské federace, jelikož právě ti tvoří velkou část návštěvníků Karlovarského kraje a především Karlových Varů. Hlavním cílem této práce je ale především zanalyzovat obsah, strukturu a částečně i jazykovou stránku vybraných turistických informačních portálů a na základě shromážděných poznatků určit jejich silné a slabé stránky. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. V první kapitole se budeme zabývat obecnou charakteristikou Karlovarského kraje a v samostatných podkapitolách pak popisem historie a současné situace v jednotlivých okresech Karlovarského kraje. Samostatná podkapitola je věnována také historii hlavní města kraje Karlových Varů. Ve druhé kapitole bude obecně představeno lázeňství a nastíněny jeho počátky a vývoj. Součástí této kapitoly bude také bližší přiblížení vývoje lázeňství na území Karlových Varů. Třetí kapitola se bude zabývat vývojem zahraniční migrace, a to především na území Karlovarského kraje. Samostatné podkapitoly budou věnovány vývoji počtů cizinců a hostů v HUZ v Karlovarském kraji s ohledem na ekonomickou krizi a současnou politickou situaci a jejich spojitost s vývojem počtu hostů z Ruské federace. 6

Praktická část je složena ze samotné analýzy informačních portálů a je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola bude věnována popisu metodiky výběru a hodnocení informačních portálů. Portály, které budeme analyzovat, byly vyhledány prostřednictvím běžně používaných internetových vyhledávačů a k samotné analýze jsme si vybrali metodu SWOT analýzy. Abychom získali dostatek informací pro sestavení výsledné matice SWOT analýzy, budeme portály nejprve analyzovat ze dvou hledisek z hlediska struktury a obsahu a z jazykového hlediska. Hloubkový rozbor z hlediska struktury a obsahu se bude zabývat grafickou stránkou webu, jeho uspořádáním a také informacemi, které daný portál obsahuje. V charakteristice z jazykového hlediska se budeme zabývat jazykovou stránkou portálu a především způsobem převodu vlastních jmen do ruského jazyka. Výstupem bude matice SWOT analýzy, která je založená na srovnání silných a slabých stránek a vychází z informací získaných při předešlém hodnocení. Každé z částí analýzy je věnována samostatná podkapitola. Pro lepší představu je text doplněn o náhledy analyzovaných částí portálu. Po vlastním textu práce následuje závěr a resumé v ruském jazyce. Na úplném konci práce se nachází seznam použité literatury a internetových zdrojů. Vzhledem k tématu a charakteru práce byly použity především internetové zdroje, a to hlavně databáze, statistiky a informace z webových stránek ČSÚ a také údaje z informačních portálů jednotlivých okresních měst. 7

I. TEORETICKÁ ČÁST 8

1. KARLOVARSKÝ KRAJ Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky a svou rozlohou 3314 km 2 zaujímá pouhých 4,25 % rozlohy ČR je tedy v pořadí druhým nejmenším krajem České republiky. Vznikl rozdělením Západočeského kraje na kraje Karlovarský a Plzeňský. Většinovou část délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to s Bavorskem na západě a se Saskem na severu. Na východě sousedí Karlovarský kraj s krajem Ústeckým a jeho jižním sousedem je Plzeňský kraj. Kraje Karlovarský a Ústecký spolu vytváří tzv. Region soudržnosti NUTS 2 CZ04 Severozápad. Jak můžeme vidět na obrázku č. 1, kraj je vymezen třemi okresy Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Celkem se zde nachází 132 obcí, z toho 38 měst. Celkový počet obyvatel Karlovarského kraje byl k 1. 1. 2013 vyčíslen na 300 309, z toho 18 850 obyvatel byli cizinci. Sídelním městem kraje jsou Karlovy Vary. Obrázek 1: Administrativní členění Karlovarského kraje Zdroj: ČSÚ (2014) 9

V Krušných horách, které tvoří přírodní hranici s Německem, se nachází nejvyšší bod kraje Klínovec (1244 m n. m.) a zároveň také nejnižší bod kraje (320 m n. m.) na řece Ohři, do jejíhož povodí spadá většina území. Na západní hranici s Bavorskem se rozkládá Český les, na území kraje se dále nachází také Slavkovský les a Doupovské hory. Reliéf krajiny je tedy převážně pahorkatý. Z celkové plochy kraje je 43,1 % pokryto lesy a tím pádem je zde jako v jediném kraji rozloha lesních pozemků větší, než rozloha zemědělské půdy (17,6 %). Vzhledem k charakteru klimatu a půd zde podmínky vhodné pro rozvoj zemědělství ani nevznikají. 1 Z přírodních zdrojů je třeba zmínit zásoby hnědého uhlí na Sokolovsku a také keramické jíly. V údolí Karlových varů vyvěrá množství horkých pramenů, které se vlévají do řeky Teplá a umožňují tak vznik odrůdy aragonitu, známé jako hrachovec a vřídlovec. Kraj je také znám zásobami minerálních a léčivých vod. 2 Unikátním krajinným celkem je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, kde se vyskytuje množství přírodně hodnotných lokalit, jako jsou například rašeliniště, skalní útvary nebo vývěry minerálních vod a plynů. Nejcennějšími lokalitami jsou soubor rašelinišť u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů, NPR SOOS na Chebsku. Dále je třeba také zmínit horská rašeliniště v Krušných horách, nebo naleziště perlorodky říční na Asšku a geologické lokality v Doupovských horách. 3 Hospodářství v okresech Karlovy Vary a Cheb je primárně zaměřeno na lázeňství a cestovní ruch, který s lázeňstvím úzce souvisí. Naopak v okrese Sokolov je dominantní těžba hnědého uhlí, dále energetická, chemická a strojírenská výroba. Karlovarský kraj se vyznačuje také tradičními odvětvími, jako jsou výroba skla (Moser, KV) a porcelánu (Thun, Chodov), lihovin (Becherovka, KV), ale také například minerálních vod (Mattoni, Kyselka) a hudebních nástrojů (Kraslice, Luby). 4 V souvislosti s lázeňským cestovním ruchem je na území Karlovarského kraje k dispozici velmi široká škála kulturních a sportovních zařízení, či různých památkových zón. Stejně tak i nabídka kulturních akcí je velmi rozsáhlá. Mezi nejznámější kulturní události patří Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, filmový festival Tourfilm, Loketské kulturní léto, Chopinův festival v Mariánských Lázních, Chebské dvorky 1 Karlovarský kraj, s. 5 2 ČSÚ., Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013. 3 Karlovarský kraj, s. 5 4 tamtéž 10

podíl nezaměstaných osob (%) aj. Mezi známé a navštěvované sportovní akce patří City Triathlon nebo dříve pořádané Kanoe Mattoni. A co se společenských událostí týče, bezpochyby nejznámější je Evropské setkání aristokracie v Karlových Varech. V Karlovarském kraji je v posledních letech velmi složitá ekonomická situace, jejíž vznik můžeme přisuzovat hospodářské krizi, která začala finanční krizí v USA a postupně se rozšířila do ostatních států světa a ovlivnila tak vývoj světového hospodářství. Kraj se v současné době potýká s poměrně vysokou nezaměstnaností. Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji za rok 2013 byl celkem 9,33 % (celorepublikový podíl nezaměstnaných byl 7,68%). Jak můžeme pozorovat v grafu č. 1, podíl nezaměstnaných osob aktuálně stále narůstá ve všech okresech Karlovarského kraje. Graf 1: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okresech Karlovarského kraje 12 Vývoj podílu nezaměstnaných osob (2009-2013) 10 8 6 4 Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj 2 0 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Podíl nezaměstnaných osob, uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, uchazeči v rekvalifikaci. (2013), vlastní zpracování 1.1 Okres Cheb Okres Cheb je nejzápadnějším okresem České republiky. Jeho rozloha je 1 046 km 2 a k 1. 1. 2013 činil počet obyvatel 92 211. Sloučením dřívějších okresů Aš, Cheb a většiny okresu Mariánské Lázně získal okres v roce 1960 současnou územní podobu. Kromě okresů Karlovy Vary a Sokolov sousedí okres Cheb na západě se Spolkovou republikou Německo 11

a dále s okresním městem Plzeňského kraje Tachovem. 5 Počet obcí v okrese je 40, z toho 10 má statut města. Podle počtu obyvatel patří mezi největší z nich Cheb, Mariánské Lázně a Aš. Mezi největší podle rozlohy se řadí na první místo Teplá, dále pak znovu Cheb a Aš (viz obrázek č. 2). Obrázek 2: Administrativní rozdělení okresu Cheb Zdroj: ČSÚ (2008) Co se přírodních podmínek týče, největší část rozlohy okresu zaujímá Chebská pánev v podkrušnohorské nížině. Nejvyššími vrcholy jsou Lesný a Lysina, které se nachází ve Slavkovském lese v okolí lázní Kynžvart. Vodní toky okresu náleží k povodím řek Ohře, Mže a Sály. V okrese se také těží nerostné suroviny, a to například uhlí, kaolin, žula nebo čedič. Mezi nejvýznamnější přírodní zdroje patří samozřejmě minerální prameny, především v okolí 5 ČSÚ., Charakteristika okresu Cheb. 12

Mariánských Lázní (40 železitých pramenů) a v okolí Františkových Lázní (24 minerálních pramenů). V Chebském okrese se nachází také několik přírodních památek a rezervací. 6 V okrese Cheb je v celorepublikovém měřítku průměrná ekonomická situace. Nezaměstnanost v roce 2013 vystoupala na 7,69 %, což je ovšem ve srovnání s ostatními okresy Karlovarského kraje velmi příznivé číslo. Co se počtu cizinců týče, v okrese Cheb bylo k roku 2013 z celkového počtu 7 271 nejvíce občanů z Ukrajiny (3790), z RF pak pouhých 788. Historie města Cheb Nejvýznamnějším městem Chebského okresu je bezpochyby hlavním okresní město Cheb. První písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061 a v listině z roku 1203 je zmiňován již jako město. Díky své strategické poloze na pomezí Čech a Německa bylo město vždy středem mocenského zájmu. Počátkem 15. století patřil Cheb k nejbohatším a největším městům zemí Koruny české žilo zde přes sedm tisíc obyvatel. Město zažívalo zdárný vývoj, který zastavily až události za třicetileté války. Cheb byl dobýván a jeho okolí pustošeno, což vedlo prakticky až k hospodářskému zániku a úplnému zničení města. Ve městě byl také roku 1634 zavražděn jeden z největších vojevůdců třicetileté války Albrecht z Valdštejna. Od konce 17. století se Cheb začíná vzmáhat, nicméně bývalé slávy již nedosahuje. Díky výstavbě Františkových Lázní na přelomu 18. a 19. století se kulturně i sociálně se rozvíjí a stává se oblíbeným městem mnoha významných osobností, které jej navštěvují především kvůli tzv. chebské kyselce. Jedním z takových významných návštěvníků Chebu je například J. W. Goethe. 7 V 19. století dochází k velikým změnám většinou však negativním. V první řadě je to požár, který ničí téměř všechny středověké stavby v severní části města. Co nezničil požár, bylo následně zničeno v rámci vstupu do nové racionální doby zaměřené na hospodářství. Během několik desítek let zmizela většina opevňovacích věží, městských bran a také chebská pevnost. Další historické budovy byly přestavovány. V roce 1865 se z Chebu napojením na vznikající železniční síť stává dopravní uzel. Město se tak postupně stává centrem oblasti a dále se rozvíjí kulturní a společenský život. Od počátku 20. století se do Chebu kromě bohatého měšťanstva soustřeďuje i finanční kapitál a nejrůznější strojírenské závody, výrobny a továrny. V té době vzniká nová, moderní zástavba, která je dnes pro město charakteristická. V době kolem 6 ČSÚ., Charakteristika okresu Cheb. 7 BOHÁČ, J., Cheb v zrcadle času. 13

2. světové války byla většina obyvatel německého původu, nicméně v období 1. republiky se zvyšuje počet českého obyvatelstva, což vede ke značně komplikované situaci. Proto také dochází po roce 1945 k nucenému vysídlení německé části obyvatel. V současné době je Cheb městem s největším počtem obyvatel (32 617) v celém okrese a také významným společenským, kulturním, dopravním i hospodářským centrem západních Čech. Cheb se v poslední době rozvíjí i v oblasti cestovního ruchu a zábavy. 8 1.2 Okres Sokolov Sokolov je nejmenším okresem Karlovarského kraje. Pouhými 754 km 2 zaujímá 22,75 % z celkové rozlohy kraje. Počet obyvatel okresu činí 90 801. Nachází se v severní části západních Čech a sousedí se SRN, okresem Cheb a okresem Karlovy Vary. Okres se skládá z 38 obcí, z toho 13 má statut města. Největším městem podle počtu obyvatel je Sokolov s 23 928 obyvateli, dále Chodov a Kraslice. Podle rozlohy jsou největšími městy Kraslice, Březová a Jindřichovice (viz obrázek č. 3). 8 BOHÁČ, J., Cheb v zrcadle času. 14

Obrázek 3: Administrativní rozdělení okresu Sokolov Zdroj: ČSÚ (2008) Jako v celém kraji i zde převládá drsnější klima, jelikož v severní části okresu se nachází masiv Krušných hor. Nejvyšším vrcholem je vrch Špičák s 991 m n. m. V okrese se nachází velké množství přírodních surovin, v současné dobře jsou to například velmi významná ložiska hnědého uhlí v Sokolovské pánvi. Právě kvůli rozsáhlým průmyslovým oblastem patří životní prostředí k nejhorším v celém kraji. Nicméně i v tomto okrese se nachází množství přírodních rezervací a ochranných pásem, jako například CHKO Slavkovský les. Více než polovinu výměry okresu zaujímají lesy. Kvůli rozsáhlým lesům a také důlní činnosti zde nemůžeme najít téměř žádné zemědělství, okres žije především z průmyslu. Nejpočetněji je zastoupen průmysl těžby a zpracování paliv, dále také průmysl chemický, strojírenský, textilní, nebo průmysl skla, keramiky a porcelánu. Ani cestovní ruch nehraje pro sokolovský okres významnou roli, právě 15

kvůli rozšířenému průmyslu není zdejší životní prostředí vhodné k rekreaci, vyjma horských oblastí vhodných k zimním sportům. 9 Právě proto je také počet cizinců nejnižší z celého kraje, v roce 2013 to bylo pouhých 2698 osob. Oproti ostatním okresům Karlovarského kraje je tak i počet cizinců z RF a Ukrajiny zanedbatelný. Nezaměstnanost v okrese v roce 2013 dosáhla na 11,13 %, což je ve srovnání s minulými lety (viz graf č. 1) velmi vysoká hodnota. Historie města Sokolov Okresním městem je Sokolov, který se nachází přímo uprostřed sokolovské pánve. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 a je spojena se jménem rodu Nothaftů. Vzhledem k tomu, že se město nachází na soutoku Ohře a Svatavy, bylo díky úrodné půdě hojně osidlováno slovanskými kmeny a až během německé kolonizace se osidlování rozšířilo a začala vznikat města a rozvíjela se řemesla a hornictví. Rod Nothaftů byl později vystřídán rodem Šliků, kterým Sokolovsko a Loketsko připadlo jako odměna za pomoc císaři Zikmundovi. V 15. století zde byl vybudován kamenný hrádek, později přestavěný na zámek, který byl v průběhu let několikrát zničen a posléze opraven a dnes se v jeho prostorách nachází muzeum města Sokolov. V období třicetileté války bylo celé město zpustošeno a obnoveno až v 60. letech 17. století. 10 S příchodem 18. století nastal rozmach v oblasti městských řemesel a také chmelařství. Koncem 18. století je zemědělství nahrazováno průmyslovou érou, spojenou se jménem Johana Davida Starcka. Ten se zasloužil o zakládání dolů určených k těžbě hnědého uhlí, ale také o rozvoj sklářství, chemických a keramických provozů. Ve druhé polovině 19. století postihly Sokolov dva veliké požáry, které zbrzdily další rozvoj. Velká část zástavby města byla zničena znovu při náletech v roce 1945 a stejně jako na většině našeho území i zde nastaly problémy při odsunu německého obyvatelstva. Následovaly změny a demolice původní zástavby, ale i tak se z památek zachoval například Sokolovský zámek, historická radnice nebo kapucínský klášter s kostelem. 11 I v dnešní době má Sokolov stále pověst důlního města, ale vzhledem k postupnému zatápění a rekultivaci dolů a snaze města o kulturní rozvoj a podporu cestovního ruchu se tato situace může změnit. 9 ČSÚ., Charakteristika okresu Sokolov. 10 MĚSTSKÝ ÚŘAD SOKOLOV., Historie města Sokolov. 11 tamtéž 16

1.3 Okres Karlovy Vary Okres Karlovy Vary je svou rozlohou 1 515 km 2 největším okresem Karlovarského kraje zaujímá 46 % rozlohy kraje. Je také okresem s nejvyšším počtem obcí a zároveň má největší počet obyvatel v kraji 117 297 (tedy 39,1 %). Vznikl 1. 7. 1960 z bývalých okresů Karlovy Vary, Toužim, východní části okresu Mariánské Lázně, malé části okresů Podbořany a Kadaň. Do okresu bylo začleněno i území Vojenského újezdu Hradiště. V roce 1961 byla připojena obec Chyše z okresu Plzeň - sever. Okres Karlovy Vary sousedí na západě s dalšími okresy v Karlovarském kraji, a to se Sokolovem a Chebem, na východě s okresními městy Ústeckého kraje Chomutovem a Louny, na jihu s okresem Plzeň-sever a na severu se Spolkovou republikou Německo. 12 V okrese se nachází celkem 54 obcí, z toho 15 měst. Mezi největší města okresu podle počtu obyvatel patří Karlovy Vary, Ostrov a Nejdek. Podle rozlohy pak Toužim, Bochov a Karlovy Vary (viz obrázek č. 4). 12 ČSÚ., Charakteristika okresu Karlovy Vary. 17

Obrázek 4: Administrativní rozdělení okresu Karlovy Vary Zdroj: ČSÚ (2008) Klima Karlovarska je ovlivněno Krušnými horami, v nichž se nachází nejvyšší bod okresu Klínovec. Nejvýše položenou obcí je Boží Dar (1 020 m n. m.) a naopak v nejnižší nadmořské výšce se nachází obec Stráž nad Ohří (328 m n. m.). Okres je znám také svými rozsáhlými lesy a nachází se v něm celkem 19 chráněných území. Hlavním vodním tokem je řeka Ohře, do které se vlévají řeky Teplá a Rolava. Okresem dále protéká na jihu řeka Střela. Na Karlovarsku se nachází významná ložiska kaolinu, nicméně z přírodních zdrojů mají největší význam rozhodně termální prameny v Karlových Varech a radioaktivní vody v Jáchymově. Z hospodářského hlediska má nejvýznamnější podíl cestovní ruch a lázeňství, 18

právě díky léčivým pramenům. V okrese je také rozvinutý průmysl spojený s těžbou nerostů a dalších surovin v Krušných horách. 13 V okrese je v současné době stejně jako v celém kraji poměrně složitá ekonomická situace. V roce 2013 byl podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 9,21 %. Co se týče počtu cizinců, právě v Karlovarském okrese můžeme sledovat nejpatrnější odliv občanů z RF (v roce 2009 byl počet občanů RF 2433, v roce 2013 pak pouhých 1262), ale také nárůst počtu cizinců z Ukrajiny. V celkovém součtu však počet cizinců stále klesá. 1.3.1 Historie města Karlovy Vary Karlovy Vary jsou sídelním městem Karlovarského kraje, k 31. 12. 2013 s 49 864 obyvateli. Leží v údolí řeky Teplá a jejich rozloha je 5 908 ha. Jelikož se nachází v nadmořské výšce 370 m a okolní vrchy dosahují nadmořské výšky až 640 m, je klima podhorské, tedy chladnější. Město vzniklo ve 2. polovině 14. století na příkaz krále Karla IV, který osadě 14. 8. 1370 propůjčil tzv. loketské městské právo, tedy privilegium s výsadami královského města podle vzoru nedalekého města Lokte. Tyto městské výsady byly 6. 7. 1401 potvrzeny králem Václavem IV. a bylo připojeno také právo azylu a statut otevřeného města bez opevnění. Na území města byl také ustanoven zákaz nošení zbraní a nařízen klid ve městě, čímž bylo potvrzeno zvláštní postavení lázeňského centra. Karlovy Vary se rychle stávají vyhlášenými a vzkvétají. Na přelomu 16. a 17. století však město stíhají hned dvě katastrofy za sebou, a to povodeň roku 1582, při které byly zničeny všechny mosty a velká část domů byla poškozena a ničivý požár roku 1604, který zničil prakticky všechny domy i radnici. K podobné události dochází ještě znovu roku 1759. Lázeňské město i jeho okolí je později zničeno znovu, a to švédskými oddíly během třicetileté války. Město se však brzy vyrovnává s následky katastrof a pokračuje v lázeňském, kulturním i architektonickém rozvoji. 14 Roku 1707 potvrzuje císař Josef I. Karlovým Varům všechna městská privilegia a jmenuje je svobodným královským městem. Lázně se stávají velmi oblíbenými a začíná je navštěvovat také bohatá šlechta a významné osobnosti. V 18. století je to například německý básník Johann Wolfgang Goethe, který navštívil lázeňské město celkem třináctkrát, nebo ruský 13 ČSÚ., Charakteristika okresu Karlovy Vary. 14 INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVYVARY., Historie Karlových Varů. 19

car Petr I. Veliký. S rozvojem lázeňství začínají vznikat také nové společenské i účelové stavby. Byl postaven první lázeňský dům Mlýnské lázně, na jehož místě dnes stojí Mlýnská kolonáda a také barokní kostel sv. Máří Magdalény, postavený K. I. Dientzenhoferem. Tento nádherný kostel byl v roce 2010 prohlášen Národní kulturní památkou. Roku 1807 také lékárník Josef Vitus Becher zahajuje výrobu slavného žaludečního likéru Becherovka. 15 Další zástavba města následuje ve 2. polovině 19. století, kdy vznikají Mlýnská kolonáda od architekta Josefa Zítka a původní empírová Vřídelní kolonáda, která byla koncem století nahrazena litinovou kolonádou podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Podle návrhů těchto architektů vznikají také Císařské lázně, budova dnešního městského divadla, Tržní kolonáda nebo Grandhotel Pupp. Ve městě se také začíná rozvíjet průmysl, a to si žádá připojení na evropskou železniční síť, ke kterému dochází roku 1870. Roku 1890 přichází další rána pro město a to ohromná povodeň. Tato má za následek zničení 400 obchůdků a poškození více než 200 domů. 16 Nicméně i to město překonává a pokračuje v rozvoji a brzy se tak Karlovy Vary se stávají evropským centrem dění a čím dál častěji také cílem návštěv významných osobností 19. století. Z uměleckých, politických a vědeckých špiček je třeba zmínit Beethovena, Chopina, Mozarta, Gogola, Paganiniho, Freuda či Fraze Josefa I. 17 Počátek 20. století znamená pro Karlovy Vary a vůbec pro středoevropskou lázeňskou kulturu konec zlaté věku, a ačkoliv byly v té době nejslavnějším lázeňským městem v celé Evropě, světové války návštěvnost značně omezily. I přesto můžeme zmínit, že v letech 1923-1933 pobývá v Karlových Varech například československý prezident T. G. Masaryk. Situaci ještě více komplikuje odsun německého obyvatelstva, ke kterému dochází po celé zemi. Světlým okamžikem v tomto složitém období se jeví vznik dnes již proslulého Mezinárodního filmového festivalu roku 1946. Karlovy Vary se však ze svobody a opětovného rozkvětu netěší příliš dlouho. Po nástupu komunismu je lázeňská léčba roku 1948 zestátněna a klientela se omezuje téměř výhradně na občany zemí Sovětského svazu. Až rok 1989 se stává počátkem nové éry svobodného rozvoje kultury, cestovního ruchu a lázeňství. 18 V dnešní době se Karlovy Vary opět těší přízni návštěvníků ze všech koutů světa, a to nejen díky světově unikátnímu počtu léčivých horkých pramenů, ale také díky bohatému kulturnímu i sportovnímu zázemí. 15 INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVYVARY., Historie Karlových Varů 16 tamtéž 17 2 M STUDIO., Historie a současnost Karlových Varů. 18 INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVYVARY., Historie Karlových Varů. 20

2. LÁZEŇSTVÍ Lázeňství můžeme definovat jako souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí. 19 Využívání přírodních léčivých zdrojů hrálo vždy významnou roli nejen v lékařství, ale také v kultuře nebo při rozvoji přírodních věd a techniky. Lázeňská města jsou dodnes jedněmi z kulturně nejbohatších měst vůbec. Vědní obor zabývající se lázeňstvím se nazývá balneologie. Jedná se o nauku, která se zabývá léčivými vodami, lázněmi a tím, jaký mají vliv na lidský organismus. Balneologie patří mezi jednu z nejstarších terapeutických metod. Vysledovat její historický vývoj je však dosti obtížné z toho důvodu, že v průběhu věků se vždy prolínaly rituální, náboženské i hygienické důvody pro využívání přírodních zdrojů a není tak snadné je oddělit od terapeutických postupů. Na základě archeologických důkazů, rukopisů a ilustrací si však můžeme představit, jak asi vypadala starověká centra lázeňství. Dnešní balneologie je kombinací využívání přírodních léčivých zdrojů s různými jinými aktivitami, jako jsou například masáže, vycházky, diety či medikamentózní léčba. 20 2.1 Historie lázeňství Rozvoj lázeňství je založen na zájmu lidí o využívání přírodních léčivých zdrojů. Přírodním pramenům, které se nějakým způsobem odlišovaly od ostatních (zvláštní chuť, teplota, vzhled), byl již v pradávných dobách přisuzován nadpřirozený původ, a proto se v jejich okolí stavěly různé chrámy a oltáře sloužící k oslavě božstev. Takovýchto pramenů začali v lékařství užívat Římané, kteří se s nimi setkávali při svých výpravách po Evropě. V blízkosti těchto léčivých zdrojů, v první řadě v okolí vývěrů minerálních a termálních pramenů, začaly kromě svatyní vznikat i léčebná místa. 21 I přestože se takovéto přírodní léčivé zdroje odedávna vyskytovaly na mnoha místech, zůstalo lázeňství převážně evropskou záležitostí. Nicméně 19 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 158 20 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 7-8 21 KNOP, K., Lázeňství: ekonomika a management, s. 10 21

vyspělé lázně existovaly i v Turecku, na Blízkém východě a v menší míře také v Asii především v Číně, Japonsku a Indii. Nejstarší tradicí má lázeňství v rámci Evropy především v Itálii, Francii, Německu, na Slovensku a také u nás na území Čech i Moravy. 22 2.2 Počátky a vývoj lázeňství Jak ve starověku, tak i v současnosti se setkáváme s užíváním vody jako prostředku léčby, jemuž je přisuzována zázračná moc. Původní antická a keltská božstva, s nimiž byla pramenitá voda vždy spojována, byla postupně nahrazována křesťanskými patrony a tedy i pohanské svatyně nahradily kostely. V období baroka vznikaly stovky poutních míst v okolí pramenů po celé Střední Evropě, zejména u nás, v Rakousku, Bavorsku a Švýcarsku. Mezi nejznámější taková místa patří francouzské Lurdy, které jsou od roku 1858 jedním z nejdůležitějších římskokatolických poutních míst, právě kvůli zázračnému léčivému pramenu. 23 Tradice evropského lázeňství mají kořeny v antickém Řecku a Římě. Zmínky o koupelích můžeme dohledat od 5. století nejen v souvislosti s archeologickými a architektonickými nálezy, ale také v literárních dílech Platónových, Homérových či Hérodotových. První vany určené ke koupelím můžeme najít na Krétě. Tyto terakotové vany z období minojsko-mykénské kultury se dnes nacházejí jak v muzeích na Krétě, tak také v řadě světových muzeí. Kromě Kréty se stopy po kultuře koupání nachází i po celém Řecku. Vany z hliníku, terakoty i kamene byly nalezeny na Peloponésu, v Mykénách, Athénách, Delfách, Olympii, ale i jinde ve světě - například v Pompejích (Itálie), či v Marseille (Francie). Římské lázeňství bylo velmi silně ovlivněno právě kulturou řeckou. Dalo by se říct, že Římané díky zkušenostem svých předchůdců dovedli lázeňství k dokonalosti. Například akvadukty (vodovody), které zásobovaly města i lázně vodou, nebyly ve starém Řecku zdaleka tak technicky dokonalé, jako pozdější akvadukty římské. Největší rozmach zažilo římské lázeňství v období císařství, kdy byly uvedeny do provozu pronajímané lázně a také lázně veřejné, jejich provoz hradil stát. Právě výstavbou velkých a přepychových lázní si římští císařové získávali popularitu, jelikož se lázně staly součástí každodenního společenského i hygienického života, i když prozatím bez léčebného zaměření. Ve 4. století dosáhl počet takovýchto lázeňských 22 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 8 23 tamtéž, s. 8 22

zařízení na 900. Římská lázeňská architektura se vyznačovala vysokou estetickou úrovní a byla řešena velmi velkoryse. Největší lázně dosahovaly rozměrů až 140 tisíc m 2 (Diocleciánovy lázně), což vyžadovalo složitý systém organizace a velký počet zaměstnanců. Lázně byly také často zdobeny nejrůznějšími cennými sochařskými i malířskými díly. 24 Společně s původní společensko-hygienickou funkcí lázeňství se začíná rozvíjet také funkce léčebná. Nejznámější starověká léčebná místa můžeme najít opět v Řecku. Za zmínku stojí například sirné lázně v Hypatě, lázně v Termopylách, na ostrově Lesbos či na Mélu. Okolo 2. století n. l. se společně s koupelemi a omýváním začínají používat i jiné léčebné procedury, jako například zábaly, diety, sázení baněk, pouštění žilou a klystýry. Nejznámějším takovým léčebným střediskem byl Epidauros, který byl navštěvován ještě ve 4. století n. l. Římané opět posunuli léčebné metody dál, když zohlednili také klimatické podmínky lázní. Užívali opět koupelí ve vanách i bazénech a přidali i masáže, potní lázně, vaporária s horkými párami, bahenní obklady i pitné kúry. V období expanze římského impéria se lázně rozšířily i na území dnešní Francie, Německa, Rakouska, Anglie, ale i na Balkán, do Asie i Afriky. Takovými lázněmi jsou třeba dnešní Cáchy, Wiesbaden (Německo) nebo Abano (Itálie). Většina těchto lázní však s úpadkem římské říše upadla v zapomnění a byly znovu objevovány až počátkem novověku. 25 Ačkoliv se o období středověku často mluví v souvislosti se špatnými hygienickými návyky, není tomu tak. Zájem o koupání u obyvatelstva stoupal a rozšířilo se především koupání pro radost. V některých oblastech nabylo koupání později zcela jiných rozměrů a začalo se spojovat také s radovánkami spojenými s pitím, jídlem a ženami. I přes tuto skutečnost se léčebné zaměření koupelí šíří dál a rozvíjí se. Vznikají různé předpisy určené pacientům i lékařům a klade se i důraz na individuální potřeby pacienta. Za zmínku stojí, že koupele v 18. století se často předepisovaly na desítky hodin, někdy i na celé dny, což vedlo k nejrůznějším kožním onemocněním. Také pitná kúra předepisovala denní spotřebu termálních vod až na 9 litrů. Překvapivě i zdravotní komplikace, které s sebou mnohdy tato léčba přinášela, byly považovány za nutnou součást účinné léčby. Bohužel jelikož bývala hygiena v lázních velmi těžko udržitelná, stávaly se lázně také příčinou epidemií a zdrojem nejrůznějších parazitických nákaz. 26 24 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 9-10 25 KNOP, K., Lázeňství: ekonomika a management, s. 11 26 tamtéž, s. 10-12 23

Období konce 18. století můžeme obecně označit za období rozvoje lázeňství. Jsou realizovány první velké lázeňské stavby, jako kolonády a lázeňské domy a také jsou prováděny různé chemické analýzy minerálních vod. Za zlatou éru lázeňství je považován přelom 19. a 20. století, kdy dochází k modernizaci léčebných postupů, zvyšování účinnosti a k výstavbám celých lázeňských komplexů. Lázeňská města se také stávají uměleckými a společenskými centry, čemuž odpovídá klientela z vyšších vrstev. Hlavním argumentem se stává kvalita a úroveň služeb, díky čemu se také rozvíjí nejrůznější podnikatelské aktivity. V období druhé světové války je většina lázeňských center uzavřena a dynamický rozvoj lázeňství se zcela zastavuje. Po válce se v rámci znárodňování klade důraz především na začlenění lázeňství do systému zdravotní péče a obnovu válkou poznamenaných lázní. Klientelou tedy už není výhradně nejbohatší vrstva, nýbrž i vrstva chudší, jelikož péči začíná hradit stát. Na přelomu 50. a 60. let se začíná rozšiřovat tendence nabízet lázeňské služby cizincům, ačkoliv převážně se zemí bývalého SSSR. Po změnách v listopadu 1989 se lázeňství opět vrací do soukromého sektoru a samotné lázeňské služby jsou doplněny a rozšířeny o různé oblasti - sportovní, kulturní a společenská zařízení, s nimiž jsou spojeny aktivity, jako je například golf, tenis, jezdectví, kasina, divadla apod. 27 2.2.1 Počátky lázeňství v Karlových Varech Tradice našeho lázeňství je podstatně mladší než tradice jihoevropská či středomořská, nicméně si naše lázeňství získalo mimořádný věhlas a vážnost, zejména hovoříme-li o tzv. lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně, k němuž patří také radonové lázně Jáchymov a Lázně Kynžvart. 28 Počátek využívání přírodních léčivých zdrojů na našem území není však historicky nijak doložen. Za jediná svědectví o vzniku lázní můžeme považovat legendy a pověsti. Mezi nejznámější takové patří například legenda o založení Karlových Varů, která je vyobrazena na bronzovém reliéfu u pramene Karla IV. na Tržní kolonádě. Jedním ze spisovatelů, kteří zachytili tuto legendu ve svém díle, je karlovarský rodák Dr. Fabian Sommer. Ve své knize z roku 1571 O lázních císaře Karla IV, která byla v roce 2008 znovu vydána nakladatelstvím Fornica je legenda popsána následovně: Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů v hornatých končinách a údolích, kde nyní vyvěrají horké prameny. Zdejší lesy oplývaly zvěří. Při lovu jeden ze psů počal štvát kus divoké zvěře. Při jeho pronásledování spadl do tůně, odkud nyní prudce tryská 27 KNOP, K., Lázeňství: ekonomika a management, s. 11-17 28 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 8 24

horká voda. Pes začal bolestí výt. Lovci, kteří uslyšeli psí nářek, přispěchali v domnění, že jej poranila pronásledovaná zvěř. Podívaná, jež se jim naskytla, je velice udivila. Přistoupili blíže, vytáhli psa z tůně a pak sami ochutnali horkou vodu, jež tolik vyděsila psa. O celé události byl zpraven císař Karel IV., který se pak s četnou družinou vydal k onomu místu, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Za přítomnosti svých lékařů moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a jest velmi užitečná a posilující. Poté vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a zlepšení. Nad tím se panovník radoval a brzy nařídil, aby celé místo bylo osídleno a kol pramene zřízeny domy. ( ) I pojmenování městečka upomíná na svého objevitele je nazýváno lázně císaře Karla, Karlovy Vary. 29 Přesné datum založení města není známo, ale stále osidlování okolí Vřídla se datuje od roku 1350. Karlovy Vary byly v roce 1480 uvedeny jako jediné z českých lázní v lexikonu evropských lázeňských míst, vydaném norimberských básníkem Hansem Foltzem. V Karlových Varech se v 17. století koupele uskutečňovaly v dřevěných bazénech v lázeňských domech, do kterých se voda rozváděla systémem dřevěných žlabů. Tento systém nicméně po požáru města roku 1759 zcela zanikl, jelikož byly lázně kompletně přebudovány. Kromě vodních lázní existovaly také lázně plynové, které se prováděly v bazéncích napuštěných oxidem uhličitým nebo radonem. V Karlových Varech se oxid uhličitý získával z vývěrů kyselek. Minerální vody se kromě vodoléčby užívaly také k pitným léčebným kúrám, což vedlo k hledání praktického způsobu, jak je uchovávat a přepravovat. Na rozdíl od ostatních lázeňských oblastí, se ke stáčení a vývozu vod stavěli karlovarští občané značně negativně, obávali se totiž ztráty návštěvnosti. Roku 1718 byl vydán dokonce zákaz vývozu vody a éra stáčení začíná až rokem 1843. Na počátku stáčení karlovarských vod stojí chebský obchodník J. A. Hecht a podnikatel Jindřich Mattoni, jehož jméno dodnes karlovarská minerálka nese. Karlovarská stáčírna dosáhla velikých úspěchů, a proto Mattoni zakoupil také lázně a stáčírnu v Kyselce u Karlových Varů. 30 Lázně Kyselka po roce 1989 zcela ztratily funkci lázní, a i když vystřídaly několik majitelů, žádný se nepokusil o jejich záchranu, a tak posledních dvacet let bohužel chátrají. Další skutečností, která přispěla ke slávě karlovarského lázeňství, bylo doplnění koupelí pitnými kúrami. Tuto pitnou léčbu zavedl již kolem roku 1520 Václav Payer z Lokte. Období 29 TURISTICKÝ PORTÁL KARLOVARSKÉHO KRAJE., Legenda o založení Karlových Varů. 30 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 12-13, 22-23 25

dlouhých koupelí bylo vystřídáno léčbou pitím minerálních vod a vedle těchto procedur se začala používat také léčba tzv. peloidy, tedy dalšími přírodními hmotami. Do Karlových Varů, které nemají vlastní zdroj těchto materiálů, se dovážely z Františkových Lázní. Díky vědeckým pokrokům, ke kterým dochází od konce 18. století, se povedlo vyhradit indikace na okruhy chorob, což vedlo také ke specializaci lázní v Karlových Varech se začaly léčit choroby trávicího ústrojí, čemuž je tak dodnes. Jelikož se lázně snažily udržet okruh léčebných indikací co nejširší, léčily se zde také revmatické choroby, urologické nemoci, oční choroby a také nemoci pohlavní. 31 V dnešní době je karlovarská minerální voda, která obsahuje většinu prvků periodické tabulky, přístupná v 15 pramenech, které se liší jak teplotou, tak i množstvím rozpuštěného oxidu uhličitého. Každý pramen má tak jiný účinek. Indikace pro lázeňské léčení v Karlových Varech jsou následující: nemoci trávicího ústrojí (onemocnění žaludku, střev, jícnu, stavy po operacích a infekcích, chronická onemocnění jater a žlučníku, stavy po transplantacích jater a slinivky břišní, stavy po hepatitidě a toxickém poškození jater, střevní poruchy funkční), poruchy látkové výměny (cukrovka, obezita, poruchy metabolismu, dna), nemoci pohybového ústrojí (poruchy páteře a kloubů), paradentóza. Pitná kúra dále podporuje čištění organismu a je nejdůležitější součástí karlovarské lázeňské léčby. 32 Karlovarská lázeňská léčba nicméně zahrnuje daleko větší množství ozdravných procedur. Kromě termálních koupelí a pitné kúry se používají i moderní metody jako je kryoterapie (léčba extrémním chladem), laserová terapie, floating (solná lázeň), magnetická pulsní terapie, elektroterapie, osteopatie, nejrůznější druhy masáží a velké množství jiných terapií, koupelí či zábalů. 31 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 24-27. 32 INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY., Co se zde léčí. 26

3. MIGRACE A CIZINCI Od vzniku samostatné České republiky prochází populační vývoj zásadními změnami, které se významně podílejí na proměně celé společnosti. Svou roli zde hraje také změna migrační atraktivity státu. 33 Migraci lze definovat jako přemísťování osob z místa bydliště do jiné lokality. V případě pohybu mezi státy se jedná o mezinárodní migraci a v případě pohybu mezi regiony určitého státu se tato migrace nazývá vnitřní. Změna místa pobytu z pohledu přijímající lokality se nazývá imigrace, z pohledu opouštěné lokality pak emigrace. Z motivačního hlediska lze vydělit migraci za prací, za příjemnějším prostředím, nižšími životními náklady apod. 34 Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivnily vývoj mezinárodní migrace v ČR, se řadí pád železné opony v roce 1989, rozdělení Československa a vznik samostatné České republiky 1. 1. 1993, také vstup našeho státu do EU v roce 2004 a následný vstup do Schengenského prostoru v roce 2008. Tyto události vedly ke zvýšení objemu mezinárodní migrace a během první poloviny 90. let se tak ČR stala nejprve tranzitní zemí s proudy z Východu na Západ a postupně se začala sama měnit ze země zdrojové (emigrační) v zemi, 35 která je pro cizince migrující za prací a obchodem cílovou (imigrační) zemí pro dlouhodobé či trvalé usazení. 36 Rozsah zahraniční migrace je dále ovlivněn také legislativními podmínkami, které určují právní rámce pobytu cizinců na území ČR. Proto v letech, kdy se měnily právní normy pro mezinárodní migraci a pobyt cizinců, jsou zaznamenány výkyvy v počtech migrantů. Změny v intenzitě vnitřního i vnějšího stěhování v ČR jsou důležitou součástí vývoje jejího obyvatelstva, jelikož přispívají ke změně rozložení obyvatelstva v rámci státu a zároveň se také podílí na změnách v etnické skladbě obyvatelstva. 37 3.1 Cizinci v Karlovarském kraji Podle metodiky ČSÚ jsou za cizince považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné 33 BARTOŇOVÁ, D. et al., Demografická situace České republiky, s. 15 34 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 177 35 DRBOHLAV, D. a kol., Migrace a (i)migranti v Česku, s. 31 36 MVČR., Migrace. 37 BARTOŇOVÁ, D. et al., Demografická situace České republiky, s. 85 27

není státním občanstvím ČR 38, které pobývají na území ČR. Cizinci, pobývající na území ČR se rozlišují podle následujících kategorií: občané EU a jejich rodinní příslušníci (vč. Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska) registrovaní bez povolení k přechodnému či trvalému pobytu, s povolením k přechodnému či trvalému pobytu; občané třetích zemí, tj. cizinci mimo občanů EU, EHP a Švýcarska, pobývající krátkodobě s vízem nebo bez víza, s vízy nad 90 dnů, s povolením k dlouhodobému či trvalému pobytu; cizinci se statusem mezinárodní ochrany, tedy azylem; registrovaní žadatelé o mezinárodní ochranu. 39 Jak můžeme vidět v grafu č. 2, v roce 2004 byl počet cizinců 14 729 a od té doby stále stoupal, až do roku 2008, kdy dosáhl čísla 20 321, poté začal klesat a v roce 2013 byl 18 850. Zaměříme-li se konkrétně na cizince z RF, jejich počet vzrůstá až do roku 2010 a poté začíná nepatrně klesat. Tento pokles můžeme v obou případech spojit s globální finanční a ekonomickou krizí, která se u nás začíná projevovat ke konci roku 2008. Tato krize velmi zásadně ovlivnila jak národní ekonomiky, tak také firmy a samotné pracovníky. Projevil se také její hluboký dopad na migrační pohyb obyvatelstva, jelikož právě cizinci jsou často zaměstnáváni na nekvalifikovaných místech v odvětvích, která jsou na podobné otřesy velmi citlivá (např. zpracovatelský průmysl, stavebnictví, služby) a stávají se tak nejvíce ohroženými ztrátou zaměstnání. Změny v počtech migrantů však nesouvisí pouze s rizikem ztráty zaměstnání, ale také například s měnící se poptávkou a jejím uspokojením cizí pracovní silou nebo s reakcemi migračních politik zdrojových i cílových zemí. Je tedy zřejmé, že pokles počtu cizinců je spojen se zmenšujícími se příležitostmi pro migranty v ČR v souvislosti s ekonomickou krizí. 40 38 ČSÚ., Metodika-cizinci. 39 DRBOHLAV, D. a kol., Migrace a (i)migranti v Česku, s. 32 40 tamtéž, s. 139-141 28

Počet osob Graf 2: Vývoj počtu cizinců v Karlovarském kraji (2004-2013) 25 000 Vývoj počtu cizinců (2004-2013) 20 000 15 000 10 000 cizinci celkem občané RF 5 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Cizinci podle státního občanství. (2015), vlastní zpracování Z nejaktuálnějších statistik ČSÚ (31. 12. 2013) vyplývá, že Karlovarskému kraji z celkového počtu 18 850 cizinců dominují občané pocházející z Ukrajiny, dále ze Slovenska, Vietnamu, RF a Polska (viz graf č. 3). Nejvíce občanů z Ukrajiny a Polska se nachází v okrese Cheb, u zbylých národností pak vedou Karlovy Vary. Graf 3: Počet cizinců v Karlovarském kraji podle státního občanství (2013) Počet cizinců podle státního občanství (2013) 10% 20% 14% 42% Ukrajina Rusko Slovensko Vietnam Polsko 14% Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Cizinci podle státního občanství. (2015), vlastní zpracování 29

Počet hostů v HUZ 3.2 Hosté v HUZ Karlovarského kraje ČSÚ pravidelně kromě údajů o cizincích, sbírá také údaje o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. HUZ je podle ČSÚ definováno jako zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. 41 V hodnocení krajů podle počtu hostů se Karlovarský kraj v roce 2013 umístil na pátém místě, podíl na republikovém úhrnu dosáhl 5,4 %. V roce 2013 se v HUZ Karlovarského kraje ubytovalo 749 496 hostů, tj. o 2,7 % méně než ve stejném období minulého roku. Zahraničních hostů přijelo více o 2,3 % a u domácích hostů došlo k poklesu o 11,8 %. 42 ČSÚ dělí hosty, kteří navštíví HUZ na rezidenty a nerezidenty. Rezident je fyzická osoba jakékoli národnosti, sídlící v dané zemi více než jeden rok. Jsou to tedy občané státu i cizinci. 43 Jak můžeme vidět v grafu č. 4, zahraniční turisté (nerezidenti) V Karlovarském kraji značně převažují nad domácími (rezidenti) bez výjimky ve všech sledovaných obdobích. Graf 4: Vývoj počtu hostů v HUZ Karlovarského kraje (2000-2013) Vývoj počtu hostů v HUZ (2000-2013) 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 domácí zahraniční Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji v letech 2000-2012. (2013), vlastní zpracování 41 ČSÚ., Metodika-časové řady a cestovní ruch. 42 ČSÚ., Návštěvnost v kraji v roce 2013. 43 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 253 30

Karlovarský kraj ročně navštíví stovky tisíc hostů z nejrůznějších konců světa. Jak vyplývá z grafu č. 5, největší podíl hostů HUZ v roce 2013 měli rezidenti a poté nerezidenti z Německa a Ruska. Graf 5: Počet hostů v HUZ Karlovarského kraje podle zemí (2013) Počet hostů v HUZ podle zemí (2013) 5 761; USA Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji podle zemí. (2013), vlastní zpracování 138 802; Ostatní 260 995; Rezidenti 6 971; Slovensko 6 422; Nizozemsko 237 490; Německo 121 644; Rusko 10 569; Izrael 8 999; Rakousko Německo Rusko Izrael Rakousko Nizozemsko Slovensko USA Rezidenti Ostatní Velmi specifickou destinací, co se týče složení hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních, jsou Karlovy Vary. Jak vyplývá ze statistik za rok 2014, převažuje zde ruská klientela. Z celkového počtu 151 978 hostů, bylo zhruba 16 % rezidentů a zbytek tvořili nerezidenti. Z celkového počtu nerezidentů tvořili hosté z RF zhruba 47 %, hosté z Německa pak jen 16 %. V roce 2013 tvořili návštěvníci z RF dokonce 50,6 % z celkového počtu nerezidentů. 44 3.2.1 Hosté z RF v HUZ Karlovarského kraje Zaměříme-li se pouze na návštěvnost hostů z RF, můžeme v grafu č. 6 pozorovat nárůst od roku 2000 až do období celosvětové hospodářské krize, která se v RF začala projevovat od 44 INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY., Návštěvnost města Karlovy Vary 2014. 31

Počet hostů v HUZ z RF roku 2008. Její dopad na náš příjezdový turismus můžeme pozorovat na zásadním odlivu hostů z RF již v roce 2009 (v tomto roce byl také zaznamenán největší propad příjezdů ze všech zdrojových zemí). Pokles cen ropy měl pro ruskou ekonomiku, závislou na exportu, fatální důsledky. Zhroutily se ruské akciové trhy a došlo k prudkému oslabení rublu. 45 V RF se tato krize začíná projevovat v první řadě na soukromém sektoru. Během podzimu roku 2008 celkový kapitál firem v RF klesl o 25 %, bankovní vklady obyvatelstva poklesly poprvé za mnoho let na 10 %, což mělo za následek bankrot několika velkých investičních i komerčních bank a tedy následnou finanční krizi. Snižuje se také produkce ve zpracovatelském průmyslu a civilním strojírenství, probíhá recese ve stavebnictví, vývojářských činnostech, nákladní železniční dopravě a cestovním ruchu, což vede ke zvyšování nezaměstnanosti. 46 Graf 6: Vývoj počtu hostů z RF v HUZ (2000-2013) 140 000 Vývoj počtu hostů z RF v HUZ (2000-2013) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji podle zemí. (2013), vlastní zpracování Sféra cestovního ruchu sice netrpí dopady ekonomické krize tak, jako například průmyslová odvětví, nicméně i přesto je pokles zájmu o výjezdovou turistiku znatelný v celosvětovém měřítku. Krize samozřejmě ovlivnila chování spotřebitelů ti se neomezují úplně, ale zkracují délky pobytů a volí levnější varianty dopravy, či levnější lokality. Tuto 45 WIKIPEDIA., Ekonomika Ruska. 46 ВСЕРОССИЙСКИЙ ЕКОНОМИЧЕСКИЙ ЖУРНАЛ., Кризис экономики. 32